Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Fotoprofil > Padesát let "laminátek" ČSD (4)

Padesát let "laminátek" ČSD (4)

 
4. díl - typ Škoda 47 E2, druhá část

Letopočet 1966 byl ve vztahu k dění u tehdejších ČSD nebývale zajímavý a štědrý. Půl století vzpomenula řada T 679.1 - neboli "sergeje", s nimi spojená širokorozchodná trať od hranic SSSR do Hanisky, do provozu se předala spojnice Podolínec - Plaveč - Orlov, jako fakticky poslední větší novostavba ČSD a pod zatím ještě skromně roztaženou a dýmem parních lokomotiv očuzovanou trolejí střídavé elektrizační soustavy 25 kV/Hz konečně začal běžný elektrický provoz. A to díky dodávkám prvních lokomotiv řady S 489.0 - "laminátek".

 






V předchozím pojednání jsme vzpomenuli dodávky "laminátek" k ČSD z druhé série, typu Škoda 47 E2, provozního značení S 489.0, pořadových čísel 021 až 060. Čtyřicítka lokomotiv se v poměrně rychlém sledu expedovala od září do konce listopadu roku 1966. Protože první lokomotivy zamířily do LD Plzeň, byla textová část předchozího dílu věnována právě jim. Ovšem naprostá většina druhé série byla určena pro LD Brno-Maloměřice a tomu bychom se chtěli věnovat na tomto místě - jmenovitě pak nákladní dopravě. Dodávky se kryly s dobou zahájení elektrického provozu z Havlíčkova Brodu do Brna-Židenic, takže tyto nové stroje už mohly z domovského "Majlontu" konečně vyjíždět vlastní silou. Zatím jen na severozápad, protože elektrizace tratí II. hlavního tahu ČSD opačným směrem ještě tak daleko nepokročila - ale etapovitě a poměrně rychle narůstala, než na samotném počátku 70. let ztratila dech, což ovšem platilo o elektrizaci tratí ČSD obecně.



Výčet lokomotiv řady 230 (S 489.0) v tomto díle započneme číslem 041. Zrovna tato lokomotiva už zůstane smutně spjata s tragickou nehodou dne 11. 12. 1970. Byla to ona, která byla z hlásky Níhov vpuštěna do obsazeného oddílu na velké, viaduktu u Řikonína najela na konec stojícího nákladního vlaku. Vyšinuté vozy byly překážkou v cestě protijedoucího R 57 "Pannonia", jehož část se následně zřítila z mostu. Zde vidíme v časném ránu 21. 6. 2005 lokomotivu 230.041 u bratislavské Mladé Gardy. Foto Lajos




Nepříliš technicky dokonalý snímek zachycuje stroj 230.041 dne 4. 6. 2006 v pohraničním Štúrově, jak naznačuje dvojjazyčný nápis v pozadí a již jako pronajatý dopravci BRKS. Foto Lajos




Velmi pěkně vyvedená 230.042 projíždí v horkém dopoledni 21. 7. 1995 stanicí Ostrov nad Oslavou s kontejnerovým "nexákem". Foto Lajos




Tichý okamžik zahájení elektrického provozu z Kaplice na Horní Dvořiště dne 1. 6. 2001. Nejprve z pohraniční stanice odjel nákladní vlak s 230.096 do vnitrozemí a po chvíli tam strojně vyjela 230.042 pro další tranzitní vlak. Snímek byl pořízen mezi Rybníkem a Horním Dvořištěm. Foto Lajos




Lokomotiva 230.043 je 7. 10. 1990 připojena na postrk nákladního vlaku z Jihlavy-města směrem k Horní Cerekvi. Foto Lajos




Jihlava po 10 letech, ale "hlavní" nádraží. Tam dopadaly večerní stíny na tehdy již budějovickou 230.043. Foto Lajos




Svého času klasická, ale nikdy v Brně většinová červeno-žlutá 230.044 jede 13. 9. 1991 strojně od Králova Pole do Husovického tunelu a Maloměřic.




Po obnově klasického nátěru a již s provozní patinou. 10. 2. 1994 se rozjíždí z Břeclavi na Kúty. Vedle v kusé koleji malá cisterna, kde byla nafta pro dozbrojování přípojných osobních vozů. Foto Lajos




Neobvyklá sestava lokomotiv - 230.045 po obnově nátěru čeká 16. 3. 2007 v DPOV Přerov na tlakovou zkoušku jímek a následný pronájem na Slovensko. V pozadí dříve olomoucký stroj 182.002, který byl zprovozněn a patří přímo opravně DPOV. Foto Lajos

Hlavní slovo měly "laminátky" v nákladní dopravě, kde se mohla postupně utlumovat parní a zvláště pak mazutová trakce. Na táhlých stoupáních tratě přes Vysočinu, dosahující sklonu 17 %o, byly dobře využity. Nejen jako vlakové, ale i jako přípřežní či postrkové. Nasazení více lokomotiv bylo dáno hmotností vlakové soupravy. S ohledem na profil vozebního ramene Brno-Maloměřice -Kutná Hora hl. n. bylo zřízeno několik úseků s pravidelnou přípřežní či postrkovou službou. Určitě nejznámějším úsekem byl hned ten výchozí za domovským depem - málokterý vlak opouštěl "Majlont" tímto směrem s jedinou lokomotivou. Ačkoliv se tomuto výkonu říkalo "vlkovské postrky", zpravidla se nasazovala přípřežní lokomotiva a v případě vyšší hmotnosti pak třetí, už skutečně na postrku. Tyto lokomotivy končily své výkony ve Vlkově u Tišnova, odkud se vracely do Brna strojně, anebo v závěsu nákladních vlaků - podle situace a pokynů dispečerského aparátu. Další "laminátky" byly s četami VS Havl. Brod vystavovány na postrky opačným směrem, do Křižanova. A další s četami SS Kutná Hora (obě služebny náležely pod hlavní LD Nymburk) vykonávaly postrkovou službu buď z Kutné Hory hl. n. do Leštiny, nebo opačně ze Světlé nad Sázavou do Leštiny. Některým vlakům se muselo pomoci i od Havl. Brodu do Jihlavy. "Laminátky" na rameni Jihlava - Kutná Hora hl. n. samozřejmě obsazovalo LD Jihlava, kde šlo o náhradu parní trakce v nákladní, stejně jako osobní dopravě.



Pohled do rotundy depa České Budějovice dne 22. 8. 1999. Vlevo ještě červeno-žlutá 230.041, uprostřed místní 770.104 a vpravo 230.046. Ta dojezdila v Brně, byla zrušena a do Č. Budějovic se předala pouze na výzisk náhradních dílů. Foto Lajos




Lokomotivy řady 230, předávané od roku 1997 z Brna do Č. Budějovic, nesloužily jen v nákladní dopravě. V podvečer 16. 8. 1998 ji vidíme v Kostelci u Jihlavy s osobním vlakem od Jihlavy. Foto Lajos




Dvojice lokomotiv 230.047 a 230.019 se v Břeclavi 4. 2. 2010 za účasti zástupců dílen Pars nova Šumperk předává zástupcům ČD Cargo. Zkoušelo se i násobné řízení. Foto Lajos




Lokomotiva 230.048 dovezla 14. 3. 1995 nákladní vlak s místní zátěží na rozposunování do Hodonína. Vedle na další porci práce čeká staniční záloha v podobě 721.200. Foto Lajos




Přeskočili jsme číslo 49 - neboť lokomotiva S 489.0049 byla zrušena už roku 1975 po nehodě u Dolních Louček. Následný stroj 230.050 vidíme 1. 7. 1995 při průjezdu zastávkou Pouzdřany mezi Brnem a Břeclaví. Muž u zábradlí je pan Bohumír Srnec, letitý výpravčí a vlakový dispečer, z této obce pocházející. Foto Lajos




"Laminátka" 230.051 přejíždí v ponurém zimní dni 12. 1. 1991 starý ocelový most přes Dyji mezi Břeclaví a Lanžhotem. Foto Lajos




S novějším typizovaným nátěrem naopak 230.051 opouští odpoledne 1. 7. 1999 pohraniční Kúty směrem k Břeclavi. Foto Lajos




Notně vizuálně opotřebené, ale spolehlivé - 230.051 odpočívá 25. 8. 2010 v depu Břeclav, za výměnou neméně ojetá 230.103 a na nákladním vlaku na Brno je zapřažena 230.023. Foto Lajos




Lokomotiva 230.052 byla po dílenské opravě delší čas nasazena do osobní dopravy mezi Brnem a Bratislavou. 19. 4. 1992 vyjíždí z Břeclavi na Kúty. Foto Jaroslav Valeš




Už s malým logem ČD ozdobená projížděla 230.052 odpoledne 11. 5. 1995 hlásku Kamenná na trati Jihlava - Havlíčkův Brod. Foto Lajos

K rozšíření působnosti maloměřických lokomotiv docházelo v závislosti na postupu elektrizace. V létě 1967 už byl pod napětím úsek přes brněnské hlavní nádraží do Břeclavi a daleko známější je dotažení elektrické trakce do slovenské metropole Bratislavy, kam přijel slavnostní vlak 10. 11. 1967 - ale o tom až někdy příště. Současně byly elektrizovány i tzv. bratislavské spojky - tedy úseky do Rače, do Vajnor, na Nové Mesto a ÚNS, aby se mohla patřičně odbavit i nákladní doprava. Poměrně dlouho pak nové elektrizované kilometry nepřibývaly, až roku 1980 se propojila Jihlava s Veselím nad Lužnicí, takže začalo běžné zajíždění do Českých Budějovic a třeba i postrky v Jihlávce. Na jaře 1985 se dokončila elektrizace hodně vytěžované trati Břeclav - Přerov, kde byl druhý styk rozdílných napěťových soustav v síti ČSD. Situoval se do Nedakonic, což umožňovalo provádět přepřahy, s nimiž se stále počítalo. Především z důvodu postupných dodávek dvousystémových lokomotiv, jejich pomalejšího nástupu do běžného rutinního a spolehlivého provozu a i když už se tyto rozjezdily, nákladní doprava byla tak silná, že se bez spoluúčasti jednosystémových lokomotiv prostě neobešla. Takto se operativně "laminátky" vystavovaly po Nedakonice. Situace se zmírnila až počátkem 90. let s poklesem objemu dopravy, ale do koridorové přestavby stanice se zde ještě stále prováděly. Kromě tohoto živelného nasazení zde bývaly ještě pravidelné místní výkony, ať už Pn vlaky Břeclav - Hodonín, nebo krátce i Mn vlaky až do Moravského Písku, ovšem to již patří minulosti a "laminátka" v jižní části "Ferdinandky" je dnes vzácností. Dvojnásob to platí i pro někdejší nasazení na rameni Hodonín - Holíč nad Moravou - Kúty, kde jezdily od listopadu 1990 přibližně do jara 1990, kdy se tam pravidelná průběžná nákladní doprava zastavila.



Jednou z nejznámějších maloměřických "laminátek" byla 230.053, v 80. letech zkušebně osazená polopantografovými sběrači. Jediná svojí řady a patrně první "laminátka" vůbec. Dlouho a pravidelně jezdila na tzv. vlkovských postrcích a jen výjimečně se objevila jinde. Dne 30. 6. 1989 ji vidíme v čele nákladního vlaku na viaduktu u Kutin. Foto Jaroslav Valeš




Takto jsme 230.053 znali po léta letoucí - na přípřežích těžkých nákladů z Brna do Vlkova. A 21. 7. 1995 takto pomáhala sesterské 230.098 pod zastávkou Níhov. Foto Lajos




Nebýt "polomáčené laminátky" vedle, snímek by mohl spadat do 60., anebo spíše 70. let. Ale jde o stroj S 489.0054, počátkem 80. let poškozený a pod patronátem mládežníků v Maloměřicích opravený. Při této příležitosti obdržel klasický původní nátěr, s nímž vydržel asi do roku 1987. Foto Palo




"Laminátka" 230.054 již jako obyčejná z mnoha. V horké neděli 8. 8. 1993 duněla s prázdnými uhláky po Říkonínském viaduktu. Foto Lajos




A ještě jednou lokomotiva 230.054 - a to po té, co jí byl vrácen původní nátěr v rámci retro vlny 90. let. Chvíli po poledni 21. 7. 1995 byla zachycena, jak se v závěsu nákladního vlaku vracela z postrku z Vlkova do Brna a vzápětí se vnořila do tmy Níhovského tunelu. Foto Lajos




Lokomotiva 230.055 byla vidět 19. 6. 1993 u Obřanského tunelu v Brně. Foto Jaroslav Valeš




Už přelakovaná a znaky dopravce ČD Cargo polepená 230.055 posunuje 8. 10. 2008 v uzlu Břeclav a díváme se na ni přes zábradlí jižní točny. Foto Lajos

Další dekáda musela uplynout, než se hučení ventilátorů a pšoukání autotrafa začalo ozývat na novém místě. V říjnu 1996 byla dokončena poslední etapa elektrizace z Přerova do Brna a to úsekem Holubice - Blažovice - Brno-hl. n./Brno-Židenice. Slavnostní vlak odvezla 4. 10. 1996 "laminátka" 230.034 a vzápětí jel už další běžný vlak v elektrické trakci. Z Brna do Blažovic začaly jezdit "laminátky" v nákladní dopravě, buď na přetazích souprav pro vlečku CVM v Mokré, nebo přebíraly Pn vlaky od Kyjova, anebo přes Šlapanice a Slatinu prováděly potřebný postrk. Dál na Vyškov už bylo nasazení slabší, ale v podobě Mn vlaku se tam řada 230 objevuje doposud. Když se počátkem roku 1999 rozjely elektrické vlaky po trati I. tranzitního koridoru z Brna do České Třebové, přibylo další možné působiště "laminátek". Ovšem jejich zdejší využití v nákladní dopravě bylo skrze tranzitní povahu vlaků mizivé a do úvahy přicházely jen neturnusové místní výkony do Adamova, Blanska, Skalice, Letovic a nanejvýš Březové. V počátečním období zde ovšem jezdila dvojice lokomotiv 230.075 a 230.108 s osobními vlaky do Letovic, kde je ovšem nahradila vhodnější řada 242.



Sestava hostující brněnské 230.056 a domácích 240.127 a 350.014 - vše ještě pod značkou ČSD - před točnou depa Bratislava hl. dne 31. 8. 1992. Přesně za 4 měsíce po té byla značka ČSD již ovšem minulostí. Foto Lajos




Dvojice lokomotiv 230.056 + 230.041 dne 27. 10. 2011 před kanceláří strojmistrů depa Břeclav, tedy oficiálně Provozního pracoviště ČDC Břeclav. Takto lokomotivy po opravě osazovala tabulkami opravárenská firma ČMŽO Přerov. Foto Lajos




"Laminátka" 230.057 přijíždí 15. 6. 2002 strojně do Kútů pro svůj nákladní vlak. Foto Lajos




I přes malý závazek, že sem nebudu příliš vkládat nové snímky s korporátními nátěry, nějaké výjimky snad lze připustit. Lokomotiv 230.057 a 230.102 čekají na další výkon 30. 8. 2010 u jižní rotundy břeclavského depa. Velká nálepka s čelním označením je průvodním znakem opravce Pars Šumperk. Díky zakružení čela v negativním sklonu pak poměrně široká nálepka (890 mm) udělala nechtěně "smajlík". Foto Lajos




Další archivní snímek, představující druhou "laminátku" s obnoveným původním nátěrem na počátku 80. let. Byla jí S 489.0058 a takto se 2. 10. 1983 představila v Čejči na výstavě, když se slavilo 75 let zahájení provozu na ždánické lokálce. Foto Jaroslav Valeš




Mladší podoba již přečíslované 230.058, která někdy v porevolučním roce 1990 opouští s rychlým nákladním vlakem Bratislavu. Foto Palo




Lokomotivy 230.058, 230.057 a 735.235 postávají 15. 2. 2000 v jižní části depa Brno-Maloměřice. Foto Lajos




Klasická přípřež "laminátek" s S 489.0059 v čele vyjíždí 8. 4. 1986 z Husovického tunelu v Brně na stoupání ke Královu Poli. Foto Jaroslav Valeš

Již přeznačená 230.059 přejíždí pětikolejný most "Vídeňák" přes Dyji v Břeclavi směrem na Bratislavu. S ohledem na datum 3. 10. 1992 tam bezpochyby tehdy dojela. Foto Jaroslav Valeš




Velmi pěkně nalakovaná 230.059 se krátce po opravě předvedla na výstavě k 90. výročí Křižíkovy bechyňské elektrické dráhy v Táboře v červnu 1993. Foto Lajos




Poslední lokomotiva z druhé výrobní série - S 489.0060, později 230.060. Dne 7. 11. 1993 měnila směr jízdy na severním zhlaví v Hodoníně, pod věžovým stavědlem č. 1, odkud byl pohotově pořízen tento snímek. Foto Lajos



Maloměřické "laminátky" však uměly nákladní vlaky vozit i hlouběji po slovenském území. Nebývalo to sice houfně, ale nebyly vzácností na vlacích do pohraničních stanic Štúrovo či Komárno. Jezdily také klikatou jednokolejkou z Kútů přes Jablonicu, Trnavu do Galanty a případně dál k maďarským hranicím. Tomu učinilo přítrž druhé rozdělení Československa, přesněji konec starého GVD 1992/93. Tímto okamžikem nepřekročily "laminátky" označníky pohraniční stanice Kúty. Výjimkou a to ještě v osobní dopravě, bylo nasazení řady 230 DKV Brno v zimním období GVD 1995/96 na ramenech Břeclav - Bratislava - Štúrovo/Trnava. Šlo o vzájemné vyrovnávky kilometrů. Průlomem v návratu řady 230 na síť ŽSR byl GVD 2004/2005, kdy začaly být zase běžným jevem nejen v bratislavském uzlu, ale i dál. Tehdy začal boom soukromých dopravců, kteří si řadu 230 od ČD pronajímali a tak začala další kapitola mezi Kúty, bratislavským uzlem a maďarskou hranicí. Nedosti na tom, od prosince 2007 je celá řada 230 ve správě dceřinky ČD Cargo a ve firemním nátěru tyto lokomotivy pronikají přes Maďarsko do pohraničních rumunských či chorvatských stanic. Nejsou však již domestikovány v Brně, ale v Břeclavi a spadají pod SOKV Ostrava.



Poslední snímek je zařazen samostatně. Je na něm lokomotiva 240.260. Šlo o jedinou "laminátku" tohoto provedení. Vzniklo při vyvazovací opravě v DKV Č. Budějovice počátkem roku 2001. V důsledku nedostatku nápravových převodovek pro ř. 230 se dosadily ty pro řadu 240 - a tak se lokomotivě změnily parametry. Na konci března 2001 pobývala na ŽZO v rámci brzdových zkoušek a TBZ. Pro shodu trakčních vlastností byla převedena do řady 240, ale nejen absencí EDB odpovídala původní řadě 230 - proto dostala pořadové číslo 260. Jezdila nejprve v osobní dopravě, pak nákladní a na podzim 2010 se její život ukrátil zničujícím požárem v Kaplici. V Jihlavě však 13. 7. 2002 ještě zářila zánovním nátěrem. Foto Lajos

To je však už současnost těchto lokomotiv. V některých příštích pojednáních se k "laminátkám" z LD Brno-Maloměřice ještě vrátíme a budeme se pro změnu zabývat neméně zajímavou kapitolou osobní dopravy, která se vyvíjela poměrně odlišně a v důsledku rozdělení parku ČD je již skoro 10 let minulostí.

Text: Lajos, spolupráce Jaromír Žatecký a Tomáš Dolejší
Foto: Jaroslav Valeš, Palo a Lajos



V dalším díle si shrneme nejen letos jubilující "laminátky", ale i ty, jimž kulaté padesátiny za krátký čas připadnou.

Odkaz na související článek:
Padesát let "laminátek" ČSD - 1. díl - S 489.0001
Padesát let "laminátek" ČSD - 2. díl - ověřovací série
Padesát let "laminátek" ČSD - 3. díl - typ Škoda 47 E2, první část

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
Trakia
Zaslaný: 12.11.2016 22:11  
Založený: 24.11.2015
Miesto:
Príspevkov: 45
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (4)
Je škoda,že při elektrizaci trati z Brna na Českou Třebovou nedošlo k vybudování syku proudových soustav ve stanici (třeba ve Svitavách),ale na širé trati.Možná by na této taky docela zajímavé trati mohly jezdit víc.

Jinak zase pěkný článek + fotky.

:super2:
lajos
Zaslaný: 13.11.2016 11:54  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 10223
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (4)
Styk ve stanici je otázkou názoru, poznání a potřeby. Pro některé účely by to bylo docela účelné, ale prodražuje to stavbu, komplikuje provoz a v případě (relativního) dostatku dvou- a vícesystémových vozidel jde spíše o přežitek.
Ostatně k tomu došli projektanti už před více než 30 lety, a proto se styky budovaly výhradně na širé trati.
Nedakonice byly z tohoto pohledu výjimkou, danou jednak teprve náběhem sériové výroby ř. ES 499.1 a pak specifickým situováním na břeclavsko-přerovské, kde se řešily tehdy časté přepřahy nákladů v relaci Přerov - Bzenec - Brno. Ta stanice vlastně na přepřahy ani nebyla, vyjma zřízení jedné koleje navíc, nijak víc vybavená - odstavné koleje, šturcy pro čekající mašiny, zázemí pro lok. čety... atd.
I z pohledu projektu vozidla a jeho ceny je dnes už výhodnější jej pojmout jako dvousystémové.
Na Svitavsku je to řešeno optimálně - od ČT po SY je SS soustava, což je výhodné pro postrky od ČT k Opatovu bez nutnosti ES loko. Dále je pak silnější frekvence v tomto úseku, takže na obsluhu postačující E loko, kdežto "pustina" přes Hradec a Dlouhou je přirozeným předělem a dál od Březové či Letovic už je zase hustě osídlené a frekvenčně náročnější území, orientovné k Brnu a pro změnu potřebující jen S loko nebo jednotky.
Děkuji za pochvalu :papa:
ceece
Zaslaný: 18.11.2016 12:34  
Založený: 24.10.2012
Miesto: Pieščany
Príspevkov: 1455
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (4)
:emo37: :emo37:
cas


Klement
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
sledovacka-hkv.webnode.sk

KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 12 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 2

Registrovaných: 0
Anonymných: 12

Viac ...