Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > História a spomienky > Moje toulky časem : Elektrické jednotky řady 451 a 452 (1. část)

Moje toulky časem : Elektrické jednotky řady 451 a 452 (1. část)

 
Padesát let byly stálicemi na tratích v okolí pražské aglomerace elektrické jednotky řady 451 a 452. Svou práci odváděly i na Ostravsku a na východě Slovenska. V době svého vzniku představovaly nový typ železničního vozidla, který určil směr vývoje příměstské a regionální dopravy. Připomeňme si tyto často vysmívané jednotky, které si ale spíš zaslouží obdiv a úctu, v krátkém popisu a na sérii fotografií.

 










V padesátých letech minulého století byla na území Československa zahájena elektrizace hlavních a nejzatíženějších tratí. Byl zvolen systém o stejnosměrném napětí 3000 V. Postupně byl elektrizován hlavní tah Praha – Česká Třebová – Olomouc – Púchov – Žilina – Košice – Čierna nad Tisou a ten byl včetně odboček dokončen v polovině šedesátých let. V té době také v okolí průmyslových aglomerací Prahy, Ostravy a Košic vzrůstal požadavek na osobní přepravu. Nasazování klasických souprav přestávalo vyhovovat a proto bylo nutno přistoupit k vývoji nového prostředku, který by umožnil rychlejší nástup i výstup cestujících při zvýšení přepravní kapacity a dosahované rychlosti.

Ministerstvo dopravy v roce 1955 zadalo Výzkumnému ústavu dopravní a úpravárenské techniky zpracování koncepce elektrických jednotek pro příměstskou dopravu. Na základě toho byla vyvinuta kompaktní čtyřvozová jednotka, sestavená ze dvou shodných tzv. technických jednotek. V každé z nich byl řídící motorový vůz s neprůchozím stanovištěm strojvedoucího a vložený motorový vůz. Dvě technické jednotky byly spolu zrcadlově spojeny a na koncích čtyřvozové jednotky tak zůstaly řídící motorové vozy.

Vagónka Tatra Studénka s využitím elektrické části od ZVIL Plzeň (komunisty přejmenované Škody) vyrobila v letech 1959 a 1960 dvě prototypové čtyřvozové jednotky označené EM 475.001/EM 475.002 a EM 475.003/EM 475.004. Ty byly poprvé představeny veřejnosti ještě v době zkoušek u příležitosti konání Spartakiády od 1.6. do 24.7.1960, kdy byly zařazeny do provozu u ČSD na tratích v okolí Prahy a v následujícím roce na trase Praha - Pardubice. Tzv. technická jednotka (čelní a vložený motorový vůz) měla pojezd 2´Bo´+ Bo´2´, trvalý výkon 660 kW (hodinový 760 kW), trvalou tažnou sílu 39,24 kN (maximální 83,38 kN), rychlost 100 km/h, hmotnost 90 t (z toho vložený vůz 40 t) prázdná a 117 t obsazená, celkovou délku 46673 mm a kapacitu 341 osob (151 sedadel).





Jednotka EM475.001/EM475.002 vykonávala od října do listopadu 1959 jízdní zkoušky na zkušební trati Elektrotechnické továrny v Doudlevcích. Byla v zeleno-šedém zbarvení a na snímku jede na vlečce souběžně s tratí Plzeň - Železná Ruda.
(foto: VÚKV, repro sbírka autora)





Jednotka EM 475.003/EM 475.004 při zkouškách na zkušební trati ETD v březnu 1960.
(foto: tovární snímek, repro sbírka autora)





Na základě zkoušek prototypů řady EM 475.0 a poznatků plynoucích z jejich nasazení byly vyvinuty jednotky řady EM 475.1, od roku 1988 označované jako řada 451. Elektrickou výzbroj dodal MEZ Vsetín, výrobcem vozové části byla Vagónka Tatra Studénka, která také provedla finální kompletaci. Jednotky řady EM 475.1 se od prototypových lišily především uspořádáním pojezdu, když hnací zůstaly pouze hlavové vozy a vložené jsou netrakční, a tvarem čel. U nových jednotek tak byla veškerá trakční výzbroj umístěna v čelních vozech. Naopak zůstala zachována nízkopodlažní koncepce, kdy střední část vozu včetně nástupních prostor má podlahu 580 mm nad temenem kolejnice (nad podvozky je úroveň podlahy zvýšená na 1240 mm), centrálně ovládané posuvné dveře a automatický rozjezdový systém.

Jednotky byly dodávané jako čtyřvozové se dvěma čelními hnacími a dvěma vloženými vozy, přičemž bylo zachováno číslování tzv. technických jednotek. Každou tvořil elektrický vůz EM 475.1xxx (po přečíslování 451.xxx) a vložený vůz označený N 475.1xxx (051.xxx) se shodným inventárním číslem jako vůz hnací. V provozu pak vypouštěním nebo vkládáním vložených vozů vznikaly i šestivozové, pětivozové nebo třívozové jednotky. Pro zvýšení kapacity vlaku bývaly často spojovány do dvojic (2 spřažené soupravy byly obvyklé na tratích z Prahy do Kolína, Benešova a Berouna), což bylo snadné díky automatickému spřáhlu Scharfenberg. Řídící systém umožňuje ovládání až tří spojených jednotek, tedy šesti elektrických vozů. Přepravní kapacita čtyřvozové jednotky je 300 sedících a 380 stojících cestujících.

Celkem bylo vyrobeno 51 jednotek řady EM 475.1 (451) ve 3 výrobních sériích. První čtrnáctikusová série byla zhotovena v letech 1964-1965 (EM 475.1001 - EM 475.1028), druhá série čítající 31 jednotek (EM 475.1029 - EM 475.1090) je z let 1965-1967 a posledních 6 souprav opustilo výrobní závod v roce 1968. Protože se opozdil vývoj koncepčně nových jednotek, byly ještě v roce 1972 dodány 4 a v roce 1973 dalších 7 souprav mírně vylepšené verze, označených EM 475.2 (dnes 452) stejného vzhledu, ale s různými úpravami (vnějším poznávacím prvkem je odpojovač, který má 452 dobře viditelný na střeše, zatímco 451 schovaný ve strojovně). Plánovaná životnost jednotek byla 15 let, většina souprav ji ale překročila 2x a některé více než 3x, když zůstaly půl století v provozu.

Po roce 2000 a především pak po roce 2005 byly jednotky řady 451 a 452 nahrazovány nově dodávanými soupravami řady 471 "CityElefant", a to především na výkonech, pro které již parametry řady 451 a 452 nebyly dostačující. V roce 2000 byly ukončeny dílenské opravy, jako poslední opustila dílny Pars nova a.s. v Šumperku jednotka 451.025/026.

Všechny jednotky mají trakční motory typu AD 3745 iP či 3AD 3745 iP, což jsou tlapové stejnosměrné sériové motory se 4 hlavními a 4 pomocnými póly bez kompenzačního vinutí s vlastní ventilací odstředivým ventilátorem na straně komutátoru a s jednostranným ozubeným převodem. Jmenovité napětí motoru je 750 V s izolací proti zemi 3000 V a 4 motory jsou tedy trvale v sérii. Hodinový výkon motoru je 190 kW při proudu 275 A a otáčkách 900/min. Elektrický vůz má 2 hnací podvozky, vložený 2 podvozky běžné. Oba druhy podvozků jsou dvounápravové, celokovové svařované konstrukce, hnací s rozvorem 2600 mm a běžný o rozvoru 2400 mm.

Jednotky jsou vybaveny elektrickou odporovou brzdou (působí na hnací podvozky), rekuperační brzdou (jen u EM475. 1, působí na hnací podvozky), tlakovou samočinnou brzdou DAKO (působí na všechny podvozky jednotky), tlakovou přímočinnou brzdou (působí jen na podvozky vozu, ze kterého je bržděno) a ruční brzdou (působí jen na přilehlý podvozek). Brzda elektrodynamická působí jen na hnací nápravy. Je dvoustupňová a užívá se jí jako brzdy provozní. Horní hranice použití elektrodynamické brzdy je 90 km/h, dolní při rychlosti 15 km/h, kdy se samočinně vyřadí z funkce.

Čtyřvozová jednotka řady EM 475.1 (451) a EM 475.2 (452) má uspořádání dvojkolí Bo'Bo'+2'2'+2'2'+Bo'Bo', celkovou délku přes spřáhla 95290 mm, hmotnost 182 t prázdná a 236 t obsazená, výkon 1320 kW, nejvyšší rychlost 100 km/h a minimální poloměr projížděného oblouku je 120 m.


Jednotky první série měly modrou vozovou skříň (odstín 4300) s červeným, bíle lemovaným pruhem pod okny (8140), s šedou střechou (2179), spodní část vany vozidlové skříně a podvozky byly černé (1999). Žaluzie na dveřích strojoven byly šedo-stříbrné, sběrače červené. Počínaje jednotkou EM 475.1029/030 dostaly soupravy nátěr krémovou (6050) a tmavě modrou. U příležitosti periodických oprav prováděných po roce 1968 byl střední světle krémový pruh změněn na šedý. Od roku 1977 začaly ČSD aplikovat barevné rozlišení jednotek a lokomotiv podle trakcí, pro elektrická stejnosměrná vozidla a tedy i pro jednotky řady EM 475.1 a EM 475.2 byla zvolena kombinace zelené v dolní polovině a krémové v horní polovině skříně, od roku 1982 byl doplňován oranžový, případně žlutý 300 mm vysoký výstražný pruh na čele. Další zásadní proměnu designu přinesl výnos FMD 19.464/87-12 platný od 1.1.1988. Pro vozidla stejnosměrné elektrické trakce ČSD byl zvolen základní barevný odstín skříně zeleň střední (5300), obvodový pruh měl odstín žluť chromová střední (6200), v němž byly provedeny i sběrače, popisy a bezpečnostní prvky. Dalším jednotícím prvkem byl odstín hnědošedá (2179) na střeše a pojezdu, od nějž nastal okolo roku 1991 odklon a návrat k tradiční středně šedé (1100).

V roce 1992 začal návrat k původnímu barevnému provedení. Skříň, včetně střechy, byla v modři světlé (4400), středový pás sivě šedý (1018), střecha a pojezd středně šedý (1100), sběrače zůstaly žluté. Většina prvních přelakovaných jednotek nosila i čelní 300 mm široké žluté pruhy. Podstatná část jednotek měla vstupní dveře oranžové (7550). S přechodem na polyuretanové nátěrové hmoty se odstíny definovaly podle stupnice RAL: RAL 5015 modř nebeská a RAL 7035 světle šedá (skříň), RAL 7002 olivově šedá (střecha a pojezd) a RAL 2002 krvavě oranžová (boční dveře). V roce 2009 bylo přijato barevné řešení vypracované studiem Najbrt s odstíny RAL 5015 nebesky modrá, RAL 5003 safírově modrá, RAL 7035 světle šedá, RAL 7022 umbra šedá, RAL 9005 hluboce černá a RAL 9010 bílá.

Z jednotného nátěru jednotek 451 a 452 vybočují 3 soupravy, na kterých bylo aplikováno schéma po vzoru první výrobní série, tedy modrá skříň s červeným, bíle lemovaným pruhem. První byla v roce 1996 jednotka 451.045/046, která měla na rozdíl od prvních jednotek na čele bílou plochu. V tomto nátěru jezdila do roku 2000. U příležitosti oslav padesáti let provozu řady 451 v roce 2014 dostala modro-šedé retro zbarvení. Druhou jednotkou s retro nátěrem podle první série byla 451.001/002, její nátěr ale není čistě modrý, ale spíš modrozelený a navíc tmavší. Nakonec byla roku 2010 opatřena tímto zbarvením i jednotka 451.025/026, její odstín je pro změnu světlejší. Nejvíce vybočovala z barevné jednotvárnosti jednotka 452.003/010, která obdržela zcela nový kabát v kombinaci tmavomodré, fialové a oranžové na světle šedém základě. V těchto barvách jezdila v období 1992-2003 a jako jediná se dočkala větší modernizace interiéru, který byl laděn do hněda a byl vybaven sedadly s hlavovými opěrkami.





Jednotka EM 475.1007/EM 475.1008 vystavená na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně v roce 1964.
(snímek: repro sbírka autora)





Typový výkres elektrického vozu EM 475.1 (451)
(sbírka autora)





Typový výkres vloženého vozu N 475.1 (051)
(sbírka autora)





Elektrická jednotka 452.016-9/452.015-1 v unifikovaném žluto-zeleném nátěru zavedeném u ČSD k 1.1.1988, která jede jako osobní vlak Os 9136 z Benešova u Prahy do Prahy hl.n., odjela 29.5.1995 ze zastávky Mirošovice u Prahy a krajem malíře Josefa Lady míří k zastávce Mnichovice





Osobní vlak Os 9413 (Praha Masarykovo n. - Kolín), vedený jednotkou 451.009-5/451.010-3 v šedo-modrém zbarvení, které jednotky řady 451 a 452 opět dostávaly od počátku devadesátých let, se 9.7.2006 blíží od zastávky Veltruby ke Kolínu. Spoj jede po trati č. 231 přes Lysou nad Labem, Nymburk a Velký Osek





Spojené čtyřvozové jednotky řady 452 a 451 přijíždějí 29.5.1994 jako osobní vlak Os 9136 (Benešov u Prahy - Praha hl. n.) od stanice Senohraby k zastávce Mirošovice u Prahy. Vpředu je 452.018-5/452.017-7, vzadu pak souprava 451.093-9 + 051.035 + 051.083 + 451.076-4 řazená z vozů z různých jednotek





Dvojice "žabáků" řady 452 vede osobní vlak Os 9138 (Benešov u Prahy - Praha hl. n.) a stoupá úbočím sázavského údolí od Pyšel k zastávce Čtyřkoly





Osobní vlak Os 9418 (Kolín - Praha Masarykovo n.) v podobě jednotky 451.102-8/451.101-0 jede 9.9.2004 polabskými rovinami od Nymburka a přijíždí k zastávce Kamenné Zboží. 451.101-0/451.102-8 je poslední vyrobená souprava této řady





Ze zastávky Světice odjel 26.9.1997 osobní vlak Os 9130 (Benešov u Prahy - Praha hl. n.) vedený spojenými jednotkami 451.069-9/451.070-7 a 452.013-6/452.014-4 a míří ke stanici Říčany. Díváme se na zadní čelo soupravy. Jednotka 451.069/070 byla v šedo-modrém zbarvení, ale bez oranžově natřených vstupních dveří





"Žabotlam" 451.095-4/451.096-2, který vede 12.3.1994 osobní vlak Os 9130 (Benešov u Prahy - Praha hl. n.), projíždí posledním traťovým obloukem těsně před vjezdem do stanice Čerčany. Souprava postrádá jakékoliv označení vlastníka, tedy Českých drah





Souprava osobního vlaku z Benešova u Prahy do Prahy hl. n. řazená ze dvou spojených jednotek řady 451 a 452 jede 3.1.1995 traťovým zářezem na okraji Benešova. Vpředu je stejná, ale provozem o poznání více zašpiněná jednotka jako na předchozím snímku, tedy 451.096-2/451.095-4





451.057-4/451.058-2 jako osobní vlak do Prahy na zastávce Kamenné Zboží 26.5.2005





Ve stanici Benešov u Prahy stojí 4.5.1994 odstavená jednotka 452.017-7/452.018-5





"Žabák" 452.005-2/452.006-0 spolu s další jednotkou stejné řady projíždějí 30.1.1993 jako osobní vlak Os 9132 (Benešov u Prahy - Praha hl. n.) kolem bývalého hradla Bedrč v traťovém úseku Benešov u Prahy - Čerčany





K nástupišti zastávky Mirošovice u Prahy přijíždí 4.9.1993 osobní vlak Os 9130 (Benešov u Prahy - Praha hl. n.) vedený spojenými jednotkami 452.013-6/452.014-4 a 452.017-7/452.018-5





Jednotka řazená 451.076-4 + 051.083 + 051.035 + 451.093-9 přijíždí 14.9.2006 jako osobní vlak Os 9412 (Kolín - Praha Masarykovo n.) k zastávce Kamenné Zboží





Osobní vlak Os 9123 (Praha hl. n. - Benešov u Prahy) na čele s jednotkou 451.019-4/451.020-2 projíždí 27.2.2006 Benešovem jen pár stovek metrů před konečnou stanicí. Dnes tady na trať není vidět, protože je z obou stran obehnána betonovou protihlukovou stěnou, v jejichž výstavbě jsme světovými přeborníky





Pohled do zmoklé stanice Benešov u Prahy někdy začátkem devadesátých let s jednotkami řady 451 a 452, "esem" 363.130-6 a "peršingem" 162.046-7. Benešov u Prahy je ve směru od Prahy poslední stanicí na "stejnosměru" a vlaky vedené "žabáky" tady končily jízdu a jednotky obracely. Denně zde takto jezdilo na 18 párů osobních vlaků





Vlaková souprava 452.007-8/452.008-6 + 452.005-2/452.006-0 přejíždí 4.5.1994 ze stanice Benešov u Prahy, kam před chvílí přijela jako osobní vlak z Prahy hl.n., na odstavné koleje zřízené za táborským zhlavím v areálu "měnírny", kde jednotky čekaly na obrat





Jednotka 452.007-8/452.008-6 tvořila 12.3.1994 zadní část soupravy osobního vlaku Os 9132 (Benešov u Prahy - Praha hl. n.), který vjíždí do stanice Čerčany





Elektrický vůz 452.017-7 je zadním čelem jednotky 452.018-5/452.017-7, která 4.9.1993 zastavila jako osobní vlak Os 9130 (Benešov u Prahy - Praha hl. n.) u nástupiště zastávky Mirošovice u Prahy





Ve sněhem lehce poprášené stanici Vraňany stojí 23.2.2005 "žabotlam" 451.072-3 + 051.043 + 051.084 + 451.065-7 jedoucí jako osobní vlak do Prahy





Osobní vlak Os 9136 (Benešov u Prahy - Praha hl. n.) vedený jednotkou 451.093-9 + 051.035 + 051.083 + 451.076-4 projíždí v krásném májovém dni 29.5.1994 mezi zastávkami Mirošovice u Prahy a Mnichovice





Spojené jednotky řady 452 v čele se 452.017-6 jedou 12.3.1994 jako osobní vlak Os 9125 (Praha hl. n. - Benešov u Prahy) a po odjezdu ze stanice Čerčany míjejí vjezdové návěstidlo od Benešova. Obě jednotky jsou v původním provedení šedo-modrého nátěru, tedy bez oranžových dveří





"Žabák" řazený 451.093-9 + 051.035 + 051.083 + 451.076-4 přijíždí 14.9.2006 jako osobní vlak Os 9417 (Praha Masarykovo n. - Kutná Hora hl. n.) do stanice Kutná Hora hl. n.





U třetího nástupiště stanice Praha-Holešovice zastavil 29.7.2016 osobní vlak Os 12108 jedoucí na pražské městské železniční lince Praha-Libeň - Roztoky u Prahy a vedený třívozovou jednotkou 451.080-6/451.079-8





Pestře zbarvená jednotka 452.003-7/452.010-2 se na čele soupravy osobního vlaku Os 9129 (Praha hl. n. - Benešov u Prahy) blíží 22.7.1994 k Benešovu





Osobní vlak Os 9183 (Kolín - Benešov u Prahy) vedený jednotkou 452.003-7/452.010-2 po příjezdu do stanice Benešov u Prahy 26.7.1994





Souprava osobního vlaku Os 9130 (Benešov u Prahy - Praha hl. n.) sestavená z jednotek 452.013-6/452.014-4 a 452.018-5/452.017-7 přijíždí 4.9.1993 od stanice Senohraby k zastávce Mirošovice u Prahy. Vlevo na návrší je obec Hrusice, jejíž starou část včetně charakteristického kostela známe z kouzelných Ladových obrázků





Třívozová jednotka 451.033-5/451.034-3, která 26.9.1997 jede jako podvečerní osobní vlak Os 9137 (Praha hl. n. - Benešov u Prahy), se blíží od stanice Strančice k zastávce Mnichovice





Ke stanici Velký Osek přijíždí 1.6.2005 osobní vlak Os 9430, který jede z Kolína přes Nymburk a Lysou nad Labem do Prahy Masarykova nádraží a je vedený "žabákem" 451.076-4/451.093-9




Jednotka 452.018-5/452.017-7 jede 4.9.1993 jako osobní vlak Os 9130 (Benešov u Prahy - Praha hl. n.) a právě se rozjíždí ze zastávky Mirošovice u Prahy





Mezi stanicí Senohraby a zastávkou Mirošovice u Prahy projíždí 30.7.1995 osobní vlak Os 9128 (Benešov u Prahy - Praha hl. n.) v čele s elektrickým vozem 451.095-4




Tady naše toulky za jednotkami řady 451 a 452 přerušíme. Ve druhé části článku, ke které vás tímto zvu, se kromě druhé sady fotografií seznámíme s jejich dislokací a provozním nasazením.

14.6.2017



Příště: Elektrické jednotky řady 451 a 452 - 2. část

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
lajos
Zaslaný: 14.09.2017 16:30  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 10217
 Re: Moje toulky časem : Elektrické jednotky řady 451 a 4...
Dokonalí dříči příměstské dopravy okolo Prahy, nezapomenutelní ! :emo37:
A hezké fotografické vzpomínky na benešovskou dvoukolejku před modernizací a "zabetonováním" :kvetinka:
kaoz
Zaslaný: 17.09.2017 18:57  
Založený: 12.10.2010
Miesto: ned'aleko štreky
Príspevkov: 11659
 Re: Moje toulky časem : Elektrické jednotky řady 451 a 4...
Veľmi pôsobivé elektrické jednotky. Som rád, že sa mi podarilo vychutnať si cestu v nej na začiatku roku 2014 na trase Kralupy nad Vltavou - Praha Masarykovo nádraží.
kik
Zaslaný: 19.09.2017 20:04  
Založený: 06.01.2015
Miesto:
Príspevkov: 25
 Re: Moje toulky časem : Elektrické jednotky řady 451 a 4...
Panťák alias Žabotlama - dodnes si vzpomínám na dětská léta a odjezdy ze stanice HK - Slezské Předměstí kolem 7:00 na chalupu do Orl. hor, kde tyto soupravy jezdily na relaci HK - Týniště - Choceň.
Občas jsem se vracel domů z vandrů z Prahy - střed (dnešní Masaryčka) do HK přes Pardubice právě žabákem s odjezdem z Prahy kolem půl desaté večer, který z Pardubic pokračoval do Týniště přes HK a z Týniště se vracel jako první ranní vlak..... :klanacka: :super2: :klanacka:
cas


Cecília
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
sledovacka-hkv.webnode.sk

KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 10 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 2

Registrovaných: 0
Anonymných: 10

Viac ...