Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Fotoprofil > Padesát let "laminátek" ČSD (3)

Padesát let "laminátek" ČSD (3)

 
3. díl - typ Škoda 47 E2, první část

Letopočet 1966 byl ve vztahu k dění u tehdejších ČSD nebývale zajímavý a štědrý. Půl století vzpomenula řada T 679.1 - neboli "sergeje", s nimi spojená širokorozchodná trať od hranic SSSR do Hanisky, do provozu se předala spojnice Podolínec - Plaveč - Orlov, jako fakticky poslední větší novostavba ČSD a pod zatím ještě skromně roztaženou a dýmem parních lokomotiv očuzovanou trolejí střídavé elektrizační soustavy 25 kV/Hz konečně začal běžný elektrický provoz. A to díky dodávkám prvních lokomotiv řady S 489.0 - "laminátek".

 










Začátkem podzimu roku 1966 pokračovaly dodávky dalších "laminátek" k ČSD a tentokrát již druhé série, z výrobního hlediska typu Škoda 47 E2. Šlo o 40 lokomotiv řady S 489.0, pořadových čísel 021 až 060. Série byla objednána pod č.j. 17448/64-12 ze dne 22. 4. 1964 a cena jedné lokomotivy byla stanovena na 3,057.000 Kčs. Dodávky nových lokomotiv se snažily pokrývat narůstající provozní potřebu, přičemž v té době bylo více elektrizovaných úseků, než vozidel. Také místa určení tomu odpovídala. Tato série byla rozdělena mezi depa Plzeň a Brno. V tomto díle se více poohlédneme po obvodu tehdejší Jihozápadní dráhy. Střídavá trolej se po malých krocích napínala nejprve jihovýchodním směrem. Když pomineme zkušební úsek z Plzně-Koterova do Blovic, pak pro provoz měl už nějaký význam úsek od plzeňského hlavního (tehdy ovšem Gottwaldova) nádraží do Horažďovic-předměstí, zprovozněný na podzim 1963. O dva roky později se elektrická trakce dostala do Strakonic a konečně na podzim 1968 do Českých Budějovic.



Konvoj "laminátek" 230.040, 230.024, 230.011 a 230.021 - vidíme jej ze zadní strany - jede 15. 11. 1991 od Břeclavi do Brna. Vjíždí do odbočné stanice Zaječí a nahoře je patrná lokálka od Hodonína. Foto Lajos




V podvečer 1. 7. 1995 jede nezvykle proti správnému směru nákladní vlak s 230.021 od Vranovic k Šakvicím a vjíždí na ocelový nýtovaný most přes Svratku. Důvodem bylo předjíždění vlakem EC 175 "Hungaria" formou souběžné jízdy dvou nestejně rychlých vlaků. Foto Lajos




Lehký "nexák" s lokomotivou 230.021 přejíždí odpoledne 5. 7. 1999 kultovním místem trati Brno - Havlíčkův Brod, přes Most míru na Dolních Loučkách. Foto Lajos




Dvojice laminátek s 230.022 vjíždí odpoledne 16. 10. 1990 do Břeclavi od Kútů. Foto Lajos




Netypicky zbarvená 230.022 s loženými "wapkami" v sousedství německých lokomotiv řady 218 v pohraničním Chebu po ránu 14. 8. 2001. V tomto barevném řešení je uložena v chomutovském depozitáři NTM. Foto Lajos




Kdysi typická maloměřická "laminátka" počátku 90. let - 230.023 - vyjížděla 30. 4. 1993 z Obřanského tunelu v Brně. Foto Lajos




Skupina odpočívajících "laminátek" v kolejišti OKV Břeclav - vlevo 230.023, vedle ní "maďarizovaná" 240.107, opodál památná 230.001. Foto Lajos




Lokomotiva 230.024 v podobě ze samého počátku 90. let, čekající 6. 9. 1991 na odjezd z Břeclavi na Kúty. Měla ještě velký pluh a sítotiskem provedená čísla. Foto Lajos




Novější podoba lokomotiva 230.024 s již malými deskovými pluhy a odlévanými tabulkami. Odpoledne 11. 5. 1995 strojně přijížděla od Jihlavy do Dobronína. Foto Lajos




"Laminátka" 230.025, krátce po dosazení klasického nátěru a líbivých odlévaných tabulek, zhotovených na míru, aby se vešly na původní víko zásuvek násobného řízení, čeká mezi výkony 24. 10. 1992 v Havlíčkově Brodě. Foto Lajos




O dvě dekády později se prostřednictvím pronajaté 230.025 ČDC firmě ExpresRail dělala série poznávacích jízd na přeshraniční trati Hodonín - Holíč nad Moravou. Hodonín-zastávka, 22. 2. 2012. Foto Lajos




Stroj 230.026 vyjíždí 11. 9. 1994 z Dobronína k Havlíčkovu Brodu. Foto Lajos




Novým lakem zářila 230.027, čekající 28. 1. 1992 na odjezd osobního vlaku z Břeclavi do Brna. Foto Lajos




V noci na 6. 3. 1993 odpočívala v kusé koleji stanice Hodonín "laminátka" 230.027, která čekala na přepřah manipulačního vlaku od Starého Města. Foto Lajos

Elektrizace však pokračovala i opačným směrem, a to k západní hranici do Chebu. Tato, povětšinou jednokolejná trať, byla dopravně velmi zatížená a poměrně málo propustná. Hledalo se tedy řešení, ovšem s ohledem na členitý terén převážné části trati byla pokládka druhé koleje těžce proveditelná. Téměř současně se této dopravní tepně pomohlo dvěma modernizačními kroky. Jednak elektrizací, která sama o sobě byla z hlediska účinnosti nebo akčního rádia lokomotiv nesporným přínosem. Aby doprava probíhala organizovaněji, s minimem zastavení a rozjezdů, došlo k aktivaci dálkového zabezpečovacího zařízení (DZZ), které dispečerským řízením z Plzně zdejší dopravu řídilo. Už tehdy byla většina stanic bez dopravního personálu. V takovém prostředí začaly "laminátky" dobývat tehdejší "pevnohráz míru a socialismu". Už k 7. 11. 1967, tedy v den 50. výročí ruského bolševického převratu (VŘSR) přijel první elektrický vlak s lokomotivou S 489.0081 do Pňovan. A roku 1968 přijely elektrické vlaky až do Chebu. A ani tam trolej nekončila. Tranzit do Německa byl významný, ale ještě více zátěže proudilo levostranně provozovanou dvoukolejkou od Chomutova. Elektrická trakce tak nutně musela dosáhnout Sokolova, kde se na dlouhých 15 let také zastavila. Provozní význam souvisle elektrizovaných tratí od sokolovské hnědouhelné pánve po České Budějovice byl značný. Právě tam se odvíjely první výkony lokomotiv řady S 489.0, které LD Plzeň dostalo z výroby. V roce 1967 je pak ještě doplnily S 489.0080, 080 a 081 a pak S 489.0104 až 110 ze 3. série. Ovšem už na sklonku roku 1969 všechny přešly do LD Cheb, kde se povětšinou zdržely až do počátku 80. let. Tehdy se v důsledku dodávek poslední série "plecháčů" a spojitých redislokací předaly do Brna-Maloměřic, kde byly "pomalé laminátky" řady S 489.0 dlouhá léta výhradně soustředěny.



Lokomotiva 230.028 byla v 90. letech dlouhodobě odstavena v Brně, po opravě v roce 2002 v Pars Šumperk už sloužila v DKV Č. Budějovice. V sychravý den 20. 6. 2003 ji do Horní Cerekve kvůli napěťové výluce dopravila přípřežní 751.053, stojící vlevo. Foto Lajos




Po deseti letech stejný vzhled. Lokomotivy 230.028, 363.047 a 230.073 odstavené 14. 2. 2013 v "kargodepu" Břeclav. Foto Lajos




Stroj 230.029 vyjíždí 9. 8. 1994 z Hodonína okolo tamního stavědla č. 3, situovaném na jižním zhlaví. Foto Lajos




Léty poněkud poznamenaný vnější nátěr, stále však v líbivém původním řešení - 230.029 dne 16. 3. 2012 v Břeclavi, opodál 380.014. Foto Lajos




Lokomotiva 230.030 si to šine s lehkou zátěží od tunelu po viaduktu na Dolních Loučkách odpoledne 11. 4. 2000. Foto Lajos




Novým lakem i v pošmurném dopoledni 24. 3. 1993 zářila 230.031 v Havlíčkově Brodě. Za ní vybledlá 230.038. Zajímavé jsou jistě hliníkovou barvou nalakované žaluzie. Právě tato lokomotiva vedla odsud, z H. Brodu do Brna slavnostní první elektrický vlak. Foto Lajos




Zubem času mírně ohlodaná 230.021 projížděla 11. 5. 1995 zastávkou a hláskou Kamenná, půvabným místem na trati Havlíčkův Brod - Jihlava. Foto Lajos




Kolona zrušených a po čase zase "odrušených" lokomotiv řady 230 dne 1. 7. 2008. V čele 230.031, dále 230.048. 230.092 či atypická 230.047. Zatímco přechodová lávka přes břeclavské osobní nádraží patří minulosti, tyto vysloveně vraky byly znovu zkompletovány, opraveny, oživeny a vráceny zpět do provozu. Foto Lajos




Zatímco řada na čas zrušených "laminátek" byla v Parsu zmodernizována, tato 230.031 prošla v SOKV Č. Budějovice "jen" klasickou opravou. A po ní obdržela nový, samozřejmě firemní nátěr ČD Cargo. Během přejímky v Břeclavi 14. 9. 2009 vznikl tento snímek. Foto Lajos




Lokomotiva 230.032 vyjíždí na přípřeži prototypové "Máši" 263.001 z Dobronína k Jihlavě v květnu 1995. Autor byl touto sestavou velmi podrážděn, důvodem návštěvy byla právě dokumentace těchto strojů před odsunem do Brna - ovšem dnes, po drážní reorganizaci se na to můžeme dívat jinak a vzpomenout na univerzálně pojatý i využívaný lokomotivní park ještě nerozkulačených státních drah. Foto Lajos




Na "laminátce" 230.032 se poměrně krátce blýskl i obnovený původní nátěr, k němuž slušely ponechané malé nárazníky. Ovšem roku 1999 následovala další oprava a dosazení dobového jednotného nátěru "ČD vzor 1997". Dopoledne 22. 3. 2000 měla zářivá 230.032 mimořádné použití - stanula na přípřeži zkolabované bratislavské 363.181, která takto zase nahrazovala chybějící kolegyni řady 350. Sestavu vidíme na klesání od Řikonína k Níhovu. K dovršení všeho jel tento R 277 "Slovan" mezi brněnským Královým Polem a hlavním nádražím ještě s další přípřeží 750.214 kvůli napěťové výluce. Foto Lajos




Číslo 33 bylo přeskočeno - neb S 489.0033 byla zničena při tragické nehodě přímo v LD Brno-Maloměřice v březnu 1968. Následnou 230.034 vidíme v červnu 1994 přijíždět do Břeclavi s osobním vlakem z Brna. Vedle vyčkává pražská 362.122, tehdy čerstvě zpřevodovaná a přeznačená a ještě bez nových tabulek. Foto Lajos




Rovinatou dvoukolejkou Brno - Břeclav uháněla dopoledne 22. 2. 1995 "laminátka" 230.034 s rychlým sběrným vlakem. Nahnědlý odstín byl dán mícháním barev při opravě v Maloměřicích o rok dříve. Díky těmto okolnostem měly i další doma lakované lokomotivy docela specifické barevné nádechy, díky nimž se daly v provozu docela spolehlivě odlišit. Jen je zpětně definovat pro modeláře, jimž mohou sloužit jako předloha - to je problém. Foto Lajos




Lokomotiva 230.034 ČD projížděla po ránu 21. 6. 2005 okolo Mladé Gardy v Bratislavě. Foto Lajos


Nasazení "laminátek" v Plzni bylo různorodé - od počátků v nákladní dopravě, protože pro patřičný efekt v té osobní potřebovaly delší ramena a modernější vozy s elektrickým topením - přes přípřežní či postrkovou službu, kterou si profil chebské tratě vyžadoval, až po vozbu osobních vlaků, rychlíků i legendárního "Západního expresu". Roku 1968 však LD Plzeň dostalo novější řadu S 499.0, která v depu převážila a zánovní řada S 489.0 přešla do již zmíněného Chebu. Později bylo možné tyto stroje v okolí Plzně ojediněle spatřit, ale pravidlem se staly až po roce 1997, kdy se část tehdejší řady 230 předala z Brna do Českých Budějovic a ty tak začaly znovu pronikat i na západ. Později i ve dvojicích s násobným řízením a pod značkou ČD Cargo je tam můžeme běžně spatřit i dnes, kdy je tam SOKV České Budějovice a tamní Provozní jednotka, vystavuje do nákladní dopravy.



"Laminátka" 230.035 se v podvečer 21. 9. 1993 chystala na odjezd z Hodonína, s tehdy ještě plně funkčním cukrovarem v pozadí. Už 15. 10. 1993 měla vážnou nehodu v Zaječí, když její strojvedoucí projel návěst Stůj na odjezdu a na zhlaví se čelně střetla s vozem 842.002, vedoucí páteční osobní vlak Brno - Zaječí - Hodonín. Všechna vozidla byla opravena. Foto Lajos




Na "laminátce" 230.035 byl obnoven klasický "polomáčený" nátěr, v létě 2005 však již trochu chátral. Večer 23. 6. 2005 posunovala v blízkosti depa Veselí nad Lužnicí. Foto Lajos




Stroj 230.036 vyjíždí 4. 4. 1994 z Břeclavi na Kúty a přejíždí starý ocelový most přes Dyji. Nedlouho po té byl odstaven, ale později opraven. Foto Lajos




Zatímco stroj 240.048 odpočívá 23. 6. 2005 vedle malebné rotundy depa Veselí nad Lužnicí, vedle stojící 230.036 je připraven k odjezdu do domovských Č. Budějovic. Foto Lajos




Stroj 230.037 byl jedním z těch, které se autorovi článku během svého života vyhýbaly - a tak snímek do sbírky vznikl 20. 6. 1999 v domovských Maloměřicích již v podobě vraku. Foto Lajos




"Laminátka" S 489.0038 vyjela 4. 3. 1986 z Obřanského tunelu a vjela do obvodu uzlu Brno-Maloměřice. Foto Jaroslav Valeš




Lokomotiva 230.038 si prošla éru i v klasickém unifikovaném nátěru "vzor 1998", ke konci éry značně vybledlém až růžovém. Zato obnovený původní ji velmi slušel. Dne 8. 5. 2001 stála spolu s 230.100 a 210.024 v obvodu depa Brno-Maloměřice. Foto Lajos




Lokomotiva 230.039 vyjela stejně jako sesterská 230.034 na jaře 1994 v neobvyklém červenohnědě vyhlížejícím obnoveném původním nátěru. Zde ji vidíme 26. 5. 1994 projíždět zářezem poblíž Vojkovic nad Svratkou s nákladním vlakem na Břeclav.




Stroj 230.040 známe hlavně jako S 489.0040 z barevných továrních snímků. Zde již jako "polomáčenka" v červnovém ránu roku 1992 v Hodoníně, kam dovezla vlak s místní zátěží z Břeclavi. V pozadí patrný plot podél místního nádraží. Foto Lajos




V létě 1994 však 230.040 znovu zazářila klasickým nátěrem a výjimečně s červenými sběrači. I proto se zúčastnila výstavy lokomotiv k 95. výročí vizovické lokálky, konané koncem září 1994. V Otrokovicích už musela být kvůli odlišné napěťové soustavě v roli taženého vozidla - a dál mimo trolej ke Zlínu už i ta ostatní vozidla v konvoji. Foto Jaroslav Valeš




Nátěr na 230.040 nebyl proveden zrovna příliš kvalitně, už po pár letech se loupal - u jiných vydržel po dlouhá léta celistvý, jen zmatněl a ztratil sytost odstínů. V Maloměřicích odpočívala 20. 6. 1999 - a v tomto období bývala stabilně nasazovaná na přetahy do Blažovic, kde měla dostatečné využití. Foto Lajos




Jelikož na lak lokomotiva nejezdí (ale z odlišností se někdy umí udělat peklo) a rozhodující je technický stav, vypadala 230.040 po dalších 11 letech stejně, jen o něco hůře. Zde jen malý dovětek - vizáž dříve brněnských lokomotiv bývala hlavně u slovenských fanoušků vděčným terčem posměchu. Opravdu nevypadaly vábně. Jenže oproti slovenským zvykům se tyto podrobovaly jinému udržovacímu režimu, kde byl v hlavní roli pojezd, trakční soustrojí a pomocné pohony. Po té stránce nebylo co vytknout. A ve světle mnohdy nablýskaných slovenských sestřiček, které po letité přestávce vozily tranzitní nákladní vlaky do Kutné Hory, ale postrádaly radiostanice, sluneční klapky, hadry či základní nářadí, tak vyzněly mnohdy i lépe. Břeclavští strojvedoucí s nimi nebyli spokojeni, ozývali se, často psali hlášení. V jednom z nich se skromnými znalostmi slovenčiny uvedli "okrem rušňa chýba všetko". V Břeclavi stálo v deštivém dni 30. 8. 2010 "dvojče" 230.040 + 230.044 a vedle opravená 230.079, za ní 363.034. Foto Lajos



Text: Lajos
Foto: Jaroslav Valeš a Lajos


V dalším díle bude pokračovat přehled dalších "laminátek" typu 47 E2.


Odkaz na související článek:
Padesát let "laminátek" ČSD - 1. díl - S 489.0001
Padesát let "laminátek" ČSD - 2. díl - ověřovací série

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
lajos
Zaslaný: 04.11.2016 11:15  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 10223
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (3)
Vydání dnešního dílu vyšlo neřízenou shodou okolností na 4. listopad, kdy uplyne kulatých 50 let od chvíle, kdy byl z Havlíčkova Brodu do Brna vypraven slavnostní první elektrický vlak. Vedla jej zbrusu nová "laminátka" S 489.0031, řízená strojvedoucím p. Linhartem. Troleje vedly zatím do nákladového nádraží v Brně-Maloměřicích a do Odb. Brno-Židenice.
K tomuto výročí začne 5. 11. výstava v Muzeu města Tišnova, trvající až do 22. 1. 2017. Proběhnou i doprovodné akce, výstava modelového kolejiště, v sobotu bude ve stanici Tišnov i výstava kolejové techniky s jízdami průmyslové "páry" 213.901 (BS 200).
ceece
Zaslaný: 04.11.2016 14:16  
Založený: 24.10.2012
Miesto: Pieščany
Príspevkov: 1455
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (3)
:emo37: :number one: :super2:
Trakia
Zaslaný: 04.11.2016 21:50  
Založený: 24.11.2015
Miesto:
Príspevkov: 45
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (3)
Z této série byla na přelomu milénia nátěrově nejzajímavější 230.022.

Jinak dobrý článek a hlavně fotky.
:super1:

Ještě doplním,že jsem v letech 2003-2005 fotil laminy na trati Brno-Kutná Hora trochu více a nejčastěji mi jezdily jako vlakové z tohoto článku stroje 023 a 026.Následně se objevovaly také i čísla 029,032 a 034.Na přípřeže a postrky pak nejčastěji byla vystavována 230.040.Hlavními postrkovkami byly sice 061 a 064,ty ovšem patří již do jiné série.
Jarda
Zaslaný: 07.11.2016 13:49  
Založený: 09.06.2014
Miesto: Most
Príspevkov: 559
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (3)
Dost vzácné snímky... :number one: Hezká historie.
Díky.
cas


Klement
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
sledovacka-hkv.webnode.sk

KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 16 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 3

Registrovaných: 0
Anonymných: 16

Viac ...