Moje toulky časem: Přes Vysočinu (1.část)

railtrains.sk

Dátum:  06.03.2017 0:00   |   Rubrika:  História a spomienky   |   Vytlačené:  18.09.2019 7:39

 Trať Havlíčkův Brod - Brno vedená přes Vysočinu byla až do vybudování 1. tranzitního koridoru hlavním železničním tahem spojujícím Prahu s jižní Moravou a dál se Slovenskem a Rakouskem. Pro železniční fandy nabízela řadu kouzelných míst s nenapodobitelnou atmosférou a atraktivním provozem. Dnes se provoz změnil, krásné "fotofleky" ale zůstaly. Já jsem již jako začínající fotograf rád jezdil ke strýčkovi do Ostrova nad Oslavou, fotil všechno co se na kolejích pohybovalo a záliba ve zdejší kraj a dráhu mi už zůstala. Dovolte mi nabídnout malý výběr fotografií z mého archívu.
















Sluší se připomenout, že spojení Brna a tehdejšího Německého Brodu bylo již na přelomu 19. a 20. století zajištěno vzájemně navazujícími samostatnými místními drahami, a sice dráhou z Německého Brodu do Žďáru nad Sázavou později prodlouženou do Tišnova, a lokálkou z Brna do Tišnova. Toto spojení mělo ale jen místní význam a pro dálkovou dopravu nebylo vhodné. Proto se ve 30. letech připravovala výstavba nové dráhy z Prahy do Brna. Stávající úsek Kolín - Německý Brod, zprovozněný v letech 1869 a 1870, byl zdvoukolejněn a dál do Brna se počítalo s novostavbou. Impulsem k zahájení prací byla Mnichovská dohoda, v jejímž důsledku se část tratě přes Českou Třebovou ocitla na německém území. Po vypuknutí války se ale stavba zastavila (není bez zajímavosti, že některé tunely sloužily firmě Diana GmbH. jako podzemní továrny k výrobě stíhaček Messerschmitt Bf 109). V roce 1948 byly stavební práce obnoveny. Koncem roku 1953 byl zprovozněn jednokolejně nový úsek Žďár nad Sázavou - Tišnov a byly napojeny napřímené úseky do Havlíčkova Brodu a do Brna. Roku 1958 byla dokončena druhá kolej a elektricky se zde jezdí od 6.11.1966. Nová trať ihned převzala naprostou většinu osobní i nákladní dopravy mezi Prahou a Brnem.

Po této dráze jezdily dálkové expresní vlaky všech kategorií včetně EuroCity v devadesátých letech, než byla tato doprava převedena na nový 1. tranzitní koridor. Tehdy zde mez Havlíčkovým Brodem a Tišnovem denně projíždělo 6 párů EC a IC, 4 páry dálkových nočních spojů, 13 párů rychlíků (plus 2 víkendové), 11 párů osobních vlaků a další spoje mezi Havlíčkovým Brodem a Žďárem nad Sázavou a mezi Brnem a Tišnovem. Dnes zdejší osobní dopravu představují rychlíky Praha – Havlíčkův Brod – Brno ve dvouhodinovém taktu. Osobní vlaky v úseku Žďár n. S. – Brno (- Břeclav) plní funkci brněnské příměstské dopravy a denně jezdí 10 párů a dalších 20 párů mezi Brnem a Tišnovem. V úseku Havlíčkův Brod - Žďár nad Sázavou je denně vypravováno 10 párů vlaků. Dráha přes Vysočinu má význam i jako odklonová v případě mimořádných událostí mezi Kolínem, Českou Třebovou a Brnem. Dost často tak jede přes Havlíčkův Brod některé EC nebo i railjet. Trať má nadále významnou roli v nákladní dopravě, neboť bývá upřednostňována před koridorem přes Českou Třebovou pro nižší vytíženost osobní dopravou a také kvůli možnosti přepřahu na styku napájecích soustav v Kutné Hoře.

Zaměřme se nyní na 121 kilometrů dlouhý úsek z Havlíčkova Brodu do Brna a při prohlídce vybraných fotografií se zatoulejme v čase do "zlatého věku" zdejší tratě.



Traťový úsek Havlíčkův Brod - Brno-Královo Pole:






Je večer 17.2.1993 a my v havlíčkobrodské železniční stanici, kde u třetího nástupiště čeká na svůj odjezd elektrická jednotka 560.028-3/560.027-5, začínáme naše toulky časem po trati přes Vysočinu. Brněnské jednotky řady 560 tady svého času představovaly většinu osobních vlaků na rameni Havlíčkův Brod - Brno, později Žďár nad Sázavou - Brno - Břeclav - Kúty.




"Laminátka" v čele nákladního vlaku, to je typický obrázek z Vysočiny, jako v tomto případě 230.083-8 s kontejnerovým vlakem jedoucím směrem k Havlíčkovu Brodu zachycená 19.6.2002 před stanicí Sázava u Žďáru.




Nákladní vlak vedený lokomotivou 230.102-6 se 23.7.1998 cestou od Havlíčkova Brodu blíží ke stanici Sázava u Žďáru.




Při průjezdu kolem perónu stanice Sázava u Žďáru 17.2.1993 víří sníh "gorila" 350.007-1. "Třistapadesátky" se soupravami většiny dálkových vlaků spojujících Prahu se Slovenskem, Rakouskem či Maďarskem byly v devadesátých letech ozdobou tratě přes Vysočinu.




Nejznámějšími viadukty na trati přes Vysočinu jsou bezesporu ty u Dolních Louček. Ale jsou zde i další velice pěkné a atraktivní, kde lze pořídit zajímavé a efektní záběry, ať už u Řikonína, v Ostrově nad Oslavou nebo tady v Sázavě u Žďáru. Právě přes ten sázavský přejíždí 23.7.1998 osobní vlak Os 4913 z Havlíčkova Brodu do Brna hl. n. vedený elektrickou jednotkou 560.009-3/560.010-1.




Osobní vlak Os 4912 (Brno hl. n. - Havlíčkův Brod) v podobě klasické soupravy s "plecháčem" 242.273-1 najíždí na viadukt za stanicí Sázava u Žďáru. Mimochodem, v úseku Havlíčkův Brod - Žďár nad Sázavou dlouhém 32 kilometrů překonává trať třináctkrát řeku Sázavu.




Lokomotiva 350.001-4 vede 23.7.1998 rychlík R 275 "Slovenská strela" (Praha-Smíchov - Bratislava hl. st.) a právě přijíždí ke stanici Sázava u Žďáru. Přes Vysočinu jezdila "Slovenská strela" od roku 1967, v GVD 2001/2002 byla přesměrována na koridor přes Českou Třebovou a zařazena do kategorie EuroCity jako EC 132/133.




Spoj EuroCity EC 172 "Vindobona" (Wien Südbf. - Berlin Lichtenberg) s lokomotivou 362.122-4 projíždí 16.2.1996 u obce Vatín před Žďárem nad Sázavou. Souprava ÖBB s jídelním vozem ČD je řazena Amz + WRm + 5x Bmz. Tento legendární vlak byl převeden na Vysočinu z trasy přes Tábor a Gmünd v GVD 1992/1993 a následující rok zařazen do kategorie EuroCity. Takto zde byl k vidění do GVD 2000/2001, kdy byl přesměrován přes Českou Třebovou.




Při využití tratě přes Vysočinu jako náhradní trasy se zde objevovaly zajímavé spoje, jako třeba 10.7.1997, kdy zde projížděl vlak R 100170 "Bečva" (Košice - Cheb) odkloněný v důsledku povodní. V úseku Brno - Kutná Hora byl veden "laminátkou" 230.073-9 a na snímku je zachycen před zastávkou Stříbrné Hory.




V šedém nátěru s oranžovými doplňky a s názvy "Šedý vlk" a "Šedá vlčice" jezdila mez Havlíčkovým Brodem a Brnem jednotka 560.027-5/560.028-3. Jako osobní vlak Os 4913 (Havlíčkův Brod - Brno hl. n.) jede 21.6.1998 zelenou Vysočinou u Žďáru nad Sázavou.




Osobní vlak Os 4907, který jede z Havlíčkova Brodu do Brna hl. n. a je vedený elektrickou jednotkou 560.021-8/560.022-6, přejíždí 23.7.1998 viadukt u stanice Sázava u Žďáru.




Vysočina a sníh k sobě vždy patřily. Stroj 242.272-3 na čele osobního vlaku Os 4647 (Havlíčkův Brod - Vranovice) projíždí 4.3.1996 ozdoben sněhovým závojem u Vatína, jen tři kilometry za Žďárem nad Sázavou.




Za vydatného sněžení přejíždí 17.2.1993 nákladní vlak vedený lokomotivou řady 230 u Ostrova nad Oslavou nad silnicí č. 388 vedoucí do Bystřice nad Pernštejnem.




Bratislavské "eso" 363.140-5 v čele rychlíku R 571 "Vysočina" (Praha Masarykovo n. - Nové Zámky) projelo 27.2.1993 stanicí Ostrov nad Oslavou. Za mašinou je "pošťák" Postw.




Obloukem tratě za viaduktem za stanicí Sázava u Žďáru projíždí jednotka 560.024-2/560.023-4, která jede 23.7.1998 jako osobní vlak Os 4924 ze Žďáru nad Sázavou do Havlíčkova Brodu. Tehdy zde v této relaci jezdilo stejně jako dnes 10 párů vlaků denně.




Lokomotiva 362.164-6 jede s vlakem EC 73 "Smetana" (Praha hl. n. - Wien Südbf.) zasněženou Vysočinou u Žďáru nad Sázavou. Trasování spoje "Smetana" přes Havlíčkův Brod nemělo dlouhého trvání. Poprvé se na Vysočině objevil v GVD 1996/1997, když sem byl přesměrován z tratě přes Tábor a Gmünd, a zmizel s převedením na koridor přes Českou Třebovou v GVD 2000/2001.




Poté, co projela stanicí Ostrov nad Oslavou směrem ke Žďáru nad Sázavou a Havlíčkovu Brodu, přejíždí 17.8.1996 "laminátka" na čele nákladního vlaku menší z obou zdejších viaduktů přes řeku Oslavu.




Souprava osobního vlaku Os 4904 (Břeclav - Havlíčkův Brod) řazená z pěti vozů Bymee a jednoho BDs a vedená lokomotivou 242.268-1 v úseku mezi Ostrovem nad Oslavou a Žďárem nad Sázavou u dnes již bývalé zastávky Jámy 17.8.1996.




Do stanice Ostrov nad Oslavou přijíždí 27.2.1993 elektrická jednotka 560.024-2/560.023-4 jedoucí jako osobní vlak z Brna do Havlíčkova Brodu.




"Žehlička" S458.0025 s manipulačním nákladem do Brna při zastávce ve stanici Ostrov nad Oslavou jednoho slunečného zimního dne roku 1987.




Stroj 350.007-1 přiváží 17.8.1996 vlak InterCity IC 1111 "Csárdás" (Malmö Central - Budapest Keleti pu.) ke stanici Ostrov nad Oslavou. Souprava MÁV byla řazena Bpm + Bpm + Bpm + ABmz + Apmz + WRbumz + Bc + WLABmz + Bc(ŽSR) + B(ŽSR). V této podobě jezdila z Prahy do Budapešti, mezi Malmö a Prahou jezdily jen lůžkové a lehátkové vozy, jídelní vůz končil resp. byl připojen v Drážďanech. "Csárdás" jezdil po zdejší trati od svého vzniku 2.6.1991 do přesměrování přes Českou Třebovou v roce 2000.




U zastávky Jámy mezi Ostrovem nad Oslavou a Žďárem nad Sázavou vede lokomotiva 263.001-0 osobní vlak Os 4906, který jede z Brna hl. n. do Havlíčkova Brodu. Tato prototypová mašina sloužila v letech 1985-1995 v Jihlavě a k 23.5.1995 byla předána spolu s 263.002-8 do DKV Brno.




Přes velký viadukt v Ostrově nad Oslavou přejíždí 27.2.1993 nákladní vlak směřující do Brna.




Expres Ex 373 "Balt Orient" (Berlin Lichtenberg - Bucureşti Nord) se v čele s "gorilou" 350.013-9 vzdaluje v nevlídném dni 17.2.1993 od stanice Ostrov nad Oslavou. Vlak jezdil v této trase v letech 1962 - 1995 a ponechal si jméno původního "Balt-Orient-Expressu" (Stockholm - Istanbul), který patřil do systému proslulého "Orient-Expressu". Právě v roce 1962 byl zkrácen a přesměrován tak, aby nezajížděl přes železnou oponu do "kapitalistické ciziny".




Nízké zimní slunce osvětluje 16.1.1997 Ořechov zahalený v mrazivém oparu, když pár desítek metrů za zdejší zastávkou projíždí lokomotiva 230.058-0 s nákladním vlakem do Havlíčkova Brodu.




"Laminátka" S489.0064 s nákladním vlakem projela stanicí Ostrov nad Oslavou, překonala zdejší velký viadukt a centrem Vysočiny pokračuje dál ve směru Brno. Je zima roku 1986.




Stanicí Ostrov nad Oslavou projíždí 27.2.1993 nákladní vlak vedený lokomotivou 230.108-3.




Osobní vlak Os 4905, který jede v čele s "plecháčem" 242.272-3 z Havlíčkova Brodu do Brna hl. n., míjí 16.1.1997 svéráznou zimní výzdobu před zastávkou Ořechov.




Pražské "eso" 363.065-4 veze 16.1.1997 přes Vysočinu vlak R 278 "Slovan" (Budapest Keleti pu. - Praha hl. n.) a přijíždí k zastávce Ořechov. Spoj R 278/279 "Slovan" začal jezdit právě v GVD 1996/1997 v trase Praha - Havlíčkův Brod - Brno - Bratislava - Rajka - Budapešť. V GVD 2004/2005 byl zrušen a nahrazen Ex 278/279 "Jaroslav Hašek". Od GVD 2006/2007 znovu jezdil, tentokrát jako R 276/277 mezi Prahou a Bratislavou. Na Vysočině zůstal do GVD 2007/2008.




Osobní vlak z Brna hl. n. do Havlíčkova Brodu vedený jednotkou 560.027-5/560.028-3 se 27.2.1993 ode mě vzdaluje uprostřed bílé Vysočiny směrem ke stanici Ostrov nad Oslavou.




Lokomotiva 230.109-1 na čele ucelené soupravy nákladního vlaku směřujícího do Brna projíždí sněhem a mrazem vyzdobenou zastávkou Ořechov.



EuroCity EC 8 "Antonín Dvořák" (Wien Südbf. - Praha-Holešovice) s lokomotivou 362.166-1 v plné jízdě za zastávkou Ořechov 16.1.1997. "Antonín Dvořák" jako vůbec první spoj této kategorie u ČSD jezdil po zdejší trati od svého prvního vyjetí 2.6.1991 do přetrasování na nově otevřený koridor přes Českou Třebovou v GVD 2000/2001. ČSD a zpočátku ani ČD neměly vagóny, které by splňovaly kritéria kategorie EuroCity, a tak všechny vozy k sezení zajistily ÖBB svými Amz a Bmz. Soupravu doplňoval jídelní WRRm ČSD/ČD.




Louky schované pod sněhovou přikrývkou splývaly s šedobílou oblohou, když se 16.2.1996 k zastávce Ořechov blížila dvouvozová souprava osobního vlaku Os 4923 (Žďár nad Sázavou - Tišnov) s lokomotivou 751.226-2.

Na trať přes Vysočinu se opět vrátíme ve druhé části reportáže.
20.1.2017

autor: Denda60 a Mik trainfoto


Tento článok nájdete na stránke railtrains.sk http://www.railtrains.sk

URL tohoto článku je: http://www.railtrains.sk/modules/AMS/article.php?storyid=1716