Lokomotivy ČSD řady T426.0 ....

railtrains.sk

Dátum:  31.07.2013 0:00   |   Rubrika:  Zaujímavosti   |   Vytlačené:  12.11.2019 11:20

 Československé státní dráhy zajišťovaly provoz také na dvou normálněrozchodných tratích vybavených ozubnicí, a sice Podbrezová - Tisovec a Tanvald - Harrachov. Ačkoliv byly obě tratě stavěny nezávisle na sobě, mají společné základní parametry: pro ozubnicovou dráhu ne zcela běžný rozchod 1435 mm, když úseky s ozubnicí tvoří vždy jen část tratě, a totožný typ ozubnice. To umožnilo v šedesátých letech 20. století nasazení stejných motorových ozubnicových lokomotiv, strojů řady T426.0.












Krátce si připomeňme, že tisovské železárny byly koncem 19. století největším výrobcem surového železa v Uhrách a proto se pro ně hledalo vhodné železniční spojení. Koncese na stavbu 41,2 km dlouhé dráhy Podbrezová - Tisovec byla vydána roku 1893. První část tratě, Podbrezová - Pohronská Polhora, byla zprovozněna 15.12.1895, druhá a velmi náročná část do Tisovce pak o rok později, 30.11.1896. Zde byla v úseku Pohronská Polhora - Bánovo na stoupání téměř 51o/oo přes sedlo Zbojská v délce 15,777 km použita ozubnice.

V roce 1945 byla dráha válečnými událostmi vážně poškozena. Po provizorní opravě byl provoz na celé trati obnoven v lednu 1946, nicméně provizorium zůstalo až do února 1959 kdy byl zahájen provoz po definitivní opravě. V letech 1964 a 1965 byl kompletně obnoven ozubnicový úsek. V roce 1966 ale byly železárny v Tisovci zrušeny a nákladní doprava zcela zastavena. Osobní doprava byla zajišťována adhezně motorovými vozy, stroji M240 počínaje a řadou 812 konče. Múzejno-dokumentačné centrum (MDC) pracuje na záměru obnovy parního provozu na ozubnicové trati Pohronská Polhora - Tisovec.


V roce 1888 byla zprovozněna trať z Liberce do Jablonce nad Nisou a roku 1894 pak její pokračování do Tanvaldu. A v roce 1902 došlo k propojení Rakousko-Uherska s Pruskem otevřením tratě Tanvald - Hirschberg přes Kořenov. Hlavním důvodem byla potřeba dodávek uhlí z Pruska do Rakouska, především do textilek a skláren na Liberecku a Jablonecku. Trať byla dlouhá 59 km a nejstrmější úsek se sklonem 58o/oo byl opatřen v délce 6,652 km ozubnicí. O významu dráhy svědčí fakt, že roku 1923 byla na německé straně a k nám až do Kořenova elektrifikována.

V září 1939 bylo Německem a Sovětským Svazem přepadeno Polsko a po jeho dobytí rozděleno mezi Německo, SSSR, Litvu a Slovensko. Po skončení války si SSSR dobyté polské území ponechal a Polsko dostalo náhradu na úkor Německa, když obsadilo německé Prusko. Přeshraniční provoz na trati z Tanvaldu byl zastaven, trolejové vedení demontováno a odvezeno do SSSR a na československé straně se jezdilo jen do Kořenova. Po výměně území s Polskem 14. února 1959 a přičlenění Mýtin k Harrachovu byl obnoven provoz z Kořenova do stanice Harrachov-Mýtiny (dnes Harrachov). Dál do Polska se nejezdilo. Na neudržované trati se sice v 90. letech 20. století uskutečnilo několik příležitostných jízd, plný provoz byl ale obnoven až po opravě zahájené v roce 2009 a trať byla v celé délce znovu zprovozněna v srpnu 2010.


Ještě kolem roku 1960 byl provoz na obou ozubnicových tratích zajišťován parními lokomotivami původem z doby rakouskouherského mocnářství. Tři stroje pro Tisovec byly vyrobeny v lokomotivce Lokomotivfabrik Wien-Floridsdorf jako řada TIVb, resp. ř. 41 MÁV v roce 1896 a ještě další kus v roce 1900. U ČSD pak dostaly označení ř. 403.501 až 403.504. Pro Tanvald, resp. pro společnost Liberecko-jablonecko-tanvaldské dráhy (RGTE) dodal stejný výrobce v roce 1901 tři lokomotivy označené G21 až G23, které KkStB označily 169.50 až 169.52 a ČSD potom ř. 404.001 až 404.003.



Tendrová ozubnicová lokomotiva 404.003 je nejdéle sloužícím strojem této řady, když byla zrušena až 22.9.1965. Po opravě byla zařazena do sbírek Národního technického muzea a do roku 1987 byla v expozici v Kořenově. Po zničení tamní výtopny sněhovou kalamitou je umístěna v Železničním muzeu v Jaroměři. Snímek je z Kořenova z léta 1982.


Nutnou obměnu lokomotivního parku vyřešily ČSD nákupem dieselových lokomotiv. Volba padla opět na floridsdorfskou lokomotivku patřící společnosti Simmering-Graz-Pauker AG. Ta v té době vyvíjela nákladní ozubnicovou lokomotivu pro ÖBB pro trať Eisenerz - Vorndernberg. Požadavek ČSD ale byl na lokomotivu univerzální i s možností vytápění osobních souprav a tak po provedení nutných úprav začal výrobce realizovat československou objednávku z 12.9.1959 na 4 stroje řady T426.0. Pod továrním označením LDH 742/283 AZ a s výrobními čísly 18166 až 18169 byly v průběhu roku 1961 všechny 4 lokomotivy vyrobeny a dodány ČSD. T426.001 a T426.003 dostala strojová stanice Tisovec a stroje T426.002 a T426.004 byly přiděleny do Tanvaldu.


Lokomotivy T426.0 byly určeny k vozbě vlaků v provozu adhezním i ozubnicovém. Ozubnicový stroj pro jízdu na dvoulamelové ozubnici Abt s šířkou hřebene 44 mm byl umístěn mezi dvojkolími pod kabinou strojvedoucího. Hydrodynamická převodovka pro adhezní provoz Voith ZL28/III4–1,45/St poháněla všechna čtyři dvojkolí pomocí ojnic, podobně jako u parních lokomotiv. Druhá hydrodynamická převodovka Voith L2x16/St/RB obsahovala jeden měnič pro jízdu vpřed a jeden pro jízdu vzad a poháněla ozubnicový stroj. Možný byl i kombinovaný režim, kdy byly v provozu obě převodovky. Naftový vodou chlazený dvanáctiválec SGP T12b dával výkon 809 kW při 1250 ot/min. Hmotnost lokomotivy ve službě byla 66 t a délka přes nárazníky 12140 mm. Maximální rychlost byla adhezně 50 km/h a na ozubnici 20 km/h. Tažná síla byla 147 kN na adhezní trati resp. 257 kN při jízdě na ozubnici. Lokomotivy byly vybaveny celkem pěti na sobě nezávislými brzdami a pro vytápění vlakových souprav naftovým parním generátorem typu Clayton.



T426.001, Kořenov, 27.3.1993




T426.003, Tanvald, 29.8.2009




Stanoviště na T426.001, Kořenov, 25.8.1990


Zkušební provoz T426.001 a T426.003 na trati Pohronská Polhora - Tisovec byl zahájen 14.10.1961. Ale hned druhý den došlo k vykolejení lokomotivy a poškození tratě. Příčinou byl špatný stav ozubnicového svršku a překročení povoleného nápravového tlaku (trať je stavěná na 14 t, T426.0 má 16,5 t). Stroje T426.0 tak nikdy na tuto trať nezískaly přechodnost a nákladní doprava na ní byla zastavena. Po úspěšných zkouškách na dráze Tisovec - Jesenské jezdily T426.0 na této trati v čele nákladních vlaků v adhezním provozu. Dne 8.6.1963 byla T426.003 převedena do Tanvaldu a T426.001 ji následovala 1.10.1964. Na tisovskou trať se už nevrátily, neboť po zrušení železáren v Tisovci již na ní nebyla nákladní doprava obnovena.


T426.002 a T426.004 byly po svém příchodu do Tanvaldu nejprve nasazovány vzhledem k probíhající opravě trati jen na nákladní dopravu v úseku Tanvald - Dolní Polubný. Nevyhnuly se ale několika úpravám. Po selhání brzd došlo ke srážce s motorovým vozem M131, když se původní brzdové špalky Klinger málo zahřívaly a nedokázaly odpařit vodu a sněhovou vrstvu. To vedlo k urychlené výměně těchto špalků za litinové. Úprav se časem dočkala i světla a nárazníky. Osobní vlaky začaly T426.0 vozit od 1.12.1962. Příchod tisovské T426.003 umožnil rozšíření vozebního ramene na trať z Tanvaldu do Železného Brodu.

Lokomotivy ale byly značně poruchové z důvodu nedostatku náhradních dílů a zanedbané údržby. Nepomohl ani příchod druhého tisovského stroje a tak se hledalo řešení v přechodu na adhezní provoz. Na ten byla v roce 1965 nejprve převedena osobní doprava nasazením upravených vozů M240.0. Nákladní doprava přešla na plně adhezní provoz příchodem nových lokomotiv řady 743.


Zavedením adhezního provozu se T426.0 stávaly nepotřebnými, byly postupně stahovány ze služby a následně rušeny. Jako první byla 14.12.1987 zrušena T426.002, následovala T426.004 dne 16.6.1989 (v té době již přeznačená na 715.004-8). Oba stroje byly roku 1990 sešrotovány. Motor z T426.004 byl ale osazen do T426.003, která je spolu s T426.001 zachována a obě jsou příležitostně nasazovány do čela zvláštních vlaků.



T426.001 se soupravou vozů Bix ve stanici Tanvald 1.5.1992




Lokomotiva T426.001 dne 27.3.1993 s vlakem Mn na ozubnicovém úseku před stanicí Dolní Polubný.



V Liberci na výstavě ke 130. výročí tratě Pardubice - Liberec byla 8.5.1989 k vidění již neprovozní T426.004. Ta byla krátce poté, 16.6.1989, "papírově" zrušena.



Stroj T426.003 dne 25.8.1990 v Kořenově.



V roce 1987 se pod tíhou sněhu zřítila střecha výtopny v Kořenově. Lokomotiva T426.003 pak dlouho stála před troskami budovy. Fotografie je z 5.3.1993.



U příležitosti 90. výročí zahájení provozu na trati Tanvald - Kořenov - Hirschberg (dnes Jelenia Góra) se v Kořenově 27.6.1992 konala výstava vozidel, kde se sešly i T426.003 (světlá vlevo), T426.001 a T478.1002 z depa Veselí nad Moravou.



I další snímek, na kterém jsou T426.001 a T426.003, jsem pořídil v Kořenově 27.6.1992.



Lokomotiva T426.001 sune osobní vlak po projetí 932 metrů dlouhého tunelu ke stanici Kořenov.



T426.001 při posunu v Tanvaldu 27.3.1993



Lokomotiva T426.001 na nákladním vlaku ve stanici Desná.



T426.001 vede vlak Mn od portálu tunelu pod stanicí Dolní Polubný směrem k Desné a Tanvaldu. Vlevo je vidět Riedlova hrobka z roku 1890, která patřila podnikateli Josefu Riedlovi, majiteli zdejší sklářské hutě.



Lokomotiva T426.001 na čele osobního vlaku do Tanvaldu krátce po odjezdu z Kořenova 27.6.1992.



T421.001, Tanvald, 27.3.1993



A stroj T426.001 jsem fotografoval i dne 27.6.1992 na točně v Kořenově.



Lokomotiva T426.001 s nákladním vlakem jen pár desítek metrů před zhlavím tanvaldské stanice.



T426.001 před portálem tunelu u Kořenova 27.3.1993.



T426.001 v Kořenově 27.6.1992.






Na dalších dvou snímcích je lokomotiva T426.001 zachycená se soupravou nákladního vlaku na začátku ozubnicového úseku nad Tanvaldem.



Řeka Jizera tvořila nad Kořenovem hranici mezi Rakouskem – Uherskem a Pruskem, po roce 1918 pak československo-německou a po válce do roku 1959 mezi ČSR a Polskem. Přes hluboké údolí Jizery přechází trať po 25 m vysokém a 116 m dlouhém mostě postaveném roku 1902.Je neděle 28.6.1992 a nad kamenitým řečištěm řeky Jizery právě přejíždí osobní vlak vedený lokomotivou T426.001.



Osobní vlak se strojem T426.001 zastavil 25.8.1990 ve stanici Dolní Polubný.



T426.001 v portálu prvního tunelu nad stanicí Tanvald 27.3.1993.



Výkony v nákladní dopravě od T426.0 postupně přebíraly lokomotivy řady 743. Na snímku pořízeném 27.3.1993 v Kořenově jsou se soupravami nákladních vlaků stroje T426.001 a 743.010-1.



Lokomotiva T426.001 s osobním vlakem do Tanvaldu na mostě přes Jizeru 25.8.1990.



Manipulační vlak s T426.001 mezi Kořenovem zastávkou a Dolním Polubným...



... a po příjezdu do Tanvaldu.



Na opravu čekající T426.003 ve společnosti strojů 743.002-8 a 743.010-1 v Tanvaldu 6.7.1997.



Obě dochované lokomotivy řady T426.0, tak jak jsem je zachytil 6.7.1997 na kolejích depa v Tanvaldu.



Lokomotiva T426.003 již po opravě (vlevo) a T426.001 v Tanvaldu dne 29.8.2009. Povšimněte si jistých rozdílů. Stroj T426.003 má na čele nad rámem pouze dvě světla a má kulaté nárazníky, tak jak vypadal po dodání od výrobce.



T426.001 s osobním vlakem Os 16303 (Harrachov - Tanvald) ve stanici Desná 27.3.1993.



T426.001 u portálu "velkého" tunelu u Kořenova zastávky.



Lokomotiva T426.001 sune 25.8.1990 osobní vlak Tanvald - Harrachov na mostě přes Jizeru k jeho konečné stanici.



T426.001 jako posila na osobním vlaku Os 16337 (Harrachov - Tanvald), Dolní Polubný dne 2.3.2002...



... a stejný den tamtéž na vlaku Os 16309 (Harrachov - Tanvald).






V roce 1965 byla osobní doprava převedena na adhezní provoz nasazením upravených vozů M240.0 (ř. 820). Na snímku z Tanvaldu z 29.8.2009 je M240.0057 a u Zbojské vůz 820.039-6 jako Os 7612 (Rimavská Sobota - Brezno) dne 6.8.1998.



T426.001 a M240.0057 v Tanvaldu 29.8.2009.



"Nástupnická" lokomotiva 743.008-5 s osobním vlakem Os 16308 (Tanvald - Harrachov) hned po odjezdu ze stanice Tanvald 27.3.1993 ......



... zelená 743.008-5 sune 6.7.1997 soupravu Os 16306 (Tanvald - Harrachov) v Desné ...



... a stroj 743.002-8 jako "zimní výpomoc" osobnímu vlaku dne 15.3.1995 ve stanici Kořenov, ze které se díky sněhové nadílce stala jednokolejná zastávka.



Ještě dodejme, že kromě čtyř T426.0 byly vyrobeny další 4 lokomotivy této konstrukční řady. V roce 1962 byla dodána již zmíněná lokomotiva pro ÖBB továrního označení LDH 833/317 AZ jako ř. 2085.01. Ta byla spolu s ozubnicí na trati Eisenerz - Vorndernberg zrušena roku 1980. Maďarská firma Ózdi Kohászati Üzemek zakoupila v roce 1964 dvě lokomotivy typu LDH 700/350 AZ a v roce 1967 ještě další stroj LDH 650/400 AZ pro odvoz odpadu v železárnách v Ózdu. Sloužily až do krachu firmy v roce 1991 a pak byly v Košicích sešrotovány. Tyto 4 lokomotivy ale byly určeny jen pro nákladní dopravu a tak se od T426.0 trochu lišily některými parametry a byly celkově kratší, neboť neměly zabudovaný agregát pro vytápění souprav.


Lokomotivy řady T426.0 určitě nevstoupí do síně slávy pro své provozní vlastnosti a úspěšnou službu. Jsou ale jedinečné technickým řešením a výjimečné tím, že byly prvními ozubnicovými motorovými lokomotivami na světě a jedinými na slovenských a českých tratích. A dráhy Pohronská Polhora - Tisovec a Tanvald - Harrachov, pro které byly T426.0 určeny, jsou dnes jedinými normálněrozchodnými ozubnicovými tratěmi v Evropě.

Na toto téma už bylo mnohé napsáno. Proto jsem chtěl ve svém článku základní fakta připomenout jen krátce, ale především nabídnout několik snímků, které jsem při různých příležitostech pořídil a o kterých tajně doufám, že se snad budou líbit.



Pomalu posunující souprava, místní charakteristické domky a v pozadí Krkonoše s harrachovským mamutím skokanským můstkem dokreslují zdejší poklidnou atmosféru slunečného srpnového dne. Snímkem T426.001 v Kořenově z 25.8.1990 tak končím malé ohlédnutí za lokomotivami řady T426.0.



Autor textu a foto : denda60 , Mik - Trainfoto

Tento článok nájdete na stránke railtrains.sk http://www.railtrains.sk

URL tohoto článku je: http://www.railtrains.sk/modules/AMS/article.php?storyid=1096