Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > História a spomienky > Lokomotivy SBB řady Ae 6/6 (1. část)

Lokomotivy SBB řady Ae 6/6 (1. část)

 
Ae 6/6 je první moderní vysoce výkonná elektrická lokomotiva Švýcarských spolkových drah. Její prototyp vyjel poprvé roku 1952 a do roku 1966 bylo vyrobeno a dodáno celkem 120 strojů této řady, vzhledem k obvyklému místu nasazení nazývaných "Gotthardské lokomotivy". V době svého vzniku byly velkým krokem vpřed a udaly trend v konstrukci, designu a výrobě švýcarských lokomotiv, který mimo jiné ovlivnil i škodovácké lokomotivy. V pravidelném provozu u SBB byly přes padesát let a za tu dobu musel být vyřazen jen jediný stroj. To vše je důvod k bližšímu seznámení se s nimi.

 









V letech po druhé světové válce musely SBB reagovat na rostoucí objem železniční dopravy, zejména nákladní. Ten způsoboval problémy především na Gotthardské dráze se sklonem 28 ‰


Gotthardská dráha (1. část)

Gotthardská dráha (2. část)

Gotthardská dráha (3. část)



Pro vozbu nákladních vlaků zde SBB doposud používaly lokomotivy řady Ae 4/6, Ae 4/7 a Ce 6/8 "Krokodil". Nejednalo se o podvozkové lokomotivy, jejich pojezd (1A)Bo(A1), 2'Do1' či (1’C)(C1’) vycházel z pojezdu parních lokomotiv. Hnací dvojkolí byla poháněna buď systémem Buchli (ke každé nápravě náležel motor pevně uložený v rámu lokomotivy, točivý moment byl předáván pomocí ozubeného převodu, přičemž hnané ozubené kolo bylo spojeno s "plovoucí" nápravou pákovým mechanismem umožňujícím jejich vzájemný vertikální pohyb) nebo pomocí ojnic. Tyto lokomotivy dokázaly uvézt nákladní vlak o hmotnosti 520 tun rychlostí 30 km/h, nyní byl ale požadavek na dopravu přes Gotthardskou rampu podstatně vyšší rychlostí vlaků těžkých až 1300 tun. Vyhovovaly pouze stroje řady Ae 8/14 (770 tun při 65 km/h, pojezd (1A) A1A (A1) + (1A) A1A (A1), délka 34000 mm, hmotnost 240 tun, nejvyšší rychlost 100 km/h, výkon 5514 kW a tažná síla 490 kN), ale ty existovaly jen ve třech exemplářích. Z analýzy provedené v roce 1949 jednoznačně vyplynulo, že provoz přes Gotthard musí být řešen novými rychlejšími a výkonnějšími lokomotivami.


Všechny lokomotivy dosud nasazované SBB v nákladní i osobní dopravě byly švýcarské výroby z produkce firmy Schweizerische Lokomotiv- und Maschinenfabrik Winterthur (SLM), když elektrické komponenty dodávaly další švýcarští výrobci Brown, Boveri & Cie. (BBC), Maschinenfabrik Oerlikon (MFO) či Société Anonyme des Ateliers de Sécheron (SAAS). Proto byla společnost SLM Winterthur pověřena i vývojem a výrobou nové lokomotivy. Zadávací podmínky hovořily o univerzálním šestinápravovém stroji s hodinovým výkonem 6000 koní při rychlosti 74 km/h a trvalým výkonem 5400 koní při rychlosti 78,5 km/h, o maximální rychlosti 125 km/h, o hmotnosti 120 t ± 2%, dopravě vlaku o hmotnosti 600 tun rychlostí 75 km/h na stoupání 28 ‰, 750 tun na 21 ‰ a 1450 tun na stoupání 10 ‰, použitelnosti jako přípřežní i vložené lokomotivy, dále o vybavení elektrickou rekuperační brzdou schopnou brzdit vlastní hmotnost lokomotivy a zátěže 300 t na gradientu do 20 ‰ a zvýšení brzdné síly na 5 minut o 20 % a také o schopnosti zvýšení výkonu na 15 minut o 10 % nad stanovený výkon hodinový.


Konstruktéři navrhli lokomotivu se dvěma třínápravovými podvozky, se dvěma stanovišti na čelech a průchozí strojovnou umístěnou mezi stanovišti. Dvě velká čelní okna se stala typickým prvkem i u novějších švýcarských lokomotiv a tento trend byl přerušen až začátkem devadesátých let řadou Re 460 Lokomotivy "Lok 2000" (část 1): Re 460 SBB . K pohonu slouží šest jednofázových motorů typu ELM 982 St, které navzdory velmi robustní konstrukci vážily pouze 3800 kg. Větrání motorů každého podvozku je řešeno dvojitým ventilátorem se společným motorem umístěným ve strojovně. Rychlost je řízena vysokonapěťovým řadičem, umístěným před primárním transformátorem, zatímco sekundární je připojen přímo k šesti jednofázovým motorům paralelně zapojeným. Výhoda této konfigurace spočívá v tom, že s vyšším spínacím napětím je automaticky nižší proud. To znamenalo menší opotřebení tří zátěžových stykačů a následně nižší frekvenci údržby. Vzhledem k velkým sklonům na Gotthardské dráze byla řada Ae 6/6 od počátku vybavena elektrickou rekuperační brzdou typu MFO. Během fáze brzdění funguje jeden z motorů jako buzení pro zbývající pět. Tato brzda, nastavitelná v 16 různých polohách, umožňuje brzdit vlak o 300 - 400 t při rychlosti 125 km/h až do zastavení. Existují dva režimy elektrického brzdění, které se automaticky nastavují podle účiníku. To umožňuje optimalizovat brzdnou sílu při vysokých nebo nízkých rychlostech. Na lokomotivách byly použity i prvky, které výrazně předběhly svou dobu, například hlavní vzduchový vypínač typu BBC DBTF 20 i 200 byl schopen přepnout 200 MVA na 15 kV za pouhých 0,05 s.




2. prototyp Ae 6/6 11402 "Kanton Uri" ve své původní podobě zachycený 7.9.2007 v Erstfeldu





Lokomotiva Ae 6/6 11414 "Kanton Bern/Berne", poslední stroj I. výrobní série z roku 1955, odjel 21.7.1997 v čele dvouvozové soupravy poštovního vlaku ze stanice Burgdorf a míří k Oltenu na severu Švýcarska. Olten leží půl hodiny jízdy od Basileje, Bernu, Curychu a Luzernu a jedná se tak o velmi významný železniční uzel, kde se setkávají tratě hned ze šesti směrů






Po břehu jezera Thunnersee u stanice Einigen jede 30.9.2009 nákladní vlak vedený lokomotivou Ae 610.496-2, což je nové označení stroje Ae 6/6 11496 "Stadt Wil" z V. výrobní série z roku 1964, který se představuje ve výrazném červeno-modro-bílém barevném schématu SBB Cargo





Typový výkres lokomotivy Ae 6/6






První prototyp označený řadou Ae 6/6 s číslem 11401 vyjel poprvé 4.9.1952 a druhý prototyp číslo 11402 opustil výrobní závod 31.1.1953. Oba prototypy byly intenzivně zkoušeny v depu Erstfeld, když byly nasazeny ve dvoudenním turnusu mezi Luzernem a Chiassem. Při tomto zkušebním provozu se u nich postupně projevila řada závad a nedostatků (brzdy, motory, hlavním problémem bylo pevné uložení náprav v podvozcích, což vedlo při průjezdech četnými oblouky k velkému opotřebení dvojkolí i kolejnic). Problémy byly průběžně odstraňovány, mnohdy za cenu konstrukčních úprav. Prototypy sice nikdy plně nesplnily stanovené specifikace, ale poskytly cenné zkušenosti a údaje pro vývoj prvních sériových lokomotiv.

Po vyhodnocení výsledků zkoušek a provedení potřebných změn bylo v roce 1954 přikročeno k sériové výrobě v šesti výrobních sériích. Dodávka prvních dvanácti strojů s inventárními čísly 11403 - 11414 proběhla v roce 1955, dalších třináct mašin označených 11415-11427 bylo dodáno roku 1957 a třetí třiadvacetikusová dodávka lokomotiv číslovaných 11428-11450 v letech 1957 a 1958. Všech prvních 50 lokomotiv řady Ae 6/6 včetně obou prototypů bylo přiděleno do depa Erstfeld. Výroba pak pokračovala v roce 1960 sérií 24 strojů s čísly 11451-11474. V roce 1964 bylo vyrobeno 26 lokomotiv s čísly 11475-11500 a poslední dodávka se uskutečnila roku 1966, kdy bylo zhotoveno posledních 20 "šest-šestek" inventárních čísel 11501-11520. Včetně prototypů tak bylo vyrobeno celkem 120 lokomotiv řady Ae 6/6. Prvních 25 lokomotiv bylo známých jako "Kantonslokomotive", protože každá nesla název některého ze švýcarských kantonů. Byly snadno rozpoznatelné podle chromovaných lišt po obvodu a na čelech a velkého helvétského kříže na chromovaném panelu uprostřed čela. Následujících 95 strojů bylo nazývaných Städteloks, jelikož nesly jména důležitých švýcarských měst. Měly menší švýcarský znak a neměly chromované ozdoby. Mimochodem, Švýcaři byli vždy náležitě hrdi na svou dovednost a výrobky a velký helvétský kříž na čele se stal charakteristickým znakem všech následujících lokomotivních řad až do Re 460.

Koncem padesátých a především v šedesátých letech ovládly lokomotivy Ae 6/6 zcela nákladní i osobní dopravu. Byly nasazovány především na trati přes Gotthard, kde uvezly na stoupání 28 ‰ zátěž 650 tun rychlostí 75 km/h jednotlivě, ve dvojici pak 1260 tun a ve trojici až 1600 tun. Zvýšení rychlosti a zkrácení jízdních časů umožnilo vyšší propustnost Gotthardské dráhy. Navíc všechny vlaky, nákladní i osobní, nyní jezdily přes Gotthardskou rampu stejnou rychlostí, což zjednodušilo tvorbu grafikonu. Provoz Ae 6/6 se ale neomezil jenom na Gotthardbahn, jezdily i přes Simplonský průsmyk, když vodily vlaky mezi Vallorbe a Domodossolou a denně dokázaly najet až 1028 kilometrů. Kromě Erstfeldu sloužily mimo jiné i v depech Olten, Biel/Biene, Zürich, Basel, revize a opravy prováděly hlavní dílny v Bellinzoně.

Svou dominantní pozici začaly opouštět v sedmdesátých letech s příchodem nových a výkonnějších Re 6/6. Nejprve byly staženy z osobní dopravy, kde se svojí rychlostí 125 km/h již byly příliš pomalé. Postupně pak opouštěly horské tratě a byly přesunuty do nižších poloh, kde byly i nadále tahounem v nákladní dopravě. Lehce a bez problémů jezdily v čele těžkých nákladních vlaků přes Mittelland (Švýcarská plošina, která zahrnuje relativně níže položené oblasti), kde měly stejnou zátěžovou normu jako nové lokomotivy, ale lepší trakční vlastnosti při špatném počasí. Přesto se ještě v devadesátých letech tu a tam objevovaly v čele rychlíků, dokonce i na Gotthardské dráze.

V roce 1999 byly v důsledku restrukturalizace SBB převedeny všechny Ae 6/6 do divize nákladní dopravy SBB Cargo. O čtyři roky později začalo stahování "šest-šestek" z provozu, poslední byly vyřazeny v letech 2015 a 2016. Je pozoruhodné, že za celou dobu jejich provozního nasazení musela být vyřazena jen jediná lokomotiva této řady. Ze 120 vyrobených strojů bylo zachováno včetně obou prototypů 15 mašin, většinou jako muzejní exponáty či historická vozidla.


Statistický přehled všech strojů řady Ae 6/6 přineseme ve 2. části článku.



Lokomotiva Ae 6/6 11421 "Kanton Graubünden/Grischun" z II. výrobní série z roku 1957 a patřící depu Olten vede 30.6.1995 za stanicí Tecknau nákladní vlak směřující do Basileje





U stanice Niederbipp asi 20 minut jihozápadně od Oltenu projíždí 14.5.2004 nákladní vlak v čele se strojem Ae 6/6 11425 "Kanton Genève" z depa Zürich, poslední Ae 6/6 nesoucí z výroby název kantonu. Na přelomu padesátých a šedesátých let mělo Švýcarsko 25 kantonů a jejich jména neslo prvních 25 lokomotiv Ae 6/6. Když byl v roce 1979 ustanoven nový kanton Jura, dostala jeho jméno lokomotiva Ae 6/6 11483. Její původní jméno "Porrentruy" bylo převedeno na stroj Re 4/4 II 11239





Nákladní vlak s lokomotivou Ae 6/6 11477 "Martigny", která pochází z V. výrobní série z roku 1964 a sloužila v depu Biel/Bienne, přijíždí 3.7.1995 ke stanici Aarau. Stroje Ae 6/6, které nenesly názvy kantonů, tedy od čísla 11426, neměly ozdobné chromované lišty na čelech a po obvodu





Stroj Ae 6/6 11510 "Rheinfelden" z VI. výrobní série z roku 1966 se v krásném dni začínajícího podzimu 19.9.2003 blíží na čele uceleného nákladního vlaku č. 43988 ke stanici Tecknau





Ze stanice Kempthal odjel 25.10.1995 nákladní vlak vedený zářivě červenou lokomotivou Ae 6/6 11432 "Stans" vyrobenou roku 1957 v rámci III. série v pět kilometrů vzdáleném Winterthuru a sloužící v depu Zürich






Nákladní vlak s lokomotivou Ae 6/6 11475 "Vallorbe", což je první stroj z V. série z roku 1964, opustil 21.9.1995 Lausanne a strání nad Ženevským jezerem (Lac Léman) stoupá směrem k Bernu





Lokomotiva Ae 6/6 11495 "Bülach" (V. výrobní série, 1964) projíždí 20.6.2006 v čele poštovního expresu POST 90804 (Lugano Vedeggio - Härkingen) zatáčkou Wattinger za stejnojmenným tunelem pod Wassenem na Gotthardské dráze





Rychlík D 1525, který jede z jihošvýcarského Brigu do Romanshornu na břehu Bodamského jezero (Bodensee) a je vedený strojem Ae 6/6 11462 "Biasca" ze IV. výrobní série z roku 1960, přijíždí 25.10.1995 údolím řeky Kempt ke stanici Kempthal





Ke stanici Aarau se 3.7.1995 blíží od Oltenu se soupravou nákladního vlaku stroj Ae 6/6 11505 "Lyss" (VI. výrobní série, rok výroby 1966, depo Basel)





Lokomotiva Ae 6/6 11510 "Rheinfelden" patřící depu Basel projíždí 3.7.1995 obloukem tratě za stanicí Aarau v čele soupravy vozů ložených novými auty





Ucelený nákladní vlak 73109 (Sigental - Bodio) s lokomotivou Ae 6/6 11459 "Chiasso", což je stroj ze IV. výrobní série z roku 1960, sjíždí 23.6.2006 po jižní rampě Gotthardské dráhy za stanicí Ambri-Piotta





Stanicí Pieterlen severně od Bernu na trati Biel/Bienne - Olten projel 21.10.2001 nákladní vlak 65615 vedený lokomotivou Ae 6/6 11481 "La Chaux-de-Fonds" pocházející z V. výrobní série z roku 1964 a údolím řeky Aare pod pohořím Jura pokračuje k Solothurnu a k Oltenu





Lokomotiva Ae 6/6 11416 "Kanton Glarus" jede 17.5.2005 v čele nákladního vlaku do Basileje za stanicí Tecknau. Mašina je ze II. výrobní série z roku 1957 a patří do stavu depa Olten




Po severní rampě Gotthardské dráhy sjíždí 27.6.1996 lokomotiva Ae 6/6 11500 "Landquart", poslední stroj V. výrobní série z roku 1964, a s nepatrnou zátěží přijíždí ke stanici Gurtnellen. Na opěrné zdi nad tratí vede dálnice A2 Gotthardautobahn





Nákladní "manipulák" 62234 z Gurtnellenu do Erstfeldu projíždí 13.5.2004 s lokomotivou Ae 6/6 11475 "Vallorbe" za stanicí Amsteg-Silenen na severní rampě Gotthardbahn





Lokomotiva Ae 6/6 11489 "Airolo" z V. výrobní série z roku 1964, patřící depu Olten, vede 23.10.1995 soupravu nákladního vlaku do Basileje pod podzimem vybarvenou strání za stanicí Tecknau





Ke stanici Arth-Goldau přijíždí 23.7.1997 od Erstfeldu nákladní vlak se strojem Ae 6/6 11500 "Landquart" na čele. Tahle mašina sloužila v depu Basel a po roce 1999 po převodu k SBB Cargo obdržela červeno-modro-bílé barevné schéma nákladní divize a označení Ae 610.500-1.





Zelená lokomotiva Ae 6/6 11503 "Payerne" vyrobená roku 1966 v rámci VI. výrobní série a červená Ae 6/6 11428 "Stadt Luzern", první stroj III. výrobní série z roku 1957, jedou 16.3.2006 společně jako lokomotivní vlak 92832 z Bellinzony do Oltenu a právě projíždějí Wassenem na severní rampě Gotthardské dráhy





Před kostelem sv. Petra a Pavla v severošvýcarském pětitisícovém městečku Frick, známém nalezištěm dinosauřích fosilií, kousek za zdejší stanicí projíždí 29.9.2009 kontejnerový nákladní vlak směřující do Curychu vedený lokomotivou Ae 6/6 11513 "Wallisellen" ze VI. výrobní série z roku 1966





Od Oltenu ke stanici Aarau přijíždí 3.7.1995 se soupravou vozů Fans-u lokomotiva Ae 6/6 11436 "Stadt Solothurn", sloužící v depu Zürich a pocházející ze III. výrobní série s rokem výroby 1957





Ae 6/6 11416 "Kanton Glarus" je mým nejčastěji fotografovaným strojem této řady a jeho snímky jsem pořizoval na nejrůznějších místech Švýcarska. Dne 19.5.2005 to bylo u stanice Lalden na jižní rampě lötschbergské dráhy Lötschberg-Bergstrecke (viz >>odkaz (https)<<), když zde takto sjížděl s nákladním vlakem 61067 (Goppenstein - Brig) dolů do údolí Rhôny





Poštovní expres POST 92020 vedený lokomotivou Ae 6/6 11446 "Bellinzona", strojem ze III. výrobní série vyrobeným roku 1958, překonal 16.9.2003 nejstrmější část Gotthardské dráhy a přijíždí ke stanici Erstfeld. Podstatnou část soupravy tvoří vozy Lgnss s typickými žlutými kontejnery Švýcarské pošty, kterými jsou zásilky dopravovány do regionálních center, odkud jsou dál rozváženy autobusy a auty





Lokomotiva Ae 6/6 11409 "Kanton Basel Land" ze stavu depa Zürich, vyrobená roku 1955 v I. výrobní sérii, se 27.6.1996 vrací jako lokomotivní vlak ze stanice Göschenen ležící u severního portálu vrcholového Gotthardtunnelu dolů "pod kopec" do stanice Erstfeld. Právě projela krátkým Muhrentunnelem a najíždí ke spirálovému tunelu Pfaffensprung, pomocí kterého překoná sedmdesátimetrový výškový rozdíl před stanicí Gurtnellen





Ze stanice Tecknau odjel 17.5.2005 nákladní vlak v čele se strojem Ae 6/6 11507 "Wildegg" (VI. výrobní série z roku 1966) a podle říčky Eibach směřuje na severozápad k Basileji





Rychlík D 1511 (Brig - Romanshorn) s lokomotivou Ae 6/6 11457 "Romanshorn" ze IV. výrobní série z roku 1960 se 25.10.1995 blíží ke stanici Kempthal




Před kulisou bílých čtyřtisícových vrcholků Mönch, Eiger a Jungfrau projíždí 18.9.2003 u zastávky Kumm u jezera Thunnersee nákladní vlak 61390 vedený strojem Ae 6/6 11454 "Yverdon" (rok výroby 1960, IV. výrobní série)





Lokomotiva Ae 6/6 11468 "Lenzburg" z depa Biel/Bienne a ze IV. výrobní série z roku 1960 sjíždí 1.7.1995 v čele jednoho z rychlíků po severní rampě dráhy přes Lötschberg před skalní stěnou kousek za stanicí Blausee-Mitholz





Spirálovým tunelem Wattinger pod Wassenem projela 12.9.1997 lokomotiva Ae 6/6 11413 "Kanton Schaffhausen", která je z I. výrobní série z roku 1955 a patří depu Olten, a vydává se s poštovním vlakem po severní rampě Gotthardské dráhy dolů po proudu řeky Reuss





Stroj Ae 6/6 11493 "Sissach" je z V. výrobní série z roku 1964. Na snímku pořízeném 17.5.2005 jede za stanicí Tecknau s nákladním vlakem mířícím do Basileje





Od Erstfeldu se 20.5.2005 blíží ke stanici Amsteg-Silenen na severní rampě Gotthardské dráhy červená lokomotiva Ae 6/6 11448 "Sion" z depa Zürich, která je ze III. výrobní série a byla vyrobená v roce 1958





Ucelený nákladní vlak vedený lokomotivou Ae 6/6 11404 "Kanton Luzern" projíždí 25.10.1995 ve směru na Curych stanicí Winterthur. Mašina je ze stavu depa Olten a byla vyrobena roku 1955 v rámci I. výrobní série





Lokomotiva Ae 6/6 11416 přijíždí 19.9.2003 s nákladním vlakem č. 63520, jehož soupravu tvoří pouze jeden maďarský vůz řady Tadgs, ke stanici Wynigen v kraji Emmental asi 25 kilometrů severovýchodně od Bernu





Jen samotná, bez zátěže, odjela lokomotiva Ae 6/6 11514 "Weinfelden" (VI. výrobní série z roku 1966) sloužící v depu Olten ze stanice Amsteg-Silenen a po Gotthardbahn míří k Erstfeldu, který je začátkem severní rampy této proslulé dráhy. Jak jsme si mohli na několika snímcích všimnout, mohlo by si hodně z vás myslet, že i ve Švýcarsku se vyskytují takzvaní sběratelé, kteří neváhají ukrást z mašiny erb či jiné označení. Ve skutečnosti byly některé erby z lokomotiv sundávány a později použity na novější stroje





Rychlík D 1676 (Locarno - Basel SBB) odjel 23.10.1995 ze stanice Tecknau a v čele s lokomotivou Ae 6/6 11517 "Brunnen", která je z VI. výrobní série z roku 1966 a patří depu Basel, se vydal na poslední půlhodinku svojí dnešní cesty





Lokomotiva Ae 6/6 11424 "Kanton Neuchâtel" se ze stanice Sargans, významného železničního uzlu na břehu Rýna na hranici s Lichtenštejnskem, vydala 11.5.2004 s nákladním vlakem směrem k Curychu. Mašina je ze II. výrobní série z roku 1957





Setkání legend. U příležitosti oslav 125 let Gotthardské dráhy se 7.9.2007 ve stanici Erstfeld takto postavil 2. prototyp Ae 6/6 11402 "Kanton Uri" vedle našeho "albatrosu" 498.022. Je mezi nimi věkový rozdíl 5 let a oba představují významný typ ve svých zemích. Jen tak mimochodem, "albatros" se tehdy nemohl zúčastnit jízd lokomotiv po Gotthardské dráze, protože odpovědný pracovník GŘ ČD vyplnil do dokumentace chybně uspořádání náprav, když uvedl mašinu a tendr jako jeden pevně spojený celek





Tímto snímkem a konstatováním jsme zakončili první část článku o švýcarských lokomotivách, které byly významné nejen pro dopravu ve Švýcarsku, ale ovlivnily vývoj i jinde v Evropě. Ve druhé části přineseme i přehled všech lokomotiv řady Ae 6/6 se statistickými údaji.


Příště: Lokomotivy SBB řady Ae 6/6 - 2. část

Autor textu a foto: Denda60 a Mik-trainfoto.

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
cas


Dušana
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 37 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 3

Registrovaných: 0
Anonymných: 37

Viac ...