Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > História a spomienky > Hodonínská stavědla

Hodonínská stavědla

 
Pokud je nejkrásnější pohled na svět z hřbetu koně, pak nejlepší rozhled na stanici je z věžového stavědla. To věděli už naši předkové a proto ve frekventovanějších stanicích zřizovali vyvýšená stavědla, odkud se dal lépe sledovat a řídit provoz.

 











Když v závěru roku 2012 tiše zmizelo typizované stavědlo v Hodoníně u podjezdu Velkomoravské ulice, přišlo mi, jak nám všem čas neúprosně měří. A tak jsem začal vzpomínat a sestavovat záběry, které jsem s těmi stavědly pořizoval, anebo naopak - které jsem pořídil odtud. Díky tomu, že mě cesty železničářského osudu na prahu 90. let dovedly i sem.
Hodonín byl v popisované době velmi vytíženou stanicí - poloha na trati Břeclav - Přerov, spousta funkčních podniků a jejich vleček i zapojené odbočné tratě jí dávaly neustálý přísun vozů i celých vlaků. Jako ve většině stanic na trati byla i zde klasická elektromechanika se světelnými návěstidly. V závěru roku 1989 bylo severní zhlaví opatřeno elektromechanickými přestavníky a o tři roky později se totéž stalo i na opačné straně. Přesto zůstal zdejší uzel poměrně komplikovaný a vzhledem k množství místní práce i úrovni zabezpečovacího zařízení značně závislý na lidské obsluze na místě. Podívejme se, jak to tehdy vypadalo.




Na začátek trochu "retro" - i když trolej ukazuje mladší vydání snímku. Ve své době již historický motorák M 240.0083 jako záskok odjíždí v létě 1992 jako odpolední osobní vlak z Lužic do Sudoměřic. Na odjezdovém návěstidle je tehdy dosluhující upozorňovadlo s černým terčem, rozděleným bílým křížem, zvané též plechový výpravčí.




Píše se 25. červen 1993 a do Bohumína vyjíždí mezistátní rychlík č. 232 "Svatopluk", vedený bratislavským "esem" 363.156 ŽSR. Okrasný znak ČSD už tehdy patřil minulosti.




Kolona záložních "pielsticků" 735.007 a 735.270 na bývalé naftové koleji v depu, po vedlejší čejčské koleji jede 22. 8. 1997 stroj 742.446. A ze stavědla č. 1 se stavěly cesty nejen do zdejšího minidepa, ale díky "angličáku" i v něm.




Dnes už neskutečný pohled na kolejiště strojové stanice, plné provozních "pielsticků". Napravo od 735.007 je vidět konfigurace severního zhlaví - lokomotiva je v čejčské koleji, vedle výtažná s pokračováním na cihelny a nakonec dvě koleje hlavní tratě.




Nákladní vlak s "esem" 363.027 vjíždí v červnu 1993 do Hodonína a míří dál do Břeclavi.




Pohled ze stavědla dovnitř stanice, odkud po ránu 26. 3. 1993 odjíždí osobní vlak s lokomotivou 363.014 do Přerova. Nad vlakem přechodová lávka na místní nádraží, dole kolejová spojka tamtéž.




Začneme v obvodu stavědla č. 1 na severním (přerovském) zhlaví. Trať sice začíná historicky ve Vídni, ale pak ji někdo otočil a papírově začíná v Přerově, podle čehož se označují koleje, návěstidla i stavědla. "Jednička" bývala prvotřídním pracovištěm. Chystaly se zde vlakové cesty na Přerov a Čejč, obsluhovalo se místní nádraží, stavěly se posunové cesty do depa i v něm a především zde nepřetržitě fungovala první staniční záloha - vlakotvorný posun. Dva signalisté měli ruce plné práce a směli sem také jen někteří.





Obrázky z novější doby - v době koridorové přestavby vedle sebe chvíli stála dvě věžová stavědla č. 1 - staré, odsouzení k demolici a nové, již pomocné stavědlo č. 1. Pod nimi 14. 2. 2000 září "čtyřka" 754.009 během výkonu technicko-bezpečnostní zkoušky po předchozí opravě.




V létě 2008 už byla PSt 1 dávno osamoceno a také obsazováno jen na chvíli. Akorát tam zastavila rychlíková legenda 350.020 v rámci posunu s měřicím vlakem trakčního vedení.




Dnes již zrušený, odprodaný a v soukromých rukou provozovaný "plecháč" 242.219 ČD posunoval 21. 3. 2011 v obvodu PSt 1 při objíždění spěšného vlaku z Brna.



V těsné blízkosti St. 1 bývalo stanoviště pro zjišťování volnosti vlakové cesty "St. M" - neboli místní. Šlo o pozůstatek kdysi soukromé lokálky do Zaječí, která tam i v Hodoníně měla své místní nádraží. V UNIMO buňce pobýval posunovač s dopravní zkouškou, která jej opravňovala hlásit volnost vlakové cesty. "Lokálmajstři" byli většinou postarší posunovači ze Záhorí, kterým dávalo závazné slovní znění někdy pořádně zabrat. Toto kolejiště dosloužilo v březnu 1999 s koridorovou přestavbou a dnes zredukované vlaky od Zaječí jezdí k ostrovnímu nástupišti.




Stanoviště "M" u nádraží místní dráhy se víceméně nechtěně podařilo zvěčnit jako "křoví" za bratislavským strojem 363.179. V neděli 23. května 1993 začal nový GVD 1993/94, první po rozdělení Československa a ČSD. Dopolední rychlík z Bratislavy do Bohumína začal jako R 632 jezdit denně, pojal název "Svätopluk" a vozila jej bratislavská "esa". Doma poněkud nesprávně přezdívaná "perhingy", přičemž si tento název pro rychlý start a krátký dolet vysloužily ústecké E 499.3 v polovině 80. let.




Zde si připomeneme spolupráci stavědla č. 1 a místního stanoviště - v dubnu 1992 se do depa odstavuje přípřež lokomotiv T 466.0064 + T 466.0271. Ty musely vykonat dvojitou úvrať - v hlavního kolejiště na severní zhlaví, odtud spojkou na místní nádraží a následně do depa. Dnes už to jde přímo.




Na snímku z roku 1992 je páteční posilový vlak z Brna do Hodonína, který vjíždí na místní nádraží. V popředí je skupinové odjezdové návěstidlo, platné pro tamní 101. a 102. kolej.




Pohled z přechodové lávky opačným směrem, na samotné místní nádraží. Buňka místního stanoviště tradičně mimo záběr. Na "lokále" vidíme 26. 5. 1998 osobní vlak do Zaječí s vozem 810.223 a vedle stroj 742.031, který za chvíli zapřáhne soupravu cisteren a poveze je do Uhřic u Kyjova.




Motorák 810.290 odjíždí 2. 9. 1991 z místního nádraží do Zaječí.




Unikátní spojení tří souprav čeká 22. 5. 1998 na odjezd z Hodonína. V soupravě jsou i posilové vozy pro očekávanou frekvenci při zavírání osobní dopravy do Ždánic, které tehdy proběhlo.




Páteční posilový vlak Brno - Hodonín, podle konstruktéra GVD řečený "Dukát", zachycený v září 1992 po příjezdu do cíle. V čele byl vůz 830.069 z LD Břeclav.



Severní zhlaví stanice Hodonín bylo na liché skupině, tedy na straně výpravní budovy, částečně stavěno i signalisty St. 2. Šlo o malou harfičku od 3. do 13. koleje, kde se místně (ručně) stavěly výměny jednoduché i křižovatkové. Neboli "angličáci". Zdáli vypadají jednoduše, ale vezměte poprvé za závaží výměny a trefte správnou polohu. Někteří signalisté pak raději chodili s násadou od smetáku podle hlavy kolejnice a ujišťovali se o správné poloze. Koleje č. 3 až 9 byly dopravní a provázané závislostí se St. 1. Když se odtud stavěla cesta, pak signalista na "dvojce" výsledné klíče zavřel do skříňky a příslušná cestová návěstidla pak uměla návěstit "30 km/h v obvodu přilehlých k návěstidlu a očekávejte 40 km/h". Doslova barevná hudba. Jinak se kromě pravidelného posunu do uhelných skladů a cukrovaru tady příliš nedělo, v noci zde pravidelně stály dvě osobní soupravy a většinu práce dalo zjišťování volnosti pro holíčské osobní vlaky. I proto zde povětšinou sloužily ženy v předdůchodovém věku.




Stavědlo č. 2 v Hodoníně byla vlastně jen malá dřevěná boudička, schovaná pod přechodovou lávkou, spojující centrum města s místní částí Bažantnice. Na snímku je ještě v popředí prosklená budka, kde byla ovládací skříňka staničního rozhlasu - "blafoun". Okolo se 18. 5. 1993 rozjíždí "eso" 363.006 s osobním vlakem do Břeclavi.




Takový byl pohled od St. 2 k severnímu zhlaví - zcela vpravo staniční skladiště - jedna kolej k němu vedla čelně, další z boku. Po první koleji projíždí v červenci 1994 nákladní vlak s lokomotivou 363.028, za ochranným vozem je konvoj pěti "žehliček" řady 61 BDŽ, které se z Plzně převážely do Bulharska.




Pohled od St. 2 směrem na jih - pod lávkou stojí na jaře 1992 vyrovnávkový vlak do Dubňan a na tamní důlní vlečky. V čele přípřež domácích "pielsticků" T 466.0271 + 064.



Největší počet výměn a nejširší záběr byl v obvodu jižního stavědla č. 3. Kromě stavění vlakových cest na Břeclav a "po rovné" do Holíče se zde stavěly posunové cesty do elektrárny a dřevopodniku Tatra, na opačné straně ještě do slévárny Sigma. Jinak zde bývala daleko klidnější služba a po zavedení elektrického stavění výměn i fyzicky nenáročná.




Vzhled St. 3 odpovídal mnoha poválečným typizovaným stavbám. Nahoře byla "dopravní kancelář" se stavědlovým přístrojem, v přízemí šatny a část stavědlového přístroje (řetězy, kladky, převody) a ve sklepě byl kotel pro ústřední topení i se skládkou uhlí. V létě 1993 tudy svižně projížděl R 632 "Svatopluk" s bratislavským strojem 363.152 ŽSR.




Pohled více z boku - 6. 4. 1993 tudy projížděl nákladní expres z Itálie do Polska, naložený Fiaty. V čele neobvykle ozdobené "eso" 363.027.




Nákladní vlak relace Hodonín - Břeclav s maloměřickou "laminátkou" 230.092 vyjíždí ze sudé kolejové skupiny.




Takový byl výhled ze stavědla - ve třetí (aneb holíčské) koleji byl 21. 9. 1993 pracovní vlak s "rosničkou" 710.665 z TSS Hulín. Kolejové jeřáby manipulovaly s mostním polem v sousední páté koleji. Tudy se ještě rok předtím dalo jet souběžně jak do Holíče, tak na vlečky Elektrárna/Tatra.




V podvečer 10. 8. 1994 dojel z Mikulčic do Hodonína trochu přeložený uhelný vlak, tak vlakové 735.064 musela pomoci ještě 735.270. Po zastavení pak soupravu společně sunuly na elektrárenskou vlečku. Neobvyklý pohled zkazilo neúplně otevřené plátno závěrky fotoaparátu Zenit E.





A na závěr pohled ze St. 3 dovnitř stanice - Hodonín odpoledne 4. 5. 1993 opouští tehdejší Ex 205 "Sobieski" s tehdy elitním strojem 363.005. Za ním ještě vyčkává uhelný vlak, opodál vytížené uhelné sklady a ještě funkční cukrovar.


Bez ohledu na frekvenci vlaků byla všude služba náročná a velmi odpovědná, řada věcí byla závislá pouze na lidském faktoru. Snad jen zajištění vlakových cest závěrem výměn a závislými návěstidly byly dobrou nástavbou. Zajištění výměn a návěstidel při posunu záviselo na pozornosti dopraváků. Při množství odbavených vlaků a rozposunovaných vozů je nakonec s podivem a uznáním, že zde bylo tak málo mimořádných událostí. Svědčí to o profesionalitě a svědomitosti zdejšího personálu, kterému je toto malé vzpomínání věnováno.



Text a foto: Lajos

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
kaoz
Zaslaný: 05.04.2016 0:05  
Založený: 12.10.2010
Miesto: ned'aleko štreky
Príspevkov: 13344
 Re: Hodonínská stavědla
po dočítaní článku a dopozeraní doprovodných fotografií,zostávam v nemom úžase zo síce jednoduchých, no pritom historicky krásnych fotografiách zachytávajúci prevádzku na železnici pri stavadlách.
Človek by ani nepovedal,že pri stavadle sa podarí zachytiť takéto jedinečné skvosty s maloměřickou laminátkou, rýchlik Svatopluk s 363 162 či zostavu pielštikov :klanacka:
michalBA
Zaslaný: 05.04.2016 9:45  
Založený: 29.02.2012
Miesto: Bratislava
Príspevkov: 12124
 Re: Hodonínská stavědla
Aj za mňa super článok, ktorý som si fakt musel prečítať. Fotky a doprava ktorú som už teda nezažil ale určite bolo čo fotiť :papa: :kvetinka:
lajos
Zaslaný: 07.04.2016 16:34  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 12813
 Re: Hodonínská stavědla
Děkuji :klanacka:
Moc rád na ta moje železničářská "šakalí léta" vzpomínám - a na kolegy všech věkových vrstev. Byla radost s nimi sloužit a bylo co se od nich učit. V ostrém a tehdy pořádně hustém provozu.
Dnes je Hodonín více či méně rychlíková zastávka, několikrát za den jede lokálka do Zaječí a ticho nákladních kolejí, pokud tam zrovna nestojí nějaká deponačka, sem a tam rozčeří manipulák, který zde provede i potřebný posun. Neskutečný propad :ruky:
johny_pal
Zaslaný: 23.04.2016 9:35  
Založený: 07.07.2009
Miesto: Turzovka, Skalica
Príspevkov: 168
 Re: Hodonínská stavědla
Pielsticky... mašiny môjho detstva, nikdy na ne nezabudnem, čo sa mi okolo domu nabehali s osobákmi a nákladnými vlakmi koncom 80. rokov a to vtedy bola vedľajšia trať 128 (Čadca-Makov). Neskôr v 1993 ich začli nahrádzať Ceckane s nepríjemne dunivým zvukom. Článok fajn-dnes to čo je na tých fotkách už človek ťažko uvidí. Pri tom pohľade na konvoj Žehličiek do Bulharska ma napadá jedna vec a to porovnanie gazdovania s nimi u nich a u nás v spoločnosti Cargo. Človeku je z toho smutno, aspoň môžme vidieť kto si ako prácu na ich výrobe cenil.
cas


Alojza
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 38 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 5

Registrovaných: 0
Anonymných: 38

Viac ...