Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Zo zahraničných tratí > Řecko železniční (1. část)

Řecko železniční (1. část)

 
Řecko. Pod tímto pojmem se mi vybaví úžasné antické období a kolébka demokracie, ale také člen Evropské unie v obrovských ekonomických problémech a potýkající se s invazí muslimských migrantů. Řecko má i atraktivní železniční síť se zajímavým provozem. Řecké železnice (Organismos Siderodromon Ellados - OSE) provozují 1884 km tratí o normálním rozchodu, dále 632 km s rozchodem 1000 mm a další tratě v délce 52 km mají rozchod 750 a 600 mm. V této první části článku se budeme věnovat právě tratím o metrovém rozchodu.

 











Na metrovém rozchodu


Při budování železniční sítě ve druhé polovině 19. století byl zvolen rozchod 1000 mm. Premiér Alexandros Koumoundouros sice roku 1881 podepsal smlouvy na výstavbu normálněrozchodné tratě s úmyslem učinit Řecko klíčovým bodem na cestě mezi Evropou, Indii a Asii, jenže jeho nástupce Charilaos Trikoupis smlouvy zrušil a prosadil názor, že železnice musí přispět k tomu, aby Řecko nejprve vyspělo vnitřně a až teprve potom se infrastrukturně napojilo na bohaté země. Upřednostňoval na výstavbu rychlejší a levnější variantu úzkorozchodných tratí. Navrhl 417 kilometrů dlouhý systém o rozchodu 1000 mm obklopující na severu Peloponéský poloostrov a několik samostatných tratí na jeho západní a jižní straně, které sice propojily všechny významné lokality, ale byly izolované ve vztahu k okolním státům. Takto vzniklá železniční síť se postupně rozšiřovala a především v Athénách a v jejich okolí vznikla řada místních drah o metrovém rozchodu. Příkladem je trať spojující centrum Athén s městy Heraklion, Dionysos a s přístavem Lavrion známým těžbou stříbra dlouhá 74 kilometrů. Další trať vedla opět z athénského náměstí Plateia Lavriou na předměstí Kifissia a dále do Strofyli. Až později se začalo s budováním tratí o normálním rozchodu směřujících z Athén na sever země. A i když v Athénách už dlouho nenacházíme po metrovém rozchodu ani památky, na celém hlavním řeckém poloostrově Peloponés existovaly donedávna pouze tratě o rozchodu 1000 mm.

Je třeba si uvědomit, že tehdejší Řecko vůbec nebylo takové, jak ho známe dnes. Dlouho bylo součástí Osmanské říše. Povstání za nezávislost vypuklo na Peloponésu v roce 1821 a do října toho roku došlo k odstranění převážné většiny turecké muslimské populace na peloponéských územích. Formální samostatnost získalo Řecko roku 1832. Tehdy vzniklo Řecké království, které zabíralo necelou jižní polovinu dnešního Řecka. Teprve roku 1913 získalo Řecko zpět území na sever od Peloponésu a od roku 1920 má zhruba dnešní podobu. Budování železničních tratí ve druhé polovině 19. století probíhalo tedy logicky na Peloponésu jako centru tehdejšího řeckého státu. Tím byl ostatně Peloponés již v minulosti, kdy zde byla v době od 16. do 3. století před Kristem kolem Mykén či Sparty soustředěna celá vyspělá civilizace.

V roce 1920 byly ustanoveny Řecké státní dráhy SEK (Σιδηρόδρομοι Ελληνικού Κράτους Σ.Ε.Κ., Sidirodromi Ellinikou Kratous) a ty pak provozovaly většinu řeckých železničních tratí. Po druhé světové válce Řecké státní dráhy převzaly zbývající tratě v Řecku s výjimkou soukromých průmyslových drah. Tato společnost existovala až do 31. prosince 1970.

K 1.1.1971 byla založena Řecká železniční organizace OSE (Οργανισμός Σιδηροδρόμων Ελλάδος, Ο.Σ.Ε., Organismos Siderodromon Ellados). Ta převzala od státních drah veškerý majetek i činnost. V roce 2008 byla vyčleněna společnost TrainOSE SA (ΤραινΟΣΕ Α.Ε.), která v současné době zajišťuje veškerou osobní a nákladní dopravu. OSE je vlastníkem, udržuje a provozuje veškerou železniční infrastrukturu v Řecku. TrainOSE zaměstnává všechen vlakový personál, provozuje a spravuje železniční dopravu v celé řecké železniční síti, ale nevlastní žádná kolejová vozidla. Ta má pronajata na leasing od OSE.

Státní finanční krize se promítla i do železniční dopravy, jak dokazuje tisková zpráva vydaná 17.1.2017 v 8:23 hod.: "Řecký účetní dvůr schválil prodej řeckých drah TrainOSE italské státní železnici Ferrovie dello Stato (FS). Prodej železnice je součástí privatizačního programu, který je jednou z klíčových podmínek záchranného programu pro silně zadlužené Řecko. Zároveň se tím mají řecké dráhy zachránit před zavřením. Společnost TrainOSE v minulých letech prošla rozsáhlou restrukturalizací, která zahrnovala propuštění téměř poloviny zaměstnanců. Společnost je jediným poskytovatelem osobní a nákladní železniční dopravy v zemi".


Tolik základní informace o řecké železnici, především té na úzkém rozchodu. O úzkorozchodných tratích, provozu a vozidlech si řekneme při prohlídce souboru fotografií.





Železniční mapa Řecka. V první části článku se věnujeme tratím o rozchodu 1000 mm na jihu země na poloostrově Peloponés. Kdysi tvořily základ řeckých železnic, neboť při jejich budování byla severní hranice Řecka zhruba u Leanokladi (Λιανοκλαδί, Lianokladi) a Peloponés tak tvořil centrum země





Dvojice dieselelektrických lokomotiv A.9101 a A.9112 jede 28.4.2003 v čele rychlíku č. 302 (Pireas - Pyrgos) a blíží se ke stanici Diakopto na severu poloostrova Peloponés. V roce 1965 dodala americká firma ALCO (American Locomotive Company) Řeckým státním drahám (SEK) pro rozchod 1000 mm 12 šestinápravových lokomotiv typu DL537 výrobních čísel S3378-01 - S3378-12, u SEK a OSE označených A.9101 - A.9112. Stroje mají pojezd Co´Co´, délku 16205 mm, hmotnost 80,3 t, rychlost 96 km/h a turbodmychadlový šestiválec ALCO 251D dává výkon 993 kW





Před modravou hladinou Korintského zálivu projíždí za stanicí Platanou u přístaviště Krioneri rychlík č. 301 (Pyrgos - Pireas) vedený strojem A.9111. Spoj objíždí od západu na východ Peloponéský poloostrov po jeho severní straně





Motorová jednotka 6503/1503 jede jako spoj IC 24 (Pireas - Pyrgos) u stanice Achaia v severozápadním cípu poloostrova. Tyto trojdílné jednotky řazené z motorového vozu řady 6500, vloženého motorového vozu řady 5500 a řídícího vozu řady 1500 dodala v počtu 10 souprav v roce 1991 společnost MAN SE, přičemž konečnou montáž provedla řecká firma Hellenic Shipyards. Mají konfiguraci náprav B´B´+ B´B´+ 2´2´, výkon 1400 kW, rychlost 120 km/h a kapacitu 18 míst v 1. třídě a 112 míst ve 2. třídě





Do stanice Pyrgos na západě Peloponéského poloostrova přijel 26.4.2003 osobní vlak č. 1351 (Kalamata - Patras) vedený jednotkou AA.6462 a zastavil vedle souprav AA.6468 a AA.6467. Jednotky pocházejí z jedenáctikusové série vyrobené roku 1986 firmou Ganz-MÁVAG, u OSE označené AA.6461 - AA.6471. Jsou třídílné s uspořádáním pojezdu B´2´+ 2´2´+ 2´2´, mají výkon 840 kW, hmotnost 109 t, rychlost 100 km/h a kapacitu 12 míst v 1. třídě a 116 míst ve 2. třídě. Všechny byly do roku 2007 vyřazeny





Dieselelektrická šestinápravová lokomotiva A.9109 typu ALCO DL537 zachycená 1.5.2003 na kolejích s metrovým rozchodem ve stanici Korint (Kórinthos). Město Korint (řecky Κόρινθος, Kórinthos) bylo ve starověku řeckým městským státem. Má necelých 40 tisíc obyvatel a leží při Korintské šíji (Isthmos), což je úzký pás země spojující Peloponés s řeckou pevninou





Rychlík č. 302 (Pireas - Pyrgos) na čele se strojem A.9107 přejíždí přes ocelový most nad Korintským průplavem. Korintský průplav (řecky Διώρυγα της Κορίνθου, Dhioryga tis Korinthou) protíná již zmiňovanou Korintskou šíji (Isthmos), je dlouhý 6,3 km, široký 21 až 25 metrů, byl vybudován v letech 1881-1893 a dnes jím ročně proplouvá 11 tisíc lodí. Od 7. století před Kristem byl Isthmos překonáván tak, že lodě byly taženy na saních po kamenné vozovce zvané Diolkos vybavené dřevěnými kolejnicemi potíranými tukem. Zbytky této cesty se zachovaly dodnes





Dvoudílná motorová jednotka 6525/5525, která jede jako rychlík č. 420 (Pireas - Kalamata), projíždí peloponéským vnitrozemím u stanice Chiliomodi jižně od Korintu. Deset těchto dieselhydraulických jednotek s rozchodem 1000 mm dodala v roce 1991 společnost MAN SE a konečnou montáž uskutečnila řecká firma Hellenic Shipyards. Mají pojezd B´B´+ B´B´, výkon 700 kW, rychlost 120 km/h a kapacitu 140 sedadel ve 2. třídě





Okolo stojící lokomotivy A.9112 vjíždí 26.4.2003 do stanice Pyrgos rychlík č. 302 (Pireas - Pyrgos) vedený strojem A.9103. Pyrgos (řecky Πύργος) je hlavním městem kraje Élida, leží na západě Peloponéského poloostrova necelých 5 kilometrů od Jónského moře a 20 kilometrů od Starověké Olympie. Má asi 50 tisíc obyvatel





Osobní vlak č. 1354 (Pireas - Kyparissia) v podobě modro-šedé motorové jednotky AA.6467 přejíždí kamenný most poblíž termálních lázní Kaiáfas na západě Peloponésu. Cílovou stanicí spoje je město Kyparissia (řecky Κυπαρισσία) na pobřeží stejnojmenného zálivu na jihozápadě poloostrova





Po mostě přes Koritský průplav přejíždí motorová jednotka řady 6500/1500 jedoucí jako spoj IC 22 (Pireas - Pyrgos). Vlaky na tuto trať vyjíždějí ze známého stošedesátitisícového přístavního města Pireus (řecky Πειραιάς, Pireas) v athénské městské oblasti v historickém regionu Attika na pobřeží zálivu Saronikos, jen necelých 20 kilometrů jihozápadně od centra Athén





Lokomotiva A.9111 v čele rychlíku č. 302 (Pireas - Pyrgos) přijíždí 27.4.2003 k zastávce Amaliada mezi městy Patras a Pyrgos v západním cípu poloostrova Peloponés. Teprve pohled na strojvedoucího umožní udělat si správnou představu o velikosti stroje





Před olivovníkovým sadem a vinicemi stoupá 1.5.2003 rychlík č. 420 (Pireas - Kalamata) vedený motorovou jednotkou 6525/5525 před stanicí Chiliomodi. Trať Pireas - Kalamata prochází středem Peloponéského poloostrova od severu k jihu. Přístav Kalamata (řecky Καλαμάτα, Kalamáta) ležící na jihu poloostrova v zálivu Messeniakos je se 70 tisíci obyvatel druhým největším městem na Peloponésu. Je známé také pěstováním oliv a extra velké plody odrůdy Kalamata jsou velmi kvalitní a ceněné pro svou vynikající chuť





Dieselhydraulická trojdílná jednotka AA.6467 čeká ve stanici Pyrgos na svůj čas odjezdu





Pohled přes rameno strojvedoucího jednotky AA.6467





Stanoviště strojvedoucího na motorové jednotce AA.6467





Srdce motorových jednotek řady AA.6461 - AA.6471, osmiválec SEMT Pielstick 8PA4-185VG vyráběný licenčně firmou Ganz-MÁVAG ve strojovně soupravy AA.6467





Rychlík č. 302 (Pireas - Pyrgos) na čele s lokomotivami A.9101 a A.9112 odjel ze stanice Diakopto a pokračuje podle severního peloponéského pobřeží západním směrem až do města Patras, kde se pobřeží i trať stočí k jihu





Ve stanici Pyrgos na západě Peloponésu stojí odstavená rychlíková souprava s lokomotivou A.9112, dvanáctým, tedy posledním dodaným strojem typu DL537 od firmy ALCO (American Locomotive Company)





Motorová jednotka AA.6468 projíždí 27.4.2003 jako osobní vlak č. 1381 do stanice Pyrgos západním Peloponésem u stanice Alfios. Na snímku je zadní čelo soupravy. Jede ze Starověké Olympie (řecky Αρχαία Ολυμπία, Archaia Olimpia), jak se jmenuje stanice poblíž areálu antických památek včetně stadionu, na kterém se konaly každé čtyři roky po celou dobu antiky od 8. století před Kristem do 4. století našeho letopočtu Olympijské hry. V chrámu Boha Dia pak stával jeden ze sedmi divů starověkého světa, 13 metrů vysoká Diova socha, kterou roku 433 před Kristem vytvořil s použitím zlata, slonoviny a drahokamů sochař Feidias





V roce 1967 zakoupily Řecké státní dráhy od firmy Mitsubishi 20 dieselhydraulických čtyřnápravových lokomotiv s rozchodem 1000 mm pro posun a lehkou traťovou službu. Jedná se o typ 48-BB-HI, u OSE označený čísly A.9401 - A.9420. Mají pojezd v konfiguraci B´B´, 2 motory GM 71N každý o výkonu 478 kW a rychlost 96 km/h. Na snímku je stroj A.9419 ve stanici Pyrgos





Rychlík č. 1430, který jede z attického Pirea do jihopeloponéské Kalamaty a je vedený motorovou jednotkou 5527/6527, se od severu vydal napříč poloostrovem Peloponés a blíží se ke stanici Chiliomodi





Jednotka Ganz-MÁVAG AA.6467 stojí odstavená na okraji stanice Pyrgos. Těmto jednotkám předcházela od stejného výrobce roku 1976 dodávka 4 čtyřdílných dieselhydraulických jednotek pro rozchod 1000 mm označených AA.6451 - AA.6454. Měly výkon 736 kW a rychlost 100 km/h, kapacita byla 12 sedadel v 1. třídě a 204 ve 2. třídě. I tyto jednotky již byly vyřazeny





Ve stanici Pyrgos mezi zdejší typickou zástavbou stojí se soupravou osobního vlaku lokomotiva A.9112





Lokomotiva A.9112 v čele rychlíku č. 301 (Pyrgos - Pireas) odjela 1.5.2003 ze stanice Kórinthos a přijíždí k mostu přes Korintský průplav





Vlak IC 25 (Olympia - Pireas) vedený jednotkou 6507/1507 odjíždí ze stanice Patras. Vidíme zadní čelo soupravy s řídícím vozem. Patras (řecky Πάτρα, Pátra) ležící na samém severu poloostrova je se 170 tisíci obyvatel největším městem na Peloponésu a čtvrtým největším městem v Řecku





Lokomotiva A.9107 v depu Pyrgos 27.4.2003





Motorová jednotka 1503/6503 z roku 1991 se ve stanici Pyrgos setkala se svou o maličko starší kolegyní AA.6467 vyrobenou roku 1986





Dieselhydraulické motorové jednotky AA.6468 a AA.6467 se takto 26.4.2003 seřadily na metrových kolejích stanice Pyrgos





Pohled do kolejiště stanice Pyrgos, kde zastavily motorové jednotky AA.6468, AA.6467 a 6503/1503





Ve stanici Pyrgos stojí odstavená souprava s lokomotivou A.9103. Na konci soupravy je vidět stroj A.9419





Rychlík č. 1430 (Pireas - Kalamata) vedený jednotkou 6527/5527 přijíždí ke stanici Chiliomodi v typické krajině severovýchodního Peloponésu. Peloponéské vnitrozemí je hornaté a není to žádná pahorkatina. Sever lemují hory s masivem Kyllini (řecky Κυλλήνη) dosahujícím výšky 2376 m n. m. a vzdáleným jen pár kilometrů od pobřeží. I dále na jih převažují horská pásma a nejvyšším masivem je Taygetos (řecky Ταύγετος, Távjetos) poblíž Sparty, jeho nejvyšší hora měří 2407 m





Stroj A.9109 se nám představuje ve stanici Kórinthos





Lokomotivy A.9419, tedy posunovací Mitsubishi 48-BB-HI, a A.9107, což je traťová typu ALCO DL537, v depu Pyrgos





Šestinápravová dieselelektrická lokomotiva A.9202 odstavená v depu Patras. Jedná se o typ Alsthom CC AD 1600A1 a Řecké státní dráhy roku 1967 zakoupily 10 těchto vozidel označených A.9201 - A.9210. Mašiny měly pojezd Co´Co´, výkon 1178 kW, nejvyšší rychlost 96 km/h a rozchod samozřejmě 1000 mm. Dnes jsou již všechny vyřazeny





Vlak IC 20 (Pireas - Pyrgos) v podobě motorové jednotky 1506/6506 přijíždí 1.5.2003 k mostu přes Korintský průplav a jeho překonáním vjede na poloostrov Peloponés





Motorová jednotka AA.6466, která jede jako osobní vlak č. 2352 ze stanice Kyparissia na západním pobřeží Peloponésu do Kalamaty na pobřeží jižním, přejíždí kamenný viadukt před stanicí Kopanaki ve vnitrozemí. Tato trať přetíná jihozápadní cíp poloostrova





Lokomotiva A.9107 vede pětivozový rychlík č. 302 (Pireas - Pyrgos) u stanice Psathopyrgos. Ta leží u Korintského zálivu poblíž mysu Drepano, nejsevernějšího bodu Peloponéského poloostrova





Po břehu Korintského zálivu za stanicí Diakopto projíždí 2.5.2003 rychlík č. 301 (Pyrgos - Pireas) v čele s lokomotivou A.9107





Souprava osobního vlaku se strojem A.9112 při chvilce oddychu ve stanici Pyrgos





"Japonka" A.9419 a "maďarka" AA.6467 ve stanici Pyrgos na řeckém poloostrově Peloponés





Osobní vlak č. 1351 z Kalamaty vedený motorovou jednotkou AA.6462 právě odjel ze stanice Pyrgos a vydává se na sever podle pobřeží Peloponésu k cíli své cesty, kterým je město Patras





Lokomotiva A.9112 vyjíždí ze zářezu a s rychlíkem č. 301, který jede z Pirgu do stanice Pireas, přijíždí k mostu přes Korintský průplav





Motorová jednotka 6522/5522 jede 27.4.2003 jako rychlík č. 420 z Pirea. Ze stanice Kórinthos jede po trati vedené přes Tripoli ve vnitrozemí napříč poloostrovem na jih do Kalamaty. Celá trasa vlaku je dlouhá 335 kilometrů, z toho 239 kilometrů připadá na území Peloponésu





Rychlík č. 420 (Pireas - Kalamata) vedený motorovou jednotkou 6525/5525 jel 1.5.2003 v úseku Pireas - Kórinthos spojený se dvěma jednotkami řady 6500/1500 a celá souprava právě přijíždí k mostu přes Korintský průplav. Ve stanici Kórinthos se souprava rozdělí a jednotka 6525/5525 odbočí do vnitrozemí, zadní část vlaku pojede dál podle pobřeží





Jako rovná úzká modrá stuha na dně strmé rokle spojená někde tam vzadu s oblohou, tak vypadá Korintský průplav, přes který právě přejíždí rychlík č. 300 (Patras - Pireas) vedený jednotkou řady 6520/5520





Motorová jednotka AA.6466, která jede jako osobní vlak č. 2352 (Kyparissia - Kalamata), zachycená uprostřed peloponéské vegetace před stanicí Kopanaki





Pohledem do stanice Pyrgos s lokomotivou A.9419 a motorovými jednotkami AA.6468 a 6503/1503 se loučíme s Peloponésem a jeho tratěmi o rozchodu 1000 mm




Řecká finanční krize zasáhla i železnici na poloostrově Peloponés. Po drastických úsporných opatřeních včetně propouštění zaměstnanců zde došlo i k uzavření celých traťových úseků. Řecko sice v rámci evropské pomoci obnovilo a dokonce i modernizuje železniční dopravu, ale na Peloponés se nějak nedostalo. Nastala tak situace, kdy jsou schopná vozidla, ale není po čem jezdit. Zprovoznění uzavřených traťových úseků bude něco stát a tak je otázka, zda nezvítězí pohodlnější řešení v podobě převodu na silniční dopravu. Obávám se, že se to mnohde již stalo a ani nevíte, jak rád bych se mýlil. Lepší varianta je, tam kde je to možné, přestavba tratí na normální rozchod, jak se to děje na severu poloostrova na dráze Athény - Kórinthos - Kiato - Diakopto - Patras.

Ve druhé části článku se podíváme na tratě s normálním rozchodem a na jednu zajímavou zubačku.
25.5.2017


Příště: Řecko železniční (2. část)

Autor textu: denda60
Autor foto: Mik-trainfoto

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
intelpetr
Zaslaný: 28.09.2017 20:47  
Založený: 11.06.2013
Miesto: Kyjov/F-M/Praha
Príspevkov: 559
 Re: Řecko železniční (1. část)
Článek se dá vyjádřit jedním slovem: Úžasné. Spousta skvělé dokumentace. Neuvěřitelné, jaký železniční svět zmizel z povrchu zemského, a přesto to ani není tak dávno, nějakých 7 let.

Neodpustím si dvě připomínky. Shodou okolností jsem přesně před rokem vrátil z železniční expedice do Řecka, a s invazí muslimských migrantů to není zas tak horké jak informují vybraná zdejší média, jelikož jsem za tři dny napočítal 7 lidí, kteří sem připluli a bylo to poznat.

Ještě by bylo dobré zmínit, že na metrovém rozchodu do dnešních dnů stále přežívají dva úseky, na kterých je osobní doprava provozována.
denda60
Zaslaný: 30.09.2017 19:01   Upravený: 30.09.2017 19:03  
Založený: 27.01.2013
Miesto:
Príspevkov: 278
 Re: Řecko železniční (1. část)
Díky za komentář a připomínky:papa:

Pokud jde o migranty, hlavní vlna už je pryč, to byli ti co se z Řecka dostávali do Evropy přes Makedonii a dál přes Balkán a kvůli kterým stavěli Maďaři plot. Dohoda s Tureckem zjevně zafungovala. Nicméně já Řecko stále vnímám v této souvislosti.

Ano, na Peloponésu dnes fungují už jenom 2 trati na 1000 mm (Katakolo-Pyrgos-Olympia, 34 km, a Agios Andreas-Rio, 9 km). Jak je v článku uvedeno, celý tah po pobřeží Korintského zálivu byl přestavěn na 1435 mm a napojen na athénský uzel.
intelpetr
Zaslaný: 30.09.2017 20:59  
Založený: 11.06.2013
Miesto: Kyjov/F-M/Praha
Príspevkov: 559
 Re: Řecko železniční (1. část)
Bohužel výstavba normálního rozchodu se během krize zastavila ve stanici Kiato, dále zůstává stavba opuštěná a na mnohých místech se ještě ani nezačalo.
cas


Uršuľa
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
sledovacka-hkv.webnode.sk

KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 23 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 2

Registrovaných: 0
Anonymných: 23

Viac ...