Italští "Tygři" (1. část)

railtrains.sk

Dátum:  06.08.2018 0:00   |   Rubrika:  Zo zahraničných tratí   |   Vytlačené:  23.10.2018 7:26

 Pro osmdesátá a devadesátá léta minulého století na italských kolejích jsou charakteristické tři na pohled téměř identické lokomotivní řady nosící jméno "Tygr", a sice E 632, E 633 a E 652. Na jejich vývoji je vidět posun od specializovaných strojů, když E 632 byla určena pro osobní a E 633 pro nákladní dopravu, k univerzální E 652. Mezi italskými lokomotivami, které jsou určitě neprávem poněkud mimo náš zorný úhel, se jedná o velmi významné konstrukce. Proto jim věnujeme náš dnešní článek.






















Řada E 632 a E 633


V osmdesátých letech minulého století potřebovaly Italské státní dráhy (Ferrovie dello Stato Italiane SpA, FS) nové lokomotivy pro nákladní dopravu. Lokomotivní park FS složený ze strojů domácí produkce byl již značně zastaralý. Proto byl v roce 1977 vypsán požadavek na šestinápravovou nákladní lokomotivu o maximální rychlosti 130 km/h a schopnou uvézt zátěž 800 tun na stoupání 15 ‰ rychlostí 100 km/h. Vývojem byly pověřeny firmy Fiat Ferroviaria Savigliano pro mechanickou část a Tecnomasio Italiano Brown Boveri (TIBB) z Vado Ligure pro elektrické komponenty.

Výsledkem byl stroj řady E 633. Měl tři dvounápravové podvozky s uspořádáním náprav B´B´B´ a jednalo se o první italskou lokomotivu s elektronický ovládáním. Na rozdíl od všech předchozích italských šestinápravových lokomotiv neměl dělenou skříň tvořenou dvěma kloubově spojenými částmi, ale prostřední podvozek byl uložen s boční vůlí. Lokomotivy mají kromě pneumatických brzd elektrický brzdový systém. Elektrické brzdění probíhá až do rychlosti 40 km/h, pak se spíná pneumatický systém. Brzdový reostat je umístěn na střeše mezi pantografy. Vzduchová brzda je smíšená kotoučová a špalková (jedna brzdová zdrž na kolo a jeden kotouč na jednu nápravu). Mašina má automatickou regulaci rychlosti. Tři trakční motory typu Ercole Marelli T850 FS, každý na jednom podvozku, dávají celkový výkon 4905 kW. Stanoviště strojvedoucích byla vybavena nejmodernějšími technologiemi.

Na základě objednávky na stavbu pěti prototypů převzaly FS první stroj označený E 633.002 v říjnu 1979, další tři následovaly v roce 1980 a pátý kus o rok později. FS se mezitím rozhodly využít novou lokomotivu i pro vozbu regionálních vlaků, zejména těžkých souprav na tratích s častými zastávkami. Proto byl u prototypu E 433.001 změněn převodový poměr z 29:64 na 36:64. Stroj, nově s maximální rychlostí 160 km/h na rozdíl od 130 km/h u E 633, byl přeznačen na E 632.001 a dal základ nové lokomotivní řadě identické s řadou původní a lišící se jen převodovým poměrem. Výsledky intenzivních zkoušek prototypů vedly k úpravám především v oblasti napájení a regulace výkonu, kde došlo téměř ke stovce různých změn. Mezitím FS v roce 1981 objednaly první sériové lokomotivy, a sice 75 strojů řady E 633 (s čísly 005 - 079, když původní 005 byl přeznačen na 001) a 15 strojů řady E 632 (čísla 002 - 016). Mašiny byly dodávány od ledna 1982 do roku 1984 a byly přiděleny do dep Torino, Milano a Verona. Další série 50 strojů E 632 (čísla 017 - 066) přišla v letech 1985-1987, stejně jako 32 kusů řady E 633 (čísla 080 - 111). Po vyléčení dětských nemocí získaly tyto lokomotivy vynikající pověst kvality a robustnosti a dostaly jméno "Tygr". Posledních 40 lokomotiv řady E 633 dodaných v letech 1986-1988 se od předchozích lišilo kromě jiných vylepšení hlavně možností mnohočetného ovládání a mělo označení E 633.201 - 240. Celkem za období 1979-1988 přišlo do stavu FS včetně prototypů 66 strojů řady E 632 určených pro vozbu osobních vlaků a 151 lokomotiv řady E 633 k nasazení do čela nákladních souprav. A jestliže ještě v roce 2014 byly v provozu kromě prototypů a několika mašin vyřazených po násilném poškození všechny lokomotivy obou řad, potom k 15.6.2018 sloužilo už jen 8 lokomotiv řady E 632 a 52 strojů řady E 633.


Výkres lokomotivy řady E 633



(archiv autora)

Technické údaje řady E 632 a E 633








Lokomotiva E 632-063 na čele vlaku D 2093, který jede z nádraží Milano Centrale do stanice Verona Porta Nuova, uhání 2.5.1996 po odjezdu ze zastávky Castelnuovo del Garda rovinami u jihovýchodního cípu jezera Lago di Garda. Mašina je v původním továrním nátěru včetně loga FS, které je ve tvaru nazývaném "televize"





Pádskou nížinou za stanicí Piacenza projíždí 14.5.1998 vlak D 2287 (Genova Piazza Principe - Bologna Centrale) s "Tygrem" E 632-026 na konci soupravy. Trať z Janova přicházející od jihu se k hlavní dráze Milano - Bologna připojuje právě v Piacenze. V průběhu služby byly lokomotivám řady E 632 a E 633 měněny původní polopantografy za klasické dvouramenné sběrače





Lokomotiva E 632-038 ve stanici Brennero/Brenner 12.9.1992. Společnost jí dělá elektrická jednotka řady Ale 840, které byly pro FS dodávány v letech 1949 až 1964





Ve stanici Tirano se 5.7.1996 připravuje k odjezdu vlak D 2597 (Tirano - Milano Centrale) v čele s lokomotivou E 632-004 pocházející z 1. výrobní série. Mašina má původní polopantografy. Za mašinou je vůz "Sleeperette" nB 19-78 se sklopnými sedadly jako v letadle





"Tygr" E 632-031 vede 14.5.1998 za stanicí Piacenza soupravu vlaku D 2133 (Milano Centrale - Ancona). Za mašinou je řídící vůz MDVC řady npBD 82-87





Lokomotiva E 632-038 stála 12.9.1992 odstavená na stejnosměrné straně stanice Brennero/Brenner. Podle svého jména nosily tyto stroje pod levým bočním okénkem na stanoviště strojvedoucího kresbu tygra ve skoku. Detail kresby je vpravo dole





Vlak IR 2066 (Bologna Centrale - Torino Porta Nuova) v čele se strojem E 632-053 projíždí 2.5.1996 přímým úsekem za stanicí Fidenza necelých 25 kilometrů západně od Parmy





Od stanice Piacenza se 14.5.1998 vzdaluje souprava pěti vozů nB 22-39 vlaku L 6263 (Piacenza - Bologna Centrale) vpředu s řídícím vozem npBD 82-38 a sunutá lokomotivou E 632-033. Mašina má novější logo FS typu "mandle"





Lokomotiva E 632-037 s osobní soupravou ve stanici Cuzzago 28.10.2005. Soupravu tvoří vozy nB 21-79 a řídící npBD 82-38 řazený hned za mašinou. Lokomotiva je v novém barevném schématu označovaném jako XMPR 2 a s novým logem společnosti Ferrovie dello Stato






Vlak IR 2134 (Ancona - Milano Centrale) vedený "Tygrem" E 632-037 ze 2. výrobní série se 2.5.1996 blíží od Parmy ke stanici Fidenza





Stroj E 635-053 vyjíždí 3.5.2003 s vlakem IR 2140, který jede z Ancony na břehu Jaderského moře do stanice Milano Centrale, z tunelu za stanicí Pesaro. Úsek Ancona - Milano je součástí dráhy zvané Linea Adriatica





Ke stanici Piacenza se širokou úrodnou rovinou kolem řeky Po (česky Pád) blíží 14.5.1998 lokomotiva E 632-053 na čele vlaku D 2280 (Bologna Centrale - Genova Brignole). Zde je "padesáttrojka" ještě v původním nátěru a s logem ve tvaru nazývaném "televize"





Lokomotiva E 632-056 odjíždí 28.10.2005 s patrovými vozy řady nB 26-39 a s řídícím vozem řady npB 26-39 na konci soupravy ze stanice Cuzzago na trati směřující k jezeru Lago Maggiore





"Tygr" E 632-046 sune 2.5.1996 soupravu vlaku IR 2137 (Milano Centrale - Ancona), který uhání po přímém úseku u stanice Fidenza. Mašina z 2. výrobní série dodaná roku 1985 je v původním nátěru, ale s novějším logem FS označovaném "mandle"





Lokomotiva E 632-034 vyjíždí 3.5.2003 z depa Ancona do zdejší stanice na svůj vlak a usměvavý italský strojvedoucí nás zve ke společné cestě do Milána. Mašina je v barevném schématu XMPR 2 (název je odvozen od studia anglické poradenské firmy XMPR PLc) a je vidět, že kresbu tygra nahradilo logo FS a nápis "Trenitalia"





Vlak IR 2131 (Milano Centrale - Ancona) sunutý strojem E 632-056 přijíždí 3.5.2003 do stanice v Pesaru, stotisícovém přístavním městě a významném turistickém středisku na pobřeží Jaderského moře





Do stanice Cuzzago pod Alpami v údolí řeky Toce přijíždí 28.10.2005 ve směru k Domodossole lokomotiva E 632-056 se soupravou vozů řady nB 21-79





Lokomotiva E 632-034 přijela 3.5.2003 se svým vlakem na zastávku Palombina na břehu Jaderského moře





Stroj E 632-022 sune 2.5.1996 soupravu vlaku L 6263, který jede v trase Piacenza - Bologna Centrale, krátce po odjezdu ze stanice Fidenza


Přehled lokomotiv řady E 632




Zde je namístě zmínit se o společnosti Trenitalia SpA, což je italský železniční dopravce, donedávna provozující osobní i nákladní dopravu. Firma je ve 100% vlastnictví státní společnosti Ferrovie dello Stato Italiane SpA (FS). Vznikla v roce 2000 vyčleněním z mateřské společnosti na základě směrnice Evropské unie o deregulaci železniční dopravy. Firmu tvořily tři divize:

Divisione Passeggeri Long Haul – dálková doprava osob, včetně vysokorychlostních vlaků
Divisione Passeggeri Regionale – regionální osobní doprava
Divisione Cargo – nákladní doprava

Divisione Passeggeri Regionale zajišťuje metropolitní, regionální a meziregionální dopravu. Denně přepravuje zhruba 1 milion 600 tisíc cestujících, když vypravuje 6300 vlaků. Vozidlový park se skládá ze 650 lokomotiv, 3 800 vozů a 700 dalších vozidel. Divize je rozdělena do 20 regionálních ředitelství. Regionální vlaky (Treno regionale) jsou vypravovány v rámci italských regionů nebo mezi sousedními regiony a obvykle zastavují ve všech stanicích. Vlaky Regionale veloce (rychlé regionální vlaky) jsou spoje, které zastavují zhruba v polovině stanic.

Trenitalia provozovala služby železniční nákladní dopravy pod značkou Trenitalia Cargo až do roku 2017, kdy nákladní dopravu a logistické operace převzala společnost Mercitalia Rail Srl. Trenitalia tak nyní zajišťuje veškerou vnitrostátní i mezistátní osobní dopravu.




"Tygr" E 633-090 v čele nákladního vlaku mířícího z Milána do Janova projíždí 15.5.1998 traťovým obloukem za zastávkou Rigoroso asi 40 kilometrů severně od cíle své cesty. Také stroje řady E 633 přicházely k Ferrovie dello Stato ve stejném barevném schématu jako řada E 632





Lokomotiva E 633-221 zachycená ve stanici Brennero/Brenner 5.7.1992. Na bočním pohledu vyniká velikost a robustnost stroje. Jak napovídá pořadové číslo, mašina je vybavena mnohočetným ovládáním





Nákladní vlak vedený strojem 633-219, který byl zhotoven v rámci 3. výrobní série a dodán v roce 1987, jede 2.5.1996 ve směru Brescia - Verona poblíž zastávky Castelnuovo del Garda





Lokomotiva E 633-031, jeden ze strojů sloužících u divize osobní regionální dopravy a nasazovaný do čela osobních vlaků, přijela 22.6.2006 se soupravou vozů nB 26-39 vlaku L 20234 (Milano Centrale - Domodossola) do stanice Cuzzago. Také lokomotivy této řady byly přetírány do schématu XMPR 2 s novým logem FS





Stanicí Cuzzago projíždí 22.6.2006 po jednokolejce směřující přes Borgomanero do Novary nákladní vlak systému kombinované dopravy na čele s dvojicí "Tygrů" E 633-216 + E 633-222





Ve stanici Brennero/Brenner stála 5.7.1992 lokomotiva E 633-099 se soupravou vozů nB 21-79 ve společnosti stroje E 652-080. Obě mašiny jsou ve stejném barevném schématu, ve kterém byly dodávány, a liší se jen tvarem loga FS





Lokomotiva E 633-222 s dalším strojem stejné řady vedou 28.10.2005 vlak kombinované dopravy přes stanici Cuzzago. Tyto vlaky jezdí mezi terminály Freiburg im Breisgau v německém Bádensku-Württembersku a Novara v Itálii asi 50 kilometrů západně od Milána. Švýcarsko projíždějí severojižním směrem po Lötschbergské dráze a do Itálie vjíždějí Simplonským tunelem. Z Cuzzaga zbývá vlaku do cíle asi půldruhé hodiny jízdy


Přehled lokomotiv řady E 633







Řada E 652


Projekt E 652 vznikl na počátku druhé poloviny osmdesátých let. V té době probíhala dodávka 2. série lokomotiv řady E 632, které tehdy přes skvělé trakční vlastnosti trpěly značnou nespolehlivostí. Konstruktéři se zaměřili na její odstranění a zároveň se objevila myšlenka nového výkonnějšího motoru. Bylo tak rozhodnuto použít mechanickou část stroje E 632 a nainstalovat nový motor a kompletně novou, výkonnou a spolehlivou elektroniku. Takto vzniklá lokomotiva byla označena řadou E 652.

Ferrovie dello Stato objednaly 6 prototypů na základě zkušeností získaných s lokomotivami E 632-029 a E 632-054, které byly rozsáhle modifikovány v elektrické části. 1. prototyp E 652-001 byl dokončen v roce 1989 a byl první italskou lokomotivou s plně elektronickým ovládáním a s elektronickou diagnostikou. Stroj ihned vstoupil do série zkoušek a FS byl dodán spolu s dalšími 3 prototypy k 1.1.1990. Vzápětí přišly i prototypy E 652-005 a 006. Potvrdilo se, že nová řada skutečně sjednotila trakční vlastnosti E 633 s rychlostí E 632 do univerzální lokomotivy schopné vést vlak vysokou rychlostí na rovinaté trati (např. Verona - Bolzano) a pak s ním stoupat na strmé rampě (např. Bolzano - Brennero). Díky možnosti vícečetného ovládání je lze spojovat do dvojic, a to i se stroji řady E 633.2 (i když v tomto případě s povolenou rychlostí 130 km / h.). Ferrovie dello Stato se proto rozhodly zadat sériovou výrobu a ještě v době, než byly dodány všechny prototypy, objednaly 100 "Tygrů" E 652. Výroba byla rozložena mezi více firem a tak byla celá dodávka splněna v letech 1990-1993. První dodanou sériovou lokomotivou byla E 652-058 (!) předaná již 19.9.1990. Prvními depy, kam byly stroje přiděleny, se staly Torino Smistamento a Trieste. V dubnu 1992 bylo opět objednáno 20 mašin a roku 1993 dalších 50 strojů. Přehled dodávek je uveden v tabulce. Poslední uvedení do provozu se datuje do března 1996 (E 652-164).



Dodávky lokomotiv E 652


Lokomotivy E 652 byly nasazovány do čela nákladních i osobních vlaků. Po příchodu nových lokomotivních řad na začátku našeho století určených pro osobní dopravu se jejich doménou stala vozba těžkých nákladních vlaků hlavně na strmých tratích, jakou je například Ferrovia del Brennero. Pro lepší uzpůsobení tomuto účelu rozhodla Trenitalia počínaje dubnem 2014 o postupné úpravě převodového poměru z 36:64 na 29:64 za cenu snížení rychlosti na 120 km/h, což je ale pro nákladní vlaky dostačující. V roce 2017 bylo 171 strojů E 652 převedeno do nákladní divize. Následně pak přešly do majetku nově vzniklé státní nákladní a logistické společnosti Mercitalia Rail Srl., která vykazovala k 15.6.2018 celkem 166 provozních lokomotiv řady E 652. A to už je nová a zatím poslední kapitola v životě italských "Tygrů".
Přehled všech lokomotiv řady E 652 je uveden ve 2. části článku.



Technické údaje řady E 652







Výkres sériové lokomotivy řady E 652. Rozlišovacím znakem od E 632 a E 633 jsou oválná okénka na skříni a jiné uspořádání odporníků na střeše
(sbírka autora)





Vnitřní uspořádání lokomotivy řady E 652
(Kresba: altervista, repro sbírka autora)





Druhý prototyp E 652-002 sune 24.4.1997 soupravu vlaku IR 2260 (Bologna Centrale - Brennero/Brenner) vzhůru po jižní rampě Brennerské dráhy u zastávky Terme di Brennero (1310 m n. m.). Prototypy se od sériových strojů na první pohled liší světly, která mají umístěna v krabicích na povrchu čel, zatímco sériové mašiny je mají zapuštěná





Vlak EuroCity EC 86 "Leonardo da Vinci" (Milano Centrale - München Hbf.) vedený strojem E 652-002 projíždí 19.6.1993 po břehu řeky Isarco u zastávky Mezzaselva. Jedenáctivozová italská souprava je řazená 2x Avm + WRmz + 8x Bvm






Před bílou hradbou třítisícových vrcholků (Tribulaun di Fleres 3097 m n. m.) lemujících údolí Val di Fleres za stanicí Colle Isarco (1100 m n. m.) sune 24.4.1997 lokomotiva E 652-003 vlak IR 2258 (Bologna Centrale - Brennero/Brenner) ke stoosmdesátistupňovému oblouku, ve kterém vjede do 7349 metrů dlouhého tunelu Galleria Fleres





Prototyp E 652-003 se vzdaluje 13.5.1998 od stanice Colle Isarco a v čele německé soupravy vlaku EC 12 "Leonardo da Vinci" (Milano Centrale - Dortmund Hbf.) vjíždí do údolí Val di Fleres na jižní rampě Brennerské dráhy





E 652-005, pátý prototyp řady E 652, přijel 19.6.1993 se soupravou vozů nB 21-79 vlaku L 10905 (Brennero/Brenner - Bolzano/Bozen) do stanice Moncucco. Ta ležela na původní staré trase Brennerské dráhy zrušené k 15.11.1999 a nahrazené tunelem Galleria Fleres





Vlak IC 617 "Andrea Doria", který jede v trase Venezia Santa Lucia - La Spezia Centrale a je vedený "Tygrem" E 652-009, projíždí 15.5.1998 obloukem za zastávkou Rigoroso severně od Janova





Dvojice "Tygrů" na čele nákladního vlaku přijíždí 7.7.1994 do stanice Moncucco. Vpředu je E 652-014





Rovinami Pádské nížiny za stanicí Piacenza uhání 14.5.1998 lokomotiva E 652-017 se soupravou nákladního vlaku. Barevné schéma, ve kterém byla řady E 652 dodávána, se od původních nátěrů řad E 632 a E 633 lišilo jen tvarem loga FS, které bylo typu "mandle"





Lokomotiva E 652-015 zachycená 24.6.1995 při posunu na zhlaví stanice Tarvisio Centrale. Dobře je vidět kresba tygra, kterou pod levým bočním oknem na stanoviště nosila i řada E 652. Cenný snímek, neboť stanice Tarvisio Centrale byla koncem roku 2000 zrušena a nahrazena nově vybudovanou Tarvisio Boscoverde


Tak to byla první část našeho výletu do světa "Tygrů", jak se oficiálně jmenují italské lokomotivy řady E 632, E 633 a E 652. Tento díl byl věnovaný převážně dvěma prvně jmenovaným řadám. Přinesli jsme i krátký úvod k řadě E 652, která bude námětem druhé části, k jejíž prohlídce vás zveme.
13.7.2018

Příště: Italští "Tygři" (2. část)


autor: Mik trainfoto a Denda60


Tento článok nájdete na stránke railtrains.sk http://www.railtrains.sk

URL tohoto článku je: http://www.railtrains.sk/modules/AMS/article.php?storyid=1923