Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Zo zahraničných tratí > Putování po Skandinávii (7. část)

Putování po Skandinávii (7. část)

 
Posedmé se scházíme nad fotografiemi a vyprávěním z mého skandinávského výletu. V předchozích dílech jsme poznali švédské vlaky, Finskem jsme projeli od jihu na sever, za polárním kruhem se seznámili se švédským severem a s železnorudnou dráhou Kiruna - Narvik. Okolo norských fjordů dojeli do Trondheimu a pokračovali podle hlavní trati vedoucí do Osla. Tady jsme poznali zajímavou stanici Dombås a v jejím okolí zůstaneme i v tomto pokračování.

 










Stanice Dombås je v norském vnitrozemí na hlavní trati spojující Oslo s Trondheimem a odbočuje odtud trať k pobřeží do Åndalsnes. Jsou zde tak k vidění vozidla elektrické trakce a také "nohabky řady Di3. Právě tyto stroje jsou tím největším důvodem pro fotografování v Dombåsu a v jeho okolí. Ještě v pravidelném provozu mám "nohabky" focené v Maďarsku a letmo jsem se v Lucembursku setkal s belgickými stroji. V Norsku byla příležitost vidět je v pravidelném provozu uprostřed krásné skandinávské přírody na dráze Nordlandsbanen a tady v Dombåsu se dokonce mezi nimi pohybovat ve stanici a v depu. Těchto snímků si velmi cením, neboť po vyřazení Di3 z provozu je již nikdy nelze pořídit.





Dombås leží v norském vnitrozemí ve výšce 660 metrů nad mořem a je obklopen horami, které se postupně zvedají a ve svých nejvyšších partiích dosahují dvoutisícových výšek. Pod kopcem s bílou čepičkou, jehož horní část je již nad hranicí lesa, přijíždí ke stanici Dombås vlak Rt 354 (Åndalsnes - Dombås) vedený lokomotivou Di3.617.




Po příjezdu do stanice a po odstoupení od soupravy je lokomotiva Di3.617 otáčena, aby byla vždy čelem s okny chráněnými mřížkou k vozové soupravě. Okna na druhém čele byla u všech Di3 upravena tak, že jsou namísto mřížky chráněna zesílenými skly a strojvedoucí má ničím nerušený výhled.




Lokomotiva Di3.628 na čele vlaku Rt 410 (Trondheim - Dombås) právě překonává poblíž stanice Hjerkinn nejvyšší bod dráhy Dovrebanen ve výšce 1024,4 metrů nad mořem. Do Dombåsu jí ještě zbývá zhruba třičtvrtěhodina jízdy.




Všechny výjezdy ze stanice, tedy ve směru na Hamar, Trondheim i Åndalsnes jsou v Dombåsu řešeny tunely. Vlak Rt 410 (Trondheim - Dombås) vedený "nohabkou" Di3.628 projel tunelem do stanice Dombås a právě přejíždí přes zdejší zhlaví. Jízdní doba vlaku na 209 kilometrů dlouhém rameni z Trondheimu je 2 hodiny a 35 minut.




Lokomotiva Di3.628 odstoupila od soupravy vlaku Rt 410 do depa, kde byla okamžitě otočena. Čelní pohled na "nohabku" Di3.628 na točně v depu Dombås.




Elektrická lokomotiva El13.2128, vyrobená roku 1958 norskou lokomotivkou Thunes Mekaniske Værksted A/S spolu s výrobky švédské firmy Nydqvist och Holm AB (NOHAB), stroji Di3.628 z roku 1965 a Di3.631 s rokem výroby 1969 se mi takhle krásně seřadily na kolejích stanice Dombås.




Do stanice Dombås přijíždí vlak Et 44 (Trondheim - Oslo) na čele s lokomotivou El18.2255. Souprava je sestavena z vozů třídy 7, nejmodernějších osobních vozů ve stavu NSB. Byly vyrobeny v letech 1982 - 1989 firmou Strømmens Værksted A/S, rozsáhlou rekonstrukcí prošly v letech 2008-2011. S délkou 26100 mm jsou největšími u NSB. Vozy A7 (1. vozová třída) a B7 (2. vozová třída) mají interiér s prostorovým uspořádáním sedadel (u B7 ve 2 oddílech s 24 a 46 místy). Ve vlaku kategorie "Ekspresstog" je vždy zařazen bufetový vůz řady FR7 a vagón BC7 pro rodiny s dětmi s bezbariérovým oddílem pro děti na hraní.




"Nohabka" Di3.628 již po otočení v depu Dombås. Lokomotiva Di3.628 byla po vyřazení u NSB převedena k Jernbaneverket (JBV), což je norská správa železniční dopravní cesty.




Pohled na předky mašin ve stanici Dombås. Vlevo je s odřeným pluhem stroj Di3.628, vpravo pak další "nohabka" Di3.631 a vzadu stojí elektrická El13.2128.




Pohled do kolejiště stanice Dombås a stejné stroje v trochu jiném postavení: Di3.628, pak Di3.631 a vzadu El13.2128.




"Nohabky" Di3.617 a Di3.631 ve stanic Dombås. Lokomotiva Di.3 617 skončila po zrušení ve šrotu, stroj Di3.631 byl prodán soukromému provozovateli Impresa Salvatore Esposito na Sicílii.




Lokomotiva Di3.617 před tunely ve stanici Dombås přistupuje k soupravě pro vlak Rt 351, se kterým za chvíli odjede severozápadním směrem po trati Raumabanen spojující Dombås s Åndalsnes na mořském pobřeží.




Vlak do Åndalsnes se připravuje k odjezdu a my jsme se s malým předstihem vydali na trať kousek za Dombås. Dráha Raumabanen je prý jednou z nejhezčích a nejpozoruhodnějších v Norsku. Měří 114 kilometrů a je na ní 105 mostů a 5 tunelů. Viadukt Jora bro 85,4 metrů dlouhý a 58 metrů vysoký s mostním obloukem o rozpětí 54 metrů je hned za Dombåsem. Byl postavený v letech 1913-1917 ze světlé žuly, tedy z místního materiálu. Řeka Jora s peřejemi a vodopády pod ním teče mezi skalami hlubokým kaňonem. Po chvilce čekání tisknu spoušť fotoaparátu a pořizuji tento snímek, na kterém vlak Rt 351 (Dombås - Åndalsnes) vedený lokomotivou Di3.617 přejíždí viadukt Jora bro.




Zůstáváme na dráze Raumabanen, tedy na trati Dombås - Åndalsnes. Ke stanici Lesja přijíždí na čele vlaku Rt 353 (Dombås - Åndalsnes) stroj Di3.628, další z "nohabek" které jsme si předtím prohlíželi a fotografovali ve stanici a v depu v Dombåsu.




Řeka Rauma, podél které je z velké části dráha Raumabanen vybudována a podle které je také pojmenována, střídá divoké pěnící peřeje s poklidnými meandry. Za stanicí Bjorli vede trať přímo po břehu řeky a právě tudy projíždí lokomotiva Di3.628 s vlakem Rt 353 (Dombås - Åndalsnes).




"Nohabka" Di3.628 vede vlak Rt 353 (Dombås - Åndalsnes) na trati za stanicí Lesjaverk. Dobře je vidět instalace přídavných tvrzených skel na oknech na tomto čele mašiny.




Vlak Rt 353, který jede z Dombåsu do Åndalsnes a v jehož čele je lokomotiva Di3.628, přejíždí viadukt Kylling bro, nejznámější z mostů na této trati. A protože se čas přehoupl do večerních hodin, rozhodli jsme se dnešní fotografování ukončit. Ještě dopsat poznámky k pořízeným snímkům a nad jízdním řádem a mapou připravit podrobný plán na zítřek. A dobře se vyspat na další den v Norsku.




Probouzíme se do nádherného slunečného dne (díky Freyi!). Je pondělí 2.6. a dneska se chystáme pořídit několik fotek mostu Kylling bro. Cestou k viaduktu se zastavujeme před stanicí Bjorli u mostu Stuguflåtbrua. Tento kamenný most je 54 metrů dlouhý s třicetimetrovým hlavním a dalším desetimetrovým mostním obloukem a je z roku 1922. Řeka Rauma pod ním burácí skalnatým korytem mezi obrovskými balvany a její hukot přehluší i zvuk motoru "nohabky" Di3.628 na vlaku Rt 352 (Åndalsnes - Dombås), který po mostě právě přejíždí.




Takhle přitéká řeka Rauma k mostu Stuguflåtbrua.




Vlak Rt 351 (Dombås - Åndalsnes) s lokomotivou Di3.628 na viaduktu Kylling bro poblíž obce Verma na dráze Raumabanen. Tento 76 metrů dlouhý kamenný most, který má hlavní oblouk o rozpětí 42 metrů doplněný dvěma postranními oblouky o rozpětí 10 a 8 metrů, překonává tok řeky Rauma ve výšce 59 metrů. Prý je to nejfotografovanější drážní stavba v Norsku a dá se říci, že tak jako Landwasserviadukt ve Švýcarsku je Kylling bro v Norsku symbolem zdejšího železničního stavitelství.




Pak se objevila souprava výsypných vozů Facs a zdejší "traťovka" prováděla údržbu dosypáváním štěrku. Před mračnem bílého prachu jela za stanicí Bjorli "nohabka" Di3.625.




Lokomotiva Di3.625 na předmostí viaduktu Kylling bro. Zasněžené skály v pozadí dodávají celému obrazu dramatický rámec.




"Nohabka" Di3.625 najela na most Kylling bro. Ten je v údolí Romsdalen obklopeném pohořím Romsdalsalpene, jehož jižní část s výškou kolem 2 tisíc metrů je uvnitř Národního parku Reinheimen nasjonalpark. Údolí navazuje na fjord Romsdalsfjorden a na pevnině je vlastně jeho pokračováním.




Pohled na most Kylling bro s lokomotivou Di3.625 nad řekou Rauma a s horami v pozadí.




Díváme se od mostu Kylling bro do údolí Romsdalen, které pokračuje na severozápad k fjordu Romsdalsfjorden. Údolí je dlouhé 60 kilometrů.




Řeka Rauma pod mostem Kylling bro. Rauma vytéká z jezera Lesjaskogsvatnet severozápadně od Dombåsu, je dlouhá 68 kilometrů a je to vyhlášená rybářská řeka.




Pohledem se vracíme na most Kylling bro. "Nohabka" Di3.625 mezitím dojela až na konec hlavního mostního oblouku a spoza skal vpravo se postupně objevují další a další vozy Facs. Tímto snímkem se s mostem Kylling bro loučím a pomalu vyjíždíme zpátky směrem k Dombåsu.




Vlak Rt 354 (Åndalsnes - Dombås) na čele se strojem Di3.628 na mostě přes řeku Rauma před stanicí Bjorli. Město Åndalsnes se 2 a půl tisíci obyvateli leží na konci fjordu Romsdalsfjorden při ústí řeky Rauma. Fjord je 88 kilometrů dlouhý a až půl kilometru hluboký, lemovaný skalami a vysokými horami. Mimochodem, pochází odtud Vlk Larsen, hlavní hrdina románu Jacka Londona "Mořský vlk".




Lokomotiva Di3.628 s vlakem Rt 353 (Dombås - Åndalsnes), což je obrat od Rt 354 na předchozí fotografii, vyjíždí z tunelu za stanicí Dombås. To byl poslední dnešní snímek a také poslední snímek od Dombåsu, kde jsme si doslova užívali pobyt mezi "nohabkami" v pravidelném provozu. Ráno nás čeká dvousetkilometrový přesun po silnici E6 na jihovýchod k Hamaru.




Je ráno, úterý 3.6., a nám začíná poslední den v Norsku. Jsme na cestě podle dráhy Dovrebanen a zhruba po 200 kilometrech jízdy od Dombåsu zastavujeme asi 45 kilometrů za známým zimním střediskem Lillehammer u stanice Brumunddal. Toto město s deseti tisíci obyvatel leží stejně jako Lillehammer a Hamar na břehu jezera Mjøsa, největšího jezera v Norsku. Po chvilce čekání přijíždí od Hamaru nákladní vlak vedený lokomotivou El14.2180.




A další "čtrnáctka" k nám přijíždí z opačného směru, od stanice Brumunddal. Je to El14.2179 jedoucí jako lokomotivní vlak do 14 kilometrů vzdáleného Hamaru. Traťový úsek Hamar - Trondheim byl elektrifikován postupně v letech 1966-1970 a s tím souvisela i výroba 31 těchto univerzálních šestinápravových elektrických lokomotiv v závodě Thunes Mekaniske Værksted A/S.




Vlak Et 312 (Lillhammer - Oslo) na čele se strojem El17.2225 se blíží ke stanici Brumunddal. 12 lokomotiv řady El17 dodaly pro NSB v letech 1982 a 1987 firmy Thyssen-Henschel a Norsk Elektrisk & Brown Boveri (NEBB). Jsou to čtyřnápravové stroje stavěné podle vzoru německých BR120. Město Lillehammer s 28 tisíci obyvatel je u nejsevernějšího cípu jezera Mjøsa při ústí řeky Lagen. Je to známé středisko zimních sportů, pořadatel ZOH v roce 1994. I když neleží jako alpská střediska uprostřed velehor, díky subarktickému vnitrozemskému klimatu má pro zimní sporty skvělé podmínky.




Přijíždíme do třicetitisícového Hamaru. Za zdejší stanicí odbočuje od hlavní dráhy Dovrebanen z Oslo do Trondheimu její východní neelektrifikovaná větev Rørosbanen a obě trati se znovu spojí po 384 kilometrech ve stanici Støren. Než se na "motorovou" trať vypravíme, krátce se zastavujeme v depu. Tady na nás čeká lokomotiva El18.2252, jeden z 22 strojů švýcarského původu dodaných NSB v letech 1996 a 1997. S výkonem 5880 kW, hmotností 83 t, délkou 18500 mm, s rychlostí 200 km/h a s celkovým technickým řešením jsou nejmodernějšími a nejvýkonnějšími lokomotivami v Norsku.




V depu Hamar čeká na svůj další výkon stroj El17.2223.




Z oblouku tratě na břehu jezera Mjøsa přijíždí do stanice Hamar lokomotiva El14.2197 se soupravou nákladního vlaku z Osla.




Na dráze Rørosbanen se opět setkáváme s dvouvozovými motorovými jednotkami řady Bm92. Osobní vlak Rt 370 (Koppang - Hamar) vedený jednotkou Bm92 58 přijíždí ke stanici Ilseng.




Ze stanice Ilseng odjela před okamžikem motorová jednotka Bm92 60 jedoucí jako vlak Rt 371 (Hamar - Røros). Stanice Røros leží v nejvyšších partiích zdejší tratě, když je jen 20 kilometrů před vrcholovým bodem celé Rørosbanen. Ten je ve výšce 670 metrů nad mořem, pro porovnání stanice Hamar má nadmořskou výšku 127 metrů a Trondheim je na mořském břehu.




V rovině okolo řeky Glomma poblíž stanice Elverum projíždí lokomotiva Di3.624 na čele čtyřvozové soupravy vlaku InterCity IC 372 (Røros - Oslo).




Švédská lokomotiva T44.262 na čele nákladního vlaku u stanice Elverum. Od dráhy Rørosbanen tady odbočuje trať Solørbanen sloužící pouze pro nákladní dopravu, která se ve stanici Kongsvinger napojuje na trať Oslo - Kongsvinger - Charlottenberg(S). Motorové lokomotivy řady T44 vyrobily v počtu 123 kusů lokomotivky Nydqvist och Holm AB (NOHAB) a Kalmar Verkstad AB (KVAB) v letech 1968-1987. Mají pojezd Bo'Bo', hmotnost 76 t, délku 15400 mm a rychlost 100 km/h. Dvanáctiválec General Motors 12-645E dává výkon 1235 kW a jsou určeny pro nákladní dopravu a posun. V roce 1993 byl stroj T44.276 zakoupen NSB a provozován jako Di7.634.




Motorová jednotka Bm92 08 projíždí jako vlak Rt 373 (Hamar - Rena) obloukem tratě před stanicí Elverum.




Rychlík Rt 301 (Oslo - Trondheim) vedený lokomotivou Di3.624 vyjíždí z lesa před stanicí Rena. K mašině s číslem 624 byl osud neúprosný, neboť je jednou z 8 "nohabek", které byly po vyřazení od NSB začátkem roku 2000 sešrotovány.




Mezi lesy hustě rostoucími v okolí stanice Rena mi před objektiv přijíždí motorová jednotka Bm92 10, která jede jako vlak Rt 376 z Rørosu do Hamaru. Městečko Rena se dvěma tisíci obyvatel na soutoku řek Glomma a Rena je univerzitní město, neboť tady sídlí jedna z fakult Hedmark University.




Ke stanici Rena se blíží jednotka Bm92 58, nasazená na vlak Rt 375 (Hamar - Røros). Na dráze Rørosbanen je denně vypravováno 8 párů osobních vlaků v relaci Hamar - Røros, 6 párů na rameni Røros - Trondheim, 2 páry InterCity Oslo - Hamar - Røros a 2 páry rychlíků Oslo - Hamar - Trondheim.




Bíží se večer a dlouhé stíny už dopadají na louku před tratí kousek za stanicí Rena, kudy právě projíždí rychlík Rt 302 (Trondheim - Oslo) vedený strojem Di3.617. Jízdní doba vlaku po této trati dlouhé 561 kilometrů je včetně zastavení v 19 stanicích a úvratě v Hamaru 7 hodin a 26 minut.




Před stanicí Rena pořizuji poslední snímek na dráze Rørosbanen. Je na něm louka až k trati, lesy kam oko dohlédne a "nohabka" Di3.632, kterak jede na čele vlaku InterCity IC 377 (Oslo - Røros). Jenže na rozhlížení se po norské krajině není čas. Je totiž třeba urovnat věci do auta a připravit se na další dvousetkilometrový přesun. Na jeho konci už bude (opět) Švédsko.




Nastavujeme kurs jihovýchod a po necelých dvou hodinách jízdy přijíždíme ke stanici Kongsvinger. Dvacetitisícové město, původně středověká pevnost, se rozkládá na březích řeky Glomma na hlavní trati Oslo - Stockholm. Malou přestávku vyplňuji fotografováním odstavené soupravy osobního vlaku s lokomotivou El13.2125




Tak to byl poslední snímek pořízený v Norsku. Je úterní večer 3.6., na hraničním přechodu Lina - Morokulien za námi zůstává červená vlajka s modrým bíle lemovaným skandinávským křížem a my přejíždíme do Švédska.


Příště: Putování po Skandinávii (8. část)
Přes jihozápadní Švédsko se přesuneme do přístavu Varberg, odkud nás čeká cesta trajektem do Dánska.

autor: Mik-trainfoto a Denda60

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
Kruppo362
Zaslaný: 22.12.2015 14:58  
Založený: 11.08.2013
Miesto: Trnava
Príspevkov: 9147
 Re: Putování po Skandinávii (7. část)
Nemám čo dodať :number one: proste nádhera a klobúk dolu :-) :-) veľmi ma to zaujalo , ako po obsažnej stránke textu , tak aj po stránke prehliadania fotografii
vladdo
Zaslaný: 24.12.2015 12:56  
Založený: 17.04.2013
Miesto:
Príspevkov: 16
 Re: Putování po Skandinávii (7. část)
Pekne, ak sa nemylim, vsetky tie fotky su zo 6.2015?Cize este tam stale jadzia nohabky?
denda60
Zaslaný: 25.12.2015 10:30  
Založený: 27.01.2013
Miesto:
Príspevkov: 291
 Re: Putování po Skandinávii (7. část)
Článek byl napsán a odevzdán 18.11.2014 a všechny snímky jsou z roku 1997. S "nohabkami" se bohužel už v Norsku, ale ani s dánskými, o kterých bude závěrečná část č.9, v pravidelném provozu nesetkáme. :papa:
Zdenek_P
Zaslaný: 01.01.2016 22:53  
Založený: 11.11.2014
Miesto: Hluboká nad Vltavou
Príspevkov: 26
 Re: Putování po Skandinávii (7. část)
Za poslední tři dni jsem pročetl celé "Putování po Skandinávii", a skoro ti závidím :-?
Já se tam zřejmě těžko dostanu, i když srovnání s dneškem by bylo asi zajímavý... Parádní čtení a super fotky :number one:
Díky a těším se na pokračování :super2:
cas


Móric
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 35 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 2

Registrovaných: 0
Anonymných: 35

Viac ...