Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Zo zahraničných tratí > Putování po Skandinávii (3. část)

Putování po Skandinávii (3. část)

 
Vítejte u třetí části mého vyprávění o skandinávském putování. V první části jsme si povídali o cestě do Švédska a o prvních dnech pobytu v této zajímavé zemi. Ve druhé části jsme spolu byli u trati asi 60 km od Stockholmu. Následoval přesun trajektem do Finska a druhou část jsme zakončili při fotografování vlaků na hlavním severojižním tahu severně od Helsinek. U této tratě s velmi živým provozem ještě chvíli zůstaneme a pak nás čeká cesta dál na sever Finska.

 












Jsme v jižním Finsku u města Riihimäki u hlavního železničního tahu Helsinki - Tampere - Oulu - Rovaniemi. Úsek do Riihimäki je navíc společný pro více tratí a to nám zaručuje hustý a pestrý provoz. Třicetitisícové Riihimäki ležící asi 70 km severně od Helsinek vzniklo postupnou výstavbou kolem železniční stanice, která zde byla otevřena roku 1862 na první finské dráze Helsinki - Hämeenlinna. Zástavba se rychle rozrůstala a když byla odtud roku 1870 postavena dráha do Petrohradu, získalo nové město dál na významu a stalo se důležitým železničním uzlem. Od stanice Hyvinkää se k Riihimäki blíží souprava RŽD vlaku P 33 (Helsinki - Sankt-Peterburg) na čele s lokomotivou Sr1 3092. Jízda z Helsinek do Petrohradu trvá 4 hodiny a 36 minut.




Lokomotivy řady Sr1 jsou jakožto univerzální nasazovány vedle služby v osobní dopravě také na vozbu nákladních vlaků. Od Riihimäki se ke stanici Hyvinkää blíží souprava nákladního vlaku vedená lokomotivou Sr1 3038,
které na přípřeži pomáhá Sr1 3090.




Elektrická jednotka Sm2 6084/6284 jako osobní vlak Helsinki - Riihimäki jen pár kilometrů před svojí konečnou stanicí. Na tomto úseku je denně vypravováno 39 párů osobních vlaků, které jsou vesměs vedeny elektrickými jednotkami řady Sm1 a Sm2. Trasu 70 kilometrů ujede vlak včetně 11 zastávek za 58 minut. Ve špičce a podle potřeby jsou na některé spoje nasazovány soupravy sestavené ze dvou i více jednotek.




Vlak P 172 (Tampere - Helsinki) s lokomotivou Sr1 3088 přijíždí ke stanici Hyvinkää. Tampere leží o 115 km dál na severozápad a s 210 tisíci obyvatel je třetím největším finským městem. Železnice byla do města přivedena
roku 1876 při stavbě hlavní severojižní dráhy.




Stroj Sr1 3109 na čele vlaku InterCity IC 95 (Helsinki - Jyväskylä) se od stanice Hyvinkää blíží k Riihimäki. Spoje InterCity jezdí ve Finsku od roku 1988 a vozy pro jejich soupravy jsou konstruovány na rychlost 200 km/h. Tomuto vlaku potrvá cesta do Jyväskylä ještě 3 a půl hodiny. Město Jyväskylä leží ve finském vnitrozemí v rovinaté, lesnaté krajině se spoustou jezer a bažin. Je střediskem významné motoristické akce, kterou je Finská rallye, jedna z nejslavnějších rallye na světě známá jako "Rallye tisíce jezer".




Ve stanici Riihimäki jsem zachytil dieselelektrický šestinápravový stroj Dr13 2308. Řada Dr13 představovala nejvýkonnější a nejrychlejší motorové lokomotivy sloužící u VR. V období 1962 - 1965 bylo dodáno celkem 54 kusů. První dva zhotovil Alstom (tenkrát GEC-Alsthom) ve francouzském Belfortu, výroba ostatních mašin proběhla ve Finsku u firem Lokomo Oy (lichá čísla, bývalý výrobce parních lokomotiv) a Valmet Oy (sudá čísla) v letech 1963-1965. Jejich hlavním působištěm bylo východní Finsko, kde sloužily v osobní i nákladní dopravě. S postupující elektrizací jejich význam klesal a roku 2000 byly z provozu vyřazeny. Měly uspořádání pojezdu C'C',
délku přes nárazníky 18,576 m, hmotnost 99 t, výkon 2060 kW a rychlost 140 km/h.




Od stanice Riihimäki k nám přijíždí šedomodrá vozová souprava vedená lokomotivou Sr1 3015. Sovětské lokomotivy Sr1 továrního označení VL 40 (ВЛ 40) byly pro VR vyráběny v letech 1973 - 1985. Elektrická výstroj je od finské firmy Oy Strömberg Ab. Mašiny jsou hovorově nazývány "Siperian susi" (Sibiřský vlk), ale ve finštině slovo "susi" také znamená "zmetek". Ze 112 vyrobených je dosud v provozu 110 strojů a představují u VR většinu
elektrických lokomotiv.




Na čele rychlíku do Helsinek přijíždí ke stanici Hyvinkää lokomotiva Sr1 3084. Hnací vozidla jsou ve Finsku označována kombinací písmen a číslic. Počáteční velké písmeno D = diesel, S = sähkö (elektrické), T = työ (diesel pro pracovní a pomocné vlaky). Malé písmeno značí u lokomotiv nápravové zatížení k = kevyt (<11 t), v = väliraskas (11 - 15 t), r = raskas (>15 t), písmeno m znamená moottorivaunu (motorový vůz). Číslicí je typově rozlišen stejný druh vozidla. V našem případě Sr1 3084 znamená těžká elektrická lokomotiva typ 1,
inventární číslo 3084.




Rychlík P 171 (Helsinki - Tampere) s lokomotivou Sr1 3097 po průjezdu stanicí Hyvinkää. V době našeho fotografování byla v tomto traťovém úseku před stanicí Riihimäki budována třetí kolej.




A z opačného směru, tedy od Riihimäki, přijíždí stroj Sr1 3037 na čele vlaku P 54 jedoucího ze severofinského Rovaniemi do jihofinských Helsinek. Trasa vlaku je dlouhá 875 kilometrů. Město Rovaniemi je správním střediskem provincie Laponsko a leží na severním polárním kruhu. Ačkoliv má "jen" 60 tisíc obyvatel,
svojí rozlohou přes 8 tisíc km2 je největší v Evropě a patří k největším městům světa.




Lokomotiva Sr1 3030 veze soupravu červeno-bílých vozů InterCity vlaku IC 92 (Tampere - Helsinki) od Riihimäki ke stanici Hyvinkää, poblíž které trávíme náš první finský den. Město Hyvinkää má málo přes 45 tisíc obyvatel a je to průmyslové město s významným zastoupením železnice. Vedle velkých dílen VR je zde i Finské železniční muzeum, které sem bylo roku 1974 přesunuto z Helsinek. Do železniční historie patří i zdejší staniční budova, která je jednou z původních z doby otevření první dráhy v roce 1861. Z Hyvinkää odbočuje trať do přístavu Hanko. Ta byla v roce 1873 první soukromou dráhou ve Finsku (zajímavou mimo jiné nasazením amerických "westernových" lokomotiv Baldwin 4-4-0), osobní doprava zde byla zastavena roku 1983
a dnes slouží jen dopravě nákladní.




Osobní vlak Riihimäki - Helsinky vedený jednotkou Sm2 6299/6099 mezi stanicemi Riihimäki a Hyvinkää.
Zadní část vlaku tvoří jednotka řady Sm1, kterou snadno poznáme podle bočnic z profilovaného plechu.




Z oblouku tratě za stanicí Hyvinkää mi před objektiv vyjela lokomotiva Sr2 3205 na čele vlaku IC 57 (Helsinki - Oulu). Tyto švýcarské lokomotivy nazývané Lok 2000, které jsou ve Finsku v provozu od roku 1995, znamenaly zásadní změnu v dosavadním přístupu k projektování, technickému řešení, designu, vývoji, výrobě, financování i k provozu trakčních vozidel. Vedle náročných alpských tratí se dobře osvědčily také v drsných skandinávských podmínkách. Jsou nejsilnějšími a nejrychlejšími finskými lokomotivami.




Stroj Sr1 3071 s vlakem do Helsinek se od Riihimäki blíží ke stanici Hyvinkää.




Noční rychlík P 31 "Lev Tolstoj" vedený dvojicí lokomotiv Sr1 3033 a Sr1 3061 před stanicí Riihimäki v prvních kilometrech své cesty do Moskvy. Spoj odjíždí z Helsinek před 18. hodinou a trasu Helsinki päärautatieasema - Lahti - Kouvola - Vainikkala - Vyborg - Sankt-Peterburg Ladožskij - Tver - Moskva Leningradskij ujede za 14 hodin a 16 minut. Vlak existuje od roku 1975 a souprava je sestavena z vozů RŽD (РЖД) 1. třídy s oddíly pro 2 cestující, 2. třídy s oddíly pro 4 osoby a z jídelního vozu.




Elektrická jednotka Sm1 6248/6048 přijíždí jako osobní vlak Riihimäki - Helsinki ke stanici Hyvinkää. 50 souprav Sm1 bylo vyrobeno strojírenským koncernem Valmet Oy v Tamprere v letech 1968-1973. Jsou tvořeny motorovým vozem a vozem řídícím řady Eio a roku 1990 prošly celkovou rekonstrukcí. Mají kapacitu 191 cestujících a dosahují rychlosti 120 km/h.




Osobní vlak Helsinki - Riihimäki vedený jednotkou Sm1 6031/6231 v novějším červeno-bílém nátěru VR-Yhtymä Oy kousek před svou konečnou stanicí.




Až do roku 1995 měly lokomotivy řady Sr1 v elektrické trakci monopol na vozbu vlaků osobní i nákladní přepravy. Příchodem strojů Sr2 (švýcarské Lok 2000) toto postavení ztratily, přesto jsou i dnes nejpočetněji zastoupenou lokomotivní řadou jezdící pod finským trolejovým vedením. VR si už za tyto lokomotivy sovětské provenience našly náhradu v podobě 80 nových mašin Vectron, které na základě uzavřených smluv v Německu vyrobí a v letech 2017 až 2026 dodá divize Siemens Mobility koncernu Siemens AG. Není to až tak daleká budoucnost a kdo ví, zda se mi ještě kdy podaří vyfotit stroj Sr1 na čele vlaku InterCity, jako třeba tento Sr1 3044 před stanicí Riihimäki.




Lokomotiva Sr1 3070 přijíždí s vlakem P 45 (Helsinki - Kokkola) ke stanici Riihimäki. Kokkola je padesátitisícový přístav u Baltského moře v Botnického zálivu na západě Finska. Je stanicí na železniční trati Helsinki - Tampere - Oulu - Rovaniemi.




Od Riihimäki ke stanici Hyvinkää jede vlak P 176 (Tampere - Helsinki) vedený lokomotivou Sr1 3109 se soupravou šedomodrých vozů charakteristických pro finské vlaky kategorie "pikajuna", tedy pro rychlíky.




Pohled na hodinky nás překvapí zjištěním, že se blíží 20. hodina. To značí konec fotografování poblíž stanic Hyvinkää a Riihimäki a připravit se na noční přesun. Právě kolem nás projíždí lokomotiva Sr1 3014 na čele modrošedé soupravy lůžkových a lehátkových vozů rychlíku P 61 (Helsinki - Kemijärvi) se dvěma vagóny pro přepravu aut řady Gfot na konci. Takže poslední snímek a úklid, naložit všechny věci. Ještě zapsat pár poznámek, například že Kemijärvi je město v severofinském Laponsku, tedy přibližně tam kam se za chvíli chystáme vyjet. Frey ukazuje svoji moc vikingského boha tím, že nám seslal krásný květnový večer, ve kterém se loučíme s finským jihem.



Večer okolo 20. hodiny sedáme do auta a vyjíždíme. Cílem naší celonoční jízdy napříč zemí tisíce jezer je město Oulu, které leží o 600 km dál na sever. Druhý a zároveň poslední den ve Finsku totiž strávíme na tratích právě okolo tohoto největšího severofinského města . Od druhé poloviny 19. století spojuje Oulu a Helsinky železnice, kterou samozřejmě provozují finské Státní dráhy VR-Yhtymä Oy. Nejkratší cesta z Oulu do Helsinek trvá Pendolinem kolem 6 hodin. Noční spoje s možností spaní jsou v Helsinkách asi za 11 hodin. Z Oulu pokračuje železnice do laponské metropole Rovaniemi. Vlakem lze z Oulu cestovat také po další trati do Kajaani na jihovýchod směrem k ruské hranici.

Finsko je tak trochu zvláštní země: naprostá rovina a lesy kam se podíváš. Každá sebemenší prohlubeň je naplněna průzračnou vodou a jezírka a jezera jsou místy doslova jedno vedle druhého. Cesta z Riihimäki slušně ubíhala a jak jsme se blížili k severu, slunce snad ani nechtělo zapadnout, jakoby zůstávalo stále stejně vysoko. Až před půlnocí se schovalo za stromy, ale žádná tma, jen šero jako navečer u nás. Byla to zvláštní jízda - stovkou po prašné silnici po šotolině a auto ani nezadrncalo, silnice přímá jako podle pravítka a dvacet kilometrů nepohnete volantem, v rádiu hlásí jednu v noci a začíná svítat. A slunce je na severním obzoru.




Před Oulu nacházíme příhodné místo u hlavní trati od Helsinek. Polární záře dohrála svoje mystické přestavení
a šero se mění v den. Za chvíli už pořizujeme první snímky vlaků.




Je nedělní ráno 25. května a jsme v severním Finsku u města Oulu jen 150 kilometrů jižně od polárního kruhu. Po hlavní severojižní trati právě přijíždí lokomotiva Sr2 3203 na čele soupravy spacích vozů nočního spoje P 69 z Helsinek, který po krátkém pobytu v Oulu bude pokračovat dál do Rovaniemi. Oulu s necelými 150 tisíci obyvatel patří k největším a nejrychleji se rozvíjejícím finským městům. Svůj podíl na tom měla i železnice, která sem byla přivedena roku 1886 a vzniklo tak přímé spojení města s Helsinkami.




Vlak InterCity IC 50 vedený strojem Sr1 3103 odjel před okamžikem ze stanice Oulu a vydal se na svou dnešní přes sedm set kilometrů dlouhou cestu do Helsinek. Lokomotivy Sr1 s čísly 3098 až 3110 byly v roce 1990 přestavěny na rychlost 160 km/h. Toho bylo dosaženo na úkor tažné síly (tady se nabízí podobnost s českými "bastardy" ř. 372/371) a tak byla většina z nich po roce 2003 zpětně upravena na původních 140 km/h. Tento krok byl nepochybně ovlivněn a umožněn dodávkami strojů Sr2.




Lokomotiva Dr16 2801 k nám přijíždí s vlakem P 76 (Oulu - Helsinki) za stanicí Oulu na motorové trati do Kajaani. Je to druhý, východní tah do Helsinek, který z Kajaani pokračuje již elektricky přes Kuopio, Pieksämäki a Lahti. Motorové lokomotivy řady Dr16 vyrobily v letech 1985 - 1992 v počtu 23 kusů finské lokomotivky Valmet Oy (9 mašin) a Transtech Oy (14 strojů), elektrickou část dodala další finská firma Oy Strömberg Ab. Mají výkon 1677 kW, hmotnost 82 t, délku 17,6 m, uspořádání pojezdu Bo′Bo′ a rychlost 140 km/h. Podle našich zvyklostí nevypadají příliš "rychlíkově", ale díky svým parametrům velmi dobře slouží i v osobní dopravě. Aktuálně se jedná o nejvýkonnější motorové lokomotivy ve službě u VR. Mají čísla 2801 - 2823 a na snímku je první
ze čtyř prototypů.




Vlak P 69 (Helsinki - Rovaniemi) na čele s Dr16 2820 najíždí na most přes řeku Iijoki poblíž stanice Ii asi 25 km severně od Oulu. Jedná se o kombinovaný most, dole s mostovkou se silnicí. Železniční svršek je položen pomocí dřevěných mostnic přímo na horní vodorovné části příhradových konstrukcí. Na vnější straně je lávka pro pěší a servisní chodníčky se zábradlím z ocelových profilů. Nyní po dokončení elektrizace tohoto traťového úseku jezdí vlaky až do Rovaniemi bez přepřahu v Oulu.




Stroj Dr16 2805 s vlakem P 81 (Helsinki - Oulu) přijíždí k Oulu z jihovýchodu po trati od Kajaani. Dr16 s čísle 2805 je prvním sériovým strojem. Na čtyřech prototypech se zkoušely motory, a sice na Dr16 2801 a 2802 francouzský Pielstick 12PA4-V-200VG, na 2803 a 2804 finský Wärtsilä Vaasa 8V22. Pro sériové mašiny číslem 2805 počínaje byl nakonec vybrán motor francouzský.




Rychlík P 52 z Rovaniemi do Helsinek s lokomotivou Sr2 3203 za stanicí Oulu. Na této hlavní trati Oulu - Helsinki je čtyřistašedesátikilometrový úsek z Oulu do Tampere jednokolejný. Švýcarské Lok 2000 vypadají i ve finských barvách hezky a zajímavě. Jejich elegantní a ve své době originální design, který se stal inspirací pro ostatní renomované výrobce trakčních vozidel je dílem proslulého italského studia Pininfarina.




Ke stanici Oulu přijíždí rychlík P 49 (Helsinki - Rovaniemi) vedený strojem Sr1 3028. Jaro se přihlásilo
i tady u severního polárního kruhu a stejně jako u nás i zde kvetou kočičky. Jen téměř o tři měsíce později.




K perónu stanice Ii právě přijíždí rychlík P 49 (Helsinki - Rovaniemi) vedený strojem Dr16 2804. Je to čtvrtý prototyp této lokomotivní řady. Již z výroby je osazen finským motorem Wärtsilä Vaasa 8V22, což je osmiválec o výkonu 1500 kW vyráběný koncernem Wärtsilä Oyj Abp, se kterým absolvoval od září 1987 do června 1989 ověřovací zkoušky. Město se zvláštním názvem Ii, který patří k nejkratším na světě, má asi 10 tisíc obyvatel a leží severně od Oulu při ústí řeky Iijoki do Botnického zálivu. A není tam žádná tlačenice - pouhých 6 lidí
na čtvereční kilometr.




Dvojice motorových lokomotiv řady Dr16 vede na mostě přes řeku Iijoki poblíž stanice Ii rychlík P 58 (Rovaniemi - Helsinki). Řeka Iijoki je dlouhá 370 kilometrů a je tak druhou nejdelší finskou řekou. Vytéká z jezera Iijärvi dlouhého 21 km a širokého 2 km a ležícího v Laponsku na samém severu Finska. Na řece je mnoho peřejí, které jsou i na dolním toku těsně před ústím do Botnického zálivu. A voda je v ní neskutečně čistá a neskutečně studená.






Kousek od Oulu směrem na Helsinki vidíme docela zajímavou věc. Z důvodu opravy železničního mostu byla postavena dočasná přeložka tratě, která však není elektrifikovaná a vlaky tento úsek projíždějí setrvačností.
Snímky zachycují průjezd lokomotivy Sr1 3006 s rychlíkem P 56 (Oulu - Helsinki) po této přeložce.




Stejné místo při pohledu z druhé strany. Právě tudy projíždí se staženými sběrači stroj Sr1 3028 v čele
rychlíku P 58 z Rovaniemi do Helsinek.




Vlak P 51 (Helsinki - Rovaniemi) s lokomotivou Sr2 3204 se kolem nás plnou jízdou blíží ke stanici Oulu.
Skvělý zážitek!



Za stanici Oulu jsem zachytil také lokomotivu Sr1 3083 na čele pestré soupravy vlaku P 54 (Rovaniemi - Helsinki). Poloha severního polárního kruhu je přibližně 66° a 33' severní šířky a jeho blízkost se ve Finsku projevuje řidšími lesy a tu a tam i otevřenou krajinou. To místy umožňuje výhled do okolí, na rozdíl od jihu s téměř souvislým lesním porostem. Obecně platí, že za polárním kruhem se již vysoké dřeviny nevyskytují, o čemž se budeme moci v dalších dnech sami přesvědčit. Tenhle snímek byl totiž posledním od Oulu a my se vydáváme dál na sever a blíž k polárnímu kruhu.




Cestou od Oulu se ještě jednou zastavujeme u mostu přes řeku Iijoki. Tentokrát pořizuji snímek z lávky a po mostě právě přejíždí lokomotiva Dv12 2621 s vlakem P 602 (Rovaniemi - Kokkola). Dv12 jsou motorové lokomotivy finské výroby o výkonu 1030 kW, hmotnosti 69 t a rychlostí 125 km/h. Celkem bylo v letech 1963-1984 vyrobeno 192 strojů. Dv12 2621 je ze 4. výrobní série z produkce firmy Rauma-Repola Oy.




Ke stanici Kemi přijíždí vlak P 60 (Rovaniemi - Helsinki) vedený strojem Dr16 2804. Kemi je přístavní město s 25 tisíci obyvatel na samém severu Botnického zálivu při ústí řeky Kemijoki, asi 100 km severně od Oulu, 115 km jihozápadně od Rovaniemi a jen 25 km na východ od finsko-švédské hranice. Na železnici je napojeno od roku 1903. Město je známé největším sněhovým hradem na světě (20 tisíc m2), který je každoročně postaven v jiné podobě. Nejvyšší věže bývají přes 20 metrů vysoké a nejdelší zdi přes 1 km dlouhé. Má fungující restauraci, hotel a kapli. A v Kemi byla založena Sonata Arctica.




Lokomotiva Dr16 2822 přiváží ke stanici Kemi vlak P 64 (Rovaniemi - Helsinki). U nás každé malé dítě ví, že vánoční dárky přináší Ježíšek. Jen my větší víme o jeho konkurentu Santa Clausovi. A nejen každý Fin zná, že Santa Claus bydlí právě v Rovaniemi přímo na polárním kruhu (finsky "napapiiri"). Má zde svoji vesničku včetně stáda sobů, která je velikou turistickou atrakcí. Každoročně je cílem stovek tisíc návštěvníků z celého světa. Ježíškovi svá přání dáváme na lístku za okno nebo posíláme na jeho poštu na Božím Daru. Kdo chce své přání sdělit Santa Clausovi, může ho poslat na jeho hlavní poštu na polárním kruhu. Zde je adresa: Santa Claus, Tähtikuja 1, Fl-96930 Napapiiri. Nebo telefon 020 4523120. Zkuste, funguje to.




Vlak P 53 z Helsinek na čele s lokomotivou Dr16 2815 kousek za stanicí Kemi v posledním úseku svojí 875 kilometrů dlouhé cesty do Rovaniemi. Je dofoceno. Náš pobyt u finských tratí končí a před námi
je přesun dál na sever, ale již po švédském území.



Tak to byl poslední snímek, který jsme u trati ve Finsku pořídili. Ještě máme chvilku na pozdní oběd, zabalení všeho co jsme tady stačili z auta vyndat, na dopsání posledních poznámek k vyfoceným vlakům a lokomotivám. Po dvou dnech končíme naši krátkou návštěvu Finska.

Kromě množství fotografií, na jejichž zpracování se už těším, přinesla spoustu poznatků a zážitků. Jednak bylo obtížné zajistit pestrost snímků, okolí tratí kromě severu je velmi podobné: lesy v rovině. Na druhou stranu je všechno dokonalé, dodělané. Vše je natřené, srovnané, uklizené, nenajdete uhnuté zábradlí nebo promáčklý okap, křivý sloup nebo rozbitou lampu. A to i na dráze, nic není špinavé, rezavé, značky stojí svisle. Nějaký projev vandalství? Ani náhodou! Nezapomenutelným zážitkem byla ovšem noční jízda na sever do Oulu. A samozřejmě každý průjezd finského vlaku kolem nás doprovázený cvakáním fotoaparátů.
Sbaleno, vyjíždíme. Tentokrát nechceme strávit noc za volantem a tak máme v plánu dojet do motelu Lappeasuando Lodge kousek za švédským Gällivare, kde přespíme v jednom ze zdejších domků. Za chvíli už projíždíme městem Tornio, kde řeka Tornionjoki tvoří hranici mezi Finskem a Švédskem. Hyvästi Suomi, loučíme se s Finskem a už podruhé nás vítá Švédsko.

Příště: Putování po Skandinávii (4. část)
Povíme si o cestě na sever daleko za polární kruh, o zdejší železnici a o přejezdu severního Švédska z Finska do Norska.


Autor textu a foto : Mik-Trainfoto a Denda60

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
Dodes
Zaslaný: 25.03.2015 17:01  
Založený: 04.10.2010
Miesto: Nitra
Príspevkov: 9726
 Re: Putování po Skandinávii (3. část)
Krásne. Tá rozbúrená voda je prekrásna :number one:
kaoz
Zaslaný: 26.03.2015 21:56  
Založený: 12.10.2010
Miesto: ned'aleko štreky
Príspevkov: 13340
 Re: Putování po Skandinávii (3. část)
Veľmi pekne zdokumentované. A pohľad na rieku Iijoki a po moste prechod dvojice motorových rušňov s vlakom,to je nádhera. A polárna žiara ... radost2
cas


Ľuboslav, Ľuboslava
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 43 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 7

Registrovaných: 0
Anonymných: 43

Viac ...