Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > História a spomienky > Třicetiny princezen z bratislavského podhradí

Třicetiny princezen z bratislavského podhradí

 
Hezkého výročí 30 let v provozu tiše oslaví malá, ale provozně vlivná skupina elektrických střídavých lokomotiv řady 263. Tedy deset vozidel z ověřovací a také poslední vyrobené série tohoto jinak velmi zdařilého typu. Do provozu byly zařazeny v létě roku 1988 v Bratislavě a my bychom chtěli tímto ohlédnutím tiše připomenout jejich jubileum.

 




















Sympatické červeno-žluté lokomotivy byly jedním z realizovaných typů univerzálních elektrických lokomotiv Škoda II. generace. Ty byly roku 1980 představeny nejsložitějším, ale také nejpotřebnějším dvousystémovým provedením Škoda 69 E0 (ES 499.1/363 ČSD). V roce 1984 pak byla vyrobena dvojice střídavých prototypů typu Škoda 70 E0, označených jako S 499.2001 a S 499.2002. Těmi jsme se alespoň po stránce služby a zejména barevných proměn věnovali už dříve. Zkušební provoz se odehrál v depu Jihlava, kde nakonec setrvaly do jara 1995, než byly přesunuty do Brna-Maloměřic, kde spolehlivě slouží doposud.



Prototyp S 499.2001 stojí odstaven po příjezdu rychlíku č. 571 "Vysočina" v Bratislavě hl. st., píše se podzim 1984, v pozadí projíždí jeden z bratislavských strojů řady T 478.3. Foto Palo


Právě v rámci náročného zkušebního provozu v ostrých provozních podmínkách tratí ČSD první prototyp pravidelně zajížděl z Havlíčkova Brodu do Bratislavy, počínaje 26. 9. 1984 a konče 31. 1. 1985 s cílem dosáhnout požadovaného proběhu 100.000 km. Do slovenské metropole jezdil na přípřeži R 571 "Vysočina" a zpět se vracel v čele Ex 372 "Balt-Orient" a v úterý, čtvrtek, sobotu a neděli. Každou noc pak na stejném úseku vykonával přípřež vlaků R 371 "Pannonia" a R 370 "Pannonia". Jak z názvů legendárních spojení plyne, šlo o těžké soupravy, pravidelně vedené řadou ES 499.0. Staly se tedy i s ohledem na kopcovitý profil trati přes Vysočinu vhodným prubířským kamenem nového stroje, který měl trvalý výkon o celou čtvrtinu nižší. A důležité je říci, že velmi dobře obstál. Lokomotiva udělala velmi dobrý dojem na obslužný personál a strojvedoucí-instruktory a dá se říci, to hodně ovlivnilo budoucí přidělení sériových strojů.



Zánovní stroj 263.003 pózuje někdy v roce 1991 vedle maloměřické "laminátky" 230.085.
Porevoluční časy jasně dokresluje přelakovaná hvězdička na čele. Foto Palo





Lokomotiva 263.003 si svůj čistotný vzhled držela hodně dlouho. Na snímku ze 14. 6. 1993 je v tehdy již zahraniční Břeclavi, odkud se chystala odjet z osobním vlakem č. 2585 do Kútů a Bratislavy. Na čele je patrné částečné přelakování, které proběhlo v roce 1991. Foto Lajos





Netradiční spojení "princezny" a Taurusu - vzpomínka na zajíždění EC/IC vlaků z Vídně přes Petržalku do Bratislavy hl. st., ovšem na slovenském úseku s vynucenou přípřeží před vozidlem, jemuž chyběla na síť ŽSR homologace pro jízdu vlastní silou. Takto stroje 263.003 ZSSK + 1116.210 ÖBB 21. 6. 2005 přejížděly v čele IC 402 "Gerlach" patrový Přístavní most na petržalský břeh. Vpravo je hezky vidět vzdutí tohoto impozantního mostního díla na Dunaji. Foto Lajos


Lokomotivy z ověřovací série, čítající 10 kusů a nesoucí typové označení Škoda 70 E1, byly objednány spisem FMD č.j. 14218/84-O12 ze dne 9. 7. 1984. Cena jedné z nich činila 7,595.000,- Kčs. Výrobně byly v plzeňské Škodovce dokončeny počátkem léta 1988 a s ohledem na tehdy nově zavedené čistě numerické označení hnacích vozidel už nesly řadové označení 263. Všechny byly přiděleny do tehdejšího RD Bratislava, domovem jim byla služebna Bratislava hl. st., předurčená pro osobní dopravu, po niž byly také uvažovány. Do Bratislavy se dopravily po částech a nejprve dorazila trojice 263.003 + 263.004 + 263.005, dotažená v konvoji pod číslem 1. nsl. 2459 v noci na 3. 7. 1988 "laminátkou" S 499.0145 (240.145), shodou okolností poslední vyrobenou pro ČSD. Celá šestice lokomotiv 263.006, 007, 008, 009, 010 a 011 se do Bratislavy dovezla odpoledne 5. 7. 1988 v vlaku EPn 44119, taženém lokomotivou S 499.0005. Konečně poslední vyrobená 263.012 se dopravila 4. 8. 1988 ve vlaku 1. nsl. EPn 69103/62113. Zbrusu nové stroje se připravily k výkonu předepsaných technicko-bezpečnostních zkoušek (TBZ). Ty se odehrály na traťovém úseku Bratislava - Piešťany, vyjma TBZ lokomotivy 263.004, která se odbyla na zkráceném úseku po Leopoldov. Zkoušené lokomotivy kromě jiných požadovaných hodnot oficiálně dosáhly rychlosti 132 km/h, což bylo přesně o 10 % více proti rychlostnímu maximu 120 km/h.



"Princezna-čtyřka" 263.004 po čtyřech letech provozu, ještě v původním vzhledu s drobnými doplňky.
Dopoledne 31. 5. 1992 zaduněla na mostě přes Dyji za Břeclaví a uháněla s ještě vnitrostátním EOs 2533 směr Kúty. Foto Lajos





Neobvyklá podoba provozu řady 263 - lokomotiva 263.004 dojela 13. 5. 1993 s rychlíkem č. 653 "Horehronec" až do Zvolena. Po Žiar nad Hronom vlastní silou a odtud kvůli rozpracované elektrizaci s přípřeží tehdy novozámecké "nulky" 750.058. Za "princeznou" jistě zaujme modrý "koksák" řady WLAB, tvořící tradiční noční spojení Prahy, Bratislavy a Zvolena. Foto Lajos





Po vzniku samostatných železničních správ ŽSR a ČD se dlouho hledal optimální model obsluhy příhraničního úseku Břeclav - Kúty. Jednou z podob bylo vedení přímých vlaků z Bratislavy až do Břeclavi, jako za časů ČSD. Takto se 21. 7. 1995 vyhřívala v zapadajícím slunci mezi Lanžhotem a Břeclaví stále velmi pěkná a specifická lokomotiva 263.004 s osobním vlakem č. 2510. Foto Lajos

Tabulka převzetí sériových lokomotiv řady 263






Bílou barvou zvýrazněná a vyzdobená lokomotiva 263.005 zastavila dopoledne 7. 9. 1992 v Kútech. Po delší přestávce vyrazí jako EOs 2583 do Bratislavy. Určitě zaujmou čelní štíty staré výpravní budovy, která byla nedlouho na to zbourána a dnes tam trůní předimenzovaná nová budova společné přechodové stanice. Foto Lajos





Tímto snímkem už zasahujeme do současnosti, znovu klasicky červeno-žlutá 263.005 se 9. 8. 2016 chystá k odjezdu s osobním vlakem z Komárna do Nových Zámků. V pozadí je patrná stále sloužící návěstní mechanika a dnes již opuštěné depo. Foto Lajos

Prakticky bezodkladně po uvedení do provozního stavu (ne provozuschopného, ale provozního z hlediska evidence) se novotou zářící i vonící lokomotivy vystavily na své první výkony. Jednalo se především o tzv. Povážskou železnici, která byla počátkem téhož roku uvedena do kompletního elektrického provozu. Přehled premiérových výkonů je zahrnut v tabulce. Prvním výkonem byl odvoz posilového "Tribeč" z Bratislavy do Leopoldova odpoledne 8. 7. 1988, tedy ještě v den po úspěšném výkonu TBZ. Téhož dne měl vyjet i stroj 263.005 na ubytovacím rychlíku R 178 "Devín" do Nového Mesta nad Váhom, ale vyjel tam až o čtyři dny později, 9. 7. 1988. Lokomotiva 263.009 se k výkonu TBZ přistavila prvně 8. 8. 1988, ale nevyhověla a tak se 10. 8. 1988 jela znovu. Lokomotiva sice vyhověla, ale bylo nutné odstranit zjištěné závady a po nich provést zkušební jízdu. Ta proběhla 12. 8., ale nevyhověla, podrobila se opravám a 18. 8. znovu již úspěšné zkušební jízdě. Toho dne pak odvezla i svůj první vlak. Do provozu tak přišla souběžně s lokomotivou 263.012, předanou o celý měsíc později. Do výčtu premiér patří i první doložená neschopnost lokomotivy řady 263 - večer 19. 7. 1988 zůstal na R 178 "Devín" v Bratislavě hl. st. provozu neschopný stroj 263.003 a zpoždění vlaku dosáhlo 53 minut. Důvodem byla porucha nabíjení. A o večer později, 20. 7. 1988, se na stejném vlaku projevila stejná závada.



Čistotný vzhled zánovní lokomotivy 263.006, pořízený na podzim roku 1988 v Leopoldově, dává dobrou výpověď o provedení původního barevného řešení řady 263. Zejména zde vyniká ještě nezaprášená hnědošedá, použitá na střeše a spodku, stejně jako oranžové sběrače. Foto Palo





Specifické znaky na čele 263.006 - ta 31. 8. 1992 na chvíli zastavila cestou z Kútů do Bratislavy při vedení dopoledního EOs 2583. Foto Lajos





Počasí sice krajně nevlídné, ale ty objekty v záběru - po ránu 3. 11. 1992 dorazila 263.006 do Břeclavi, kde zastavila pod přechodovou lávkou do depa a opravny vozů. Za sebou měla patrovou jednotku řady Bpjo z Vozového depa Bratislava. O rok a půl později byly tyto přestárlé a značně opotřebené soupravy úplně vyřazeny z provozu. Foto Lajos





Podvečerní sluníčko dělá hezké barvy.
Navečer 21. 5. 2005 zastavuje u ještě nezničeného přístřešku zastávky Bratislava-Železná studienka lokomotiva 263.005 s osobním vlakem č. 2018 směr Kúty. Foto Lajos
První nasazení sériových lokomotiv řady 263 do běžného provozu






Další velmi vzácný snímek z počátků provozu. Už vyšperkovaná 263.007 odpočívá v létě 1988 během provozní přestávky ve stanici Trenčín. Foto Palo





Stroj 263.007 a typické bílé klíny na smetadlech. Dne 14. 5. 1993 byla do Zvolena dotažena s R 653 "Horehronec" a pak odpočívala v depu, kde stejně jako na nákladnej stanici, nebylo o blížící se elektrizaci téměř ani stopy. V pozadí je novozámecká 240.103, v pozadí červená 750.271. Foto Lajos





Ranní setkání ve stanici Nové Zámky. Na Velký pátek 13. 4. 2001 tam "sedmička" dojela s R 235 a vedle postávala sesterská "osmička" na osobním vlaku Os 2013. Foto Lajos





Pomalu, ale jistě chřadnoucí vzhled lokomotivy 263.007 dokládá snímek z deštivého rána 5. 5. 2007, kdy do Bratislavy dojela na zvolenském rychlíku společně s 263.009. Vedle sekundovala třetí lokomotiva 263.010. Foto Lajos





Počátky provozu s netrakčními jednotkami Push-Pull. Večer 8. 6. 2012 postávala v Bratislavě hl. st. lokomotiva 263.007, ještě opatřená klasickými tabulkami a ještě bez LED osvětlení.

Protože k začlenění do běžného provozu došlo až v průběhu platnosti GVD 1988/89, bylo jejich první provozní nasazení formou náhrady postarší, ale osvědčené, byť ergonomicky již neporovnatelné řady 240 (S 499.0). Zjednodušeně řečeno - sloužily v osobní dopravě na všech elektrizovaných tratích okolo Bratislavy. Pro lokomotivu 263.003 byl vytvořen oběh na osobních vlacích do příhraničního Štúrova. Dvojice 263.004 a 263.004 jezdila podél hřebene Malých Karpat - do Nového Mesta nad Váhom tahala obrat R 178/179 "Devín" (od Leopoldova v závěsu vozily novozámecké stroje řady 753, které pak "Devín" převezly přes karpatský hřeben do Veselí nad Moravou a zpět). V oběhu byl začleněn i R 581 "Tekov" z Bratislavy do Leopoldova, osobní vlak EOs 12663 s patrovými jednotkami řady Bpjo z Leopoldova do Seredi, odsud strojně do Trnavy. Tato turnusová skupina nesla čestný podtitul "TS III. sjezdu SZM" - tedy Socialistického svazu mládeže. Lokomotivy 263.006, 007, 008 a 009 vozily osobní vlaky z Bratislavy do Leopoldova, Nového Mesta, Trenčína a Trenčianske Teplé. Perličkou byl dělnický osobní vlak z dubnické zbrojovky ZŤS, který po podnikové vlečce vedla řada 753 a z Trenčína si pro ně řada 263 strojně jezdila. Nakonec poslední trojice 263.010, 011 a 012 byla vedena letmo, zaskakovala za své turnusové sestry, přes léto se vystavovala na sezonní R 1270 a 1271 "Rujana" z Bratislavy do Kutné Hory hl.n. (v pátek jezdil tam a v neděli opačně), kam jezdily i pro páteční posilu R 1175, jezdící v relaci Praha - Zvolen. Jezdily rovněž s přetahy osobních souprav po bratislavských spojkách. Volné stroje bývaly často nasazovány namísto "laminátek" na ranní a podvečerní pár osobních vlaků Bratislava - Břeclav a zpět.



Zimním provozem i letmým nasazením poznamenaná lokomotiva 263.008 dovezla ráno 9. 4. 1991 osobní vlak EOs 2532 z Kútů do Břeclavi a právě objíždí soupravu před zpáteční cestou. Foto Lajos





V ponuré odpoledne pátku 18. 10. 1991 se v Bratislavě hl. st. setkala trojice lokomotiv - zleva "laminátka" 240.122 (S 499.0122), hostující vídeňská 2143.061 ÖBB a další domácí, 263.008 i s výrazným emblémem ČSD. Foto Lajos





Bratislavská klasika - "princezna" 263.008 duní navečer 21. 5. 2005 na Červeném mostě u zastávky Železná studienka s osobním vlakem č. 2022 směr Kúty. Foto Lajos


Nový GVD 1989/1990 byl prvním, kdy byla řada 263 depa Bratislava turnusově naplánovaná. Lokomotivy si pro svůj čistotný vzhled a v některých očích až aristokratický vzhled mezi ostatními vysloužily přezdívku "princezna". Dlužno poznamenat, že tehdy se tak na Moravě přezdívalo řadě ES 499.1/363, která se zase v Bratislavě nazývala jako "persching" - ovšem tato přezdívka původně náležela řadě E 499.3/163 po jejích velmi neúspěšných začátcích v depu Ústí nad Labem. Mnohé lokomotivní přezdívky byly jen lokálně omezené a nedosáhly rozšíření, jako třeba nahrazovaná "laminátka". Tehdy se pozměnilo turnusové nasazení, když bratislavské "princezny" začaly dobývat koleje II. hlavního tahu ČSD - do moravské metropole Brna vozily ve dne obrat R 674/675 "Podlužan", kde přepřahal a jako jeden z mála denních rychlíků jezdil skrze tunely na Českou Třebovou. V noci šlo o obdobný R 652/653 "Horehronec", který se pak vozil až do Šuran, kde se pro změnu prováděly přepřahy na nezávislou trakci směr Zvolen. To platilo i pro noční R 582/583 "Poľana". Jen rychlík "Ďumbier" zůstal v režii řady 350. Jezdilo se rovněž do Štúrova. Na Povážské železnici zbyly jen rychlíkové obraty "Devín" do Nového Mesta a "Tekov" do Leopoldova. V podobném duchu vypadal i následný GVD 1990/1991, kde byl ovšem pravidelnou lednovou změnou přesměrován rychlík "Devín" mimo Myjavu přes Púchov a tím jej převzala dvousystémová řada 363. Na jaře 1991 byl do elektrického provozu uveden traťový úsek z Bratislavy ÚNS přes Petržalku a Rusovce do maďarské Rajky a na páru R 233/232 "Varsovia" tam jezdil stroj 263.008, který byl těsně před tím důkladně vyčištěn a jeho čelo ozdobil mohutný emblém s okřídleným kolem a nápisem ČSD. Do vozby patřily i osobní vlaky na uvedeném rameni. V polovině listopadu 1991 byl však tento mezistátní spoj na popud PKP zrušen a "osmička" pak vedena letmo.



Ještě docela zánovní vzhled lokomotivy 263.009, která v pondělí 18. 5. 1992, po desáté hodině dopoledne, zastavila v Břeclavi s rychlíkem č. 674 "Podlužan". V elektrické střídavé trakci se tehdy vozil jen po Brno, dál v motorové trakci po Českou Třebovou, kdy byl po 90 km jízdy zase přepřah a kuřácká přestávka a pak již závěrečný úsek do Prahy. Foto Lajos





"Devítka" byla jednou z mála, která obdržela nový nátěr v červeno-žluté kombinaci. Ve slunečný májový den 4. 5. 1995 se v Hronské Dúbravě postavila vedle tehdy nezajímavé a neznámé novozámecké "laminátce" 240.022. Bylo to období, kdy tam všechny vlaky osobní dopravy přepřahaly a čekalo se, až bude dokončena kompletní elektrizace zvolenského uzlu. Foto Lajos





Už červeno-krémová 263.009 posunuje 9. 1. 2004 se soupravou osobního vlaku v Holíči nad Moravou. Před chvílí odjela elektrická jednotka od jediné zdejší dlouhé peronizované a elektrizované koleje do Trnavy a na uvolněné místo se přistavuje další výchozí vlak směr Nové Zámky. Dělo se tak vysunutím soupravy směrem k Hodonínu. Foto Lajos


Po rozdělení Československa a zahájení platnosti nových jízdních řádů, které i s oběhy poměrně striktně kopírovaly novou hranici mezi Lanžhotem a Brodským, jezdila řada 263 nově ustanovených ŽSR už jen s osobními vlaky do Břeclavi a dál čistě ve vnitrostátní dopravě. Tam se jí postupně otvíralo nové vozební rameno podél Hronu a to jak se etapovitě uváděly nově elektrizované úseky do provozu. Na sklonku roku 1991 to bylo ze Šuran do Levic a pak na jaro 1993 začala elektrická vozba do Žiaru nad Hronom. Tam však nebyl zapracován delší pobyt pro výměnu lokomotiv a tak najížděla přípřežní lokomotiva řady 750 depa Zvolen i Nové Zámky, která rychlík do Zvolena dotáhla. Poprvé se tak stalo 17. 4. 1993, kdy R 583 "Poľana" vedl stroj 263.005, jemuž byl v Žiaru připojen dnes neméně známý stroj 750.300, řečený též "tristo hrmených". Obsazen stejně tak známým zvolenským strojvůdcem panem Václavem Heverou pak pokračoval do Zvolena. Další rozšíření působnosti řady 263 u dolního toku Hronu zajistil stroj 263.012, který 27. 5. 1994 dovezl ze Žiaru do Hronské Dúbravy zvláštní vlak 1. nsl. 2035, vedený strojvedoucím-instruktorem Jurajem Halamou a strojvedoucím Štefanem Molnárem. Nastalo více než rok a čtvrt trvající období, kdy se v Hronské Dúbravě prováděly přepřahy mezi elektrickou a motorovou trakcí. Mezi tím se dokončila elektrizace zvolenského uzlu, včetně trianglu a nákladových nádraží. Konečně ve sváteční den 29. 8. 1995 mohly být slavnostně vypraveny zahajovací vlaky z Hronské Dúbravy do Zvolena. V čele 1. nsl. R 811 stanul nedlouho před tím opravený stroj 263.011 a na 2. nsl. R 811 se blýskl "albatros" 498.104.



Autorova fotografická prvotina, alespoň trochu publikovatelná. Je neděle 4. 6. 1989, v Břeclavi začíná maratón oslav 150 let od příjezdu prvního parního vlaku na území tehdejšího Československa a u 3. nástupiště zastavil R 674 "Podlužan" do Prahy. Vedla jej zánovní "princezna" 263.010, za ní je patrný restaurační vůz řady WRRm. Foto Lajos





Dnes je elektrický provoz v Holíči už zase minulostí, ale v období GVD 2003/2004 se tam každý den odpoledne setkaly hned dvě vlakové soupravy v elektrické trakci. Takto 30. 8. 2004 to byla 263.010 v zánovním nátěru a vedle 560.016 + 560.015. Foto Lajos





Kvůli nedokončenému schvalovacímu řízení se bezvládné "Taurusy" na vídeňských EC/IC vlacích dopravovaly od Petržalky na "hlavné" s přípřežním strojem řady 240 a 263. V mrazivý předvánoční den 22. 12. 2004 jela v čele IC 402 sestava 263.010 ZSSK + 1116.153 ÖBB, kterou vidíme na vjezdovém zhlaví stanice Bratislava-Nové Mesto. Foto Palo


Na zvolenském rameni tak řada 263 převzala některé rychlíkové výkony a od GVD 1997/1998 k nim přibyl i prestižní IC 530/531 "Hron" Banská Bystrica - Bratislava, tehdy ovšem ještě ve Zvolenu s přepřahem. Zajíždění řady 263 do Banské Bystrice je od prosince 2006 technicky možné, ale tehdy tam na rychlících jasně převažovaly brněnské "plecháče" řady 242. Navíc výkony směr Vrútky nebo Margecany byly a jsou motorovými lokomotivami vedeny už ze Zvolena. Tehdy už však šlo o období, kdy se řadě 263 její služba v rychlíkové dopravě rychle krátila a čekalo ji diametrálně jiné provozní nasazení. Do druhé poloviny 90. let spadá i první a prakticky neznámá kapitola vozby prvního ranního obratu z Kútů do Holíče nad Moravou. V letech 1998 až 2003 tam elektricky nejezdilo vůbec nic a pak až do prosince 2016 znovu řada 263 na vybraných osobních vlacích. Zpočátku klasických a později s moderními vratnými soupravami. Ale to už otevíráme vrátka zatím poslední provozní kapitoly těchto vozidel.

Povaha provozního nasazení řady 263 od Kútů po Štúrovo a Zvolen se po dlouhá léta nezměnila, zato vzhled lokomotiv, vlastnické značky či barevná řešení. K tomu se vrátíme v samostatném pojednání. Zásadní zlom v provozu přišel po prvních dvou dekádách provozu. V rámci operačních programů se Železničnej spoločnosti Slovensko podařilo získat nejen dvojici třísystémových lokomotiv řady 381 z produkce firmy Škoda Transportation, která je přímým pokračovatelem vývoje a výroby elektrických lokomotiv v Plzni, ale desítku netrakčních patrových jednotek pro systém střídavě tažených a sunutých vlaků - tedy PUSH-PULL. Jednotky nemají vlastní zdroj pohybu, tvoří je řídicí vůz řady 951 a dvojice vložených vozů řady 051. Současně se touto firmou řešila i úprava řady 263 na spolupráci s nimi. Zkušební rekonstrukci provedla Škodovka v dílnách ŽOS Zvolen v roce 2010 resp. 2011 na strojích 263.011 a 263.012. S postupnými dodávkami vratných souprav v letech 2011 až 2013 přešel pravidelný provoz řady 263 právě sem. A nejen to. Řada 263 se s novými jednotkami přestěhovala do depa, tedy Strediska prevádzky dopravy Nové Zámky. Tam, popřípadě v Komárně, je výchozí bod jejich pravidelných jízd, které zpravidla končí v příhraničích Kútech, v omezené míře však zajíždějí i do brány jižní Moravy Břeclavi a dotvářely též kolorit na další návazné trati do Holíče. Podle platného GVD však bylo možné tyto stroje spatřit i v příhraničním Štúrovu, stejně jako v Levicích. Posledním významným ramenem je traťový úsek Bratislava - Leopoldov. Tím se poněkud zúžilo pole působnosti těchto vozidel, ale z hlediska nasazení v hustější příměstské dopravě jim zaručuje produktivnější oběhy. Stále je tak můžeme vídat i ve slovenské metropoli Bratislavě, která jim byla původně domovem.



Povětšinou spíše zpustlý zjev provázel vzhled lokomotivy 263.011. Ta po ránu 2. 1. 1994 přivážela do cíle, Bratislavy hl. st., osobní vlak č. 2410 z Nových Zámků. Je to den a rok po vzniku ŽSR, lokomotiva ještě nemá jejich znaky, jen na obrácený oválný znak ČSD se nalepil logotyp ŽSR. Foto Lajos





"Jedenátcka" v Bratislavě hl. st. po roce, v neděli 19. 2. 1995. Na stejném zhlaví, se stejné strany s okénky. Ale stačila projít hlavní opravou a přelakováním. Snímek je to relativně vzácný, protože už o šest dnů později prodělá těžký střet s autem u Palárikova a v rámci opravy bude znovu kompletně, ale už v jiném schématu, nalakována. Foto Lajos





Když ještě byly červeno-krémové stroje 263 zajímavou vzácností - lokomotiva 263.011 s tichým bzučením projíždí 22. 7. 1996 po Červeném mostě k bratislavským Kramárom a bude klesat až k tunelům. Foto Lajos





Klasika, která se jen tak neomrzí - Bratislava-Železná studienka. A 21. 6. 2005 tam vjíždí osobní vlak směr Kúty. Foto Lajos





Slunce za mraky usnadnilo pořízení snímku, kterak 22. 6. 2015 stroj 263.011 sune soupravu řady 951/051 od Gbel ke Kopčanům. Vlevo od "princezny" je dvojice komínů blízké, leč již zahraniční Elektrárny Hodonín. Foto Lajos


Nepříliš radostnou součástí historie provozu jsou i mimořádné události, nehody a vzniklá násilná poškození. Jedním z prvních byl čelní střet lokomotiv 263.010 a 363.155 v obvodu depa Bratislava hl. ve 23:00 hodin dne 26. 5. 1992. "Desítka princezna" tehdy vykolejila. Navíc byla krátce po střední redukované opravě. Rozsah škod byl však malý, do provozu se vrátila už 3. 6. 1992, kdy vyjela na osobním vlaku EOs 2415. Rozsáhlejší poškození čekalo na stroj 263.011, který byl rovněž velmi krátce po střední opravě. Dne 25. 2. 1995 se v traťovém úseku Palárikovo - Šurany v 6,879 během vedení rychlíku R 811 "Horehronec" střetl s nákladním autem. Vlak byl toho dne odřeknut. Lokomotiva se podrobila rozsáhlé opravě v ŽOS Vrútky a vrátila se 2. 6. 1995. Určitě nejznámějším poškozením, vzniklým u řady 263, jsou následky čelního střetu lokomotiv 263.010 a 263.005 v Bratislavě na Mladé Gardě dne 26. 10. 2012. Tehdy již jezdily vratné soupravy. Obě lokomotivy, zaklíněné do sebe, byly těžce poškozeny v oblasti kabin a čelníků. A zatímco 263.010 se v roce 2013 podrobila opravě u opravce ŽOS Zvolen, barevně zajímavější a o to více sledovaná 263.005 se k životu vracela v dílnách ČMŽO Přerov. Náročná operace byla dokončena úspěšnou zkušební jízdou 7. 3. 2014 z Nedakonic do Břeclavi, po níž se zrovna odebrala zpět na Slovensko.



V mrazivý prosincový den roku 1988 vznikl snímek ještě novotou téměř vonící lokomotivy 263.012, která zapřahá patrně soupravový vlak a pojede s ním buď do stanice Bratislava-Nové Mesto, anebo Bratislava-Rača. Foto Palo





Přeloženým úsekem trati Břeclav - Lanžhot, který umožnil bezúvraťové jízdy ze Slovenska na Brno a Přerov, projížděla dopoledne 2. 6. 1991 lokomotiva 263.012 s osobním vlakem č. 2533 do Kútů. Foto Lajos





Nedělní ráno 13. 7. 2008 na zastávce Bratislava-Vinohrady, odkud se právě rozjela lokomotiva 263.012 směrem Nové Zámky. Foto Lajos





Symbolický závěrečný záběr tohoto pojednání - poslední vyrobená "princezna" 263.012 se chystá na odjezd zatím posledního elektrického vlaku z Holíče do Kútů. Píše se pátek 9. 12. 2016 a končí starý GVD 2015/2016 a s ním působnost jediného vlaku v elektrické trakci na tomto úseku. Foto Lajos


Tím se dostáváme do současnosti těchto jubilujících vozidel. O jejich službě by se toho dalo jistě napsat mnohem více. Ale delší i kratší text by neměl opomenout, že jde o jedny z nejspolehlivějších elektrických lokomotiv ve svojí generace a pokud jim lze něco vytknout, pak skutečnost, že jich nebylo vyrobeno mnohem více. Přejme jim tedy maximum kilometrů a spokojenosti a minimum mimořádností a nepříjemností.

text: Lajos s použitím informací a archivních zápisů Paľo Kukučíka
foto: Palo a Lajos

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
cermip
Zaslaný: 02.07.2018 12:30  
Založený: 14.12.2011
Miesto:
Príspevkov: 94
 Re: Třicetiny princezen z bratislavského podhradí
Diky za super clanok a foto :super2:
Trakia
Zaslaný: 02.07.2018 23:16  
Založený: 24.11.2015
Miesto:
Príspevkov: 57
 Re: Třicetiny princezen z bratislavského podhradí
Taky díky za dobrý článek a taky foto.
:klanacka:

Je to docela škoda,že už jsou nasazovány jen na ty push-pooly a nejezdí na rychlících. Už dřív z webovek řazení vlaků jsem vyčetl,že aspoň na konci 80. a začátkem 90.let jezdily trochu prestižnější výkony v podobě těch 13-vozových "Horehronců",12-vozových "Podlužanů",nebo 10-vozových "Děvínů",což u dvou prvně jmenovaných činilo relativně solidní přes 250 km dlouhá vozební ramena.

Jinak jsem objevil v popisku druhé fotky,že máš trochu spletené číslo laminy 085. Chybně máš 263.085 a jednom odstavci máš napsáno "Dvojce 263.004 + 263.004 jezdily podél hřebene Malých Karpat..."
Ale chápu - chybička se prostě občas vloudí,neber to jako hnidopišskou poznámku.
em488
Zaslaný: 02.07.2018 23:57  
Založený: 05.09.2016
Miesto:
Príspevkov: 23
 Re: Třicetiny princezen z bratislavského podhradí
:kvetinka: Pěkně napsáno, ale to je vlastně u Lájoše standard.

Doplnil bych ještě jednu nehodu: 263.003 měla 19.7.1993 střet na přejezdu u Podhájské. Také vezla Horehronec a trefila vlek traktoru.
lajos
Zaslaný: 08.07.2018 11:27  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 11376
 Re: Třicetiny princezen z bratislavského podhradí
Děkuji !
O té nehodě u Podhájské jsem nevěděl, ani Paľo to neměl v záznamech. Zvláštní je, že v těch dnech měla u zastávky Ľudovítovo tragický střet střet na přejezdu tehdy přerovská 363.014 s R 631 "Rastislav". Zůstal tam tehdy strojvedoucí z RD Bratislava.
johny_pal
Zaslaný: 12.07.2018 14:45   Upravený: 12.07.2018 14:55  
Založený: 07.07.2009
Miesto: Turzovka, Skalica
Príspevkov: 156
 Re: Třicetiny princezen z bratislavského podhradí
Ako vždy článok zaujímavý. Je dobré, že máte z čoho čerpať, lebo mnohokrát dostať sa k už teraz "historickým" informáciam je dosť obtiažne. Píšem "historicky" preto, lebo keď si to zoberiem sám za seba sa mi nechce veriť, že je to už 30 rokov, čo tieto mašiny behajú po juhu Slovenska a Moravy.
Priznám sa, že spočiatku som nejak mašiny nerozdeľoval podľa ich farebného odlíšenia, no skôr som to bral len ako nafarbenie nič viac. To správne a prečo ich nemôžem spatriť v okolí kde bývam som neskôr pochopil.
Je fajn sa pozrieť na fotkych tých strojov ako i tých panťákov, ktoré už poslali na druhý svet.
K tým klasickým súpravam ktoré behali na trase BA - NZ alebo BA - Kúty, by som asi dodal len to, že mali dosť biednu údržbu - zvyčajne na nich boli dom.st. Nové Zámky ale i BA. S tým istým stavom som sa stretol na súpravách, ktoré jazdili na trase KE - ZA a zachádzali do Čadce - dom. st. Košice. Až vtedy som pochopil, že najlepšia starostlivosť o vozne a na vysokej úrovni je v ZA - dom. st. Žilina. Nepreháňam, skutočne to bolo 100 a jedno, stačilo sa len párkrát vlakom previesť a mám za to, že to i teraz tak bude i keď situácia po 10ich rokoch môže byť úplne iná.
Tých 263jek je pre poschoďáky škoda, to je viac než jasné. Mali ostať využívané tak ako boli na rýchliky na B. Bystricu.
Ďalšia vec je, že rozdelením ŽSR na ZSSK a ďalej ZSSK na osobnú a nákladnú dopravu kopu strojov ostalo nevyužitých u Carga, kde čakajú na rozpálenie a osobná preprava nemá čím jazdiť - myslím tým stroje 210 a 110, ale to už je iná kapitola ako aj to, že kopu fajn cezhraničných spojov zaniklo.
Janek
Zaslaný: 13.07.2018 22:46  
Založený: 23.12.2015
Miesto:
Príspevkov: 2
 Re: Třicetiny princezen z bratislavského podhradí
Ke kterému dni byly 263 003 - 012 přesunuty z Bratislavy do Nových Zámků? Díky
cas


Daniel
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 43 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 9

Registrovaných: 0
Anonymných: 43

Viac ...