Přerovská "esa" (3)

railtrains.sk

Dátum:  01.06.2020 0:00   |   Rubrika:  História a spomienky   |   Vytlačené:  07.08.2020 11:05

 Po dvě dlouhá desetiletí byly spjaty s depem ve významném uzlu na střední Moravě. Elektrické dvousystémové lokomotivy původní řady ES 499.1, později 363, v letech 1984 až 2004 přidělené do Lokomotivního depa Přerov. Říkalo se jim různě, ale pro písmena v jejich původním označením nejvíce "eso". Vzpomeňme na ně v horizontu času, tentokrát v jejich druhé a poslední dekádě, přesněji v letech 1995 až 2004.











V závěrečném pojednání o přerovských elektrických lokomotivách řady 363 - a vlastně už i 362 se přeneseme po poloviny 90. let. Tehdy jejich provoz dosáhl vrcholu a to díky posílení stavu a spojitém rozšíření působnosti. To bylo dáno postupným otvíráním elektrizovaných úseků od Přerova do Brna v letech 1993 až 1996. Takto se v tehdy již Depu kolejových vozidel (DKV) Přerov, ustanoveném k 1. 1. 1995, toho roku objevily stroje 363.059 ze Zdic a 363.160 z Jihlavy. V roce 1996 tam z dnes už zaniklého depa na Vysočině postupně přešly oba prototypy 363.001 a 363.002. A přibyla dosud budějovická 363.087, jejíž příchod byl spojen s rozsáhlou opravou po násilném poškození. Takto bylo ve stavu 45 lokomotiv řady 363 se zastoupením všech výrobních typů Škoda 69 E0 až E5. Prototypy, ověřovací a druhá série kompletně a pak po jednom zástupci z novějších sérií.





Prototypy řady 363 byly v době provozu v DKV Přerov nasazovány letmo, zejména v nákladní dopravě a jejich fotografování tedy bylo spíše otázkou štěsteny. Na snímku z 10. 5. 1997 vidíme "eso" 363.001 s odpoledním nákladním vlakem na sever, nedaleko hradla Soboňky - jak borovicový porost naznačuje, v hlubokých lesích okolo Bzence





Už přelakovaný stroj 363.001 stál 16. 9. 2001 na paprsku před rotundou přerovského depa. Tehdy už ovšem náležel do stavu DKV Brno a v Přerově byl jen kvůli opravě. Vedle postává "čmelák" 771.137. Modro-krémový lak byl na prototypu 363.001 proveden v roce 2000 v lakovně depa Břeclav





Druhý prototyp byl díky obyčejným větracím klapkám a hliníkovým obroučkám pozičních světel dobře rozeznatelný - dnes už jsou tyto stopy dokonale zahlazeny, včetně kdysi hladkých boků kabin. Dne 28. 4. 1997 přivážel nákladní vlak do stanice Rohatec, vedle u rampy postávala staniční záloha v podobě dnešního muzejního "pielsticka" 735.007





Velkou hvězdou mezi přerovskými lokomotivami byla červeno-černá 363.009. Lak byl zhotoven v polovině srpna 1995 v Břeclavi, jen pár dnů před oslavami a výstavou v Olomouci. Když se vlastní silou vracela z lakovny, technici ČMŽO ji trochu více otestovali a na stovkovém úseku z ní hravě vymáčkli 145 km/h. Tady vidíme "devítku" 18. 7. 1998 při výjezdu z Rohatce k Přerovu v čele EC 104 "Sobieski". Traťová rychlost zde byla tehdy zatím jen 100 km/h





"Eso" číslo 009 projíždí 1. 7. 1999 již koridorovou stanicí Moravský Písek s EC 104. Vedle postává plzeňská "čtyřka" 754.027, která se právě podrobovala výkonu TBZ po rekonstrukci pojezdu





"Eso-jedenáctka", jak také vypadalo. Oblíbený nátěr se světle modrými pruhy po letech vystřídal jednotný nátěr "vzor 1997". Odpoledne 5. 9. 2003 se od Tlumačova blížilo k Otrokovicím s osobním vlakem a to místy, kde do začátku 90. let stávalo hradlo Skalka





Dvě dvousystémové lokomotivy pořadových čísel 015 - dopoledne velikonočního pondělka 8. 4. 1996 se v Brně hl. n. setkala bratislavská "krysa" 350.015 ŽSR v rychle chřadnoucím nátěru "kakadu" a přerovské "eso" 363.015, které tam dovezlo rychlík od Přerova a Vyškova





Když štětcem a obyčejnou syntetickou zhotovený vnější nátěr zestárl a nedočkal se včasné obnovy - podoba mnoha přerovských mašin koncem 90. let. Takto zestárlá 363.016 2. 6. 1998 právě minula vjezdové návěstidlo stanice Rohatec ve směru na Hodonín a Břeclav



Když byl 2. 6. 1996 v platnost uveden nový GVD 1996/1997, vypadalo zařazení v DKV Přerov následovně: v turnusové skupině (TS) 301 bylo 5 lokomotiv ve výlučně osobní dopravě na ramenech Břeclav - Přerov - Petrovice/Zábřeh. Další 3 lokomotivy byly v neméně elitní TS 302 mezi Kúty a Petrovicemi a Olomoucí. Skupina TS 303 zahrnovala 2 stroje v úsecích Bohumín/Olomouc - Přerov - Brno/Štúrovo. Výčet lokomotiv pro osobní dopravu tím ještě nekončí, v TS 304 pracovalo 6 lokomotiv hlavně mezi Přerovem a Břeclaví, včetně ojedinělých obratů do Hranic, Olomouce, Nezamyslic a Kútů. Protože opožděnou elektrizací Holubické spojky a části Vlárské dráhy přes Šlapanice do Brna nemohl fungovat plnohodnotný elektrický provoz na Brno, byla zdejší vozba ještě dílem v režii motorové trakce. V TS 304 byly 4 lokomotivy, které vozily hlavně osobní vlaky do Nezamyslic a Vyškova, plus doplňující výkony do Břeclavi a Zábřehu a to převážně jen v osobní dopravě. Elektrická vozba do Brna však již téměř rok fungovala po staré jednokolejce přes Sokolnice a tak mohla fungovat TS 306 pro 4 lokomotivy v čistě rychlíkové dopravě od Brna po Bohumín a zajíždělo se i do Žiliny. Spíše informativní byl oběh v TS 307 pro 11 strojů řady 363 z Přerova do Břeclavi anebo Kútů, přičemž některé výkony začínaly v Dluhonicích či Prosenicích. Jeden stroj v TS 310 sloužil jako "dispečerka" v Přerově, další stroj z TS 311 pokrýval vozbu pátečních a víkendových posilových rychlíků mezi Třincem a Břeclaví.





Slavnostní okamžik - v té době jedno z nejhezčích přerovských "es" 363.017 bylo určeno k odvozu slavnostního vlaku, kterým se 30. 6. 1995 zahájil elektrický provoz z Přerova resp. Vyškova na Moravě do Brna. Napříč Moravou elektricky - tak znělo motto akce





Lokomotiva 363.017 sloužila většinou v osobní dopravě, ale vzhledem k její univerzalitě ji nebyl problém použít na ucelený vlak s koksem, jako tomu bylo 12. 5. 2000, kdy vlak spíše už jen prošuměl po bezstykových kolejnicích modernizovaného úseku Bzenec-Přívoz - Rohatec





Už dobrých deset let patří lukrativní přepravy ucelených vlaků s uhlím soukromým dopravcům, ale před 20 lety tomu bylo jinak. Typický nákladový stroj 363.032 v čele ucelenky ložených "wapek" přijížděl 1. 7. 1998 k hradlu Soboňky nedaleko Rohatce





Na sklonku 90. let byl vzhled lokomotivy 363.037 poněkud matný a nečistý. Ve slunný den 30. 11. 1998 přijíždělo k zastávce a hradlu Spytihněv od Napajedel s osobním vlakem č. 4208 do Břeclavi





Na prahu roku 2000 vyjelo "eso" 363.037 v obnoveném modro-šedo-stříbřitém nátěru a v čele EC vlaků mu to velmi slušelo. V ponurý den 7. 3. 2000 se v Hodoníně slavilo 150 let od narození prezidenta T. G. Masaryka, dokonce za účasti prezidenta republiky V. Havla a tehdy vznikl snímek s typickou soupravou EC 130 "Polonia"





Jeden z přírůstků ve stavu přerovského depa - bývalé plzeňské a pak zdické "eso" 363.059 v typickém světle modrém nátěru, který vznikl nedostatkem předepsané modři návěstní, jede 20. 5. 1996 s nákladním vlakem od Rohatce na Přerov. Tehdy byla rohatecká vjezdová návěstidla a předvěsti pouze u správné koleje a při výluce a jízdě po nesprávné koleji se vjezd do stanice řešil přivolávací návěstí u vyloučené správné koleje...





Není žlutá jako žlutá - přerovské stroje 363.087 a 363.042 se 12. 4. 1997 setkaly v Bohumíně. Zdejší depo, stejně jako přerovské, se od Nového roku 1997 ocitlo v působnosti DKV Ostrava. Okrově žlutá byla na 363.087 záměrně. Nezvykle bledá na 363.042 počátkem roku 1996 předznamenala nastupující éru slonové kosti, zavedenou právě roku 1997





Lokomotiva 363.087 zblízka a hlavně z boku zaujme na první pohled nejen stylovými "blesky", ale na druhý pohled i celistvými koly, neboli monobloky. Těmi byla vybavena zkušebně už z výroby a vydržela přes 10 let, než se opotřebená a popraskaná vyměnila za standardní hvězdicová. Ale 14. 5. 1997 k ní ještě patřily tehdy v této kategorii lokomotiv ojedinělé monobloky





Nejvyšším číslem v depu Přerov bylo 363.160, převzaté z Jihlavy. Na snímku z 11. 10. 1996 jej vidíme na vjezdu do Žiliny s R 433 "Beskyd". Podle zámku v Budatíně byla nazvána i úvraťová spojka, vedená skrz žilinské depo a umožňuje přímé jízdy od Bratislavy na Kysuce



Dnem 1. 1. 1997 vzniklo integrované DKV Ostrava, jehož součástí se stalo dosud samostatné DKV Přerov. To ještě nemělo vliv na dislokaci přerovských "es". Ta jen pomalu měnila vzhled, a to lepením velkých znaků ČD, ostravských domovenek, nebo po roce 1997 úpravou barevného řešení, kde doposud neodmyslitelný žlutý obvodový pruh nahradila tehdy protěžovaná slonová kost. Ale po dobu provozu řady 363 v Přerově se to dotklo jen poměrně malé části parku, protože ta se od poloviny 90. let opatřovala polyuretanovými nátěry, které měly podstatně delší životnost. Prvním rozhodným momentem ve stabilitě přerovské flotily bylo zahájení elektrického provozu z Brna do České Třebové v lednu 1999. Tehdy proběhl první odchod "es" z Přerova do Brna. O dva roky později, tedy na přelomu milénia, kdy se ucelovaly první dokončené stavební úseky II. tranzitního koridoru, proběhla vzájemná výměna pětice lokomotiv s DKV Praha, odkud přišly lokomotivy 362.112, 362.118, 362.119, 362.122 a 362.123. Ty se přednostně nasadily do rychlíkové dopravy, kde mohly dosahovat rychlosti 140 km/h. Více stejně většina dopravovaných souprav ještě nemohla.





Jedna z původem pražských lokomotiv - "rychlé eso" 362.118 zastavilo 9. 8. 2004 s úplně obyčejným osobním vlakem v koridorové stanici Staré Město u Uherského Hradiště. Bylo to jen pár týdnů po předání z Přerova (DKV Ostrava) do Brna-Maloměřic (DKV Brno)





Další bledě modrý stroj - 362.119 veze 8. 8. 2001 vlak EC 104 "Sobieski" zářezem od Hrušek k Moravské Nové Vsi. O pár týdnů před tím začal nový GVD 2001/2002, který na přestavěnou trať II. koridoru konečně přivedl dvousystémové lokomotivy, umožňující rychlost vyšší, než 120 km/h - nedlouho před tím přidělenou řadu 362 a znovu nasazenou řadu 350 ŽSR





Zajímavé setkání v pohraniční přechodové stanici Rajka MÁV. Na Nový rok 2005 se tam setkal zánovní Taurus 1047.002 MÁV a nově nalakované "rychlé eso" 362.122. To už sice půl roku patřilo do DKV Brno, ale ještě bylo spjato s předchozí službou v Přerově. Právě tam a ještě dál k polským hranicím mělo odvézt zpožděný vlak EC 130 "Polonia". Foto Palo





Jedno z pěti přerovských "rychlých es" 362.123 vyjíždělo 7. 8. 2001 od Moravského Písku s rychlíkem R 800 a náhodou se přitrefilo ke kilometrovníku (záměrně nepoužívám předpisové, ale nehezké pojmy "hektometrovník" či "staničník") s úplně stejným numerickým údajem 123,2



Nedlouho po vzniku akciové společnosti České dráhy se přeorganizovalo odvětví kolejových vozidel a v Přerově z depa, specializovaného na běžnou provozní údržbu i opravy vyšších stupňů, stalo centrum údržby, od 1. 7. 2004 oficiálně Dílny pro opravy vozidel Přerov. Přímo v této spojitosti se s červnovou změnou GVD zdejší park rozdělil mezi Brno (všechny stroje řady 362 a další 363) a Ostravu. V Přerově tak zaniklo depo v klasickém pojetí, fungovala zde správkárna, zaměřená na vyvazovací i hlavní opravy elektrických lokomotiv Škoda II. generace a k zajištění provozu zde zůstali strojmistři, organizující práci strojvedoucích.





Pokud byla doposud řeč o "esech" depa Přerov, je na místě uvést, že ta sice dominovala elektrické vozbě na trati Břeclav - Přerov, ale rozhodně to nebyly jediné dvousystémové lokomotivy v působnosti ČSD a pozdějších národních železničních správ. Už v polovině 80. let začala první kapitovala provozu řady ES 499.0/350. Začala znovu v roce 1995, což dokládá snímek z 13. 4. 1995, kdy bratislavská 350.007 ŽSR projížděla setrvačností stykovou stanicí Nedakonice s R 232 "Svatopluk"





Řada 350 se podél Moravy mezi Břeclaví a Přerovem blýskla v několika epochách a po roce 2001 využita i její konstrukční rychlost 160 km/h. Už trochu "zmalovaná" 350.003 ZSSK se 23. 8. 2003 rozvážně rozjížděla s EC "Polonia" od Otrokovic k Přerovu





Většinu práce za depo Bratislava však na "Ferdinadce" odvedly univerzální stroje řady 363 a pak zrychlené 362. Zánovní 363.137 byla zachycena patrně roku 1989 během ranního zastavení rychlíku R 233 "Varsovia" v Přerově. Foto Palo





Od května 1993 patřil páru nových mezistátních rychlíků R 232/233 "Svatopluk" lokomotivám řady 363 depa Bratislava. Když se 25. 6. 1993 rozjížděl stroj 363.156 ŽSR okolo stavědla č. 1 v Hodoníně, patřil již emblém na jeho čele již minulosti, na niž ovšem většinou rádi vzpomínáme





Na úplně stejném místě v Hodoníně vznikl 1. 12. 1993 záběr R 232 s lokomotivou 362.001 ŽSR, což je jediné "rychlé eso" již z výroby. V období GVD 1993/1994 jezdilo do Bohumína po boku většinové řady 363 poměrně často. Prvně se zde objevilo už jako zbrusu nové v létě 1990, kdy jezdilo v tzv. petrovické skupině po boku dalších nových lokomotiv 363.178, 179 a 181, které byly o dekádu později přestavěny na shodnou řadu 362





Lokomotiva 362.004 ŽSR jela 7. 8. 2001 s EC 131 "Polonia" jen jako náhrada chybějící turnusové lokomotivy řady 350. Borovice v pozadí naznačují fotogenický úsek okolo stanice Bzenec-Přívoz





Vůbec první nasazení řady 362 na trati Břeclav - Přerov proběhlo již v GVD 1993/1994, kdy tam začaly elitní pražské lokomotivy 363.164 až 168 vozit časně ranní obrat do Hodoníně, který dál z Břeclavi pokračoval jako R 672 "Brněnský drak" do Karlových Varů. Na podzim 1993 se z nich výměnou podvozků stala řada 362. V GVD 1994/1995 tudy vozily R 705 "Galán" z Prahy do Břeclavi, a na tomto výkonu vznikl 10. 2. 1995 snímek s budoucím přerovským strojem 362.123 v Hodoníně. Jinak v dalším GVD 1995/1996 zase pražská řada 362 tudy vozila legendární a časně ranní R 700 "Šohaj" z Břeclavi do Prahy





Od roku 1997 se mezi Břeclaví a Přerovem začala pravidelně vyskytovat řada 363 DKV Brno. Lokomotiva 363.161 patřila dříve do stavu DKV Jihlava, ale jako většina tamních elektrických lokomotiv skončila v polovině 90. let v Brně. Dne 27. 12. 1997 vedla přes Lužice pražský R 707



Tímto okamžikem sice "esa" z Přerova na jedné straně odešla, ale nadále se tam vracela ze všech dep ČD k periodickým opravám i opravám násilných poškození. Takto se tam objevovaly i někdejší domácí stroje. V pozdějších letech se program EVY oprav rozšířil i na rekonstrukce na řadu 362, čímž byly "urychleny" všechny lokomotivy řady 363 ČD a na vybraných strojích se provedla modernizace s linkou WTB, umožňující provoz s řídícími vozy na vratných soupravách. Tím historie "es" v Přerově nadále pokračuje. Z počátečního skromného provozu s desítkou lokomotiv, u nichž nebylo nikdy jisté, zda se v pořádku a vlastní silou vrátí zpět, se vybudovala jedna z nejlepších základen těchto vozidel, které dodnes tvoří jednu z opor lokomotivního parku Českých drah a ČD Cargo.





Záběr důvěrně známých, donedávna přerovských "es" už z Ostravy, kde bydlela teprve prvním rokem - ve "šturcu" na hlavním nádraží vyčkávají 14. 6. 2005 na své vlaky 363.009 a 363.011, v pozadí v obvodu depa ještě 363.004





Přerov ve starším provedení - 10. 7. 2006 se u úzkých nástupišť zdejšího nádraží setkaly lokomotivy 363.004 a 363.019, které tak připomenuly zdejší předchozí dlouholetou službu





Dnes brněnský stroj 362.023 je jedním z těch, které mezi Břeclaví a Přerovem pravidelně slouží v osobní dopravě s vratnými soupravami a řídicími vozy řady 80-30, výstižně řečených "sysel". A "díky" postavení lokomotiv k Přerovu je naprostá většina zdejších osobních vlaků už dlouhá léta nefotitelná. navečer 30. 4. 2016 se "rychlé eso" 362.023 svižně rozjíždělo s lehkou, krátkou a poloprázdnou soupravou večerního vlaku od Moravského Písku a někdejšího hradla Chladíkov, k Nedakonicím





Jen o pár stovek metrů dále vznikl 31. 10. 2015 snímek s lokomotivou 363.004, která svým nátěrem jednoznačně ukazuje na příslušnost k nákladnímu dopravci ČD Cargo


Text: Lajos
Foto: Lajos a Palo


Tento článok nájdete na stránke railtrains.sk http://www.railtrains.sk

URL tohoto článku je: http://www.railtrains.sk/modules/AMS/article.php?storyid=2140