Itálie - elektrické lokomotivy FS (4. část)

railtrains.sk

Dátum:  07.01.2019 0:00   |   Rubrika:  Zo zahraničných tratí   |   Vytlačené:  19.03.2019 7:29

 V první části našeho článku jsme si blíže představili starší lokomotivy řady E636 a E424, druhou část jsme plně věnovali strojům řady E645 a E646 a třetí byla zaměřena na řadu E444. Tématem této části miniseriálu o italských lokomotivách jsou stroje řady E656 a E655.










Řada E656 a E655




Lokomotiva E656.054 jede 2.5.1996 u stanice Fidenza v čele vlaku EXP 1921 "Trinacria", který projíždí po celé délce Apeninského poloostrova z milánského nádraží Centrale do stejnojmenné stanice v sicilském Palermu. Stroj s číslem 054 byl vyrobený firmou "Reggiane" Officine Meccaniche Italiane SpA s elektrickou částí od Ercole Marelli & C. SpA v roce 1978 v rámci 1. výrobní série a na jaře 2004 prošel rekonstrukcí na E655.054. Sloužil v depech Messina Centrale a La Spezia






Přirozeným důsledkem zvyšujícího se zájmu o osobní železniční dopravu koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let minulého století v Itálii byl velký nárůst počtu cestujících. Aby ho Ferrovie dello Stato dokázaly zvládnout, zaváděly nové druhy vlaků a navyšovaly počty spojů. To ale vedlo k nepříjemnému nedostatku elektrických trakčních vozidel. První generace lokomotiv, jako je E428, plně nevyhovovaly pro rychlou dálkovou dopravu již koncem padesátých let, natož nyní po čtyřiceti letech služby, zatímco novější E646 se rychle stávaly nedostatkovým zbožím. Nárůst počtu příměstských a regionálních vlaků totiž vedl k rychlému převádění řady E646 k soupravám "navetta" (push-pull). Navzdory úspěchu nových E444, které začaly rychle ovládat dálkovou osobní dopravu, bylo nutné mít v krátké době nový stroj s vyšším výkonem, dobrými trakčními vlastnostmi a s vysokou rychlostí, s využitím nových elektronických řídících obvodů namísto starých elektromechanických systémů. Aby se předešlo zbytečným časovým ztrátám v důsledku nejistých experimentů, rozhodly se FS vyjít při konstrukci nové lokomotivy z osvědčeného projektu E645/E646 (viz 2. část článku) a ten výrazně modernizovat a přizpůsobit novým potřebám.


Projektovaná lokomotiva musela být vhodná i pro provoz na horských tratích se značným převýšením a četnými oblouky o malém poloměru, přitom rychlá a s dostatkem místa pro instalaci potřebné výzbroje. Na rýsovacích prknech FS Servizio Materiale e Trazione tak vznikl stroj, který převzal z řad E645 a E646 koncepci dělené skříně se dvěma kloubově spojenými částmi a třemi dvounápravovými podvozky. Nově zkonstruované podvozky mají rozvor 2850 mm. Na každém jsou pevně uloženy 4 stejnosměrné motory typu 82-400 FS, každý o výkonu 400 kW. Ty jsou mechanicky pospojovány do dvojic a pro regulaci výkonu a rychlosti mohou být připojeny ve 4 kombinacích, a sice sériově (všechny motory v sérii, 5 šuntů), sérioparalelně (2 větve po 6 motorech, 5 šuntů), paralelně (3 větve po 4 motorech, 3 šunty) a superparalelně (4 větve se 3 motory, 3 šunty). Spojování motorů do zvolených kombinací se provádí uzavřením různých stykačů, když strojvedoucí vybere požadovanou kombinaci a ta se automaticky nastaví. Odporník o celkovém odporu 17,015 Ω je tvořen 31 články v 21 sadách zapojených do série. Na rozdíl od starších typů italských lokomotiv není vyřazování odporů při rozjezdu prováděno ručně, ale strojvedoucí nastaví rychlost, které chce dosáhnout. Té odpovídá maximální hodnota vyloučeného proudu a jak se rychlost zvyšuje, tak systém automaticky rozepíná jednotlivé reostatové stykače až do dosažení požadované rychlosti. Přenos kroutícího momentu na nápravu je realizován dutou hřídelí stejně jako u řad E645/E646. Převodový poměr je 61:28 a maximální dosažitelná rychlost 160 km/h byla později snížena na 150 km/h. Důvodem byly potíže se stabilitou a fakt, že při hmotnosti lokomotivy 120 t, což je mimochodem o polovinu více než je váha řady E444, byly problémy s reostatickým brzděním.





Výkres podvozku lokomotivy řady E656 s motory 82-400 FS
(rotaie.it, repro sbírka autora)





Dvojkolí lokomotivy řady E656 s motory typu 82-400 FS a s přenosem kroutícího momentu dutou hřídelí
(Rotabili storici a Milano Sm., repro sbírka autora)







Sběrač použitý u řady E656
(rotaie.it, repro sbírka autora)


Produkce řady E656 v počtu 461 kusů byla realizována v šesti jen nepatrně odlišných sériích. Začala na podzim 1975 zahájením výroby 1. série a jako vůbec první byla dokončena lokomotiva E656.023 koncem listopadu toho roku. Dodávky 1. série zahrnující stroje E656.001 - 104 skončily v srpnu 1978, ale již předtím v roce 1977 se rozběhla výroba 56 kusové 3. série strojů s inventárními čísly 252 - 307. Ta byla dokončena roku 1980, stejně jako 2. série 51 lokomotiv E656.201 - 251 dodávaných od roku 1978. Od ledna 1981 do června 1983 proběhla výroba 4. série, což bylo 42 lokomotiv E656.159 - 200. Následovala 5. série, se 150 stroji největší, která byla vyráběna v letech 1984 - 1987 a jednalo se o stroje E656.401 - 550. Lokomotivy 6. série, tedy E656.551 - 608 byly dodávány v letech 1988 - 1990. Od předchozích se lišily úpravou pro ovládání z řídícího vozu. Byly určeny pro regionální vlaky se soupravami "navetta" s řídícími vozy řady npBDH 80-87 vzniklými rekonstrukcí starších vagónů UIC-X. Lokomotivy z 1. a 3. série byly přidělovány především do dep Venezia Mestre, Roma San Lorenzo, Messina, Milano, La Spezia, Foggia, Livorno, 2. série putovala do dep Bologna San Donato a Livorno, do kterého především byly přidělovány stroje ze 4. série. Depa Genova Rivarolo, Marcianise a Milano Centrale získala stroje z 5. série, zatímco lokomotivy v úpravě "navetta" putovaly hlavně do dep Genova Brignole, Firenze, Ancona, Napoli Smistamento. To jen velmi stručně, více informací o dislokacích vyčtete z přehledu na konci článku.


Lokomotivy řady E656 uvedené do provozu již v letech 1975 a 1976 dokázaly v dálkové dopravě nahrazovat stroje E646 převáděné k regionální dopravě k soupravám "navetta". S dalšími dodávkami se dařilo pokrývat nárůst potřeby lokomotiv na hlavních tratích. Řada E656 sloužila i v nákladní dopravě, kde hrála velmi důležitou roli. Té byla nakonec přizpůsobena i po technické stránce. Od roku 2002 byl u strojů určených pro nákladní dopravu upravován převodový poměr z původního 61:28 na nový 66:23. U takto rekonstruovaných lokomotiv došlo ke zvýšení tažné síly za cenu snížení maximální rychlosti na 120 km/h, což je ale pro italskou nákladní dopravu dostačující. Upravené stroje byly nejprve označovány E656c ("c" jako "cargo"), od jara 2003 pak byly přejmenovány na řadu E655 při zachování původních inventárních čísel. K velkému vyřazování strojů E656 i E655, k jejich rušení a šrotování docházelo od roku 2013 a i to je zřejmé z celkového přehledu na konci článku. Nyní (listopad 2018) je jisté, že je v provozu 15 strojů E656 (E656.009, 030, 039, 052, 091, 093, 289, 294, 424, 431, 435, 462, 492,497 a 515) a všechny jsou soustředěny na Sicílii, kde vozí vlaky InterCity Notte a InterCity Giorno. Snad ještě do konce roku 2018 by je měly doplnit i E656.046, 063 a 439. Nepředpokládá se ale jejich provozování po roce 2020. Jako historická vozidla byly zachovány lokomotivy E656.001, E656.023 a E656.590.


Stroje řady E656 opouštěly výrobní závody v barevné kombinaci perlově šedé a modré ("grigio perla - blu orientale"). Po zavedení korporátního nátěru vozidel FS Trenitalia nazývaného XMPR v roce 1995 byly postupně u příležitosti různých oprav přetírány do tohoto schématu tvořeného barvami velmi světle šedou v paletě Pantone "Cool grey" 2C, modrou 293C a zelenou 329C. Lokomotivy dostaly jméno "Caimano" (kajman) a obrázek kajmánka byl umístěn na původním nátěru pod bočním oknem stanoviště.




Technické údaje








Typový výkres lokomotiv řady E656
(archiv autora)






Lokomotiva E656.001 po pečlivé renovaci provedené v depu Milano Smistamento v září 2012. Stroj vyrobený v březnu 1976 firmou Sofer- Officine Ferroviarie SpA s elektrickou částí od Italtrafo SpA byl nadací Fondazione FS Italiane zachován jako historické vozidlo
(katalog Kiss Modellbahnen, repro sbírka autora)






"Diretto" D 2900 (Sestri Levante - Novara) vedený strojem E656.507 přijíždí 15.5.1998 k zastávce Rigoroso. Lokomotiva je z roku 1986 a v roce 2003 byla po změně převodového poměru na "nákladní" 66:23 přeznačena na E655.507. Patřila janovskému depu Rivarolo a její konec přišel v březnu 2014, kdy byla v San Giuseppe di Cairo sešrotována






Rovinami za stanicí Piacenza projíždí 14.5.1998 lokomotiva E656.411 s nákladním vlakem loženým novými osobními auty. Stroj z 5. výrobní série z roku 1985 je z produkce boloňské firmy Officine di Casaralta SpA, když elektrickou část dodala společnost Retam Trazione, Bresso (Milano)






Lokomotiva E656.489, která je stejně jako celá souprava vozů B 21-90 vlaku InterCity směřujícího do Domodossoly v korporátním nátěru Trenitalia nazývaném XMPR, přijíždí 28.10.2005 do stanice Cuzzago. Byla vyrobena v roce 1985 a jezdila v depech Messina, Milano Centrale a Venezia Mestre






Vlak D 2189 ze stanice Milano Centrale do La Spezia Centrale stoupá 15.5.1998 v čele s lokomotivou E656.221 depa Bologna San Donato od zastávky Rigoroso na pobřežní pás Apenin, přes který se přehoupne na pobřeží Ligurského moře. Souprava je řazena z vozů typu MDVE řady nB 21-78






Stroj E656.576 vjíždí odpoledne 25.4.2003 na zastávku Palombina poblíž Ancony na pobřeží Jaderského moře. Lokomotiva s rokem výroby 1989 patří mezi nejmladší ve své řadě. Je z 6. výrobní série a tedy s vybavením pro ovládání z řídícího vozu souprav "navetta" (push-pull)






Lokomotiva E656.579 projíždí 15.5.1998 se soupravou pěti "pater" nB 26-39, jednoho nB 22-38 a na konci s řídícím vozem npB 26-39 vlaku L 11210 (Genova Brignole - Alessandria) po obloukové opěrné zdi na břehu řeky Scrivia před zastávkou Pietrabissara






Do stanice Cuzzago přijíždí 22.6.2006 nákladní vlak vedený lokomotivou E655.535 patřící divizi Cargo. Původní E656.535 byla vyrobena roku 1985 a v roce 2004 byla přestavěna na nákladní verzi.





Jedním z traťových oblouků za zastávkou Rigoroso projíždí 15.5.1998 lokomotiva E656.197 depa Bologna San Donato na čele soupravy nákladního vlaku mířícího do Janova. Mašina jako stroj 4. série opustila brány výrobního závodu 21.5.1982 a koncem roku 2004 byla upravena na řadu E655. Jako taková pak sloužila v Livornu a její osud se naplnil v listopadu 2013 na šrotišti v San Giuseppe di Cairo






Stroj E656.215 na přípřeži nečinné E444 se 14.5.1998 blíží s vlakem L 6256 (Bologna Centrale - Piacenza) k cílové stanici. E656.215 je z 2. výrobní série z roku 1979 a po transformaci na E655.215 v roce 2004 a službě v divizi Cargo nakonec skončila na stejném šrotišti o měsíc později než E656.197 z předchozího snímku






Lokomotiva E656.011 vyrobená neapolskými firmami Sofer- Officine Ferroviarie SpA a Italtrafo SpA v prosinci 1976 uhání 2.5.1996 v čele nákladního vlaku u zastávky Castelnuovo del Garda na trati Brescia - Verona






Vlak D 2898 (Genova Brignole - Alessandria) vedený lokomotivou E656.415 z 5. výrobní série z roku 1985 přijíždí po průjezdu průsmykem Giovi k zastávce Rigoroso. Souprava je řazena z vozů UIC-X, vidíme A 10-70, dva AB 31-80 a "dvojku" B 22-71. Mašina byla v roce 2003 přestavěna na nákladní E655 a sloužila v depu Genova Rivarolo do jara 2015, kdy byla zrušena a následně v listopadu rozložena






Stanicí Cuzzago projíždí 22.6.2006 lokomotiva E655.242 s nákladním vlakem směřujícím podle řeky Toce k Lago Maggiore a železničnímu uzlu Novara. Tahle mašina v nátěru XMPR2 je ze 2. výrobní série z roku 1979, kdy byla vyrobena jako E656.242 a do podoby E655 upravena v roce 2005






Lokomotiva E656.542 uhání 14.5.1998 v čele vlaku EXP 831 "Freccia del Sud" (Milano Centrale - Siracusa) za stanicí Piacenza. Vlak, jehož název v překladu znamená "Jižní šíp", byl dalším z dálkových spojů mezi italským severem a Sicílií. Lokomotiva z roku 1986 je z 5. výrobní série, souprava je řazena z vozů UIC-X






Vlak kategorie "Diretto" D 2065 (Torino Porta Nuova - Bologna Centrale) vedený strojem E656.534 v plné jízdě u stanice Fidenza 2.5.1996. Mašina z roku 1985 od výrobců "Reggiane" Officine Meccaniche Italiane SpA a Ansaldo Trasporti SpA byla v roce 2004 upravena na E655.534 a po službě v depu Genova Rivarolo dojezdila na jaře 2010, kdy byla rozložena v depu Milano Smistamento






Po jednokolejce, která sem vede přes Borgomanero z Novary, přijíždí 28.10.2005 do stanice Cuzzago lokomotiva E655.037 s nákladním vlakem systému kombinované dopravy směřujícím přes Švýcarsko do Německa. Posprejovaná E655.037 byla vyrobena v 1. sérii v červenci 1976 a pro nákladní dopravu upravena v roce 2004






Lokomotiva E656.170 vede 15.5.1998 vlak D 2049, který vyjel ze stanice Torino Porta Nuova, od zastávky Rigoroso k průsmyku Giovi a překoná tak pobřežní pás Apenin až na pobřeží Ligurského moře, podle kterého dojede do cíle své cesty, toskánského přístavu Livorno. Prvním v soupravě je vůz "Sleeperette" nB 19-78 se sklopnými sedadly jako v letadle






Osobní vlak L 10933 (Brennero/Brenner - Bolzano/Bozen) na čele s lokomotivou E656.480 sjíždí 24.4.1997 údolím Val di Fleres po jižní rampě Brennerské dráhy a blíží se ke stanici Colle Isarco






K zastávce Rigoroso přijíždí lokomotiva E656.512 s vlakem EXP 816 (Reggio Emilia Centrale - Torino Porta Nuova). Pětsetdvanáctý "Caimano" je z 5. série a byl roku 1986 vyrobený firmou Sofer- Officine Ferroviarie SpA s elektrickou částí od Ansaldo Trasporti SpA. V roce 2004 byl rekonstruován na E655.512 a slouží v depu Genova Rivarolo







"Espresso" EXP 1921 "Trinacria" (Milano Centrale - Palermo Centrale) vedený strojem E656.234 projíždí 14.5.1998 dlouhým přímým úsekem za stanicí Piacenza. Vlevo ve výřezu je obrázek kajmánka, který lokomotivy řady E656 nosily v souladu se svým pojmenováním "Caimano" pod levým bočním oknem na stanoviště





Přehled lokomotiv řady E656















Dodatek ke 3. části



Na závěr se ještě vrátíme k předchozí, tedy ke 3. části našeho článku. Ta pojednávala o řadě E444 a zde jí doplňujeme o statistický přehled popisovaných lokomotiv.



Přehled lokomotiv řady E444








V příští závěrečné části naší exkurze do světa italských lokomotiv se podíváme za stroji řady E402A, E402B a E464.


6.11.2018


Predchádzajúce časti nájdete TU:
Itálie - elektrické lokomotivy FS (1. část)
Itálie - elektrické lokomotivy FS (2. část)
Itálie - elektrické lokomotivy FS (3. část)




Příště : Itálie - elektrické lokomotivy FS (5. část)


Text: Denda60

Foto: Mik-trainfoto


Tento článok nájdete na stránke railtrains.sk http://www.railtrains.sk

URL tohoto článku je: http://www.railtrains.sk/modules/AMS/article.php?storyid=1985