Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Zo zahraničných tratí > Moje toulky časem : Přes Lötschberg (3. část)

Moje toulky časem : Přes Lötschberg (3. část)

 
(Dokončení)

Švýcarská Lötschbergská dráha je po Gotthardské dráze druhým hlavním železničním severo-jižní tahem mezi Itálií a západní Evropou. V 1. části článku jsme se po ní vypravili od jezera Thunersee a došli do míst, kde severní rampa začala mohutně stoupat směrem k masivu Lötschberg. Ve 2. části jsme dojeli až do vrcholového patnáctikilometrového Lötschbergtunnelu. Nyní se v závěrečné části vydáme po jižní rampě dolů do údolí Rhôny.

 











Jižní rampa (Goppenstein - Brig)


Traťový úsek Goppenstein - Brig je dlouhý 25,38 kilometru a překonává celkové převýšení 562 metrů při maximálním sklonu 27 ‰. Je na něm proraženo 34 tunelů o celkové délce 11635 m a vybudováno 10 větších mostů s celkovou délkou 872 m. Nejmenší poloměr oblouků je 280 m. Se stavbou tratě byla současně prováděna elektrizace a provoz zde byl zahájen 15.7.1913.
I trať na jižní rampě byla stavěna jako jednokolejná. Zdvoukolejnění bylo prováděno postupně v letech 1981-1992 a vzhledem k extrémně náročnému terénu a velkému počtu tunelů se výstavba druhé koleje v podstatě rovnala budování nové dráhy. Například hned za Goppensteinem byl vedle traťového úseku s 5 tunely proražen nový jednokolejný tunel Mittalgraben II dlouhý 3215 m. Na většině trasy je trať vybudována ve strmém svahu a rozšíření traťového tělesa si vyžádalo jeho vysunutí na betonové římsy.





Goppenstein je vesnice ležící v dolní části 27 kilometrů dlouhého údolí řeky Lonzy nazvaném Lötschental, v místech, kde údolí prudce mění směr z východo-západního na severo-jižní. Údolí je na jižní straně Bernských Alp a na svém východním konci je uzavřeno mohutnými ledovci, ze kterých řeka Lonza pramení. Ta se pak na jihu vlévá do Rhôny.

Po výjezdu z údolí Lötschental se trať stáčí k východu a vede ve strmém úbočí Rhônského údolí. Boční rokle a údolí překonává na kamenných i ocelových mostech a skalní výstupy prochází řadou tunelů. Takto sestoupá až k Rhôně, kde se v Brigu setkává s drahou Genève - Milano a úzkorozchodnou Zermatt - Andermatt.

Brig, rušné město s 13 tisíci obyvatel, je centrem německy hovořící části kantonu Wallis/Valais. Zdejší nádraží je přechodovou stanicí na švýcarsko-italské hranici. Kousek za výhybkami je portál dvacetikilometrového Simplonského tunelu, ze kterého vlaky vyjedou až na italské straně masivu v údolí Val Divedro. Kdo jede z Brigu do Itálie autem, toho čeká cesta vzhůru do výšky 2005 metrů přes průsmyk Simplon.





Po odjezdu ze stanice Goppenstein mizí v 14612 metrů dlouhém Lötschbergtunnelu jeden z autovlaků kyvadlově zajišťujících přepravu aut mezi stanicemi Kandersteg na severní a Goppenstein na jižní straně masivu Lötschberg. Na konci soupravy je řídící vůz BDt 50 63 82-33 944-4. Fotografováno 16.1.1995.







Lokomotiva SBB Re 460.034-2 s vozovou soupravou BLS vlaku IC 819 (Basel SBB - Brig) vyjíždí 27.10.1995 z 217 metrů dlouhého tunelu Lidenplatten, druhého v řadě tunelů za stanicí Hohtenn na cestě dolů po jižní rampě Lötschberg-Bergstrecke. Ze soupravy je vidět vůz D 92-75, dvě "jedničky" A 10-73 a "dvojka" B 21-73.








Vlak IC 828 (Romanshorn - Brig) vedený lokomotivou Re 460.102-7 projel 21.6.2006 tunelem Schluchi za stanicí Hohtenn. Mašina s reklamou Stiftung Historisches Erbe der SBB (SBB Historic), což je nadace zabývající se švýcarskou železniční historií, patří stejně jako souprava SBB.








Stroje Re 485.004-6 a Re 485.008-7, tedy lokomotivy TRAXX F140 AC1 patřící BLS, vystoupaly 18.5.2005 s nákladním vlakem s nákladem nových automobilů z údolí Rhôny a přijíždějí do stanice Hohtenn.








Souprava osobního vlaku R 4761 (Goppenstein - Brig) sunutá lokomotivou Re 420.506-8 sjíždí 22.6.2006 od stanice Lalden dolů úbočím Rhônského údolí. V letech 2004 a 2005 zakoupily BLS od SBB celkem 12 mašin řady Re 4/4 II (nově Re 420) a přidělily jim inventární čísla 501 až 512. Stroj Re 420.506-8 jezdil u SBB jako Re 4/4 11142. Podle tratě vede z Hohtennu slušně frekventovaná turistická a naučná stezka, která seznamuje jednak se železnicí, jednak s místními přírodními krásami a zajímavostmi.








Dvoudílná elektrická jednotka ABDe 4/8 doplněná řídícím vozem Bt 50 63 20-33 991-0 přejíždí 27.10.1995 jako osobní vlak R 3566 z Brigu do Goppensteinu obloukový Luogelkinviadukt před stanicí Hohtenn. Tento viadukt byl postaven v roce 1910, je vysoký 51 metrů, dlouhý 127 metrů a má 5 oblouků. Při zdvoukolejňování tratě v letech 1982-1983 byl k původnímu mostu přistavěn druhý betonový obložený kamenem. Na snímku jsou obě části dobře rozeznatelné.








Lokomotivy SBB Re 6/6 11605 "Uster" a Re 4/4 11365 jedou 20.5.2005 po Luogelkinviaduktu směrem ke stanici Hohtenn. Za mostem je 107 metrů dlouhý tunel Schluchi, kterým trať prochází jedním z mnoha skalních výběžků.








Luogelkinviadukt z nadhledu. Ve směru od stanice Hohtenn po něm 18.9.2003 přejíždí nákladní vlak 41061 s lokomotivami BLS Re 465.014-9 "Spalenberg" a Re 4/4 173 "Lötschental". Snímek byl pořízen ze skály nad tunelem Schluchi.








Vlak IC 829 (Basel SBB - Brig) vedený lokomotivou Re 465.008-5 "Niederhorn" projel 27.10.1995 stanicí Hohtenn a jede přes Luogelkinviadukt. Opět je dobře patrná původní a dostavěná část mostu. Jsme ve výšce 1070 metrů nad mořem a dno Rhônského údolí v pozadí je 420 metrů pod námi.








Do stanice Hohtenn přijíždí 18.5.2005 čtveřice lokomotiv BLS Re 4/4 191 "Reichenbach" + Re 4/4 188 "Naters" + Re 4/4 174 "Frutigen" + Re 4/4 164 "Lengnau" s nákladním vlakem IM 43688 z Brigu. Vzadu se bělají zasněžené vrcholky Lepontinských Alp na švýcarsko-italské státní hranici.








Lokomotíva Re 465.003-0 "Jungfraujoch" v čele rychlíku D 1822 (Zürich Flughafen - Brig) projela stanicí Hohtenn a přes Luogelkinviadukt se blíží k tunelu Schluchi. Souprava je řazena D 92-75 + 2x A 10-73 + 3x B 21-73 (vše BLS) + A 18-33 (SBB) + 2x B 20-33 (SBB).








Dvoudílná lokomotiva Ae 8/8 272 s vlakem IC 811 (Basel SBB - Brig) přejíždí přes Luogelkinviadukt za stanicí Hohtenn vysoko ve skalnatém úbočí údolí Rhôny. Vagón za mašinou je jídelní WRm 88-94 patřící SBB.








Z tunelu Schluchi za stanicí Hohtenn vyjel 27.10.1995 nákladní vlak vedený stroji Re 4/4 11319 a Re 6/6 11644 "Cornaux" a pokračuje dál dolů k Brigu. Obě mašiny SBB jsou v původním tmavozeleném nátěru, který byl standardním do roku 1983 a pak postupně nahrazován červeným.








Lokomotiva Ae 8/8 273 stoupá s cisternovou "ucelenkou" mezi tunely Blasboden (377 m) a Lidenplatten (217 m) po jižní rampě Lötschberské dráhy ke stanici Hohtenn.








Do stanice Hohtenn přijíždí 18.5.2005 jednotka ETR 470.057-1 společnosti Cisalpino AG jedoucí jako vlak CIS 46 (Milano Centrale - Basel SBB).








Lokomotiva BLS Re 4/4 166 "Aeschi" vjíždí s vlakem IC 333 (Bern - Milano Centrale) do tunelu Schluchi, prvního tunelu za stanicí Hohtenn na cestě dolů po jižní straně Lötschberg-Bergstrecke.








EuroCity EC 132 (Milano Centrale - Basel SBB) vedený lokomotivou E484.018 přejíždí ocelový most Bietschtalbrücke mezi stanicemi Hohtenn a Ausserberg. Tento 96 metrů dlouhý most je ve výšce 78 metrů nad hladinou potoku Bietschbach, který teče na dně strže. Pět čtyřsystémových strojů TRAXX F140 MS2 zakoupených roku 2005 společností Cisalpino AG je registrováno s italským označením E484 (stejných 21 strojů SBB je označených Re 484). Jsou určeny pro napájecí systémy 15 kV 16,7 Hz, 25 kV 50 Hz, 1,5 kV= a 3 kV=.







Dvojice strojů BLS Re 465.004-0 "Trubschachen" a Re 465.015-5 "Vue-des-Alpes" najíždí s vlakem RoLa IM 43617 jedoucím z německého Freiburgu im Breisgau do italské Novary na most Bietschtalbrücke, přes který je trať vedena mezi dvěma tunely obloukem o poloměru 300 metrů. Snímek je pořízen z mostního ochozu, který je součástí zmíněné turistické stezky.









Lokomotiva Re 420.506-8 sune osobní vlak R 5763 po mostě Bietschtalbrücke k 952 metrů dlouhému tunelu Bietschtal II.








Z tunelu Bietschtal I dlouhého 589 metrů vyjíždí přímo na most Bietschtalbrücke vlak IC 1069 (Basel SBB - Brig) vedený lokomotivou Re 460.079-7 patřící SBB.








Přes most Bietschtalbrücke přejíždí osobní vlak R 5768 (Brig - Goppenstein) vedený lokomotivou Re 420.506-8. Za mašinou je vůz AB 39-33, následuje B 20-34 (původně patřil Regionalverkehr Mittelland AG (RM), do stavu BLS přešel začleněním RM do BLS AG v červnu 2006), za ním je B 20-33, na konci je řídící vůz Dt 92-33.








Stroje Re 465.007-3 "Schilthorn", Re 465.008-1 "Niederhorn" (oba BLS), 185.115-1 a 185.102-1 (oba DB) v čele nákladního vlaku GG 48600 (Dinazzano - Limburg) vyjely z tunelu Bietschtal II a přes most Bietschtalbrücke stoupají ke stanici Hohtenn.








Vlak IC 813 "Monteverdi" (Basel SBB - Milano Centrale) s lokomotivou Re 4/4 171 "Därligen" jede 27.10.1995 dolů po jižní rampě Lötschberské dráhy kousek za stanicí Hohtenn. Zelený vagón je "jednička" SBB řady A 18-33, ostatní vozy v soupravě patří Ferrovie dello Stato Italiane (FS).








Lokomotíva Ae 8/8 273 se s nákladním vlakem 70310 z Brigu blíží 17.9.2003 ke stanici Ausserberg na jižní straně Lötschberg-Bergstrecke.








Je 1.11.2001 a podzimní sluneční paprsky dopadají na úbočí Rhônského údolí, kterým mezi stanicemi Lalden a Brig sjíždí nákladní vlak 41061 vedený lokomotivami BLS Re 465.004-0 "Trubschachen" a Re 462.007-3 "Schilthorn". Přípřežní "nula-nula-čtyřka" má na bocích skříně reklamu kantonu Wallis/Valais.








Nákladní vlak FG 45631 na čele se stroji BLS 185.527-9 a Re 485.006-1 se 21.6.2006 na cestě dolů od stanice Hohtenn blíží k tunelu Bietschtal I, ze kterého pak vyjede na ocelový most Bietschtalbrücke. BLS vlastní 20 lokomotiv TRAXX F140 AC1 jako řadu Re 485 a nasazují je na tranzitní nákladní dopravu přes Alpy. Velký nárůst této dopravy ale vyvolal potřebu dalších lokomotiv a tak si BLS v roce 2006 ještě pronajaly 6 strojů TRAXX F140 AC1 od Angel Trains Cargo, pobočky britské leasingové společnosti Angel Trains, registrovaných v Německu jako BR 185 (185.525, 527, 535, 536, 576 a 577). Přípřežní 185.527-9 je jedním z nich.








Elektrická jednotka ABDe 4/4 753, která jede 17.9.2003 jako osobní vlak R 4930 z Brigu nahoru do Goppensteinu u jižního portálu Lötschbergtunnelu, opustila 133 metrů dlouhý tunel Stadel a blíží se k zastávce Eggerberg. Jednotky ABDe 4/8 s čísly 751-755 byly vyrobeny roku 1964 a v roce 1977 modernizovány. ABDe 4/8 753 byla ve stavu společnosti Gürbetal-Bern-Schwarzenburg-Bahn (GBS), která patřila do BLS Group.








Lokomotiva SBB Re 460.021-9 s celoplošnou reklamou na švýcarské mléko vede 27.10.1995 vlak EC 101 "Matterhorn" (Wiesbaden Hbf. - Brig) dolů po jižní rampě Lötschberské dráhy v podzimem vybarvené stráni údolí Rhôny mezi tunely Schluchi a Lidenplatten za stanicí Hohtenn. Kromě prvního vozu, kterým je německý Bm235, je souprava SBB a je řazena 5x Bpm 20-90 + WRm 88-94 + 2x Apm 10-90.








Od Brigu ke stanici Lalden stoupá 23.9.1995 rychlík D 1825 (Brig - Zürich Flughafen) s lokomotivou BLS Re 4/4 178 "Schwarzenburg". Souprava SBB je řazena z vozů B 21-70 a B 20-33. Dobře je vidět způsob rozšíření traťového tělesa při zvoukolejňování dráhy.








Vpředu s řídícím vozem Dt 50 85 92-33 921-4 jede osobní vlak R 5771 (Goppenstein - Brig) kousek za stanicí Lalden. Souprava je sunuta lokomotivou Re 420.506-8.








Lokomotíva BLS Re 465.008-1 "Niederhorn" projela 28.6.1996 tunelem Gründen dlouhým 148 metrů a přiváží vlak IC 834 (Brig - Basel SBB) ke stanici Ausserberg. Soupravu SBB tvoří vozy typu EW I řady B 20-33 a A 18-33.








Vlak RoLa IM 43617 (Freiburg im Breisgau - Novara) vedený stroji BLS Re 4/4 191 "Reichenbach" a Re 465.009-9 "Napf" sjíždí 19.5.2005 od stanice Lalden dolů do Brigu na břehu Rhôny. Nad soupravou se bělá hřeben Waliských Alp.








Lokomotiva BLS Re 4/4 179 "Bern" na čele rychlíku D 1839 (Brig - Zürich Flughafen) projíždí 23.9.1995 stanicí Lalden.







Elektrická jednotka RBDe 565.722-6 (ex RBDe 4/4 722), která jede 18.9.2003 jako osobní vlak R 4913 (Goppenstein - Brig), přijíždí k tunelu Lidenplatten za stanicí Hohtenn. Jednotku tvoří motorový vůz RBDe 565, vložený B 50 63 20-33 a řídící vůz ABt 50 63 39-33. Motorový vůz má výkon 1650 kW, hmotnost 69 t, délku 25000 mm, uspořádání náprav Bo´Bo´, rychlost 125 km/h a 55 míst k sezení ve 2. vozové třídě.







Lokomotiva E484.018 společnosti Cisalpino AG stoupá 22.6.2006 se soupravou SBB vlaku EC 130 (Milano Centrale - Basel SBB) úbočím Rhônského údolí ke stanici Lalden.







U stanice Ausserberg projíždí vlak IC 331 (Bern - Milano Centrale) vedený lokomotivou Re 4/4 171 "Därligen". Lokomotiva je BLS, vozová souprava SBB. Ausserberg je obec o 630 stálých obyvatelích vybudovaná v prudkém svahu vysoko nad řekou Rhônou, nad kolejemi Lötschberské dráhy.







Přes Baltschiederviadukt přejíždí 28.6.1996 lokomotiva SBB Re 6/6, která jede s vlakem IC 811 (Basel SBB - Brig) dolů po jižní rampě Lötschberg-Bergstrecke. Za mašinou je vůz SBB typu EW I řady B 20-34. Současná podoba mostu dlouhého 103 metrů a vysokého 54 metrů, který překonává rokli s potokem Baltschiederbach, je z roku 1988, kdy proběhla výstavba druhé koleje.







Elektrická jednotka ABDe 4/8 754 jede 28.6.1996 jako osobní vlak R 3564 (Goppenstein - Brig) po Baltschiederviaduktu. Jednotka č. 754 z roku 1964 byla modernizována v roce 1977 a patřila dnes již bývalé společnosti Bern-Neuenburg-Bahn (BN), která byla součástí BLS Group.







SBB má na železniční síti rozmístěno 17 speciálních hasičských a záchranných vlaků (LRZ, Lösch- und Rettungszug), určených k hašení požárů, záchraně osob a zboží a likvidaci úniku ropných látek. Soupravy s vlastním nezávislým pohonem mají hasičský vůz se zásobou 44000 litrů vody a 1800 litrů hasicí pěny, vyprošťovací zařízení a plně vybavený sanitní vůz. Vlak vedený strojem XTmas 80 85 9882 926-1 zachycený 22.6.2006 na stoupání ke stanici Lalden má svoji základnu v Brigu.







Od stanice Lalden dolů k Brigu sjíždí 1.11.2001 lokomotiva SBB Re 460.083-9 v čele vlaku IC 871 (Basel SBB - Brig). Při rozdělení SBB na "osobku" a Cargo se hledalo nové barevné schéma pro vozidla nákladní divize. Nejprve byl navržen nátěr mátově zelenou, kterým bylo zkušebně opatřeno několik vozidel různých řad. Od tohoto schématu se ale nakonec upustilo ve prospěch červeno-modrého zbarvení s výrazným bílým nápisem Cargo na bocích. Re 460.083-9 byl jedním ze strojů opatřených zkušebně mátovým nátěrem.







Lokomotiva SBB Re 6/6 11651 "Dornach-Arlesheim" vede 27.10.1995 nákladní vlak s nákladem nových aut z Itálie nahoru skalnatým svahem od Brigu a přijíždí k tunelu Schluchi, poslednímu z tunelů před stanicí Hohtenn.







Dvojice strojů DB 185.147-6 a 185.110-4 sjíždí 22.6.2006 s nákladním vlakem GG 48601 (Limburg - Dinazzano), jedním z "Tonerdezüge", tedy těžkých vlaků přepravujících oxid hlinitý z Německa do Itálie, nedaleko stanice Lalden.







Ze stanice Lalden odjíždí 23.9.1995 osobní vlak R 3581 jedoucí z Goppensteinu do Brigu a vedený elektrickou jednotkou ABDe 4/8 753. Jednotka v té době patřila společnosti Gürbetal-Bern-Schwarzenburg-Bahn (GBS), součásti BLS Group. Krásnou kulisu vytvářejí Lepontinské Alpy v pozadí.







Lokomotiva Švýcarských spolkových drah Re 460.076-3 se 17.9.2003 blíží s vlakem InterCity IC 882 (Brig - Basel SBB) po jižní rampě Lötschberské dráhy k zastávce Eggerberg.







S nákladním vlakem 44752 z Brigu se 1.11.2001 blíží ke stanici Lalden trojice strojů Re 6/6 11649 "Aarberg" (SBB), Re 465.015-6 "Vue-des-Alpes" a Re 465.008-1 "Niederhorn". Dole v údolí Rhôny je obec Brigerbad, na kterou dopadají ostré stíny od horských vrcholů zdvihajících se nad protějším úbočím.







Ze 792 metrů dlouhého Eggerbergtunnelu vyjíždí přímo na zastávku Eggerberg lokomotiva Re 460.019-3 na čele vlaku IC 820 (Romanshorn - Brig). Modrá barva lokomotivy neznačí příslušnost k BLS, ale jde o stroj SBB v reklamním nátěru SBB Swisspool.







Lokomotivu SBB Ae 6/6 11477 "Martigny" s vlakem IC 819 (Basel SBB - Brig) jsem zachytil 28.6.1996 na cestě dolů do Brigu před tunelem Gründen kousek za stanicí Ausserberg. Snímků řady Ae 6/6 si velmi cením, protože tyto mašiny z padesátých let byly v období 2002-2013 stahovány z provozu a rušeny.







Do stanice Ausserberg vjíždí elektrická jednotka ABDe 4/8 754 společnosti Bern-Neuenburg-Bahn (BN). Jede jako osobní vlak R 3584 z Brigu do Goppensteinu a vzadu je doplněna řídícím vozem Bt 953.







Stroje Re 4/4 173 "Lötschental" a Re 465.003-2 "Jungfraujoch" patřící BLS stoupají 17.9.2003 s vlakem RoLa IM 43630 (Novara - Freiburg im Breisgau) od 133 metrů dlouhého tunelu Stadel k zastávce Eggerberg.







Lokomotiva SBB Re 460.117-5 sjíždí 1.11.2001 se soupravou vozů BLS s jídelním vozem SBB vlaku IC 863 (Basel SBB - Brig) dolů po jižní rampě Lötschberské dráhy od stanice Lalden k cíli své cesty, k Brigu.







Kontejnerový vlak vedený lokomotivami BLS Re 4/4 181 "Interlaken" a Re 4/4 168 "Baltschieder" vjíždí 17.9.2003 do stanice Ausserberg.







Elektrický motorový vůz Be 4/4 761 společnosti Bern-Neuenburg-Bahn (BN) patřící do skupiny BLS Group, který se vrací jako soupravový vlak z Goppensteinu do Brigu, projíždí zastávku Eggerberg. Tyto vozy byly vyrobeny jen ve 3 exemplářích a č 761 je z roku 1953. A mohu potvrdit, že svezení v něm bylo opravdu komfortní.







Vlak EC 90 "Vauban" (Milano Centrale - Bruxelles Midi) s lokomotivami SBB Re 4/4 11330 a Re 4/4 11319 projíždí 28.6.1996 tunelem Viktoria mezi zastávkou Eggerberg a stanicí Ausserberg, s délkou 28 metrů nejkratším tunelem na jižní rampě Lötschberg-Bergstrecke.







Lokomotiva Re 4/4 184 "Krattigen" společnosti BLS sjíždí 1.11.2001 na čele vlaku IC 861 (Basel SBB - Brig) dolů od stanice Lalden. Vozová souprava B 20-73 + Bm 21-70 + Apm 10-90 + 5x Bpm 20-90 + WRm 88-94 patří SBB.







Ke stanici Lalden se blíží elektrická jednotka ABDe 4/8 753, která jede 23.9.1995 jako osobní vlak R 3576 (Brig - Goppenstein). ABDe 4/8 753 byla ve stavu společnosti Gürbetal-Bern-Schwarzenburg-Bahn (GBS) patřící do BLS Group.





Tunelem Viktoria za stanicí Ausserberg projíždí nákladní vlak s dvojicí lokomotiv SBB Re 6/6 11631 "Dulliken" a Re 6/6 11646 "Bussigny".






Lokomotiva Re 436.115-0 jede 22.6.2006 nedaleko stanice Lalden při převozu soupravy německých vozů v historických barvách vlaků Trans Europ Express (TEE) z Landquartu do Brigu. Mašina patří společnosti Regionalverkehr Mittelland (RM) a má celoplošnou reklamu jednoho z přepravců. Společnost RM byla k 27.6.2006 začleněna do BLS AG.







Z oblouku tratě před stanicí Ausserberg vyjíždí 28.6.1996 lokomotiva BLS Re 4/4 163 "Grenchen" v čele vlaku IC 828 (Brig - Basel SBB).





Dvoudílnou lokomotivu společnosti BLS Ae 8/8 275 jsem fotografoval 23.9.1995 na vlaku IC 811 (Basel SBB - Brig) na trati za stanicí Lalden. Tato mašina vznikla roku 1966 přestavbou a spojením strojů Ae 4/4 255 a Ae 4/4 256. Za lokomotivou jsou lůžkové vozy WL 72-70 a WLABmh 71-70 Švýcarských spolkových drah.




Vlak IC 806 (Romanshorn - Brig) vedený lokomotivou SBB Re 460.077-1 sjíždí 18.9.2003 úbočím Rhônského údolí mezi tunely Schluchi a Lidenplatten pod stanicí Hohtenn.




Strmou strání vysoko nad řekou Rhônou vyváží 23.9.1995 lokomotiva BLS Re 465.004-0 "Trubschachen" soupravu SBB vlaku IC 828 (Brig - Basel SBB) ke stanici Lalden. Vzadu se bělají vrcholky Lepontinských Alp.




Do stanice Brig přijíždí zvláštní rychlík Bern - Tropea s lokomotivou BLS Re 4/4 170 "Brig-Glis". Ze soupravy SBB vidíme vozy Bm 21-70 a D 92-33. Vpravo vzadu stojí stroj BLS Re 4/4 181 "Interlaken", dolů doleva vede trať Brig - Genève.




Pohled do stanice Brig. Vlevo se chystá k odjezdu vlak IC 836 "Monteverdi" do Basileje s lokomotivami BLS Re 465.008-1 "Niederhorn" a Re 4/4 184 "Krattigen", vpravo je elektrická jednotka ABDe 4/8 753 člena BLS Group společnosti Gürbetal-Bern-Schwarzenburg-Bahn (GBS).




Před halou depa Brig čekají 24.9.1995 na své další výkony lokomotivy BLS Re 4/4 178 "Schwarzenburg", dvoudílná Ae 8/8 275 a Re 4/4 167 "Ausserberg".




Lokomotíva Re 465.004-0 "Trubschachen" ve stanici Brig, 23.9.1995.






Lötschberská dráha jako jedna z nejhezčích a nejzajímavějších nejen ve Švýcarsku naštěstí neztratila převedením části dálkové dopravy do úpatního tunelu na své atraktivnosti. Denně stále jezdí "přes kopec" na 150 osobních a nákladních vlaků plus osobní vlaky v relaci Goppenstein - Brig na jižní rampě, což určitě stojí za čas strávený u zdejší tratě. A nabízí se skvělý výlet po naučné stezce jak na severu, tak na jihu. Sice zde už neuvidíte hnědé mašiny BLS řady Re 4/4 a některé elektrické jednotky, ale přicházejí nová vozidla, k TRAXXům přibudou i čerstvě objednané Vectrony. Návštěva Lötschberské dráhy je tak skvělý námět na dovolenou. A tento trojdílný článek by mohl být malou inspirací.


17.3.2016


P.S. Pro zájemce o takový výlet přikládám odkaz na aktuální grafikon:


>>odkaz (http)<<

>>odkaz (http)<<



Konec

Predchádzajúce časti nájdete TU:
Moje toulky časem: Přes Lötschberg (2. část)
Moje toulky časem: Přes Lötschberg (1. část)

Autor textu a foto: Denda60 a Mik-Trainfoto

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
cas


Otília
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
sledovacka-hkv.webnode.sk

KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 19 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 2

Registrovaných: 1
Anonymných: 18

kaoz, Viac ...