Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom

Bzenecká ''kača''

 
Tento příspěvek budiž věnován letošnímu 135. výročí zahájení provozu na dnešní kratičké spojovací dráze Moravský Písek - Bzenec. Původně šlo o součást výrazně delší místní dráhy a její nynější podoba vznikla teprve před 80 lety.
 










Není cílem zahltit čtenáře a diváky nepřeberným množstvím údajů. Alespoň stručněji, pro ujasnění a bližší seznámení. Železná dráha nejprve dospěla roku 1841 do dnešního Moravského Písku, tehdy Bisenz, když byl zahájen provoz na hlavním úseku Severní dráhy císaře Ferdinanda. Možná zavádějící jméno Bisenz (česky Bzenec) je na místě, většina pozemku nádraží leží na bzeneckém katastru a v dnešní městské části Bzenec-kolonie. O její rozvoj se postaral přilehlý cukrovar, který byl konečnou stanicí "hraběcí" železničky úzkého rozchodu 790 mm a její opačný konec byl v areálu veselského zámku, náležící rodu Chorinských. Malý "tunel" pod jižním zhlavím písecké stanice je jednou z mála zdejších památek na známou "Chorinku", která dosloužila přechodem válečné fronty v dubnu 1945. Stanice Bisenz se zhruba ve stejné době, kdy se tato drážka uvedla do provozu, stala výchozím bodem pro nově budovanou místní dráhu do cca 20 km vzdáleného Kyjova. Koncese k jejímu provozu i slavnostní výkop byly provedeny roku 1882 a to hraběti Oskaru Lazarinimu, původnímu majiteli dráhy. Provoz byl zahájen 20. 7. 1884, tedy před 135 lety. Provoz však už zajišťovala Společnost státní dráhy (StEG), která v té době budovala příčné spojení českých zemí od Domažlic po Trenčín - čili s přesahem do zalitavské části monarchie, kde rovněž působila. Místní dráha měla nádraží Bzenec-město (dnešní Bzenec), zastávku a nákladiště Vracov, stanici Vlkoš-Kelčany, dočasně konečné nádraží v Kyjově u dnešní zastávky a pak definitivní nádraží v Kyjově. Už 10. 10. 1887 byl zahájen provoz na novém úseku z Brna-dolního nádraží do Kyjova, kde se koleje spojily v jeden celek. A nejen tam - za Bzencem, v místní části Olšovec, tehdy navázal další nový úsek, vedený do Veselí nad Moravou a Kunovic. Tam zase navázal na lokálku z dnešního Starého Města do Uherského Brodu. Tak tyto lokálky ovlivnily vedení transverzální dráhy. Konečně 28. 10. 1888 byly otevřeny poslední dva úseky - Uherský Brod - Vlárský průsmyk a Trenčianska Teplá - Vlárský průsmyk.





Výřez z mapky sítě ČSD (příloha jízdního řádu 1974/1975), široko daleko ještě neelektrizované tratě. A mezi dvěma silnými čarami s čísly 33 a 34 je tenká s označením 34c - tedy trať Bzenec - Moravský Písek





Dnes už také kus historie - dvojice motorových vozů M 240.0083 + M 240.0073 čeká jednoho podzimního dne roku 1984 na dojezd přípojných vlaků v Bzenci. Foto Palo, sbírka Lajos





Stejný tandem motoráků pohledem od výpravní budovy stanice Bzenec - vůz M 240.0073 ještě prošel dílenskou opravou a obdržel oranžové výstražné pruhy. V pozadí jistě zaujmou dosluhující mechanická odjezdová návěstidla, u nich připravená nová světelná. Foto Palo, sbírka Lajos





Další generace vozidel, která na "bzenecké kači" slouží už přes 35 let. V tomto případě motorový vůz 810.432 odpoledne 17. 2. 1990. Červenou hvězdu ještě nikdo nestihl odstranit. Zejména slovenské přátele železnice by mohla zaujmout poznámka, že toto je jeden z 25 vozů řady 810, které v květnu 1993 České dráhy předaly ŽSR. Povětšinou sloužily nedaleko nové státní hranice, tento jmenovitě a hodně dlouho zdravil své bývalé veselské soukmenovce na "Čachtické trati". Foto Lajos



Během času nabyl na významu směr z Bzence na Veselí a dál na Slovensko, po roce 1929 dokonce další novou tratí. Ze 4 km dlouhého či spíše krátkého úseku Bzenec - Moravský Písek se stala spojka tratí Brno - Trenčianska Teplá a Břeclav - Přerov. Z povahy důležitosti obou tratí to byla spojka velmi významná a frekventovaná. Ale do roku 1938 měla jiné uspořádání - z Bzence vycházela jediná traťová kolej, která se na odbočce v Olšovci dělila na písecký a veselský směr. Ovšem pokládka druhé traťové koleje mezi Brnem a Veselím, zahájená ve druhé polovině 30. let, pronikavě změnila zdejší kolejové uspořádání. Pro úsek Bzenec - Veselí nad Moravou byly položeny dvě koleje a souběžně s nimi po Olšovec pak třetí kolej, určená pro spojku do Moravského Písku, který se takto teprve od roku 1936 takto jmenuje. Teprve v roce 1938 vznikla spojka Bzenec - Moravský Písek v dnešním pojetí.





Také další výběr snímků je pojat chronologicky. Zde vidíme vozidla 810.627 a T 478.2078 (752.078) z LD Veselí nad Moravou, čekající 29. 5. 1991 v žst. Bzenec na odjezdy - "orcherstrion" do Moravského Písku, "cecula" do domovského Veselí. Foto Lajos





Jedno z posledních rychlíkových spojení - v GVD 1993/1994 jezdil takto netypicky páteční rychlík "Hradišťan" z Mostu do Veselí nad Moravou. Ve Starém Městě vystřídala ústeckou "bobinu" 141.007 domácí "cecula" 751.213 a jedna z legend rychlíkového turnusu Albert Andrešič ji právě s citem rozjíždí nevečer 20. 8. 1993 z Moravského Písku směrem k Bzenci. Foto Lajos





Vůz 810.614 byl na přelomu let 1993/1994 vybaven elektrickým stavěčem otáček s elektronickým regulátorem a zařízení se dobře osvědčovalo. V pošmurný podzimní den 11. 10. 1994 se rozjížděl od zánovní zastávky Bzenec-Olšovec do blízkého Moravského Písku. Vedle vidno netypická vzdálenostní upozorňovadla i s bleskem, upozorňujícím na elektrický provoz v uvedené stanici. Tehdy tam byl sotva 10 let. Foto Lajos





Příjezd osobního vlaku z Přerova do Břeclavi s mimořádnou přípřeží lokomotiv 350.016 ŽSR + 363.020 ČD dopoledne 10. 3. 1995, vedle vyčkává "dráteník" 892.045 z OTV Bzenec-Přívoz a vlevo čeká na přestupující cestující motoráček 810.433, pozdější znojemská "šachovnice". Foto Lajos





Ještě předkoridorový Moravský Písek a vůz 810.469 při obsluze "kači" dne 30. 6. 1995. Foto Lajos





Povodně v červenci 1997 těžce poškodily koleje Vlárské dráhy u bývalého hradla Hajnisko. Naváželo se tam kamení pomocí techniky TSS Hulín, jmenovitě s čerstvě opraveným "tropico hektorem" 721.546. Takto bez ohlášení mi vpadl do zad za záhlaví písecké stanice, cestou do Bzence 11. 8. 1997. Vedle jedna z posledních trakčních podpěr, které lemují kousek bzenecké koleje k vjezdovému návěstidlu. Foto Lajos





Stroj 721.546 vysunul pětici ložených "dumpcarů" na vyloučenou kolej a sám se vrací od Hajniska do Bzence, samozřejmě po kolejích Vlárské dráhy. Důležitý je strážní domek v místě, kde se ještě 60 let před tím rozdělovala jediná kolej od Bzence na směr Moravský Písek a Veselí nad Moravou. Foto Lajos





Okolo strážního domku svižně, traťovou 70kou, projíždí v poledne 11. 8. 1997 odkloněný spěšný vlak Sp 1924 Bojkovice - Brno, kvůli částečně zatopené a v jiné části odplavené trati přes Staré Město, Moravský Písek (jeho předvěst je v záběru) a Bzenec, kde se dostal na svoji trasu. Foto Lajos





S novým GVD 2001/2002 byl zaveden ranní Pn vlak, vedený z výchozího Veselí nad Moravou úvratí přes Bzenec do Starého Města. Vozila jej řada 754, ale jen do konce ledna 2002, kdy byl bez náhrady zrušen. Více než dobře udržovaný stroj 754.012 jede ráno 12. 6. 2001 po falešné bzenecké trojkolejce ke koridoru. Foto Lajos





Poslední veselský "čmelák" 771.069 veze 29. 8. 2005 ucelenou, asi 2.200 tun těžkou soupravu, loženou obilím, ze strážnického sila přes Veselí a Bzenec do Moravského Písku pod trolej. Zajímavou tečkou za tímto fotografováním byl defekt bicyklu při dojezdu do sousedního města. Foto Lajos



Podle uspořádání tratí byl veden i provoz. Převažující osobní vlaky jezdily zásadně v místní relaci Bzenec - Moravský Písek, samozřejmě v průběhu času bylo mezi nimi prodloužených spojení, obvykle z Veselí do M. Písku, ale také Brno - Bzenec - Přerov, Hulín - Veselí n. M., Nedakonice - Bzenec. Určitě nejvýznamnější tudy vedené dálkové spojení byl již bohužel zrušený rychlík R 738/739 "Petrov", spojující tudy Brno a Košice. Z této trasy byl však postupně v letech 1990 a 1993 odkloněn přes Vyškov.





Momentka z převozu "šetikoláku" 182.013 z veselské deponie do Břeclavské lakovny v mrazivém ránu 15. 1. 2007. Přepravy se ujal stroj 742.346. Zatím ještě neprovozní a nekompletní stroj bude pronajat polské společnosti CTL. Foto Lajos





Dne 11. 11. 2007 opravdu přijel Martin na bílém koni. Byl to hezký doplněk k odklonům, které kvůli výluce v Uherském Ostrohu, jezdily zase přes Staré Město. A tehdy už brněnský stroj 754.008 je vidět při výjezdu z Moravského Písku na spojku, v pozadí je patrný kousek II. tranzitního koridoru. Foto Lajos





Odpolední spěšný vlak z Brna jel 11. 11. 2007 také odklonem z Bzence přes Moravský Písek a Staré Město. Veden lokomotivou 754.013 právě minul zastávku Bzenec-Olšovec. Na snímku je dobře patrná nová kilometráž (anobrž předpisově staničení), důsledek přestavby v roce 1938. Foto Lajos





Pořídit foto na trati Bzenec - Moravský Písek, aby šlo jen o čistou jednokolejku a bez trolejí, na to je k dispozici jen pár stovek metrů. Turnusová "Kačenka" 810.663 přejela mostek za Olšovcem a míří do Moravského Písku. Foto Lajos





Odklonový tranzitní vlak s dvojicí lokomotiv 742.085 + 742.178 krátce před tím ustanovené společnosti ČD Cargo vjíždí okolo nedělního poledne 10. 2. 2008 do Moravského Písku. Foto Lajos





A zatímco na mimořádný náklad pořádně nesvítilo, na místní klasiku ano. Dne 10. 2. 2008 sloužil na "bzenecké kači" záložní motorák 810.384, který byl rovněž vybaven informačním systémem. Zachycen u samotného konce zatrolejovaného úseku. Foto Lajos



Nákladní doprava zde bývala převážně průběžná, ať už směr Brno - Přerov, nebo navážka vlaků od Přerova do některé ze stanic na dolní Vláře. K provozu patřily samozřejmě manipulační nákladní vlaky, které bývaly v kompetenci lokomotivy, přidělené do strojové stanice Bzenec a odtud jezdila několikrát denně do M. Písku a Kyjova. Z píseckého nádraží se vyjíždělo obsluhovat vlečky cukrovaru a Řempa, zapojené do bzenecké koleje. Některé zátěže se převážely v ještě klasických soupravách osobních vlaků a šlo tedy o vlaky smíšené, takto provozované až do poloviny 70. let.





Letitá klasika - červený motoráček, takto turnusový vůz 810.663 "Kačenka", čeká 11. 10. 2008 v Bzenci v obratové přestávce. Za ním hezky žloutne listí památné lípy, která je s největší pravděpodobností stejně stará, jako bzenecké nádraží. Foto Lajos





Pohledná souprava zakulacených motorových vozů M 286.1032 (851.032) + 050.001 + M 240.0113 zatahovala na úseku Moravský Písek - Bzenec - Brno svůj okruh po jižní Moravě, realizovaný v zimní, ale slunečný den 27. 2. 2010. Vidíme je na vjezdu do Bzence, s vjezdovými návěstidly v pozadí. Foto Lajos





Ucelenka cisteren s palivem do Vlkoše dojela po spojce v deštivé dopoledne 30. 8. 2010. Osobní vlak od Veselí ji u vjezdu dohnal a pak nákladní vlak čekal na volný úsek na ním. Vlak vedla dvojice "katrových brejlovců" 753.733 + 753.726 společnosti AWT, ovšem o rok dříve by ještě nesly značky jejího předchůdce, totiž OKD, Doprava, a. s. - jejíž firemní nátěr z poloviny 90. let nesou. Zcela vlevo je ještě relativně zachovalá remíza už dávno zrušené strojové stanice Bzenec. Foto Lajos





Odpolední setkání v Bzenci 17. 9. 2011, v čase vyhlášeného bzeneckého vinobraní - vedle obvyklé "Kačenky" 810.663 zastavil veselský motorový vůz 809.336, který právě podstoupil výkon tzv. krátké zkušební jízdy po vyvazovací opravě. Foto Lajos





Motorák 810.663 se proplétá výměnami na vlečky Osevy a bývalého cukrovaru. Ta je vůči traťové koleji napojena úvraťově a na snímku se ztrácí v suchém porostu a vede podle nízké betonové zdi. V předjaří roku 2012 vedla, o pět let později byla v tichosti vytrhána, jako již léta nepoužívaná. Foto Lajos





Přítomnost na oblíbeném místě dopoledne 17. 3. 2012 nebyla náhodná. Dobrý přítel na telefonu zavčasu avizoval zavedený nákladní vlak - zčásti přetěž, z části odklon - z Brna do Otrokovic. V čele pracovala atraktivní dvojice 750.277 + 750.333. Foto Lajos



Základem vozby na spojce byly malé motorové vozy. Podle povahy provozu s malými, relativně pomalými vozidly anebo na pomalých úsecích, se ve zdejším regionu trefně přezdívalo "kača" a to s přídomkem sudoměřská, kunovická nebo právě bzenecká. Po změnách vlakových relací už tzv. "bzenecká kača" naplňuje ty původní představy. Když roku 1976 skončil provoz klasických souprav, tvořených přestárlými dvounápravovými "dřeváčky", sloužily tam motorové vozy řady M 240.0, ve špičkách spojované s přestárlými přípojnými vozy s nezávislým topením, anebo jezdící ve dvojicích. Rokem 1984 jejich pravidelná služba v depu Veselí nad Moravou skončila a nahradily je všudypřítomné vozy řady M 152.0, později 810. Ty se zde obden střídaly, přičemž se po léta držel obvyklý třináctidenní (!) oběh s turnusem po 52 strojvedoucích příslušné skupiny. Až koncem 90. let přišly ČD s novými technologiemi a i když dobové jízdní řády vypovídají něco o letech 1997 a 1998, nástup samoobslužného systému byl naplno až roku 1999. Pro vozbu byl vyčleněn motorový vůz 810.663, vybavený označovacím a informačním systémem (OIS) a tehdy také ještě tramvajovým zvoncem, což byla trochu svévolná úprava ze strany kdysi stabilního jízdního personálu. Ovšem bez prodejního automatu - tyto činnosti zde vykonává ze stanoviště strojvedoucí s komerční zkouškou. V podstatě jde jen o cestující, kteří nastupují v zastávce Bzenec-Olšovec, uvedené do provozu na podzim 1993. Byla zřízena v místě, kde se kolej spojky do Písku odděluje od dvoukolejky a kde do konce 90. let býval polní přejezd a strážní domek, řečený "u Petra" - obojí již zrušené.

Nákladní doprava na spojce Bzenec - Moravský Písek samozřejmě zaznamenala jen postupný útlum. Po všeobecném poklesu počátkem 90. let zůstaly ještě dálkové spoje se struskou do Blažovic a vyrovnávkou zpět do Kravař, než se i tyto po roce 1996 odklonily elektricky přes Vyškov. Zůstaly místní nákladní vlaky do Kyjova. K tomu ucelenky s pískem z Jestřebí do Kyjova. Občasné vozby chemikálií pro kyjovský Chemap, cisterny do Vlkoše na distribuční středisko pohonných hmot, nebo naopak ucelenky surové ropy z Vlkoše. Přátele železnice zde zaujala doprava sody do kyjovské sklárny, ať už z Polska, nebo Bosny. Občasné koridorové výluky způsobily vedení odklonů právě tudy - zaujaly především kontejnerové nákladní expresy z Prahy-Uhříněvsi do Lípy nad Dřevnicí. O pestrost provozu se starají občas vedené ucelenky cereálií z místních sil. Po kolejích bzenecké spojky jezdí k nejbližší troleji a ta je právě v Moravském Písku. Pravidelně však tudy jezdí jen noční obrat Pn vlaků Brno - Otrokovice v režii ČD Cargo, které se v Kyjově setkávají a v rámci manipulace navzájem vyměňují lokomotivy. Od Brna jezdí "dvojče" řady 750, z Otrokovic zpravidla samotný stroj řady 742. Tento obrat bývá nezřídka využíván k návozu uvedených vozidel k opravám do OKV Břeclav a opačně.





A čas od času přišel ke slovu i zvláštní vlak osobní dopravy. Počátkem léta 2014 brázdil koleje jihovýchodní Moravy zvláštní okružní vlak s dobře ozvučenou lokomotivou T 478.1010 (751.010), pracující tehdy ve službách VUZ, ale náležící NTM. A tu vidíme 5. 7. 2014 ladně projíždět esovitými obloučky před strážnickým přejezdem u Bzence. Foto Lajos





Na stejném místě, ale z opačné strany, byl 28. 9. 2014 zachycen jiný mimořádný vlak pro zahraniční fanoušky. S legendární brněnskou lokomotivou 475.101 mířil z Brna do Bohumína právě po bzenecké "třetí" traťové koleji. Foto Lajos





Od léta 2015 nese vůz 810.663 alias "Kačenka" nejen nový firemní nátěr ČD, ale pod ním i nový přeplňovaný motor, řídící systém a pro cestující výrazně vylepšený interiér. Kolorit doby dokresluje setkání se zbrusu novou elektrickou jednotkou 660.002 + 660.001 (tato v čele), která 28. 11. 2015 nabíhala první stovky kilometrů a chystala se do ostrého nasazení v novém GVD. Foto Lajos





To je spíše lahůdka - v červnu 2016 jel několik dnů za sebou odklonem ranní IC 560 "Šohaj". Ráno 9. 6. 2016 mi sice vyšel v loterii nemilovaný "kundál v neckách" - tedy stroj řady 750.7 v první verzi korporátního nátěru ČD, ale díky i za to. Stroj 750.710 právě přejel mostek v Olšovci přes Syrovinku - to je ten krásně viditelný "hrb". Foto Lajos





A o 100 m dále míjí slovácké "í-céčko" nechráněný polní přejezd o Osevy a strojvedoucí využije stoupání na vjezdu do Moravského Písku k plynulému snížení rychlosti. Foto Lajos





Dvojice "nulek" 750.333 + 750.277 je tu po pěti lety opět a v ještě hezčím obráceném postavení. V hezký zimní den 8. 1. 2017 vezly vojáky AČR a jejich techniku na tříměsíční cvičení vojsk NATO do Litvy. Vlak na chvíli zastavil v Bzenci, než se uvolnila spojka. Foto Lajos





A než se bzenecká spojka uvolnila a vlak dostal na trať, počíhali jsme si na něj za Olšovcem a tam trochu více vynikla jeho solidní zátěž, čítající lehátkové vozy a samozřejmě vojenskou techniku. I tady je třeba ještě jednou poslat poděkování za fungování systému včasného varování :-) Foto Lajos





Obyčejný den na "kači" - vůz 810.663 neúnavně kmitá mezi Bzencem a Pískem a v obou stanicích dochází k někdy obvyklým, jindy méně obvyklým setkáním. V podmračené odpoledne 14. 5. 2018 se tak v Moravském Písku setkala "Kačenka" se "žralokem" 844.012, který právě podstupoval zkušební jízdu po rozsáhlé opravě v DPOV a přihlížel tomu další predátor, takto pro pražské rameno spíše obvyklejší "panter" 660.106. Foto Lajos



Taková je tedy jubilující "bzenecká kača". Na první pohled jen motoráček, neúnavně pendlující sem a tam, ale při bližším pohledu a větším štěstí je možné zde spatřit víc. Takže všechno nejlepší a stále dobré využití!


Text: Lajos
Foto: Lajos a Palo

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
cas


Klaudia
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 25 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 5

Registrovaných: 0
Anonymných: 25

Viac ...