Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Fotoprofil > "Kapesní bobinky" mají 60 let

"Kapesní bobinky" mají 60 let

 
Mezi nejosobitější hnací vozidla našich železnic patřily elektrické lokomotivy původní řady E 422.0, později řady 100. Letos uplyne 60 let od chvíle, kdy se čtveřice "kapesních bobin" dostala na koleje ČSD - a takové jubileum si jistě zaslouží menší ohlédnutí.

 












Těmito půvabnými lokomotivami jsme se na našich stránkách v minulosti již důkladně zabývali (Lokomotivy ČSD řady E422.0 (100 )), takže s dovolením přeskočíme historii jejich působišť a stejně tak i jejich technický popis. Ovšem byla to právě elektrická prvenství obou jihočeských lokálek a z toho plynoucí atypičnost postupně stejnosměrné trakční napájecí soustavy 1500 V, která zůstala určitou překážkou v obměně lokomotivního parku. Odlišnost napěťových soustav, velmi zastaralý a také podudržovaný park hnacích vozidel a samozřejmě též plánovaná výstavba vodního díla Lipno byly důvodem, proč již roku 1948 objednalo Ministerstvo dopravy tato vozidla. V objednávce původně figurovala i pražská ČKD, která měla se stavbou vozidel elektrické trakce taky svoje zkušenosti. Centrálním plánováním znárodněného průmyslu se tato zakázka dostala zcela do rukou plzeňské Škodovky. Jenže tam byly tyto stroje ve stínu vývoje řady E 499.0, která však ovlivnila přinejmenším vzhled a některá technická řešení řady E 422.0, jinak též továrního typu ŠKODA 15 E. Často jsou navzájem spojovány, ale jde o poměrně značně rozdílné konstrukce. Nová řada E 422.0 navíc disponovala služebním oddílem, pročež se někdy vedly diskuse, zda se nejedná o elektrický vůz a ne lokomotivu. Vybavení elektrickou odporovou brzdou bylo úplnou novinkou. Odlišné uspořádání strojovny umožnilo procházení mezi stanovišti i se zvednutými sběrači. Když se od konce roku 1956 a během roku 1957 tato čtveřice vyráběla, nesl plzeňský průmyslový gigant čestný název Závody V. I. Lenina (ZVIL) a světoznámý znak okřídleného šípu vytloukla pěticípá hvězda v ozubeném kole.



Nové lokomotivy byly po převzetí Lokomotivním depem České Budějovice rozděleny mezi pobočné depo v Táboře, kam tradičně náležela první vyrobená E 422.001 a určitý čas i E 422.002 a naopak do vozební stanice Vyšší Brod přišly E 422.003 a E 422.004. Během let docházelo ke vzájemným přesunům a dočasným zápůjčkám. Počátky provozu byly hlavně ve znamení nákladní dopravy, protože na obou lokálkách se osobní realizovala pomocí elektrických vozů, vhodnějších pro takové provozní podmínky. Na Křižíkově "Bechyňce" to byly stařičké vozy řady M 400.0 resp. doplňující mladší M 410.0, na "Lipence" jezdila řada M 411.0, což byly původně německé motorové vozy, které se válečnými událostmi dostaly na naše území.

Doprovodné snímky jsem k tomuto příspěvku vybral podle jiného klíče, než obvykle. Na "kapesní bobinky" jsem měl docela štěstí a i přes jejich pokročilý věk se mi podařilo zastihnout je v provozu všechny. Proto je volba následující - podle pořadových čísel a podle data pořízení snímku. Archivní snímky si ukážeme třeba někdy jindy. Podtitul toho článku by mohl tedy znít - "jak jsem potkal a potkával kapesní bobinky".




Začneme popořádku - mé zcela první setkání s lokomotivou řady E 422.0/100 v Táboře koncem léta 1992, a to jednička v původním vzhledu. Sice jí chybí přední sběrač, ale dojem udělala obrovský





"Jednička" E 422.001 stojí 18. 6. 1993 ve dvoře táborské stanice na výstavě k 90. výročí "Bechyňky". Původně byla inzerována k vozbě některého z vlaků, kde by jí to mnohem více slušelo





Názorné srovnání velikosti pravé "bobiny" řady E 499.0/140 a "kapesní bobiny" řady E 422.0/100. Dvojice lokomotiv 140.089 + 100.001 se 27. 8. 1995 předvádí během nezapomenutelné kavalkády vozidel mezi Dlouhou Třebovou a odbočkou Parník během oslav 150 let Dráhy olomoucko-pražské. Dnes je tento malebný úsek snesen a přeložen a olomoucká "bobina" coby majetek NTM našla domov v chomutovském depozitu.





Patrový vůz řady Bmo prozrazuje mladší období. Lokomotiva 100.001 veze ráno 13. 7. 2002 ranní osobní vlak z Tábora, kde překračuje široké a hluboké údolí řeky Lužnice na impozantním mostě o dvou polích





Zatímco "bobinka" 100.001 vozí pravidelné osobní vlaky v rámci letního nostalgického léta, sousední stroj E 436.004 má namísto elektrického vozu M 400.001 na starosti vozbu pravidelných nostalgických vlaků. Bechyně, 13. 7. 2002





Po ránu 16. 8. 2003 se přelakovaná lokomotiva 100.001 blíží k cílové stanici Tábor





Neodmyslitelný záběr s panoramatem historické části města Tábor, proslaveného husitskou tradicí.
Po ránu 16. 8. 2003 jede 100.001 od směr Horky, Slapy, Bechyně





Netypicky natažená trolej naznačuje jinou lokalitu - stroj 100.001 se 17. 10. 2003 zúčastnil slavnostního ukončení elektrického stejnosměrného provozu na úseku Rybník - Vyšší Brod a v tento nádherný podzimní den byl zachycen mezi Rožmberkem a Jenínem




Dodávky šestice nových elektrických lokomotiv řady E 426.0 (později 113) počátkem roku 1973 znamenaly velkou rošádu na obou tratích. Elektrické vozy byly zrušeny, odešly i staré lokomotivy, původně dodané pro pražské spojky, elektrizované ve druhé polovině 20. let. V Táboře převzala řada E 426.0 skoro všechnu vozbu, zbylá "bobinka" E 422.001 je doplňovala především jako provozní záloha. Na bechyňské trati se kromě čistě osobních vozily i smíšené vlaky vlaky, ale také čistě nákladní. Ve Vyšším Brodě se řada E 422.0 usadila v osobní dopravě, kde byla svými trakčními vlastnostmi vhodnější, naopak pro posun a nemalé zátěže zdejší čilé nákladní dopravy byly zase lepší "žehličky" či zdejší přezdívkou známé "hepety" řady E 426.0. Tak se na dlouhá léta ustálila podoba provozu řady E 422.0, od roku 1988 přeznačené na řadu 100.




Při mé první cestě na "Lipenku" mne v odbočné stanici Rybník dopoledne 23. 9. 1992 uvítala lokomotiva 100.002, která těsně před příjezdem lineckého rychlíku dorazila od Lipna, bleskově objela soupravu a ulehla do skoro půl dne trvající přestávky...





Koncová stanice, tedy dopravna Lipno nad Vltavou je od 50. let v novém prostoru, trať byla v souvislosti se stavbou hráze přehrady a úpravou toku Vltavy přeložena. Odpoledne 23. 9. 1992 tam dorazila lokomotiva 100.002





O rok později - letní sezóna končí, vodáci mizejí a tak stačí už jen jedno "patro". Takto vypadal 15. 9. 1993 vlak EOs 20904 ve stanici Vyšší Brod-klášter s "bobinkou" 100.002, kde je patrný přemalovaný oválný emblém ČSD na ČD





Snímků z "Lipenky" na sněhu asi moc neexistuje. Po západu slunce dne 22. 2. 1996 se v dopravně Rožmberk nad Vltavou křižovaly tehdy nejproduktivnější stroje místní dráhy - 100.003 a 100.002, která si to mířila od Lipna do Rybníku





Když jsem v babím létě roku 1998 fotil lokomotivu 100.002, příležitostně nasazenou na osobní vlaky, netušil, že v provozním stavu ji vidím naposledy.
10. 9. 1998 překračuje po původním ocelovém mostě Vltavu na okraji Vyššího Brodu





Neprovozní, ale kompletní lokomotiva 100.002 pózuje během elektrické rozlučky 17. 10. 2003 před halou vyšebrodského depa




Zatímco na počátku 90. let se v Táboře s první "bobinkou" zacházelo již jako s historickým vozidlem, které od léta 1991 neslo obnovený původní nátěr s vnějšími popisy a označením a jezdilo jen příležitostně, na horním toku Vltavy tomu bylo zcela jinak. Všechny vyšebrodské stroje ještě v letech 1990 - 1993 prošly středními opravami ve vrúteckých resp. kolínských dílnách, což jim vylepšilo technický stav a prodloužilo životnost. Lokomotivy měly čtyřicítku na krku, když se Odbor kolejových vozidel rozhodl k částečné obnově. Na jaře 1996 byly vyčleněny dvě českotřebovské "žehličky" 110.018 a 110.047, předané do DKV Č. Budějovice a v obvodu topení, pomocných strojů a ochran nastaveny z dosavadní soustavy 3000 V ss na 1500 v ss. Zvýšená hmotnost jim zůstala. Jejich příchodem do Vyššího Brodu a nasazením do nákladní dopravy se měla řada 113 uvolnit do osobní a odtud pak vytlačit řadu 100 - neboli "bobinky". K tomu v zásadě došlo až po několika letech a to spíše jen definitivním odstavením přestárlých lokomotiv. Nejprve se v létě 1997 s provozem tiše rozloučila 100.004. Ta nepřežila masivní rušení na podzim toho roku a na podzim 1998 byla ke šrotaci odtažena do moravského Tlumačova. Počátkem roku 1999 dojezdila i druhá zeleno-žlutá lokomotiva 100.002. I ta byla následně zrušena, ale na rozdíl od své sestry zůstala relativně kompletní a pod střechou vyšebrodského depa. Když se v říjnu 2003 slavnostně ukončoval stejnosměrný provoz z Rybníka do V. Brodu, existoval reálný plán usadit tuto lokomotivu na pomník přímo tam. Nakonec však byla měsíc po rozlučce s ostatními odvezena do Tábora a koncem roku 2006 do chomutovského depozitáře NTM Praha, kde je uschována doposud.




Lokomotiva 100.003 byla poslední, která si udržela klasický krémově-zelený nátěr s oranžovým výstražným proužkem - ostatně takto ji dnes známe znovu. Ale 23. 9. 1992, když odpočívala v moderně pojaté a dobře vybavené hale vozební stanice Vyšší Brod, byl na ní ještě "originál" dobový nátěr





Opravená a přelakovaná "trojka" nalákala. Leč zrovna 15. 9. 1993 prodělávala pravidelnou prohlídku a tak nezbylo, než se uspokojit se snímkem studené lokomotivy na stejném místě haly VS Vyšší Brod... ale tímto okamžik mne smůla ve vztahu k této krasavici opouští a vytrvalost bude korunována opakovanými úspěchy v podobě mnoha dalších setkání





Na konci zimy, přesněji 4. 3. 1994, vznikl v chumelenici snímek ze setkání lokomotivy 100.003 a 113.004 ve stanici Loučovice, sídle dirigujícího dispečera pro celou "Lipenku"





"Trojka" sloužila i v horký pátek 1. 7. 1994 (spolu s ní tehdy 100.004) a pod obrovskými kameny Čertovy stěny vznikla tato trochu nekomformní stínohra





Tato jihočeská cesta nebyla věnována "Lipence", ale trati Č. Budějovice - Horní Dvořiště a tamnímu silnému nákladnímu provozu v motorové trakci. Pobyt v odbočné stanice Rybník se nemohl obejít bez snímku elektrických lokálkových vlaků. Odpoledne 28. 4. 1995 do někdejšího Certlova přijíždí znovu 100.003





Prakticky na stejném místě, jen o pár polí dál - dopoledne 22. 2. 1996 míjí mohutné světelné vjezdové návěstidlo stanice Rybník lokomotiva 100.003





Je 6. 5. 1998, a řada 100 už slouží jen mimo turnus - prakticky ale pořád jezdí. Do Rožmberka dorazil osobní vlak od Rybníku a v závěsu se veze i stroj 110.118, pro který nezbyla žádná nákladní zátěž





Při čekání na nákladní vlak na hornodvořišťské trati vznikla 6. 8. 1999 krajinka s "bobinkou", jedoucí poblíž zastávky Jenín.
V tomto místě jdou obě tratě v delším souběhu





Zpáteční cesta domů okolo stanice Rybník - krátká zastávka je odměněna podvečerně nasvícenou a mimo stíny postavenou lokomotivou 100.003, zachycené 6. 8. 1999





Během fantastické týdenní dovolené na Lipně v červnu 2000 jezdila na osobních vlacích denně "bobinka" 100.003 - tehdy již poslední provozní svojí řady ve Vyšším Brodě. A 18. 6. 2000 ji vidíme, jak se obrazně zakusuje mezi kameny pod Čertovou stěnou





V podvečer 18. 6. 2000 zastavuje stroj 100.003 na zastávce Jenín, kde byla mizivá frekvence cestujících a před nedávnem se bez náhrady zrušila





Ráno 19. 6. 2000 vznikl na vyšebrodském nádraží dlouho plánovaný záběr s panoramatem zdejšího cisterciáckého kláštera, který měl víc, než hodně společného při vzniku této lokálky





Netradičně pojatý snímek lokomotivy 100.003 na vltavském mostě za Vyšším Brodem dne 19. 6. 2000.
Mraveniště bylo v tom místě obrovské, ale jeho rezaví obyvatelé se fotografy nenechali vyrušovat





Za stanicí Loučovice, v místě zvaném Svatý Prokop, vznikl navečer 19. 6. 2000 snímek s "bobinkou" 100.003 a to v sousedství původní trakční podpěry, která náležela k vlečce zdejší papírny





Křižování dvou "retro-bobinek" v Loučovicích odpoledne 17. 10. 2003. Po tomto dni už zůstal elektrický stejnosměrný provoz na zadním úseku Vyšší Brod-klášter - Lipno n. Vlt. a to do poloviny dubna následujícího roku. Dnes je zde střídavá trakční soustava, ale elektrický provoz bohužel mizivý





Současná podoba lokomotivy 100.003, dnes retrospektivně E 422.0003 ve vizuální podobě z poloviny 80. let - zachycená 16. 7. 2016 mezi Bechyňskou Smolčí a Sudoměřicemi u Bechyně




Podstatně větší štěstí měly lokomotivy lichých pořadových čísel (tak jako u "zubaček" řady T 426.0). O táborskou 100.001 bylo vždy dobře postaráno a plynule vklouzla mezi provozní muzejní vozidla ČD. Od roku 2009 je ve stavu DHV Lužná u Rakovníka, ovšem jen evidenčně - doma stále v Táboře. Poslední velká oprava na ní proběhla v ŽOS Vrútky v létě 1991 a hned po návratu pokračovala do plzeňské Škodovky, kde obdržela velmi zdařilý původní nátěr. Ten však působením let a počasí začal chátrat a tak byl v lakovně domovského depa roku 1997 obnoven. Po několika letech i tento nátěr zestárnul a tak se před velkolepými oslavami 100. výročí "Bechyňky" obnovil znovu, byť s nepůvodní olivově šedou střechou a šedými sběrači. Bohužel v posledních letech ji nebylo skoro vidět, protože se tradiční sezonní vozba s historickými vozidly pozastavila. Dramatičtější osud měla sesterská lokomotiva 100.003, která jako vůbec poslední prošla dílnami - v červnu 1993 to byla firma DYKO Kolín, bývalá ŽOS. Tehdy "trojka" obdržela napodobeninu původního nátěru, v trochu světlejším odstínu a záhy se stala ozdobou "Lipenky". S přestávkami v posledních letech tam sloužila do jara 2002, kdy se kvůli opotřebenému pojezdu musela odstavit z provozu. Na jaře 2004 byla dokonce krátce zrušena, ale podařilo se ji vyjmout a zachránit před likvidací. Po letech chátrání byla na podzim 2015 odeslána do přerovských dílen ČMŽO k vykonání hlavní opravy, dokončené v květnu 2016. To léto se sní pak obnovila sezónní víkendová vozba pravidelných osobních vlaků do Bechyně.




Jedinou dnes sešrotovanou lokomotivu 100.004 jsem v provozu zastihl nejméně, ale opakovaně. Takto vypadala během dopolední provozní přestávky, kdy provoz zvládal jediný turnusový stroj. V hale vyšebrodského depa vidíme 4. 3. 1994 zleva 100.002, uprostřed 100.004, za ní 113.005 a zcela vpravo vykukuje část historické E 436.004





V ponuré odpoledne 4. 3. 1994 veze lokomotiva 100.004 vlak EOs 20924 z Vyššího Brodu na Lipno - pod Čertovou stěnou





Mezi zastávkou Vyšší Brod, kde omylem chtěli vystupovat všichni, kdož vlakem do tohoto městečka prvně zavítali (dnes se z praktických důvodů jmenuje Těchoraz) a blízkým mostem přes Vltavu, vznikl po ránu 1. 7. 1994 snímek s lokomotivou 100.004, vedoucí vlak EOs 20907 do Rybníku. Pravým místem výstupu všech vodáků a turistů bylo a je totiž nádraží Vyšší Brod klášter





Lokomotiva 100.004 veze dvě modrá patra řady Bmo mezi zastávkami Herbertov a Vyšší Brod jako EOs 20906 dopoledne, v pátek 1. 7. 1994





Malebným, avšak povětšinou ve stínu stromoví přikrytým místem pod Čertovou stěnou, svižně projíždí 1. 7. 1994 odpolední osobní vlak č. 20924 na Lipno. Lokomotivu čekaly ještě tři roky služby, ale tehdy o mé poslední setkání s živou "čtyřkou"





Smutný obrázek z tehdejší Provozní jednotky DKV ve Vyšším Brodě. Zrušená a vybrakovaná lokomotiva 100.004 čeká na pokyn k odvozu ke šrotaci. Stalo se tak půl roku po té a až v dalekém Tlumačově



Taková je tedy současnost lokomotiv řady E 422.0 (100), která byla dlouhá léta líbivou tváří obou jihočeských elektrických lokálek se soustavou 1500 V. Velmi rád na setkávání s nimi, hlavně na "Lipence" v 90. letech vzpomínám. Protože je to už promlčené - děkuji strojvedoucím za pozvání "nahoru", mohl jsem tak poznat všechny tři zdejší lokomotivy, které měly různé stupně provozních úprav a modernizací a samozřejmě vidět půvabnou trať pěkně z čela.

Text a foto: Lajos

Za konzultace děkuji mému vzácnému kolegovi Milanu Šrámkovi

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
denda60
Zaslaný: 31.07.2017 8:38  
Založený: 27.01.2013
Miesto:
Príspevkov: 276
 Re: "Kapesní bobinky" mají 60 let
Super! :klanacka: :number one:
Jarda
Zaslaný: 31.07.2017 8:58  
Založený: 09.06.2014
Miesto: Most
Príspevkov: 557
 Re: "Kapesní bobinky" mají 60 let
Moc hezky zpracovaná reportáž. :number one: Bobinky byly, nebo jsou jednoduché a spolehlivé stroje.Díky jejich stáří se nezbývá jen :klanacka: konstruktérům ale také těm lidem, co na nich slouží. Škoda, že se na lipenku už díky změně napájecího systému nepodívají, ale hlavní je, že na bechyňce poctivě slouží i době dnešní, byť už jen přes léto. Tím bych rád také poděkoval za oživení provozu nádherné trati z Tábora do Bechyně. :number one:
lajos
Zaslaný: 03.08.2017 19:39  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 10054
 Re: "Kapesní bobinky" mají 60 let
Děkuji :papa: :kvetinka:
Zpracovat toto téma byla radost, stejně jako jako jsou hezké vzpomínky na někdejší časté cesty do jižních Čech.
Trakia
Zaslaný: 04.08.2017 22:52  
Založený: 24.11.2015
Miesto:
Príspevkov: 42
 Re: "Kapesní bobinky" mají 60 let
Pěkný článek. :number one:

Lipenku jsem sjel zatím jednou.Bylo to v roce 1998 a byl jsem tam s bratránkem.Bohužel zrovna byla napěťovka,tak jsme museli vzít za vděk bublání berty.Berta je sice dobrá mašina,ale my jsme se logicky těšili na bobinky.
Později jaksi jsem tam nezavítal.Všechno se stíhat prostě nedá.
:-(
lajos
Zaslaný: 05.08.2017 16:14  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 10054
 Re: "Kapesní bobinky" mají 60 let
Lipenka je nádherná trať. Prvně jsem ji viděl z autobusu, kterým jsem v době předlouhých vlakových pauz jel z Rybníku do Vyššího Brodu. Půvab lokálky jsem během dalších let obdivoval z vlaku, pěšky, na kole i autem. Od reko na střídavinu jsem se tam ovšem ještě nedostal - ale vyjma loňského Rio Lipno a posil k tomu zavedených zase o moc nepřicházím....
cas


Hedviga
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
sledovacka-hkv.webnode.sk

KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 40 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 8

Registrovaných: 1
Anonymných: 39

kaoz, Viac ...