Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom

Pielstick na modro

 
Mezi poslední „barevné“ lokomotivy ČSD, které opustily brány výrobních podniků v jiném, než striktně dodržovaném jednotném nátěru, patřily nejstarší stroje řady T 466.0 (pozdější řada 735). Jediný prototyp T 466.001 z roku 1971, pak další pětikusová ověřovací série, dodaná na podzim 1973 a další pětice lokomotiv z další dvacetikusovky nesly neotřelý modrý nátěr kabiny a kapot. I když jich bylo jen 11, zaujaly natolik, že po uvolnění poměrů se dostalo k dosazení této jednoduché a přitom vkusné barevné kombinace na jiné stroje této řady a to i v místech, kde modře nalakovaní „pielstici“ nikdy nesloužili.

 










Takto vypadal skutečný modrý „pielstick“ - dnes muzejní T 466.0007, ale tady v létě 1976 ještě zánovní stroj strojové stanice Hodonín. Tehdy odjížděl s osobním vlakem Zaječí – Hodonín ze stanice Velké Pavlovice. Foto: sbírka Zdeněk Picka, použito se souhlasem správce www. prototypy.cz.



Do března 1974 se řada T 466.0 opatřovala modrým nátěrem, od června téhož roku se přejímaly už lokomotivy červené, ale stále ozdobené žlutými doplňky a s výrazným černým spodkem. Takto vypadaly stroje T 466.0012 až 123, průmyslové T 466.0501 či 502 a také jej v dílnách dostala původně modrá T 466.0011. Dnes nám tuto kombinaci prakticky dokládá zvolenský „mazlík“ T 466.0253, zde na snímku z Myjavy, dne 19. 6. 2010.



Teprve na jaře 1977 se v martinské lokomotivce uplatnil výnos o sjednocení nátěrů ČSD a tak počínaje T 466.0124 bylo schéma prosté – kapoty a kabina červeň višňová, spodek i střechy středně šedá. Velmi zdařilá obnova se podařila na muzejní rakovnické lokomotivě T 466.0286, která vedle stylově nalakované „čtyřky“ 754.066 opouští stanici Nedvědice v červenci 2005.



Po roce 1982 se lokomotivy z dílen vracely obohacené o čelní žlutý výstražný proužek šíře 300 mm. V tomto nejrozšířenějším barevném provedení se v lednu 1991 představuje u Rohatce dnešní muzejní „pielstick“ 735.007 (T 466.0007).



Od roku 1988 chrlily dílny nový unifikovaný nátěr s charakteristickým 600 mm širokým žlutým obvodovým pruhem. Lučenecká perla 735.017 však není tím nejsprávnějším příkladem – do naplnění zadání jí chybí (nesympatický) hnědošedý spodek, který se poměrně záhy prováděl obvyklou, osvědčenou a lépe ladící středně šedou. Hvězda kokavských manipuláků spíše dokládá, jak šlo povětšinou nevkusný jednotný nátěr trochu vylepšit. VS Lučenec, 11. 11. 1992.



K historii těchto nátěrů jsem se dostal před 20 lety, když moji starší kolegové a kamarádi usilovali o „zmodrání“ uvedených strojů – Ivan a jeho parťáci měli svou T 466.0013, Jano chtěl v dílnách přelakovat T 466.0017. Zatímco o první mašinu bylo usilováno moc brzy, druhá zase pozdě, kdy z dílen sešlo a zanedlouho i z provozního nasazení na Slovensku.
Začněme popořádku: základ tvořila kabina s předním a zadním představkem v modři návěstní, spodek byl vybarven v šedi střední, zatímco střechy kapot a snad i kabiny byly pastelově šedé. Kryty výfuků mezi čelními okny byly hliníkově bílé, madla a kliky dveří kapot černé, tak jako nárazníky a spřáhlové ústrojí. Čela zdobily na vrchol postavené žluté trojúhelníky vysoké 400 mm, na bocích byly rovněž žluté podélné linky poloviční výšky s negativním úkosem na koncích a to v úhlu 45°. Pluhy měly červeno-bílé šrafování, tmavá rumělka zdobila i rám hlavního reflektoru, tak jako podkladovou barvu smaltovaných tabulek s řadovým označením, výrobními tabulkami a znakem výrobce (TEES Martin). Zde je na místě dobré zdůraznit, že tyto poznatky vycházejí z bádání uznávaného zlínského modeláře Ivana Bednaříka. Výkres s původním barevným řešením se lučeneckým kolegům nepodařilo obstarat – dotázaný výrobní podnik tvrdil, že veškerou dokumentaci po ukončení výroby předali do ŽOS Zvolen a následně dotazované zvolenské dílny toto zase popřely, takže obnovovaný vzhled byl doslova odvozován z dobových fotografií.



Vůbec prvním modrým „pielstickem“ se stal 735.103 (fyzicky ale T 466.0103) z LD Cheb a jeho podřízené vozební stanice Karlovy Vary. V prosinci 1992 se z hlavní opravy v ŽOS Česká Třebová vrátil v uvedené barevné kombinaci. Mé první setkání 21. 4. 1993 nedopadlo zcela podle očekávání – zrovna prodělával opravu, a všelijak nasvícen aspoň postával před rotundou karlovarského depa.



Druhé setkání už bylo lepší – T 466.0103 vedla Mn vlak po trati „Krušnohorského Semmeringu“ z Horní Blatné do Karlových Varů a 14. 7. 1993 zapózovala ve stanici Nejdek.



T 466.0103 v akci – v čele manipuláku se blíží do odbočné stanice Nová Role.



Opakovaná cesta do Karlových Varů přinesla milé překvapení – v depu již byla druhá sesterská lokomotiva 735.125 (též fyzicky T 466.0125). Kvůli garančním závadám se podrobila zkušební jízdě za účasti opravce. A tak 14. 7. 1993 zapózovala na balanční točně VS Karlovy Vary.



I v černobílém podání vypadá modrý „pišta“ dobře.



Návrat ze zkušební jízdy, poblíž stanice Karlovy Vary-dolní nádraží.



Rok 1993 přinesl nejen předloze věrný modrý stroj 735.152 v pobočném depu Turnov (jeho foto bohužel nemám), ale také podomácku zhotovený a trochu odlišný modrý nátěr na stroji 735.223 z LD Česká Lípa. Původní a jen dočasný vzhled se starým označením a bílými trojúhelníky však byl hezčí. O rok později je musel překrýt čelní výstražný proužek. V této podobě se 735.223 představuje 24. 9. 1994 na českolipském hlavním nádraží po návratu z místních obsluh.



Modrá barva se začala míchat i v depu, které v polovině 70. let modře vybarvení „pielstici“ proslavili. V LD Břeclav to byla na jaře 1993 nejprve 735.036, kterou jsem chodil netrpělivě obhlížet, jak se lakuje. Tento snímek vznikl navečer 30. 4. 1993, kdy mašina po dokončené opravě odjela zkušební jízdu.



Doménou modré 735.036 byl manipulákový turnus z domovské Břeclavi do Hrušovan nad Jevišovkou, doplňkově do Lednice, Bořího Lesa a Lanžhota. Ještě novotou vonící posunuje 1. 6. 1993 v Mikulově na Moravě.



Občasný zásah do osobní dopravy – porouchaný prototyp 842.002 odtáhla modrá krasavice a v poledne 1. 6. 1993 zapózovala na viaduktu v Jevišovce i s maličkým náznakem Pálavy vlevo.



Posun 735.036 mezi návěstní mechanikou v Hrušovanech nad Jevišovkou, 1. 6. 1993.



Čekání na vykřižování ve Valticích. Nebýt nových tabulek a velkých nárazníků – tak snad jako kdysi...



Velikonoční pondělí 4. 4. 1994 a čekání 735.036 v čele „Šrámu“ neboli přestavovacího vlaku z Bořího Lesa a jeho Fosfy, kdysi chemické fabriky továrníka Schramma, která dala těmto vlakům i nádražáckou přezdívku.



Když se setkaly dvě lokomotivy a v klasických barvách, to byla kdysi událost – u severní točny LD Břeclav večer 8. 5. 1993 odpočívají 735.036 a 771.138 v obnovených původních nátěrech a 771.070 a 735.268 ve starších verzích jednotných nátěrů ČSD.



Asi o půl šesté hodině ranní vznikl snímek čerstvě opravené a nalakované lokomotivy 735.081 v Břeclavi. V polovině července roku 1993 se chystala k ranní obsluze Lednice, Poštorné a Bořího Lesa, jak dokládá „rajka“ za lokomotivou.



Nezbytný posun s lokomotivou 735.081 po dojezdu Mn vlaku do cílových Hrušovan n. Jev. v zasněžený den 24. 11. 1993.



Po půl roce opět hrušovanský uzel, nyní z opačné strany – od Břeclavi tam 19. 7. 1994 vjíždí manipulační vlak s turnusovou 735.081.



Odkvétající krása – na jaře 1997 už v Břeclavi „pielstici“ sloužili pravidelně naposledy, v tomto roce se jich dost odstavilo a jen někteří vydrželi déle. V podvečer 5. 3. 1997 se v břeclavském depu vyhřívají 735.268 a 735.081, vedle 842.018.



Třetím modrým „pielstickem“, kterého břeclavské dílny provedly, byl znojemský 735.038. Občas si od tamních Mn vlaků povyrazil, třeba 24. 3. 1995 jako náhrada do Břeclavi s osobním vlakem. Vedle stojící 735.140 vedla svůj turnusový páteční posilový Os 14882 do Okříšek.



Zajímavým výkonem modré 735.038, když byla od jara 1995 jako znojemská už ve stavu DKV Jihlava, vozba pouťových osobních vlaků z Jihlavy resp. Dobronína do Polné. Tam se běžně vlakem už 30 let dostat nedá. K nasazení došlo 9. a 10. 9. 1995, lokomotiva vjíždí do odbočné stanice Dobronín.



Poslední periodickou opravu na lokomotivě řady 735 provedlo depo Břeclav ještě v listopadu 1995 a to na 735.013. Po záběhu se vrátila k provedení nátěru a koncem února už sloužila v Hodoníně na vozbě Mn vlaků do Starého Města u Uh. Hradiště. Kvalitním polyuretanem zářící „třináctka“ čeká na výkon 27. 2. 1996 v Hodoníně s malýma kasárnama v pozadí.



Modrá kráska 735.013 si 16. 5. 1996 pobrumlává s manipulákem mezi Rohatcem a Hodonínem, kopce v pozadí jsou již v zahraničí – jde o výběžek Bílých Karpat, řečený též Skalické hory.



Milým návratem do původních působišť byly oslavy 100 let vizovické lokálky, kde stroj T 466.0013 (735.013) sloužil v letech 1974 – 1995. Na snímku z 28. 8. 1999 vyjíždí z valašské obce Zádveřice.



Vidíte rozdíl v barevném podání barevného negativu a diapozitivu ? Z 28. 8. 1999 pochází i tento záběr, kterak 735.013 vyjíždí na postrku osobního vlaku ze stanice Želechovice nad Dřevnicí-Lípa směrem k Vizovicím.




Zatím jediný „pielstick“, který byl kdysi původně modrý a znovu byl takto nalakován, je muzejní T 466.0007. Důkladná oprava byla dokončena v dubnu 2004 a mašina se představila 5. a 6. 6. 2004 v Brně hl. n., kde během oslav 165 let příjezdu prvního vlaku z Vídně sloužila na zdejším posunu.



Opravdová premiéra byla o měsíc později na kolejích tzv. staré Tišnovky během Slavností panství Pernštejnů. Ráno 5. 7. 2004 jede „sedmička“ mezi zastávkami Rovné-Divišov a Rozsochy.



Původní vzhled po obnově nátěru byl ještě na podzim 2006, kdy T 466.0007 odvezla poslední vlak do Ždánic. Oproti původnímu provedení je spodek lokomotivy i dominantní modrá ve výrazně světlejším provedení.



Na jaře 2007 se přelakovala madla černou barvou a zčervenal i rámeček dálkového světla – lokomotiva prokoukla. Na snímku z 29. 9. 2007 se na výstavě loučí s domovským depem, které se záhy stalo součástí nákladního dopravce ČD Cargo.



Stylové ladění s halou kroměřížského depa a soupravou „rybáků“ ráno 23. 5. 2009.



Ani v pestré jarní přírodě se modrá krasavice neztrácí – tak jako v polích u Skržic na zborovické lokálce.



Autor textu a foto : lajos

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
742.286
Zaslaný: 04.04.2012 13:07  
Založený: 31.12.2011
Miesto: Zvolen
Príspevkov: 1814
 Re: Pielstick na modro
Krásny článok s ešte krajšími fotkami :super1:
volod
Zaslaný: 04.04.2012 14:41  
Spolupracovník
Založený: 16.02.2010
Miesto: Bratislava
Príspevkov: 18450
 Re: Pielstick na modro
Aj mne sa páčia fotky, hlavne tie staršieho dáta. Pútavý článok.
lajos
Zaslaný: 06.04.2012 8:37  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 10223
 Re: Pielstick na modro
Děkuji :klanacka:
Modrá je dobrá, jak praví jedna písnička od Žlutého psa.
Dá se říci, že mi tu schází jeden stroj. T 466.0502 z vlečky PORFIX, dříve Ľahké stavebné hmoty v Zem. Kostoľanoch, původně snad červený (jako dnes T 466.0253), ale během let přelakován na světle modré provedení.
Před několika lety zakoupen pražskou firmou Ing. Kříž, opraven a znovu modře nalakován. Domovem v bývalém depu Kladno.
S klasickými modrými státnědrážními má však jen málo společného.
cas


Klement
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
sledovacka-hkv.webnode.sk

KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 9 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 2

Registrovaných: 0
Anonymných: 9

Viac ...