Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > História a spomienky > Čtyřky mají čtyřicet - ověřovací série (2)

Čtyřky mají čtyřicet - ověřovací série (2)

 
Před čtyřmi desítkami let, na počátku roku 1979, začala nová kapitola v osobní dopravě tehdejších Československých státních drah. Zavedlo se pravidelné vytápění vlakových souprav elektrickým proudem z motorových lokomotiv.

 










V předchozím pojednání jsme si přiblížili problematiku vytápění osobních vozů z motorových lokomotiv u ČSD - jak parní, tak počátky elektrického vytápění. V počátečních letech šlo vlastně jen o vytápění, až s příchodem novějších typů osobních vozů v 80. letech šlo i o napájení z centrálního zdroje energie pro dobíjení akumulátorů, osvětlení, pohon ventilátorů topení a mnohem později se k tomu přidala klimatizace či dnes tolik vyhledávané přípojky pro napájení a dobíjení drobných spotřebičů či napájení routerů signálu Wi-Fi. Mladší konstrukce osobních vozů již postrádala obvyklá dobíjecí dynama a stejně tak nebyly vybaveny parním potrubím a topením. I to se pak podepsalo na sestavování vlakových souprav a podobu provozu na tratích s elektrickým či motorovým provozem. Zákonitě tím úroveň vozů s motorovými lokomotivami viditelně klesala. Ale na sklonku 70. let, v době dodávek sériových "čtyřek" a tedy prvních motorových lokomotiv ČSD, které elektrické vytápění umožňovaly, už byl tlak na vedení především mezistátních spojů s tímto modernějším způsobem zajištění energie. Tehdy ještě nebyla elektrizována řada rozhodujících tratí, kde byla vedena řada takových vlaků a tam byla řada T 478.4 přednostně vystavována.





Druhý díl, věnovaný "čtyřkám" z ověřovací série, věnujeme lokomotivám pořadových čísel 17 až 26. A tak dnes již zrušenou a sešrotovanou 754.017 ŽSR vidíme ještě v plné síle v čele R 849 "Ipeľ" klesat po strmém spádu přes 17 promile od Podkriváně k Píle. Psalo se 22. 12. 1993 a mašina byla krátce po hlavní opravě - v létě toho roku se ještě honosila červeno-žlutým nátěrem a tabulkami se starým označením. Foto Lajos





Mírně modifikovaný nátěr nesla lokomotiva 754.017 ŽSR na podzim 1997, kdy byla 17. 10. 1997 zvěčněna opět na půvabné, avšak sklonově velmi náročné dvoukolejce od Lovinobaně na Kriváň, poblíž zastávky a tehdejšího hradla Píla. Foto Lajos





Dobový jednotný nátěr z poslední éry ČSD nesla vozidla 851.034 a 754.018 ČD, která se 9. 3. 1997 setkala při odpolední skupině v domovském Veselí nad Moravou. Tyto zvučné dvanáctiválce tam vedle sloužily jen něco přes jeden rok. 754.018 tehdy vezla R 920 "Javorina" z Trenčianskej Teplej do Brna. Foto Lajos





Novější vzhled 754.018 ČD po hlavní opravě, vykonané na podzim 1998. V jeden z nejdelších dnů byl učiněn pokus o snímek večerního nákladního vlaku Pn 64470 z Veselí nad Moravou do Brna-Maloměřic, který ve výchozí stanici 17. 6. 2002 zapřahaly lokomotivy 754.018 + 754.065 ČD. Foto Lajos





Aktuální vzhled lokomotivy 754.018, která vedle 754.050 prošla jako první modernizací řídícího systému - instalován byl nový ŘS z produkce MSV elektronika. Prozrazují jej dvě zásuvky UIC na čele. O Velkém pátku 18. 4. 2014 vezla posilový spěšný vlak Sp 1727 "Javořina" z Brna do Vlárského průsmyku poblíž tehdy už bývalé stanice a rovněž bývalého nákladiště a hradla Bohuslavice u Kyjova. Foto Lajos





Patrně první "čtyřkou" LD Plzeň, která nesla modro-bílý nátěr, doplněný efektním žlutým bleskem, byla roku 1994 lokomotiva 754.019. Vnější nátěr už postupem let chřadl a tak byl později místně opraven, jak je patrné na snímku z 30. 3. 2002, pořízeném v úseku Nýřany - Zbůch na trati Plzeň - Domažlice, kam vedla odpolední osobní vlak. Foto Lajos





Při další opravě byl tzv. plzeňský nátěr na 754.019 ČD kompletně obnoven a nese jej - zatím - nadále. Na podzim 2014 s ním dokonce krátce sloužila na Slovensku. Po návratu se už do Plzně nevrátila, slouží v Brně. A navečer 11. 1. 2019 vznikl její snímek při pobytu Sp 1731 v Uherském Ostrohu.
Foto Lajos



První stroje z ověřovací série zamířily do RD Bratislava a část z nich dokonce ještě v posledních dnech roku 1977. Depo Bratislava, služebna Bratislava hl. st., se tak stala domovem celkem osmi lokomotiv T 478.4003 až 4006 a 4011 až 4014. Převzetí od výrobce ČKD Praha, závod Lokomotivka k ČSD probíhal následovně - v přehledu je uvedeno původní označení, výrobní číslo, rok výroby a datum úředního převzetí k ČSD. To se nemusí nutně shodovat s fyzickým převzetím a převozem do domovské služebny.
T 478.4003 v.č. 10434/1978 30.12.1978
T 478.4004 v.č. 10435/1978 29.12.1978
T 478.4005 v.č. 10436/1978 29.12.1978
T 478.4006 v.č. 10437/1978 30.12.1978
T 478.4011 v.č. 10442/1978 31.12.1978
T 478.4012 v.č. 10443/1979 26.01.1979
T 478.4013 v.č. 10444/1979 26.01.1979
T 478.4014 v.č. 10445/1979 30.01.1979





Lokomotiva 754.020 ČSD ve službách krátce samostatného LD Tábor. Odpoledne 9. 5. 1992 vyjížděla z pohraničního uzlu České Velenice a z rakouského Gmündu NÖ vezla do Veselí nad Lužnicí tehdejší Ex 270 "Vindobona". Tehdy právě legendární spoj Vídně, Prahy a Berlína jezdil svojí původní trasou naposledy, o tři týdny později už elektricky přes Břeclav. Barevná souprava, tvořená převážně vozy železniční správy DR, projíždí mezi opěrami někdejšího mostu, po němž odjížděly vlaky z Českých Velenic směr Plzeň a Cheb - což byl původně hlavní směr Dráhy císaře Františka Josefa. Dolní kolej pak vedla do královského hlavního města Prahy. Foto Ladislav Budín





Ve druhé polovině 90. let byla červeno-krémová 754.020 ČD "zašita" v Klatovech a bylo ji možné spatřit prakticky jen na Šumavě, později sloužila letmo v Plzni. V té době, 1. 5. 1999, vznikl i snímek s podvečerním osobním vlakem č. 7417 v Nýřanech. Foto Ladislav Budín





Služba v nákladní dopravě byla u řady 754 opravdu jen doplňkovou, okrajovou - ale bývala. Ve slunné dopoledne 11. 8. 2001 byla při průjezdu zastávkou Milavče, na niž navazuje výhybna Radonice, zachycena souprava uhelného vlaku do bavorského Schwandorfu. Vedly ji plzeňské lokomotivy 753.211 a 754.020 ČD - i když na její pozici měla být turnusová a barevně sladěná 753.141. Foto Lajos





V roce 2003 prošla 754.020 ČD vyvazovací opravou v depu Valašské Meziříčí, při níž obdržela klasický "plzeňský" nátěr. Na snímku z 22. 11. 2009 ji však vidíme stát v kolejišti dílen DPOV Přerov, ještě se starou, už dávno neschůdnou přechodovou lávkou. Tehdy nově náležela do stavu DKV Olomouc, kde začala náhrada řady 749. Foto Lajos





Přítomnost lokomotivy 754.020 ČD v DPOV Přerov nebyla 22. 11. 2009 náhodná - konala se tam oficiální česká premiéra a křest továrního modelu lokomotivy řady 754 z produkce společnosti ROCO. A tak byla přítomna i předloha. Foto Lajos



Na nové stroje čekala těžká rychlíková doprava na povážské dvoukolejce z Bratislavy do Púchova, ale v prvních letech tam po dojezdu pod stejnosměrným proudem napájenou trolej jejich cesty nekončily, ale s vybranými vlaky se zajíždělo až do Žiliny ("Slovakia", "Ružín", "Považan", sudý "Dargov", bezejmenné R 502/503 - podle platného GVD). Některé vlaky, zejména noční, vytěžované poštovními, lůžkovými a lehátkovými vozy, se pravidelně dopravovaly dvojicí lokomotiv řady T 478.4. Na těchto výkonech se zkoušelo i dvojčlenné řízení, stejně jako propojené topení z obou hnacích vozidel. Ta byla obsazována dvojmo a to kvůli bezpečnosti provozu, dohledu, naplnění předpisových ustanovení a také oběhovým důvodům. Po roce 1980, kdy citelně zvýšená cena motorové nafty začala výrazně promlouvat do provozních nákladů, se proběhy zkrátily právě jen po Púchov. V rámci obsluhy tohoto ramene se s několika páry vlaků zajíždělo z Dubnice nad Váhom až na vlečku strojíren a zbrojovky, tehdy ZŤS. Avšak nešlo o jediné vozební rameno bratislavské řady T 478.4 - tímto směrem vyjížděly i s párem ubytovacích spojů (UBYS) R 178/179 "Devín", s nímž prostřednictvím Čachtické spojky v obvodu stanice Nové Mesto nad Váhom přejížděly na horskou trať do Veselí nad Moravou a pak dál tzv. Vlárou jezdily až do Brna, kdy byl přepřah na elektrickou trakci. Mimochodem, žezlo si tam navzájem předávaly lokomotivy z depa Bratislava, neboť "Devín" tehdy vozila řada ES 499.0. Řada T 478.4 pronikla přes Leopoldov i do Prievidze s rychlíky "Bojnice" a "Vtáčnik". Poměrně krátkým, ale zajímavým vozebním ramenem byl úsek Bratislava hl. st. - Devínska Nová Ves - Marchegg ÖBB. Tam se sice vozily jen dva mezistátních osobních vlaků s kurzovními vozy, ale v totalitních časech šlo o ostře sledovaná spojení, důkladně prohlížená, zdlouhavě odbavovaná a provázená dobře prověřeným personálem. A protože Bratislava je skutečně pohraniční město, došlo ještě na jednu příhraniční vozbu - po otevření Mostu hrdinů Dukly v polovině 80. let se na druhou stranu Dunaje po dlouholeté přestávce vrátila i osobní doprava a s ní i Ex "Meridian" a R "Varsovia", které po dosud nezatrolejovaném úseku od Bratislavy ÚNS přes Petržalku a Rusovce vozily do maďarské Rajky zase "čtyřky". Dalším místním výkonem byla obsluha myčky osobních vozů v obvodu stanice Bratislava-Nové Mesto. K rozšíření působnosti samozřejmě napomohly dodávky první - a i poslední šedesátikusové série.





Dvojice brněnských "čtyřek" se 754.021 ČSD v čele vyjížděla 30. 6. 1989 z tunelu č. 1 od Bílovic nad Svitavou do Brna-Maloměřic, přesněji k výhybně Hády. Mašinu už nese nový jednotný nátěr, dokreslený bílými brýlemi. Na čele je provizorně nové označení, na boku je ještě původní tabulka s označením T 478.4021. Foto Jaroslav Valeš





Během sametově revoluční zimy 1989/1990 prošla nejstarší brněnská "čtyřka" 754.021 ČSD střední opravou v ŽOS Zvolen, kde obdržela jednotný červeno-žlutý nátěr bez hvězdy, s okřídleným kolem a předepsanými žlutými brýlemi, které příliš obliby nikdy moc nepobraly a většinou bývaly v domovských depech přetírány tradiční bílou barvou. Zejména pro modeláře je důležitý detail - oproti platnému výnosu není střecha (a zjevně tedy ani pojezd) předepsaný hnědošedý odstín, ale tradiční středně šedý. Odpoledne 10. 4. 1990 stála u prvního nástupiště brněnského hlavního nádraží.
Foto Lajos





Na jaro 1995 prošla "čtyřka" 754.021 ČD rozsáhlou opravou u brněnské firmy Lokomont na dolním nádraží, kde znovu obdržela červeno-žlutý nátěr skříně, už bílé brýle a netypicky hnědošedě provedenou střechu a spodek. Odpoledne 22. 6. 1995 ji v zánovním stavu vidíme při vedení osobního vlaku Brno - Česká Třebová okolo mechanické předvěsti hradla Dlouhá. Foto Lajos





V závěru roku 2001 prošla 754.021 ČD vyvazovací opravou ve Valašském Meziříčí, po níž nebyl výjimečně dosazen nový nátěr skříně, ale došlo k opravě starého nátěru. Pouze opotřebený pojezd a spolu s ním i hlavní rám byly přelakovány umbrou šedou a pluhy dostaly svislé černo-bílé šrafování. V roce 2006 byla pak tento již zubem času nahlodaný nátěr v Brně ještě jednou vyspraven. Na snímku je barevně vyladěná sestava vozidel DKV Brno - 754.021, 742.090 a 230.098 ČD před Husovickým tunelem v Brně. Dne 17. 6. 2003 se tam konala výluka napětí TV. Na postrku těžkého uhelného vlaku byla kromě nečinné "postrkové" laminátky ještě další a stejně tak červeno-žlutá lokomotiva 771.124 ČD. Foto Lajos



Druhou a velmi významnou lokalitou, kde byla řada T 478.4 a jmenovitě ověřovací série uvedena po dodání z výroby uvedena do provozu, bylo LD Plzeň. Geneze zdejších "vysokých kol" byla podobná Bratislavě. Přejímky prvních "čtyřek" začaly také ještě mezi vánočními svátky roku 1978, kdy se do západočeské metropole začaly stěhovat stroje T 478.4007 až 4010 a 4015 až 4020, tedy celkem 10 lokomotiv, převzatých následně:
T 478.4007 v.č. 10438/1978 30.12.1978
T 478.4008 v.č. 10439/1978 31.12.1978
T 478.4009 v.č. 10440/1978 31.12.1978
T 478.4010 v.č. 10441/1978 31.12.1978
T 478.4015 v.č. 10446/1979 31.01.1979
T 478.4016 v.č. 10447/1979 31.01.1979
T 478.4017 v.č. 10448/1979 31.01.1979
T 478.4018 v.č. 10449/1979 31.01.1979
T 478.4019 v.č. 10450/1979 21.02.1979
T 478.4020 v.č. 10451/1979 27.02.1979

Plzeňské "čtyřky" byly kromě pozdějších děčínských jediné, které zajížděly do města svého zrodu, tedy do Prahy. Tam vedlo jejich nejdůležitější vozební rameno. Z necelé poloviny bylo už nějaký čas dokonce pod trolejí - z Prahy do Berouna dospěla trolej už roku 1973, ale v osobní dopravě měla vliv jen příměstské osobní vlaky. Ty přímé "ze z" Plzně jezdily bez výměny lokomotivy až do Prahy, což mělo jen dočasný charakter, podobně jako v Púchově. Po roce 1980 už do stověžaté matky měst jezdily motorové lokomotivy jen s důležitými mezistátními expresy a rychlíky a to do počátku léta roku 1987, kdy byla dokončena elektrizace zbytku plzeňské trati. Vzpomeňme především "Západní expres" a tehdy ještě bezejmenné vnitrostátní rychlíky, mířící do západočeského lázeňského trojúhelníku, vytěžované spacími vozy. Dalším působištěm plzeňské řady T 478.4 bylo navazující rameno do Domažlic a tehdy zapovězené pohraniční stanice Česká Kubice. Tam se vedení vlaků předávalo sousední správě DB, která tam zajížděla především s řadou 218. Tak se dopravoval bezejmenný mnichovský Ex 468/469. Jinak se "čtyřky" dostávaly i na trať do Žatce, Chomutova a Mostu. To už opět v časech, kdy byl početní stav doplněn dalšími sériovými stroji. Rovněž LD Plzeň vystavovalo na vybrané vlaky dvojice lokomotiv, které lépe pomáhaly zvládat stoupání přes Kařízek. V rámci dislokace je třeba vzpomenou i vzájemnou výměnu lokomotiv T 478.4006 a T 478.4017 mezi Plzní a Bratislavou, provedenou z nařízení FMD v rámci porovnání údržby v uvedených depech. Došlo k ní už po několika měsících provozu.

Poslední místem, kam byly v roce 1979 nové stroje z ověřovací série dodány, bylo LD Brno. To tehdy sídlilo ve starém depu na dolním nádraží, po němž pak bylo depu neformálně přezdíváno a to natolik, že se název "dolní" dostával i do názvu služebny, nakolik tam snad nikdy oficiálně nefiguroval. Do Brna bylo přiděleno posledních šest lokomotiv T 478.4021 až 4026. Přebíraly se takto:
T 478.4021 v.č. 10452/1979 23.02.1979
T 478.4022 v.č. 10453/1979 27.02.1979
T 478.4023 v.č. 10454/1979 28.02.1979
T 478.4024 v.č. 10455/1979 28.02.1979
T 478.4025 v.č. 10456/1979 31.03.1979
T 478.4026 v.č. 10457/1979 31.03.1979

Brněnské depo obsluhovalo zrovna dvě významná vozební ramena a frekventované tratě. V obou případech elektrizací ještě dlouho po té nedotčené devadesátikilometrové úseky do České Třebové a do Přerova. Na třebovském rameni, dlouhodobě sužovaném výlukovými pracemi v tunelovém úseku Brno - Blansko, vozily "čtyřky" pozůstatky dříve husté dálkové dopravy, jako byl rychlík "Amicus", "Horehronec", "Podlužan", "Ještěd" a "Nisa". Dlužno poznamenat, že v roce 1979 se všechna tato jména ještě v jízdních řádech nenacházela, až později, stejně jako prodloužená trasa horehronského rychlíku z Bratislavy do Prahy. A liberecké rychlíky se v uvedeném období ještě dopravovaly na dnes už neuvěřitelný jeden zápřah, v řadě T 478.3 - krátké pobyty v České Třebové to dokládají. Éra motorové vozby rychlíků Brno - Liberec bez přepřahu se datuje v letech 1973 až 1980 a řada T 478.4 už do ní nezasáhla. Na českotřebovském rameni s rozvodím a zlomem nivelety u Svitav se vybrané spoje dopravovaly dvojicí "čtyřek". Na půvabné dvoukolejce v údolí Svitavy jezdila přečíslovaná řada 754 až do počátku roku 1999. Řada výkonů však připadla i na jednokolejku Brno - Přerov, kam se vozily především bohumínské rychlíky. Není to zcela přesné vyjádření, neboť podle jednotlivých GVD či vlaků se rychlíková spojení často trasovala po vlárské dvoukolejce do Blažovic, odkud se Holubickou spojkou dostávala na vlastní přerovskou trať. A přerovskou relaci navíc řada T 478.4 vozila i přes Moravský Písek (zejména rychlík "Petrov"), nebo Uherské Hradiště. Ale touž šlo o pozdější léta a prolínání provozu s řadou T 478.3 a později řadou 750.

Všechna uvedená depa, kam nové "čtyřky" přišly, měla společné rysy osobní dopravy - doprava těžkých rychlíků, přemostění úseků bez troleje, přičemž výchozí a koncové body měly rozdílné napájecí systémy. Při vrcholu parní éry tam sloužily nejvýkonnější typy parních lokomotiv (především řada 498.1 a v Brně 475.1), pak se zde zkoušely první motorové lokomotivy se širší působností (ř. T 478.1), ale protože tyto zcela výkonově nepostačovaly, pára zde ještě přelom 60.a 70. let vydržela a teprve po roce 1972 ji začala vážně ohrožovat nová a výkonnější řada T 478.3. Nástup řady T 478.4 byl pak už jen přirozeným vývojem, po němž už mohla přijít jen efektivnější elektrizace.





Lokomotiva T 478.4022 (754.022) ČSD ve vzhledu, odpovídající druhé polovině 80. let, vyjížděla 30. 6. 1989 z "jedničky" tunelu od Maloměřic k Bílovicím nad Svitavou. Foto Jaroslav Valeš





Další generační nátěr řady 754 - typický produkt ŽOS Zvolen z počátku 90. let. Jen lité tabulky jsou po brněnsku nalakovány černo-bíle - to patřilo "čtyřkám", zatímco "nulky" měly modrý podklad a těch nemnoho dožívajících "trojek" je mělo červené. Stroj 754.022 ČD vezl 1. 10. 1995 mezistátní rychlík R 920 "Javorina" Trenčianska Teplá - Liberec. Tehdy brněnské "čtyřky" jej vozily na jeden zápřah na 270 km dlouhém a ze 2/3 dvoukolejném úseku z výchozí stanice až po Českou Třebovou. Zde vidíme průjezd zastávkou Marefy po předešlém rozjezdu v Bučovicích. Foto Lajos





Od roku 1997 nese stroj 754.022 zeleno-sivý nátěr skříně, v roce 2005 opravený v dílnách DPOV Nymburk. Po této opravě, trvající asi 20 měsíců, se však netěšil pražádné oblibě a trpěl nízkou spolehlivostí. Po výjezdu z depa byl často docela rychle zpět a vysloužil si trefnou přezdívku "bumerang" a nebylo divu, že se jej při první příležitosti brněnské depo rádo zbavilo. V létě 2007 však ještě sloužil na jihu Moravy a ráno 25. 7. 2007 zastavoval s osobním vlakem č. 4105 v Kyjově zastávce. Foto Lajos



Lokomotivy řady T 478.4 z ověřovací i první série se v důsledku postupu elektrizace ve druhé polovině 80. let začaly objevovat v dalších lokalitách. Jubilující stroje nižších čísel přišly ale jenom do několika málo míst. Částečně rozpuštěná plzeňská flotila našla uplatnění v dalších depech tehdejší Jihozápadní dráhy - jeden stroj - dlouhodobě T 478.4006 - sloužil na přechodu Cheb - Schirnding DB. Ale větší provozní význam měly stroje T 478.4008 a T 478.4020, jako první předané roku 1986 nejprve do LD České Budějovice a po dvou letech do podřízeného PLD Tábor. Byly určeny pro vozbu mezistátních vlaků mezi Benešovem a Českými Velenicemi resp. Gmündem. Následovaly je tam pak ještě T 478.4007 a 4009. Sesterské T 478.4015, 4016, 4018 a 4019 přešly do dnes již zrušeného LD Zdice a vozily především rychlíky z Chomutova do Č. Budějovic a z Berouna do Klatov. Odtud v roce 1992 přešly dílem do Tábora a dílem zpět do Plzně. Odtud se zase některé stroje (754.015 a 754.016) předaly do Klatov, tehdy dočasně DKV Plzeň západ a doplnila je tam roku 1995 z Brna předaná 754.024. Roku 1988 přešla ze Zvolena do Liberce 754.013 a obdobně z Bratislavy přes zvolenské dílny do Brna 754.012. V témže období začíná odchod valné části řady 754 z Bratislavy, dokončený až koncem léta 1991. Uchytily v RD Zvolen (754.004, 005, 010, 011, 014, 017 a nakonec v roce 1991 i 754.003). Krátce po vzniku ŽSR přešly ze Zvolena do Prešova (mimo dalších a mladších "čtyřek") i 754.005 a 754.014. V roce 1996 se značná část lokomotiv z ověřovací série překvapivě objevila v DKV Veselí nad Moravou (754.007, 008, 009, 012, 013, 016 a 018). Zdejší působení skončilo v roce 2004 přesunem do Brna-Maloměřic. Tažení proti řadě 749 přivedlo "čtyřky" i do Olomouce, kde od roku 2009 sloužily mj. 754.020, 021 a 022, ovšem po nástupu modernizované řady 750.7 předané do Bohumína, kde se objevila i 754.025. Ta tehdy proslula dlouhým čekáním na motor se zesílenou skříní během vyvazovací opravy v DPOV Nymburk, než potřebným agregátem posloužila 750.119, odeslaná na modernizaci do třebovských dílen CZ LOKO. Dalším depem ČD, kde se řada 754 a jmenovitě ověřovací série objevila, je Praha-Vršovice, kde roku 2011 objevily lokomotivy 754.007 a 754.008. Nelze opomenout ani Bohumín, kde jsou spíše formálně ve stavu polonizované stroje řady 754, dlouhodobě však pronajaté společnosti PKP Intercity - patří mezi ně i 754.025 a 754.026, které po boku sesterských 754.037 a 754.046 dopravují vlaky na severu Polska u baltského pobřeží. Později je v Polsku doplnila ještě 754.028. Ale toto už je nad rámec našeho povídání, věnovaného příchodu prvních "čtyřek" do provozu ČSD. Za zmínku jistě stojí novodobý návrat řady 754 do Bratislavy počátkem milénia, kde se znovu mj. objevily 754.004 a 754.005, uplatněné na vídeňské vozbě. A velmi krátké trvání měl pobyt řady 754 v depu Nové Zámky, kde jubilující sérii zastupovala "štvorka-štvorka", tedy opět 754.004 ZSSK. Snad je výčet služeben, dotčených řadou T 478.4/754 z ověřovací série úplný. Krátkodobé zápůjčky, jako třeba 754.009 na jaře 2004 do Valašského Meziříčí, raději nepočítejme. V době vydání článku se předpokládají další přesuny řady 754.





Opravdovou legendou mezi "čtyřkami" je lokomotiva T 478.4023 (754.023), počátkem 80. let výjimečně nalakovaná v zeleno-bílo-šedé kombinaci, doplněné žlutým bleskem a oranžově-černými tabulkami a šrafy. Bylo to oficiálně na zdůraznění kompletní údržby v podmínkách domovského depa, bez odstavení do hlavních dílen, bez prostojů a s vykázáním jisté úspory. Ve vztahu k naftovému motoru a hlavnímu uložení byla taková údržba docela sporná, i když z předchozí kalamity řady T 478.3, kvůli níž se musely znovu zatápět odstavené parní lokomotivy a další zapůjčovat, měli na dolním nádražím bohaté zkušenosti. T 478.4023 ČSD jede 3. 5. 1984 v čele rychlíku R 674 "Podlužan" od maloměřického uzlu k tunelu č. 1. Foto Jaroslav Valeš





Lokomotiva 754.023 ČSD prošla několikrát obnovou nátěru i drobnými vizuálními změnami, výměnu tabulek s řadovým označením a náhradu rudé hvězdičky odlévaným lvíčkem v to počítaje. Porevoluční vzhled tak vidíme na snímku z 8. 11. 1990, kdy zastavovala v Babicích nad Svitavou s dopoledním osobním vlakem do Brna. Foto Lajos





Po menším zahoření v závěru roku 1998 se lokomotiva 754.023 ČD poprvé za dvacet let svojí služby dostala do hlavních dílen a to ŽOS Česká Třebová, odkud se vrátila jako docela obyčejná, tuctová zeleno-sivá "čtyřka". Takto jsme ji mohli vídat v rozmezí let 1999 až 2007. Na snímku k 25. 8. 2002 je zachycena na cestě s nedělně zesíleným vlakem Sp 1926 Vlárský průsmyk - Brno a byl pořízen z vjezdového návěstidla tehdy ještě plně funkční železniční stanice Pitín. V prosinci 2002 tam byla ukončena dopravní služba a v době psaní tohoto článku už byla asanována i výpravní budova. Foto Lajos





Vzápětí po návratu stroje 754.023 ČD z další dílenské opravy počátkem roku 2008 na něm byl svépomocí brněnských strojvedoucích zhotoven žlutý blesk a doplnily se drobné bílé "malůvky". Po deseti letech byla "čtyřka-dvacet trojka" zase tím, čím léta před tím. Ještě v novotou vonícím nátěru ji vidíme na obrázku z 27. 7. 2008 klesat od Bystřice nad Pernštejnem do Rožné. Foto Lajos





Další známý brněnský stroj 754.024 ČSD se dopoledne 18. 9. 1992 rozjížděl s osobním vlakem z Brna hl. n. do Přerova, vedle něj jel souběžně R 373 "Balt-Orient". Nakonec byla 754.024 první z ověřovací série, která Brno v létě 1995 opustila a zamířila do Klatov, tehdy DKV Plzeň západ





Lokomotiva 754.024 ČD byla Klatovům a vůbec Pošumaví věrna po dlouhá léta. Na přelomu let 2003/2004 prodělala ve Valašském Meziříčí MVY opravu a také dostala nový, již tradiční "plzeňský" kabátek. V něm ji vidíme 7. 8. 2007 připravenou k odjezdu z pohraniční stanice Železná Ruda-Alžbětín zpět do domovských Klatov. Foto Lajos



Začátky těchto lokomotiv nebyly lehké a servisní technici výrobního podniku se na čas stali v jejich domovských depech dobrými známými, ovšem po čase byly všeobecně známé "dětské nemoci" vychytány a mašiny se staly každodenní záležitostí. Dnes už to možná ani tak nepřijde, ale ve svojí době přinesly povícero nových technických řešení. Kromě vlastního elektrického vytápěcího zařízení šlo zejména o elektronický regulátor výkonu, automatickou regulaci rychlosti a elektrický brzdič s příslušnými ovladači. Zvládnutí jejich obsluhy, údržby a oprav kladlo nároky na personál. Na nových vozidlech trpěly typické "brejlovcové" záležitosti, jako přeskoky na lehce poddimenzovaných elektrických točivých strojích, netěsnosti či praskání palivového a olejového potrubí, včetně filtrace. A snad právě tady se ukázala jistá výhoda početnosti ověřovací série, když se tyto problémy vyskytovaly v širší rovině, což bylo důvodem k vylepšení hotových lokomotiv a zapracování do připravované první série.





Stroj T 478.4025, ještě v původním nátěru, bez žlutého výstražného proužku, vidíme 16. 5. 1984 na jednokolejce Brno - Přerov, u Ivanovic na Hané, pod mostní stavbou, které byly pro tuto trať typické. Foto Jaroslav Valeš





Velmi dlouho nesla lokomotiva 754.025 jednotný nátěr se širokým žlutým pruhem - poprvé od podzimu 1991, pak když byl na jaro 1998 z dolní poloviny obnoven a v závěru roku 2004 kompletně přelakován PUR nátěrovými hmotami. Až do roku 2011, kdy na něm DPOV Nymburk po delším odstavení a čekání na motor se zesílenou skříní dokončilo vyvazovací opravu. Zde ji vidíme na spíše kuriózním, ale svého času pravidelném výkonu - vozbě manipulačních nákladních vlaků z Veselí nad Moravou do Velké nad Veličkou. K tamnímu mechanickému vjezdovému návěstidlu potahovala v zimní ráno 29. 1. 1999. Foto Lajos





Znovu 754.025 ČD a návěstní mechanika. A jedinečný okamžik. Odpoledne 16. 9. 2003 vezla rychlík z Brna do Jihlavy a právě se přepínala návěstidla ve stanici Zastávka u Brna. Předchozí vlak se ještě řídil platností mechanických návěstidel, tento již světelnými a tak kolem právě zneplatněné vjezdové mechaniky v poloze "Stůj" projíždí, protože se strojvedoucí, dozorovaný budoucím heršpickým přednostou Ing. Aloisem Kotrbou, už řídí světelným návěstidlem. Foto Lajos





V polovině roku 2004 se lokomotiva 754.025 ČD roznemohla na tlak oleje motoru - došlo k prasknutí bloku motoru během služby na Vlárské trati. Zůstala odstavena ve Veselí nad Moravou, kde se pak po dohodě provedl převaz motoru za jiný, sice ojetý, ale funkční. Současně byly provedeny i další menší opravy, završené přelakováním. Za vzor posloužila lokomotiva 754.012 a obě vidíme spolu na snímku z 5. 4. 2005 u veselské točny. Podvozky v popředí pocházejí z havarované a zrušené lokomotivy T 478.1225. Foto Lajos



Lokomotivy řady T 478.4 z ověřovací série byly z výroby opatřeny dobovým jednotným barevným řešením, oficiálně zavedeným roku 1976, ale praktikovaném už o dva roky dříve. Celá skříň a oproti jiným řadám i střecha byly višňově červené (ČSN 8300), hlavní rám a celý spodek včetně táhlového a narážecího ústrojí (což bylo poněkud netypické) pak středně šedé (ČSN 1100). Madla, olemování čelních "brýlí" a ozdobná linka okolo pluhu byly bílé (ČSN 1000). Typickým znakem řady T 478.4 byly nejen zásuvky a přípojky elektrického topení na čele, ale i samostatné zásobníky písku pod úrovní hlavního rámu, v němž byly zhotoveny plnicí otvory. Na dálku byly nové "čtyřky" znatelné i doprostřed podélníku hlavního rámu usazeným výrobním štítkem. Proti mladším sestrám z I. série se ta ověřovací lišila třeba větším kruhovým znakem ČKD průměru 315 mm na dveřích a orámovaným sítkem sání vzduchu na stanoviště uprostřed čela - ty mladší již měly posuvnou mřížku a tovární znak zmenšený na průměr 250 mm.





Posledním dodaným strojem řady T 478.4 z ověřovací série byl T 478.4026 ČSD. Vidíme jej u severního portálu tunelu č. 1 za Brnem ve směru k České Třebové. Foto Jaroslav Valeš





Dlouholetá podoba lokomotivy 754.026 ČD, v červeno-žlutém nátěru. Odpoledne 9. 9. 1998 přivážela osobní vlak z Brna do Jihlavy do odbočné stanice Okříšky. Ve vlaku byly zařazeny obstarožní velkoprostorové vozy řady Bh - "maďary". Foto Lajos





Zánovní nátěr nesla 3. 8. 2002 lokomotiva 754.026 ČD, když vedla od Jihlavy k Okříškám budějovický rychlík. Nátěr provedla firma Olpas Krnov.
A na Vysočině právě probíhaly žně. Foto Lajos



Dodnes jsou skoro všechny lokomotivy v provozu. Zrušena a zlikvidována byla nejprve 754.017 ZSSK po těžké nehodě v Jesenském v létě 2002. Na svůj ortel v Plzni čeká částečně vyhořelá a již nekompletní 754.020 ČD v Plzni, neprovozní od roku 2012.


Text: Lajos
Foto: Jaroslav Valeš, Ladislav Budín a Lajos
Poděkování náleží panu Davidu Rektorovi za konzultace.

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
Nikis182
Zaslaný: 05.12.2019 16:47  
Založený: 03.11.2011
Miesto: Holíč
Príspevkov: 4612
 Re: Čtyřky mají čtyřicet - ověřovací série (2)
Opäť skvelý výber fotiek, páčia sa mi hlavne pohľady na nezadrátovanú trať z Brna do Třebovej. :number one:
lajos
Zaslaný: 11.12.2019 16:03  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 13119
 Re: Čtyřky mají čtyřicet - ověřovací série (2)
Velké díky :-)
Na třebovské trati to těm "čtyřkám" slušelo. A s těžkými rychlíky, ale nakonec i dlouhými osobními vlaky si cestou k rozvodí u Svitav dobře sáhly na své výkonové možnosti :number one:
cas


Branislava, Bronislava
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 33 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 4

Registrovaných: 0
Anonymných: 33

Viac ...