Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Zo zahraničných tratí > Putování po Skandinávii (5. část)

Putování po Skandinávii (5. část)

 
Jsme na začátku páté části reportáže z cesty za skandinávskými vlaky. V první části jsme si povídali o příjezdu a o prvních dnech pobytu ve Švédsku, ve druhé jsme spolu byli u trati u Stockholmu, absolvovali přesun trajektem do Finska a zakončili ji fotografováním vlaků na hlavním tahu severně od Helsinek. Následovala cesta Finskem od jihu na sever, ve čtvrté části jízda napříč Švédskem za polárním kruhem a nyní jsme u nejsevernější tratě v Norsku. Pojďme se spolu podívat.

 












Podle železnorudné dráhy Malmbanan jsme přijeli ze Švédska do norského přístavu Narvik a zamířili k jihu. Jsme u norského pobřeží, které je velmi členité díky fjordům a mnohdy strmě stoupajícím skalám. Včera po příjezdu jsme se stačili seznámit s motorovou lokomotivou řady Di6 a dnes se chystáme motorové lokomotivy NSB více poznat a pořídit zajímavé snímky. Začíná náš první čistě norský den.


Je středeční ráno 28. května, jsme kousek za stanicí Fauske na trati Trondheim – Bodø asi 100 km za severním polárním kruhem. Od stanice se k nám blíží lokomotiva Di6.664 na čele nákladního vlaku z Trondheimu. Fauske je desetitisícové město na břehu 40 km dlouhého fjordu Skjerstadfjorden v blízkosti ledovců Blåmannsisen a Sulitjelmaisen. Zdejší trať nazývaná Nordlandsbanen je jedinou v Norsku překračující polární kruh. Z Fauske do Bodø je vedena podél břehu fjordu a několik úžin překonává po vybudovaných hrázích.




Lokomotiva Di4.653 vede rychlík Rt 452 (Bodø - Trondheim) na trati na břehu zátoky Valnesfjordvatnet za stanicí Fauske. V roce 1980 zakoupily Norské státní dráhy (Norges Statsbaner AS, NSB) 5 strojů řady Di4. Byly vyrobeny firmou Henschel v německém Kasselu a elektrickou výstroj dodala Brown, Boveri & Cie (BBC). Srdcem mašiny je turbodmychadlový šestnáctiválec General Motors 16-645E o výkonu 2450 kW (který už známe z mého seriálu o jugoslávských dieselech GM). Délka přes nárazníky je 20800 mm, váha 113,6 t, tažná síla 360 kN a nejvyšší rychlost 140 km/h. Stroje Di4, které jsou vzhledově podobné řadě Di6, mají čísla 651 až 655.




Po dalším trpělivém čekání se konečně dočkáváme prvního stroje z rodiny "nohabek". Je jím lokomotiva Di3.619 s vlakem Rt 459 (Mosjøen – Bodø ). NSB rozhodovaly začátkem padesátých let o náhradě parní trakce a pro vozbu na neelektrizovaných tratích padla volba na stroje typu AA16 švédské firmy Nydqvist och Holm AB (NOHAB) stavěné v licenci General Motors. Celkem 35 lokomotiv označených řada Di3 bylo NSB dodáno v letech 1954 - 1969 ve 2 provedeních. Stroje s čísly 602 - 633 označené Di3a mají pojezd Co'Co', délku 18600 mm, hmotnost 105 t, výkon 1305 kW, tažnou sílu 265 kN a rychlost 105 km/h. S čísly 641- 643 jsou lokomotivy řady Di3b s pojezdem (A1A)'(A1A)', délkou 18900 mm, hmotností 103 t, výkonem 1305 kW, tažnou silou 177 kN a s rychlostí 143 km/h.




Před skalnatým svahem ohlazeným ledovcem a povětrnostními vlivy přijíždí ke stanici Fauske noční spoj Nt 455 (Trondheim – Bodø) v čele s lokomotivou Di4.653. V celé trase dlouhé 729 kilometrů je denně vypravován jeden pár vlaků jedoucích přes den a jeden pár jedoucí v noci. Cesta tomuto nočnímu spoji trvá 10 hodin a 37 minut.




Skály a voda, to jsou typické prvky zdejší krajiny. Voda není jenom moře, ale i potoky a vodopády padající k pobřeží, jako tady za typickými domky na okraji Fauske.




Po dopolední skupině vlaků se pomaličku přesouváme podle trati směrem na jih, ale pořád zůstáváme daleko za severním polárním kruhem. Zastavujeme se u stanice Røkland, ke které přijíždí kontejnerový vlak CargoNet z Bodø do Trondheimu vedený lokomotivou Di6.666. Trať se zde vzdálila od pobřeží a stoupá údolím řeky Luonosjåhkå, která vtéká do nejzažšího místa fjordu Skjerstadfjorden.




Postupně fotografujeme další vlaky vedené lokomotivami Di4, Di6 a před objektivy za stanicí Røkland přijíždí i Di3. Jde znovu o stroj Di3.619, který se vracel do Mosjøenu s odpoledním vlakem Rt 450 (Bodø - Mosjøen). Di3.619 je jednou z mašin odprodaných OSN a dnes už slouží v Kosovu.




Šestinápravová dieselelektrická lokomotiva Di4.651 se s vlakem Rt 451 (Trondheim – Bodø) blíží ke stanici Røkland. V Norsku je řada hnacího vozidla označena písmeny určujícími druh vozidla a číslem typově rozlišujícím stejný druh. Následuje inventární číslo. Konkrétně Ska = akumulátorová lokomotiva, Skd = dieselová posunovací lokomotiva, Di = univerzální dieselová traťová lokomotiva a těžká posunovací, El = univerzální elektrická lokomotiva. U jednotek Bfs = řídící vůz, B = vložený vůz, Bm = motorový vůz, Bmu = vložený motorový vůz. V našem případě Di4.651 znamená univerzální motorová lokomotiva typ 4 inventární číslo 651.




Pomalu popojíždíme k jihu a první den na této trati končíme přímo na polárním kruhu poblíž stanice Lønsdal. Je pár minut před půlnocí a k nám se pomalu blíží noční spoj Nt 456 (Bodø – Trondheim), který je veden strojem Di4.651. Ten se z Bodø vrací jako obrat od vlaku Rt 451. A tak díky téměř polárnímu dni a dostatku sněhu vzniká snímek i tohoto vlaku. Za lokomotivou je řazen zajímavý vůz Fde, což je agregát pro vlakové topení, za ním je zavazadlový řady F3.




Je ráno 29. května, jsme nedaleko stanice Stødi na parkovišti u silnice E6, poblíž jezera Smalvatnet. Tohle parkoviště má ale zvláštní polohu - je přesně na severním polárním kruhu. I proto jsme si ve zdejší chatě tak trochu symbolicky našli nocleh. U kolejí za polárním kruhem jsme strávili tři dny a dnes se opět chystáme vyrazit za dalšími fotografiemi na dráhu Trondheim – Bodø.




Druhý den na této nádherné trati začínáme v okolí města Mo i Rana. A jako první k nám od zdejší železniční stanice opět jede noční vlak Nt 455 (Trondheim – Bodø), který je k našemu překvapení veden dvojicí lokomotiv. Vlaková "nohabka" Di3.614 má na přípřeži stroj Di4.655.




Ke stanici Mo i Rana se blíží vlak Rt 459 (Mosjøen - Bodø) na čele s lokomotivou Di3.631, která se zrcadlí v poklidné hladině zátoky při ústí řeky Storforselva do fjordu Ranfjorden. Traťové těleso tvoří půlkilometrovou hráz před ústím řeky a vytváří jakousi umělou lagunu. Další hráz tvoří o kus dál souběžně vedoucí silnice. Ranfjorden je 68 km dlouhý fjord, na jehož samém konci je Mo i Rana, dvacetitisícové ocelářské město a průmyslové centrum zdejší oblasti. Trať vede po břehu fjordu z Mo i Rana až do 30 km vzdálené stanice Bjerka.




Boční pohled na "nohabku" Di3.631 jedoucí na vlaku Rt 459 (Mosjøen - Bodø) jižně od stanice Mo i Rana, asi 80 kilometrů na jih od polárního kruhu. Tři dříve zmíněné "nohabky" Di3b, tedy s pojezdem (A1A)' (A1A)', vyrobila firma Nydqvist och Holm AB (NOHAB) pro finské dráhy VR. Dodávka a další výroba se ale neuskutečnily a stroje nakonec zakoupily norské NSB jako Di3 s inventárními čísly 641 - 643. Výrobce zhotovil pro Finsko i dva stroje s podvozky Co'Co', ale i ty skončily v Norsku jako Di3.622 a Di3.623.




Lokomotiva Di4.652 s vlakem Rt 458 (Mo i Rana - Trondheim) za stanicí Mo i Rana. Inventární čísla jsou vozidlům NSB přidělována tak, že určitému druhu vozidel patří určitá skupina čísel. Lokomotivám kategorie Di patří čísla 601 a vyšší pro traťové lokomotivy (prototyp Di1 od Kruppa z roku 1942 měl číslo 601, Di3 mají 602-633 a 641-643, Di4 mají čísla 651-655, Di6 jezdily s čísly 661-672, stroje Di8 mají čísla 701-720), čísla 801 a další pro posunovací stroje. Pro lokomotivy El jsou určena čísla 2001 a další. U jednotek jsou motorové vozy číslovány 001 atd., řídící vozy čísly 601 a další a vložené vozy mají inventární čísla 801 a výš.




Přesunuli jsme se od Mo i Rana, které leží u fjordu Ranfjorden a pod pohořím Saltfjellet s ledovcem Svartisen, asi o 130 kilometrů podle trati na jih. Ze zářezu mezi skalami u stanice Trofors mi před objektiv vyjíždí stroj Di6.661 s nákladním vlakem CargoNet z Trondheimu do Bodø.




Rychlík Rt 451 (Trondheim – Bodø) vedený lokomotivou Di4.653 se vlní v obloucích u stanice Trofors. Vůz za mašinou je zavazadlový řady F3. Řady osobních vozů jsou označovány písmeny, které určují druh vozu, a číslicí 3, 5 nebo 7 označující typ (konstrukční třídu). Význam písmen je podobný jako ve Švédsku, tedy A = 1. vozová třída, B = 2. vozová třída, C = zvláštní úprava (třeba pro cestující s dětmi), F = zavazadlový, R = jídelní, WL = spací vůz. Typ 3 jsou vozy z let 1962 - 1974 (výroba Strømmens Værksted A/S), s klasickými dveřmi, s prostorovým uspořádáním sedadel do 2 oddílů. Typ 5 představuje novější vozy z let 1977 - 1981, stejný výrobce, s posuvnými dveřmi, s prostorovým uspořádáním sedadel v jediném oddíle, delší oproti typu 3. Typ 7 jsou nejnovější vagóny pro rychlíky a IC tvarem připomínající španělské Talgo, vyrobené opět u Strømmens Værksted A/S v letech 1982 - 1989 a v letech 2008 - 2011 modernizované. Řada F3 v našem případě znamená zavazadlový vůz typ 3.




Krajina tady působí drsně ale zároveň příjemně, je to dané úžasnou kombinací zeleně, vody, skal, typických domků a obzorem vyplněným táhlými zasněženými svahy.




Z jednoho z tunelů za stanicí Trofors vyjela lokomotiva Di4.655 na čele vlaku Rt 452 (Bodø – Trondheim) a pokračuje proti proudu řeky Svenninggaard. Ta se v Trofors stéká s řekou Vefsna, která sem teče od východu z norsko-švédského pomezí, a je považována za jednu z nejlepších řek pro rybolov (losos, pstruh).




A stejně jako předchozí den, tak i dnes jedeme pomalu podle tratě dál na jih směrem na Trondheim. Postupně sjíždíme až k městu Nammskogan, kde u jednoho z jezer pořizuji snímky, na kterých zůstává zachycen vlak Rt 457 (Trondheim – Mo i Rana) vedený strojem Di4.652.








Zdejší kraj je bohatý na vodní plochy, ať už jde o jezera nebo řeky a říčky s peřejemi i s klidnými tůněmi. Jako na snímcích, které jsem pořídil při čekání na vlak u města Nammskogan.




Lokomotiva Di4.652 na čele vlaku Rt 457 (Trondheim – Mo i Rana) na trati poblíž stanice Nammskogan. Při tomto pohledu vynikne tvar a velikost mašiny.




V plánu máme dvoudenní focení v blízkosti Trondheimu a tak se tam pomalu přesouváme. Všechny plány ale náhle mění nákladní vlak směrem na sever, v jehož čele je dvojice "nohabek". Rozhodnutí padlo okamžitě a já otáčím auto a vyrážíme za vlakem. Následovala jízda dlouhá asi 20 km, než se nám ho podařilo předstihnout, u zastávky Smalåsen najít vhodné místo a lokomotivy Di3.619 a Di3.603 s nákladním vlakem Trondheim - Mo i Rana vyfotografovat.




Probouzíme se do pátku s datem 30. května. S focením začínáme asi 160 kilometrů severně od Trondheimu na břehu jezera Snåsavatnet, 40 kilometrů dlouhé vodní plochy, která je jakýmsi prodloužením fjordu Beitstadfjorden, vnitřního ramene 130 kilometrů dlouhého a až 620 metrů hlubokého fjordu Trondheimsfjorden. Ranní slunce svítí u stanice Jørstad na nákladní vlak jedoucí od Trondheimu a vedený lokomotivou Di8.711.




Noční vlak Nt 456 (Bodø - Trondheim) na čele s přípřeží Di4.653 a Di3.614 projíždí před kulisou bílého horského hřebene po trati kousek za stanicí Jørstad. Jørstad je obec na jižním břehu jezera Snåsavatnet, podle kterého je také vedena dráha Nordlandsbanen.




Lokomotiva Di8.711 před okamžikem odjela ze stanice Jørstad se soupravu nákladního vlaku. Stroje Di8 jsou z produkce Maschinenbau Kiel (MaK) patřící k divizi Siemens Schienenfahrzeugtechnik koncernu Siemens AG z let 1996-1997. Mají motor Caterpillar 3516 DI-TA o výkonu 1570 kW, hmotnost 82 t, délku 17,4 m a rychlost 120 km/h. 20 lokomotiv Di8 má čísla 701 - 720.




Nákladní vlak CargoNet jedoucí v trase Trondheim - Bodø a vedený strojem Di6.667 právě přejíždí řeku Jørstadelva a blíží se ke stanici Jørstad.




A další nákladní vlak mi po chvíli přijíždí před objektiv od stanice Jørstad. Dráha Trondheim - Bodø je nazvána Nordlandsbanen podle kraje Nordland se správním střediskem Bodø ležícího na severu Norska. My jsme celým tímto krajem projeli od severu k jihu.




Do stanice Snåsa vjíždí od Trondheimu "nohabka" Di3.630 se soupravou výsypných vozů ložených štěrkem. Di3.630 sloužila u NSB od léta 1969 a po vyřazení byla odprodána do Itálie.




"Nohabka" s číslem 630 odjela ze stanice Snåsa a vydala se na sever na další část své cesty ve směru Bodø. Městečko Snåsa se dvěma tisíci obyvatel leží u severního konce jezera Snåsavatnet. Severozápadně odtud je Národní park Blåfjella-Skjækerfjella (Blåfjella = modré hory) s divokou přírodou a zajímavou faunou (vedle medvěda, rysa, losa a 3 druhů jelenů se zde dokonce vyskytuje polární liška) a florou.




Rychlík Rt 451 (Trondheim - Bodø) na čele se strojem Di4.655 se uprostřed zeleně blíží ke stanici Jørstad. Za mašinou vidíme vůz druhé třídy řady B3, za ním vagón pro cestující s dětmi a pro tělesně postižené cestující řady BF14 a jako třetí v soupravě vůz řady B5.




Opět jsme se o kousek přiblížili k Trondheimu, když jsme se přesunuli až na břeh fjordu Trondheimsfjorden, který se zařezává do norského pobřeží do vzdálenosti 130 kilometrů. Trať tady břehy fjordu kopíruje a nabízí řadu míst na pořízení pěkných a zajímavých záběrů. Osobní vlak Lt 433 jedoucí z Trondheimu do stanice Steinkjer, dvacetitisícového města na samém konci fjordu Trondheimsfjorden, vedený motorovou jednotkou Bm92 54 u stanice Langstein. Tyto jednotky jsou nasazovány na vlaky osobní přepravy v oblasti Trondheimu včetně dráhy Nordlandsbanen.




Motorová jednotka Bm92 51 jede jako vlak Lt 434 (Steinkjer - Trondheim) nad poklidnou hladinou fjordu Trondheimsfjorden u stanice Langstein. Tyto jednotky vyrobila pro NSB německá firma Duewag v počtu 15 souprav v letech 1984-1985. Skládají se z motorového vozu Bm92 a řídícího vozu Bfs92. Motorový vůz je vybaven motorem Daimler-Benz OM424A o výkonu 714 kW. Celá jednotka je dlouhá 49,45 m, váží 92 t a dosahuje rychlosti 140 km/h. V letech 2005-2006 byly všechny jednotky modernizovány.








Sedět na břehu norského fjordu a pozorovat hladinu, to se nepodaří každý den. Na rozdíl od některých fjordů poblíž Narviku sevřených strmými skalnatými břehy je pohled na Trondheimsfjorden přímo pohodový a uklidňující. Tak jsem si při čekání na další vlak pořídil pár "nevlakových" snímků.




Idylku na břehu fjordu ukončil průjezd vlaku Rt 458 (Mo i Rana - Trondheim) se strojem Di4.652 na čele. Za mašinou vidíme vozy řady B3 a BF14. Bylo to ale příjemné a hezké vyrušení, co říkáte?




Dieselelektrická lokomotiva Di8.710 ve své hlavní roli - v čele nákladního vlaku. V tomto případě se soupravou výsypných vozů Tds a s jednou cisternou s logem snad všudypřítomné firmy VTG.




Osobní vlak Lt 437 (Støren - Steinkjer) vedený motorovou jednotkou Bm92 82 na trati u stanice Langstein. Støren je městečko o dvaapůltisíci obyvatelích ležící jižně od Trondheimu na hlavní trati Trondheim - Hamar, která v našem cestovním plánu figuruje jako místo, kde se s norskou železnicí rozloučíme. Linky osobní přepravy se tedy nerozjíždějí z Trondheimu paprskovitě, ale jsou vedeny přes Trondheim tak, že se tam protínají, křižují.




"Nohabka" Di3.630 jede na čele soupravy nákladního vlaku na břehu fjordu Trondheimsfjorden poblíž stanice Langstein po trati Nordlandsbanen, spojující přístav Trondheim na norském "středozápadě" se severonorským městem Bodø ležícím za polárním kruhem. První část této 729 kilometrů dlouhé trati se 43 stanicemi byla otevřena v červenci roku 1882, poslední úsek z Fauske do Bodø pak v únoru 1962. Bodø se tak stalo nejsevernějším místem v síti Norských státních drah - Norges Statsbaner.




Rychlík Rt 457 (Trondheim - Mo i Rana) s lokomotivou Di4.652 v plné jízdě u stanice Langstein.




Velkou radost nám udělala přípřež lokomotiv Di3.619 a Di3.603 na čele nákladního vlaku, která mi přijela před objektiv. Licenční lokomotivy typu AA16 se staly pro firmu Nydqvist och Holm AB (NOHAB) výborným výrobním a obchodním artiklem. V letech 1954 až 1969 bylo vyrobeno 203 těchto strojů lišících se jen podle konkrétních požadavků zákazníků. Vedle norských NSB byly provozovány i dalšími státními železničními správami, a to v Dánsku (DSB), Maďarsku (MÁV), Belgii (SNCB/NMBS), Lucembursku (CFL), v Kosovu (Hekurudhat e Kosovës), a soukromými společnostmi v Itálii, Německu, Švédsku, Maďarsku.




Odbila pátá a to je pro nás pokyn k odjezdu. Chceme se podívat do Trondheimu na stanici a do depa. Máme před sebou sice jen 50 kilometrů jízdy odtud od stanice Langstein, ale včetně úseku přes Trondheim. Ještě si počkáme na osobní vlak Lt 436 (Steinkjer - Støren). A už je tady, vedený jednotkou Bm92 51. Tak, vyfoceno hezky s vodou v pozadí a můžeme odjet.


Jsme na cestě do Trondheimu. Vpravo vedle sebe máme nádhernou scenérii fjordu Trondheimsfjorden a jeho okolí a cestou hodnotíme naše dnešní zážitky. Než tam dojedeme, tak se na chvilku odmlčím a ozvu se až ze stanice v Tronheimu. Ale to už si nechám do příští, již 6. části mého vyprávění.



Příště: Putování po Skandinávii (6. část)

Porozhlédneme se po trondheimské stanici a potom vyjedeme fotit na trať Trondheim - Hamar.


Autor textu a foto : Mik-Trainfoto a Denda60

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
tiger
Zaslaný: 13.07.2015 10:26  
Založený: 29.09.2009
Miesto:
Príspevkov: 370
 Re: Putování po Skandinávii (5. část)
:super2: :super2: :super2:
Luko3105
Zaslaný: 13.07.2015 18:56  
Spolupracovník
Založený: 23.04.2012
Miesto: Podhájska
Príspevkov: 16630
 Re: Putování po Skandinávii (5. část)
ďalší zo série super článkov :klanacka: veľmi pekné a pre mňa zaujímavé čítanie a pozeranie sa :super1: :number one:
lajos
Zaslaný: 15.07.2015 13:34  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 13361
 Re: Putování po Skandinávii (5. část)
Překrásná norská krajina a do ní dokonale zapadající železnice. A hlavně ty "nohabky" :emo37:
cas


Vilma
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 40 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 3

Registrovaných: 0
Anonymných: 40

Viac ...