Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Zo zahraničných tratí > Řecko železniční (2. část)

Řecko železniční (2. část)

 
První část článku byla věnována tratím o rozchodu 1000 mm na poloostrově Peloponés. Stručně jsme se seznámili s jejich historií a vysvětlili si, proč má peloponéská železnice právě metrový rozchod. Ve druhé části, ke které vás tímto zvu, se zaměříme na tratě se standardním rozchodem 1435 mm a na jednu zajímavou ozubnicovou dráhu.

 










Na rozchodu 1435 mm


První řeckou železnici začali budovat Britové v roce 1867. Měla rozchod 1435 mm a vedla z athénského centra Thissio do přístavu Pireas. Zprovozněna byla 27. února 1869. Vzdálenost necelých 9 kilometrů ujel vlak za 20 minut a na trati ještě neexistovaly mezilehlé zastávky. Tato trať se stala na dlouhou dobu jedinou normálněrozchodnou železnicí. Následovalo totiž politické rozhodnutí, na základě kterého se další tratě budovaly s rozchodem 1000 mm a o tom pojednávala první část článku.


Mějme na paměti, že Řecko bylo stejně jako celý Balkán od patnáctého století pod nadvládou Osmanské říše. Muslimská expanze do Evropy byla zastavena 12.9.1683 bitvou u Vídně, ale Balkán i nadále zůstával v tureckých rukou. Řecké povstání za nezávislost vypuklo roku 1821 na Peloponésu a roku 1832 bylo vyhlášeno samostatné Řecko. Jeho územím byl poloostrov Peloponés, athénská oblast a úzký pás severně od Korintského zálivu. Na tomto prostoru vznikaly první řecké železnice, převážně o metrovém rozchodu.

Druhá polovina devatenáctého století byla v celém balkánském regionu ve znamení velkých otřesů, když se rozpadala Osmanská říše a jednotlivé balkánské země začaly postupně ovládat svá teritoria. Nebudeme-li počítat ostrovy, Řecko získalo oblast Thesálie severně od Athén a nyní se tak posunula jeho severní hranice až k Platamonu na břehu Egejského moře, asi 400 kilometrů na sever od Athén.

Druhým směrem, kterým se začala železnice budovat, byla tedy logicky trasa z Athén do Thesálie. Tam se trať v městech Paleo-Farsalos a Larissa větvila, přičemž jedna část směřovala hluboko do vnitrozemských hor do města Kalambaka a druhá na východní pobřeží do města Volos. Do roku 1909 tak bylo postaveno asi 1610 kilometrů železnic.

V letech 1912-1913 probíhala na Balkáně řada ozbrojených konfliktů známých jako Balkánské války. Při nich se nově vzniklé národní státy snažily získat co největší území na úkor Osmanské říše, na níž teprve nedávno získaly nezávislost. Z tohoto konfliktu vyšlo Řecko notně posíleno, neboť jeho území se zvětšilo o 68 % a počet obyvatel se zvýšil o více než 2,5 milionu. Zároveň získalo i významné průmyslové oblasti a přístavy Soluň (Thessaloniky) a Kavala. Severní hranice se tak posunula do dnešní polohy.

Výstavba železnice pokračovala dál severním směrem a roku 1918 vyjel první vlak na 506 kilometrů dlouhou normálněrozchodnou trať mezi městy Athény a Thessaloniky. Řecké státní dráhy (SEK) převzaly při svém vzniku roku 1920 jednak zmíněné tratě, ale i několik drah vybudovaných na bývalém území Osmanské říše. I dnes tvoří páteř řecké železniční sítě, na kterou jsou ostatní tratě napojeny, spojnice Pireas/Athenai - Platy pokračující do stanice Thessaloniky a která spojuje oblast Attika se severem Řecka a Evropou. Ze stanice Thessaloniky do Bitoly v Makedonské republice vede 219 kilometrů dlouhá trať otevřená v roce 1894, kdy byla oblast součástí Osmanské říše. Významná je rovněž trať do Idomeni na makedonských hranicích, známá z obrázků muslimských migrantů snažících se všemi způsoby dostat dál do Evropy. Nejsevernější tratí je 441 kilometrů dlouhá dráha Thessaloniki - Alexandroupolis s odbočkou do Bulharska ze stanice Strymonas do přechodu Promachonas. Mimochodem, Bulharsko bylo poslední, s kým mělo Řecko železniční spojení. Stalo se tak až roku 1964 z důvodu dlouhodobého napětí okolo stanovení hranic po obou světových válkách.


Jak jsme si již řekli minule, Řecká železniční společnost OSE (Οργανισμός Σιδηροδρόμων Ελλάδος, Ο.Σ.Ε., Organismos Siderodromon Ellados) je vlastníkem, udržuje a provozuje veškerou železniční infrastrukturu v Řecku. Vlakovou dopravu na těchto tratích provozuje TrainOSE SA (ΤραινΟΣΕ Α.Ε.). Kolejová vozidla jsou v majetku OSE, která je TrainOSE pronajímá.

TrainOSE vypravuje na normálněrozchodných tratích vlaky osobní (Κοινή αμαξοστοιχία , pravidelný vlak), rychlíky (Ταχεία) a InterCity (IC). V okolí tří největších řeckých měst, kterými jsou Athény, Thessaloniki a Patras existuje od března 2016 systém řecky zvaný Προαστιακός (Proastiakós) zahrnující zčásti městskou, veškerou příměstskou a částečně i regionální dopravu.

Délka železniční sítě je zhruba 2550 km, z toho je dnes asi 800 km elektrifikovaných. Z evropských a národních prostředků je postupně realizován rozsáhlý program modernizace a elektrizace železničních tratí Pireas - Athenai - Thessaloniki, Thessaloniki - Alexandroupolis - Ormenio s napojením na Bulharsko (Burgas) a Turecko, a Athenai - přístav Patras na Peloponésu s napojením na Itálii. Program brzdí nedostatek národních prostředků. Na přelomu roku 2016/2017 se objevily zprávy o jeho restartování. Jako první by měla začít elektrizace úseku Alexandroupolis - Ormenio - Burgas, na které se budou společně podílet Řecko a Bulharsko (jednání začala již v září 2016). Do konce roku 2017 má být zcela dokončen koridor Pireas - Athenai - Thessaloniki, což podstatně zkrátí jízdní dobu na této páteřní trati.




Dobrou představu o řecké železniční síti dává tato mapka





Lokomotiva A.492 v čele pestré soupravy rychlíku č. 604, který jede z Athén přes celé Řecko do stanice Ormenio, nejsevernějšího místa v zemi, v plné jízdě 29.4.2003 za stanicí Platania v severovýchodním Řecku. Trasa vlaku je dlouhá 1122 kilometrů





Motorové lokomotivy A.489 a A.466 v depu Lianokladi. V roce 1973 dodala kanadská firma Montreal Locomotive Works (MLW) dvacet univerzálních šestinápravových dieselelektrických lokomotiv typu MX 627 výrobních čísel M6069-1 - M6069-20, u OSE označených A.451 - A.470. Mají uspořádání náprav Co´Co´, délku přes nárazníky 17755 mm, hmotnost 120 t, tažnou sílu 274 kN a nejvyšší rychlost 150 km/h. Jsou vybaveny turbodmychadlovými dvanáctiválci ALCO 251F/V12 o celkovém výkonu 1986 kW. Dnes slouží jen v nákladní dopravě





Přes viadukt u Gorgopotamos ve středním Řecku přejíždí motorová jednotka 520.103 jedoucí jako vlak IC 72 (Athenai - Thessaloniki). Tento most byl 25.11.1942 zničen při sabotážní akci společně provedené Řeckou lidovou osvobozeneckou armádou ELAS, Národní republikánskou řeckou ligou EDES a britskými Special Operations Executive SOE. Cílem akce bylo přerušení trasy pro zásobování německých jednotek polního maršála Erwina Rommela v severní Africe





Rychlík č. 1523 (Lamia - Athenai) vedený lokomotivou A.224 vjíždí 30.4.2003 do stanice Lianokladi. Ta leží ve středním Řecku asi 7 kilometrů západně od města Lamia. Stroj A.224 veze vlak pouze do Lianokladi a ten bude úvratí pokračovat dál na jih. Dieselelektrické lokomotivy označené u OSE řadou A.221-A.233 vyrobila společnost GE Transportation jako typ UM10B v počtu 13 strojů s výrobními čísly 39243 - 39255 v letech 1973-1974. Mají pojezd Bo´Bo´, dosahují rychlosti 110 km/h a motor Caterpillar D398 V12 dává výkon 783 kW. S výjimkou jednoho stroje byly vyřazeny do roku 2007





Lokomotiva A.494 se s rychlíkem č. 605 (Alexandroupolis - Thessaloniki) blíží ke stanici Platania. Lokomotivy této řady jsou typ DE2000 společnosti Adtranz/Bombardier a OSE zakoupily celkem 36 strojů ze dvou výrobních sérií. Poprvé šlo o 26 mašin s výrobními čísly 33268-33292 a 33317 dodaných v roce 1997 a označených A.471-A.496 (později přeznačených na řadu 220 s čísly 220.001-220.026 kromě A.482, která byla zrušena po čelní srážce s bulharským "Ragulinem" 20.5.2005 v Rodopoli). Následovala objednávka 10 kusů upravených na rozchod 1000 mm pro tratě na Peloponésu. Tato objednávka byla ale nakonec změněna na normálněrozchodné stroje a ty OSE obdržely v letech 2003 a 2004 s označením 220.027-220.036 (výrobní čísla 33798-33807). Lokomotivy mají pojezd Bo´Bo´, délku 19400 mm, hmotnost 81,6 t, rychlost 160 km/h, nejvyšší tažnou sílu 260 kN a výkon 2100 kW (dvanáctiválec 12V396TC13 od firmy MTU Friedrichshafen GmbH)





Na most u Gorgamopotamos najíždí rychlík č. 1520, který jede na čele se strojem A.476 z Athén do stanice Lamia v hlavním městě kraje Střední Řecko (Κεντρική Ελλάδα). Za mašinou je vůz Bm 22-40, jeden z vozů zakoupených od DB





Dieselelektrické šestinápravové lokomotivy A.470 a A.468, tedy typ MX 627 kanadského výrobce MLW (Montreal Locomotive Works), odstavené v depu Lianokladi. A.470 je posledním strojem z dvacetikusové série dodané OSE





Ke stanici Filadelfeia severně od uzlu Thessaloniki se podle řeky Gallikos blíží lokomotiva A.486 s rychlíkem č. 617 (Ormenio - Thessaloniki). Prvním vozem v soupravě je lehátkový Bcm 50-76, za ním Bm 20-40





Vlak IC 70 (Athenai - Alexandroupolis) v podobě motorové jednotky 520.255 projíždí 29.4.2003 za stanicí Platania na severovýchodě země. 8 těchto jednotek, původně označených řadou 561, dodala roku 1995 společnost AEG. Jsou pětivozové s pojezdem B´B´+ 2´2´+ 2´2´+ 2´2´+ B´B´, mají výkon 1990 kW, rychlost až 160 km/h a kapacitu 75 sedadel v 1. třídě a 144 míst ve 2. třídě





Lokomotivy A.466 a A.489 čekají v depu Lianokladi na své další nasazení





Rychlík č. 603 (Thessaloniki - Athenai) vedený lokomotivou A.494 opouští jeden z tunelů před stanicí Stirfaka ve středním Řecku a kolem kvetoucích oleandrů míří k portálu dalšího tunelu v tomto atraktivním traťovém úseku. Nový koridor ale tato místa míjí dlouhým tunelem





Stroj A.224 ve stanici Lianokladi po odstoupení od rychlíku č. 1523, který sem přivezl ze stanice Lamia. Mimochodem, jaký byl asi důvod pojmenovat město právě tímto jménem, když Lamia je v řecké mytologii jedna z příšer v Hádově podsvětní říši, která v noci vycházela na svět a kradla matkám děti, ty pak zabíjela a pila jejich krev?





Spoj InterCity IC 72 (Athenai - Thessaloniki) sjíždí z mostu u Gorgopotamos a blíží se ke stanici Lianokladi. Soupravu tvoří spojené čtyřvozová a pětivozová jednotka řady 520, na konci vlaku vidíme čtyřvozovou 520.103





Ke stanici Platania přijíždí lokomotiva A.493 na čele rychlíku č. 613 (Ormenio - Thessaloniki). Souprava je řazena ABm + Bm + Bm 20-40 + BDms. Ormenio leží na řecko-bulharské hranici na břehu řeky Evros v nejsevernějším cípu kraje Východní Makedonie a Thrákie (Ανατολική Μακεδονία και Θράκη) a má pouhých 600 obyvatel. Jako železniční hraniční přechod ale momentálně neslouží





Zářezem před stanicí Stirfaka jede vlak ICE 51 (Thessaloniki - Athenai) vedený motorovou jednotkou 520.106





Lokomotiva A.494 přejíždí s rychlíkem č. 605, který jede v trase Alexandroupolis - Thessaloniki, po mostě přes vyschlé koryto jednoho z levostranných přítoků řeky Nestos před stanicí Stavroupoli na severu Řecka. Za mašinou je vůz Bcm 50-40 zakoupený jako starší od DB





Stroj A.224 zastavil u návěstidla ve stanici Lianokladi
)




Vlak ICE 50 (Athenai - Thessaloniki) vedený motorovou jednotkou řady 520 přejíždí přes ocelový most za stanicí Stirfaka ve středním Řecku





Ze stanice Bralos pod horou Kallídromo severozápadně od Athén na hlavní trati Athenai - Thessaloniki odjíždí rychlík č. 604 (Athenai - Ormenio) v čele s lokomotivou A.487. Nedaleko odtud u zátoky Maliakos jsou Thermopyly (Θερμοπύλες, Thermopylae) s proslulou soutěskou, ve které v srpnu roku 480 před Kristem bránil král Leónidás a jeho 300 Sparťanů Řecko před obrovskou přesilou Peršanů. V místě bitvy u Thermopyl se nyní nachází velký památník nazývaný „Leónidův monument“





Lokomotiva A.486 s rychlíkem Thessaloniki - Thenai přejíždí přes viadukt u Gorgopotamos. Souprava je v řazení 3x Bmhe + BRm + BDms + ABmhe. Na dně strmého údolí, které je mostem překlenuto, teče stejnojmenná řeka (Γοργοπόταμος, Gorgopotamos, "hučící řeka"). Pod horizontem je vidět město Lamia





V depu Lianokladi postávají stroje A.468 a A.470 typového označení MX 627 kanadského výrobce Montreal Locomotive Works





Rychlík č. 605 (Alexandroupolis - Thessaloniki) vedený lokomotivou A.494 opustil stanici Paranesti a kolem vjezdové mechaniky se vydává na další část svojí cesty severním Řeckem





Lokomotivy A.229 a A.466 v depu Lianokladi, vzadu před staniční budovou je stroj A.224. U mašiny A.229 s atypicky malým označením na čele je pod smývajícím se nátěrem vidět původní zbarvení od amerického výrobce





Kvetoucí přírodou středního Řecka projíždí za stanicí Stirfaka rychlík č. 500 vedený lokomotivou A.485, který jede z Athén na sever do přístavu Thessaloniki,





Na most u Gorgopotamos najíždí rychlík R 1520 (Athenai - Lamia) v čele se strojem A.476. V třívozové soupravě je vůz Bm 22-40 zakoupený od DB, za ním zelený Bm 20-40 a na konci Bc 50-40 rovněž ex DB





Stroj A.476 najel ve stanici Lianokladi na zadní konec soupravy rychlíku č. 1523, který sem před chvílí přijel ze stanice Lamia a který pro další cestu do Athén dělá ve zdejší stanici úvrať. Stanice Lianokladi je na okraji dvoutisícového městečka Stavros, jen 7 kilometrů od Lamie





Vlak ICE 51 (Thessaloniky - Athenai) vedený jednotkou 520.108 na mostě těsně před stanicí Stirfaka na fotograficky velice atraktivním úseku původní jednokolejky. V letech 1988-1990 zakoupily OSE dvanáct čtyřvozových dieselelektrických jednotek typu AEG DE-IC2000N určených pro vlaky kategorie InterCity. U OSE dostaly označení 601-624 pro motorové vozy a 1601-1612 a 1616-1627 (plus 1628 jako rezerva) pro vozy vložené. Nové označení je řada 520 s inventárními čísly od 101 + 301 + 401 + 201. Mají pojezd B´B´+ 2´2´+ 2´2´+ B´B´, výkon 1990 kW, rychlost 160 km/h a kapacitu 36 míst v 1. třídě a 144 sedadel ve 2. třídě





Do stanice Bralos přijíždí vlak InterCity jedoucí v relaci Thessaloniki - Athenai vedený jednotkou typu AEG DE-IC2000N. Ta má ještě staré značení, podle kterého je řazena 613 + 1607 + 1622 + 614. Tomu po přečíslování odpovídá nové označení 520.107 + 307 + 407 + 207





Lokomotiva A.476, která před chvílí přivezla do stanice Lianokladi rychlík č. 1520 (Athenai - Lamia) zde čeká na příjezd rychlíku č. 1523 (Lamia - Athenai) ze 7 kilometrů vzdáleného města Lamia, aby se s ním vydala na cestu do Athén





Vlak IC 71 (Thessaloniki - Athenai) v podobě motorové pětivozové jednotky 520.251 najíždí 30.4.2003 na most u Gorgopotamos





Kanaďanka A.466 a američanka A.229 v depu Lianokladi





Dieselelektrická jednotka 520.108 jedoucí jako spoj InterCity IC 51 (Thessaloniki - Athenai) a kvetoucí oleandr před stanicí Stirfaka




Přes všechny potíže, které Řecko potkaly, probíhá modernizace železniční sítě. Hlavním úkolem je dokončení severojižního koridoru Pireas - Athenai - Thessaloniki s termínem do konce roku 2017. To přinese výrazné zrychlení dopravy a možnost nasazení dalších moderních vozidel. Vlaky ale zmizí z překrásného a pro fotografy velice atraktivního úseku poblíž stanice Stirfaka, kde se trať klikatí mezi skalami západního výběžku masivu Othrys. Možná budu už brzy velmi vděčen za fotografie, které jsem tam pořídil.

Modernizace probíhá i v parku kolejových vozidel. Již v roce 1997 zakoupily OSE od firmy Krauss-Maffei 6 elektrických lokomotiv označených řadou 120 a marketingově nazývaných "Hellas Sprinter". Jedná se o upravený typ ES 64 Eurosprinter, kde byl výkon snížen na 5000 kW a stroj odlehčen na 80 t, rychlost je 200 km/h. Dodávky pokračovaly v letech 2004 a 2005 dalšími 24 kusy od Siemense. Jsou nasazovány na tratích Thessaloniki - Idomeni a Thessaloniki - Domokos v osobní i nákladní dopravě a jsou určeny pro páteřní koridor Pireas - Athenai - Thessaloniki a trať Thessaloniki - Alexandroupolis. OSE rovněž vlastní 20 elektrických jednotek Siemens Desiro z roku 2006 jako řadu 460. Jezdí v okolí Athén v rámci systému Proastiakos, především na trase Kiato - Athenai International Airport.



Na ozubnici vzhůru k peloponéským bohům

Vraťme se zpět na Peloponés, konkrétně na sever poloostrova. Z dvou a půl tisícového letoviska Diakopto (Διακοπτό) ležícího na břehu Korintského zálivu vede vzhůru do hor ozubnicová dráha dlouhá 22,35 kilometru a končící v městě Kalavrita (Καλάβρυτα). To má kolem 5 tisíc obyvatel a rozkládá se pod pohořím Aroania (Αροάνια, 2355 m n. m.), pro které jsou typické četné hluboké kaňony, v kterých pramení několik řek, z nichž nejznámější je Styx (mýtická Řeka mrtvých, přes kterou Charón převážel zemřelé do podsvětí). Dráha pojmenovaná Odontotos stoupá z Diakopta kaňonem řeky Vouraikos a překonává převýšení 720 m na stoupání až 33 ‰ adhezně a 175 ‰ na ozubnici. Má rozchod 750 mm, čímž je nejužší zubačkou na světě. Její stavba byla zahájena roku 1889 a zprovozněna byla 10.3.1896.

Na dráze jsou zavedeny denně 3 páry vlaků, o víkendech 5 párů. Jízdní doba je 60 minut při nejvyšší rychlosti 40 km/h (12 km/h na ozubnici). Kousek za Kalavritou přivítá cestující klášter Agia Lavra, který je významný v novodobých řeckých dějinách. Právě tady totiž vypuklo roku 1821 povstání za nezávislost Řecka a tady také poprvé zavlála řecká vlajka.



Vlak č 1336 (Diakopto - Kalavrita) vedený jednotkou ΑΒδφπτ 3004 odjel ze stanice Diakopto a kolem borovic rostoucích na pobřeží zamířil vzhůru do hor. V roce 1967 dodala francouzská firma Decauville pro zdejší dráhu tři ozubnicové jednotky, označené řadou ΑΒδφπτ 3004 - ΑΒδφπτ 3006. Jsou řazeny z elektrického motorového vozu, který je vždy na konci směrem k Diakoptu (čtyřnápravový, hmotnost 11 t.), z identicky vyhlížejícího řídícího vozu (čtyřnápravový, hmotnost 7 t) a z vloženého vozu s dieselagregátem označeným OPE (ΟΠΕ) 35xx (v tomto případě OPE3504) o hmotnosti 7 t. Kapacita soupravy je 100 osob (81 sedících)





Jednotka ΑΒδφπτ 3004 v řazení 3004 + OPE3504 + 3004, která jede jako vlak č. 1332 (Diakopto - Kalavrita), najela v kaňonu řeky Vouraikos nad stanicí Microchelidou na ozubnici a stoupá dál do údolí. Ozubnicovým strojem je vybaven i řídící vůz a slouží pouze k brzdění soupravy při klesání k pobřeží





Za stanicí Microchelidou projel vlak č. 1334 (Diakopto - Kalavrita) vedený jednotkou ΑΒδφπτ 3004 tunelem a najíždí na traťový úsek doslova vytesaný ve skále





Vlak č. 1333 (Kalavrita - Diakopto) tvořený jednotkou ΑΒδφπτ 3006 a řazený 3006 + OPE3506 + 3006 projíždí ovocnými sady za stanicí Kerpini v horní části tratě. Při cestě dolů je vpředu motorový vůz





Fotografie "na otočku" téhož vlaku, jak projíždí pod oblými skalami za stanicí Kerpini. Díváme se na řídící vůz na konci jednotky





Ve skalách za stanicí Microchelidou stoupá jednotka ΑΒδφπτ 3006 jedoucí jako spoj č. 1334 z Diakopta do Kalavrity





Pod stanicí Microchelidou je údolí řeky Vouraikos o poznání širší a rovnější, řeka zde již není tak divoká. Trať se obejde bez ozubnice. Těmito místy jede vlak č. 1333 vedený jednotkou ΑΒδφπτ 3006





Peloponéská idylka s jednotkou ΑΒδφπτ 3006 (vlak č. 1333, Kalavrita - Diakopto) a bílými horami pohoří Erimanthos (Ερύμανθος, 2224 m n. m.) v pozadí u stanice Kerpini, asi 4 kilometry severovýchodně od Kalavrity





Ze stanice Microchelidou odjíždí vlak č. 1331 (Kalavrita - Diakopto) vedený jednotkou ΑΒδφπτ 3004





Po břehu nad zpěněnou hučící řekou Vouraikos v kaňonu nad stanicí Microchelidou projíždí jednotka ΑΒδφπτ 3004, která jede jako vlak č. 1333 z Kalavrity do Diakopta





Vlak č. 1331 (Kalavrita - Diakopto) s jednotkou ΑΒδφπτ 3004 po odjezdu ze stanice Microchelidou





Jednotka ΑΒδφπτ 3006 odjela jako vlak č. 1333 ze stanice Kalavrita a míří k řece Vouraikos, podle které dojede až dolů na pobřeží Korintského zálivu





Vlak č. 1332 (Diakopto - Kalavrita) vedený jednotkou ΑΒδφπτ 3004 vyjel ze stínu soutěsky Vouraikos a při stoupání na ozubnici od stanice Microchelidou přejíždí jeden ze 49 mostů na této trati





Vůz č. 3005 na plošinovém voze N19 85026 o rozchodu 1000 mm ve stanici Diakopto





Mezi skalami za stanicí Microchelidou stoupá jednotka ΑΒδφπτ 3006, jedoucí jako vlak č. 1334 (Diakopto - Kalavrita)



Tyto fotografie z ozubnicové dráhy Odontotos (Diakopto - Kalavrita) jsem pořídil ve dnech 28.4. až 2.5.2003. A již 19.5.2003 začala kompletní rekonstrukce této tratě, která skončila v roce 2009. Zároveň byly staré jednotky nahrazeny novými trojdílnými soupravami BDmh 2Z+4A/12 (řada 3107) od firmy Stadler Rail AG o výkonu 420 kW a kapacitě 104 sedadel. To vše nepochybně snižuje provozní náklady a zvyšuje úroveň cestování. Ale s jednotkami typu Decauville a starou tratí odešla i tolik příjemná romantika, kterou jsem se snažil svým fotoaparátem zachytit.


Jasně, pokroku na železnici se nesmí bránit a je to určitě cesta, která pomůže oživit řeckou ekonomiku. Modernizace tratí nepochybně přinese i fotografům spoustu nových a atraktivních fotofleků a vozidel. Popřejme Řecké železniční společnosti OSE hodně šťastných kroků a úspěšných let.
4.6.2017


Autor textu: denda60
Autor foto: Mik-trainfoto

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
cas


Hilda
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
sledovacka-hkv.webnode.sk

KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 9 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 1

Registrovaných: 0
Anonymných: 9

Viac ...