Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Z tratí ŽSR a SŽDC > Padesát let ''laminátek'' (11)

Padesát let ''laminátek'' (11)

 
Vzpomínání na půlstoleté jubileum už připadlo na modernější provedení ''laminátek'', na řadu S 499.0, nově 240. Připomeňme si v pokračování našeho seriálu tyto živé legendy našich tratí.

 































Podobu a atmosféru počátků provozního nasazení "laminátek" řady S 499.0 (240), což je určitě to nejzajímavější téma, se pokusíme přiblížit pohledem do oblasti Jihozápadní dráhy. Právě tam se totiž v rámci sítě začala odehrávat historie střídavé trakční napájecí soustavy 25 kV, 50 Hz. Její reálné začátky spadají o poloviny 50. let, kdy se na základě úspěchů ve Francii a záhy v Sovětském svazu začalo vážně pracovat s myšlenkou elektrizace tratí II. hlavního tahu ČSD touto soustavou - tedy nejen jich, ale i převážné části tratí, tvořících spojnice s I. hlavním tahem a jeho typickou stejnosměrnou soustavou 3 kV. A výhledově měly být upraveny a přepojeny na jednotný čs. napájecí systém. Pro začátek však "stačilo" naplnění základního tahu od Sokolovské hnědouhelné pánve přes Cheb, Plzeň, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Brno, Břeclav a Bratislavu k čs.-maďarským přechodům ve Štúrově a Komárnu.



Stroj 240.029 ŽSR vezl v horký letní den 22. 7. 1996 nákladní vlak pod Modrým mostem do obvodu komplexu nákladového nádraží Bratislava východ.
Foto Lajos






Dvojice krásných lokomotiv 240.030 + 240.121 ZSSK posunuje s lehátkovým vozem řady Bc Českých drah v Bratislavě hl. st. Foto Lajos






Podvečerní slunce rozpaluje vzhled lokomotivy 240.030 ZSSK na vjezdovém zhlaví do Bratislavy hl. st. Foto Lajos






"Laminátky" nepatřily zrovna k často vídaným vozidlům v osobní dopravě na Pováží, hlavně od Leopoldova na sever - ale nějaké výkony tam přece jen mívaly. Dopoledne 12. 1. 2003 se v uzlu Trenčianska Teplá chystal k odjezdu osobní vlak s lokomotivou 240.031 ZSSK, vedle stály ještě běžně nasazované motorové vozy 850.006 a 850.004. Foto Lajos






Novým lakem zářící stroj 240.032 ZSSKC se 21. 5. 2005 blíží s nákladním vlakem do Sence. Po určitá období bylo vzácností jej vídat v Bratislavě a dál na západ, protože byl úpravou zdvihu sběračů přednostně určen k provozu do Maďarska. Foto Lajos

Prapočátky střídavé elektrizace na Plzeňsku zjevně souvisí nejen s tím, že tudy měl uvedený tah procházet, ale nablízku byl i výrobce elektrických lokomotiv, tehdy Závody V. I. Lenina, později znovu ŠKODA Plzeň. A ta se nechystala nejen k výrobě těchto vozidel pro ČSD, ale i na export - do Sovětského svazu, Bulharska i Rumunska. Nová vozidla bylo potřeba odzkoušet a k tomu se hodil přilehlý traťový úsek budějovickým směrem. První úsek vedl z předměstí, Plzně-Koterova do Blovic, dlouhý 19 km, napájený z Nezvěstic a pro účely zkoušek otevřený koncem září 1961. V říjnu 1963 se už mohl vypravit slavnostní vlak z Plzně do Horažďovic-předměstí, kam to bylo 59 km, pokud započítáme i úsek mezi hlavním, tehdy Gottwaldovým nádražím a Koterovem. Troleje pak dosáhly i Jižního předměstí a depa, napojeného na seřaďovací nádraží. Do konce roku 1965 dosáhla elektrizace Strakonic, třebaže se tam běžně začalo jezdit až od počátku léta 1966, neboť pár prototypů prvních střídavek ještě nemohlo nijak zásadně ovlivnit podobu provozu - čekalo se na dodávky prvních "laminátek" řady S 489.0. Druhá polovina budějovické trati se elektrizovala do podzimu 1968 a tak se mohl 3. 12. 1968 vypravit zvláštní rychlík se zbrusu novou "laminátkou" S 499.0070 ze Sokolova do Plzně do Českých Budějovic. Tam ovšem elektrizace na poměrně dlouhý čas ustrnula.



"Laminátka" S 499.0033 ČSD veze 1. 10. 1986 konvoj zatopených parních lokomotiv 498.022 a 477.043 na oslavy nádherné trati údolím Hronu a Hnilce, když se slavilo 50 let od dostavby úseku Červená Skala - Margecany. Foto Jaroslav Valeš






Docela obyčejná lokomotiva 240.033 ČSD vezla ve slunečné odpoledne 25. 9. 1990 nákladní vlak od Kutné Hory na Bratislavu stanicí Vranovice. Foto Lajos






Hezky vybarvené elektrické lokomotivy 210.033 a 240.033 ZSSK, odstavené po ránu 17. 7. 2004 v depu Zvolen. Foto Lajos






Lokomotivě 240.034 ŽSR byl v polovině 90. let netradičně obnoven tzv. polomáčený nátěr, v němž ji vidíme odpoledne 22. 7. 1996, když pomalu vtahovala nákladní vlak do Bratislavy hl. st. Foto Lajos






Po další opravě už byla 240.034 ZSSKC docela obyčejnou, ale stále velmi krásnou "laminátkou".
Takto vypadala v horkém poledním ovzduší dne 21. 5. 2005 v úseku Reca - Pusté Uľany. Foto Lajos

Prakticky ve stejnou dobu vyjely stavební vlaky od západočeské metropole na západ. Čekala je členitá trať do Chebu, dlouhá 106 km, oplývající sklonově náročnějšími úseky a vedená stísněnými místy, především v údolí řeky Mže. V poválečných letech na ní silně rostlo dopravní zatížení a v úvahu připadala pokládka druhé traťové koleje - jenže s ohledem na povahu terénu mnohdy nebylo kde a tak zůstalo jen u položení druhé koleje z Plzně do Kozolup a z Chebu do Lipové, vybudovaly se čtyři nové výhybny. Ke zvýšení dopravní výkonnosti tak měla přispět nejen efektivnější elektrická trakce, ale i dosud nevídaný způsob řízení dopravy - dálkové zabezpečovací zřízení. Obě mohutné investiční akce probíhaly prakticky souběžně. V létě 1967 se "dálkovina" uvedla do činnosti, řídili ji dispečeři v Plzni a na trati zbylo minimum pohotovostních výpravčích. Na trati se zapojil autoblok a to čtyřznaký, což byla novinka. Samozřejmostí byla radiofikace trati, aby mohl jízdní personál bezprostředně komunikovat s dispečery. Ti s větším nadhledem, který výpravčí, kteří už neznali situaci za další stanicí, potom řídili dopravu, kde se využilo třeba sledu vlaků v jednom směru, proti nimž vyčkal jeden a tím se eliminoval počet rozjezdů, tedy pomalejších cestovních dob a nižší spotřeba trakční energie. Lépe se domlouvala operativa, letmé křižování - když se vhodným způsobem jízdy v jedné výhybně vykřižovaly třeba dva rychlíky bez zastavení jediného z nich. Takové bylo tedy prostředí, do nějž přicházely především plzeňské "laminátky".



Lokomotiva 240.035 ČD z LD České Budějovice se 2. 10. 1994 vezla v závěsu osobního vlaku z Veselí nad Lužnicí do Jihlavy a to splítkou za odbočkou Dolní Skrýchov. Foto Lajos






I když koncem 90. let vstoupila v platnost norma, sjednocující vnější nátěry hnacích vozidel ČD, pro některá depa a vozidla jakoby tato svěrací kazajka neplatila. To platilo především pro DKV České Budějovice a jejich "laminátky". Takto byla nalakována 240.035 ČD, stojící s osobním vlakem v uzlové stanici Veselí nad Lužnicí dne 24. 6. 2005. Foto Lajos






Bratislavský stroj S 499.0036 (240.036) ČSD vyjížděl 2. 6. 1991 z Břeclavi na Kúty v čele ucelenky "wapek". Foto Lajos






V sychravý podzimní den 3. 11. 1992 se u úzkých nástupišť zatím ještě vnitrostátní stanice Kúty setkala bratislavská "laminátka" S 499.0036 (240.036) a veselská "ponorka" 851.021 železniční správy ČSD. Foto Lajos






Už novozámecká "laminátka" 240.036 ŽSR přiváží 4. 5. 1995 rychlík z Bratislavy do Hronskej Dúbravy.
Vedle čeká na protijedoucí rychlík lokomotiva 263.009 ŽSR. Foto Lajos






Lokomotiva 240.037 ŽSR - na podélníku hlavního rámu se dokonce ještě skví oválný znak ČSD - se 12. 3. 1998 pomalu rozjíždí v Kútech, podjíždí silniční nadjezd na Šaštín a okolo se rozléhá "pšoukání" postupně řazených stupňů odboček autotransformátorového soustrojí. Foto Lajos






V ranním slunci se 21. 6. 2005 vyjímala krasavice 240.037, když vyjížděla s osobním vlakem z Bratislavy na Nové Zámky. Foto Lajos

První elektrizovaný úsek na chebské trati vedl z Plzně do Svojšína a slavnostně se otevřel 7. 11. 1967 s tehdy novou S 489.0081. O půl roku později už mohly vlaky elektrické trakce dosáhnout pohraničního Chebu, kde se zahájení datuje k 9. 6. 1968. Během několika dnů se nejdůležitější výkony převáděly do elektrické trakce a tak o své výkony přicházely "štokry" 556.0, v osobní dopravě pak řady 475.1 a také "albatrosy" 498.0, odešla odsud i malá skupinka "pomerančů" řady T 678.0. Souvislý úsek už měl význam i pro osobní dopravu, takže "laminátky" se kromě jiného mohly chopit i legendárního "Západního expresu". Stavební vlaky Elektrizace železnic však tím v Chebu ani zdaleka nekončily. Pokračovalo se dál, podél řeky Ohře, do Sokolova. Jedině tak mohlo být dosaženo efektu, když ze stanic zdejší uhelné pánve (Sokolov seř. n., Svatava, Citice) mohly odjíždět ucelené vlaky s hnědým "falknovským" uhlím bez přepřahů a naopak se tam bez zdržování navážely vyrovnávkové vlaky na nakládku. Do Sokolova se jezdilo od srpna 1968 a právě tam troleje na poměrně dlouho končily.



V podzimní den 21. 10. 1986 byla lokomotiva S 499.0038 ČSD depa Bratislava zvěčněna při výjezdu z krátkého Obřanského tunelu v Brně, kudy vezla soupravu "wapek". Ještě ji tehdy zdobily původní smaltované tabulky. Foto Jaroslav Valeš






O necelé tři roky později - tatáž lokomotiva S 499.0038 ČSD má již odlévané tabulky, avšak ještě se starým označením. Už jeden a půl roku platí označení nové a tak se vykazuje jako 240.038-0. Dne 16. 7. 1989 zapózovala vedle přerovského "esa" ES 499.1003 v Břeclavi. Foto Jaroslav Valeš






Setkání bratislavských lokomotiv v přechodové stanici Devínska Nová Ves dne 27. 7. 2002 - vlevo "štvorka" 754.005, která se tehdy podílela na vozbě do Vídně, uprostřed 240.126 a vpravo dvojice 240.038 + 240.076 - to vše pod značkou nově vzniklé Železničnej spoločnosti a. s. Foto Palo






"Laminátka" 240.038 ZSSK Cargo jede 25. 7. 2014 na postrku nákladního vlaku od Podhájskej po sklonově náročném úseku po Horný Pial. Foto Luko3105

Z uvedeného plyne i povaha provozu "laminátek" LD Plzeň, které od konce roku 1968 mohly operovat od Č. Budějovic po Sokolov na prakticky všech kategoriích vlaků. Určitě by bylo zajímavé vidět oběhy z té doby, turnusové potřeby a obvyklé trasy. Po první dodávce "laminátek" do Plzně v letech 1966 a 1967 (S 489.0019 až 026, 080 až 082, 104 až 110) následovala další a mnohem výraznější od léta 1968 do konce října téhož roku. Šlo o 29 lokomotiv řady S 499.0 - viz předchozí "statistické" pojednání. Když byly roku 1969 dodány ještě další "laminátky" této univerzální řady, došlo k uvolnění zajetých strojů do sousedních dep v Jihozápadní dráze. K 1. lednu 1970 se řada S 489.0 odstěhovala do LD Cheb, kde setrvala až do počátku 80. let, kdy skončily dodávky poslední série "plecháčů" řady S 499.02 a následně došlo ke sjednocování lokomotiv v rámci ČSD a řada S 489.0 se na dlouhá léta usadila pouze a jen v Brně-Maloměřicích. Ke stejnému datu se uvádí i odsud části plzeňských S 499.0 do LD České Budějovice, které tam založily obrovskou tradici, trvající do dnešních dnů a která bude asi ještě dlouho trvat. Navenek nebyly tyto změny nijak patrné, protože pořád šlo o dominantní postavení lokomotiv na trati někdejší Dráhy Císaře Františka Josefa (KFJB), jejíž hlavní rameno vedlo z Vídně resp. Českých Velenic právě přes Budějovice a Plzeň do Chebu u bavorských a saských hranic.



Ve studeném a čistém zimním vzduchu hezky vyniká stroj 240.039 ZSSK, zachycený 14. 2. 2007 v již zahraniční Břeclavi, kde se chystal k návratu s osobním vlakem do Kútů a Bratislavy. Foto Lajos






Patrně první odprodaná slovenská "laminátka" - 240.039. Náleží firmě Prvá slovenská železničná a. s. (PSŽ). Odpoledne 25. 3. 2015 stála odstavená na kusé koleji stykové a kdysi hojně využívané přepřahové stanice Nedakonice. Foto Lajos






Lokomotivu S 499.0040 (240.040) ČSD ještě 4. 1. 1991 zdobily klasické smaltované tabulky s označením podle systému Ing. Kryšpína. V Břeclavi čekala na odjezd směr Bratislava. Foto Lajos






Zajímavá kombinace vozidel u jižní rotundy depa Břeclav dne 30. 1. 2006 - před brněnským "plecháčem" hostuje novozámecká 240.040 ZSSK Cargo, vedle ještě stále domácí prototyp 842.002 a před točnou ostravský "šestikolák" 182.121, který zde projde přelakováním a pak úpravou pro provoz v Polsku. Foto Lajos






Už za čtyři měsíce byla lokomotiva 240.040 ZSSKC k nepoznání, to když se na ní dokončovala střední oprava v domovském depu Nové Zámky, kde byla zvěčněna 4. 6. 2006. Foto Lajos






"Laminátka" S 499.0041 (240.041) ČSD zastavila 16. 7. 1989 u druhého nástupiště v Břeclavi, vedle ES 499.1009 (363.009) z LD Přerov. Patrně šlo o R 674 "Podlužan", který se takto vedl od Štúrova po Brno. V Břeclavi měl pobyt 10:09 až 10:12. Foto Jaroslav Valeš






Hezky vybarvená lokomotiva 240.041 ŽSR dovezla odpoledne 11. 7. 1994 rychlík R 270 z Bratislavy do Kútů a ihned byla zapřažena na poštovní rychlík opačným směrem. Zachycen byl u vjezdových návěstidel od sousední stanice Sekule. Foto Lajos






Stroj 240.041 ŽSR opouští 25. 3. 1995 pohraniční stanici Břeclav s osobním vlakem do Bratislavy, určitě zaujme poštovní vůz v dobovém nátěru.
Foto Jaroslav Valeš






Podzimní sluníčko hezky nasvítilo čelo i bok lokomotivy 240.042 ŽSR, zapřažené v PPS Kúty do čela nákladního vlaku na Bratislavu. Psalo se 28. 10. 1998 a právě uplynulo 80 let od vyhlášení samostatného Československa a Kúty tehdy přestaly být pohraniční stanicí mezi rakouskou a uherskou sítí c. a k. státních drah. Foto Lajos






Provozem sice znečištěná, ale stále půvabná lokomotiva 240.042 ZSSK Cargo, stála 14. 2. 2013 v kolejišti "kargodepa" Břeclav. Za ní atypická nahnědlá 230.034, vedle prototyp 730.002. Foto Lajos

Mnohem později elektrizační soustava 25 kV, 50 Hz dosáhla státní hranice mezi Českými Velenicemi a rakouským Gmündem, stejně jako v mezidobí řady dalších více či méně významných železničních tratí jak v jižních Čechách, tak Čechách západních. I tam se "laminátky" objevily, ale už jen jako jedna z více řad. O tom však zase někdy příště.


Text: Lajos
foto: Lajos, Palo, Luko3105 a Jaroslav Valeš

Použitá literatura: Dráha Revue č. 2/2011

Odkazy na související články:
Padesát let "laminátek" ČSD (1)
Padesát let "laminátek" ČSD (2)
Padesát let "laminátek" ČSD (3)
Padesát let "laminátek" ČSD (4)
Padesát let "laminátek" ČSD (5)
Padesát let "laminátek" ČSD (6)
Padesát let "laminátek" ČSD (7)
Padesát let "laminátek" ČSD (8)
Padesát let "laminátek" ČSD (9)
Padesát let "laminátek" ČSD (10)

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
cas


Elvíra
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 39 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 4

Registrovaných: 0
Anonymných: 39

Viac ...