Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Zo zahraničných tratí > Jugoslávské diesely GM (část 4): Řada 2062, 2063 a 664.1

Jugoslávské diesely GM (část 4): Řada 2062, 2063 a 664.1

 
Vítejte u čtvrtého dílu našeho putování za motorovými lokomotivami General Motors v zemích bývalé Jugoslávie. V první části jsme se vydali do Slovinska, Srbska, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory za lokomotivami řady 661 a poznali i jejich chorvatskou přestavbu na řadu 2043. Ve druhém pokračování jsme se seznámili se stroji 661/2061 v Chorvatsku. Třetí část byla věnována dieselům typu EMD G26 sloužícím u HŽ s označením 2062. U těchto chorvatských mašin dnes ještě chvilku zůstaneme a pak se zaměříme na řadu 664.1 SŽ a 2063 HŽ.

 












Připomeňme si, že Jugoslávie koupila 64 lokomotiv EMD G26, a to 58 strojů do Chorvatska v roce 1973 a 6 kusů v roce 1980 pro Srbsko. Dalších 20 lokomotiv bylo vyrobeno v licenci v Jugoslávii a byly určeny pro Slovinsko. Stroje řady 664 byly oproti řadě 661 lehčí při stejných výkonových parametrech a tedy vhodné i pro vedlejší tratě. Po osamostatnění Chorvatska převzaly nově vzniklé HŽ (Hrvatske željeznice) mašiny řady 664 patřící JŽ/ЈЖ - oblastní ředitelství Zagreb a v roce 1993 je přeznačily na řadu 2062.O provozu lokomotiv řady 2062 na chorvatských tratích pojednával článek ve své třetí části a toto téma nyní dokončíme.




Pohledem na rychlík B 721 "Marjan" (Zagreb Gl. kol. - Split) vedený strojem 2062.019, který 1.9.1999 projíždí obloukem tratě u stanice Sučevići, otevírám 4. kapitolu naší výpravy za dieselovými lokomotivami General Motors do zemí bývalé Jugoslávie.




Vlak B 825 (Zagreb Gl. kol. - Split) s lokomotivou 2062.038 u zastávky Preslo 5.7.2002. Za vozem pro přepravu aut MDDlm je vagón Dls, které v letech 1970 - 1985 vyráběly v počtu 20 kusů firmy TŽV Janko Gredelj, Zagreb, a GOŠA Smederevska Palanka. Dnes mají HŽ ve stavu pouze jediný vůz této řady.




Palmy na nástupišti, zvonice Diokleciánova paláce ze 3. století a "Ličanka" 2062.030, aneb klasický obrázek ze stanice Split. Tenhle byl pořízen 27.8.2005.




Lokomotiva 2062.047 depa Knin přijíždí 2.9.1999 se soupravou nákladního vlaku 60309 (Ogulin - Split Predgrađe) k zastávce Preslo. S touto mašinou se už nesetkáme, protože byla později zrušena.




Lokomotivy 2062.014 a 2062.020 ve stanici Split dne 3.7.2002. Mezi zelenými "Ličankami" se "čtrnáctka" odlišuje chybějícím žlutým podélným pruhem na bocích.




Nákladní vlak sestavený z cisteren Zaes-z a Zas-z a vedený dvojicí 2062.030 a 2062.055 vyjíždí 28.6.2002 na své cestě do Splitu ze soutěsky u zastávky Cera v úseku Drniš - Perković.




2062.032 na čele nákladního vlaku u stanice Perković. V nákladních soupravách jsou zde často zařazeny vozy na přepravu cementu řady Uacns a Uckk, obvyklé jsou i ucelené soupravy těchto vozů.




U zastávky Cera v chorvatském vnitrozemí veze 28.6.2003 lokomotiva 2062.051 vlak B 13211 "Split-Expres". Ten byl zaveden jako charterový sezónní spoj v trase Bratislava - Rajka - Györ - Szombathely - Gyékényes - Koprivnica - Zagreb - Ogulin - Knin - Perković - Split. Za mašinou vidíme chorvatský MDDlm na přepravu aut a slovenské B, BDs a Bcmee.




Od Perkoviće je snímek pořízený 31.7.2004, na kterém vede stroj 2062.029 ucelenou soupravu vozů Tads-z nákladního vlaku 61312 jedoucího z Ražine u přístavu Šibenik do Ogulinu na severozápadě Chorvatska.




Ve stanici Vinkovci ve Slavonii na východě Chorvatska se 3.8.2004 připravuje lokomotiva 2062.026, patřící do stavu zdejšího depa, k odjezdu s nákladním vlakem do Tuzly v Bosně a Hercegovině.




Osobní vlak P 5503 (Perković - Split) s typickou dvouvozovou soupravou a s "Ličankou" 2062.003 přijíždí 16.8.2000 pod modrou dalmáckou oblohou ke stanici Primorski Dolac.




2062.002 s rychlíkem B 923 (Šibenik - Split) u stanice Perković 2.9.1999. Tyto dnes již nevypravované dvouvozové rychlíky jezdily mezi Šibenikem a Perkovićem jako osobní vlak, když zastavovaly ve všech šesti mezilehlých stanicích a zastávkách. Z Perkoviće pak úvratí pokračovaly přes Primorski Dolac, Labin Dalmatinski a Kaštel Stari do Splitu.




Lokomotivy 2062.030 a 2062.055 vedou 28.6.2002 u Drniše soupravu cisteren Zaes-z a Zas-z směřující do Splitu. Vozy jsou ropného koncernu INA - Industrija nafte, d. d., který ropu také těží, a to u Sisaku, padesátitisícového průmyslového města ve středním Chorvatsku. Firma má rafinerie v Rijece a v Sisaku a její akcie se obchodují na londýnské burze. A ropné produkty jsou častým substrátem přepravovaným po zdejší trati.




Stroj 2062.056 přejíždí 1.8.2004 s vozy Aeelt přes řeku Krka v Kninu. Jedná se o náhradní soupravu vlaku ICN 531 (Knin - Zadar). Tento spoj (ICN = InterCity Nagibni) je pravidelně veden jednotkou řady 7123 s naklápěcími skříněmi (shodná s řadou 612 DB). Vagóny Aeelt vznikaly v letech 1999 - 2012 rekonstrukcí vozů GOŠA řady Al, ABl a Bl ve firmě TŽV Janko Gredelj.




V depu v Kninu se mi 4.7.2000 takto pěkně seřadily "Ličanky" 2062.013, 2062.003 a dnes již zrušená 2062.047.




Pohodové dopoledne u zastávky Preslo. Nad hlavou nebe bez mráčku, jedinečný výhled do kraje, který snad nikdy neomrzí, charakteristický zvuk šestnáctiválce EMD 16-645E a průjezd vlaku P 5503 (Perković - Split) s lokomotivou 2062.026. Stačilo zaostřit a stisknout spoušť. (3.9.1999)




Vinice u trati napovídají, že jsme poblíž stanice Primorski Dolac, kudy projíždí 28.6.2002 stroj 2062.020 v čele tentokrát třívozové soupravy vlaku P 5502 (Split - Perković).




Lokomotiva 2062.039 vede 20.7.1996 u zastávky Prešnica východně od Koperu ve Slovinsku vlak IC 472 "Istra" jedoucí z chorvatského přístavu Pula na jihu Istrijského poloostrova do slovinské Sežany na západě země poblíž italského Trieste. První vůz je chorvatský ABl a za ním jsou dva slovinské Bl.




"Vagoni za prijevoz cementa" řady Uckk tvoří ucelenou soupravu nákladního vlaku, který 18.7.2001 přijíždí od stanice Primorski Dolac k Perkovići na čele s přípřeží "Ličanek" řady 2062.




2062.014 přijíždí 5.7.2002 s osobním vlakem P 5502 (Split - Perković) k cílové stanici. Od odjezdu ze Splitu uplynula hodina, což je jízdní doba včetně 14 zastavení v mezilehlých stanicích a zastávkách.




Stroj 2062.007 se 2.9.1999 vydal se soupravou výsypných vozů na cestu ze stanice Ražine na předměstí Šibeniku ke stanici Perković. Přístavní město Šibenik s padesáti tisíci obyvatel je také významným průmyslovým městem, což se projevuje i v nákladní železniční dopravě do chorvatského vnitrozemí.




Na násep jen pár desítek metrů před zastávkou Preslo vyjela 6.7.2000 lokomotiva 2062.003 na čele rychlíku B 1821 (Zagreb Glavni kol. - Split). Za autovagónem MDDlm je řazeno chorvatské "lehátko" Bcl.




Při vzniku samostatného Chorvatska a Slovinska byly hranice vytyčeny tak, že železniční spojení chorvatského přístavu Pula na poloostrově Istrie se zbytkem Chorvatska vede přes slovinské území. Ve stanici Prešnica se od elektrifikované dráhy Divača - Koper odděluje "motorová" trať na Istrijský poloostrov. InterCity IC 470 "Arena" (Zagreb Gl. kol. - Pula) se strojem 2062.039 jede 20.7.1996 u stanice Prešnica před rozdělením obou tratí. Trasa vlaku je Zagreb - Ljubljana - Divača - Pula a soupravu tvoří tři slovinské vozy Bl + ABl + Bl.




U zastávky Prgomet veze 6.8.1999 "Ličanka" 2062.020 rychlík B 1205 "Maestral", který jede ze Splitu do budapešťského nádraží Keleti. Ze soupravy jsou vidět dva chorvatské Bl 20-70 a "jednička" Al 19-70, za nimi maďarský WLAB a následují další Bl 20-70 a Al 19-70 HŽ. Vozy HŽ jsou z produkce firmy GOŠA Fabrika šinskih vozila (Smederevska Palanka, Srbsko), která je od roku 2007 vlastněna ŽOS Trnava a spolu se ŽOS Zvolen je součástí ŽOS Trnava Group.




Řada 664.1 SŽ


20 licenčních lokomotiv EMD G26 vyrobených v roce 1984 podnikem Đuro Đaković ve Slavonskim Brodu a u JŽ/ЈЖ označených řada 664.1 bylo přiděleno do Slovinska, kde zůstaly i po rozpadu Jugoslávie. Jsou nasazovány na trati vedoucí z Jesenice na jih do Nove Gorice na italské hranici. V západní části země se tyčí Julské Alpy (Julijske Alpe) s nejvyšším vrcholem Triglav (2864 m n. m.) a přes jejich východní okraj je dráha vybudována. Specialitou je vozba autovlaků v úseku Bohinjska Bistrica - Most na Soči, na které se dnes stroje 664.1 střídají s řadou 644. Přes léto jezdí 5 párů denně (celoročně 4) a mezi stanicemi Bohinjska Bistrica a Podbrdo projíždí 6327 m dlouhým tunelem, nejdelším ve Slovinsku. Dalším působištěm řady 664.1 je severovýchod země, kde jsou "doma" na trati Pragersko - Murska Sobota - Hodoš.
Slovinské stroje řady 664.1 jsou soustředěny v depech Maribor a Nova Gorica. Do Mariboru bylo přiděleno 13 lokomotiv, konkrétně 664.102, 664.103, 664.104, 664.105, 664.107, 664.108, 664.109, 664.110, 664.111, 664.112, 664.113, 664.114 a 664.120. Ve stavu depa Nova Gorica jsou mašiny 664.101, 664.106, 664.115, 664.116, 664.117, 664.118 a 664.119. Neoficiálně byly pojmenovány po 40. prezidentu USA, když dostaly jméno "Reagan".





Stroje řady 664.1 spolu s dalšími vozidly slovinského národního dopravce Slovenske železnice (SŽ) ve stanici Pragersko jižně od Mariboru 21.7.1996.




Ve stanici Pragersko čeká 25.8.1996 na svůj vlak lokomotiva 664.112.




Nákladní vlak vedený strojem 664.114 odjíždí 4.8.2004 ze stanice Kidričevo na severovýchodě Slovinska. V Kidričevu je velká továrna firmy Talum na výrobu a zpracování hliníku, což se projevuje i v nákladní dopravě na zdejší trati.




664.101, první lokomotiva EMD G26 vyrobená v roce 1984 v licenci společností Đuro Đaković, ve stanici Pragersko 21.7.1996.




Lokomotiva 664.104 jede v čele uceleného nákladního vlaku u zastávky Hajdina poblíž města Ptuj u nádrže Ptujsko jezero na řece Drávě.




Stroj 664.104 projíždí 21.7.1996 ve stanici Pragersko kolem čekající lokomotivy 664.110. Pragersko je velká stanice s kolejovým trianglem na hlavním elektrifikovaném železničním tahu z rakouského Grazu přes Maribor do Celje a dál do Lublaně a odbočuje zde "motorová" trať na severovýchod k chorvatské a maďarské hranici.




InterCity IC 244 "Drava" (Budapest Keleti pu. - Venezia Santa Lucia) na čele s lokomotivou 664.106 u chorvatské příhraniční obce Dunjkovec 15.8.2000. Trať z Budapešti protíná v délce 40 km území Chorvatska mezi poslední maďarskou stanicí Murakeresztúr a slovinským Središčem.




664.109 vede 21.7.1996 nákladní vlak u obce Hajdina na trati Pragersko - Ptuj.




V chorvatské stanici Čakovec posunuje slovinská 664.106, která sem 15.8.2000 přijela pro vlak IC 244 "Drava" jedoucí z Budapešti do italských Benátek.




Pod trolejí ve stanici Pragersko jsem 21.7.1996 fotografoval lokomotivu 664.112, která byla krátce po dílnách a doslova zářila čistým novým lakem. U mašin je po celou dobu zachováno původní barevné schéma JŽ/ЈЖ.




Dvojice 664.104 a 664.112 s maďarskou soupravou vlaku IC 244 "Drava" (Budapest Kel. pu. - Venezia S.L.) u vjezdového návěstidla stanice Kidričevo 4.8.2004. Zajímavostí je, že u Kidričeva byl před rokem 1920 velký zajatecký tábor, který se po německé okupaci stal pracovním táborem při stavbě zdejší hliníkárny a po osvobození od fašismu komunistickým koncentračním táborem, kde byli pro změnu vězněni občané německé národnosti a odpůrci komunistického režimu.




Trojice strojů řady 664.1 na kolejích stanice Pragersko 21.7.1996.


Řada 2063 HŽ
V září a v říjnu roku 1972 obdržely JŽ/ЈЖ dodávku 14 lokomotiv typu EMD GT26CW-2. Všechny byly přiděleny do Chorvatska a dostaly označení řada 663. Tyto těžké dieselelektrické lokomotivy měly uspořádání pojezdu Co'Co', délku přes nárazníky 18941 mm a hmotnost 120 tun. Dosahovaly maximální rychlosti 150 km/h, ta ale byla u jugoslávských mašin snížena na 124 km/h. Srdcem lokomotivy byl turbodmychadlový šestnáctiválec General Motors 16-645E3C o výkonu 2461 kW. Celkem bylo vyrobeno 610 strojů u GM a licenčně v Turecku firmou TÜLOMSAŞ Eskişehir a korejským Hyundai Rotem. Lokomotivy JŽ/ЈЖ řady 663 byly vybaveny elektrickým vytápěním vlakových souprav a mohly být vedle těžké nákladní dopravy nasazovány i do čela rychlíků. Sloužily především na trati "Dalmatinska pruga" mezi Splitem a Kninem, tedy na spojení jadranských přístavů s průmyslovými centry na severu, a na hlavním tahu ze Záhřebu do Maďarska. Po rozpadu Jugoslávie zůstaly všechny v Chorvatsku. U HŽ mají označení řada 2063 a pojmenování "Karavela".






Na severu Chorvatska v rovině mezi řekami Dráva a Mura projíždí 5.8.1999 poblíž obce Čehovec na hlavním železničním tahu Zagreb - Budapest směrem ke stanici Kotoriba lokomotiva 2063.012 s nákladním vlakem do Maďarska.




"Karavela" 2063.014 odjela 24.8.1996 se soupravou nákladního vlaku ze stanice Mala Subotica. Na čele rámu lokomotivy u číslice "4" je dobře vidět zavřená zásuvka vlakového topení.




Stroj 2063.012 jede ve slunečném letním dopoledni 24.8.1996 u Čehovce v čele soupravy nákladního vlaku vypraveného z Čakovce do Kotoriby, poslední chorvatské stanice před hranicí s Maďarskem.




Nákladní vlak 41503 vedený lokomotivou 2063.012 odjel 15.8.2000 ze stanice Mala Subotica, podjel dálniční most trasy E71 (Košice - Budapest - Zagreb - Split) a pokračuje v plné jízdě k hraničnímu přechodu Kotoriba/Murakeresztúr.




Mezi kukuřičnými poli kousek za zastávkou Čehovec vede 24.8.1996 "Karavela" 2063.012 nákladní vlak z Kotoriby do Čakovce.




2063.009 po svém zrušení stojí v depu Ranžirni kolodvor Zagreb (Seřaďovací nádraží Zagreb) 6.7.2002. Jak dokazuje původní inventární číslo JŽ/ЈЖ v okénkách nahoře nad kabinou, byla to první lokomotiva řady 663 dodaná v září 1972 do Jugoslávie.




Stejný osud měl i stroj 2063.013, který jsem v Zagreb Ranžirni takto vyfotografoval 6.7.2002.




Lokomotiva 2063.007 se v čele nákladního vlaku blíží 24.8.1996 k zastávce Čehovec. A tímto snímkem se pro dnešek loučím a zároveň vás zvu k 5. dílu na prohlídku snímků strojů řady 2062.1.



Příště : Jugoslávské diesely GM (část 5): Řada 2062.1 HŽ

Autor textu a foto : Denda60 a Mik-trainfoto

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
volod
Zaslaný: 16.07.2014 13:01   Upravený: 16.07.2014 13:05  
Spolupracovník
Založený: 16.02.2010
Miesto: Bratislava
Príspevkov: 23358
 Re: Jugoslávské diesely GM (část 4): Řada 2062, 2063 a 66...
Reportáž nasiaknutá kvalitou od záberov aj s doprovodným textom, človek sa dozvie viac ako som tušil a vedel ja osobne o týchto strojoch a pozadí okolo nich, presne ako všetky predchádzajúce články ponímajúce na tému dízlových rušňov z bývalej Juhoslávie. Ten záber z žst. Split s palmami taký som zažil aj ja tento rok, ten nemá chybu proste, tu sa vždy na stanicu s palmami do Splitu rád vraciam, rovnako aj ten záber s 2062 047 na svahu s tým zeleným os. vozňom. Ja som strávil pred troma týždňami dovolenku v Trogire, od ktorého je blízko Split a trať na Perkovič. Osobne som sa previezol vlakom z Šibeniku do Perkoviču a odtiaľ po prestupe som pokračoval na Split, vystupoval som v žst. Kaštel Stari, ďalej peši a MHD č. 37 smer Trogir. Trať z Perkoviču na Split je ozaj nádherná a zaujímavá, krásny výhľad na Kaštelanský záliv aj so Splitom na pozadí po vyjdení vlaku z posledného tunela pred zastávkou Sadine, môžem len odporučiť. Samozrejme že som mal po ruke aj fotoaparát a všetky zaujímavosti nielen železničné som si aj zvečnil. Zhodou okolností pri mojej ceste môj vlak ťahala 2062 029 HŽ, ten zvuk šestnásťvalca do stúpania v čele dvojvozňovej súpravy je úžasný. Pred tunelmi sú ešte vojenské bunkre z čias vojny, keď bola trať a tunely strážené vojskom. Lístok zo Šibeniku do Kaštelu ma stál asi 36 KN, čo je asi smiešnych 5 eur (kurz 1 Euro=7,5 Kuny), bolo síce dosť teplo aj som bol unavený ale zážitok mám z tejto jazdy vlakom po tejto trati hádam aj na celý život. V st. Labin Dalmatinski sme križovali náklad riadne dlhý zo Solinu s dvoma dízlami smer Knin. Jeden deň z dovolenky som si ešte vyhradil na fotografovanie dopravy medzi žst. Kaštel Stari a Sadine, tam sú naozaj zaujímavé zábery a fotofleky s morom a mestom Split na pozadí, samozrejme bola nejaká nákladná doprava, hlavne cement vozili a osobná doprava, klasické súpravy s rušňom či naklápacie motorové ICN......Fotofleky z tejto trate na ktorých sú zhotovené uvedené zábery v tomto článku sú zrejme (?) dostupné len peši alebo autom ale s problémami nakoľko všade sú len holé biele ostré skaly a drobné kríky, kde žijú hlavne divé svine (viz dopravné značky na cestách po okolí). Ja som sa dostal asi 1,5 km za Kaštel Stari po poľnej ceste, ktorá sa ale ďalej odkláňala od trate a v tráve tam boli hady, tam som nechcel riskovať....a navyše sa tam nie je kam po celý deň schovať pred pražiacim slnkom (ja som našťastie sedel v tieni mandľových stromov.... :emo30: )
Dodes
Zaslaný: 16.07.2014 17:36  
Založený: 04.10.2010
Miesto: Nitra
Príspevkov: 9765
 Re: Jugoslávské diesely GM (část 4): Řada 2062, 2063 a 66...
Nádhera. Ak budem niekedy v Chorvátsku tak určíte pôjdem aj k trati . :number one:
cas


Lukáš;
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 44 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 7

Registrovaných: 0
Anonymných: 44

Viac ...