Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > História a spomienky > Padesát let "laminátek" ČSD (1)

Padesát let "laminátek" ČSD (1)

 
1. díl - S 489.0001

Letopočet 1966 byl ve vztahu k dění u tehdejších ČSD nebývale zajímavý a štědrý. Půl století vzpomenula řada T 679.1 - neboli "sergeje", s nimi spojená širokorozchodná trať od hranic SSSR do Hanisky, do provozu se předala spojnice Podolínec - Plaveč - Orlov, jako fakticky poslední větší novostavba ČSD a pod zatím ještě skromně roztaženou a dýmem parních lokomotiv očuzovanou trolejí střídavé elektrizační soustavy 25 kV/50 Hz konečně začal běžný elektrický provoz. A to díky dodávkám prvních lokomotiv řady S 489.0 - "laminátek".

 







Takové významné výročí si jistě zaslouží menší zastavení a to první věnujeme jediné lokomotivě, tedy S 489.0001, která ač nikdy nebyla prototypem, byla první vyrobenou a následně podrobenou prototypovým zkouškám. Občas se někdy mylně jako prototyp označuje, ale nebyla jím. Předchozí historie vývoje a výroby elektrických střídavých lokomotiv v plzeňské Škodovce nebyla příliš dlouhá. Když pomineme snahy o přechod na jednotnou soustavu 25 kV/50 Hz v celé síti ČSD a s tím spojitý vývoj dvousystémových lokomotiv už od poloviny 50. let, pak obecně známým a uznávaným zásadním impulsem bylo rozhodnutí čs. vlády z dubna 1959 o elektrizaci tratí ČSD v jižní části sítě střídavou soustavou. Na základě toho probíhal vývoj, na jehož základě v letech 1961 a 1962 Škoda postavila dva prototypy tehdejší řady E 479.0 s křemíkovými a další dva prototypy tehdejší řady E 479.1 se rtuťovými usměrňovači. I když ty druhé dva se nijak neujaly a v původním stavu jezdily jen krátce, Bulharské státní dráhy (BDŽ) zakoupily hned čtyři desítky takto koncipovaných strojů. Zakrátko je však výrobní podnik upravil na křemíkové provedení, které se osvědčilo daleko lépe. Také další typ střídavé lokomotivy zůstal jen ojedinělým prototypem, navíc nepožadovaný ČSD - u nichž sice krátce sloužil, ale nebyl jejich majetkem. Ano, legendární šestinápravová "laminátka" S 699.001, s oficiálním rokem výroby 1963.




První střídavá lokomotivní řada ČSD - E 479.0 (S 479.0) z roku 1961. Svojí koncepcí s křemíkovými usměrňovači byla předvojem pozdějších úspěšných lokomotiv. Technický atlas časopisu ABC ji představil v původním barevném provedení i v původním tvaru s bočními okny. Repro Lajos



Do začátku elektrizace střídavou soustavou u ČSD spadají i méně úspěšné, přesto však vývojově důležité lokomotivy řady E 479.1 (S 479.1), řečené "ignitronky" podle odlišných usměrňovačů. I zde vidíme lokomotivu E 479.101 v původním barevném i tvarovém provedení. Repro Lajos




Článek v časopise Dráha č. 1/2005 pojednává nejen o výstavě na počet tvorby Ing. Otakara Diblíka, ale i o způsobu tvorby modelu čela "laminátky" v poměru 1:1. Na snímku je sádrový model šestinápravové "laminátky" S 699.001 v měřítku 1:10. Foto a repro Lajos




Bližší pohled na unikátní model budoucí "laminátky" řady S 699.0. Foto Lajos




Reprodukce snímku, kde je zachycena skořepina čela "laminátky" řady S 489.0. Repro sbírka Richardino




Na tomto snímku vidíme hotové sklolaminátové vstupní dveře s vnější strany, jejichž identitu pro "laminátky" prozrazují typická eliptická okna. Repro sbírka Richardino




Barevné vyobrazení lokomotivy S 699.001 v původním barevném provedení, vydaném v technickém atlase časopisu ABC. Repro Lajos




Vrak vyhořelé "velké laminátky" S 699.001 během desetiletého pobytu v depu Brno-Maloměřice, zde na snímku z ledna 1991. Foto Lajos




Na první pohled obyčejná "laminátka" s typickými prolisy na bočnici, ale těch kol je poněkud více - ano, podvozek šestinápravové "laminátky" S 699.001. Foto Lajos




Po dlouhých peripetiích i vlastní realizaci dostala nejstarší "laminátka" S 699.001 původní vzhled z doby po vyrobení. Dnes se jím pyšní v hale plzeňské Techmanie. Foto Lajos




Pojetí lokomotivy znamenalo značnou hmotnost na nápravu, což byl na železnici vždy značný problém. Aby se ušetřilo na hmotnosti, byl použit tehdy velmi moderní stavební materiál - polyesterový skelný laminát, kterým se obložila prakticky celá skříň lokomotivy. Z této nutnosti vyplynula dosud netušená možnost - opustit zavedené konvence v návrhu tvaru skříně, kterou svazovala obtížná tvarovatelnost kovových dílů při sériové výrobě a odvážit se tvarovat, co forma na vstřikování stavební hmoty dovolila. Konstruktéři plzeňské Škodovky tak začali spolupracovat s průmyslovým výtvarníkem, nynější mluvou designérem, Ing. arch. Otakarem Diblíkem (1929 - 1999). Právě tento muž tomuto vozidlu vtiskl jedinečný design. Jeho finální návrh vypadal poněkud jinak a sám autor byl prý reálným výsledkem údajně poněkud roztrpčen, ale patrně šlo o kompromis mezi návrhem a vozidlem pro každodenní použití, údržbu a opravy. Méně je známo, že kromě exteriéru, se Ing. Diblík podepsal i pod řešení stanoviště strojvedoucího. Uspořádání řídicího pultu, netypický segmentový kontrolér, který zahrnoval i praktickou vysunovací ručku pro lepší ovládání ve stoje při posunu nebo pákové ovládání spouštěcích skel - to všechno byly novinky, bourající dosavadní praxi.

U kolejových vozidel se skelný laminát omezeně používal už dříve - buď zkušebně u lokomotivy E 469.185 z roku 1960, nebo na čelní části střech elektrických lokomotiv ŠKODA, vyráběných od roku 1961 - jen u ČSD řady E 669.1, E 669.2, E 469.2, E 469.3, E 469.5 či S 499.02. Laminátová premiéra v pražském podniku ČKD Lokomotivka proběhla na podzim 1964, kdy se dokončoval prototyp T 478.1002 - který obdržel střešní a čelní část kabiny ze skelného laminátu, zatímco sesterský stroj T 478.1001 měl ještě celou kabinu z ocelových plechů. Laminátové kabiny neměly jen sériové stroje řad T 478.1 a T 478.2, ale i necelá pětistovka obrýlených lokomotiv řad T 478.3 a T 478.4. Pro námi popisované "laminátky" vyráběl vstřikováním do forem národní podnik Vertex Hradec Králové.

Lokomotiva typu Škoda 47 E1 je čtyřnápravová lokomotiva, určená pro univerzální službu na tratích elektrizovaných soustavou 25 kV/50Hz normálního rozchodu. Lokomotiva je skříňového uspořádání se dvěma shodnými stanovišti a strojovnou uprostřed. Skříň je tvořena ocelovým hlavním rámem, sestaveným z příčníků a podélníků, na něž navazuje kovový skelet. Na něm jsou upevněny panely ze skelného laminátu. Uspořádání pojezdu je Bo´ Bo´, ve dvou podvozcích jsou zavázány čtyři plně odpružené trakční elektromotory, které přes kloubové spojky pohánějí hnací dvojkolí. Vypružení je dvoustupňové, kombinované z listových a válcových pružnic. Vedení dvojkolí je pomocí ojniček. Zvláštností mechanické části jsou šikmé tyče mezi podvozky a rámem lokomotivy, jimiž se přenáší tažná síla a eliminuje klopný moment. Elektrická část je tvořena hlavním obvodem od střešních sběračů přes odpojovače, hlavní vypínač po pomyslné srdce lokomotivy - olejem chlazený autotransformátor. Jeho sekundární strana má pevné vinutí pro napájení pomocných pohonů a vlakové topení, ale především vzduchem poháněnou přepínatelnou část, u níž podle spínacího programu dochází k nastavení jednotlivých odboček a tím výstupního napětí k napájení trakce. Regulovaný střídavý proud je následně usměrněn v křemíkových usměrňovačích a vyhlazen v tlumivkách a jako zvlněný stejnosměrný proud napájí sériové trakční elektromotory. Lokomotiva má 32 jízdních stupňů na plném buzení motorů a další 4 stupně šuntovací se zeslabeným buzením. Trvalý výkon činí 3080 kW, hodinový 3200 kW. Délka přes nárazníky je 16,44 mm, hmotnost byla původně uváděna 88 t, později 85 t - patrně vlivem změny autotransformátoru. A ještě jeden technický údaj: hodnota trakčního převodu je 3,95 - tím se řada S 489.0 odlišovala od později vyráběných řad S 499.0 a S 499.1. Nastavením převodu byla určena nejvyšší dovolená rychlost - 110 km/h, která odpovídá i celkovému počtu vyrobených lokomotiv této řady.



Světlejší barevné řešení se světlou rumělkou a krémovou nesly i exportní "laminátky" řady E 42 pro BDŽ. Ovšem pouze první z nich, E 42-01 BDŽ, měla zaoblené konce nasávacích žaluzií, stejně jako prototyp S 699.001. Foto Škoda, sbírka a repro Lajos




Takto vypadaly bulharské "laminátky" řady 42 BDŽ na sklonku svojí éry - dnes pomníková 42.072 se prezentuje na nádvoří Dopravní univerzity Todora Kableškova v Sofii. Foto Martin Šarman




Část bulharských "laminátek" se od konce 80. let podrobovala omlazovací kúře, kterou si vyžádalo stárnutí sklolaminátových dílců skříně. BDŽ je nechaly oplechovat a tak vznikly stroje číselné řady 42.1, řečené též "plechanátky", kteroužto přezdívkou je řečeno v podstatě všechno. Vyřazený stroj 42.179 BDŽ stál 17. 5. 2016 v depu Varna. Foto Martin Šarman




Ještě jeden pohled na "plechanátku" 42.179 BDŽ v černomořské Varně v květnu 2016, která hlavně v boční části střechy nezapře svůj původ. Foto Martin Šarman




První "laminátka" pro ČSD - S 489.0001 z roku 1966 se představuje v kolejišti výrobního podniku dne 18. 5. 1966. Byl tam přítomen i redaktor Západočeského železničáře Karel Vendler, autor snímku. Sbírka Miroslav Petr, repro Lajos




Nyní nahlédneme do vlastních provozních dokladů "laminátky" S 489.0001, dnes 230.001. Toto je doklad o provedení prozatímního převzetí lokomotivy, podepsaný přejímačem MD Ing. Formánkem. Foto Lajos




Původní strojopisný zápis o prohlídce a převzetí lokomotivy S 489.0001 v květnu 1966. Foto Lajos




Obvyklý předtisk Zápisu o prohlídce a převzetí lokomotivy S 489.0001 - jeho přední strana. Vznikl patrně až v srpnu 1966, po ukončení zkoušek, první TBZ a při definitivním předání k ČSD. Foto Lajos




Na této straně Zápisu vidíme traťový úsek, v němž byla TBZ vykonána, včetně dosažení rychlostního maxima.




Na zadní straně Zápisu jsou zábrzdné vzdálenosti, datum zápisu a nezbytná razítka s podpisy zkušebního komisaře, přejímače a zástupce výrobce. Foto Lajos





Po dosazení lokomotivních odbrzďovačů DAKO OL-2 a brzdičů DAKO BS-2 byla 13. 10. 1986 na trati Brno - Břeclav vykonána nová TBZ. Foto Lajos




Dne 20. 8. 1991, tedy přesně 25 let po první TBZ, se odjela další nová - tentokrát si ji vyžádala rekonstrukce brzdového obložení. Klasické litinové špalíky nahradily velmi diskutabilní umělohmotné zdrže RUBOS. Foto Lajos



První "laminátky" klasického střihu, tehdy čtyřnápravové s uspořádáním pojezdu Bo ´ Bo ´, začala Škodovka vyrábět v roce 1965 jako typ 46 E a šlo o export do Bulharska. Do roku 1970 se tam vyvezlo celkem 90 lokomotiv tamní řady 42 BDŽ. Teprve po první sérii bulharských "laminátek" začala výroba pro ČSD. Provedením bez elektrodynamické brzdy a převodovým poměrem si v zásadě odpovídaly. V roce 1966 opustilo brány Škodovky u plzeňského nádraží Jižní předměstí celkem 60 kusů ve dvou sériích. Šlo o typ 47 E1 (001 až 020) a typ 47 E2 (021 až 060). První série byla rovněž nazvána jako ověřovací a první lokomotiva na sebe vzala břímě prototypových zkoušek. Proto byl stroj S 489.0001 sice slavnostně za účasti novinářů předán 18. 5. 1966 a to spolu s S 489.0002, ale v běžném provozu nebyl do konce léta k zastižení. Většinu času strávil na Železničním zkušebním okruhu v Cerhenicích v rámci předepsaných zkoušek. Po okruhu např. tahala soupravu nákladních vozů a trojici "štokrů" řady 556.0, které byly zkušebně vybaveny protitlakovou brzdou. Až teprve dne 20. 8. 1966 vykonal technicko-bezpečnostní zkoušku na trati Plzeň - Horažďovice-předměstí, přičemž v úseku z "Babína" do Pačejova dosáhl rychlosti 125 km/h. Teprve pak byl předán do nového domovského depa Brno-Maloměřice.




Klasický a dlouhodobý vzhled nejen první klasické "laminátky" S 489.0001 - původní barevné řešení podle výrobce, obnovované v dílnách ČSD, naposledy v tomto případě roku 1974 v ŽOS Kolín. "Jednička" stojí 14. 8. 1974 ve stanici Šlapanov na půvabné trati Jihlava - Havlíčkův Brod. Foto Jiří Caska





Takto vypadala S 489.0001 krátce před dílnami, kde svůj vzhled výrazně změnila. Dne 14. 8. 1977 projíždí mezi krytými nástupišti stanice Havlíčkův Brod. Foto Jiří Caska





V letech 1978 - 1989 jezdila "jednička" jako tzv. polomáčenka. Zde ji vidíme 8. 8. 1980 v Havlíčkově Brodě v první podobě, ještě bez čelního výstražného pruhu, který se začal na hnací vozidla ČSD lakovat od roku 1982.
Foto Jiří Caska





Skalnatým zářezem od Kutné Hory vjíždí do Světlé nad Sázavou lokomotiva S 489.0001. Píše se 18. 5. 1987, "jednička" už má širokoúhlé nárazníky a stěží znatelné výstražné pruhy. Foto Jiří Caska



Počáteční provoz prvních maloměřických "laminátek" se však neodehrával na jižní Moravě, ale podstatně dál na západ. Ve městě, jímž prochází historická hranice Moravy a Čech - Jihlavě, byly tyto stroje přechodně dislokovány a udržovány v rozsahu provozního ošetření. Jezdily zatím jen do Havlíčkova Brodu a Kutné Hory hl. n. Teprve v listopadu 1966 dosáhla elektrizace moravské metropole a "laminátky" mohly do svého depa jezdit vlastní silou. Samotná lokomotiva S 489.0001 Brno na nějaký čas opustila - od 21. 5. do 15. 9. 1971 byla zapůjčena do LD Cheb. Pak 17. 5. 1978 přešla do LD Č. Budějovice, odsud 1. 11. 1979 znovu do Chebu a po více než roce - 22. 11. 1979 - se vrátila do Maloměřic. Jako typická dělnice nákladní dopravy II. hlavního tahu ČSD sloužila od Kutné Hory přes Brno, Břeclav a Bratislavu až po pohraniční Štúrovo. Jak se otvíraly další elektrizované úseky, mohla zajíždět a také zajížděla - i tam. Takto od Jihlavy jižní částí Vysočiny do Českých Budějovic, z Břeclavi do Nedakonic, z Brna do Vyškova nebo Letovic. Nepatřila ani mezi stálice vlkovských postrků, ani mezi "laminátky", vyčleněné pro osobní dopravu - ovšem i tam se nahodile objevovala.




Červeno-žlutý kabát nesla již přeznačená 230.001 během celých 90. let - přesněji od 31. 10. 1989, kdy na ní skončila střední oprava v ŽOS Vrútky. Tady ji vidíme s ucelenkou "wapek" projíždět 19. 9. 1993 nákladním průtahem v Brně a to mezi dolním nádražím a Odb. Táborská. Foto Lajos





Když nákladními vlaky narvané přechodové Kúty nebraly. 10. 2. 1994 postávají v Lanžhotě maloměřické stroje 230.001 a 230.097. Vzhled té druhé napovídá, že bývala v pevných rukou - a to strojvedoucích LD Břeclav, kteří s ní obsluhovali osobní dopravu mezi Brnem a Bratislavou. Foto Lajos





Lokomotiva 230.001 dovezla odpoledne 10. 2. 1995 (tedy přesně rok po předchozím snímku) nákladní vlak Pn 64415 z Břeclavi do Hodonína a ten zde bude rozposunován. Foto Lajos




Paklík "laminátek" s notně oprýskanou 230.001 v čele, před halou domovského depa v Maloměřicích dne 20. 6. 1999. Do kompletní obnovy nátěru už zbývaly jen pár měsíců. Foto Lajos




Novým lakem září "laminátka" 230.001, jedoucí 10. 4. 2000 v závěsu nákladního vlaku z Vlkova zpět do Brna. Foto Lajos



V předjaří roku 2000 se opravená a přelakovaná 230.001 zabíhala na vlkovských postrcích. Odpoledne 22. 3. 2000 se strojně vrací zpět "pod kopec do Majlontu", kde bude čekat na další nákladní vlak, jehož jediná vlaková "laminátka" by zátěž přes zdejší stoupání nezvládala. Foto Lajos


V průběhu let "laminátka" S 489.0001 postupně měnila svoji vizáž. Klasický původní červeno-žlutý nátěr jí byl v dílnách ČSD obnovován až do roku 1974. Až na jaře 1978 se oděla do dobového "polomáčeného" nátěru v kombinace krémové a červené rumělky, později doplněný žlutým čelním výstražným proužkem. Na podzim 1989 ve Vrútkách obdržela nový jednotný nátěr - celá skříň byla světle rumělková a okolo 600 mm široký žlutý pruh. V něm strávila celých dalších 10 let. Až v únoru 2000 se v břeclavské lakovně přelakovala, ovšem znovu do jednotného nátěru ČD. Tehdy se sice používalo klasické schéma, ale pro střídavou trakci přetavené do základního odstínu krvavě oranžové, slonové kosti a doplňující olivově šedé na střeše a pojezdu. Lak byl zhotoven kvalitně a tehdejší 230.001 v něm strávila další 14 let (!). Mezi tím se logo ČD nahradilo značkou ČD Cargo, kam od 1. 12. 2007 jeho vznikem náležela. Od té doby také přešla z Maloměřic pod SOKV Ostrava a novým domovem se stala Břeclav, kde sídlí Opravna kolejových vozidel a rovněž provozní pracoviště, spadající pod PJ Cargo Brno, kam po provozní stránce lokomotiva náleží.




Léty provozu trochu ošumělá 230.001 v kolejišti břeclavského depa, která 10. 10. 2008 nesla imatrikulační znaky dopravce ČD Cargo. Foto Lajos




Zimní zátiší v břeclavském "cargodepu" - 14. 2. 2013 tam odpočívaly "laminátky" 230.001 a sesterská 230.018 v klasickém nátěru. Foto Lajos

V roce 2014 prošla 230.001 vyvazovací opravou v SOKV České Budějovice, odkud pokračovala do lakovny DPOV ve Valašském Meziříčí. Tam byl, na základě udělené výjimky, dosazen klasický nátěr podle původní předlohy a spolu s ním i repliky smaltovaných tabulek s původním označením a stejně tak i repliky výrobních štítků. Premiéra takto zrestaurované lokomotivy proběhla 27. 9. 2014 během Národního dne železnice 2014 v Břeclavi, kde tamní "depo" ČD Cargo takto prezentovalo. Záhy byla lokomotiva nasazena do běžného provozu. Na místě je však otázka, jak dlouhé je tam nutné setrvání, namísto stažení a přechod do muzejního provozu. Historicky cenná lokomotiva by si to jistě zasloužila.




Podoba, kterou dnes dobře známe - "laminátka" S 489.0001 po důkladné renovaci, kterou prošla v roce 2014. Zde se představuje 16. 9. 2014 před severní točnou depa Břeclav. Foto Lajos




Repliky smaltovaných tabulek, které vyrobila Smaltovňa Mišík v Holíči. Žel originální předloha měla oproti původnímu stavu silně obtažený rámeček a tento se přenesl i na kopii. Foto Lajos




Strakatá kolona "laminátek" v Břeclavi dopoledne 1. 3. 2015 - v čele 230.001 (S 489.0001), dále 230.040 a 230.082. Foto Lajos




"Jednička" stále zajíždí i na Slovensko. Večer 13. 6. 2015 postává v Devínskej Novej Vsi. Foto Lajos




V Brně je první "laminátka" vlastně stále doma. V předjarní den 10. 3. 2016 projížděla s patrovými vozy okolo snad nejdelších nástupišť v síti bývalých ČSD v Brně-Králově Poli, neboli "Kéniku". Foto Milanisko





V jarní parádě - S 489.0001 projíždí v podvečer 16. 4. 2016 oblouky okolo Golčova Jeníkova cestou z Kutné Hory.
Foto Laďa Budín



V dalších pojednáních si připomeneme další jubilující lokomotivy z ověřovací série, dále stejně tak jubilující II. sérii a následně dojde řada na mladší série z let 1967 až 1969. Tu nejmladší, která vyjela jako tzv. rychlíkové provedení S 499.1 roku 1970, jsme detailně probrali již zde: Tisíckové laminátky

"Laminátky" nejstarších dvou sérií se v tomto roce v tichosti dožívají neuvěřitelných 50 (slovy: padesát) let provozu. S ohledem na faktickou neexistenci jejich odpovídající náhrady je předpoklad, že budou ještě nějaký čas sloužit dál - alespoň ty, které v minulých letech prošly celkovými opravami. Mnohé z nich prodělávají dílčí modernizace, které jim zvyšují provozní spolehlivost, užitnou hodnotu a dnes tolik ceněnou interoperabilitu. Bez obav lze říci, že jde o jedny z nejstarších pravidelně nasazovaných lokomotiv státních drah, přičemž starší "bobiny", "šestikola" či "uhelky", vyjma nemnoha soukromých strojů, již dávno odpočívají v pomyslném lokomotivním nebi.


A tak vám, krásné a milé, vzhledem nestárnoucí "laminátky", přejeme ještě hodně hrubotunokilometrů a řadu let, úspěšně strávených na kolejích našich železnic.






text: Lajos a Richardino
foto: Lajos, Jiří Caska, Martin Šarman, Milanisko a Laďa Budín

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
PeTTo13
Zaslaný: 21.10.2016 0:24  
Založený: 22.02.2015
Miesto: zapadákov na Orave
Príspevkov: 4341
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (1)
joj jak ma tento článok potešil :emo03:
ako vždy, výborná práca Leoš, teším sa na ďalšie pokračovanie o týchto (aspoň pre mňa) najkrajších strojoch na kolajách :-)
Dodes
Zaslaný: 21.10.2016 2:45  
Založený: 04.10.2010
Miesto: Nitra
Príspevkov: 8224
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (1)
Moje srdce zaplesalo. Ďakujem . Laminatky sú od malička moje najobľúbenejšie lokomotívy a som nesmierne vďačný za tento hodnotný článok . :klanacka:
ceece
Zaslaný: 21.10.2016 12:27  
Založený: 24.10.2012
Miesto: Pieščany
Príspevkov: 1455
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (1)
Jááááááááj, presne tak. Najkrajšie lokomotívy na našich koľajach. Super článok!
joe
Zaslaný: 21.10.2016 18:26  
Založený: 15.08.2009
Miesto:
Príspevkov: 15
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (1)
Ale keď raz skúsiš hranatú .... :angel:
lajos
Zaslaný: 21.10.2016 19:03  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 10223
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (1)
Děkuji všem za slova uznání. I za Riša, který do toho vpravil i technickou část a tabulkový přehled.
:klanacka:
Dál budou vycházet díly, kde se obrazem a slovem budeme věnovat dalším "laminátkám", které mají letos bez oslav svoji padesátku. A tak každý následující rok zase další padesátnice, jak to jen půjde, mašinu po mašině a pokud to bude možné, i ve více podobách a časech :emo03:
kaoz
Zaslaný: 21.10.2016 20:57  
Založený: 12.10.2010
Miesto: ned'aleko štreky
Príspevkov: 11665
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (1)
Moje počiatočné sympatie k týmto dizajnovo zaujímavým strojom neboli príliž naklonené. Až s odstupom času sa mi "padli" do oka. A teraz sú u mňa vyhľadávaným fotografickým artiklom. Bohužiaľ tých krajších, ktoré nenesú korporátny náter svojho majiteľa v mojej zbierke je pramálo. Tak isto ani prvá laminátka spolu s vlakom sa v mojej zbierke nenachádza.
Pošťastilo sa mi ju však aspoň v LD Břeclav vyfotiť, začo Ďakujem zamestnancom miestneho depa :kvetinka:





Břeclav,, 2014/10/13
eminem
Zaslaný: 22.10.2016 21:32  
Založený: 02.07.2009
Miesto: Trnava
Príspevkov: 10275
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (1)
proste celý článok ZÁŽITOK :super2:
Luko3105
Zaslaný: 23.10.2016 17:35  
Spolupracovník
Založený: 23.04.2012
Miesto: Podhájska
Príspevkov: 13741
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (1)
veľmi pekne a detailne popísané :number one: dosť vecí som sa aj dozvedel, aj z histórie čo mňa osobne veľmi teší ... ani neviem napísať čo by som chcel povedať :bingo: určite sa teším na ďalšie pokračovanie mojich obľúbených strojov
MAVINFORM
Zaslaný: 01.11.2016 23:31  
Založený: 26.12.2010
Miesto: Nagyszombat
Príspevkov: 123
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (1)
Paráda!!!
Mám jeden dotaz. Vyrobila by tá smaltovna Mišík ešte jednu tabulku s číslom? Nemám však predlohu. Kolko € stála jedna? Vedeli by ste mi napísať? Vopred velká vďaka!!!
lajos
Zaslaný: 06.11.2016 21:42  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 10223
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (1)
Smaltovna vyrobí cokoliv - ale musí mít tu předlohu.
Cena ? Asi něco nad 1.000 Kč - srovnatelná cena bude i v jiných firmách.
cas


Klement
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
sledovacka-hkv.webnode.sk

KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 11 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 2

Registrovaných: 0
Anonymných: 11

Viac ...