Je skoro pět hodin ráno 09.06.2009 a kdesi v dáli troubí vlak. No dobře říkám si, však jsme na nádraží....cooo?? Jede náklad! Rychlý úprk ze spacáku, honem do bot, foťák na krk, ISO 1600 a uvidíme co z toho bude. V tu ránu se přiřítil z kopců náklad vedený dvojicí Herculesů.

Co si asi pomyslel strojvedoucí, když jsem ho tak brzy ráno fotil. Zjistili jsme tedy že tu náklady jezdí a dali se vařit ranní kávičku. Najednou půl hodiny po prvním nákladu další troubení, to už je mnohem víc světla a tak si můžu dovolit dát citlivost ISO 800. Takže dva náklady dolů, mohlo by jet něco do hor. Taky že jelo, lokomotivní vlak od prvního nákladu, zjevně jel pro další náklad. Čekáme na jediný ranní osobák ke kterému k našemu údivu dojelo či došlo plno lidí. Pro naše potěšení to není Desiro ale další Hercules do sbírky. Pořádně to zvěčníme a míříme do stanice Bad Sankt Leonhard. Nadávám na ten název, protože tu děláme spousty fotek posunu Herculesa, že se mi to bude špatně popisovat. Ale raději špatně popisovat fotky, než nepopisovat nic. Dávám se do řeči s osazenstvem stanice, jsou vstřícní a ochotně mi vysvětlují, že náklad z vrchu přijede přesně v tolik a tolik, ale že do té doby budou skládat soupravu na vlečku do fabriky nad nádražím, pak to přeruší a po průjezdu nákladu to zase dokončí a povezou na vlečku. Vydáváme se zpět k Taxwirtu, kde nás očarovalo esíčko. Náklad skutečně jel a jel načas! Vracíme se do Bad Sankt Leonhardu a fotíme pokračování posunu. Kývneme našim novým známým, že odjíždíme a míříme na jih, do teplých krajin s hradem pod viaduktem. Cestou se zastavujeme v Sankt Stefan im Lavanttal a fotíme Herculesa s nákladem.

První ranní náíklad z hor v podání dua 2016.059 + 2016.048 v zastávce Reichenfels - St.Peter

Druhý ranní vlak z hor, tentokrát 2016.055 a 2016.048 Reichenfels - St.Peter

Stejný vlak o pár metrů blíž ve zrušené stanici Reichenfels - St.Peter

Ranní lokomotivní vlak do Zeltwegu (2016.048 + 2016.055) v Reichenfels - St.Peter

Stejný vlak odzadu. Na snímku je vidět jak se v Rakousku vyjmutím výhybek udělá ze stanice zastávka.

Posun 2016.056 ve stanici Bad St.Leonhard

Dost bylo Herculesů. Co takhle pár Taurusů na Tauernbahn? Ok, tak hupky dupky na A2 směr Spittal an der Drau. Po dálnici to trabantík letí až 120 km/h. Mnoho aut s CZ a SK značkami kteří míří nejspíš do Chorvatska či Itálie na nás troubí a zdraví s úsměvem. Přejíždíme z A2 na A10 a po 40 km sjíždíme u Spittalu k trati. Pohledem do Kurzbuchu zjišťujeme, že na Tauernbahn je sedlo a tak se jedeme podívat na trať do Lienz. Nic moc fotofleky tak alespoň z nouze ctnost fotíme jeden Regiozug a vracíme se k Tauernbahn. Jsme zvědaví jak vypadá náš flek u zastávky Oberfalkenstein zespodu... Je to úžasné, nemá to chybu, vždycky jsme dojeli vlakem na zastávku, pofotili něco okolo a zas odjeli. Dnes to vidíme odspodu. Nápad, že zkusíme vyjet k nádraží v Kolbnitz nebyl nejlepší,. Je to hrozně vysoko a tak se šplháme na jedničku/dvojku do kopců. U nádraží smůůůůla, poslední úsek spodní rampy Tauernbahn se zrovna dodělává a nádraží je celé rozkopané. Zrovna projíždí RoLa tak když už jsme sem vyjeli ji fotíme, jede taky jen jednou denně že...

Trabant 601S s doporučenou výbavou pro cesty do zemí západní Evropy, kde není trabant obvyklým vozem. (A2 Klagenfurt)

Řidičák 8073.098 na čele vlaku R4608 přijíždí do výh. Kleblach-Lind

1216.014 s RoLa vlakem projíždí rozkopanou stanicí Kolbnitz

Sjíždíme opět dolů na silnici 106, která vede údolím od Spittalu k Tauerntunelu kde končí (dál se jezdí autovlakem). Přijíždíme do Obervellachu, po pravé straně náš hrad Niederfalkenstein, nad ním ruina Oberfalkenstein a samozřejmě mezi nimi slavný viadukt Falkensteinbrücke. Hledáme to správné místo, kterým se dostaneme na protisvah, ale nenacházíme jej a tak se dostáváme na druhý most přes řeku Möll, která teče v údolí a parkujeme za mostkem. Veškeré plány na foto z protisvahu opouštíme, protože nám cedule hlásí, že zrovna začalo měsíční období odstřelu hornin a je vstup zakázán. Nevadí, piknikujeme a fotíme dva vlaky EC. Jelikož je dole na trati velká výluka zřejmě je přes den omezena nákladní doprava tak se rozhodujeme pro dnešek zajet nahoru k zastávce Oberfalkenstein, zaparkovat a jít fotit kolem Falkensteinbrücke. Cestu nahoru nalézáme uprostřed obce Obervellach, směrovky Burg Falkenstein. A stoupáme, stoupáme, na dvojku, na jedničku, ale stoupáme. Dohromady 3,5 km do strmého kopce s úzkou cestou a velkým množstvím výhyben. Zastávka Oberfalkenstein - 963 m.n.m, obec Obervellach je položena ve výšce 686 m.n.m, čili my vystoupali 277 metrů. Taky že v cíli trabík hicoval, takže jsme mu otevřeli kapotu aby se nadýchal čerstvého horského vzduchu a ochladil si svůj dvojtaktní motor.

Lokomotiva ř.1044 s vlakem EC 690 přejíždí po Lindischbrücke, v pozadí je vidět kousek Lindischgraben viaduktu staré trati

Stejný vlak o kus dále na mostě objíždí nepoužívaný Lindischtunel před zastávkou Oberfalkenstein

A konečně na nejznámějším viaduktu Tauernbahn - Falkensteinbrücke, zprovozněném v roce 1974

Křižování těsně nevyšlo a tak EC 691 přejíždí přes Falkensteinbrücke sám

Poslední okamžiky před vysokohorským testem. Teď jsem dole a vyjedu až tááámhle vysoko k tomu velkému viaduktu...

A je to tady! Vzduchem chlazený východoněmecký dvojtaktní dvojválec vytáhl sebe a ještě dva ložené fotografy až nahorů k zastávce Oberfalkenstein (foto:Jan Dostál)

Detailní pohled na vstupní bránu hradu Niederfalkenstein

Opravdu toho moc nejezdí takže se snažíme moc nepřesouvat a zkoušíme nově upravený svah s pohledem na Falkensteinbrücke a hrad Niederfalkenstein. Zrovna se tu křižují EC vlaky. Po čase se vracíme do zastávky a začíná poprchat. Byli jsme tam tu třikrát, pokaždé nám sprchlo. Místního dědu jsme zdravili když přikrýval plachtou seno, ten dobře pozná co je dešťový mrak a co jen fotomrak. Najednou se postavilo návěstidlo, říkám ze srandy:“ Honzo pojede žlutej taurus jako předloni“ a on fakt jel. Úplně náhodou, stejně jako tehdy.

Vydal jsem se prozkoumat trať směrem k Mallnitz, kde zrovna projížděl jeden osobák ze dvou, co tam za den jedou. Nakonec jdeme fotit ještě boční záběr na viadukt a dole projíždí místní Bundespolizei, říkáme si, to snad není pravda, to je smůla, teď nás zase budou legitimovat. Naštěstí k nám nejeli, ale nervy nám tak zapracovali, že jsme z toho byli oba dost špatní, ale nebylo nám jasné proč, když to tam musí být samý fotograf.

Bylo už pozdě, měli jsme toho dost a tak si dáváme teplou polívčičku a hodnotíme jaké to celé bylo, hlavou nám pořád vrtají ti policajti. Honza se ukládá na lavičku a já pro jistotu zůstávám spát v autě. Co kdyby náhodou v noci dojeli.

1044-ka na Falkensteinbrücke v čele EC 591

Reklamní 1116.250 na čele a "sériový" 1116 na konci vlaku EC 113

Modelový záběr 1044.065 na Falkensteinbrücke

1216.930 projíždí zastávkou Oberfalkenstein...

...a na postrku má 1216.940

REX 1747 (1216.127) na trati mezi zastávkou Oberfalkenstein a bývalým tunelem Untere Lindisch, "nová" trať ve stopě staré trati

A pohled odzadu, vpravo Untere Lindischtunnel, vlevo "nová" trať, obcházející v odřezu tunel

Průjezd nákladního vlaku v čele s 1044.125 zastávkou Oberfalkenstein, vlevo již přes 30 let opuštěný Leutschacher Tunnel

...a samozřejmě postrk nákladnímu vlaku v podání 1044.065 za zastávkou Oberfalkenstein

Na zastávce Oberfalkenstein právě zastavil R 4939 v čele s 1216.127

Německá ř.101 s vlakem EC 115 přejíždí po Falkensteinbrücke

Přípřež 1116.056 vlakové 1216 v zastávce Oberfalkenstein

A samozřejmě postrková 1044.075 projíždí pod mostem nad zastávkou

Nemůžu usnout a přemýšlím, najednou mě napadlo, že mám stativ, tak ok, vyrážím kolem 22.té na most nad zastávkou že si udělám pár „průjezdů“. No jestli odpoledne jely tři náklady, tak večer jich jelo snad deset. Jeden za druhým. Pár fotek udělám, taky ještě vlak „s oknama“, čili EC-čko a i já jdu spokojeně spát...

Postrk stoupá Oberfalkensteinem...

Autor: TheoKojak