Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Zo zahraničných tratí > Gotthardská dráha (2. část)

Gotthardská dráha (2. část)

 
(Pokračování)

Gotthardbahn je hlavním železničním tahem, spojujícím západní Evropu s Itálií. Švýcarské Alpy překonává severo-jižním směrem přes Svatogotthardský horský masiv a je jedinečnou a pozoruhodnou ukázkou železničního stavitelství. Náš fotovýlet po této dráze jsme začali v Erstfeldu na začátku severní rampy Gotthardské dráhy a postupně jsme došli až do stanice Wassen. Ve druhé části se vypravíme dál nahoru k vrcholovému tunelu a také se začneme seznamovat s jižní rampou této proslulé tratě.

 










Wassen je obec s 500 obyvateli ležící ve výšce 930 metrů nad mořem na hlavní gotthardské tranzitní trase v místech, kde odbočuje silnice na západ údolím Meiental do průsmyku Sustenpass a dál do Interlakenu. Je oblíbeným místem železničních fotografů, neboť je zde trať vedena ve třech patrech nad sebou, prochází řadou tunelů a vodní toky a hluboké rokle překonává na několika mostech. Hustý provoz pak nabízí zajímavou přehlídku vozidel.



Pro lepší orientaci znovu uvádím nákres tratě ve Wassenu.




Lokomotiva Re 620.086-9 "Hochdorf" (Re 6/6 11686) sjíždí 1.10.2009 s nákladem kolejnic po prostředním patře tratě a blíží se ke stanici Wassen. Za vlakem je most Mittlere Meienreussbrücke (na nákresu č. 12), pod kterým prochází i silnice do 18 kilometrů vzdáleného průsmyku Sustenpass ležícího ve výšce 2224 m n. m.




Vlak InterCity IC 388 spojující Lecce, přes 2000 let staré historické město v kraji Apulia na jihu Itálie, s německým Stuttgartem, hlavním městem spolkové země Bádensko-Württembersko, a vedený lokomotivou Re 6/6 11644 "Cornaux" přejíždí 6.8.1994 viadukt Mittlere Meienreussbrücke ve Wassenu. Souprava je italská, za mašinou je švýcarský Bcm 50-90.




Stroje Re 6/6 11633 "Muri AG" a Re 4/4 11174 vedou 12.9.1997 soupravu vlaku RoLa dolů po prostředním patře tratě ve Wassenu a přes most Mittlere Meienreussbrücke. Vpravo pod protějším svahem údolí řeky Reuss je vidět galérie s "gotthardskou" dálnicí A2 spojující Basilej na švýcarsko-německé hranici s městem Chiasso na hranici s Itálií.




V čele nákladního vlaku zachyceného 16.3.2006 na mostě Mittlere Meienreussbrücke, který je 120 metrů dlouhý s hlavním obloukem o rozpětí 63 metrů a vysoký 70 metrů, jede lokomotiva Ae 6/6 11403 "Schwyz". Je v původním tmavě zeleném barevném schématu včetně stříbrných lišt po obvodu a na čelech.




Přes viadukt Mittlere Meienreussbrücke ve Wassenu na severní rampě dráhy Gotthardbahn přejíždějí 9.9.1994 ve směru s Gotthardu lokomotivy Re 4/4 11164 a Re 6/6 11653 "Gümligen" s nákladním vlakem.




Pohled od wassenského kostela na most Mittlere Meienreussbrücke, po kterém právě jede nákladní vlak vedený stroji řady Re 460, když Re 460.029-2 je přípřežní.




Souprava zvláštního vlaku Sdz 33572 (Milano Centrale - Rotkreuz) vypraveného pro návštěvníky oslav výročí železnic ve Švýcarsku na tehdy probíhající víkendové akce v Erstfeldu a Bellinzoně řazená z vozů B 21-90, A 19-90, Apm 10-90 a WR 88-90 společnosti Cisalpino AG na čele s lokomotivou Re 484.013-8 na mostě Mittlere Meienreussbrücke 8.9.2007. Jako řada Re 484 je registrováno 21 čtyřsystémových strojů TRAXX F140 MS2 zakoupených SBB a 5 stejných mašin společnosti Cisalpino koupených roku 2005 o výkonu 5600 kW, s rychlostí 140 km/h, hmotností 85,4 t, délkou 18900 mm a s pojezdem Bo'Bo'. Jsou určeny pro napájecí systémy 15 kV 16,7 Hz, 25 kV 50 Hz, 1,5 kV= a 3 kV=.




Lokomotivy Re 4/4 11174 a Re 6/6 11677 "Neuhausen am Rheinfall" jedou s vlakem RoLa přes viadukt Mittlere Meienreussbrücke dolů ke stanici Wassen. Za mostem je vidět wassenský kostel.




Na zdejší dráze se samozřejmě potkáváme i s vozidly na údržbu tratí. Stroj Tm 2/2 9577 s pracovním vlakem sjel z mostu Mittlere Meienreussbrücke a jede do stanice Wassen.




Lokomotivy Re 4/4 11308 a Re 6/6 11607 "Wattwil" stoupají 23.6.2006 přes Mittlere Meienreussbrücke s nákladním vlakem vstříc Leggisteintunnelu, poslednímu spirálovému tunelu na severní rampě Gotthardské dráhy.




Šestivozová elektrická jednotka RAe TEE II 1053 na mostě Mittlere Meienreussbrücke. Čtyřsystémové jednotky RAe TEE II určené pro vlaky Trans-Europ-Express byly vyrobeny v 5 exemplářích v letech 1961 a 1967 švýcarskou firmou Schweizerische Industrie-Gesellschaft (SIG), elektrickou část dodala společnost Maschinenfabrik Oerlikon (MFO). Byly určeny pro napájecí systémy 15 kV 16,7 Hz, 25 kV 50 Hz, 1,5 kV= a 3 kV=, měly uspořádání náprav 2'2'+2'2'+(A1A)'(A1A)'+2'2'+2'2'+2'2', délku 147760 mm, hmotnost 309 t, výkon 2310 kW a rychlost 160 km/h. Kapacita byla 126 míst v 1. vozové třídě, 48 míst v jídelním voze a 36 v salónním voze. Vlaky kategorie TEE byly od osmdesátých let nahrazovány vlaky EC, poslední TEE SBB dojezdil roku 1988.




Po přejetí mostu Mittlere Meienreussbrücke přijíždějí 8.9.2007 ke stanici Wassen lokomotivy DB 185.101-3 a 185.117-9 v čele nákladního vlaku DG 45014. Německé BR 185, což jsou stroje TRAXX F140 AC1, jsou na Gotthardbahn každodenními hosty.




Pohled zpět dolů na spodní patro tratě. K Mühletunnelu (č. 4 na nákresu tratě) se blíží lokomotiva Re 6/6 11656 "Travers" s vlakem IC 481 (Nürnberg Hbf. - Locarno).




Lokomotiva Re 6/6 11678 "Bassersdorf" vede 6.8.1994 vlak EC 4 "Verdi" (Milano Centrale - Dortmund Hbf.) od tunelu Strahlloch (na plánku označen č. 13) na prostřední patro a dál pak dolů směrem k viaduktu Mittlere Meienreussbrücke.




Vlak IR 2174 z Locarna do Basileje s lokomotivou Re 4/4 11109 v barvách Swiss-Expressu projíždí 23.6.2006 Strahllochtunnelem, který patří s délkou 40 metrů k těm nejkratším na zdejší dráze.




Stroje Re 420.178-6 (Re 4/4 11178) a Re 620.061-2 (Re 6/6 11661 "Gampel-Steg") stoupají 3.6.2009 v čele nákladního vlaku od viaduktu Mittlere Meienreussbrücke vzhůru po prostředním patře dráhy ve Wassenu. Nad vlakovou lokomotivou je vidět vjezd do galérie Obere Entschigtal na horním patře, tedy místo, kterým vlak za chvilku zprava doleva pojede.




Lokomotiva Re 4/4 11225 v čele vlaku IR 2259 (Zürich HB - Chiasso) vyjíždí 16.3.2006 po projetí 1090 m dlouhým spirálovým tunelem Leggistein (označen č. 14) na most Obere Meienreussbrücke (č. 15) na horním patře dráhy. Mosty Untere, Mittlere a Obere Meienreussbrücke přes říčku Meienreuss stékající ve strži dolů celým svahem jsou tak na jednotlivých patrech přímo nad sebou.




Vlak Sdz 33571 (Rotkreuz - Bellinzona), zvláštní spoj pro účastníky oslav výročí švýcarských železnic, s lokomotivou Re 620.055-4 (Re 6/6 11655 "Cossonay") na přípřeži neschopné Re 484.020-3, se na horním patře vzdaluje od 78 m dlouhého Maienkreuztunnelu (na nákresu č. 16).




Re 6/6 11618 "Dübendorf" a Re 4/4 11336 na nákladním vlaku Pn 48097 vyjíždějí z Leggisteintunnelu a najíždějí na most Obere Meienreussbrücke. Vlevo nahoře je vidět galérie, kterou vede silnice z Wassenu do průsmyku Sustenpass.




Lokomotiva Re 6/6 11632 "Däniken" jede 12.9.1997 v čele InterCity IC 385 (Stuttgart Hbf. - Milano Centrale) pár desítek metrů za tunelem Maienkreuz. Nad předním sběračem "šest-šestky" jsou ve stráni vidět svodidla u silnice Sustenpassstrasse, která tudy šplhá vzhůru.




Jednotka RABDe 500.026 "Alfred Escher" jede 8.9.2007 jako spoj Sdz 33557 (Basel SBB - Bellinzona) od tunelu Maienkreuz k Obere Entschigtal-Galerii (č. 17 na nákresu) nahoře nad Wassenem. RABDe 500 jsou naklápěcí elektrické jednotky vyrobené pro SBB v letech 1999-2005 v počtu 44 souprav, výrobcem byly společnosti ADtranz (1. série) a Bombardier Transportation (2. série) podle návrhu studia Pininfarina. Střídavé asynchronní motory dávají výkon 5200 kW, tažná síla je 210 kN, nejvyšší rychlost 220 km/h, délka jednotky je 188800 mm, hmotnost 395 tun a uspořádání náprav je 1A’A1’+1A’A1’+2’2’+2’2’+ +2’2’+1A’A1’+1A’A1’. Jednotka má čtyři vozy druhé třídy, dva vozy první třídy a jídelní vůz s oddíly první třídy. Celkem má 477 míst k sezení, z toho 125 v l. třídě a vůz WRA má v jídelní části 20 sedadel. Jsou nasazovány na vlaky kategorie ICN (InterCity -Neigezug) v relacích St. Gallen - Lausanne/Genève, Basel - Lugano (přes Gotthard), Basel - Genève, Basel/Zürich - Chur. Jednotky nesou jména významných švýcarských osobností.




Do tunelu Maienkreuz se chystá 16.3.2006 vjet vlak IC 672 (Chiasso - Basel SBB) vedený lokomotivou Re 460 098-7 na své cestě dolů po horním patře dráhy ve Wassenu. Souprava SBB je řazena z vozů Bpm 20-90 a Apm 10-90.




Dvojice lokomotiv Lok 2000, v tomto případě Re 460.066-4 a Re 460.097-9, vyjela 10.2.1996 s nákladním vlakem z Obere Entschigtal-Galerie a sjíždí dolů vstříc wasenským smyčkám.




Stroj ROGER 1000, u SBB označený XTmass 99 85 9160001-5, čtyřnápravové měřicí a diagnostické vozidlo, stoupá k Obere Entschigtal-Galerii. Vozidlo má na 60 různých druhů měřicích a kontrolních systémů, například pro měření a diagnostiku kolejí a kolejnic, jednotlivých prvků trolejového vedení, ale třeba i k proměřování a zjišťování stavu tunelů s automatickým vyhodnocováním zjištěných údajů. Výrobcem zařízení je firma MerMec S.p.A. se sídlem v Monopoli na jihovýchodě Itálie.




Nákladní vlak IM 40199 vedený lokomotivami TRAXX F140 AC1 stoupá 8.9.2007 od Maienkreuztunnelu k Obere Entschigtal-Galerii až nahoře nad Wassenem. Přípřežní Re 485.015-2 patří společnost BLS, která provozuje druhý hlavní severo-jižní tah překonávající Alpy přes průsmyk Lötschberg. Vlaková mašina je 185.140-1 v červeném nátěru německých DB. Vpravo šikmo nad první mašinou je vidět dálniční galérie dole v údolí řeky Reuss, kterou jsme zblízka viděli na jednom snímku v 1. části článku, a pohled na ni odtud dává dobrou představu o zdejších výškových poměrech.




Lokomotiva Re 460.040-9 přejíždí v čele spoje InterRegio IR 2169 (Basel SBB - Locarno) kamenný obloukový most ve stráni mezi Obere Entschigtal-Galerií a zakrytým mostem Rohrbach-Kastenbrücke (č. 18 na plánku), který je vlastně prodloužením tunelu Naxberg (č. 19). Most na snímku není na nákresu vyznačen. Za mašinou je vyhlídkový vůz Panoramawagen Apm 19-90.




Přímo proti objektivu mi vyjela 10.2.1996 zelená Re 6/6 11675 "Gelterkinden" s vlakem IC 383 (Stuttgart Hbf. - Sestri Levante) po výjezdu z galérie Obere Entschigtal na horním patře tratě nad Wassenem.




Jednotka RAe TEE II 1053, nejluxusnější vozidlo SBB, přijíždí 8.9.2007 při cestě k vrcholu dráhy přes Gotthard od Maienkreuztunnelu k Obere Entschigtal-Galerii.




Nákladní vlak sjíždějící dolů s Gotthardu ke stanici Wassen a vedený lokomotivami Re 620.075-2 "Gelterkinden" (Re 6/6 11675) v červeno-modré livreji SBB Cargo a červenou Re 4/4 11227 vyjíždí 1.10.2009 z Obere Entschigtal-Galerie.




Od tunelu Maienkreuz stoupá 16.3.2006 po horním patře tratě nad Wassenem nákladní vlak Pn 53921 s lokomotivou Re 4/4 11367, vlakovou je jedna z "šest-šestek".




Na Gotthardské dráze se můžeme setkat se zvláštními vlaky vedenými zajímavými historickými vozidly. Příkladem je dvojitý elektrický vůz RAe 4/8 1021, který byl vyroben u příležitosti Švýcarské národní výstavy v roce 1939. Na výrobě se podílely společnosti SLM Winterthur, SWS Schlieren, BBC Baden, SAAS Genève a MFO Zürich. Vůz byl koncipován výhradně pro charterové jízdy a nikdy nebyl nasazen do pravidelného provozu. Má délku 46200 mm, hmotnost 93 t, výkon 835 kW, rychlost 150 km/h a uspořádání pojezdu 2'Bo'+Bo'2'. Kapacita je 112 míst v 1. vozové třídě. V roce 1946 byl použit při státní návštěvě Sira Winstona Churchilla ve Švýcarsku a dostal pojmenování "Churchill-Pfeil". Vyřazen byl roku 1979 a dnes je veden jako historické vozidlo. Na snímku je zachycen 8.9.2007 jako zvláštní vlak Sdz 33041 před Obere Entschigtal-Galerií nahoře nad Wassenem.




Pohled na Wassen a do údolí Reusstal s horního patra dráhy před Obere Entschigtal-Galerií, kde právě jede lokomotiva Re 460.004-5 s vlakem IR 2271 (Zürich HB - Locarno).




Lokomotivy Re 6/6 11685 "Sulgen" a Re 4/4 11165 v čele nákladního vlaku stoupajícího na Gotthard vyjely 10.2.1996 před nádhernou kulisou zasněžených Alp z Obere Entschigtal-Galerie.




Na snímku pořízeném 30.1.1998 od oblouku tratě mezi dolním a prostředním patrem dráhy pod stanicí Wassen najíždějí stroje Re 460.064-9 a Re 460.077-1 na kamenný most mezi Obere Entschigtal-Galerií a Rohrbach-Kastenbrücke na horním patře.




Na čele vlaku InterRegio IR 2267 (Zürich HB - Locarno) jede 1.10.2009 od tunelu Maienkreuz na horním patře tratě stroj Re 4/4 11141. Za mašinou, která má na čele místo erbu s helvétským křížem nové logo SBB, jsou vozy SBB Bpm 21-70 a Bpm 20-90, jako třetí je B 21-90 společnosti Cisalpino.




Lokomotiva Re 6/6 11616 "Illnau-Effretikon" s vlakem E 1568 (Göschenen - Schaffhausen) ve stanici Göschenen u severního portálu 15003 metrů dlouhého Gotthardtunnelu.




Kontejnerový vlak IM 79563 vedený "Taurusem" ES 64 U2-097 leasingové společnosti Siemens Dispolok GmbH (dnes MRCE GmbH) ve službách firmy TX Logistik AG vjíždí 13.5.2004 do stanice Göschenen.




Pohled na stanici Göschenen od soutěsky Schöllenen, kterou sem přitéká řeka Reuss a kterou vede na sklonu 179 ‰ trať Göschenen - Andermatt společnosti Matterhorn-Gotthard-Bahn (MGB). Po této ozubnicové trati o rozchodu 1000 mm právě odjíždí vlak R 226 (Göschenen - Disentis/Mustér) s řídícím vozem ABt a sunutý strojem Deh 4/4 93 "Oberwald".




Stanice Göschenen u severního portálu Gotthardtunnelu je ze tří stran sevřená skalami. Vzadu je vidět soutěska Schöllenen, která je dnes díky moderní silnici vedené zčásti v tunelu snadno přístupná, ale pro středověké poutníky byla krutou překážkou. Ve stanici stojí 10.9.1994 vlak E 1568 do Schaffhausenu s lokomotivou Re 6/6 11616 "Illnau-Effretikon".




Jižní rampa (Airolo - Biasca)
Traťový úsek Airolo - Biasca je dlouhý 45,59 kilometru a překonává celkové převýšení 849 metry. Je na něm vybudováno 13 tunelů (4 spirálové) o celkové délce 8131 metrů. Zprovozněn byl k 1.6.1882 (dvojkolejně k 15.5.1892) a elektrizace byla dokončena 12.12.1920.





Airolo je obec o 1600 obyvatelích v kantonu Ticino u jižního portálu železničního Gotthardtunnelu a dálničního Gotthard-Strassentunnelu. Leží na horním konci údolí Valle Leventina na řece Ticino na jižním úpatí Gotthardského průsmyku. Po dokončení dráhy zde byly k zabezpečení tunelu vybudovány hned tři vojenské pevnosti - Motto Bartola (1890), Forte di Airolo (1890) a Forte Ospizio San Gottardo (1894).




Pohled na stanici Airolo, jak ji můžeme vidět ze staré cesty přes Svatogotthardský průsmyk. Za výjezdem ze stanice je obloukový most Stalvedrobrücke přes řeku Ticino.




Vlak D 1686 (Chiasso - Basel SBB) s lokomotivou Re 4/4 11361 přejíždí 7.7.1995 most Stalvedrobrücke a míří do stanice Airolo. Za mašinou je vidět obec Madrano u Airola.




Elektrický vůz RAe 4/8 1021 "Churchill-Pfeil" jedoucí 30.8.1997 jako charterový vlak Bellinzona - Zürich HB projíždí na cestě k jižnímu portálu Gotthardtunnelu oblouk za mostem Stalvedrobrücke jen několik stovek metrů před stanicí Airolo.




Lokomotiva Re 6/6 11653 "Gümligen" v čele vlaku IC 382 (La Spezia Centrale - Stuttgart Hbf.) najela 29.8.1997 na 83 metrů dlouhý obloukový most Stalvedrobrücke před stanicí Airolo.




Vlak D 1569 (Zürich HB - Chiasso) s lokomotivou Re 6/6 11611 "Rüti ZH" sjíždí 14.9.2001 od Airola ke stanici Ambri-Piotta.




Od vrcholků Svatogotthardského horského masivu posypaných prvním sněhem se vzdaluje 15.9.2001 za stanicí Ambri-Piotta rychlík D 1557 jedoucí z Curychu do Chiassa a vedený strojem Re 4/4 11126. V soupravě jsou vozy EW I B 20-33 a EW II B 20-34 vyráběné v letech 1956-1975.




Lokomotiva 185.128-0, tedy TRAXX F140 AC1 společnosti DB, jede 9.9.2007 na postrku nákladního vlaku na jeho cestě s Gotthardu u stanice Ambri-Piotta.




Dvojice Re 4/4 11361 a Re 6/6 11633 "Muri AG" stoupá s vlakem EN 304 "Gottardo" (Roma-Termini - Zürich HB) ke stanici Ambri-Piotta. "Gottardo", jeden z prestižních spojů SBB, vyjel poprvé roku 1961 a jako EN 303/304 v kategorii EuroNight jezdil v letech 1997-2002.




Vlak EC 171 (Zürich HB - Milano Centrale) na čele s lokomotivou Re 4/4 11233 sjíždí 23.6.2006 po jižní rampě Gotthardské dráhy za stanicí Ambri-Piotta.




"Taurus" ES 64 U2-102 společnosti HUPAC AG a čtyřsystémové stroje ES 64 F4-092 a ES 64 F4-089 sdružení nákladních dopravců European Bulls vedou soupravu nákladního vlaku u stanice Ambri-Piotta. HUPAC AG je švýcarská firma se sídlem v Chiassu provozující kombinovanou dopravu v tranzitu přes Alpy. European Bulls vznikly roku 2005 jako sdružení soukromých nákladních dopravců RAIL4CHEM (Německo), Nordcargo (Itálie), COMSA (Španělsko), LTE Logistik- und Transport (Rakousko), Viamont a.s. (ČR) a FER Polska S.A. (Polsko). Aliance zanikla roku 2010.




Vlak Sdz 33584 z Bellinzony do Arth-Goldau na severní straně Gotthardské dráhy s lokomotivou Re 460.007-8 v reklamním nátěru automobilové obchodní AMAG Gruppe stoupá u Ambri-Piotta směrem k jižnímu portálu Gotthardského tunelu. Brzy po uvedení svých lokomotiv Re 460 do provozu začaly SBB pronajímat jejich skříně jako pojízdné reklamní plochy. Smlouvy jsou uzavírány nejméně na 1 rok a cena je 240 000,- švýcarských franků za 1 lokomotivu, při pronájmu na delší dobu nebo více lokomotiv je poskytována sleva. V reklamním nátěru už jezdily všechny "čtyřistašedesátky", mnohé vystřídaly i několik různých reklam a byly inspirací pro další železniční společnosti, i u nás. O reklamních lokomotivách řady Re 460 zde vyšel 14.3.2014 samostatný článek >>odkaz (https)<<




Údolím Leventina za stanicí Ambri-Piotta jede vlak D 1561 (Zürich HB - Chiasso) vedený lokomotivou Re 6/6 11620 "Wangen bei Olten".




Stroj Re 4/4 11138 projíždí na čele vlaku Sdz 13286F (Chiasso - Zürich HB) obloukem tratě nedaleko stanice Ambri-Piotta. V soupravě je jako první řazen vůz EW IV A 10-75, za ním jsou dva Bpm 21-70 a pestře zbarvený EW II B 20-34.




Pod azurovým nebem modrajícím se nad jižní rampou dráhy Gotthardbahn jede u stanice Ambri-Piotta vlak IR 2275 (Zürich HB - Locarno) vedený lokomotivou Re 4/4 11151. Červený vůz je jídelní WRm 88-94.




Začátkem září 2007 převzaly SBB Cargo Italia lokomotivy TRAXX F140 MS2 a přiřadily jim italské označení E484. Na snímku z 9.9.2007 od Ambri-Piotta jsou stroje E484.011SR a E484.006SR s vlakem kombinované dopravy v jehož čele jedou v úseku Arth-Goldau - Gallarate.




Speciální požární vlak SBB vedený dieselovou lokomotivou Bm 4/4 18445 na trati u stanice Ambri-Piotta. Číslo 18445 má předposlední vyrobený kus ze 46 kusové série z produkce SLM Winterthur a SAAS Genève z let 1960-1970. Bm 4/4 mají výkon 620 kW, délku 13710 mm, hmotnost 72 t, rychlost 75 km/h a uspořádání pojezdu Bo'Bo'.




Lokomotivy Re 6/6 11683 "Amsteg-Silenen" a Re 4/4 11170 s nákladem nových aut poblíž stanice Ambri-Piotta.



Ve třetí a poslední části se podíváme ke spirálovým tunelům v úsecích nazvaných Dazio Grande a Biaschina a cestu zakončíme v jihošvýcarské Bellinzoně.

30.1.2016

Predchádzajúcu časť nájdete TU:
Gotthardská dráha (1. část)

autor: Mik trainfoto a Denda60

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
Luko3105
Zaslaný: 07.02.2017 17:11  
Spolupracovník
Založený: 23.04.2012
Miesto: Podhájska
Príspevkov: 14771
 Re: Gotthardská dráha (2. část)
parádne pokračovanie :number one:
cas


Paulína
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 23 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 3

Registrovaných: 0
Anonymných: 23

Viac ...