Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > História a spomienky > Ze Ždánic odjel před 10 lety poslední vlak

Ze Ždánic odjel před 10 lety poslední vlak

 
Tímto nadpisem je řečeno vše podstatné. Na jihomoravské lokálce Čejč - Ždánice, s níž si osud citelně pohrával vlastně po celou dobu její existence, utichla osobní doprava v květnu 1998 (Ždánické rozloučení (22. květen 1998), krátce na to vyvrcholila éra dopravy surové ropy od zdejších vrtů (Ropné vlaky na kolejích „Moravského Texasu) a kvůli ukončení výroby ve Šroubárně Ždánice přestal být koncový úsek z Uhřic do Ždánic pravidelně pojížděn. Navíc začal povážlivě chátrat a začalo se řešit jeho zrušení.

 













Tyto tendence měly odezvu v pořádání jízd několika zvláštních vyhlídkových vlaků. Na podzim roku 2006 došlo k posledním takovým. Nejprve do Ždánic v sobotu 7. 10. dorazil motorák M 240.0113 v režii KPKV Brno a CK Píno. To byl poslední veřejně ohlášený vlak. Nebyl však posledním, který tam dorazil. Činorodá dvojice kamarádů Lukáš a Jirka si dala za cíl, zvládnout ještě pozdější termín. Lukáš, který před lety pomáhal rozjíždět naše stránky a několik let patřil k jejich jádru, se chopil vyjednávání s příslušným brněnským drážním ředitelstvím a výsledkem byla objednávka zvláštního vlaku z Břeclavi do Ždánic a zpět. Vedoucím hnacím vozidlem byl tehdy čerstvě zprovozněný a budoucí muzejní "pielstick" T 466.0007, který byl domovem v Břeclavi a jako tažené vozy pak dosluhující "krátký balm" 020.142 a tehdy již vzácný "poštovní balm" 022.005. Pro oficiálního objednavatele, KŽM Přerov, se vyrazilo po ránu 14. 10. 2006.




Posun na tzv. Mutěnické spojce, u odjezdového návěstidla ze spojovací koleje směr Dubňany




Ráno panoval ještě místy hustý opar, který ovšem umožnil pořizovat zajímavé snímky, jako i tento, na Mutěnické spojce





Počasí bylo tehdy ryze podzimní - chladné ráno, opatrný východ slunce, které se utápělo v hustém ranním oparu. Na břeclavském nádraží se sešly sotva dvě desítky účastníků zájezdu, což byla nedobrá zpráva z hlediska rozložení nákladů, ale menší skupina se dala podstatně lépe organizovat a samotné zastávky pak netrvaly dlouho. S krátkou zastávkou v Hodoníně vlak dorazil do 30 km vzdálených Mutěnic, kde byla první zajímavá zastávka, věnovaná spojovací koleji 90S, jinak lépe Mutěnické spojce. Souprava se po kyjovské koleji vysunula až za výměny někdejší Odb. Dubňanská a pak zapózovala na spojovací koleji, kterou pomalu projela až k bývalé Odb. Hodonínská. Naprostá většina přítomných tudy jela vůbec poprvé.




První posun s "pielstickem" v dopravně Klobouky u Brna




Souprava je lokomotivou objeta a připravena na další cestu z Klobouk do Ždánic




Ačkoliv v náročném stoupání přes 24 promile, nebyl problém zastavit a zapózovat v úbočí kopce, za nímž je obec Bohumilice, po níž byla pojmenována i pořádně odlehlá zastávka




Zvláštní vlak zastavil na někdejší zastávce Dambořice, z níž tehdy ještě zbývala hrana krátkého nástupiště, schovaná za soupravou. Samotná obec je vzdálena asi 2 km a právě tímto směrem. za sloupem vysokého napětí




Z úbočí kopce, na jehož vrcholu je rozložena obec Násedlovice, se naskytl tento pohled - to už se blížíme k dopravně Uhřice u Kyjova




Malebná stanička, úředně dopravna Uhřice u Kyjova, byla už tehdy předělem mezi pravidelně provozovanou dráhou a světem, kam už se běžně nejezdilo





Následovalo 8 km do odbočné stanice Čejč, kde byl vlakový personál vybaven rozkazy a svazkem klíčů od dopraven na dirigované ždánické lokálce. V pomalu řídnoucím oparu bylo dosaženo úvraťové stanice Klobouky u Brna, kde při objíždění proběhla první fotozastávka. Oproti předchozí květnové akci s motorovým vozem M 262.018 (830.018), kdy takové zastávky směly proběhnout pouze a jen u nástupišť zastávek a stanic, bylo dosaženo dohody, že se zastaví i jinde, kde to bude dostupné. Přece jen, nejzajímavější místa jsou na trati - ale chápali jsme obavu dopravce, kdyby si někdo při takovém vystupování přivodil úraz. K ničemu takovému však nedošlo. S Lukášem jsme na trati naplnili předchozí domluvu, že výběr fotozastávek nechá z časových důvodů na mě. A stejně tak jejich vlastní organizaci. Vzhledem k velmi ochotné vlakové četě a zástupci KCOD Brno to nebyl problém. Představa o "flecích" byla celkem jasná a brala se v úvahu pozice vlaku a slunečního násvitu, stejně jako pohlcení trati náletovými porosty. A tak jsme si zapózovali cestou do Uhřic a ještě nad nimi, na nejvyšším bodu lokálky, na "Slaňáku". Pak už se sluncem v zádech a sníženou rychlostí po vyschlých pražcích do Ždánic.




Nemůže chybět snímek od nejvyššího bodu dráhy, od nadjezdu polní cesty v úbočí kopce Slaný důl - nebo-li "Slaňák". Sluníčko jen tak - tak propouštělo paprsky skrze větve stromů a keřů




Lokomotiva T 466.0007 jako pod branou borců - nakonec zdejších 26 (podle některých podkladů i 28) promile nakonec bývalo prověrkou výkonu lokomotiv a jejich obsluhy. Teď bude následovat opatrný sjezd dolů, do údolí říčky Trkmanky k Želeticím




Na konečné nás čekalo patřičně zarostlé kolejiště, polorozpadlá hala depa a zpustlá výpravní budova. Tam si hrála na vojáčky místní omladina. Naším příjezdem byla značně zaskočena a i s flintičkami utekla. Při té akční hře na opuštěném nádraží čekali asi cokoliv, jen ne příjezd vlaku... "Pišta" objel přípojné vozy a měl najet před vrata bývalého depa. Jen tak, zapózovat. Leč ouha - pár pohledů do kolejí prozradilo, že vykradené části výhybek nezaručují jejich bezpečný přejezd. Nic jsme neriskovali a modrý krasavec už poněkolikáté zapřáhl své vozy. Následovala ještě série úvratí a objíždění. Takříkajíc v pravé poledne, jako v legendárním westernu, jsme opustili ždánickou stanici. Přesněji, a pro historii by to tak mělo být zapsáno, vyšli jsme odtud pěšky až za lichoběžníkovou vjezdovou tabulku a zvláštní vlak pak pomalu dojel k ní. Když jsme na břehu toho zářezu pořizovali své záběry, tak jsme si moc neuvědomovali význam tohoto okamžiku, že toto je opravdu asi naposledy, co odtud odjíždí vlak.



Bledě modrý "pielstick" při objíždění soupravy ve Ždánicích a improvizovaném zapózování se zdejší remízou, tehdy již v poločase rozpadu




Souprava posledního vlaku ze Ždánic ZvlOs je krátce před polednem 14. října 2006 připravena na svoji cestu. Foto TheoKojak




Pomalu opouštíme Ždánice - nádražní budovy v pozadí, nad nimi komín bývalé cihelny, za druhým vozem patrná lichoběžníková tabulka




Zastávka v obloučku okolo hřbitova v Dražůvkách. Světlo věčné - ať jim svítí. To platí už i pro tuto lokálku...




Klasika na zastávce Dražůvky




Nemohlo chybět ani zastavení u topolové aleje mezi Dražůvkami a Želeticemi, jen to bylo brzo a slunce šlo ještě z opačné strany. U Dražůvek nás zdravil poslední ždánický přednosta pan Antonín Luža




Každá fotozastávka byla připravena a na místě doladěna. Formou ručních návěstí pro posun - v tomto případě "Potahuj", aby čelo vlaku zastavilo optimálně s budovou zastávky v Želeticích. Foto TheoKojak




Výsledkem byl pak takový snímek. Mimochodem, tato trochu předimenzovaná stavba zastávky Želetice z roku 1961, existuje jako poslední svého druhu u tohoto zrušeného úseku




Na inkriminovaném 9 km dlouhém úseku jsme si zastavili u hřbitova v Dražůvkách a na tamní zastávce, stejně jako u topolové aleje, lemující úsek do Želetic. U této zastávky a nákladiště to bylo horší, protože budova je více vzdálená od kolejí a výhledu začaly bránit porosty, ale i s tím jsme si poradili. Pak už proběhlo ohlášení v uhřické dopravně a další zastavení pod náročnějším stoupáním od někdejší bohumilické zastávky ke Kloboukám, kde lokomotiva zase oběhla soupravu. Před zastávkou a nákladištěm v Krumvíři a přímo tam bylo poslední zastavení. Řada účastníků začala škemrat, že by ráda zastihla i mimořádně posílený osobní vlak s lokomotivou 754.012, která v rámci Pochodu mezi vinohrady křižovala lokálku Hodonín - Zaječí a byli i tací, kteří se chtěli v rozumném čase dostat zpět do "civilizace" a stihnout vlak do vzdálenějších domovů. Určitý kompromis se z toho udělal a tak se stihlo to i ono, když argument, že jsme zde takto naposledy a je třeba si to užít, už nezabíral.




Nedaleko za obloukem bývala do konce 60. let zastávka Bohumilice na Moravě, ovšem pro malé využívání jí vlaky začaly projíždět a časem zmizela nejen z jízdních řádů i úplně




Postavení lokomotivy T 466.0007 krátkým představkem napřed napovídá, že už máme za sebou úvrať v Kloboukách a míříme ke Krumvíři




Vděčné téma s výpravní budovou a skladištěm v zastávce a nákladišti Krumvíř




Dvě hodiny po poledni jsme v odbočné stanici Čejč, lokomotiva už je postavena směrem Zaječí a čekáme na předjetí zesíleným osobním vlakem s lokomotivou 754.012




V Čejči následovalo objetí soupravy, neboť další směr vedl přes Kobylí a Velké Pavlovice do Zaječí - a tam souprava změnila směr jízdy naposledy. Nikdo si už nepamatoval, v jakém výchozím postavení byla mašina ráno... Přes Podivín do Břeclavi je to už kousek cesty a tam jsme ji ukončili a rozjeli se do svých končin.
Zvláštních výletních vlaků s fotozastávkami jsem zúčastnil vícekrát. Ale nikdy před tím, a snad ani potom, jsme neměli možnost tak svobodně řídit jízdu vlaku, zastavit na těch nejhezčích místech a v klidu, bez stresu a honění časového plánu, pořídit záběry a přesunout se dál. Za to patří náš vděk koordinátorovi Milanovi, strojvedoucímu Mirkovi a vlakvedoucímu Lubošovi, kteří se o nás ten den starali a dohlíželi na naši bezpečnost i pohodlí a pohodu.



Slovo záběrem: už 10. 10. 2006 odsouhlasilo Ministerstvo dopravy ČR zrušení úseku Uhřice u Kyjova - Ždánice a 3. 11. toto rozhodnutí nabylo platnost - tato trať byla zrušena. Na přelomu let 2010 a 2011 byl odstraněn svršek (Drsné srovnání) a po delším čase se etapovitě dobudovala cyklostezka, v celém úseku zprovozněná až v roce 2016. Uvedené záběry jsou tedy již neopakovatelné. Už bezmála šest let se nedá jet ani na zbylý úsek Čejč - Uhřice, který se nyní nachází ve vakuu mezi rušením či prodejem - ale správce dopravní cesty vás tam už nepustí.



Skupinové foto u modré hvězdy naší sobotní cesty, nablýskaného "pielsticka" T 466.0007 ve Ždánicích.
Foto Bertovec

Text: Lajos
Foto: Bertovec a TheoKojak, neoznačené foto Lajos

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
TheoKojak
Zaslaný: 30.12.2016 18:35  
Založený: 03.12.2007
Miesto: Kúty
Príspevkov: 2254
 Re: Ze Ždánic odjel před 10 lety poslední vlak
Díky Leo já už na to skoro zapomněl že jsme tam jeli s fotovlakem.
lajos
Zaslaný: 02.01.2017 15:50  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 13091
 Re: Ze Ždánic odjel před 10 lety poslední vlak
Já děkuji :papa:
Technická poznámka: vlastnoručně pořízené obrázky do článku jsem použil ze dvou zdrojů - většinu z tehdy zánovního "pixelometu" Lumix DMC FZ-7, a tyto jsou proloženy skeny z diafilmu Fuji Sensia, na něž jsem tehdy, jako hlavní záznamové médium, ještě fotil starým dobrým Nikonem F70.
kvixo
Zaslaný: 17.01.2017 15:51  
Založený: 01.04.2014
Miesto: Leopoldov
Príspevkov: 8461
 Re: Ze Ždánic odjel před 10 lety poslední vlak
Tak toto je perfektná prácička. Moc sa mi tento report páčil. :bingo:
cas


Marína
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 40 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 8

Registrovaných: 0
Anonymných: 40

Viac ...