Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Farebný príbeh rušňov > Barevný příběh ''pielsticka'' T 466.0013

Barevný příběh ''pielsticka'' T 466.0013

 
Mezi třemi stovkami motorových lokomotiv řady T 466.0 (735) bylo několik zástupkyň, které se svým zevnějškem výrazně odlišovaly od svých tuctovějších kolegyň. Mezi nejvýraznější náležela lokomotiva T 466.0013, historicky spjatá s Lokomotivním depem Břeclav a zejména pak Strojovou stanicí Otrokovice.

 


























Lokomotiva T 466.0013 byla výrobně dokončena v národním podniku Turčianske strojárne Martin v červnu 1974. K ČSD byla převzata 28. 6. 1974, vzápětí si ji přebrali zástupci domovského depa v Břeclavi a odtud 3. 7. 1974 vyjela k úspěšnému výkonu technicko-bezpečnostní zkoušky na trati Břeclav - Brno, kde se dosahovalo obvyklých 100 km/h. Následně přešla do podřízené strojové stanice v Otrokovicích, aby se začala podílet na náhradě parních lokomotiv řady 423.0 i 433.0 v osobní a nákladní dopravě do tehdejšího Gottwaldova (dnes opět Zlína) a Vizovic. Tehdy se tam sešly nové stroje T 466.0011, 012, 013, 014 a 015. Oproti modré "jedenáctce" už vycházely mladší stroje v obdobném slušivém, ale ne již tak nápadně vybočujícím vnějším nátěru. Kapotám a kabině vévodil působivý tmavý rumělkově červený odstín, doplněný žlutými pruhy na bocích a širokými trojúhelníky na čelech. Střechy kapot a podvozky byly středně šedé, ovšem hlavní rám byl černý. Takto se až do předjaří 1977 lakovaly všechny vyráběné lokomotivy této řady, až do T 466.0123.




"Pielstick" T 466.0013 se soupravou osobního vlaku od Gottwaldova blíží k cílové stanici Otrokovice. Foto Miroslav Víšek





Příjezd manipulačního nákladního vlaku od Vizovic do stanice Gottwaldov-Zlín v roce 1975. V pozadí ještě přejezd, později nahrazený silničním nadjezdem k Čepkovu a Jižním svahům. Foto Miroslav Víšek



Sledovaná "třináctka" vyměnila po první dílenské opravě vnější nátěr za dobový jednotný, tj. višňově červený nátěr kabiny a kapot a středně šedé střechy a spodek. Počátkem 80. let na čela přišly žluté 300 mm široké žluté proužky, ale pořád šlo o běžně vyhlížející lokomotivu. Pronikavá změna nastala v polovině 80. let, kdy se na ní sešel kolektiv mladých strojvedoucích, mající zájem o vylepšení fádního vzhledu. Pouhá čistota jim byla málo. Začalo se s bílým obtahováním madel, klik, lemů na rámech podvozků (tyto byly černé), či třeba okrajů nárazníkových talířů a přešlo to do rozšíření výstražných proužků do tvaru pětiúhelníku. Ten jednoznačně odkazoval na původní trojúhelníky, postavené na vrchol. Tehdy nerealizovatelným přáním bylo dosadit modrý nátěr.

Takto vyzdobenou lokomotivu bylo možné prvně vídat v letech 1985 - 1986. Pak šla do dílen, kde byly "malůvky" pochopitelně přelakovány, ale zakrátko došlo k obnově a "třináctka" se znovu zaskvěla v již zažité podobě. Lokomotiva tehdy nosila tabulku s označením vozidla i na čelních madlech, což nebylo u nižších čísel (cca 080) z výroby zřizováno. Už v roce 1988, kdy ve svoji účinnost vstoupilo nové řadové označení hnacích vozidel ČSD, nesla lokomotiva jako jedna z úplně prvních odlévané tabulky s textem 735.013-5. S těmi jezdila po další dílenské opravě v českotřebovských dílnách na přelomu let 1989/1990, odkud se "třináctka" vrátila v novém jednotném nátěru.




Již adaptovaná lokomotiva T 466.0013 projíždí s Mn vlakem Zádveřicemi a přejíždí most přes říčku Lutoninku v únoru 1986. Foto Radomír Březina





Dne 11. 2. 1986 vznikl snímek sestavy odpoledního Mn vlaku z Otrokovic do Gottwaldova, kam vyvážel kurzovní vůz řady WLAB pro relaci Gottwaldov - Praha. Vozil se tam prostřednictvím rychlíku R 178 "Devín", vedeného v trase Bratislava - Čachtická spojka - Veselí nad Moravou - Přerov - Praha. Foto Jaroslav Valeš





Nákladní vlak opouští 5. 4. 1986 Otrokovice směrem Gottwaldov, a když zůstaneme u dobového slovníčku, tak v pozadí vévodí budova gumáren Rudý říjen. Foto Jaroslav Valeš





06. T 466.0013 prošla dílnami a přelakováním. Její "vytuněný" vzhled bude zapotřebí znovu postupně navrátit. V popoledne 4. 3. 1987 posunovala ve stanici Gottwaldov-střed. Foto Jaroslav Valeš





V den státního svátku, 9. 5. 1987, byla v Otrokovicích zachycena reprezentativní T 466.0013 se salonním vozem a dvojicí vozů řady M 152.0 v závěsu. Foto Jaroslav Valeš





Posun s nákladními vozy dne 10. 8. 1987 před výpravní budovou v Otrokovicích. Foto Jaroslav Valeš





Trojice "bojeschopných" lokomotiv řady T 466.0 je v Otrokovicích 10. 8. 1987 připravena k dalšímu výjezdu. Foto Jaroslav Valeš





Píše rok 1988 a ČSD uvádějí v život nové řadové označení hnacích vozidel. V tehdy ještě stanici Gottwaldov-střed se ve vlakové přestávce setkaly lokomotivy T 466.0011 (735.011) a již fyzicky přeznačená 735.013. Foto Ivan Bednařík




Věhlas lokomotivy T 466.0013 způsobil i sepsání vtipné veršovánky, zasazené do úvodu výročního spisu k 90. výročí místní dráhy do Vizovic, vydané roku 1989. Jejím autorem byl strojvedoucí, občasný fotograf a znamenitý modelář Miroslav Víšek. Repro Lajos





Trio "pielsticků" se 735.013 v popředí v dubnu 1989 před remízou Strojové stanice Otrokovice. Foto Jaroslav Valeš





Během pracovní návštěvy hlavního depa v Břeclavi v roce 1989. Díky kvalitní údržbě v Otrokovicích se tyto cesty konaly jen občas. Foto Ivan Bednařík


Dobový unifikovaný nátěr podle výnosu z roku 1987 a závazný od 1. 1. 1988 byl proveden důsledně a opravdu jednotně. Kapoty a kabiny byly tedy dál klasicky višňově červené, ale okolo byl 600 mm široký žlutý obvodový pruh. Spodek byl podle dobových zásad v odstínu hnědošedé. Pluhy zprvu také, jen dolní okraj předpisově černo-žlutě šrafovaný do tvaru "V". Brzy znovu svítil červenými a bílými šrafy. Madla začala zářit bílou barvou, tak jako horní lem na dveřmi kapot a tradičně okraje nárazníků. "Třináctka" dál takto zdobila vizovickou lokálku.



Nástup generace nových nátěrů představuje přípřež s již přelakovanou lokomotivou 735.215 v Otrokovicích v roce 1989. Foto Ivan Bednařík





Píše se 14. 2. 1990 a už i "třináctka" nese nový unifikovaný nátěr. S nákladním vlakem míjí dosluhující mechanické vjezdové návěstidlo stanice Zlín-Malenovice, vlastně tehdy ještě Gottwaldov-Malenovice - protože k formálnímu přejmenování podle pravidel ČSD docházelo při změně jízdních řádů, nebo ještě jinak - při přelomu starého a nového grafikonu vlakové dopravy a to bylo až 27. 5. 1990. Foto Jaroslav Valeš





Znovu lokomotivy 735.215 a 735.013, ale již v přejmenované stanici Zlín-střed. Zatímco vzhled 735.215 chřadne, na 735.013 se bílá barva začíná teprve postupně objevovat. Foto Ivan Bednařík





Konečná stanice Vizovice v létě 1990 a 735.013 s Mn vlakem. Za lokomotivou je řazena cisterna, neodmyslitelná to kulisa zdejších nákladních vlaků, v nichž se převážely produkty zdejší vyhlášené likérky Rudolf Jelínek. Foto Ivan Bednařík





Z Rudého října je už zase Barum - jak se 5. 5. 1992 ukazuje na snímku z Otrokovic. Foto Jaroslav Valeš





Změny v personálním obsazení se projevily i na vzhledu této lokomotivy, zachycené 2. 7. 1993 v Otrokovicích. Foto Lajos





A do třetice společně lokomotivy 735.215 a 735.013, tentokrát 1. 4. 1994 v Otrokovicích. "Třináctka" právě vyjíždí na zlínskou kolej a v nákladním vlaku jsou naložena nová auta pro množící se zlínské prodejny automobilů. Foto Jaroslav Valeš





Mezi dlouhými stíny posunoval 13. 2. 1995 skoro anonymní stroj 735.013 ve stanici Zlín-střed. Na patrovách nákladních vozech vidno užitkové automobily Škoda Favorit Pick-Up. Tehdy se éra řady 735 v Otrokovicích zcela uzavírala. Foto Lajos


Nový vzhled však vydržel v plném lesku jen několik let - důvodem byla změna turnusů a faktický rozpad staré party, jejíž členové už sloužili jinde a vzhled lokomotivy 735.013 začal chřadnout a tak tomu bylo až do roku 1995. Tehdy zůstala v Otrokovicích i po vzniku nových Dep kolejových vozidel a tak od 1. 1. 1995 spadala pod DKV Veselí nad Moravou, kde se však nikdy neukázala - větší opravy provádělo DKV Břeclav, kam se koncem jara přesunula. Tam kupodivu nedošlo k jejímu odstavení pro nadbytečnost, nebo v rámci omezování provozu této řady. Naopak - v dílnách zdejšího depa prošla vyvazovací opravou, tedy kompletní opravě pojezdu a trakčního soustrojí. Koncem listopadu se vrátila do provozu. Tam ostře kontrastoval nově nalakovaný spodek s kapotami ve starém nátěru, místy vytmeleném a přebroušeném. Takto byla k vidění jen kratince. Byla to zajímavá předehra. V lednu 1996 už byla "třináctka" odstavena v lakovně břeclavského depa, kterou měla tehdy v pronájmu soukromá firma a tam se provedla kompletní nátěrová obnova v rozsahu LAK I. Tedy, mimo podvozky, které zůstaly hnědošedé. Pro lokomotivu bylo zvoleno oblíbené barevné schéma těch nejstarších "pielsticků" - modré provedení. Zápisník s postupem a použitými nátěrovými hmotami a protokol o provedení nátěru se sice nedochoval, ale můžeme říci, že základem nového vzhledu byla enciánově modrá (RAL 5010), doplněná signálně žlutými (RAL 1003) pruhy na bocích a trojúhelníky na čelech. Hlavní rám byl v myší šedi (RAL 7005), střechy světle šedé, patrně RAL 7001 nebo 7037 - originál byl pastelově šedý. Nárazníky černé (9005), šrafy na pluzích ohnivě červené (3000) a bílé (9010). V polovině února 1996 bylo přelakování dokončeno a 21. 2. 1996 se lokomotiva poprvé objevila v Hodoníně. Tam byla až do konce starého GVD nasazena na dvojici párů Mn vlaků do Starého Města u Uherského Hradiště. Důvodem bylo její vybavení radiostanicí, která umožňovala efektivnější komunikaci vlakového personálu pro posunu ve stanicích na hlavní trati.




Naposledy červeno-žlutý "pielstick" 735.013 - ale s opraveným a přelakovaným spodkem. Dne 28. 12. 1995 posunoval v Hodoníně - bylo to kratičké mezidobí, mezi dokončením opravy a přelakováním. Foto Lajos





O necelé dva měsíce později - novotou zářící lak na stroji 735.013, který v kusé koleji hodonínského depa čekal 21. 2. 1996 na první provozní nasazení. Foto Lajos





Přes čtvrt roku se modrý krasavec stabilně objevoval jen pod trolejí "ferdinandky" v čele Mn vlaků Hodonín - Staré Město. Takto 20. 3. 1996 v ranním oparu přiváží pořádně dlouhý náklad do Rohatce. Foto Lajos





Během posunu v Rohatci vyjel 30. 4. 1996 stroj 735.013 i do vlečkové koleje k někdejšímu ratíškovickému dolu Tomáš. Foto Lajos





Kvetou lán řepky olejky a pahorky u slovenské Skalice byly 16. 5. 1996 hezkou kulisou pro odpolední vlak Mn 84622, jedoucí mezi Rohatcem a Hodonínem. Foto Lajos





Lesnatým úsekem Rohatec - Bzenec-Přívoz si dopoledne 21. 5. 1996 projížděl modrý stroj 735.013. Chladírenské vozy bývaly díky nakládce v rohatecké čokoládovně Maryša častým sortimentem těchto vlaků. Foto Lajos



Od počátku června 1996 byla modrá krasavice 735.013 doma přímo v Břeclavi a vozila Mn vlaky do Hrušovan nad Jevišovkou i Hrušovan u Brna, a přes Hodonín se dostávala k obsluze Lužic a Moravské Nové Vsi. Když bylo třeba, zapřahla přípojné vozy řady 020/Bix a odvezla osobní vlak do Znojma. Právě roku 1996 došly do Břeclavi velmi nešťastně zmodernizované vozy řady 021/Bifx, které byly závislé na vnějším zdroji napětí 48 V. K tomu účelu velmi dobře posloužil právě tento stroj, který byl už dříve vybaven zdrojem a zásuvkami, ale dosud nebyla příležitost to využít. V Břeclavi se tehdy dokonce vybavovaly "poštovní balmy" řady 022/BDix zásuvkami a kabeláží, aby se mohly skládat kapacitní soupravy v možností rozšířené přepravy jízdních kol. Od Nového roku 1997 byla 735.013 již pod hlavičkou integrovaného DKV Brno a se starým GVD 1996/97 skončilo i turnusové nasazení řady 735 v Břeclavi. Ovšem práce bylo pro ně ještě dost - buď záskoky za věčně chybějící řadu 842 na Znojmo, nebo za příchozí řadu 742 v místní nákladní dopravě.




Vzpomínka na břeclavskou službu - 735.013 vede 10. 8. 1999 trojici "bifteků" po cihlovém viaduktu ve Znojmě. Foto Jaroslav Valeš





Po letech zase na chvíli doma - lokomotiva 735.013 se koncem srpna 1999 zúčastnila oslav 100 let dráhy Otrokovice - Zlín - Vizovice, kde v tandemu s prototypem T 478.1002 vozila pravidelné osobní vlaky. Zde ji vidíme na odjezdu z Želechovic-Lípy k Zádveřicím na postrku. Foto Lajos





28a. Podvečerní sluníčko dne 28. 8. 1999 rozzařuje vzhled lokomotivy 735.013, kterou vidíme v úseku Vizovice - Zádveřice. Foto Lajos



Počátkem roku 1999 se přičiněním tehdejšího vrchního ředitele Divize obchodně-provozní, Ing. Jaroslava Kocourka, vypracoval první seznam hnacích vozidel ČD, určených k dalšímu zachování. V seznamu se objevil i tento stroj. V zásadě s ním bylo počítáno do budoucna, ale osud byl rychlejší. Od května 2001 byla "třináctka" pro závažnou závadu na spalovacím motoru neprovozní. Měsíce postávala v Břeclavi a ještě v září toho roku se zaskvěla na výstavě v Přerově, věnované 160. výročí příjezdu prvního vlaku. Bohužel, v závěru roku - k 30. 11. 2001 - byla zrušena. V březnu následujícího roku 2002 byla stále krásná lokomotiva odvezena na vlečku rohateckého podniku Ferotech a tam zakrátko sešrotována. Během předchozího období se totiž rozhodlo ve prospěch dosud provozní lokomotivy 735.007. Ta však sama od konce listopadu 2001 také stála na závadu hlavního uložení motoru a vyjela po důkladné opravě a renovaci až na jaře 2004. Během opravy se břeclavští správkaři nechali slyšet, že kdyby věděli, v jakém stavu je, určitě by raději zprovoznili "třináctku". Té však bylo smolné číslo opravdu asi osudové, v té době již neexistovala a nebylo cesty zpět.


Naposledy mohla železniční veřejnost lokomotivu 735.013 spatřit na výstavě v depu Přerov ve dnech 14. - 16. 9. 2001 u příležitosti 160 let zahájení tamního provozu. Foto Jaroslav Valeš





Lokomotiva 735.013 existuje i jako vystřihovánka v měřítku 1:87 z produkce společnosti BETEXA. Foto Lajos


Zůstaly jen krásné vzpomínky a spousta fotografií z různých období provozu - a tak pečlivě udržovaný "pielstick", o němž byla složena i vtipná veršovánka, bude alespoň takto v našich myslích zachován.


Text: Lajos
Foto: Miroslav Víšek, Radomír Březina, Ivan Bednařík, Jaroslav Valeš a Lajos

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
Dodes
Zaslaný: 17.09.2018 15:30  
Založený: 04.10.2010
Miesto: Nitra
Príspevkov: 9424
 Re: Barevný příběh ''pielsticka'' T 4...
Pielsticki som mal velmi rad. Pamatam si ich aj na osobnych vlakoch cen Nitru. Dakujem za pekny pohlad do tych rokov :klanacka:
lajos
Zaslaný: 17.09.2018 19:44  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 11643
 Re: Barevný příběh ''pielsticka'' T 4...
No Dodo, Ty už taky něco pamatuješ radost1 služba řady T 466.0 okolo Nitry je už opravdu pořádná porce let !
Jedinečný zvuk motoru. Když jej jeden z autorů fotografií, jehož tímto srdečně zdravím, minulou sobotu uváděl do výkonu při postrcích parních vlaků, udělal mi tím velkou radost. To už se opravdu neslyší každý den :papa:
kik
Zaslaný: 19.09.2018 18:33  
Založený: 06.01.2015
Miesto:
Príspevkov: 28
 Re: Barevný příběh ''pielsticka'' T 4...
Krásný stroj a je škoda jaký měl smutný osud. T466 vozívaly v 80. letech přímé nedělní odpolední vlaky z Rokytnice v Orl. horách do Hradce Králové. Jó to byly časy...
742.286
Zaslaný: 21.09.2018 21:18  
Založený: 31.12.2011
Miesto: Zvolen
Príspevkov: 1990
 Re: Barevný příběh ''pielsticka'' T 4...
Dokonalé :klanacka: Kiežby sa takto dal zosumarizovať život každého rušňa... ale to kvôli desiatkam hodín detektívnej práce, ktoré si, Leoš, určite odviedol aj pri tomto článku, žiaľ samozrejme nie je možné.
lajos
Zaslaný: 22.09.2018 18:35  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 11643
 Re: Barevný příběh ''pielsticka'' T 4...
Díky, o takové mašině se to psalo skoro samo - prostě "13" byla velice známá a bylo o ní takříkajíc široké povědomí.
Zdaleka ne o každé mašině by šlo toto sestavit, ale toto bývala opravdu výjimečná lokomotiva :angel:
cas


Hedviga
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 32 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 2

Registrovaných: 0
Anonymných: 32

Viac ...