Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Farebný príbeh rušňov > Barevný příběh řady 263 na Slovensku

Barevný příběh řady 263 na Slovensku

 
Návazně na jubilující příspěvek, věnovaný ověřovací sérii lokomotivy řady 263, přidáváme ještě materiál, zaměřený na jejich barevné řešení. I když svoji dominantní barvu vlastně za tři desítky let nevyměnily, leccos se změnilo.

 


















Když desítka lokomotiv ověřovací série Škoda 70 E1 opouštěla bránu vlečky výrobního podniku a přes nádraží Plzeň-Jižní předměstí se vydala vstříc dlouhé a spolehlivé službě pod značkou hned několika železničních společností, byly v život právě uváděny nové výnosy Federálního ministerstva dopravy o novém jednotném barevném řešení hnacích vozidel ČSD a stejně tak i nová oborová norma ON 28 0085, řešící označení vozidel.



Tento snímek už byl použit v jubilujícím příspěvku, ale pro jeho značnou vypovídací hodnotu jej řadím znovu, jako výřez.
Na podzim 1988 posunovala ve stanici Leopoldov zbrusu nová lokomotiva 263.006. Foto Palo




Sken z mírně poškozeného barevného negativu - lokomotiva 263.012 zapřahá v mrazivém, ale slunečném zimním dni roku 1988 osobní soupravu v Bratislavě hl. st. Foto Palo


Nové barevné řešení se připravovalo poměrně dlouho a tak byly oba prototypy z roku nalakovány v zásadě stejně, jen s menšími odlišnostmi. Barevným příběhem osobitých prototypů, tradičně pojmenovaných jako Máša (001) a Dáša (002) jsme se zabývali už před lety (Máša a Dáša) a už tehdy padla zmínka, že barevné provedení sériových strojů si zaslouží samostatné pojednání. Tady je. Základním poznávacím znamením elektrických střídavých lokomotiv a jednotek ČSD byla červená rumělka světlá (ČSN 8140), která se použila na celé skříni a hlavním rámu. Doplnil ji obvodový pruh šíře 600 mm, zhotovený v odstínu žluť chromová střední (ČSN 6200). Horní hrana žlutého pruhu byla odvozena od zlomu hrany čela, přibližně ve středu jeho výšky. Významným doplňkem se stala tehdy velmi protěžovaná hnědošedá (ČSN 2179) na střeše, postranních částech střechy, pojezdu a spodku. Oproti znění výnosu se však polopantografové sběrače lakovaly oranží návěstní (ČSN 7550), ačkoliv už měly být žluté. Stejná byla i vnitřní mřížka klimatizační jednotky. Tažné a narážecí ústrojí bylo tradičně černé (ČSN 1999), nasávací žaluzie a kryt ventilátorů odporníků byl lakován tepelně odolnou hliníkovou (ČSD 9110). Menší otazník je nad odstínem čelních a bočních madel, které byly zřejmě pastelově šedé (ČSN 1010). Dobové snímky zachytily výrazné olemování talířů nárazníků cca 50 mm široké, a to bílou barvou - nicméně ani lemování, ani bílá barva nebyly součástí nového výnosu o barevném řešení, závazném od 1. 1. 1988. Stejně jako nepředpisové oranžové sběrače však spíše osvěžily vzhled těchto už tak pestrých vozidel.



Typický porevoluční vzhled - nejčastěji malovaným kruhem se zaretušovala červená hvězda. Tak jako na 263.010, která 25. 6. 1990 přivážela k břeclavskému druhému nástupišti osobní vlak EOs 2532 z Kútů. Foto Lajos





Lokomotiva 263.008 obdržela v době turnusové vozby do Rajky zajímavý emblém - okřídlený logotyp ČSD.
V nevlídný podzimní den 18. 10. 1991 se s ním představuje vedle vídeňské 2143.061 ÖBB v Bratislavě hl. st. Foto Lajos




Sesterské lokomotivy 263.006 v popředí a 263.011 mírně vzadu ukazují, jak se zbavily kdysi povinného symbolu vlády pracujícího lidu. Byl velmi potemnělý den 20. 11. 1991 a během rekonstrukce bratislavské točny se zdejší kolejiště plnilo nebývalým množstvím vozidel. Zcela vpravo je patrná část třetí lokomotivy řady 263, čekající na výjezd z odstavného nádraží. Foto Lajos


Na čele, uprostřed žlutého pruhu, byla nalakována pěticípá hvězda ve smyslu Pravidel technického provozu železnic a byla stínovaná, sestavená ze dvou odlišných odstínů červené a žluté lemovaná. Opsaný průměr činil 250 mm. Vnější popisy byly bílé. Na víku skříně akumulátorů bylo nalakováno i staré označení ve stavu S 4992003, kdy znaky řadového označení byly vysoké cca 140 a ostatní cca 120 mm. Tovární znak ŠKODA byl vyhotoven leptaným hliníkovým plechem s černým potiskem a byl vlevo dole od vstupních dveří na stanoviště (při pohledu z boku dveře proti pravé ruce). Pod ním odnímatelná černá tabule s údaji o hmotnosti a brzdících hmotnostech. Označení vozidla, na bocích a čelech, celkem čtyřmi odlévanými tabulkami z hliníkové slitiny o rozměru 890 x 200 mm, výška znaků 140 mm. Podklad šikmo rastrovaný, světle červeně lakovaný, číslice a rámeček byly patrně v barvě leštěného kovu. Podobně byl zhotoven i velký oválný znak ČSD, umístěný na bočnici, ve žlutém pruhu, nalevo od označení vozidla.



Na lokomotivě 263.003 byl v roce 1991 opraven nátěr čela a tak zmizela zaretušovaná hvězdička. Odstín žluté barvy byl trochu jiný, než původní na bočnici. Ještě stále dobře udržovanou 263.003 vidíme v Bratislavě hl. st. dne 20. 10. 1992, za pár týdnů zmizí oválný znak ČSD ve spojitosti s jejich zánikem. Foto Lajos




Na lokomotivě 263.007 se červená hvězdička začala probírat k životu, když narychlo provedená retuš dlouho nevydržela.
Na smetadlech jsou patrné ozdoby z počátků zařazení do turnusové služby. Břeclav, 8. 3. 1993. Foto Lajos

Velmi záhy po uvedení provozu a osvojení prvních turnusových lokomotiv se začaly objevovat vkusné doplňky a rozlišovací znaky, kterými šlo většinu těchto vozidel dobře poznat. Ponejvíce šlo o bílé lemování rámů oken, madel, krytů reflektorů, různě provedené obrazce na pluzích. Od lemování přes šrafy, klíny až po šachovnici. Stejně tak záhy po pádu starého režimu zmizely červené hvězdy, buď ředidlem "vygumované", anebo prostě kolečkem přelakované. Ještě během éry ČSD se na čele lokomotivy 263.008 objevil okřídlený emblém této rychle zanikající železniční správy, v Bratislavě tehdy použitý ještě na strojích 363.156, 363.177, 754.003 a 754.032. V době oslav 145. výročí od příjezdu první parního vlaku do Bratislavy, tedy koncem léta 1993, se představil nový znak tehdy vzniklých Železníc Slovenskej republiky - stříbřité okřídlené kolo a stínovaný černo-stříbrný logotyp ŽSR.



Běžný vzhled z poloviny 90. let - na původním nátěru z výroby a s rozlišovacími znaky, přípomínající éru sladěných personálních turnusů a lokomotivních oběhů, jsou už znaky ŽSR. Tehdy i dnes červeno-žlutá 263.005 přiváží 16. 7. 1995 osobní vlak EOs 2508 z Bratislavy do Břeclavi. Foto Lajos




Lokomotiva 263.009 znovu zazářila tradičním červeno-žlutým kabátkem. Dne 4. 5. 1995 čekala v Hronské Dúbravě na příjezd rychlíku od Zvolena, který pak vedla zpět do domovské Bratislavy. Foto Lajos




Pohled z jiného úhlu a o pár kilometrů dál - nedávno přelaková 263.009 projížděla 4. 5. 1995 zastávkou Jalná s rychlíkem R 804 "Sitno" do Bratislavy. Foto Lajos




Všechny červené, a přece každá jinak a všechny krásné - v předjarní den 9. 3. 1998 se v Kútech setkala 263.009 ve stále dobře vyhlížejícím nátěru, opodál stála elektrická jednotka 560.013/560.014 a v opačném směru přijížděla 350.002 s EC vlakem do Prahy. Snímek vznikl při "zdravotní kontrole" kamaráda v záhorácké obci Jablonové. Foto Lajos


V polovině 90. let se původní červeno-žlutý nátěr řady 263 začal stávat minulostí. Z dílenských oprav se do roku 1995 ještě vrátily lokomotivy 263.009 a 263.011 v kompletně obnoveném červeno-žlutém provedení. Oproti dosavadní praxi byly žluté sběrače i rámy čelních oken. Střecha se spodkem se vrátily k tradiční středně šedé (ČSN 1100). Smutnou zajímavostí je, že se 263.011 ještě v novotou vonícím nátěru koncem února 1995 střetla na přejezdu mezi Palárikovem a Šurany s nákladním autem. V rámci opravy násilného poškození se v ŽOS Vrútky celá přelakovala - ovšem již v novém barevném řešení. Nedlouho po svém vzniku se ŽSR zajímavě postavily k barevnému řešení, kdy se vybraná postarší vozidla vracela k původním nátěrům či jejich obdobám. Na podzim 1995 pak vyšel nový výnos, který se dotkl i řady 263. Dosavadní schéma zůstalo zachováno, ale pozměnily se dominantní odstíny. S ohledem na dostupnost nátěrových hmot zahraniční provenience a přibližování norem západnímu standardu se už definovaly i ve stupnici RAL Classic, ale ještě i podle Slovenské technické normy (STN). Skříň zůstala světle rumělkově červená (STN 8140/RAL 2002), stejně tak střecha a spodek hnědošedé (STN 2179/RAL 7002). Obvodový pruh, rámy oken a lemování smetadel bylo nově ve slonové kosti (STN 6003/RAL 1015). Tažné a narážecí klasicky černé (STN 1999/RAL 9005), stejně tak hliníkově kryty odporníků (STN 9111/RAL 9006). Žaluzie byly sice předepsány v odstínu přilehlé části bočnice, tedy červené a krémové, ale oproti tomu se lakovaly rovněž hliníkově bílou, která však časem oxidovala, matněla a nabírala hnědošedý nádech. Jako první obdržely nový typizovaný nátěr stroje 263.006 a 263.011 v květnu 1995. Když se 2. 6. 1995 vracely z Vrútek, jely odklonem přes Galantu, protože se u Sv. Juru odklízely následky těžké nehody, kdy byly těžce poškozeny (a posléze zrušeny a sešrotovány) lokomotivy 240.143 a 363.153. Červeno-krémové barevné provedení se pak postupně aplikovalo na všechny slovenské stroje řady 263. Jako poslední čelila této změně 263.010, přelakovaná v roce 2003. Není bez zajímavosti, že ve stejné době bylo téměř identické uspořádání určeno i řadě 263 ČD, a to ve smyslu normy PN (TNŽ) 28 0070, kde se světle červená měla nahradit krvavě oranžovou (RAL 2002) a obvodový pruh slonovou kostí (RAL 1014). Ale v té době žádnou nátěrovou obnovou neprošly a přelakovaly se později v rozdílných verzích tzv. Najbrtu. Na slovenských lokomotivách se po roce 2002 začalo uplatňovat nové logo ZSSK, tedy Železničnej spoločnosti resp. Železničnej spoločnosti Slovensko. Uvedené barevné řešení se v dílnách dosazovalo až do počátku roku 2006, než začala platit další nová generace barevného řešení jmenovaného slovenského národního osobního dopravce, který se rok po svém ustanovení, etabloval se zcela zásadní změnou vnějšího designu.



Znovu stanice Kúty a jedna z nesčetných cest k Paľovi - u břeclavského zhlaví pózuje stroj 263.006, coby jeden z prvních v kombinaci červené a slonové kosti, ale ještě s tlustými černými šrafy na smetadlech. Foto Lajos




Pohraniční stanice Kúty dala možnost různorodým setkáním, třeba i prototypů a sériových strojů řady 263, když ty první připadly Českým drahám a ty druhé ŽSR, později ZSSK. Odpoledne 24. 2. 2004 zastavila 263.007 na cestě z Holíče do Nových Zámků a okolo projížděla 263.001 v rámci objíždění soupravy osobního vlaku z Brna. Foto Lajos




Jednokolejkou před stanicí Bratislava-Nové Mesto projížděla 21. 12. 2004 přípřež lokomotiv 263.011 ZSSK a 1116.057 ÖBB s IC 402 "Gerlach". Foto Palo




Lokomotiva 263.009 dostala počátkem roku 2006, coby poslední svojí řady, ještě znovu červeno-krémový nátěr - a moc jí slušel. Navečer 8. 5. 2006 se pod starobylou kúteckou vodárnou chystala na odjezd do Bratislavy. Foto Lajos




Lokomotiva 263.005 vyjíždí roku 2002 ze stanice Palárikovo jednokolejkou na Šurany. Foto Dodes


Jak už to na železnici chodí, některých vozidel se nové řešení dotklo více, jiných méně. Do druhé a méně početné skupiny náleží i řada 263 ZSSK. Filosofie jasně červené skříně se světlým a širokým obvodovým pruhem zde byla totiž zachována. Nejen pro řadu 263, ale nově všechna vozidla ZSSK, je určen základní barevný odstín RAL 3002, karmínově červená. V dolní části skříně je široký bílý pruh v odstínu čistě bílá (RAL 9010). Střecha je stříbřitě šedá (RAL 9007), v úrovni hlavního rámu je světle šedá RAL 7040, pojezd je čedičově šedý (RAL 7012). Zpočátku se dosazovaly odlévané tabulky, ale po zavádění mezinárodního označení a častých krádežích se namísto nich začaly uplatňovat černé potisky bez podkladové barvy, jen na bílé ploše. Toto barevné řešení, které vzešlo z grafického studia Daniela Blonskiho, se začalo uplatňovat od března 2006. V podstatě je nejvíce spojeno s netrakčními jednotkami řady 951/051, dodávanými v letech 2011 až 2013 už přímo v těchto barvách. První stroj řady 263 v současném korporátním nátěru ZSSK byl 263.006 v říjnu 2007 a pak následovaly téměř všechny další této řady.



Nový lak svítí na skříni lokomotivy 263.007 - už současné barevné schéma ZSSK.
Večer 8. 6. 2012 se chystala z Bratislavy k večerní cestě směrem Nové Zámky, už jako dálkově ovládaná z řídicího vozu řady 951. Foto Lajos




Aktuální verze korporátních nátěrů ČD a ZSSK, které je možné porovnat na tvarově příbuzných strojích 362.023 a 263.012. Bratislava, 8. 6. 2012. Foto Lajos




Dálkově řízená lokomotiva 263.003 rozjíždí ráno 9. 9. 2016 soupravu Push-Pull od zastávky Kopčany k cílovému Holíči nad Moravou.
Na čele je ještě litá tabulka, na bočnici už jen mezinárodní označení pomocí potisků. Foto Lajos

Jedna lokomotiva řady 263 ZSSK však zůstala výjimkou a to díky neutuchajícím snahám několika jedinců, kteří si dokázali prosadit a obhájit projekt retrospektivních nátěrů. Během rozsáhlé opravy, provedené na podzim 2011 v depu Spišská Nová Ves, se na stroj 263.005 dostalo původní červeno-žluté barevné provedení, v jakém přišel z výroby. Do provozu ze zařadil počátkem listopadu 2011 a první půl rok ještě v obvyklém provozním zařazení s klasickými soupravami. V květnu 2012 pak v ŽOS Zvolen prošel úpravou na provoz s vratnými soupravami, což bylo znatelné UIC zásuvkami na čelech. Pak sloužila s vratnými soupravami Push-Pull, až do osudného 24. 10. 2012, kdy v Bratislavě došlo k těžké nehodě a poškození lokomotiv 263.005 a 263.010. Návrat "princezny-pětky" na koleje trval rok a půl. Po náročné opravě v ČMŽO Přerov se opět oděla do populárního starého unifikovaného nátěru.
Oproti dřívějšímu provedení se červeně nalakovaly i šikmé postranní části střechy a celá střecha kabiny. Tak byla krátce po vyrobení nalakována prototypová S 499.2001. A v tomto uspořádání můžeme lokomotivu 263.005 vídat nadále.



Hvězda jihozápadního Slovenska - lokomotiva 263.005 na podzim 2011 najížděla první kilometry po opravě v obnoveném klasické nátěru a ještě bez úpravna provoz s vratnými soupravami. Tento snímek vznikl 3. 12. 2011 u kultovní zastávky Bratislava-Železná studienka. Foto Augustus




V létě roku 2012 už byla 263.005 opatřena čelními zásuvkami UIC, které prozrazovaly její úpravu pro provoz s netrakčními jednotkami řady 951/051. Foto Dodes




Modifikovaná verze nátěru, který byl v předjaří 2014 proveden v ČMŽO Přerov - lokomotiva 263.005 má střechy kabin a postranní části střech červené, jako po vyrobení prototyp S 499.2001. Komárno, 9. 8. 2016. Foto Lajos


text: Lajos
foto: Lajos, Palo, Dodes a Augustus

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
ceece
Zaslaný: 30.07.2018 11:44  
Založený: 24.10.2012
Miesto: Pieščany
Príspevkov: 2266
 Re: Barevný příběh řady 263 na Slovensku
Super fotky - super report!
:number one: :emo37:
lajos
Zaslaný: 08.08.2018 21:45  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 11643
 Re: Barevný příběh řady 263 na Slovensku
Díky :papa: :emo03:
cermip
Zaslaný: 09.08.2018 9:58  
Založený: 14.12.2011
Miesto:
Príspevkov: 124
 Re: Barevný příběh řady 263 na Slovensku
Diky za clanok. Podla mna tato farebna schema omnoho viac pasuje na 263-ky. :number one:
cas


Hedviga
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 62 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 6

Registrovaných: 1
Anonymných: 61

admin, Viac ...