Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Fotoprofil > Půlstoletí sériových lokomotiv řady T 478.1

Půlstoletí sériových lokomotiv řady T 478.1

 
Nedávno jsme si zde připomenuli padesátiny ověřovací série motorových lokomotiv řady T 478.1 (dnes 751). Tyto specifické stroje se staly přechodem mezi prototypy - svým zakulaceným designem - a sériovou výrobou - tedy svým uspořádáním. Ani ne do roka od jejich dodání a uvedení do velmi úspěšného zkušebního provozu začala roku 1967 výroba sériových lokomotiv této řady.

 











Úvodem je nutno uvést, že nejde o žádné nové, ani neotřelé téma a těžko co k půlce století velmi známých a často medializovaných vozidel uvést. Tento materiál se o to nesnaží. Ale padesátiny jsou opravdu jednou za život a mimořádně zdařilá konstrukce, bez nadsázky určitě jedny z nejlepších hnacích vozidel, jaké kdy měly ČSD k dispozici - přinejmenším po stránce spolehlivosti, odolnosti, nenáročné údržby, spotřeby paliva a maziva - si bezpochyby zaslouží jubilující ohlédnutí.




Takto vypadala první sériová lokomotiva řady T 478.1 - tedy T 478.1008. Ve světle šedé horní části bočnice bohužel nelze vidět bíle vyhotovené číslo vozidla a vlastnická značka ČSD. Na první vyrobené lokomotivy se boční smaltované tabulky dostaly později. Původně se vyrobilo po dvou kusech a na bocích měly být prosvětlené tabulky, od kterých však provozovatel nakonec ustoupil. Takto se "osmička" prezentovala na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně v září 1967. Foto Josef Motyčka, sbírka Leoš Tomančák





Hned druhá lokomotiva z této série - T 478.1009 - byla na čas pozdržena u výrobce a podrobena několika zkouškám, mimochodem šlo o první stroj z ČKD Praha na pryžokovových sloupcích. Protože byla k předání připravena až později, nesla vnější nátěr, odpovídající mladším lokomotivám T 478.1031 až 1092. Ještě zánovní byla vidět 1. 6. 1968 na tehdejším nádraží Praha střed. Tehdy tam dovezla rychlík č. 176 z Teplic v Čechách, přičemž jeho souprava vyjela už jako Os 1452 z Chomutova a tato lokomotiva byla v čele od stanice Ústí nad Labem-západ. Foto Ing. Ondřej Řepka





Na první pohled jedna z prvních lokomotiv a to T 478.1010, která 15. 12. 1968 projížděla okolo Veselí nad Lužnicí. Vezla tudy osobní vlak č. 903 České Budějovice - Praha s celkovou cestovní dobou 5:20 hod. V pozadí tohoto unikátního barevného záběru je kostel Povýšení sv. Kříže. Vlastní traťový úsek byl již dvakrát překládán - prvně při elektrizaci a pak pokládce druhé traťové koleje. Foto Ing. Ondřej Řepka





Celočervená skříň vršovické lokomotivy T 478.1013 napovídá mladší období vzniku fotografie. Vznikla na lokálce Praha-Smíchov - Rudná u Prahy - Beroun dne 11. 6. 1983, kde do počátku 90. let sloužily patrové jednotky řady Bpjo. Foto Jaroslav Valeš





Tento snímek je naopak z vrcholu provozu řady 751 u ČD - "dvojče" tehdy chomutovských lokomotiv 751.014 a 751.070 přejíždí 9. 2. 2003 vrcholovou stanicí Hájek na podkrušnohorské magistrále a z dvojitého postrku od Karlových Varů se náhle stávají lokomotivy v závěsu do Kadaně. Foto Lajos





Kdysi známá vršovická "Barunka", tedy stroj 751.017. První s obnoveným původním nátěrem této série, ještě na podzim 1989. Často pak doprovázela parní lokomotivu 434.2186 po různých štacích. Byla navržena i mezi muzejní vozidla ČD, ale ačkoliv figurovala na jednom ze seznamů, byla s ohledem na technický stav a nadbytečnost zrušena a sešrotována. Snímek vznikl 3. 7. 1994 v Tanvaldu, kde byla právě s "párou" a tehdy tam z Prahy zavítal nanejvýš libeňský vůz řady 853. Foto Lajos




Po vyrobení dvou prototypů na sklonku roku 1964 a jejich zkušebním provozu v Brně v letech 1965 a 1966, následovala zmíněná pětikusová ověřovací série, přidělená depu Praha-Vršovice. V době dodání se už rýsovala podoba sériových lokomotiv, objednaných Ministerstvem dopravy pod č. j. 24.680/65-12 z 30. 6. 1965 v počtu 85 ks. Jednalo se o provedení s parním generátorem, tedy primárně pro osobní dopravu. Lokomotivy s upraveným a moderněji vyhlížejícím vnějším designem se v libeňské ČKD Lokomotivce stavěly od léta 1967 a koncem září se začaly postupně předávat uživateli. Tím byly Československé státní dráhy, tehdy ve skutečnosti čtyři organizačně oddělené správy drah, jimž byly nové stroje ze strany MD přidělovány. Nové stroje nesly označení T 478.1008 až T 478.1092 a předávky probíhaly během celého čtvrtletí toho roku.




"Zamračená" T 478.1018 byla první příchozí v Jihlavě a neodmyslitelně k tomu patřila náročná služba na brněnském rameni, kde jezdila 30 let a v závěru služby už i s elektrickým topením. Na snímku z 11. 8. 1985 ji vidíme sjíždět po známé opěrné zdi od Omic ke Střelicím a Brnu. Foto Jaroslav Valeš





Další stroj v obnoveném původním nátěru, typickém pro nejstarší sériové stroje - 751.022 v domovském depu Veselí nad Moravou, vedle v dubnu 1994 zapózoval čerstvě opravený "čmelák" 771.183. Foto Lajos





Lokomotiva T 478.1023 se zapsala jako první svojí řady na Slovensku. Už ve značně opotřebeném stavu ji vidíme 29. 7. 2010 v Humenném s nákladním vlakem na Strážske. Foto Lajos





Další z první slovenské pětice - 751.024, která 21. 9. 2001 vedla osobní vlak od Hrhova k Jablonovskému tunelu, krajem slovenských "Skalistých hor". Tehdy z Košic do Plešivce jezdila většina osobních vlaků v takové sestavě, protože správkový stav řady 850 neumožnil naplnit turnusovou potřebu. Foto Lajos





Zánovní stroj T 478.1025 byl 10. 7. 1968 zachycen v domovském Zvolenu. Zřejmě šlo o návoz soupravy osobního vlaku č. 705 do Nových Zámků s odjezdem v 11:23. Foto Ing. Ondřej Řepka





Bratislavská "cecaňa" vedla 14. 7. 1968 poblíž Opatové nad Váhom Ex 302 "Tatran", povinně místenkové spojení Bratislavy a Košic.
Ano, i legendární "Tatran" jezdil s burácivou kulisou řady T 478.1. Foto Ing. Ondřej Řepka





Tento snímek ještě připomíná odešlá 80. léta - lokomotiva T 478.1027 se 29. 8. 1993 v domovském RD Prešov chystá na odjezd do stanice, kde ji čekala vlaková souprava. Foto Lajos




Nové stroje přicházely často po menších dávkách do většího počtu lokomotivních dep, kde začal postupný přechod na novou trakci. Do této doby totiž motorové lokomotivy v osobní dopravě příliš nesloužily - jen "pomeranče" řady T 679.0 (776) v působnosti depa Zvolen, nebo v některých lokalitách "karkulky" řady T 444.1 (726), které ale mohly obstarat jen méně náročné výkony. Místní zvláštnosti, jako provoz úzkorozchodné řady T 47.0 (705.9) nebo motorových "zubaček" řady T 426.0 (715), byly také jen skromnými začátky motorizace ČSD. V osobní dopravě se objevovaly též řady T 435.0 (720), T 444.0 (725) či T 458.1 (721) bez vytápěcích agregátů s přípojnými vozy s nezávislým topením, nebo v letním období prostě jen tak. Lépe na tom nebyla ani nákladní doprava, kde se od roku 1966 etablovaly "sergeje" T 679.1 (781), přičemž "čmeláci" řady T 669.0 (770) se i přes prvotní nasazení v traťové službě hodili skutečně jen na posun, v lepším případě přetahy a manipulační vlaky. V depech se tak musely nezřídka budovat tankovací stanice, olejová hospodářství, upravovala se výbava správkáren, skladové hospodářství najíždělo na nový sortiment. A hlavně se zaškoloval obslužný personál - ať už jízdní, kdy si strojvůdci rozšiřovali zkoušky o motorovou trakci resp. jednotlivé přenosy výkonu a zvláště pak zkoušky z obsluhy parního generátoru, nebo správkárenský.




Dnes možná netypicky, ale svého času pro LD Praha-Vršovice charakteristicky zbarvená lokomotiva 751.028 odpočívala vedle jedinečné 751.007 před halou strojové stanice Praha-Smíchov, která 20. 9. 1992 patřila jako funkční podslužebna pod vršovické depo. Foto Lajos





Lokomotiva 751.033 přijíždí 3. 5. 1995 od Kapušan do cílového Prešova. V polovině 90. let se tímto způsobem lakovala řada 751 ŽSR. Foto Lajos





Pozdrav ze vzdáleného slovenského severovýchodu - humenská T 478.1037 posunuje v podvečer 4. 5. 1994 okolo stavědla ve stanici Bánovce nad Ondavou. Nic neobvyklého, kdyby za sebou nedovlekla těžký rychlík č. 226 "Laborec" z výchozí stanice Medzilaborce. Na něj zde čekal stroj 150.007 tehdejšího depa Praha Masarykovo. Foto Lajos





Šumperská "berta" 751.038 hezky ilustruje původní vzhled lokomotiv T 478.1031 až 092 z výroby. Když 17. 9. 1995 vedla rychlík z Jeseníku přes Ramzovou, pod níž tento snímek vznikl, do Zábřehu, psala zde řada 751 poslední měsíce pravidelné služby a záhy ji nahradila její modifikovaná verze 749. Foto Lajos





Před polednem 25. 4. 2003 se ve stanici Horná Štubňa sjely manipulační vlaky - 751.044 dojela z tehdy domovské Prievidze a 751.125 zase z tehdy domovských Vrútek. Oba stroje dokumentují postupný vývoj barevného řešení řady 751 u ŽSR v polovině 90. let. Foto Lajos





"Pegas" 751.047 odpočíval 5. 5. 1994 v pobočném depu Plešivec. Na starém jednotném nátěru se o chvíli dříve objevily plechové tabulky s novým označením a stejně tak znaky tehdy nově vzniklých ŽSR. Foto Lajos





Na zavádění nových jednotných nátěrů u ČSD nás upomíná šumperská "berta" T 478.1051, která 8. 2. 1987 vyjížděla z Olomouce s osobním vlakem směr Uničov a Šumperk. Foto Jaroslav Valeš





Zajímavé bylo konečné rozdělení nových lokomotiv. Nejméně (20 ks) jich obdržela Severozápadní dráha, jmenovitě LD Praha-Vršovice (1008, 1010 až 1017, 1028 až 1032 a 1088) a LD Chomutov (1009, 1089 až 1092). O něco více "zamračených" lokomotiv (25 ks) přišlo do obvodu Střední dráhy, tedy moravských dep. Dělily se následovně - LD Jihlava (1018, 1019, 1039, 1042 a 1050), LD Ostrava (1020, 1048, 1049, 1052 a 1065), LD Brno (1021, 1022, 1053 a 1054), LD Přerov (1038, 1040, 1041, 1051, 1066, 1069 a 1070) a LD Veselí nad Moravou (1063, 1064, 1067 a 1068). Naprosto největší část lokomotiv z první série (celých 40 ks) však zamířila do obvodu Východní dráhy, tedy na Slovensko - i když část slovenské železniční sítě (okolí Žiliny a trať do Suché Hory) byla pod působností Střední dráhy, tak jako některé úseky na Moravě byly do konce roku 1968 zase pod Východní dráhou. To jen pro upřesnění. Rozdělení řady T 478.1 bylo následující: LD Bratislava (1023, 1026, 1027, 1035, 1036 a 1080), LD Zvolen (1024, 1025, 1033, 1034, 1037, 1044 a 1046), LD Košice (1043, 1045, 1047, 1056, 1058, 1060, 1062, 1072, 1074, 1076, 1077, 1078 a 1079), LD Prešov (1055, 1057, 1059, 1061, 1071, 1073 a 1075) a nakonec ještě LD Nové Zámky (1081 až 1087). Naopak do obvodu Jihozápadní dráhy nebyl přidělen žádný stroj z I. série.




Barevně sladěné "dvojče" jihlavských lokomotiv 751.053 + 751.050 přiváží docela slušně nabušený "manipulák" od Krahulova do Okříšek. Psalo 9. 9. 1998 a tehdy už jihlavské "zamračené" sloužily běžně jen v místní nákladní dopravě. Foto Lajos





Trojice lokomotiv stanula v důsledku mimořádných přeprav ve stanici Bánovce nad Bebravou dne 6. 10. 2004. Nejvíce v popředí 751.058, která nedávno unikla v Galantě šrotaci a je majetkem pana Jiřího Kotase z Brna. Uprostřed 751.043, která v Galantě skončila. Nejvíce vlevo je pak 751.073. Foto Lajos





Lokomotiva T 478.1064 se v ještě čistém nátěru představuje na jaře 1991 ve Veselí nad Moravou. Za ní je zařazen vůz Československé pošty, po léta typická součást dopoledního osobního vlaku č. 4105/14105 Brno - Trenčianska Teplá. Foto Lajos





Sesterská 751.065 přiváží 29. 3. 1994 osobní vlak z Luhačovic do odbočné stanice Újezdec u Luhačovic, v závěsu se ještě veze motorový vůz 851.028, který ten den lázeňskou lokálku obsluhoval. Poměrně vzácné mechanické vjezdové návěstidlo s pevným přídavným ramenem zde sloužilo do podzimu 2002. Foto Lajos





Dvojice lokomotiv 751.067 + 751.144 DKV Olomouc veze v podvečer 27. 7. 2005 odklonový nákladní vlak z Opavy přes Krnov do Olomouce a blíží se ke stanici Bruntál. Foto Lajos






Vzpomenout všechna vozební ramena je nad rámec tohoto pojednání, ale lehkým náznakem alespoň uveďme službu vršovických lokomotiv především na českobudějovickém rameni, vzápětí berounském a pak i na tzv. Posázavském pacifiku, naopak chomutovské jezdily do Prahy přes Žatec i Ústí nad Labem, tak jako do Chebu. Jihlavské stroje jezdily hlavně do Brna, brněnské zase na Českou Třebovou či Přerov, přerovské do Břeclavi. Ostravské lokomotivy vozily vlaky do Opavy a Frýdku-Místku, veselské zprvu jen přes tunely do Nového Mesta nad Váhom. Bratislava nasazovala řadu T 478.1 směr Púchov, zvolenské stroje běhaly na Vrútky, Fiľakovo, Nové Zámky i do Tisovce. Košické stroje pak do Plešivce, ty místně dislokované z Michaľan do Humenného a dál na Medzilaborce, prešovským patřila ramena do Kysaku či Košic a přes kopečky do Plavče a Humenného. Novozámecké stroje působily směrem Zvolen a Prievidza. Samozřejmě všude byl v průběhu let určitý vývoj, někde zkracování vlivem elektrizace, jinde rozšiřování v důsledku dalších dodávek anebo redislokací mezi depy. To však zpravidla jen v rámci správ drah. V uvedených lokalitách se začalo s postupnou náhradou parní trakce a je na místě vyzdvihnout, že se tak většinou dělo v souladu s původním zadáním těchto vozidel - tedy výkonově či rychlostně zastat parní lokomotivy řad 354.1, 354.7, 464.0, 465.0, 477.0, 387.0 a ponejvíce snad 475.1. Došlo i na méně početné, ale zajímavé řady, jako 476.0, 486.0 i 486.1 a v případě vozby rychlíku "Tatran" si popisované stroje troufly i na pozice "albatrosů" řady 498.1. Tam však ambice nových lokomotiv s motory o jmenovitém výkonu 1500 k nemířily a alespoň trochu výkonově odpovídající náhrada se teprve připravovala.




Veselská "cecula" 751.068 dovezla v horké dopoledne 29. 6. 1995 ucelený vlak sklářských písků do Kyjova. Foto Lajos





"Berta" T 478.1070 (751.070) zapózovala 5. 4. 1988 na zastávce Olomouc-Nové sady cestou z Nezamyslic a Prostějova. Foto Jaroslav Valeš





Vzpomínky na náročnou službu řady 751 RD Čadca okolo Skalitého - ještě v nemodernizované stanici vidíme lokomotivy 751.072 a 751.202 při práci s nákladními soupravami. Foto Lajos





Stroj 751.073 už se znakem ZSSK Cargo vedl 29. 7. 2010 odklonový nákladní vlak od Lupkowa okolo zastávky Krásny Brod poblíž Medzilaborců. Foto Lajos





Ač je toto pojednání věnováno první sérii z roku 1967, zmiňme se i o pokračování výroby. Na podzim 1968 začala dodávka II. série (130 ks), celkově nejpočetnější a už rozdělené na osobní (T 478.1093 až 1170) a nákladní (T 478.2001 až 2052) provedení. Jeho dodávky plynule navázaly v létě 1969. Tehdy se řada T 478.1 nově objevila v depech Děčín, Plzeň, Liberec, Valašské Meziříčí i Břeclav, nákladní stroje přišly do dep Praha-Vršovice, Zdice, Šumperk, Brno-Maloměřice, Košice, Prešov a Leopoldov. Tím však výroba ještě nekončila, protože se realizovala tlumičem výfuku opatřená třetí série. Obsahovala celkem 90 strojů, začala se stavět v létě 1970 a začala nákladní verzí T 478.2 (2053 až 2082), rozdělenou mezi depa Kolín, Praha-Vršovice, Zdice, Brno-Maloměřice, Ostrava, Leopoldov a Břeclav. Vzápětí od října 1970 následovala osobní verze T 478.1 (1171 až 1230), která vlastně už jen doplňovala stavy v zavedených služebnách, novinkou pak byla jen v depech Zdice, České Budějovice, Praha-Libeň a Vrútky. Převzetím poslední vyrobené lokomotivy T 478.1230 v květnu 1971 pak výroba končí ve prospěch moderněji pojaté, výkonnější, uživatelsky příjemnější, avšak také energeticky i údržbově náročnější a hlavně poruchovější řady T 478.3. Ale to už je jiný příběh, ovšem tyto dvě řady byly hlavně uvedenými kritérii vzájemně porovnávány po celý život a jistě to bude i vděčným tématem badatelů a publicistů v budoucnosti.




Trojicí posledních snímků z pohraničních oblastí toto vzpomínkové pojednání uzavřeme. Dvojice tehdy letohradských strojů 751.080 + 751.361 sjíždí 25. 4. 2001 pod zastávkou Mladkov s tranzitním nákladním vlakem z Polska do domovského Letohradu - a možná, že až Ústí nad Orlicí. Foto Lajos





Patřičně vizuálně opotřebené budějické "dvojče" 751.090 + 751.185 burácí s těžkým uhelným vlakem od Kaplice k Omlenicím a na postrku je ještě jistí třetí 751.163. Psalo se 28. 4. 1995 a frekventovanou jednokolejku České Budějovice - Horní Dvořiště - Summerau ÖBB teprve čekala elektrizace a částečná modernizace. Foto Lajos





Dvojice chomutovských strojů 751.092 + 751.184 projelo 13. 8. 2003 okolo zrušené hlásky Bystrá v úseku Ostrov nad Ohří - Hájek a nabírá výkon do posledního stoupavého úseku této podkrušnohorské dvoukolejky s tehdy ještě levostranným provozem. Foto Lajos




Příchod první série řady T 478.1, typické svými smaltovanými tabulkami a kulatými nárazníky a také odlišnými původními nátěry ve dvou výrazných provedeních, byl před 50 let bezesporu významným milníkem prakticky v celé síti tehdejších ČSD.


Odkazy na související články:
>>odkaz (https)<<
>>odkaz (https)<<



Autor textu: Lajos
Autor foto: Ing. Ondřej Řepka, Josef Motyčka, Jaroslav Valeš a Lajos

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
denda60
Zaslaný: 07.12.2017 12:12  
Založený: 27.01.2013
Miesto:
Príspevkov: 280
 Re: Půlstoletí sériových lokomotiv řady T 478.1
Super, skvělý výběr dnes už cenných fotek :klanacka:
hubic
Zaslaný: 07.12.2017 19:54  
Založený: 21.06.2010
Miesto: Nymburk, CZ
Príspevkov: 14
 Re: Půlstoletí sériových lokomotiv řady T 478.1
Opět další z článků, které přitáhnou textem i obrázkem oko každého pravého mašinkového čechoslováka.

A to je velká deviza tohoto webu a Lajoše.

:bingo:
kaoz
Zaslaný: 07.12.2017 21:46  
Založený: 12.10.2010
Miesto: ned'aleko štreky
Príspevkov: 11859
 Re: Půlstoletí sériových lokomotiv řady T 478.1
Klobúk dole páni, opäť ste potešili moje srdce a oko :klanacka:
Trakia
Zaslaný: 08.12.2017 21:34  
Založený: 24.11.2015
Miesto:
Príspevkov: 48
 Re: Půlstoletí sériových lokomotiv řady T 478.1
Co se týče toho Ex Tatran,tak v té době(aspoň podle fotky)měl jen 7 vozů,tak to ta berta až takovou zátěž neměla a asi nebyl problém takový vlak hravě zvládnout.

:number one:

Jinak,jako vždy od Lajose,dobrý článek a skvělé foto. :super1:
lajos
Zaslaný: 09.12.2017 10:43  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 10278
 Re: Půlstoletí sériových lokomotiv řady T 478.1
Díky :klanacka:
To je téma, které se píše rádo a snadno.
Snímky jsem sestavil tak, aby byl numericky průřez celou sérií, aby to bylo i časově od počátků do nedávna, to samé nátěrově - aby se promítl i tento vývoj a v neposlední řadě též po lokalitách.
Takže od každého něco :emo30:
Ještě jednou na tomto místě díky mým věkově i služebně starším kolegům a přátelům za poskytnuté cenné snímky :emo37: :kvetinka:
cas


Lucia
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
sledovacka-hkv.webnode.sk

KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 25 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 2

Registrovaných: 0
Anonymných: 25

Viac ...