Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Fotoprofil > Čtvrtstoletí řady 749

Čtvrtstoletí řady 749

 
Hezké výročí, trochu ve stínu vzpomínek půlstoletí od zahájení sériové výroby motorových lokomotiv řady T 478.1 (později 751), má i modifikovaná verze - totiž řada 749, od jejíhož vzniku uplynulo právě 25 let. Když bylo prvním sériovým lokomotivám řady 751 právě 25 let, spatřilo světlo světa šikovné technické řešení, které umožnilo nejen setrvání těchto vozidel v osobní dopravě, ale prodloužilo jim životnost a zvýšilo morální hodnotu.

 










Na samém konci 80. let se zrealizovala myšlenka zástavby elektrického vytápěcího zařízení do motorových lokomotiv tehdejší řady 753 (ex T 478.3). Dospěla k tomu obnova vozového parku tehdejších ČSD, které zakoupily osobní vozy už jen s elektrickým topením. Parní topení se jevilo jako zastaralé, složité i nákladné na údržbu parních generátorů, rozvodů a topných článků, stejně jako méně bezpečné při výpravě vlaku, kdy se souprava uměla zahalit do oblaků unikající páry. To vše vedlo k odstranění poslední připomínky parního provozu. Částečnou předlohou byla původní řada 754 (ex T 478.4), ale řešení nové řady 750 bylo především z hlediska ovládání a regulace výkonu odlišné. V letech 1991 až 1995 tak depa v českých zemích, po roce 1993 tedy v obvodu Českých drah, převzala 117 přestavěných strojů řady 750 a v rozmezí let 1991 až 1996 převzala slovenská depa, záhy v síti Železníc Slovenskej republiky, 46 strojů řady 750.




První prototyp 749.039 postává navečer 24. 9. 1992 v kolejišti domovského LD Jihlava. V tu dobu patřil spíše ještě do nákladní dopravy






Lokomotiva 749.039 odstupuje odpoledne 15. 9. 1993 od rychlíku R 662 v Jihlavě a blíží se ke svému tehdejšímu domovskému depu






Lesk skříně lokomotivy 749.039 napovídá, že se dostala do turnusu a pravidelně slouží na rameni Jihlava - Brno. A na kusých kolejích u tehdejší brněnské hlavní pošty postávala 6. 1. 1994 při čekání na svůj zpáteční vlak



K úplnému přechodu na elektrické vytápění, zejména v síti nastávajících ČD, tyto počty nestačily. Ačkoliv byla tehdy představa většího rozšíření řady 750, podařilo se díky angažování několika odvážných techniků ČSD a ČKD Trakce a Lokomotivka, majících určitou vizi, prosadit výrobu dvou zkušebních sad vytápěcího zařízení, které by se dalo instalovat do starších lokomotiv řady 751. Ty se samozřejmě lišily typem naftového motoru, včetně rozsahu otáček a jmenovitého výkonu. Úpravou dosavadního topného alternátoru typu A 403 (400 kW) vznikl nový typ A 415 s odlišně řešeným vinutím a nižším výkonu 240 kW. Hlavní myšlenkou bylo docílení sice méně výkonných vozidel z hlediska trakce i topení, ale na druhou stranu zase výkonově odpovídajících tomu, kde byla tehdy nasazena. Jinými slovy - výkonnější řady 754 a 750 by na řadu z nich byly zbytečně výkonově předimenzované, ale jejich spotřeba by byla o poznání vyšší. Svoji roli v tom sehrál i zájem optimálního rozdělení vozidlového parku do jednotlivých dep, vybavení dílen a odpovídající vybavení skladů. Zkrátka, tam kde se dosud provozovala řada 751, by otěže převzala omlazená řada 749, jak byly schválené lokomotivy označeny. Tehdy ještě nedořešené úpravy naftových motorů typu K 12 V 230 DR, jejich poměrně nižší životnost mezi celkovými opravami a třeba i pracnost při pravidelné údržbě, kde byl rozdíl oproti starším, hlučnějším, méně výkonnějším, leč spolehlivějším motorům typu K 6 S 310 DR se jistě také podepsaly na tomto rozhodnutí.




Od roku 1995, kdy byla 749.039 podrobena opravě, nosila specifický modro-červený háv, příznačný pro flotilu depa Jihlava. O Vánocích, přesněji 29. 12. 1996, zastavila s osobním vlakem č. 4811 Jihlava - Brno ve vrcholové stanici Rapotice





Na jaře 2003 se stroj 749.039 v depu Šumperk podrobil další MVY opravě, při níž obdržel klasický červeno-sivý nátěr skříně. Stala se z něj ozdoba dvoukolejky pod Krušnými horami. Po ránu 13. 8. 2003 jej vidíme sjíždět po spádu od Hájku k Ostrovu nad Ohří s rychlíkem č. 647





Nátěrové změny provázely lokomotivu 749.039 více, než kterékoliv jiné ve svojí řadě. Na jaře 2009 se na zakázku AŽD přelakovala do celoplošného reklamního nátěru, aby při vozbě rychlíků Praha - Příbram - Č. Budějovice propagovala tehdy aktivované dálkové zabezpečovací zařízení na trati Zdice - Protivín, dodané právě touto firmou. Ta se později stala majitelem předmětné lokomotivy. Před polednem 19. 5. 2013 však byla ještě ve službách ČD a v přestavěné stanici Čerčany čekala na návrat do Prahy, samozřejmě přes Vrané nad Vltavou




Vlastní realizací byla pověřena tehdejší lokomotivní depa Jihlava, kde v létě 1992 vznikl první prototyp 749.039 a Šumperk, kde na sklonku roku 1992 vznikl druhý prototyp 749.051. Ovšem jeho úplné dokončení, oživení a zkušební provoz již provedlo LD Jihlava, kam byl předán. Stroj 749.039 byl nejprve zkoušen v domovském depu s osobním vozem řady Bh, později na ŽZO Cerhenice. Po výkonu TBZ, se zprvu nasazoval v nákladní dopravě na Znojmo a po vydání povolení elektrického topení na trati Brno - Jihlava se v říjnu 1992 začal pravidelně provozovat v osobní dopravě i se spuštěným topením. Od února 1993 již po boku druhého prototypu 749.051. Koncem března 1993 se pak uvedené kopcovité trati provádělo měření mezi stroji řad 751, 749 a 754, přičemž byl za tímto účelem zapůjčen táborský stroj 754.020. V daných podmínkách z toho nejlépe vyšla právě řada 749. V polovině dubna se prováděly další srovnávací zkoušky mezi řadami 749 a 750 v rychlíkové dopravě na rameni České Budějovice - Horní Dvořiště - Summerau ÖBB a i tam vyšla z hlediska spotřeby lépe řada 749. I to pomohlo ke konečnému rozhodnutí, že se zrealizují i sériové přestavby a to jak řady 751 s parním topením, tak i řady 752, která mohla dosud plnohodnotně sloužit jen v nákladní dopravě. Právě tato skutečnost měla v roce 1995 zásadní vliv na výběr vozidel k této úpravě. Tehdy šlo o odpovídající využití státní dotace na modernizace vozidel. Protože z předpisového hlediska byla úprava řady 751, kde došlo ke změně parametrů de iure rekonstrukcí, ale u řady 752 se zástavbou vytápěcího zařízení rozšířila užitná hodnota vozidla, šlo o modernizaci. Proto byly od léta 1995 přistavovány už jen stroje řady 752 a nedošlo tak na některé původně plánované přestavby u řady 751.
Princip přečíslování byl poměrně jednoduchý. Lokomotivy dosavadní řady 751 se převedly do nové řady 749 se zachováním původního pořadového čísla a přepočtem kontrolní číslice. U řady 752 to bylo složitější, neboť se k přestavbě na elektrické topení vybraly lokomotivy čísel 011, 013 a 081 obou řad a bylo nutné je odlišit. Proto se přijal systém z poloviny 70. let, kdy se do vybraných T 478.2 instalovalo parní topení. Ty pak dostaly v řadě T 478.1 nová pořadová čísla 231 až 239, návazně za poslední vyrobenou T 478.1230. Filosofie převodu do osobní řady zůstala, ale tyto stroje už nepřešly do řady 751 (ex T 478.1), ale již 749. A kontinuita pořadových čísel pokračovala. Takže první "dvojka" s elektrickým topením obdržela označení 749.240 a ty další pak čísla 241 až 265. Cca do čísla 250 to odpovídalo i pořadí přestavby, pak už vzhledem k předem vypracovanému seznamu a rozdílnému dokončování ne. Navíc měly být přestavěny stroje 752.057/749.263 a 752.061/749.265, ale nakonec došlo k výběru lokomotiv 752.056 a 752.055. Bližší informace jsou zahrnuty v tabulce.







Také druhá prototypová přestavba v podobě lokomotivy 749.051 vypadala v počátcích provozu stejně. Dne 24. 3. 1993 ji vidíme přijíždět s Os 4812 z Brna do stanice Zastávka u Brna





Odpočinek mezi obraty v Brně, pod štíhlými věžemi chrámu sv. Petra a Pavla - 19. 9. 1993 stála u skladišť na brněnské "Americe" lokomotiva 749.051





Po opěrné zdi u Střelic rozvážně stoupá a patřičně se ozývá stroj 749.051. Píše se 21. 9. 1994 a do provozu už zasahují i první sériové přestavby





Také 749.051 se od roku 1996 honosila výrazným modro-červeným nátěrem skříně, jen ve světlejším vydání. Zapracování barev státní vlajky do barevného řešení vozidel ČD se ani tehdy, ani dnes nejeví být zrovna vydařeným nápadem - alespoň v tomto pojetí. Ve chvilkovém záblesku podzimního slunce se ukázala 24. 10. 1997 ve stanici Brno-Horní Heršpice





Lokomotiva 749.051 byla v Jihlavě doma až do roku 2004, v rámci "velkodepa" České Budějovice se přesunula právě tam (sama Jihlava přecházela pod Brno) a na jihu Čech pak ještě dlouho sloužila. Odpoledne 23. 6. 2005 vezla mimořádnou posilu, namísto motorové soupravy jela s osobním vlakem 8616 z Českých Velenic do Českých Budějovic a vidíme ji vjíždět do stanice Borovany. Jak dvouramenná mechanika v poloze "na dvakrát" v pozadí naznačuje, bude se tam křižovat s protijedoucím vlakem




Lehká statistika - řada 749 obsáhla celkem 60 vozidel, z toho 2 prototypy. Přestavělo se 34 lokomotiv řady 751 (z toho jedna bývalá T 478.2, opatřena parním generátorem) a 26 lokomotiv řady 752. Mezi nimi byly však dva stroje původní řady T 478.1/751, které o parní topení nedlouho před tím přišly. Na rok 1992 připadl první prototyp, na rok 1993 pak druhý. V roce 1994 se zrealizovalo 18 sériových přestaveb, roku 1995 pak dvojnásobek - 36. Doběh byl v roce 1996, počátkem roku vyjely ještě 3 stroje a po zkouškách a úpravách se teprve v listopadu 1996 předala poslední zrealizovaná lokomotiva 749.265. Na ní se v praxi odzkoušelo několik modernizačních úprav - od ovládacích prvků, přes řídící systém po úpravy naftového motoru se zvýšeným jmenovitým výkonem na 1214 kW. Nejvíce lokomotiv řady 749 vyprodukovala ŽOS Česká Třebová - celkem 31 vozidel v rámci hlavních oprav. Po osmi kusech se podílela depa České Budějovice a Veselí nad Moravou, dílny depa Jihlava dokončily tři kusy, další dva rozpracovaly, ale ty šly na vrub nástupnické Jihlavské lokomotivní společnosti (JLS), které předaly 7 vozidel. Zbývajících 5 lokomotiv řady 749 přestavěla správkárna depa Šumperk a je tam započítán i druhý prototyp 749.051.




12. Následující sled fotografií je řazen podle lokalit, kde se řada 749 postupně objevila a většina zobrazených lokomotiv tam zaujala výraznější postavení, anebo šlo o jinak významná vozidla. Na výřezu z políčka negativu, které nebylo skrze občasnou poruchu centrální závěrky zcela exponováno, je první sériově přestavěný stroj řady 749 a to 749.107 depa Jihlava. Pouhý den po výkonu TBZ a nasazení do provozu byl 9. 6. 1994 v Brně hl. n. zvěčněn na osobním vlaku Os 4812 do Jihlavy. Logo ČD bylo dolepeno vzápětí





13. Barevné stroje depa Jihlava ještě připomeneme jedinečným 749.244, který vznikl přestavbou z nákladní 752.034. Docela obyčejná "dvojka" dostala roku 1993 jako první vozidlo bývalých ČSD formou rekonstrukce zavěšení skříně na podvozcích prostřednictvím pryžokovových lamel. Pak následovala hlavní oprava v České Třebové, krátká služba v nákladním provedení a pak rekonstrukce na elektrické topení. Jihlavskou "bleskovku" vidíme 25. 3. 1995 na odjezdu z odbočné stanice Okříšky, vlevo je starší a původní hlavní kolej na Znojmo





14. V létě 1994 se řada 749 etabluje i v depu Praha-Vršovice, tedy LD Praha jih. Jednou z prvních "elektrických zamračených" byla počátkem roku 1995 749.218, opatřená nátěrem, typickým pro flotilu v depu pod kopcem Bohdalcem - kombinací krvavě oranžové a achátově šedé, na spodku byla umbra šedá. Typická souprava tzv. Posázavského pacifiku s modrými patrovými vozy řady Bmo vyjíždí 22. 9. 1995 z Vraného nad Vltavou k odb. Skochovice, odkud dále pojede jako Os 19007 na Dobříš





15. Snímkem zakulacené lokomotivy 749.006 připomeneme, že přestavby na řadu 749 se tímto způsobem dotkly i ověřovací série. Navíc obrázek, pořízený 7. 7. 2002 na mostě přes řeku Jizeru u soutoku s Kamenicí u Spálova, připomíná i éru víkendové vozby rychlíků do Tanvaldu, započatou v roce 1997




Z technického hlediska obsahuje změna konstrukčního stavbu č. 5379 demontáž parního generátoru (ř. 751), nebo bedny s pískem (ř. 752) a úpravu rámu pro ukotvení nových či přesunutých agregátů. To byl případ pístového kompresoru, který se odsunul dál od motoru k přednímu čelu. Mezi něj a trakční generátor byl vložen topný alternátor, přičemž byly tyto agregáty uloženy v jedné ose a navzájem spojeny pružnými přírubovými spojkami. V elektrické části šlo o zapojení topného rozvaděče a elektronického regulátoru trakce a topení typu GC 75 P. Ovládací pult strojvedoucího se téměř nezměnil, zmizel teploměr parního topení (ř. 751), naopak přibyl ampérmetr topeného proudu, typická zdířka pro závěrný klíč topení a přepínač volnoběžných otáček pro letní, zimní, nebo přerušovaný provoz topení. Na čele přibyla zásuvka kabelu vlakového topení, původní zásuvky dvoučlenného řízení (to nejenže zůstalo, ale muselo se uvést do provozního stavu) se přesunuly ke středu čelníku a v jeho rohové části přibyl další viditelný znak - kabel elektrického topení a jeho schránka. Současně se doporučovala provedení dalších rekonstrukcí - dosazení vodního oběhového čerpadla, zrychlený ohřev vody odporovými topnicemi a vypínatelná spojka kompresoru. Nezůstalo jen u těchto úprav, ale zpravidla se prováděla rekonstrukce uložení pomocí pryžokovových sloupků, méně častěji instalace elektronických rychloměrů. Podle možnosti nebo nutnosti se zapojovaly vozidlové radiostanice, včetně pozdějších modifikací.




Originálně nalakovaná lokomotiva 749.214 měla tvořit a vlastně se to i podařilo určité "promotion" modernizovaných lokomotiv v depu Veselí nad Moravou. Během jara a léta 1994 se přímo v domovském depu opravila a přestavěla. Ačkoliv ten gordický uzel na bočnici musel být námahou pro výtvarníka i lakýrníky, byla kombinace modři návěstní, krémové střední a pařížské modři velmi dobře vyladěná. Odpoledne 6. 11. 1994 zastavovala v Uherském Brodě s rychlíkem R 704 Luhačovice – Praha





Veselské stroje byly naprostou většinou v obnovených původních nátěrech, mezi menšinou náležela 749.252. Velmi dobře výkonově postavený a barevně výrazný stroj (předlohou byla 749.242, ale nátěr se v detailech - tvary čelní pruhů nebo odstín pluhů - vylepšil) patřil k ozdobě i opoře parku. V májový pátek 3. 5. 1996 se vlnil v obloucích vlárské dvoukolejky mezi Nemoticemi a Jestřabicemi s posilovým vlakem Sp 1923





Na konci léta 1994 se nástupem lokomotivy 749.100 začal konec řady 750 v depu České Budějovice, které tímto způsobem konvertovalo na vozidla s motory řady 310. V pátek 30. 9. 1994, když "barča-stovka" v Českých Velenicích najížděla na obratový Os 18010 do "Budějic", to byla ještě horká novinka, podtržená zářivě rudým nátěrem, rozpáleným od zapadajícího slunce





První a původní budějovické stroje řady 749 byly jen červeno-žluté, takto i zatlumená 749.187. Tu vidíme v čele sezonně zesíleného osobního vlaku č. 8109 do Volar mezi Českým Krumlovem a Kájovem





První lokomotivou řady 749 v tehdy ještě samostatném LD Šumperk byla 749.245, taky jediná, která byla lakovaná ještě syntetickým emailem a nakonec i v důsledku nehody předčasně zrušená. Na svůj verdikt čekala s deformovaným spodkem několik let. Ale 17. 2. 1995 byla v Bludově, cestou z Hanušovic do Šumperka a Olomouce ještě nalita čerstvou energií




Přímo v Olomouci se provoz řady 749 začal odehrávat na jaře 1995. Barevné pojetí lokomotiv bylo shodné a ramena se prolínala. Ovšem do Krnova a Opavy jezdily výhradně olomoucké "berty". Dopoledne 18. 5. 1996 projížděla 749.263 okolo mechanických návěstidel německého typu v stanici Brantice na trati Olomouc - Krnov. Dál už nemohla, lokální povodně tehdy zatarasily trať směr Opava, kam Sp 1723 běžně jezdil




Pojmenovat odpovídajícím způsobem provoz lokomotiv řady u ČD je nad možnosti tohoto příspěvku. V zásadě však platilo, že původně příchozí stroje přirozeně nahrazovaly původní řadu 751 v zavedených lokalitách. Jihlavské stroje jezdily hlavně do Brna, doplňkově i do Znojma a to do jara 1998, než na trati přes Třebíč došlo k úplné náhradě řadou 754 a sporadické výkony řady 749 vydržely ještě do roku 2004. Vršovické "zamračené" v půli 90. let sloužily už jen na tratích tzv. Posázavského pacifiku a tak vyjížděly přes Vrané nad Vltavou do Čerčan i na Dobříš. Šumperské "berty" vozily osobní vlaky do Olomouce přes Uničov a přes Hanušovice do Jeseníku a rychlíky tímto směrem přepřahaly tradičně v Zábřehu na Moravě. Olomoucké sestry jezdily do Uničova a Šumperka, o víkendech pak i do Opavy. "Ceculy" depa Veselí nad Moravou operovaly na ramenech Brno - Bylnice (- Trenčín) a Staré Město UH. - Luhačovice.



V depu Zdice znamenala řada 749 návrat prsatých lokomotiv. Měly zajímavá a docela dlouhá vozební ramena, rychlík "Bezdrev" vozily z Mostu do Písku, kde přepřahaly do elektrické trakce a podobně rychlík "Otava" přebíraly v Berouně a zajížděly s ním do Sušice. Přímo z dílen do Zdic přišly 749.255 a 749.262, které doplnily dříve předané 749.241 a 749.242. Zdická kapitola však trvala jen dva roky. V májové odpoledne 11. 5. 1997 vidíme stroj 749.255, kterak si za zastávkou Dolní Ostrovec na rozhraní jižních a středních Čech pochrochtává s odpoledním R 991 "Otava" směr Praha






V předjaří 1996 přišly do DKV Tábor čtyři lokomotivy řady 749, určené pro rychlíkovou vozbu z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic a rakouského Gmündu, ovšem hned s koncem starého GVD 1995/96 přešly do Českých Budějovic, třebaže vozební ramena zůstala stejná. Odpoledne 30. 5. 1996 tak byla 749.213 ještě táborská a opodál stojící 749.100 budějovická. V Českých Velenicích čekaly na své vlaky, přičemž 749.213 po chvíli odjela do Gmündu pro R 270 "Smetana" ve směru Vídeň – Praha





Další lokality, kam se řada 749 dostala už jen formou redislokace, patřilo v roce 1996 tehdejší DKV Pardubice. Namísto řady 750 jezdila dvojice (obvykle 749.102 a 749.214) do Havlíčkova Brodu a třetí stroj (749.222) v jednodenním oběhu jezdil právě z domovského H. Brodu do Pardubic. V důsledku předání této služebny pod správu DKV Brno k 1. 1. 1997 se uvedená lokomotiva dostala do jeho stavu, ale s novým GVD 1997/98 odtud odešla, stejně jako trio 749.102, 749.214 a 749.224 z Pardubic. Měsíc před touto změnou se ve Žďárci u Skutče setkaly stroje 749.222 a 749.214 na osobních vlacích v relaci Pardubice - Havlíčkův Brod a opačně






Začátkem léta 1996 začala éra řady 749 i v Prostějově, tehdy DKV Brno. Vozila osobní vlaky po někdejší Moravské západní dráze do Dzbelu a Chornic a to až do května 1999. To již pod hlavičkou DKV Olomouc. Lokomotiva 749.240, tedy první přestavěná "dvojka" (752.078) na elektrické topení, vezla 23. 7. 1996 osobní vlak mezi Stražiskem a Ptením a toho dne jí ještě sekundovala jiná zajímavá lokomotiva, 750.242 - první dokončená "nulka" někdejších ČSD





V létě 1997 začal pozvolný nástup řady 749 v Krnově, který nově spadal pod DKV Olomouc a tak se tam sjednocoval typ lokomotiv pro osobní dopravu. Sloužily hlavně na slezské straně, některé vlaky vozily údolím Opavy a Bystřice do Olomouce. Na snímku z 24. 1. 2001 vidíme v ještě nemodernizované stanici Opava východ krnovské stroje 749.214 a 749.251 na osobních vlacích do Ostravy-Svinova






Snad prvním momentem, kdy se působnost řady 749 začala rozšiřovat na úkor jiných vozidel, byl nástup v Českých Budějovicích od podzimu 1994. Tehdy tam probíhalo značné soustředění řady 751 v nákladní dopravě a v rámci sjednocení řad a optimalizace údržby došlo k úplné náhradě řady 750. Podobný scénář proběhl v létě 1995 ve Zdicích, kteréžto zajišťovalo vozbu známých rychlíků "Bezdrev" na rameni Most - Rakovník - Písek a "Otava" v úseku Beroun - Sušice. Vozby se ujala první dvojice přesunutých lokomotiv 749.241 a 749.242 a další tam přišly přímo z dílen. Zdická kapitola skončila na jaře 1997 a lokomotivy i výkony přešly pod budějovické depo. Nezůstalo jen u toho, když vyšly najevo velmi dobré praktické zkušenosti s touto řadou. Počátkem roku 1996 je rozhodnuto o konci řady 749 ve Veselí n. M. ve prospěch řady 754 kvůli údajnému potřebnému většímu trakčnímu a topenému výkonu. První část flotily se vyměnila za řadu 754 DKV Tábor a lokomotivy převzaly rameno Veselí nad Lužnicí - České Velenice - Gmünd NÖ. Další část parku měla vytlačit řadu 750 na trati Havlíčkův Brod - Pardubice, přičemž tehdejší DKV Pardubice převzalo čtyři stroje, dva byly nasazeny přímo v Pardubicích a třetí v Havlíčkově Brodě - ovšem po roce tato kapitola skončila. Zbytek veselského parku skončil v Prostějově a též namísto řady 750 (reálně i 735, 751 či 753) vozil osobní vlaky do Dzbele a Chornic a to do náhrady motorovými vozy v roce 1999.




S novým GVD 2000/2001 přišla řada 749 i do Hradce Králové, avšak po necelém půl roce přešla v rámci DKV Česká Třebová do Letohradu. Patřila jí - poměrně náročná - rychlíková doprava v oblasti Orlických hor, Králického Sněžníku i Jeseníků. Dnešní muzejní stroj 749.008 (T 478.1008) bychom asi v otřískané lokomotivě nehledali. Dopoledne 24. 2. 2003 minula mechanickou předvěst oddílového návěstidla hlásky Verměřovice a s rychlíkem R 254 sjížděla k domovskému Letohradu





Rok 2000 byl zlomový i v Chomutově, kde řadu 749 čekalo nepříliš vřelé přijetí (těžko se přesedlávalo z řady 754...) a tvrdá služba pod svahy Krušných hor. Ovšem obstály i když to nebylo snadné a pořád čelily srovnávání. Jednou z rychlíkových krasavic byla 749.234, kterou vidíme v podvečer 25. 5. 2001 přijíždět do Vojkovic nad Ohří s osobním vlakem č. 7006, který byl tehdy jedním z posledních v tradiční relaci Chomutov - Cheb. O rok později byla tato vizuálně jedinečná lokomotiva zdemolována při těžké nehodě, jen nedaleko odsud, směrem ke Stráži





Konec května 2001 znamenal i příchod řady 749 do Meziměstí, které tehdy spadalo pod DKV Liberec. Tamní depo je provozovalo v osobní i nákladní dopravě do Týniště nad Orlicí a oproti jiným lokalitám se pustilo i do rozsáhlejších oprav. Zobrazená 749.243 dostala modernizovaný motor, přesněji řečeno některé díly, určené pro "bertovce" 752.002, který nikdy nebyl dokončen. Střešní nástavba na 749.243 budiž připomínkou této ojedinělé úpravy. Dopoledne 26. 9. 2003 jela na přípřeži 750.292 v čele (motorového) osobního vlaku MOs 5001 z Meziměstí do Týniště n. O.





Ani ne tak ambice řady 749, jako spíše odvážné představy některých drážních činovníků, ji počátkem roku 2002 dovedly do rychlíkové dopravy v libereckém depu. Příliš slavná éra to nebyla, ať z hlediska výkonu těchto strojů na náročných podhorských tratích, nebo z hlediska přístupu údržby domovského depa - ale všechno mělo své hlubší souvislosti. Bývalá vršovická "zamračená" 749.179 vedla 31. 8. 2002 rychlík 647 "Kamenice" z Děčína přes Varnsdorf a Zittau DB do Liberce pod legendární horou Jedlová v Lužických horách




Obrovská rošáda však měla začat, když se řada 749 stala (ne vždy) vhodným nástrojem k potlačení provozního významu řady 750, ať už přímo, či nepřímo. Od léta 1997 probíhal postupný příchod řady 749 do Krnova, tehdy nově příslušného pod DKV Olomouc. Tamní stroje začaly přebírat vozbu jak do Olomouce, tak i Opavy a odsud do Ostravy a přechodně pak až do Frýdlantu nad Ostravicí. Ačkoliv šlo o poměrně velkou turnusovou potřebu, došlo se změnou grafikonu v lednu 2002 k přesunu údržby z Krnova do Olomouce. Služba dvou lokomotiv ve Valašském Meziříčí na jaře 1996 patří mezi epizody, stejně jako ojedinělé zápůjčky do Plzně. Ale "Valmez" se v roce 2000 stal domovem hned 12 strojů řady 754, které měly nahradit utlumovanou řadu 750. Přišly tehdy z dep Chomutov a Hradec Králové. Právě v těchto tradičních baštách se nově etablovala řada 749. Chomutovské stroje běhaly zpravidla od Kadaně po Karlovy Vary. Neméně lehké vozební rameno měly z hlediska hmotnosti souprav i sklonových poměrů hradecké stroje, které jezdily z Hradce Králové resp. Týniště nad Orlicí přes Letohrad a Lichkov buď do polského Mezilesí, nebo přes Hanušovice do Jeseníku. Od podzimu 2000 se tato skupinka předala z Hradce do Letohradu. V obou případech se základ parku postavil s redislokovaných vršovických lokomotiv, kterým se v květnu 2000 výrazněji omezilo provozní nasazení po dočasné službě v rychlíkové dopravě do Mostu nebo Klatov či Protivína. Do Chomutova přešly i některé budějovické stroje. V obou lokalitách tuto službu ukončila elektrizace - v údolí Ohře roku 2006 a pod Orlickými horami a Králickým Sněžníkem o pár měsíců později. Několik strojů pak ještě vypomáhalo v rychlíkové dopravě v Trutnově, kam už jako letohradské zajížděly.
Po roce relativního klidu došlo k dalšímu a dá se říci, že i poslednímu rozmachu řady 749 a to v severních oblastech. Nejprve se v létě 2001 řada 749 objevuje v Meziměstí, kde byla na úkor řady 750 nasazena v osobní i nákladní dopravě do Týniště n. O, případně Letohradu. V lednu 2002 je nalomena další tradiční a zdánlivě nedobytná pevnost obrýlených lokomotiv - Liberec. Tam bylo ovšem nasazení vzhledem k počtu klasických souprav poměrně malé, tři turnusové lokomotivy vozily rychlíky přes Varnsdorf do Děčína a na opačnou stranu do Jaroměře. Tento krok byl tehdy v souladu s jinak dosti pochybným záměrem nahradit stávající řadu 753 v nákladní dopravě od polského Závidova do Nymburka řadou 751, což se podařilo jen částečně, s problémy a dočasně. Po skončení vozby posledních klasických souprav v režii depa Liberec v závěru roku 2006 se přeživší stroje předaly do jiných lokalit. Vůbec se symptomem řady 749 stalo časté stěhování mezi depy, ale ne ve všech případech šlo o šťastná a dobře promyšlená rozhodnutí.





Mezi zvláštnosti lokomotiv řady 749 patřila a dosud patří dvojice 749.253 a 749.254. Dvě původní "jedničky" 751.215 a 751.048 byly demontáží parního topení přeznačeny na řadu 752, po krátkém provozu byly podrobeny zástavbě elektrického vytápěcího zařízení. Někdejší lokomotiva 751.215 se tak tedy nestala zamýšlenou 749.215, ale 752.083 a pak 749.253. Jen 9. 1. 1996 se na chvíli podařilo historii "napravit" a lokomotivu označit tak, jak by si zasloužila. V Kunovicích tehdy čekala na příjezd přípojného spěšného vlaku od Brna a to při cestě s rychlíkem Praha – Luhačovice






Druhá takto osudem poznamenaná lokomotiva 749.254 je původně T 478.1048, později 751.048, pak 752.084 a nakonec 749.254. Nedlouho po dokončení vyvazovací opravy a modernizace byla zachycena, kterak odpoledne 3. 5. 1996 rozjížděla rychlík od vypnutého přejezdu poblíž Haluzic v úseku Nemotice - Jestřabice. Mířila si to s mezistátním R 923 "Vlára" až do Trenčína





Početní stav řady 749 se poprvé prolomil 10 let po jejím zrodu, a to když se těžce poškodily lokomotivy 749.245 po střetu s nákladním autem u Šumperka, 749.135 po prudkém najetí na odstavené vozy ve Vršovicích a hlavně 749.234 po fatálním střetu s protijedoucí 750.386 mezi Stráží a Vojkovicemi nad Ohří. Později došlo na ještě 749.242 při pokusu o odvoz uvázlého vlaku u Milotic nad Opavou. Na těžké závady trakčních agregátů byly odstaveny skoro všechny doposud zrušené stroje, kde již nebyla vůle je opravit. Ostudná byla zkouška "nového a lepšího" motorového oleje v 749.213, kde vlivem záměny maziva došlo nedlouho po vyvazovací opravě k totálnímu záděru na hlavním uložení. Postupné rušení neprovozních lokomotiv umožňoval průběžný pokles turnusové potřeby a zejména podíl ve vozbě klasických souprav. Rozhodným momentem měla být dodávka dvou desítek modernizovaných lokomotiv řady 750.7 v letech 2010 až 2012, které už ovlivnily i potřebu řady 754, ale jak ukázal další vývoj, řada 749 zůstala do jisté míry potřebnou. Nastalo též období odprodeje přebytečných strojů mimo České dráhy. Už roku 2009 se výměnou za řadu 210 předala pětice lokomotiv 749.018, 019, 187, 247 a 251 dceřince ČD Cargo. Později i ryze soukromým subjektům a díky tomu tak tyto stroje nadále mohou sloužit. Samotné ČD mají nyní k dispozici už jen poslední kusy a to modernizovanou "lokelku" 749.265 v Šumperku a 749.107, 121 a 264 v Praze-Vršovicích, další 749.008 a 749.250 jsou ve stavu DHV Lužná u Rakovníka.





Lokomotiva 749.265 ukázala ještě další možnosti proveditelných a užitečných modernizačních úprav na těchto vozidlech. Zůstala sice takto osamocena, ale v provozu se po počátečních obtížích osvědčila a jako provozní záloha slouží v Šumperku doposud. V krásné zimní odpoledne 6. 3. 2004 vedla spěšný vlak Sp 1700 od Jeseníku ke stanici Lipová Lázně a dál do Zábřehu na Moravě



Na doplňkovou řadu, o které se původně neuvažovalo, která se jevila být poměrně slabou a která již v důsledku dodávek modernějších vozidel měla být už jen v železničním dějepisu, toho šedesátka festovně postavených mašin hodně a v dlouhé řadě lokalit odvozila a ve skalnatých zářezech nad údolím Vltavy a Sázavy se jejich zvuk bude ještě nějaký čas ozývat.

Zpracováno s použitím informací, otištěných v časopise Dráha č. 5/2002 a speciálu Dráha revue č. 1/2012.

Text a foto: Lajos

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
denda60
Zaslaný: 05.02.2018 8:40  
Založený: 27.01.2013
Miesto:
Príspevkov: 288
 Re: Čtvrtstoletí řady 749
Skvělá práce :klanacka:
Bertovec
Zaslaný: 05.02.2018 9:05  
Založený: 05.08.2009
Miesto: Přerov
Príspevkov: 1041
 Re: Čtvrtstoletí řady 749
Leo, dík za připomínku výročí i za souhrnné zpracování a krásné fotečky. Jen bych doplnil, že nebýt požáru v ČKD naftové motory a nevyrobení zbytku čtyřek (dnes 754) tak by asi k tomuto "vylepšení" na řady 750 a 749 nedošlo. Ono se vlastně hledalo řešení i v podobě nové uvažované řady 755, ale ta se nakonec nedočkala realizace. Byl tak oprášen poměrně starý projekt na již popsanou rekonstrukci původních řad 753 a 751/752. :number one:
lajos
Zaslaný: 07.02.2018 16:42  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 11449
 Re: Čtvrtstoletí řady 749
Děkuji všem :klanacka:
Já tu kapitolku o cvičném požáru v ČKD-NM, v den zahájení Olympiády v Moskvě roku 1980, který založil tamní požárník, aby to hned zlikvidoval a měl zásluhy, ale poněkud se mu to vymknulo z rukou a shořela prakticky celá fabrika, vynechal. To radši někdy příště do ne-pokračování další sériové výroby řady T 478.4 (resp. T 478.42).
Ovšem Honzo, pravdu díš, dopad na další vývoj motorizace ČSD v těžké osobní dopravě to mělo značný až fatální a když už nebyly ani sériové T 499.0, ani přepracované 755 (historicky s číslem I.), tak nutně došlo na reko řady 750 a 749.
Dle mého názoru, podepřeného poznáním, bylo jen dobře, že se dostalo i na ty starší, těžší, hlučnější, méně pohodlné, méně výkonné, celkově zastaralejší - avšak současně provozně a údržbově méně náročnější, spolehlivější a energeticky méně náročné lokomotivy tehdejších řad 751 a 752.
Ostatně, když pominu technologický a ekonomický pohled, i z fotografického hlediska je to lepší, na tratích ČD pak bylo daleko pestřeji :emo03:
PeTTo13
Zaslaný: 05.02.2018 12:28  
Založený: 22.02.2015
Miesto: zapadákov na Orave
Príspevkov: 4378
 Re: Čtvrtstoletí řady 749
Parádny článok, výborné čítanie aj fotky :number one:
kaoz
Zaslaný: 05.02.2018 18:50  
Založený: 12.10.2010
Miesto: ned'aleko štreky
Príspevkov: 13243
 Re: Čtvrtstoletí řady 749
Skvelé čítanie aj zhliadnutie fotiek :klanacka:
Trakia
Zaslaný: 10.02.2018 0:28  
Založený: 24.11.2015
Miesto:
Príspevkov: 58
 Re: Čtvrtstoletí řady 749
Taky se připojuji k těm,kterým se článek a fotky líbí. :super1:

Jinak ještě poznamenám,že berty jsou asi moje nejoblíbenější motorové stroje.I když netvrdím,že by se mi ty jiné nelíbily.
Taky je pravda,že jsou to asi jediné motorové mašiny,které mají i v kalendáři svátek.Aspoň v Česku a je to 23.9. radost2
Shodou okolností 23.9.2006 jsem měl s manželkou svadbu :zlí12:
cas


Elena Helena
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 25 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 3

Registrovaných: 0
Anonymných: 25

Viac ...