Od Tater, tedy Vysokých Tater do oblasti Slovenského krasu není příliš daleko, ale cestu spíše prodlužují četné horské serpentiny, kterými je nutné překonat údolí Hnilce a pak klesat jižním směrem do vzhledově úplně jiné krajiny. A při takových cestách lze spatřit železnici, tedy všechny tři slovenské dálkové tratě, souběžně vedené od západu k východu a to ve značně rozdílných podobách. Na konci léta "rouškového" roku 2020 na takto pojatou cestu došlo.

Z dôvodu rozhodnutia Ústredného krízového štábu o zaradení Českej republiky (ČR) do rizikovej skupiny krajín Európskej únie („červené“ krajiny) dochádza od piatka 18. 9. 2020 k obmedzeniam vo voľnom pohybe osôb cez hranice ČR a Slovenskej republiky (SR). Na základe vývoja dopytu, ktorý je výrazne ovplyvnený pandemickými opatreniami, Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK) v spolupráci s Českými dráhami (ČD) pristupuje k optimalizácii ponuky vlakových spojení medzi SR a ČR.
Aktualizované 22.9. o 17:45: Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK) pristupuje od 25. 9. 2020 k ďalšej optimalizácii ponuky vlakových cezhraničných spojení do Českej republiky
Aktualizované 16.10. o 12:30: dočasne pozastavená prevádzka vybraných vlakov, obmedzenie vedenia autovozňa a patrenia v reštauračných vozňoch:

Nové hybridné zubačky pre Vysoké Tatry od švajčiarskej spoločnosti Stadler v meste Bussnang sú už vo výrobe. Po zrekonštruovanej trati bude premávať budúci rok 5 nových hybridných ozubnicových jednotiek a 1 multifunkčný rušeň, ktoré doplnia jej súčasnú flotilu.

ŽOS Trnava sa v konzorciu so spoločnosťou Škoda Transportation v súčasnej dobe podieľa tiež na výrobe 25 kusov elektrických jednotiek EMU 220, EMU 310 pre Železničnú spoločnosť Slovensko.

Ve druhé části reportáže „Vůně dieslu“ představuji další sérii fotografií z archívu, na kterých jsou opět zachyceny zajímavé i běžné dieslové stroje, které mě nikdy nepřestanou bavit. Ač nemám nic proti modernizaci a elektrizaci, přeji těmto strojům ať brázdí koleje co nejdéle.

Je sváteční neděle 17.listopadu, tady alespoň v České republice, a my vstáváme v 6:30 v hotelu v ukrajinské městě Vinogradovo. Za hodinu se vydáváme z hotelu.

Je sobota 16.11.2019 ráno a na hotelu v Solotvynu máme budíček v 5 hodin ráno. Je před námi cesta po ukrajinských tratích, která vždy patří mezi ty hodně zajímavé. Krátce po půl šesté vyrážíme z hotelu směrem k nádraží.

Po několika výletech po naší republice přišel čas na to, abych se zase vydal do zahraničí. S kamarádem Petrem jsme se domluvili, slovo dalo slovo a ve čtvrtek 14.11.2019 ráno jsem vyjel druhým vlakem do Náchoda. A kam že to vlastně mířím? Cílem cesty je východ, přesněji Maďarsko, Rumunsko a Ukrajina

Po dôležitých míľnikoch na modernizácii trate Púchov – Považská Bystrica a úspešnom podpise zmluvy na modernizáciu trate Devínska Nová Ves – štátna hranica SR/ČR sa dnes za účasti ministra dopravy a výstavby, Andreja Doležala, uskutočnilo na železničnej stanici vo Svite slávnostné poklepanie základného kameňa na modernizácii trate Poprad – Lučivná. Ide o prvú etapu plánovanej modernizácie úseku Liptovský Mikuláš – Poprad Tatry v rámci železničnej trate Žilina – Košice.

Milí priatelia! Je to už nejaký piatok, čo som sa Vám týmto spôsobom prihovoril. Súkromný a pracovný život mi nedovolili bližšie sa venovať mojím koníčkom, no pri tejto príležitosti, keď zvoní umieračik krásnemu úseku trate, som sa rozhodol, že ten čas si už nájsť musím! Z môjho pohľadu najkrajší úsek trate č. 120 som navštívil hneď niekoľkokrát.

Pomalu, ale jistě nám z map mizí tratě, které již byly, nebo jsou v současné době elektrizovány. I proto se s dieslovými stroji budeme potkávat méně a méně, což na jednu stranu chápu, ale na druhou stranu budou chybět. V následující 1. části fotoreportáže přináším stroje nasáté „vůní“ nafty, které jsem ve svém archívu našel. Jen chci na samém začátku upozornit, že některé nátěry nebo společnosti již nebudou v dnešní době aktuální.

Každá doba na železnici má svá ikonická vozidla, která ji reprezentují. Pro meziválečné ČSD to byly bezpochyby parní lokomotivy řady 387.0, řečené "mikádo". Přestože jejich provoz už celé půlstoletí patří minulosti, pořád jde o živoucí pojem a to i přes to, že ani v muzeálním provozu není žádné z nich.

Po nějaké době jsem si udělal dvoudenní „fotovýlet“ do Bratislavy, kde jsem mimo okolí hlavní stanice zavítal i do maďarské Rajky a při zpáteční cestě jsem se zastavil v Kútoch. Několik foto postřehů z výletu přináším v následující reportáži.

Je sobotní ráno, kalendář ukazuje 26.10.2019 a já odjíždím v 7:41 osobním vlakem z Police nad Metují na další z železničních výletů. Stejně jako minule, tak i tento víkend se budu pohybovat po českých tratích.