V tomto díle jubilujícího vzpomínání se zaměříme na "laminátky" z první výrobní série, typu Škoda 47 E1, též ověřovací série. Spadala do ní i lokomotiva S 489.0001, jíž jsme se podrobně věnovali minule. Série byla objednána Ministerstvem dopravy pod č. j. 1552 dne 29. 9. 1962. Cena byla stanovena na 2,982.700 Kčs u obyčejné a 3,019.800 Kčs u lokomotivy, vybavené EDB. Dnes si obrazem a slovem připomeneme další stroje, které vyjížděly během roku 1966. Přesněji - přebíraly se od poloviny května do konce června toho roku. První skupina S 489.0002 až 006 byla přes Jihlavu převezena na ŽZO do Cerhenic, kde 8. 6. 1966 vykonaly technicko-bezpečnostní zkoušky a vrátily se zpět do přechodného domova v Jihlavě. V té době vedla v této oblasti střídavě elektrizovaná železnice od Kutné Hory hl. n. přes Havlíčkův Brod do Jihlavy, jinak existoval ještě krátký úsek z Plzně do Horažďovic-předměstí a pokračovalo se ke Strakonicím. Zajímavostí ovšem je, že již 2. 6. 1966 vyjel slavnostní zahajovací vlak z Jihlavy do Havlíčkova Brodu, vedený lokomotivou S 489.0002, která teprve čekala výkon TBZ k běžné službě na tratích ČSD.

Naprostá většina prvních "laminátek" z první série byla přidělena do LD Brno-Maloměřice - stroje čísel 001 až 018. Pouze poslední dva, S 489.0019 a S 489.0020 zamířily do obvodu Jihozápadní dráhy, do LD Plzeň. Možným důvodem tohoto výběru mohla být zkušební instalace odporové elektrodynamické brzdy o výkonu 2 000 kW, jíž byla od výroby vybavena i "šestikolka" S 699.001. Nicméně EDB byla z těchto lokomotiv později demontována a do "laminátek" se běžně dosazovala až od roku 1968 na řady S 499.0 a S 499.1. Skoro všechny původně maloměřické stroje byly původnímu depu věrné po celý život - jen S 489.0001 se v 70. letech potulovala od Plzně přes Cheb a České Budějovice a tam se nakrátko objevily i S 489.0006 a S 489.0013. Obě "elektrodynamické" však prošly všemi obvyklými depy a S 489.0019 se v roce 1969 nevyhnula ani Bratislavě, než se v létě 1975 obě usadily v Maloměřicích.

Kompletnost ověřovací série byla v roce 1976 natržena zrušením havarované S 489.0008, jinak lokomotivy sloužily dál. V srpnu 1985 se v Leštině střetl zánovní prototyp S 499.2001 s "laminátkou" S 489.0020, která byla pro větší rozsah škod o rok později zrušena a později a velmi pozvolně rozložena. Její vrak se v Maloměřicích nacházel ještě počátkem 90. let. Právě tato doba byla docela osudovou pro nejstarší "laminátky". Náhlý propad nákladní dopravy znamenal i snížení jejich potřeby a došlo na rušení. Systematicky se vybíraly stroje nejstarší, tedy této série, mající ještě atypický větší transformátorové soustrojí. To bylo patrně i původcem vyšší hmotnosti, která se v některých tabulkách udávala 88 t, ale běžně v provozu byla hodnota jen 85 t. Výběr usnadnil požár již přeznačené 230.015 na podzim 1990 a starší násilné poškození 230.002, která se sice přistavila do dílen, kde se zjistil rozsah škod a tak již nebyla opravena, ale zrušena a v ŽOS Vrútky také rozložena. Tehdy měly štěstí ty stroje, které v samotném závěru 80. let prošly dílnami a byly v dobrém stavu - což platilo zejména pro 230.001, 003, 006, 007 a 019, ale sítem prošly i 230.009, 016, 017 a 018. Naopak se odstavily, zrušily a zlikvidovaly 230.004, 005, 010, 011, 012, 013 a 014. Ovšem i zde byl výběr usnadněn poškozeným čelníkem na 230.005 po najetí dvojicí "čmeláků" přímo v Maloměřicích počátkem roku 1994. A podobně téhož roku skončila i 230.014. Ta byla na rozdíl od ostatních zlikvidována skoro 10 let po svém zrušení. Tato selekce probíhala během první poloviny 90. let. Ovšem s ohledem na výhled brzké elektrizace dalších tratí se tento trend pozastavil a i další nejstarší "laminátky" prošly dílenskými opravami.

Kromě lokomotivy 230.017, která byla spolu s 230.080 aktérkou nehody v červnu 2006 ve Vranovicích, přešly zachované "laminátky" z nejstarší série k dceřince ČD Cargo. Došlo i na 230.019, která byla dokonce již zrušena, ale došlo k přehodnocení a její hlavní opravě a modernizačním úpravám. Tyto lokomotivy tak můžeme vedle mladších kolegyň nadále vídat, nezřídka ve firemním modro-modrém nátěru, v běžné dopravě i dnes, 50 let po dodání z výroby.

Text: Lajos, spolupráce Jaromír Žatecký
Foto: Jaroslav Valeš, Jiří Caska, Palo a Lajos

Odkaz na související článek:
Padesát let "laminátek" ČSD - 1. díl - S 489.0001