Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Na voľné chvíle ... > Jednorázová náhradní autobusová doprava (nejen) na trati Čejč - Ždánice

Jednorázová náhradní autobusová doprava (nejen) na trati Čejč - Ždánice

 
Krásná, ale dnes už polozapomenutá lokální trať z Čejče do Ždánic letos slaví 110 let od zahájení osobní dopravy a vlastně veřejného provozu. Současně vzpomíná 21 let od zastavení pravidelné osobní dopravy. Bohužel kvůli dlouhodobé výluce není už od počátku roku 2011 možno toto významné výročí připomenout vypravením zvláštního vlaku, a tak jsme zvolili jinou možnost a to jízdu historického autobusu. A to nejen po místech s naší lokálkou spjatých. Jasnou volbou pro nás byla krásná PRAGA RND z roku 1952, která je majetkem ČSAD Kyjov. Díky Mikroregionu Ždánicko se 2. září 2018 uskutečnila na nádraží v Uhřicích u Kyjova důstojná oslava 110 let od zahájení nákladní dopravy na ždánické lokálce a naše jízda byla takovým neoficiálním navázáním na tuto událost.

 













Akce to byla spíše komorního, až soukromého rázu, ale v Dražůvkách a v Uhřicích si k nám našlo cestu i pár místních. V neděli 19. května 2019 se sešlo u kyjovského nádraží 13 převážně místních nadšenců, kteří vyhlíželi červeno-krémový autobus, jenž se před devátou hodinou vynořil ze směru od Komenského ulice. Na devadesát kilometrů dlouhou cestu jsme vyrazili prakticky na čas a první naší zastávkou bylo nedaleké stavědlo 1 na vlkošském zhlaví kyjovského nádraží. Toto místo není třeba železničním fanouškům představovat. Čtveřice mechanických odjezdových návěstidel a budova, jenž svým datem vybudování prakticky odpovídá datu výroby našeho autobusu, byly v ranním jarním slunci ideálními kulisami pro začátek naší cesty. Pečlivě seřízený motor si poradil s velkým stoupáním na dominantu našeho kraje – Strážovský kopec a po jeho zdolání jsme zastavovali podruhé. Poblíž místa bývalého úrovňového křížení dráhy a silnice I/54 byla v letech 1944 – 1971 nejen zastávka Věteřov, ale dodnes je tady zachovaný kousek původní silnice. Tento úsek jsem ještě nikdy neviděl na žádné železniční fotografii, ale díky seriálu Čs. televize z roku 1986 "My holky z městečka" je zachován na filmovém pásu v 8. díle, kde je zachycen motorový vůz M 152.0223. Ten byl také prvním dodaným svojí řady pro tuto trať a dodnes je s ní v kontaktu při vozbě osobních vlaků na lokální dráze Hodonín – Zaječí, kde projíždí společný úsek těchto tratí mezi nádražím v Čejči a odbočkou Čejč.




Jsme na začátku naší výpravy u stavědla v Kyjově. Fotogenická mechanická návěstidla a sluníčko. Foto Milanisko





Jaký je nejkrásnější pohled na Kyjov? Možná z Pragy RND. Foto Milanisko





Symbolický příjezd ze Strážovského kopce k někdejší zastávce Věteřov. Vpravo se dnes místo kolejí vine cyklostezka "Ždánicko", v pozadí je patrný mostek přes říčku Trkmanku. Foto Lajos





Jeden z posledních osobních vlaků v historii místní dráhy čeká 20. května 1998 na odjezd ze Ždánic.
Vedl jej motorový vůz 810.290. Snímek byl pořízen z rampy zdejšího skladiště, v pozadí je patrné depo. Foto Lajos





Staniční budova, výtopna, komín cihelny, vlečka do šroubáren, nic z toho už ve Ždánicích není.
Jen zarůstající rovná plocha v místech kolejiště naznačuje, že tu někdy něco drážního bylo. Foto Milanisko



Následoval přesun k bývalé koncové stanici Ždánice. Po přejetí posledních kolejí ve Ždánicích, jimiž jsou zbytky úzkorozchodné drážky v dlážděné příjezdové cestě následovala krátká zastávka s popisem dnes již zmizelých součástí místní železniční stanice a focení s borovicí, která spolu s nákladní rampou, točnou pro autobusy a transformátorem s nápisem nádraží Ždánice je posledním hmatatelným pamětníkem zdejší dráhy. Další zastávkou byly Dražůvky, kde nás srdečně přivítala zdejší paní starostka Klára Čudrnáková. Pár větami popsala historii budování místní originální expozice o „Ždánce“, která je od roku 2017 téměř přesně v místech původní zastávky. Velkým pomocníkem jí přitom byl, ostatně jako při většině akcí v obci, místostarosta pan Rudolf Štos, dobrá duše Dražůvek, který za pět dní po naší návštěvě zemřel násilnou smrtí při výkonu svého povolání. Naše Pragovka vyrazila dále podél cyklostezky směr Želetice. Tamní budova zastávky je doposud dochovaná, i když ve špatném stavu, byla postavena v roce 1961. Do té doby místní využívali v nepříznivém počasí typizovanou dřevěnou stavbu stejně jako v Dražůvkách, Dambořicích nebo Terezíně, ovšem bývala umístěna na druhé straně kolejiště, za skladištní kolejí. Po okresní silnici pokračujeme dále přes Násedlovice do Uhřic u Kyjova. Cestou po levé straně míjíme domeček váhy, která sloužila nákladišti Želetice panství. Nákladiště se používalo ještě v 60. letech a díky vyšší niveletě silnice bylo možné ze zpevněné vykládkové rampy vyprazdňovat obsah silničních vozidel do železničních vozů - samozřejmě šlo o cukrovou řepu. Napravo za ním "Ždánka" stoupá ke Slanému dolu, ovšem my musíme oklikou přes Násedlovice, jenž byly jedním z názvů uhřické stanice. Zpočátku byl název podvojný, v období druhé světové války dokonce jen samotné Násedlovice a od konce 40. let pak Uhřice u Kyjova. Když se dráha budovala, usilovaly o název nejen blízké Násedlovice a katastrálně příslušné Uhřice, ale i stejně blízké Žarošice, již tehdy známé poutní i lázeňské místo.





Paní starostka v Dražůvkách nám povídá o tom, že na "Ždánku" tu nezapomněli. Pěkná expozice o její historii je tomu důkazem. Foto Milanisko






Takto vypadala zastávka v posledních letech své existence, v tomto případě sedm let po zastavení osobní dopravy, kdy u ní zapózoval historický motorový vůz M 240.0113 spolku KPKV Brno. Foto Lajos





Dnes se na cestě před obnoveným, i když jinak pojatým přístřeškem zastávky Dražůvky, může z historických vozidel objevit jen to silniční, v tomto případě autobus Praha RND. Foto Lajos





Momentka při zastavení osobního vlaku, vedeného motorovým vozem 810.476, v zastávce a nákladišti Želetice.
Psalo se 13. října 1997 a ukončení osobní dopravy bylo už tehdy ve vzduchu. Foto Lajos





Poslední existující drážní budova podél zrušeného a sneseného úseku ždánické lokálky - chřadnoucí budova zastávky Želetice. Foto Lajos




V Uhřicích u Kyjova se konečně setkáváme sice s rezavými kolejemi, ale přeci jen jsou to koleje - kompletní a v podstatě sjízdné. Na necelou hodinku se sem opět vrátil život a pan přednosta Josef Ohnheiser spolu s chotí Lilly a synem Tomášem nám ochotně zapózoval a povyprávěl o historii místní lokálky. Nejen železniční historii má tohle odlehlé místo. V nedalekém Janově dvoře, přesněji u Spáleného mlýna došlo 4. prosince 1805 k památnému setkání rakouského císaře Františka I. s Napoleonem Bonapartem, aby dohodli příměří po předešlé a dodnes velmi známé "bitvě tří císařů" u Slavkova.




V Uhřicích u Kyjova nás přivítal pan přednosta Ohnheiser s chotí Lilly.Vzpomněl mimo jiných zajímavostí z provozu taky zavedení náhradní autobusové dopravy v roce 1936. Foto Milanisko





Po letech náročné služby má nárok na zasloužený oddech. Na tomto záběru se loučí se ženou před odjezdem do lázní. Foto Milanisko





Na shledanou drahá, pošlu ti z Jeseníku, tedy spíše z Frývaldova, srdečný pozdrav. Foto Milanisko





Setkání generací u zachovalé uhřické staniční budovy. Paní lokálkou jezdila skoro celý život, její vnuk ji zná už jen z vyprávění a z fotografií. Foto Milanisko




Z Janova dvora jsme se vydali směrem na Dambořice. Zastávka byla více než 2 km od centra obce a po ní i po přístřešku ČSAD už dnes najdeme jen zarůstající spojovací polní cestu a chátrající most přes Spálený potok. Za obcí jsme přejeli historickou hranici někdejších okresů Kyjov a Břeclav a z brněnské silnice odbočili doleva, do Bohumilic. Zdejší železniční zastávka byla rozhodně ze všech nejvzdálenější od obce a taky byla jako první zrušena v roce 1970. Nákladiště i s váhou zde mělo větší opodstatnění. Z kopce dolů jsou na dohled stanice Klobouky u Brna, jenž leží ovšem v katastru obce Kašnice. Staniční budova úvraťové stanice má dnes soukromého vlastníka a od silnice je už nepřístupná. K jeho cti a chvále musíme zmínit, že staniční budovu velmi hezky opravil a smaltované nápisy pietně ponechal. Pódium v areálu, kde se v minulosti nakládala řepa a uhlí, plakáty a stany nás informují o právě končivším rockovém festivalu Nádražák. Takže i do těchto prostor se život zase vrátil.




Zastavení autobusu NAD poblíž výpravní budovy v Kloboukách u Brna. Vlastní budova je už špatně vidět kvůli vysoké betonové zdi. My stojíme v úrovni zakončení kusých kolejí. Foto Lajos





Plakát, odkazující na právě skončenou akci, konanou právě v nádražním dvoře. V tu chvíli tam ještě nejednoho účastníka bolela hlava.... Foto Lajos




Další naše zastavení bylo v Krumvíři. Odprodaná a rovněž zachovalá staniční budova, je ve stádiu rekonstrukce, během níž její majitelka nalézá pod vrstvami omítky dobové názvy. Přes Terezín jen projíždíme, pořídit tématický záběr s železnicí je tam možné jen na přejezdu silnice k Velkým Pavlovicím, kde se ve vysoké trávě schová nástupiště někdejší zastávky. Ves nedaleko Čejče, domácími dodnes nazývaná Terezov - jak se obec nakonec jmenovala ještě v době zahájení provozu - a stejně tak i zastávka. Tato mladá vesnice pojmenovaná po císařovně Marii Terezii byla založena až v roce 1774 a za dalších 22 let přemístěna o 400 m dál. Po jednotném, dřevěném přístřešku zastávky dnes opět ani stopy, ale její peronek hned vedle přejezdu je stále zřetelný. Po 1,2 km se za Terezínem u odbočky Čejč "Ždánka" připojí k regionální trati SŽDC č. 255 Hodonín – Zaječí. My jsme dorazili do stanice Čejč, kde stále jezdí a doufáme, že dále budou jezdit motorové vlaky, spojující oba naše tranzitní koridory. Vždyť méně frekventovaný úsek na Hodonín se měl podle záměrů Jihomoravského kraje letos v prosinci umlčet. Tam nás na chvilku zdržela májová přeháňka, ale oproti předpovědi máme počasí parádní.




Připomínka časů, kdy se po kolejích "Ždánky" proháněly motorové vozy. Tedy přesněji řečeno - nanejvýš rychlostí 45 km/h na delším úseku a na tom kratším, po Klobouky klasickou lokálkovou "padesátkou". 810.290 zastavil navečer 26. září 1996 na zastávce a nákladišti Krumvíř. Foto Lajos





O rovných 10 let později vznikl v Krumvíři snímek posledního vlaku ze Ždánic, v jehož čele se vyjímal "pielstick" T 466.0007. Foto Lajos





V Krumvíři jsme chvilku čekali na sluníčko, ale stálo to za to. Budova nádraží a okolí dobře evokují dobu pravidelného provozu. Foto Milanisko





Skupinové foto z podařené akce je povinností, ovšem velmi milou.





Staniční budova v Čejči s nedávnou opravenou střechou dobře pamatuje motoráky a nákladní vlaky jedoucí směr Ždánice.





V Čejči naštěstí stále můžeme potkat pravidelné vlaky v podání řad 809 a 810. Při burčákových pochodech i patrové soupravy, které vozí řada 754.



Jelikož jsme měli velkou časovou rezervu oproti původnímu plánu, tak na místě ještě vymýšlíme tématickou zajížďku přes Mutěnice do Dubňan. Místní staniční budova prochází rozsáhlou rekonstrukcí a stejně jako ve Svatobořicích zůstane naštěstí tato památka, i když v pozměněném stavu, pro příští generace. A to na rozdíl od budovy nádraží Ždánice postavené podle normálie 16/H, podle níž se zřizovaly staniční budovy významnějších stanic místních drah napříč celým Rakouskem – Uherskem. Naše cesta proti proudu času pokračuje k areálu bývalého dolu 1. máj II jihovýchodně od Dubňan, odkud vedla 2 km dlouhá vlečka do místní stanice a při trošce fantazie jsme si uměli představit těžké nákladní vlaky tažené „pielstickem“ ještě před nějakými 25 lety - právě tehdy se zdejší těžba zastavila a stejně tak i pravidelná doprava. Poslední zastávka byla opět nejen železničního. Vzpomněli jsme zašlou slávu těžby lignitu na Kyjovsku. V blízkých Šardicích jsou dodnes dochované budovy ÚZ - tedy Ústředního zásobníku, do kterého se lanovkou a podzemním pásovým dopravníkem dostávalo vytěžené uhlí z blízkých dolů Obránců míru, 9. květen a Dukla a zde bylo překládáno na vagóny a po 4 km dlouhé vlečce odváženo do Dubňan.




Nádražní ulice v Dubňanech, místní části Jarohněvice, bývalé nádraží v pozadí a naše krásná Pragovka. Foto Lajos





Krátké zastavení u pozůstatků bývalého lignitového dolu 1. máj II Dubňany. Foto Lajos





Autobus čekající na konec ranní směny u Ústředního zásobníku v Šardicích. Poslední snímek našeho výletu je velmi přesvědčivý, bohužel jsme přijeli pozdě více než o pětadvacet let. Foto Milanisko





Závěrečná tečka na přestupním terminálu v Kyjově, s hezky opravenou budovou v pozadí. Foto Lajos




I když bylo na těchto stránkách věnováno trati Čejč – Ždánice již několik článků, alespoň několik základních dat o její historii sem určitě patří.

Výstavba tratě probíhala zhruba dva roky, prováděla ji firma Vereingte Eisenbahn und Betriebgesselschaft für Östereich in Wien. Začala roku na jaře 1906 zemními pracemi v budoucích hlubokých zářezech a skončila na konci léta 1908, kdy se mohly vypravit první nákladní vlaky s cukrovou řepou.

Ždánická lokálka má u počátku dopravy dvě rozhodná data - tím prvním je 15. září 1908, kdy začala ještě neveřejná nákladní doprava, ovlivněná svozem cukrové řepy do ždánického cukrovaru. Ovšem druhé datum - sobota 6. února 1909 - uvádí místní dráhu mezi veřejné železnice, neboť teprve tehdy byla C. k. ředitelstvím Severní dráhy předána k veřejnému provozování. Toho dne byl vypraven první smíšený vlak, tedy nákladní vlak s přepravou cestujících Gmz 5051 ze Ždánic do Čejče s odjezdem v 5:40.

Osobní doprava byla zastavena 23. května 1998. Nákladní o pět let později v roce 2003. Na koncový úsek Uhřice u Kyjova - Ždánice byl souhlas se zrušením vydán 10. října 2006 a zrušen byl k 3. listopadu 2006. Poslední vlak, už jen nostalgický, určený pro cestovatele a fotografy, odjel ze Ždánic 14. října 2006, odvezl jej už tehdy historický "pielstick" T 466.0007.




V dnešní uspěchané době byla tato akce velmi pohodovým zpomalením a já doufám, že určitě ne posledním. Už teď vymýšlím nějakou další trasu po našem regionu. Nenápadně mizejících historických míst je u nás stále dost a dost. Děkuji spolupořadatelům Liborovi Konečnému a Libuši Hájkové. Samozřejmě panu řidiči Liboru Flajzarovi za bezchybný a trpělivý výkon za volantem a konečně všem účastníkům našeho výletu.



Text Milanisko, popisky a foto Milanisko & Lajos


Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
Fajkus
Zaslaný: 10.06.2019 4:11  
Založený: 21.10.2009
Miesto:
Príspevkov: 62
 Re: Jednorázová náhradní autobusová doprava (nejen) na tr...
... a pak, že nejdou sehnat autobusy na NAD ... :number one: ... paráda!
Marschall
Zaslaný: 10.06.2019 10:32  
Založený: 06.08.2014
Miesto: České Budějovice
Príspevkov: 3516
 Re: Jednorázová náhradní autobusová doprava (nejen) na tr...
Ahoj Leošu. Moc krásná akce. :klanacka: I já jsem rád zavzpomínal, kdy jsem si ji jednou v životě projel ještě v klasické osobní dopravě.

>>odkaz (https)<<

Ten den jsem pořídil snímek mezi vlaky 14402 / 14403 ve Ždánicích a psalo se 19. května roku 1998.
Marschall
Zaslaný: 10.06.2019 10:41  
Založený: 06.08.2014
Miesto: České Budějovice
Príspevkov: 3516
 Re: Jednorázová náhradní autobusová doprava (nejen) na tr...
A jestli dovolíš, vložím jsem ještě stránku z jízdního řádu, který se mnou opravdu do Ždánic dojel. :papa:

>>odkaz (https)<<
lajos
Zaslaný: 11.06.2019 19:17  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 12391
 Re: Jednorázová náhradní autobusová doprava (nejen) na tr...
Lubo, díky za ohlas - pochvala patří Milanovi, který to všechno vymyslel, naplánoval, zorganizoval :klanacka:
Jízdní řád má maličkou chybičku - platil od 1. 6. 1997 do 27. 9. 1997, než v platnost vyšly tzv. hnulíkovské změny - dle Ing. Hnulíkové, která se tehdy stala tváří rozsáhlých redukčních změn a zavádění tzv. nulových grafikonů. Tedy škrty. A i přes mizernou nabídku se tehdy škrtalo i zde a to v podobě jednoho ranního osobáčku z Klobouk do Čejče a těch dvou odpoledně-podvečerních párů v téže relaci.
cermip
Zaslaný: 10.06.2019 21:35  
Založený: 14.12.2011
Miesto:
Príspevkov: 216
 Re: Jednorázová náhradní autobusová doprava (nejen) na tr...
Pekna reportaz so silnou nostalgiou....
hubic
Zaslaný: 10.06.2019 21:44  
Založený: 21.06.2010
Miesto: Nymburk, CZ
Príspevkov: 61
 Re: Jednorázová náhradní autobusová doprava (nejen) na tr...
Pěkný, ale smutný ...
Krumvíř je nádherné nákladiště ! To mi utkvělo z funkční tratě v hlavě asi nejvíce.
lajos
Zaslaný: 11.06.2019 19:18  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 12391
 Re: Jednorázová náhradní autobusová doprava (nejen) na tr...
Tome, naprosto souhlasím a jsem moc rád, že budovu vlastní jistá zaměstnankyně státních drah, která ji postupně uvádí do původní vizuální podoby :kvetinka: :number one:
cas


Vratislav
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 27 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 1

Registrovaných: 0
Anonymných: 27

Viac ...