Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Z tratí ŽSR a SŽDC > Moje toulky časem: Přes Českou Sibiř (1. část)

Moje toulky časem: Přes Českou Sibiř (1. část)

 
Trať Praha - Benešov u Prahy - Tábor - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice, v jízdním řádu označená číslem 220, je součástí IV. tranzitního koridoru a patří mezi nejdůležitější železniční tratě v České republice. V jedné své části vede krajem nazvaném Česká Sibiř. A právě na tento traťový úsek vás chci svým článkem pozvat.

 
















Měli bychom vědět, že Česká Sibiř je oblast na rozhraní středních a jižních Čech umístěná zhruba mezi Benešovem a Táborem. Dosahuje nadmořské výšky i přes 700 metrů a její centrum tvoří městečko Miličín. Své pojmenování získala díky drsným klimatickým podmínkám, protože je zde zima delší a tužší než jinde v českém vnitrozemí. To dokazuje i zdejší skiareál Monínec, kde bylo při psaní tohoto článku v únoru 2017 krásných 120 cm prachového sněhu a teplota přes den -8 °C.

Spojit Vídeň s Prahou přes jižní Čechy chtělo mocnářství, konkrétně rakouské ředitelství drah, už v polovině devatenáctého století. V roce 1842 si proto nechalo zpracovat příslušnou studii. Přednost ale dostala trasa Olomouc - Praha, hlavně pro svoji menší technickou náročnost. Původní záměr se tak dostal na pořad dne až o dvacet let později. 14.6.1864 vznikla akciová společnost KFJB (k.k. privilegierte Kaiser-Franz-Josephs-Bahn, Dráha císaře Františka Josefa), která roku 1866 získala koncesi na stavbu této dráhy. 4. 4. 1869 bylo pro stavbu trati Praha – zemská hranice (u Suchdola nad Lužnicí, protože České Velenice byly tehdy součástí Dolního Rakouska) vydáno stavební povolení. A hned koncem dubna 1869 začala vlastní stavba, když zahajovací výkop provedl osobně jeden z nejvýznamnějších koncesionářů Jan Adolf II Schwarzenberg. Provoz na Dráze císaře Františka Josefa z Českých Velenic přes Veselí nad Lužnicí do Benešova u Prahy, tedy i v úseku přes Českou Sibiř, byl zahájen 3.9.1871. Mezi Veselím nad Lužnicí a Českými Budějovicemi začaly vlaky jezdit v roce 1874.

Dráha KFJB byla k 1.5.1884 zestátněna a vlastníkem a provozovatelem se staly Císařsko-královské státní dráhy (kaiserlich-königliche Staatsbahnen, kkStB). K 28.10.1918 přešla dráha do majetku nově vzniklého československého státu a provozovatelem byly Československé státní dráhy ČSD.

Trať z Prahy do Benešova a čtyřkilometrový úsek za Benešovem je elektrizován trakční soustavou o napětí 3 kV stejnosměrně, zbytek trati do Veselí nad Lužnicí a dál do Českých Budějovic střídavou soustavou 25 kV, 50 Hz. Dnes tu probíhají stavební práce na modernizaci tratě a jejím zdvoukolejnění v rámci výstavby IV. tranzitního koridoru. Dvoukolejně se již jezdí mezi Benešovem a Voticemi a mezi Sudoměřicemi a Táborem. Přes stavební práce a časté výluky je zde provoz poměrně čilý. Denně je vedeno přes Českou Sibiř 43 párů vlaků osobní přepravy, z toho 27 párů rychlíků a expresů vypravovaných v relaci Praha - České Budějovice a Praha - Linz. Zde se nabízí srovnání třeba s počátkem osmdesátých let, kdy zde jezdilo denně 23 párů vlaků, z toho 7 párů rychlíků či spěšných vlaků.




Tolik hlavní údaje o dráze přes Českou Sibiř. Ve výběru fotografií jsem se zaměřil především na původní a dnes již zanikající jednokolejku.




Typický obrázek z tratě přes Českou Sibiř z doby před listopadem 2011. Lokomotiva 363.125-6 jede v čele osobního vlaku Os 8263 (Benešov u Prahy - Tábor) po původní jednokolejce a od tehdejší stanice Tomice přijíždí 14.4.2009 ke stanici Olbramovice.




Obloukem tratě u vesničky Zahradnice projíždí 15.5.1993 nákladní vlak vedený "esem" 363.130-6 a na své cestě do Tábora se blíží ke stanici Olbramovice. Při výstavbě IV. tranzitního koridoru byl tento úsek zrušen a nahrazen 1044 metrů dlouhým Zahradnickým tunelem proraženým v kopci vlevo za vlakem. Nahoře nad tratí je pod stromy schovaná obec Tožice s filiálním římskokatolickým kostelem svatého Martina z dvanáctého století.




Odjezdové mechanické návěstidlo bylo charakteristickým a pro fotografy lákavým prvkem ve stanici Heřmaničky. Na snímku z 26.1.2010 kolem něho s osobním vlakem Os 8271 (Praha hl. n. - Tábor) projíždí lokomotiva 363.084-5 v reklamním nátěru propagujícím charitativní sbírku "Pomozte dětem".




Železniční stanice Benešov u Prahy v podobě, jak vypadala před komplexní rekonstrukcí uskutečněnou v roce 2007. Je jaro 1993 a do stanice právě přijíždí stroj 363.118-1 s rychlíkem R 473 z Prahy hl. n., který pokračuje přes Tábor a České Budějovice do rakouského Lince. Vlevo zastavil nákladní vlak na čele s "esem" 363.115-7 a ze soupravy je vidět přepravovaný vůz BDmee. Na koleji u staniční budovy stojí osobní motorový vlak řazený 810 + Baafx, který sem před chvílí přijel po trati č. 222 z Trhového Štěpánova a Vlašimi.




Před elektrizací traťového úseku Benešov u Prahy - Tábor dokončené v květnu 1988 byl Benešov poslední stanicí "pod dráty" a vlaky jedoucí mezi Prahou a Táborem zde přepřahaly. Vozbu vlaků osobní dopravy dál zajišťovalo depo Tábor svými mašinami řady 753, 754 a 751, jezdily zde i českobudějovické "zamračené" řady 751. U táborského zhlaví stanice Benešov u Prahy takto čekaly 10.7.1987 na svoje vlaky lokomotivy T478.4020 a T478.3101.




Do spuštění elektrického provozu zbývaly pouhé dva dny, když v pátek 27.5.1988 čekala v Benešově ve společnosti "brejlovce" 753.217-9 na podvečerní osobní vlak Os 9101 (Praha hl. n. - Tábor) "baruna" 751.209-8.




27.5.1988 čekala ve stanici Benešov u Prahy lokomotiva 751.212-2 na příjezd rychlíku R 1139 jedoucího z Prahy hl. n. do Českých Budějovic.




Odpolední rychlík R 533 (Praha hl. n. - České Budějovice) odjel 9.1.1988 ze stanice Benešov u Prahy a v čele s dnes muzejním "brejlovcem" T478.3101, který byl tehdy ve službách depa Tábor, se vydal vstříc České Sibiři.




Nákladní vlaky byly mezi Benešovem a Táborem většinou vedeny stroji řady 781. "Sergej" T679.1210 čeká 18.5.1988 v benešovské stanici na svůj vlak na jih Čech.




Lokomotiva 754.020-6 již v unifikovaném nátěru trakčních vozidel ČSD zavedeném k 1.1.1988 zachycená na paprscích u rotundy v táborském depu.




Českobudějovická "zamračená" 751.212-2 na čele pátečního rychlíku R 1139 (Praha hl. n. - České Budějovice) krátce po té, co 27.5.1988 opustila stanici Benešov u Prahy.




I po zavedení elektrického provozu byly na zdejší trati stále v čele nákladních vlaků k vidění stroje řady 781. Příkladem je "sergej" 781.093-0, který 3.6.1988 projížděl mezi stanicemi Bystřice u Benešova a Benešov u Prahy s nákladním vlakem směřujícím do Prahy.




Elektrický provoz přes Českou Sibiř byl spuštěn se změnou GVD 1988/1989 v neděli 29.5.1988 a zdejší trať se stala doménou dvousystémových lokomotiv řady 363 dep Praha a České Budějovice. Ovšem první "eso" navštívilo Benešov již 4.2.1987. Ten den přijel do zdejší stanice zánovní stroj 363.049-8.




V čele rychlíku R 530, který jede z Českých Budějovic do Prahy hl. n., projíždí 3.6.1988 traťovým obloukem u Bystřice u Benešova stroj 363.117-3 patřící depu České Budějovice.




S vaším dovolením zde zařadím i tuto fotografii, ačkoliv již byla zveřejněna. Jednak je to už dávno a jednak jde o vyjímečný snímek ať už okolnostmi jeho vzniku či tím, že jsem ho několikrát použil jako pádný argument dokazující, že stroj řady 350 se na trati přes Českou Sibiř objevil již tenkrát před 27 roky. Proto do tohoto článku určitě patří.
Bratislavská "gorila" 350.006-3 odjela 19.5.1990 z Benešova se soupravou "pater" Bmo osobního vlaku Os 35407 jedoucího z Prahy hl. n. do Heřmaniček, odkud při zpáteční cestě odveze vracející se účastníky proslulého pochodu Praha - Prčice.




Kolem Votic projíždí 23.7.1996 směrem ke stanici Olbramovice devítivozový mezistátní rychlík R 1276 (Linz Hbf. - Praha hl. n.) s "esem" řady 363. Souprava vozů ČD je řazena AB + B + BDs + 3x B + 3x AB, přičemž poslední 4 vozy byly dobírány ve Veselí nad Lužnicí od vlaku Sp 1974 ze stanice Gmünd NÖ. Spoj byl zaveden v GVD 1990/1991 jako R 473/474.




Uprostřed České Sibiře se 15.5.1992 blíží ke stanici Střezimíř rychlík R 474 (Linz Hbf. - Praha hl. n.) vedený lokomotivou 363.112-4. Používání protisněhových zábran, které jsou již u tratě připraveny, je během zimy v tomto kraji nutností.




Lokomotiva 363.130-6 odjíždí 11.8.1991 s osobním vlakem Os 8233, jedoucím z Benešova u Prahy do Českých Budějovic, ze stanice Heřmaničky.




Českobudějovické "eso" 363.113-2 rozjíždí 15.5.1993 ve stanici Benešov u Prahy desetivozovou soupravu osobního vlaku Os 8209 (Praha-Smíchov - České Budějovice) k cestě přes Českou Sibiř.




Rychlík R 632 (České Budějovice - Praha hl. n.) na čele se strojem 363.108-2 depa České Budějovice přejíždí 8.10.1994 zhlaví stanice Olbramovice ozdobené prvním letošním sněhem vytvářejícím efektní kontrast se zelenými keři.




Ze směru od Benešova přijíždí 15.5.1993 ke stanici Olbramovice stroj 363.118-1 s rychlíkem R 473 (Praha hl. n. - Linz Hbf.). Vzadu nad soupravou je vidět již zmiňovaný kostel svatého Martina na Tožici.




Lokomotiva 363.073-8 zastavila s nákladním vlakem do Tábora v zářezu mezi skalami ve stanici Střezimíř.




"Sergej" 781.600-2 vracející se od postrku ze Střezimíře v nejvyšším bodě zdejší tratě čeká 5.3.1994 na vykřižování ve stanici Bystřice u Benešova. Zdejší malebná stanice byla při výstavbě IV. tranzitního koridoru zrušena a nahrazena zastávkou.




Třívozová souprava osobního vlaku Os 8267 (Benešov u Prahy - Tábor) vedená lokomotivou 363.072-0 projíždí ve slunném jarním dnu 4.5.2006 u místa styku napájecích soustav mezi stanicemi Benešov u Prahy a Bystřice u Benešova.




"Eso" 363.125-6 vede 28.7.1996 nákladní vlak jedoucí ve směru Tábor u zastávky Červený Újezd u Votic.




Lokomotiva 363.116-5 projíždí v sobotu 30.1.1993 v čele posilového rychlíku R 1137 (Praha hl. n. - České Budějovice) pod modrou zimní oblohou stanicí Ješetice.




Ucelená souprava nákladního vlaku Pn 47513 (Most - Linz) na postrku se strojem 363.067-0 ve sněhem zasypané stanici Heřmaničky 26.1.2010.




Dvojice strojů řady 363 s 363.066-2 jako přípřežním přijíždí 28.6.2007 s nákladním vlakem do stanice Bystřice u Benešova. Na postrku je vidět "brejlovec" 752.001-8.




Osobní vlak Os 9165 (Benešov u Prahy - Tábor) vedený "esem" 363.052-2 zastavil v krásném dni vrcholícího léta 28.8.1992 ve stanici Chotoviny.




Kolem vjezdového mechanického návěstidla odjíždí 24.3.2010 ze stanice Heřmaničky lokomotiva 363.053-0 na čele osobního vlaku Os 8279 (Benešov u Prahy - Tábor).




Stroj 363.083-7 vede 30.5.1996 obloukem tratě za stanicí Tomice rychlík R 271 "Smetana" (Praha hl. n. - Wien FJBf.). V přední části vlaku jsou přímé vozy do Lince (v zimě jen do Summerau), které z Veselí nad Lužnicí pokračují přes České Budějovice jako R 1277. Spoj "Smetana" byl zaveden v GVD 1989/1990 jako Ex 274/275 v trase Praha - Tábor - Veselí nad Lužnicí - České Velenice - Gmünd NÖ - Wien FJBf. Na snímku je zachycena jedna z jeho posledních jízd na zdejší trati, neboť již k 2.6.1996 byl převeden na trať přes Vysočinu jako IC 370/371.




"Eso" 363.066-2 čeká 30.1.1993 ve stanici Olbramovice na vykřižování, když se vrací ze Střezimíře od postrku. V Olbramovicích odbočuje trať č. 223 do Sedlčan a právě na ni se chystá k odjezdu motorový vlak vedený vozem 810.104-0.




Rychlík R 635 (Praha hl. n. - České Budějovice) v čele s lokomotivou 363.046-4 jede ve slunném podzimním dopoledni 12.11.2009 u stanice Heřmaničky.




"Mě láká velice, pochod Praha - Prčice,..." Tento slavný dálkový pochod je spojen s Českou Sibiří, neboť obec Prčice leží na jejím západním okraji a Heřmaničky se pro stovky účastníků při návratu stávají přestupní stanicí na vlakové spoje. Jeden ze zvláštních osobních vlaků vypravený u příležitosti pochodu v trase Heřmaničky - Benešov u Prahy a vedený lokomotivou 363.123-1 projíždí 15.5.1993 před stanicí Tomice.




Ve stanici Benešov u Prahy zastavil 23.3.2006 rychlík R 631, ranní spoj Prahy a Českých Budějovic. V jeho čele je "eso" 363.127-2 čerstvě převlečené do reklamního kabátu propagujícího Poštovní spořitelnu. Do této podoby byla mašina uvedena právě v březnu 2006.




Vlak Ex 101 "Jože Plečnik" (Praha hl. n. - Ljubljana) s "esem" 363.129-8 se 16.8.2006 blíží od stanice Tomice ke stanici Olbramovice. Vlak Ex/EC 100/101 "Jože Plečnik" byl zaveden s GVD 2005/2006 a jeho souprava z vozů Ampz, Bmz a WRmz tehdy působila na trati přes Českou Sibiř jako zjevení. Byla doplňována o rakouský Bbmvz do stanice Spielfeld-Straß na rakousko-slovinské hranici a o čtyři české B do Českých Budějovic. S GVD 2008/2009 byl zkrácen do Salzburgu a v následujícím roce pak jezdil IC 100/101 pod jménem "Anton Bruckner" v trase Praha - Linz.




Lokomotiva 363.117-3 projela 5.11.2009 se spojem EC 101 "Jože Plečnik" (Praha hl. n. - Salzburg Hbf.) stanicí Heřmaničky a míří k nejvýše položeným místům tratě přes Českou Sibiř. Vozy, které jsou vidět na konci soupravy, jsou B, BDbmsee a A do Českých Budějovic.




Každodenní obrázek od zastávky Červený Újezd u Votic : nákladní vlak vedený "esem" řady 363, tentokrát 28.7.1996.




Rychlík R 206 "Matthias Braun" (Salzburg Hbf. - Praha hl. n.) v čele se strojem 363.055-5 přijíždí 9.12.2008 ranním mrazíkem postříbřenou Českou Sibiří ke stanici Střezimíř. Soupravu tvoří vozy 3x B z Českých Budějovic, 2x Bmee + AB ze Salzburgu, následují dva italské Bc v relaci Venezia - Praha a nakonec rakouské WLABmz a Bcmz z Zürichu. Vlak R 206/207 jezdil od GVD 2005/2006 do konce roku 2010, kdy výlukové práce na trati z Prahy do Českých Budějovic i na jednokolejce do Lince nabyly takového rozsahu, že situace byla pro mezistátní spoj již neúnosná.




Spěšný vlak Sp 1835 (Praha hl. n. - Tábor) jede 23.7.1996 po dnes již zrušeném traťovém úseku před stanicí Votice. Soupravu vidíme v řazení 2x B + D + B + AB + B + AB. Trať dnes pod místy ze kterých byl snímek pořízen prochází dvěma tunely, Olbramovickým a Votickým.




Lokomotiva 363.119-9 projíždí 23.9.2000 s nákladním vlakem zářezem za stanicí Sudoměřice u Tábora v místech bývalého hradla Moraveč. Původně zde bylo problematické úrovňové křížení se silnicí č.3/E55 a to bylo odstraněno zahloubením tratě. Ani toto řešení ale nebylo definitivní, neboť při výstavbě IV. tranzitního koridoru byla trať mezi Chotovinami a Sudoměřicemi u Tábora přeložena.




Rychlík R 643 z Prahy hl. n. do Českých Budějovic vedený "esem" 363.062-1 přijíždí krátce po obědě 29.12.2009 ke stanici Heřmaničky. Tři dny před Novým rokem 2010 nebylo na České Sibiři po sněhu ještě ani památky.




Ale již týden po Novém roce 2010 ležel zdejší kraj pod bílou přikrývkou. Zasněženou stanici Heřmaničky opouští 11.1.2010 lokomotiva 363.046-4 na čele rychlíku R 638 (České Budějovice - Praha hl. n.).




Ve stanici Střezimíř se chystá 30.1.1993 k odjezdu ranní osobní vlak Os 9105 jedoucí z Prahy-Vršovic do Tábora a vedený lokomotivou 363.066-2.




Rychlík R 1273 (Praha hl. n. - Linz Hbf.) projíždí 28.7.1996 na trati poblíž zastávky Červený Újezd u Votic.




Dvojice "es" 363.065-4 a 363.036-5 projíždí 17.3.2010 s "wapkovým" vlakem Pn 69913, který jede z Nového Sedla u Lokte do Písku, stanicí Heřmaničky. Do astronomického začátku jara zbývají 4 dny a i na České Sibiři už začala zima pomalu ustupovat.




Ačkoliv je dráha přes Českou Sibiř celá pod "střídavinou", střídavé lokomotivy se zde na vozbě vlaků nepodílejí a zajíždějí sem jen ve vyjímečných případech. Tak tomu bylo i 5.1.2017, kdy si do stanice Ješetice pro odstavenou "jednotku" přijel z Tábora "plecháč" 242.230-1.




Dvojice "barun" 751.158-7 a 751.157-9 vede 6.5.1995 soupravu nákladního vlaku směřujícího do Tábora obloukem tratě za tehdejší stanicí Tomice.




Zajímavým hostem na zdejší trati byla znovuzrozená souprava císařského vlaku Majestic Imperator, kterým jezdil císař František Josef I s císařovnou Alžbětou. Zčásti rekonstruovaná a zčásti nově vyrobená souprava (první rekonstruovaný vůz opustil ŽOS České Velenice v listopadu 1992) projížděla přes Českou Sibiř 3.9.2010 jako vlak IC 11060 "Franz-Josefs-Bahn-Express" (Wien FJBf. - Praha hl. n.) v čele se strojem 749.100-4 a je zachycena před stanicí Střezimíř.




Osobní vlak Os 8205 (Praha hl. n. - České Budějovice) s lokomotivou 363.052-2 přijel 30.1.1993 do stanice Ješetice.




Jistá monotónnost ve zdejším sortimentu trakčních vozidel je čas od času narušena alespoň neobvyklou barevnou mutací. Příkladem je plzeňský stroj 363.086-0 ve výrazném reklamním nátěru propagujícím ekonomický týdeník Euro zachycený za stanicí Heřmaničky na čele soupravy osobního vlaku Os 8259, který vedl 7.9.2009 z Prahy hl. n. do Tábora. Takto zbarvena jezdí "osmdesátšestka" od 2.6.2009.




Stanicí Střezimíř projíždí 6.6.2010 rychlík R 650 (České Budějovice - Praha hl. n.) vedený lokomotivou 363.084-5 DKV Plzeň v pestrém zbarvení na podporu sbírky "Pomozte dětem!". V této podobě jezdila od března 2007.




Na zdejší trati se objevil i stroj 363.078-7, který v roce 2005 obdržel modrobílé reklamní zbarvení propagující Český olympijský tým při jeho účasti na ZOH 2006 v italském Turíně, což dokládá snímek z 9.3.2007 z Benešova.




Koncem roku 2008 dostalo sedmdesáté osmé "eso" novou barevnou podobu, když od 1.12. toho roku jezdilo s reklamou "Vlakem do ZOO". Na čele rychlíku R 635 z Prahy do Českých Budějovic je zachyceno 1.2.2010 při průjezdu stanicí Votice.




Lokomotiva 363.066-2 přijíždí 30.1.1993 kolem mechanického vjezdového návěstidla do stanice Heřmaničky.




363.048-0 jede 26.1.2010 přes stanici Heřmaničky v čele kontejnerového nákladního expresu Nex 41501, jedoucího z terminálu v Praze-Uhříněvsi do rakouského Salzburgu.




Rychlík R 718 "Konopiště" (České Budějovice - Praha hl. n.) vedený strojem 363.108-3 projíždí před polednem 5.1.2017 na své cestě přes Českou Sibiř stanicí Ješetice.




První část fotoreportáže z tratě přes Českou Sibiř zakončíme snímkem "Vectrona" 193.221 vedle mechanického návěstidla před stanicí Heřmaničky, na jediném místě, kde lze tuto kombinaci vidět a fotografovat, tak jako 28.9.2015, kdy jel Lv ze Včelné do Děčína hl. n.

Zde si vás dovolím pozvat ke druhé části článku o trati přes Českou Sibiř. Jistou jednotvárnost pokud jde o řady hnacích vozidel jsem se snažil vynahradit pestrostí záběrů. Doufám, že vás článek zaujal a že si k jeho pokračování najdete cestu.


15.3.2017
(Pokračování)

Autor: Mik trainfoto a Denda60

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
Marschall
Zaslaný: 30.05.2017 13:01  
Založený: 06.08.2014
Miesto: České Budějovice
Príspevkov: 3433
 Re: Moje toulky časem: Přes Českou Sibiř (1. část)
Paráda Marku. :bingo: I já jsem si rád zavzpomínal na tento nádherný úsek, který jsem ještě zažil jako strojvedoucí, bez přeložek a s mechaniky. A ta 751.212 na tom rychlíku, to je luxus. :klanacka: První, co přišly Berty k nám na jih byly T 478.1209, 210, 211, 212 a hned se zapojily do této vozby, jako přímá náhrada párovek. :super1:
Mik-trainfoto
Zaslaný: 05.06.2017 18:23  
Založený: 28.07.2010
Miesto: Vlašim
Príspevkov: 1313
 Re: Moje toulky časem: Přes Českou Sibiř (1. část)
Děkuji Luboši.
ceece
Zaslaný: 01.06.2017 12:44  
Založený: 24.10.2012
Miesto: Pieščany
Príspevkov: 1455
 Re: Moje toulky časem: Přes Českou Sibiř (1. část)
:number one: :emo37:
lajos
Zaslaný: 04.06.2017 17:03  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 10225
 Re: Moje toulky časem: Přes Českou Sibiř (1. část)
Moc hezky sepsané a stejně tak nafocené :klanacka:
Tuto trať mám rád, moc často jsem po ní necestoval, ale o to raději. On ten "Francojosefbán" je pěkný už za předměstím pražským, ale někde od Strančic a Čerčan je už posazeno v hezké přírodě a co teprve ta stará jednokolejka od Benešova k Táboru... :emo30:
cas


Katarína
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
sledovacka-hkv.webnode.sk

KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 9 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 1

Registrovaných: 0
Anonymných: 9

Viac ...