... unikátní strojní linku Stopfexpress Dynamic

Olomouc, 23. května 2018
To nejmodernější, co na trhu existuje, tedy strojní linku Stopfexpress 09-4X Dynamic a BDS 2000, nasadila společnost Swietelsky Rail CZ na opravu geometrické polohy koleje v úseku železničního koridoru Zábřeh na Moravě – Olomouc hl. nádraží. Při květnové čtyřdenní výluce zde opravila 51,83 km v denních směnách. Z pohledu činnosti se jednalo o běžnou údržbu GPK, díky využití této strojní linky ale bylo možné zkrátit výlukové časy o zhruba 30 až 40 procent oproti nasazení běžně dostupných strojních linek na českém trhu.

Brennerská železnice je součástí jednoho z nejdůležitějších železničních spojení mezi Německem a Itálií, když tvoří část tranzitní osy Berlín - Palermo patřící do evropské tranzitní sítě TEN (Trans-European Networks). Také Brennerbahn brzy potká veliká změna, neboť na rok 2026 je plánováno dokončení 64 kilometrů dlouhého úpatního tunelu, který odtud odvede veškerou dálkovou dopravu. Na fotografiích pořízených v posledních pětadvaceti letech se pojďme na rakouskou Brennerbahn podívat.

K dnes již pomalu zaniklé a z části dokonce zrušené a snesené lokálce Čejč - Ždánice se čas od času rádi vracíme. Určitě je vždy k čemu, aniž bychom se moc opakovali. Trať za skoro 100 let pravidelného provozu toho po sobě hodně zanechala, i když opakovaně sváděla boj o další existenci, ostatně ani její zrod nebyl snadný. Zavzpomínejme na události před rovnými 20 lety, kdy zmizela z jízdních řádů, určeným široké veřejnosti.

Prelomový grafikon 2017/2018 pre považský koridor čo sa týka nákladnej dopravy - „invázia“ a rozmach súkromných nákladných dopravcov vo vnútroštátnej aj tranzitnej preprave priniesli konečne aj na toto rameno moderné európske hnacie koľajové vozidlá s atraktívnym dizajnom.

Velmi zajímavý a historicky cenný soubor kolejových vozidel lze spatřit v malebném zákoutí pod hřebeny Západních Tater a to v místě, kudy dráha vlastně nikdy nevedla. Jde o expozici někdejší Povážské lesní železnice, od roku 2004 zpřístupněnou v areálu Skanzenu liptovskej dediny v Pribyline. Více se zde dočteme o skanzenu a na tomto místě o samotné železničce.

Významného jubilea, neskutečných 60 let od dodání a zahájení provozu, si letos připomínáme u úzkorozchodných motorových lokomotiv řady T 47.0, dnes 705.9. Zatímco první šestikusová série z let 1954 - 1955 zasáhla do provozu jen v Jindřichově Hradci, početnějších 15 lokomotiv už zásadně ovlivnilo provoz na ostatních úzkokolejkách v provozu tehdejších ČSD.

Je začátek března, já sedím nad mapou a přemýšlím, kam zapíchnu pomyslné kružítko. Nakonec se ale rozhoduji pro cestu na jihovýchod, přesněji pro Bulharsko. V březnu jsem tam byl i minulý rok a po zimních dnech se chci i trochu ohřát. Začnu tedy plánovat cestu do Sofie a následné „kolečko“ po tratích BDŽ. Za chvíli už mám o cestě jasno. Vlakem pojedu do Budapešti a odtud autobusem do Sofie. Jako startovací datum volím 15.3., kdy z Prahy vyrážím vlakem EC 275 směrem na maďarské hlavní město.

Dopravní společnost Metro Warszawskie, provozující metro v polském hlavním městě, do svého vozového parku zařadí českou posunovací dieselelektrickou lokomotivu EffiShunter 300 z produkce holdingu CZ LOKO. Ten je vyrábí ve svém jihlavském závodě.

Významného jubilea, neskutečných 60 let od dodání a zahájení provozu, si letos připomínáme u úzkorozchodných motorových lokomotiv řady T 47.0, dnes 705.9. Zatímco první šestikusová série z let 1954 - 1955 zasáhla do provozu jen v Jindřichově Hradci, početnějších 15 lokomotiv už zásadně ovlivnilo provoz na ostatních úzkokolejkách v provozu tehdejších ČSD.

Významného jubilea, neskutečných 60 let od dodání a zahájení provozu, si letos připomínáme u úzkorozchodných motorových lokomotiv řady T 47.0, dnes 705.9. Zatímco první šestikusová série z let 1954 - 1955 zasáhla do provozu jen v Jindřichově Hradci, početnějších 15 lokomotiv už zásadně ovlivnilo provoz na ostatních úzkokolejkách v provozu tehdejších ČSD.

Některé výpravy podél stříbrných rovnoběžek zapadnou v upomnění a stěží je připomene dochovaná fotografie, jiné se hluboce zaryjí do paměti. Zvláště pak, když jsou spojeny s příjemnými okamžiky. Mezi takové patří i dvacet let stará, nijak významná, také nikterak dlouhá cesta k nejvyšším bodům tzv. Vlárské dráhy.

Dlouhá léta byla trať z Plzně do Domažlic a do Furth im Wald na česko-německé státní hranici působištěm plzeňských "brejlovců" řady 753, 754 a 750. V našem dvoudílném článku nabízíme soubor snímků z jejich zdejšího provozu, jak jsem ho zachytil v letech 1991 až 2002.

Nuž ako by som začal? Ešte som doteraz nikdy nezostavoval foto-prierez roku predošlého a pestrosť roku 2017 ma k tomu dosť nečakane motivovala. Dúfam že v polovici apríla ešte nie je neskoro na zverejnenie a prezeranie reportáže takéhoto charakteru. Viac slov hádam netreba, ostatné dopovedia popisy pod samotnými fotografiami.