Číslování tratí v jízdních řádech - dvoje kulaté výročí

railtrains.sk

Dátum:  21.05.2015 23:00   |   Rubrika:  História a spomienky   |   Vytlačené:  19.06.2019 6:48

 Toto pojednání nebude o většinovém tématu - lokomotivách a provozu, ale o potřebných podkladech, které často používáme - jízdních řádech. Tedy jejich úřednímu vydání, určenému pro nejširší veřejnost.











Každá trať má své číslo na mapě a u příslušné tabulky. Většinou zohledňuje historický vývoj a dnešní trať vidíme, jak byla navržena, vyprojektována, postavena a po desetiletí provozována. Opak bývá také pravdou - někde se v jedné tabulce sejde více různých původních tratí, nebo se naopak rozdělí. Anebo se preferuje jiný směr a původní důležitější zůstává stranou hlavního zájmu a proudu. Od jedné významné změny nás dělí 30 let a od další a neméně důležité pak 20 let. Pojďme si je připomenout. Jednotlivé tratě bývaly rozlišeny číselným kódem, nezřídka doplněným o písmenko - to většinou u vedlejších tratí, které navazovaly na ty hlavní. Tuto praxi jsme vídali za Rakousko-Uherska, tak i v ČSR, v letech druhé světové války a skoro 40 let po ní. Od jednomístného po dvoumístné číslo a za ním písmeko. Alfanumerické znaky patřily k jízdním řádům až do května 1984, kdy skončila platnost starého GVD 1983/84. Tehdy vznikly čistě numerické třímístné kódy. Základ zůstal stejný, jen něco přibylo před ním a pozměnilo se za ním. Z tratě Praha - Česká Třebová už nebyla "jednička" (1), ale nula-desítka (010), souhrnná doprava na příměstském úseku Praha - Kolín pak již ne 1a, ale 011. Pokud bylo písmeno a prvním v abecedě, pak bylo analogicky nahrazeno číslicí 1 a tak dále.





Mapka sítě ČSD -západní část - otištěná na obálce jízdního řádu z GVD 1968/1969.




Pokračování mapky veřejné sítě ČSD, zahrnující část Moravy, české Slezko a především Slovensko. Stav odpovídá platnosti GVD 1968/1969. Za pozornost stojí nedlouho před tím otevření trať Podolínec - Plaveč - Orlov, nebo ještě stále zveřejněná trať z Bratislavy-Niv do Petržalky a dále do Rajky.




Porovnání o 15 let později , v GVD 1983/1984 - systém číslování zůstal ještě stejný, ale řadu tratí už zde nanajdeme.




A protože obyčejný skener pojme jen formát A4, tak nejvýchodnější část sítě ČSD si ukážeme na tomto snímku. Opět mapka ČSD z GVD 1983/1984.




Součástí volně přiložených mapek k jízdním řádům ČSD bylo i znázornění velkých a složitějších uzlů. V důsledku svého vývoje se takovým stala i Bratislava. Na první pohled něco chybí - železniční přemostění Dunaje. Paradoxně v roce 1983 existovala dvě funkční - Starý most, kdy do 17. 12. 1983 fungovala jen nákladní doprava a budovaný patrový Most hrdinov Dukly, dnes Prístavný most. Ten zahájil provoz téhož dne. Samozřejmě, řeč je pouze jen o nákladní dopravě - ostatně stejná situace zde panuje i dnes.




Schématické znázornění tratí v obvodu působnosti Správy Východní dráhy a navazujících tratí ve Střední dráze v JŘ 1983/1984.





Filosofie přidělení čísel zůstala také stejná - od zmíněné tratě, tehdy součásti I. hlavního tahu ČSD šla "dvacítková" čísla přes východní Čechy, kde rostla přes 030 a 040, pokračovala na severozápad s čísly 060, 070 a 090. Čísla 050 a 100 nebyla přidělena. Na západ od Prahy vedly tratě čísel 110 a 120, pod Krušnými horami pak 130 a 140, za jihozápad Čech mířila trať 160, od Prahy od až k pevnohrázi míru a socialismu do Chebu trať 170, další čísla rostla od Plzně směrem na východ. Část "dvoustovek" patřila česko-moravskému pomezí (230, 240, 260, 270), další byly na historickém území Moravy a Slezska a některé zasahovaly na Slovensko (250, 280, 290, 300 - 340). Po vynechaném čísle 350 šly již čistě slovenské tratě, ale výjimky se našly. Na hlavní trať 360 Břeclav - Bratislava totiž navazovaly vedlejší moravsko-slovenské spojnice čísel 361 (Veselí nad Mor. - Kúty), 362 (Rohatec - Sudoměřice nad Mor.) či 368 (Hodonín - Holíč nad Mor.). Hlavním tratím zůstala přidělena desítková čísla, takže II. hlavní tah pokračoval pod č. 370 do Štúrova, dnešní hlavní slovenský tah do Žiliny nesl číslo 380, ke zvolenu mířila trať 390, od Žiliny do Košic pak jubilejní 400, odpovídající svému významu. Jižní tah měl kód 410, horehronská magistrála 430 a nejvýchodnější část hlavního tahu nesl číslo 440. Na to navazovala čísla navazujících tratí.




Titulní stránka oblastního jízdního řádu ČSD pro GVD 1984/1985, část třetí - Slovensko. Ten přinesl nový způsob označování tratí.




Schéma tratí v oblastním jízdním řádu pro Slovensko, GVD 1984/1985.





Zatímco v českých zemích je tento docela přehledný systém provozován doposud, na Slovensku vydržel pouze 10 let. Důvod byl nasnadě - rozdělení Československa a sítě ČSD. A tedy nové pojetí sítě tratí nově vzniklých ŽSR. Zde je nutné podotknout, že se tak nestalo už od května 1993, s novým GVD 1993/94. Logicky. Celý grafikon se připravuje řadu měsíců předem a nemůže počítat s náhlou změnou státoprávního uspořádání. I když republika praskala ve švech už od jara 1990, tak se tyto otřesy braly někdy jako folklór a mnohde se uvažovalo v intencích kompletní federace. Takže teprve nový GVD 1994/95, platný od 29. 5. 1994, přinesl zcela nové číslování tratí. Princip zůstal zachován - čísla rostla od západu k východu, byla třímístná. Mezi hlavní tratě s desítkovým číslem se dostala třeba trať Nové Zámky - Prievidza, změny významu a menší úpravy postupně proběhly ve vztahu k tratím ze Zvolena do Vrútek a z Banské Bystrice do Červené Skaly a Margecan.





Titulní strana jízdního řádu ČD pro GVD 1993/1994. Že s tímto tématem nemám skoro nic společného ? Ale ano, viz následující obrázek...




Dělená republika pěkně na titulní straně. Pojetí GVD 1993/1994 už nějakým způsobem odráželo nové státoprávní uspořádání a byl vydán zvlášť v českém a zvlášť slovenském okruhu.




Nová grafika vnikla i do schematicky pojatých nákresných mapek tratí ŽSR - zde je vidíme v jejich prvním jízdním řádu 1993/1994.




Titul už čistě slovenského jízdního řádu pro období platnosti GVD 1994/1995. Byla zařazení ryze české rychlíkovky v podobě pražského "banánu", nakolik fotografovaného někde na Spiši záměrem, nebo kouzlem nechtěného ?




Přepsaná mapka tratí ŽSR v období platnosti GVD 1994/1995. Za 20 let se od té doby již mnohé změnilo - a to je důvodem vzniku tohoto článečku.


Pohled na mapy prozrazuje ještě jednu zásadní skutečnost - že síť železničních tratí sice nenápadně, ale mnohde také nenávratně prořídla. Někde je to zákonitý a těžko vyhnutelný fakt, jinde ale spíše vynucená skutečnost. Řada zakreslených tratí také pouze figuruje na mapě ŽSR, zatímco jízdní řády jejich tabulky raději neuvádějí. Jednak tam už nemají co nabídnout a pak počet prázdných tabulek s podovětkem doprava toho času zastavena by nebyl její nejlepší reklamou státní železnice, potažmo státu samotného.

Autor textu a foto : lajos


Tento článok nájdete na stránke railtrains.sk http://www.railtrains.sk

URL tohoto článku je: http://www.railtrains.sk/modules/AMS/article.php?storyid=1351