Padesát let "laminátek" ČSD (8)

railtrains.sk

Dátum:  29.10.2017 23:00   |   Rubrika:  Fotoprofil   |   Vytlačené:  23.11.2017 2:51

 8. díl - lokomotivy S 489.0101 až 110
Vážení čtenáři, po roce se vracíme s pokračováním našeho volného seriálu, věnovaného půlstoletí dnes již legendárních elektrických lokomotiv - "laminátek". Připomeneme si ty, které se zrodily v roce 1967, tedy přesně před 50 lety.












V tomto díle našeho pojednání k 50 rokům "laminátek" uzavřeme přehled výchozí řady S 489.0 (230), která se v letech 1966 až 1967 dodala ve třech sériích po 20 + 40 + 50 lokomotivách. Na řadě je tedy posledních 10 lokomotiv "stovkových" čísel, tedy S 489.0101 až 110. Zatímco čísla 101 až 104 putovala k největšímu provozovateli a tedy LD Brno-Maloměřice, poslední šestice S 489.0105 až 110 byla přidělena do LD Plzeň. Ovšem už na podzim 1969 přešla do LD Cheb, které tak bylo dalším depem, které tyto půvabné stroje začalo udržovat a provozovat. Přesun byl důsledkem dodávek řady S 499.0, která byla tehdy typická pro depa Bratislava, České Budějovice a Plzeň - a potom i Cheb. V průběhu dalších let se jednotlivé "laminátky" podle správkového stavu nebo provozní situace stěhovaly i napříč mezi správami drah, což byl třeba příklad i S 489.0001. Byly to dodávky mladších, i když vizuálně starších "plecháčů" řady S 499.02 v rozmezí let 1975 až 1981, které způsobily další rošády v parku střídavých lokomotiv celých ČSD. Krátce po uvedení poslední série z roku 1981 do provozu se zbylé "laminátky" ze západních Čech přestěhovaly do Maloměřic. V rámci sítě elektrizovaných tratí v tehdejší Jihozápadní dráze jezdily tyto stroje v nákladní a osobní dopravě do Českých Budějovic, mezi Plzní a Chebem a dál do Sokolova, kde roku 1968, stejně jako v Budějovicích na dlouho skončila.



Dvojice (nikoliv však dvojče) maloměřických "laminátek" před portálem tunelu na Dolních Loučkách dne 3. 6. 1989. V čele 230.101, po řadu let stabilně vystavovaná na vlkovské postrky z domovských Maloměřic. Foto Jaroslav Valeš





Z opačné strany, od Mostu míru do tunelu u Dolních Louček míří dopoledne 6. 3. 1993 stroj 230.101 coby návrat z postrku z Vlkova. Foto Lajos





Lokomotiva 230.102 projela 14. 10. 1989 kratičkým Královopolským tunelem v Brně s ucelenkou "wapek". Foto Jaroslav Valeš





Tatáž 230.102 v barevném podání - 2. 6. 1991 přejela most přes Dyji za Břeclaví a míří k někdejšímu hradlu Dyje a Lanžhotu. Foto Lajos





Trojice maloměřických "laminátek" - z levé strany 230.102, 230.017 a 230.053 - čekají 12. 1. 2005 na odbavení v pohraniční přechodové stanici Kúty. Foto Lajos





Z dvojice bude "dvojče" - lokomotivy 230.102 a 230.034 stojí 8. 10. 2007 v DPOV Přerov za účelem aktivace dvojčlenného řízení. Vedle postává 182.086 pro polskou firmu CTL - po přelakování, ale před tzv. polonizací. Foto Lajos





Lokomotiva S 489.0103 se tabulkami se starým označením honosila asi nejdéle z celé řady, až do odeslání do dílen v roce 1992. Z toho důvodu byla velmi oblíbená. Navíc pečlivě udržovaná, obsazovali ji po léta strojvedoucí z depa na brněnském dolním nádraží. Dne 2. 3. 1991 se rozjížděla s osobním vlakem v Podivíně. Foto Lajos






Slizké podzimní ráno a S 489.0103 (tehdy již 230.103) se 27. 11. 1991 chystá k odjezdu z Břeclavi do Brna. Foto Lajos





Po dílnách už nebyla 230.103 k poznání a stala se z ní tuctová lokomotiva. V sychravý den 3. 11. 1992 přivážela protisměrnými oblouky před stanicí Kúty osobní vlak do Bratislavy. Foto Lajos





Zatím ještě přípřež jinak identických lokomotiv 230.103 a 230.108 si to navečer 25. 5. 2000 uhání s nákladním vlakem od Kuřimi k Tišnovu okolo obce Čebín. Foto Lajos





Do konce 90. let byla tehdejší řada 230 přidělena pouze do Brna-Maloměřic - než rokem 1997 začaly vzájemné výměny, kdy se "plechovky" stěhovaly za osobní dopravou do Brna a naopak tam "laminátky" své pozice v podstatě zcela vyklidily a posílily v jižních Čechách. Odtud vyrážely, především v nákladní dopravě, do Horního Dvořiště, Havlíčkova Brodu či Kutné Hory, ale též Plzně, Chebu, Sokolova či Nového Sedla u Lokte. Když ještě byly ve společném užívání lokomotivního parku Českých drah, vozily i vlaky osobní dopravy na všech tratích okolo jihočeské metropole, kde rychlostní maximum 110 km/h nebylo žádnou závadou. Oproti řadě 240 se řada 230 dlouho provozovala samostatně, teprve v roce 2004 svá první "dvojčata" sestavilo DKV Brno a později a pomalu se přidaly další stroje, hlavně pak v éře dceřinky ČD Cargo. To už se dostáváme prakticky do současnosti.




Klasická "polomáčená" 230.104 přijížděla 7. 9. 1992 od Brodského do Kútů. Foto Lajos





Už opravená a přelakovaná 230.104 sune 8. 8. 1993 z kusé koleje u 5. nástupiště brněnského hlavního nádraží soupravu osobního vlaku od Břeclavi na odstavné nádraží "A". V pozadí stavědlo č. 5. Foto Lajos





Ucelenku "cibuláků" vedla odpoledne 19. 9. 1993 lokomotiva 230.104 brněnským nákladním průtahem od Horních Heršpic k dolnímu nádraží. Foto Lajos





Lokomotiva 230.105 s příznačnými modro-bílými tabulkami dovezla 25. 6. 1990 nákladní vlak na rozposunování do Hodonína. Za mašinou je přechodová lávka na místní nádraží. Foto Lajos





Stroj 230.105 na okamžik zastavil a vzápětí se "do odbočky" rozjel od vjezdového návěstidla stanice Hodonín ve směru od Nedakonic. Psalo se 10. 11. 1990. Foto Lajos





"Stopětka" vydržela ve svém krémově-červeném hávu velmi dlouho, i po vzniku ČD Cargo. Až pak prošla v ČMŽO Přerov hlavní opravou a dostala nový firemní lak. Spolu s 230.097 odpočívala 4. 2. 2010 v kolejišti OKV Břeclav. Foto Lajos





Lokomotiva 230.106 vyjela 7. 10. 1990 z Havlíčkobrodského tunelu a vjížděla do tamního uzlu. Foto Lajos





Stroj 230.106 byl výjimečný tím, že mu nebyl obnoven klasický nátěr, ale jeden ze starých jednotných. Tím byl odlišný a také oblíbený - i když cihlový nádech zcela neodpovídal dřívějším provedením. Dne 26. 8. 2005 ji vidíme při přejezdu monumentálního Mostu míru na Dolních Loučkách. Foto Lajos





Oblíbená 230.106 dovezla 1. 6. 2007 odpolední rychlík Brno - Vídeň po pohraniční Břeclavi, kde se tehdy ještě muselo přepřahat. Byl to i poslední rok pravidelné služby "laminátek" v osobní dopravě Českých drah. Foto Lajos





V uplynulých částech byla vzpomenuta služba "laminátek" v určitých lokalitách a jinak tomu nebude ani dnes, i když nepůjde o klasické "laminátkové" depo. S provozem nejsou spjata jen jejich domovská depa, ale i další, která se podílela na provozu - především personálním obsazením. Přece jen to byli lidé, kteří se o svěřená vozidla starali a mnohdy jim pomáhali dotvářet jejich vzhled, dbát o jejich technický stav a nezřídka jim dát něco navíc. To byl případ i někdejšího LD Břeclav, které po stránce významu začalo klesat koncem parní trakce, přičemž ta elektrická jej minula, protože docela nedaleko bylo Brno a Bratislava. Jiná situace ovšem panovala v personálním obsazení. Staří páraři se přeškolovali na elektrickou trakci a tam je doplňovali mladí strojvůdci z dopravních průmyslovek nebo učilišť, kteří k nim měli asi o něco vřelejší vztah. Přece jen šlo o novější generaci lidí a vozidel. Nelze vyčíslit, kolik strojvedoucích a pomocníků bylo za ta léta určeno k čistě nákladní dopravě, kde se fungovalo směnné obsazení lokomotiv, kde neexistoval žádný turnusový stroj a kolikrát ani výkon - někdy třeba výchozí vlak, ale obrat už byl v rukou dispečerského aparátu. V Břeclavi stál (a dodnes stává) štrůdl třeba 10 - 12 lokomotiv, jejichž vystavení určil strojmistr podle dispozic lokomotivního dispečera a jelo se pro nákladní vlak na přednádraží, nebo někam blízko na přepřah, anebo se šlo jen střídat na ose. Vedle toho existovaly výkony, které byly poměrně stabilní a to natolik, že kolem nich byly postaveny turnusové skupiny s pevným obsazením a co více, s trvale přidělenými stroji. Takto byly koncem 80. let známé stroje 230.108, 230.109 a 230.110 ve vozbě nákladních expresů mezi Kutnou Horou a Štúrovem. Naopak "laminátka" 230.105 měla přezdívku "hodonínská dispečerka" a tahala Pn vlaky mezi Břeclaví a Hodonínem. Tento výkon zmizel v roce 1991, vozba "nexáků" vydržela do jara 1993. Od léta 1992 vyjížděla přerovským směrem lokomotiva 230.090, která vozila nejprve Mn vlaky Břeclav - Moravský Písek, přičemž vybrané stanice a jejich neelektrizované koleje obsluhovali "pielstici" od Pv vlaků. Od května 1993 pak 230.090 vozila Pn vlaky Břeclav - Hodonín, kde ji koncem 90. let vystřídaly 230.107 nebo 230.080, ale i jiné. Okolo roku 2000 tento pravidelný výkon zase skončil, i když v Břeclavi byla jedna lokomotiva vedena jako dispečerský stroj DL-1 pro tyto účely.





Brněnská 230.107 zastavila ráno 8. 5. 1993 v poměrně vzdáleném Jindřichově Hradci se soupravou ložených "wapek" a čekala na připojení postrku. Foto Lajos





Vzpomínky na levostranný provoz v jižní části "ferdinandky" - 230.107 sloužila v letech 1997 a 1998 na dopravě Pn vlaků mezi Břeclaví a Hodonínem. A 19. 11. 1997 projížděla úsekem Lužice - Moravská Nová Ves, v pozadí je patrná elektrizovaná vlečka na Důl Mír do Mikulčic. Foto Lajos





Velice pěkná 230.107 dovezla 19. 2. 1998 vlak Pn 64411 na rozřazení do Hodonína. O rok později tam začne koridorová přestavba, zmizí místní nástupiště a přípojné vozy na opačné straně, stejně jako stará světelná návěstidla. Za čas zmizí místní nákladní doprava z Hodonína úplně... Foto Lajos





Náležitě udržovaná lokomotiva 230.108 sjíždí 13. 9. 1991 s nákladním expresem od Králova Pole k Maloměřicím. Foto Lajos





Podvečer 16. 7. 1995 - zatímco turnusová lokomotiva 263.002 je dlouhodobě v opravě, na páru tehdy sezonních R 1073/1072 z Kutné Hory do Rajky a zpět jezdí stabilní náhrada 230.108. A ta právě zaduněla na mostě přes Dyji za Břeclaví. Foto Lajos





Pro osobní dopravu se zase z Maloměřic vystavovala trojice lokomotiv S 489.0/230 - 087, 097 a 100, asi od roku 1992 to byla navíc ještě 230.102. Tyto lokomotivy tahaly hlavně osobní vlaky mezi Brnem a Bratislavou, výkony byly doplněny i poštovními rychlíky anebo rychlými nákladními vlaky. Na jaře 1993 se na těchto výkonech objevovaly stroje 350.016 a 350.018, na nichž Břeclavané vykonávali jízdní zácvik před zahájením GVD 1993/1994, kdy začali tuto řadu obsazovat na úseku ČD do Prahy. Konec služby "laminátek" v osobní dopravě v rukou depa Břeclav se datuje prakticky od léta 1995, kdy v DKV Brno začala služba přesunutých lokomotiv řad 262 a 263 z Jihlavy. Tím se, a psali jsme o tom již několikrát, změnila podoba elektrické vozby na jihovýchodě Moravy. Rukopis strojvedoucích depa Břeclav byl na svěřených lokomotivách patrný a šlo o jedny z nejpěknějších, které v záplavě ostatních, zaprášených či vyloženě špinavých, doslova vynikaly. Proto si tato již skoro zapomenutá kapitola v provozu zaslouží vzpomínku.




Lokomotiva S 489.0109, opatřená odlévanými tabulkami, vyjela 13. 5. 1986 z Obřanského tunelu v Brně. Foto Jaroslav Valeš





Ze zadní plošiny spěšného vlaku z Kolína do Jihlavy vznikl 11. 9. 1995 ve Šlapanově na trati Havlíčkův Brod - Jihlava snímek lokomotiv 230.109 a 230.031, čekajících na volnou trať. Foto Lajos






Stroj 230.109 již v novém firemním nátěru dopravce ČD Cargo čekala 22. 4. 2013 na výjezd z "kargodepa" v Břeclavi. Foto Lajos






Výřez z poškozeného políčka negativu - vydroleným těsněním vnikalo do fotoaparátu světlo. Stroj 230.110 se 15. 5. 1997 rozjíždí s nákladním vlakem od vjezdového návěstidla stanice Kúty. Dál už to nešlo, tehdy se striktně přepřahalo právě tam. Foto Lajos





Vzpomínka na cesty za kamarádem na Záhorie...31. 7. 2000 se pod návěstním krakorcem rozjížděla lokomotiva 230.110 směr Lanžhot, Brodské, Kúty. Foto Lajos






Smutný pohled na vyhořelou lokomotivu 230.110, odstavenou a částečně odstrojenou v OKV Břeclav na jaře 2017. Bohužel nedlouho po té byly závažně požárem poškozeny lokomotivy 230.019, 240.106, 230.057 a 230.061. Foto Lajos





Dnes je Břeclav, též brána jižní Moravy, spjata s provozem a údržbou řady 230 i 240 ČD Cargo. V tamním depu sídlí Opravna kolejových vozidel, do níž jsou údržbově přiděleny konkrétní lokomotivy a stejně tak tamní strojmistři vysílají jízdní personál, už dávno jednomužný, na nákladní vlaky po okolních elektrizovaných tratích.


Odkazy na související články:
Padesát let "laminátek" ČSD (1)
Padesát let "laminátek" ČSD (2)
Padesát let "laminátek" ČSD (3)
Padesát let "laminátek" ČSD (4)
Padesát let "laminátek" ČSD (5)
Padesát let "laminátek" ČSD (6)
Padesát let "laminátek" ČSD (7)

Text: Lajos
Foto: Lajos a Jaroslav Valeš


Tento článok nájdete na stránke railtrains.sk http://www.railtrains.sk

URL tohoto článku je: http://www.railtrains.sk/modules/AMS/article.php?storyid=1800