Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > História a spomienky > Moje toulky časem : "Vindobona"

Moje toulky časem : "Vindobona"

 
Expres "Vinobona", to je pojem nejenom mezi železničáři a obdivovateli železnice. Pro mnohé byla před lety představitelem toho nejlepšího na kolejích, ale především každodenním symbolem spojení se svobodným světem za železnou oponou. Vím, že o ní bylo hodně napsáno a není jistě problém na internetu dohledat řadu fotografií. Nechci zde psát učené pojednání se snímky různých fotografů, ale dovolte mi zalovit ve svém archivu a nabídnout vám malý výběr z fotek tohoto legendárního vlaku, které jsem během doby pořídil.

 






Připomeňme si, že na konferenci o jízdních řádech v roce 1956 přišly Deutsche Reichsbahn s návrhem prodloužit stávající rychlík MR 54/55 "Mír/Frieden" (Berlin - Praha) z Prahy do Vídně. Na poradě železničních správ DR, ČSD, ÖBB a firmy Mitropa v únoru 1957 pak vznikla "Smlouva o Vindoboně", která řešila technické a obchodní detaily tohoto nového spoje. Bylo dohodnuto, že vlak kategorie TEE (Trans Europ Express) bude veden motorovou jednotkou střídavě nasazovanou zúčastněnými správami ve dvouletém cyklu. A tak dne 2. 6. 1957 poprvé vyjel mezinárodní místenkový expres MR 50/51 "Vindobona", spojující Berlín s Prahou a Vídní. Za dobu svojí existence, která nakonec trvala 57 let, 6 měsíců a 11 dnů, se "Vindobona" stala opravdovou legendou na kolejích.

Nasazení motorových jednotek bylo pro "Vindobonu" typické a díky nim byla snadno rozpoznatelná mezi ostatními vlaky. Zpočátku šlo o předválečné německé rychlé motorové vozy konstrukce VT 137 (VT 06) "Lepzig", "Köln" a "Hamburg", ČSD pak nasadily jednotky Ganz-Mávag řady M 495 a M 498, ÖBB svoji řadu 5045/5145. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let přišly ČSD s novými vozy řady M 296.1, ovšem vrcholem bylo nasazení elegantní německé jednotky VT 18.16 (VT 175) přezdívané „Delfín“. Nedostatek vhodných motorových vozů především u ÖBB a celková ekonomická náročnost tohoto systému nakonec vedla od GVD 1979/1980 k přeměně "Vindobony" na klasickou soupravu.

Vlak jezdil z Prahy od svého počátku až do GVD 1992/1993 v trase přes Tábor a České Velenice, pak byl přesměrován přes Brno, nejprve přes Havlíčkův Brod a Vysočinu. Svůj podíl na tom měly i protesty rakouských zelených proti jízdě motorového rychlíku chráněnou oblastí. S otevřením prvního tranzitního koridoru ČD byla i "Vindobona" přetrasována přes Českou Třebovou.



Můj první snímek "Vindobony" je z července 1987, kdy jsem takto zachytil Ex 374 (Wien FJBf - Berlin Lichtenberg) před vjezdem do stanice Benešov u Prahy. V jeho čele jede táborský "brejlovec" T478.4020. Od počátku jezdila "Vindobona" na vídeňské nádraží Franz-Josefs-Bahnhof. To bylo v roce 1974 zbouráno a novou konečnou stanicí se na čas stala stanice Wien-Mitte a nakonec Südbahnhof.




29.5.1988 byl zahájen elektrický provoz na trati Benešov u Prahy - Tábor. "Vindobona" byla od té doby vedena z Prahy až do Veselí nad Lužnicí "esy" řady 363. Přepřahy na "brejlovce" 754 či 753, ke kterým dosud docházelo v Benešově, se tak přesunuly právě do Veselí nad Lužnicí. Na snímku z 3.6.1988 projíždí Ex 374 "Vindobona" (Wien FJBf - Berlin Lichtenberg) s lokomotivou 363.086-0 "stahovačkou" na styku trakčních soustav na trati poblíž Bystřice u Benešova.




Lokomotiva 363.085-2 na čele Ex 374 "Vindobona" (Wien FJBf - Berlin Lichtenberg) jen kousek za stanicí Benešov u Prahy 5.12.1990. Jízdní doba byla 12 hodin a 14 minut. Vlak byl povinně místenkový. Před rokem 1990 byla vnitrostátní přeprava povolena jen v úseku Děčín - Tábor (do konce šedesátých let zcela zakázána). Od svého otce vím, že tehdy pro každou služební cestu do Českých Velenic potřeboval ke služební jízdence i povolenku pro použití vlaku "Vindobona" vystavenou zvláštním odborem FMD. Při cestě do Rakouska nastupovali pracovníci celní a pasové kontroly už v Táboře, přesto prohlídka v Českých Velenicích trvala ještě 40 minut až hodinu. Po příjezdu obstoupili vlak vojáci se samopaly a další skupina prohlédla soupravu nejen zevnitř, ale i zvenku včetně spodku, jestli se tam někdo neschovává s úmyslem opustit republiku. V opačném směru se zaměřili na dovážené zboží, když třeba prohlíželi noviny a časopisy list po listu, zda tam není něco ideově či politicky nevhodného.




Rakouská část Dráhy císaře Františka Josefa (Kaiser Franz Josef-Bahn, KFJB) byla elektrifikována v letech 1979-1984, přičemž 73 km dlouhý úsek Gmünd NÖ - Sigmundsherberg až v roce 1995. "Vindobona po něm byla vedena diesely řady 2143, jako na snímku z 5.5.1990, kdy stroj 2143.049-1 v čele Ex 374 "Vindobona" (Wien FJBf - Berlin Lichtenberg) na cestě do Gmündu vjíždí mezi zdejšími mechanickými návěstidly do stanice Vitis.




Dvojice rakouských lokomotiv řady 2143 se soupravou vlaku Ex 374 "Vindobona" (Wien FJBf. - Berlin-Lichtenberg) opouští 16.6.1990 stanici Göpfritz v úseku mezi Vídní a Gmündem.




Na příjezd vlaku Ex 270 "Vindobona" (Wien FJBf. - Berlin-Lichtenberg) čeká 12.5.1992 ve stanici Gmünd NO stroj 754.016-4 depa Tábor se dvěma vozy Bm německých DR, se kterými po odstoupení rakouské 2143 najede na soupravu a bude s ní pokračovat do Veselí nad Lužnicí. Oba německé vozy jsou do Českých Velenic zamčeny a nástup je umožněn až na českém území.




"Brejlovec" 754.008-1 s vlakem Ex 270 "Vindobona" (Wien FJBf - Berlin Lichtenberg) na vjezdu do stanice Chlum u Třeboně (dnes Majdalena) 17.8.1991. Souprava je sestavena z německých a rakouských vozů. Za lokomotivou jsou dva německé Bm, které byly přidány v Gmündu a jedou v trase Gmünd - Berlin. Následují BDmsb a Bm v typických barvách DR, tedy zelené a slonové kosti (odstíny RAL 6020 Chromoxidgrün a RAL 1014 Elfenbein). Za nimi jsou tři Bm patřící ÖBB a jídelní WRm společnosti Mitropa. Na konci jsou pak řazeny německé a rakouské vozy 1. třídy řady Am.




Na celých 35 let daly "Vindoboně" nezaměnitelnou podobu německé, československé a rakouské motorové jednotky. Především německá VT 18.16 (VT 175, nakonec BR 675), pro svůj vynikající aerodynamický design přezdívaná "Delfín", se stala jejím symbolem a je s "Vindobonou" ztotožňována. VT 18.16 byly nasazeny v letech 1966-1969 a 1972-1979. Svoji fotografii této jednotky z pravidelného provozu na vlaku "Vindobona" pochopitelně nemám, ale ve své sbírce vlastním snímek zakoupený od fotografa G. Winklera a tak dělám výjimku a zde ho představuji. Byl pořízen 28.5.1976 ve stanici Gmünd NÖ a je na něm jednotka 175.011-6 jako vlak TS 70 "Vindobona" z Vídně do Berlína.




Dieselhydraulická jednotka 675.014-5 přijíždí 26.3.1993 při vzpomínkové jízdě v trase "Vindobony", tedy Berlín - Praha - Vídeň, do stanice Praha hl. n. Tyto jednotky byly vyráběny v letech 1963-1968 ve VEB Waggonbau Görlitz a bylo vyrobeno 8 souprav. Měly uspořádání pojezdu B'2' + 2'2' + 2'2' + 2'B', hmotnost 213 t, délku 93360 mm, výkon 2x 736 kW, nejvyšší rychlost 160 km/h a 157 míst k sezení (z toho 23 v 1. třídě). Na "Vindoboně" byla rychlost snížena na 120 km/h, tu ale dosahovala jenom v části úseku Drážďany - Berlín.




Rakouské spolkové dráhy ÖBB nasazovaly na expres "Vindobona" svoje dieselhydraulické jednotky řady 5045 a 5145 "Blauer Blitz". 16 jednotek 5045 dodala v letech 1952-1957 lokomotivka Simmering-Graz-Pauker AG, která také provedla rekonstrukce na řadu 5145. Motorový vůz měl výkon 397 kW, hmotnost 47 t, délku 21853 mm a dosahoval rychlosti 115 km/h. Jednotku 5145.14 jsem takhle fotografoval 21.4.1992 ve stanici Gmünd NÖ.




Zhruba tak "Vindobona" vypadala, když jezdila v letech 1969-1972 v režii ČSD. Ty tehdy nasadily svoje nové motorové vozy řady M 296.1 a souprava byla řazena M 296.1 + Aam + Bam + BRam + Aam + M 296.1. Dne 3.7.2009 se uskutečnila zvláštní retro jízda soupravy vedené vozem 854.027-0. Ta jako vlak Ex 35201 "Vindobona" absolvovala bývalou trasu "Vindobony" z Prahy-Vršovic do jižních Čech, odkud pak pokračovala do Brna. Na snímku je Ex 35201 u zastávky Tomice v úseku Benešov u Prahy - Olbramovice.
Éra "Vindobony" jako motorového expresu se zavřela v sobotu 26.5.1979. Pro ÖBB a do jisté míry i ČSD byla situace dál neudržitelná, neboť nedisponovaly vhodnými jednotkami. Pro každou zúčastněnou stranu to znamenalo mít 3 soupravy určené pouze pro tento vlak s problematickým využitím v letech nasazení vozidel jiné správy. Vzhledem k rostoucím nárokům na úroveň cestování a nezadržitelnému stárnutí stávajících jednotek by byl nutný vývoj a výroba jednotek nových, což by bylo nerentabilní. Přechodem na klasickou soupravu, který u nás znamenal konec motorových expresů, ale ztratila "Vindobona" svoji jedinečnost.




Vraťme se do reality roku 1991. Desetivozová klasická souprava vlaku Ex 271 "Vindobona" (Berlin Lichtenberg - Wien FJBf) na čele s lokomotivou 754.007-3 projíždí 20.8.1991 stanici Třeboň a vydává se na posledních 34 kilometrů jízdy po českých kolejích. Za "brejlovcem" vidíme rakouský a německý vůz Am, jako třetí je tmavočervený jídelní WRm společnosti Mitropa.




Rovinami kolem jihočeských rybníků u zastávky Frahelž uhání 22.8.1991 vlak Ex 271 "Vindobona" (Berlin Lichtenberg - Wien FJBf) vedený táborským strojem 754.009-9. "Brejlovec" v čele pestré soupravy Am (ÖBB) + Am (DR )+ WRm (Mitropa) +3x Bm (ÖBB) + Bm (DR) + BDmsb (DR) + 2x Bm (DR), to byl tehdy každodenní charakteristický obrázek na této trati. Dnes už žádný z vozů na snímku v provozu neuvidíme.




Stanice Gmünd NÖ, 21.4.1992. "Brejlovec" 754.020-6 čeká na příjezd vlaku Ex 270 "Vindobona" (Wien FJBf - Berlin Lichtenberg), aby s ním pokračoval přes České Velenice do Veselí nad Lužnicí. Vedle se lokomotivy 771.079-1 a 754.009-9, které sem přivezly nákladní vlak, vracejí do Českých Velenic.




Lokomotiva 363.050-6 vede 30.1.1992 vlak Ex 270 "Vindobona" (Wien FJBf - Berlin Lichtenberg) v ledovými rampouchy ozdobeném skalním zářezu na začátku stanice Střezimíř. Poslední jízdu na své tradiční trati z Prahy přes Tábor a České Velenice uskutečnila "Vindobona" 30.5.1992, když pak byla od GVD 1992/1993 přesměrována na trať přes Vysočinu přes Havlíčkův Brod do Brna a Břeclavi.




S příchodem GVD 1992/1993 byla "Vindobona" převedena do kategorie InterCity. S tím souvisela i kvalitativní změna vozové soupravy, když DR nasadily svoje nové vagóny pro dálkovou dopravu řady Bomz236 z produkce RAW Halberstadt. Ty byly v soupravě "Vindobony" doplněny jídelním vozem ČSD řady WRm a dvěma Avm patřícími DB. Na snímku z 15.8.1992 se blíží IC 271 "Vindobona" (Berlin Hbf. - Wien Südbf.) na čele s "bastardem" 180.012-7 DR k zastávce Dolní Žleb.




"Vindobona" na loučkovském viaduktu, to je symbolika jejích cest přes Vysočinu. Tehdy zde byla jediným vlakem s německou soupravou. Zůstala také jediným přímým denním spojením Berlína s Vídní přes Prahu, ale v relacích Berlín - Praha a Praha - Břeclav se jen zařadila mezi další spoje, které zde již jezdily nebo byly zaváděny. Na snímku z 18.5.1993 je vlak IC 271 "Vindobona" (Berlin Hbf. - Wien Südbf.) vedený strojem 363.124-9.




Lokomotiva 363.051-4 na čele vlaku IC 271 "Vindobona" (Berlin Hbf. - Wien Südbf.) u perónu stanice Havlíčkův Brod ve studeném zimním odpoledni 17.2.1993. Jízdní doba vlaku byla tehdy 9 hodin a 44 minut.




Vlak IC 271 "Vindobona" (Berlin Hbf. - Wien Südbf.) s lokomotivou 363.166-0 v plné jízdě u Českého Brodu 20.3.1993. Probíhající změny barevného provedení vozů DB jsou dobře viditelné i na této soupravě. Bomz za mašinou je již v novém nátěru IC červenou s růžovofialovou (RAL 3031 Orientrot, RAL 4009 Pastellviolett) a bílou barvou, za ním Bim je v nátěru modré a slonové kosti (RAL 5020 Ozeanblau a RAL 1014 Elfenbein) aplikovaném do roku 1987. Bomz uprostřed soupravy jsou v barvách německých InterRegio, tedy bílo-modrý nátěr s modrým pruhem přes okna a světlejším pod nimi (odstíny RAL 5023 Fernblau a RAL 5024 Pastellblau).




Od GVD 1993/1994 byla "Vindobona" převedena do kategorie EuroCity jako EC 172/173. Jezdila v trase Berlin Hbf (dnešní Ostbahnhof) - Flughafen Berlin-Schönefeld - Dresden-Neustadt - Dresden Hbf - Bad Schandau - Děčín hl. n. - Ústí nad Labem hl. n. - Praha-Holešovice - Kolín - Havlíčkův Brod - Brno hl. n. - Břeclav - Hohenau - Wien Südbahnhof. Souprava byla seřazena z vozů ÖBB, pouze restaurační vůz patřil ČD. Na snímku z 12.8.1994 ze stanice Praha-Holešovice je EC 173 "Vindobona" (Berlin Hbf. - Wien Südbf.), která právě přijela na čele s německou 180.011-9.




Lokomotiva 362.165-3 vede 4.6.1995 vlak EC 172 "Vindobona" (Wien Südbf. - Berlin Lichtenberg) přes malý viadukt u Dolních Louček. Vozová souprava jezdila v řazení Amz + WRm + Bmz+ Bmpz + 3x Bmz . Změna konečné stanice v Berlíně na Berlin Lichtenberg, ke které došlo od záží 1994, souvisela s velkou výlukou berlínské Městské dráhy a modernizací trati do Hamburku. Na Lichtenberg pak zajížděla "Vindobona" až do roku 1998.




Zastávkou Silberwald projíždí EC 30173 "Vindobona" (Berlin Lichtenberg - Wien Südbf.) na čele se strojem 1114.017-5. Po dobu rekonstrukce mostu přes Dunaj byla "Vindobona", stejně jako ostatní vlaky EuroCity, odkloněna po trati S-Bahn přes Wien-Mitte a Floridsdorf a přečíslována na EC 30172/30173.




U Žďáru nad Sázavou projíždí 27.2.1996 vlak EC 172 "Vindobona" (Wien Südbf. - Berlin Lichtenberg) vedený v té době pražskou mašinou 362.124-0.




Spoj EC 172 "Vindobona " (Wien Südbf. - Berlin Lichtenberg) s lokomotivou 362.167-9 jede 16.1.1997 zamrzlou Vysočinou poblíž Ořechova.




Je 25.3.1997 a ke stanici Břeclav přijíždí lokomotiva 1014.016-8 na čele expresu EC 172 "Vindobona " (Wien Südbf. - Berlin Lichtenberg). V úseku Vídeň - Břeclav byly nejdříve na vozbu "Vindobony" nasazovány dvousystémové lokomotivy řady 1146, které od roku 1994 nahradily nové 1014/1114. Tyto čtyřnápravové dvousystémové lokomotivy rakouské výroby (Simmering-Graz-Pauker AG) z let 1993/1994 jsou určeny pro provoz na napájecích soustavách 25 kV 50 Hz a 15 kV 16,7 Hz. Mají hmotnost 74 t (1014) resp. 66 t (1114), délku přes nárazníky 17500 mm, výkon 3000 kW a rychlost 175 km/h. Bylo vyrobeno 18 strojů, které zůstaly v provozu do konce roku 2009.




Vlak EC 172 "Vindobona" (Wien Südbf. - Berlin Lichtenberg) musela 14.3.1997 na jeho cestě na Vysočinu zachraňovat brněnská "laminátka" 230.101-8, když pražské "eso" 362.122-4 vypovědělo v Tišnově poslušnost.




Lokomotiva 372.014-1 vede 3.4.1997 rakouskou soupravu s českou hospodou vlaku EC 172 "Vindobona" (Wien Südbf. - Berlin Lichtenberg) obloukem tratě na břehu Labe u zastávky Malé Žernoseky. V úseku Praha - Drážďany přebíraly "Vindobonu" "bastardy" 372 nebo BR180 a z Drážďan do Berlína lokomotivy DB řady 112.




Je 10.7.1997 a v čele vlaku EC 172 "Vindobona" (Wien Südbf. - Berlin Lichtenberg) jede u Stříbrných Hor lokomotiva 362.166-1. V platnosti je GVD 1997/1998 a ten znamenal pro "Vindobonu" změnu nasazením soupravy DB, nadále s jídelním vozem ČD. Jezdila v řazení Bomz + Bvmz + 2 Bpmz + 2 Bvmz + WRRmz + Avmz + Amz (ÖBB, Wien - Praha), přičemž Bomz býval nahrazován Bm nebo Bvm.




Léto na Vysočině s vlakem EC 172 "Vindobona" (Wien Südbf. - Berlin Zoo) vedeným "esem" 362.122-4 na snímku z 23.7.1998 od Sázavy u Žďáru. V Berlíně skončily výluky spojené s přestavbou Městské dráhy a "Vindobona" se vrátila do centra města. Už ale nekončila na někdejším východoberlínském hlavním nádraží, kterému se vrátilo tradiční označení Ostbahnhof, nýbrž pokračovala až do stanice Berlin Zoologischer Garten v bývalém Západním Berlíně.




362.167-9 na čele EC 173 "Vindobona" jedoucí z Berlína do Vídně u zastávky Církvice 14.7.1997. Rakouský Amz za mašinou jezdil mezi Prahou a Vídní od 20.6. do 31.8. a od 12.12. do 6.1.




Lokomotiva 362.168-7 vede 23.7.1998 spoj EC 173 "Vindobona" (Berlin Zoo - Wien Südbf.) na trati přes Vysočinu u stanice Sázava u Žďáru.




Vlak EC 172 "Vindobona" (Wien Südbf. - Berlin Zoo) se strojem 362.124-0 projíždí 14.10.1999 kolem Vlkova u Tišnova a začíná stoupat nahoru na Vysočinu.




U Golčova Jeníkova stoupá 24.4.2000 lokomotiva 362.166-1 s vlakem EC 173 "Vindobona" (Berlin Zoo - Wien Südbf.). V tomto GVD jezdila mezi Prahou a Vídní místo rakouského Amz "jednotka" ČD.




Vlak EC 172 "Vindobona" (Wien Südbf. - Hamburg-Altona) vedený strojem 362.123-2 na přímém traťovém úseku u Velimi 28.6.2000. V GVD 2000/2001 se "Vindobona" dočkala několika zásadních změn. V Německu byla trasa prodloužena z Berlína až do Hamburku, v Česku byla mezi Kolínem a Brnem přesměrována na 1. tranzitní koridor přes Českou Třebovou. Jízdní doba činila 12 hodin a 17 minut, přičemž původní trasu z Vídně do Berlína vlak absolvoval za 9 hodin a 31 minut. Ke zrychlení přispělo i nasazení "goril" ZSSK řady 350 a "bastardů" ČD řady 371 s rychlostí 160 km/h.




Od GVD 2002/2003 jezdila Vindobona výhradně s bílými vozy DB, a sice v sestavě 3x Bpmz + Bpmbz + Bpmb + Bvmsz + ARkimbz + Apmz + Avmz. V čele vlaku se v té době již natrvalo usadily lokomotivy řady 350 a 371, v úseku Vídeň - Břeclav převzaly vozbu "Taurusy" řady 1116 a v Německu na čas řada 101 DB. "Gorila" 350.012-1 vede 22.8.2003 spoj EC 172 "Vindobona" (Wien Südbf. - Hamburg-Altona) malebným údolím Tiché Orlice u Brandýsu nad Orlicí.




Rakouský "Taurus" 1116.034-8 přiváží 3.9.2004 vlak EC 172 "Vindobona" (Wien Südbf. - Hamburg-Altona) ke stanici Břeclav. V roce 2004 vyvrcholily výlukové práce v úseku Děčín - Dresden a počet vlaků zde byl výrazně zredukován. "Vindobona" byla jedním ze tří spojů, které v té době mezi Prahou a Berlínem zůstaly.




Lokomotiva 350.018-8 vede 29.1.2006 v rovině u Kolína vlak EC 172 "Vindobona" (Wien Südbf. - Hamburg-Altona). Souprava je devítivozová Bpmdz + 3x Bpmz + Bpmbz + Bvmsz + WRmz + Apmz + Avmz a je v klasickém barevném schématu německých ICE v barvě velmi světlé šedé až bílé (odstín RAL 7035 Lichtgrau) s červeným pruhem (odstín RAL 3020 Verkehrsrot).




Od 28.5.2006 je v provozu nové berlínské centrální nádraží Berlin Hbf. a "Vindobona" je přes Berlín vedena v nové trase. V GVD 2006/2007 se výrazně změnila i souprava. Ta byla nyní sestavena z vozů DB, ČD a ÖBB, čímž tak trochu připomněla časy "staré dobré Vindobony" z trati přes Tábor začátkem devadesátých let. ČD totiž neměly všechny požadované vozy pro rychlost 200 km/h, což byla nyní traťová rychlost mezi Berlínem a Hamburkem, a tak je doplnily DB a ÖBB. Snímek z 25.4.2007 pořízený u Velimi ukazuje soupravu vlaku EC 173 "Vindobona" (Hamburg-Altona - Wien Südbf.) v řazení Avmz (DB) + Ampz143 (ČD) + WRmz (ČD) + 2x Bmz245 (ČD) + Bmz241 (ČD) + 3x Bmpz (ÖBB) + Bpmdz (DB). V Česku se stala tato desetivozová souprava vůbec nejdelší na denních mezistátních vlacích. K větší zajímavosti přispívá i "CocaCola" 362.015-0 v čele vlaku, což byla první jízda této lokomotivy v ČR.




V průběhu roku 2008 začaly na české koleje pravidelně zajíždět lokomotivy řady 1216.2 ÖBB, které od GVD 2008/2009 převzaly většinu vlaků mezi Prahou a Vídní včetně "Vindobony". Dne 7.2.2009 jsem takto u Kolína zachytil v čele vlaku EC 172 "Vindobona" (Wien Südbf. - Hamburg-Altona) stroj 1216.235.




Mezi zajímavé lokomotivy pravidelně vozící "Vindobonu" patřil i "fotbalový Taurus" 1216.226, který jede 5.1.2009 s vlakem EC 172 "Vindobona" (Wien Südbf. - Hamburg-Altona) poblíž Kolína.




Lednový mráz vykouzlil 9.1.2009 nádhernou scenérii na zastávce Rostoklaty, kudy právě projíždí vlak EC 172 "Vindobona" (Wien Südbf. - Hamburg-Altona) vedený strojem 1216.236.




Rakouský "Taurus" 1216.235 s vlakem EC 173 "Vindobona" (Hamburg-Altona - Wien Südbf.) na trati u Chvaletic 16.7.2009.




Třešeň v plném květu, projíždějící "Vindobona" a kolem stromy oblékající se do svěží jarní zeleně, to je obrázek ze 13.4.2009 od Záboří nad Labem. Na čele vlaku EC 172 "Vindobona" (Wien Südbf. - Hamburg-Altona) je lokomotiva 1216.210.




Z důvodu uzavření vídeňského nádraží Südbahnhof a jeho přestavby na Hlavní nádraží zde od GVD 2009/2010 nemohly zůstávat a obracet soupravy. ÖBB to vyřešily spojením vlaků EC od Břeclavi s vlaky dál na jih přes Semmering. "Vindobona" tak prodloužením až do korutanského Villachu nedaleko trojmezí Rakouska, Slovinska a Itálie dostala trasu dlouhou 1459 kilometrů, jednu z nejdelších v Evropě. Jízdní doba byla 16 hodin a 21 minut. Změny doznala i souprava, ze které zmizely vozy ČD. "Taurus" 1216.238 přivezl 1.6.2011 vlak EC 173 "Vindobona" (Hamburg-Altona - Villach Hbf.) do stanice Brno hl. n., kde se setkal s "brejlovcem" 754.012-3.




Od GVD 2009/2010 se po osmnácti letech vrátila "Vindobona" na pražské hlavní nádraží. Umožnilo to dobudování nového úseku mezi Libní, Balabenkou a hlavním nádražím a v trase "Vindobony" tak vznikla úvrať. Ta umožnila rychlou výměnu lokomotiv. Do půl třetí odpoledne 19.3.2013 zbývá jedna minuta a u třetího nástupiště se rozjíždí "bastard" 371.003-5 s EC 172 "Vindobona" (Villach Hbf. - Hamburg-Altona), zatímco tam vzadu v perónech zůstal "Taurus" 1216.2, který vlak do Prahy přivezl.




Dne 10.9.2012 se "Vindobona" opět projela po trati přes Vysočinu. Stalo se tak v důsledku nehody na 1. tranzitním koridoru a "Vindobona" byla jako EC 100680 odkloněna přes Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod. "Taurus" 1216.239, pro který to byla na zdejší trati premiéra, vede na snímku od stanice Leština u Světlé vlak EC 100680 (odklon EC 172) "Vindobona" (Villach Hbf. - Hamburg-Altona) údolím řeky Sázavy. Od GVD 2011/2012 byla souprava "Vindobony" opět "jednobarevná", sestavená výhradně z vozů ÖBB Ampz + Amz + WRmz + Bmz + Bbmvz + 4x Bmpz.




Vlak EC 172 "Vindobona" (Villach Hbf. - Hamburg-Altona) na čele s lokomotivou 1216.228 ve stanici Břeclav 7.4.2013.




"Taurus" 1216.229 "Spirit of Praha" se ve stanici Praha hl. n. chystá 20.4.2013 k odjezdu se spojem EC 173 "Vindobona" (Hamburg-Altona - Villach Hbf.). Vzadu na konci soupravy je vidět "bastard", který vlak z Drážďan do Prahy přivezl.




Rakouská lokomotiva 1216.231 s rakouskou soupravou vlaku EC 173 "Vindobona" (Hamburg-Altona - Villach Hbf.) v plné jízdě po 1. tranzitním koridoru u Brandýsu nad Orlicí ve východních Čechách 19.4.2013. S rozsáhlými nákupy souprav Railjet začaly ÖBB omezovat provoz svých vozů klasické konstrukce UIC-Z. Devítivozovou soupravu ÖBB jsme tak mohli vidět už pouze na "Vindoboně".




"Taurus" 1216.229 "Spirit of Praha" přiváží 27.4.2013 k nástupišti stanice Brno hl. n. vlak EC 172 "Vindobona" (Villach Hbf. - Hamburg-Altona).




V úseku Praha - Drážďany byla "Vindobona" v péči "bastardů" řady 371. Dne 24.6.2013 byl v čele EC 172 "Vindobona" (Villach Hbf. - Hamburg-Altona) stroj 371.002-7. V důsledku mimořádné události jel vlak z pražského hlavního nádraží po objízdné a odklonové trase Praha-Vršovice - Praha-Malešice - Praha-Libeň - Hrabovka - Praha-Bubny - Praha-Bubeneč.




V roce 2013 se v čele "Vindobony" začaly objevovat lokomotivy ČD řady 380, jako 380.020-8, kterou jsem fotografoval 13.5.2013 v Břeclavi s vlakem EC 173 "Vindobona" (Hamburg-Altona - Villach Hbf.) a která ho dovezla až do Villachu.




Z Drážďan do Hamburku byla "Vindobona" od GVD 2009/2010 už trvale vedena stroji BR101. Řada 101 jsou univerzální elektrické lokomotivy o výkonu 6400 kW a maximální rychlosti 220 km/h. V letech 1996-1999 dodal ADtranz 145 těchto strojů, které u DB nahradily lokomotivy BR 103. Na nádraží Berlin Hbf. se večer 24.7.2014 připravuje k odjezdu vlak EC 172 "Vindobona" (Villach Hbf. - Hamburg-Altona) vedený lokomotivou 101.093-3.




Stroj 371.005-0 přejel 1.8.2014 v čele vlaku EC 173 "Vindobona" (Hamburg-Altona - Villach Hbf.) německo-českou státní hranici a na cestě údolím Labe k Děčínu projíždí stanici Prostřední Žleb.


Rok 2014 byl pro "Vindobonu" rokem posledním. 13.12.2014 se po 57 letech, 6 měsících a 11 dnech svojí existence naposledy vydala na trasu mezi Vídní, Prahou a Berlínem. Zavedením Railjetů ČD a ÖBB v relaci Praha - Vídeň - Graz bylo zrušeno přímé spojení Vídně přes Prahu do Německa. DB neměly zájem na prodloužení Railjetů do Berlína a Hamburku. Dokončují totiž modernizaci a částečně i novostavbu vysokorychlostního spojení z Berlína do Norimberku s napojením do Rakouska. Přímé spojení Berlín - Vídeň tak bude mimo území ČR a vlaky tudy budou jezdit nejméně dvousetkilometrovou rychlostí.

Pro mladé je konec "Vindobony" koncem jednoho vlaku se zajímavou historií. Ti starší budou vzpomínat s nostalgií a zvláštní úctou, protože to nebyl jenom vlak, to byla "VINDOBONA" !


autor: Mik-trainfoto a Denda60

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
Tom077
Zaslaný: 27.04.2015 9:08  
Založený: 21.10.2013
Miesto: Ostrava
Príspevkov: 87
 Re: Moje toulky časem : "Vindobona"
Celkově velmi povedené a kvalitní zpracování,co do textové části tak hlavně té obrazové !!!

Jedním dechem jsem projel celý článek a upřímně u poslední věty "... to nebyl jenom vlak,to byla -VINDOBONA-" mi naskočila až husí kůže ... jak mě to "dostalo".

Děkuji :)
Pozor.Vlak
Zaslaný: 27.04.2015 11:58  
Založený: 23.10.2011
Miesto: Villingen im Schwarzwald
Príspevkov: 7080
 Re: Moje toulky časem : "Vindobona"
Veľmi dobrú reportáž! Moje obľúbené zostáva nezabudnuteľný VT 18.16.Die obrázky sú jedinečné.
ery good report! My favorite remains the unforgotten VT 18.16. The pictures are unique.
:super2: :number one: :emo37: :apl: :klanacka:
rozok
Zaslaný: 27.04.2015 12:28  
Založený: 19.05.2013
Miesto: Topoľčany
Príspevkov: 5260
 Re: Moje toulky časem : "Vindobona"
Veľmi,veľmi kvalitná reportáž! :bingo:
Krásne a hodnotné fotky doplnené textom plným informácií a nostalgie. :number one: :super2:
Ďakujem za takýto report :emo30: :klanacka:
lajos
Zaslaný: 27.04.2015 14:18  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 12807
 Re: Moje toulky časem : "Vindobona"
Vindobona - aneb nejen "delfíni", tak bych to nazval.
Potěšující čtení a pohlazení pro oči a paměťové buňky. Pro mě je VT 18.16 DR už jen dějepis, jako prcek bydlet poblíž trasy Ex 70/71 bych ji pamatovat mohl - nebydlet o stovky km dál.
Líbí se mi ta sekce s táborskými "čtyřkami", to už je také docela dávná historie. Za pár měsíců 20 let, co odtud poprvé odešly.
Vindě to sluší i s těmi 2143 OeBB - s těmi elektrikami to už barvě vozů navzdory byl jeden z mnoha dálkových vlaků.
Jarda
Zaslaný: 27.04.2015 15:43  
Založený: 09.06.2014
Miesto: Most
Príspevkov: 585
 Re: Moje toulky časem : "Vindobona"
Vindobona byl pojem mezi rychlíky. Vindobona je legendou a mnozí železničáří, ale možná i cestující na ni vzpomínají s úctou. Vindobona byl vlak vlaků.
Osobně jsem tu motorovou jednotku DR několikráte viděl. Naposledy tomu bylo v Děčíně, kde si při jedné z nádherných akcí plné železniční nostalgie předvedla v plné kráse. Z této akce mohu dodat foto. Tehdy se mi líbili reakce lidí, kteří si mysleli, že dráhy předvádí nějaké nové vozidlo. Mnozí se divili, že to již tehdy byl veterán na kolejích. Dnes mám zato, že ani jedna z motorových jednotek DR původní řady 175 není v provozním stavu. Škoda. Byla nádherná a nadčasová.
Jednomu by se tedy chtělo říct: To byla Vindobona...ať žije Vindobona, legenda legend.
Děkuji za krásnou vzpomínku a moc hezky zmapovaná vozidla či soupravy, které během celé té éry provozu na tak prestižní vlak, jakým Vindobona byla byly nasazeny. :klanacka:
kaoz
Zaslaný: 13.05.2015 0:47   Upravený: 13.05.2015 0:48  
Založený: 12.10.2010
Miesto: ned'aleko štreky
Príspevkov: 13344
 Re: Moje toulky časem : "Vindobona"
Veľmi príjemný spomienkový článok na legendárnu Vindobonu,ktorá sa zapísala do pamäte nejedného železničného priaznivca. A som nesmierne šťastný, že sa do môjho fotoarchívu dostala aspoň jedna fotka tejto legendy.

EC 173 Vindobona, 13.10.2014 žst. Břeclav
denda60
Zaslaný: 13.05.2015 11:39  
Založený: 27.01.2013
Miesto:
Príspevkov: 291
 Re: Moje toulky časem : "Vindobona"
Pěkná fotka. :super2:
A pořídil jsi jí přesně 2 měsíce před poslední jízdou Vindobony :emo30:
cas


Sergej
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 39 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 5

Registrovaných: 0
Anonymných: 39

Viac ...