Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Zo zahraničných tratí > Gotthardská dráha (3. část)

Gotthardská dráha (3. část)

 
(dokončení)

Gotthardbahn je hlavním železničním tahem, spojujícím západní Evropu s Itálií. Švýcarské Alpy překonává severo-jižním směrem přes Svatogotthardský horský masiv a je jedinečnou a pozoruhodnou ukázkou železničního stavitelství. Náš fotovýlet po této dráze jsme začali v Erstfeldu na začátku severní rampy Gotthardské dráhy a postupně jsme došli až ke stanici Ambri-Piotta na jih od Gotthardtunnelu. Ve třetí a poslední části se vypravíme k nejzajímavějším a pro fotografy nejpřitažlivějším místům jižní rampy.

 











Mezi stanicemi Rodi-Fiesso a Faido museli stavitelé dráhy překonat hned dvě veliké překážky. Tou první je výškový rozdíl, který na vzdušné vzdálenosti 3,5 kilometru činí téměř 200 metrů. Druhou překážkou je zúžení údolí Leventina do několik desítek metrů široké soutěsky Piottino se svislými skalními stěnami, ve které řeka Ticino padá dolů o 150 metrů. Tato soutěska byla ohromnou překážkou pro středověké poutníky při jejich cestě přes St. Gotthard Pass, stejně jako soutěska Schöllenen na severní straně masivu. Trať překážku překonává pomocí dvou spirálových tunelů, a sice Freggio (1568 m dlouhý) na levé straně údolí, a Prato (1560 m) v pravém úbočí. Toto úžasné místo je pojmenováno podle staré celnice Dazio Grande a je zakresleno ve spodní části plánku.

Další zajímavý úsek je o pár kilometrů jižněji mezi stanicemi Lavorgo a Giornico v místě zvaném Biaschina. Trať tady musí překonat stěnu vysokou 150 metrů. Děje se tak pomocí dvou spirálových tunelů a vedení dráhy napříč stěnou ve třech patrech nad sebou. Horní spirálový tunel Pianotondo je dlouhý 1508 m, po přejetí svahu následuje 1547 m dlouhý spirálový tunel Travi. K větší názornosti slouží horní nákres.



Nákresy tratě v místech Dazio Grande a Biaschina.




Lokomotiva Re 460.053-2 projela 15.9.2001 s vlakem D 1663 (Basel SBB - Chiasso) spirálovým tunelem Prato (na nákresu č. 6) a vyjela na zdi nad řekou Ticino. Obě koleje se na okamžik oddělují, když druhá prochází krátkým tunelem Boscerina (č. 7 na plánku).




Z tunelu Polmengo (označen č. 9) na most Polmengo-Brücke (č. 8 na nákresu) přes řeku Ticino a silnici "Via San Gottardo" najíždí vlak RoLa vedený stroji Re 4/4 11156 a Re 6/6 11633 "Muri AG" směřující vzhůru po jižní rampě Gotthardbahn. Po přejetí mostu projede tunelem Boscerina a vjede do spirálového tunelu Prato.




Lokomotivy Re 460.074-8 a Re 460.076-3 stoupají 30.8.1997 v čele nákladního vlaku ke stanici Faido. Obě mašiny jsou v původním červeném zbarvení s označením Lok 2000 na čele. "Sedmdesátčtyřka" měla od podzimu 1997 celoplošnou reklamu SBB Cargo a později pestrý nátěr propagující muzikál Space Dream Saga 2. "Sedmdesátšestka" jezdila v reklamách SBB a na luxusní hodinky od firmy Maurice Lacroix SA.




Nákladní vlak vedený stroji Re 6/6 11617 "Heerbrugg" a Re 4/4 11352 sjíždí dolů od stanice Faido poblíž výhybny Chiggiogna.




InterCity IC 380 (Milano Centrale - Stuttgart Hbf.) s lokomotivami Re 4/4 11322 a Re 4/4 11210 se blíží ke stanici Faido. Příjemná zeleň v údolí řeky Ticino skrývá strmé skalnaté svahy. "Čtyři-čtyřka" s číslem 11322 má na bocích skříně reklamu na Swiss Half Fare Card, slevovou kartu opravňující k cestování po Švýcarsku po dobu 1 měsíce za poloviční jízdné.




Pod skalami za stanicí Faido vede lokomotiva Re 6/6 11659 "Chavornay" německou soupravu vlaku EuroCity EC 5 Verdi" (Dortmund Hbf. - Milano Centrale).




Lokomotiva Re 6/6 11618 "Dübendorf" jede s rychlíkem D 2977 (Schaffhausen - Chiasso) od stanice Lavorgo ke smyčkám Biaschina. Za mašinou je vyhlídkový vůz Apm 19-90, následuje B 21-75 a EW I B 20-33.




K tunelu La Lume na začátku smyček Biaschina (na nákresu je označen písmenem A) přijíždí 29.8.1997 vlak EC 5 "Verdi" (Dortmund Hbf. - Milano Centrale) na čele s lokomotivou Re 6/6 11686 "Hochdorf". Jedenáctivozová souprava DB je řazena Bm + Bpmd + 3x Bpm + Bpmb + Bvm + Avm + WRmz + Apm + Avm a její průjezd smyčkami na Gotthardbahn byl velmi působivý.




Celkový pohled na stěnu se smyčkami Biaschina, kterými před chvilkou shora dolů projel vlak D 2967 (Schaffhausen - Chiasso) vedený lokomotivou Re 6/6 11614 "Meilen", který teď jede po spodním patře dráhy za mostem Obere Tessinbrücke Giornico (ozn. G na plánku). Nahoře přejíždí souprava rychlíku D 2674 (Chiasso - Basel SBB) přes Pianotondo-Viadukt (označen B) na horním patře tratě.




Přes 111 metrů dlouhý kamenný Pianotondo-Viadukt přejíždí 9.9.2007 dvojice lokomotiv Re 4/4 s vlakem D 1188 z jihoitalského Lecce do Curychu. V soupravě jsou lůžkové vozy SBB řady WLABmh175 71-70, které vznikly rekonstrukcí vozů zakoupených od německé společnosti DSG (Deutsche Schlafwagen- und Speisewagen-Gesselschaft m. b. H.).




Jednotka RABDe 500.026 "Alfred Escher" jedoucí jako spoj Sdz 33557 (Basel SBB - Bellinzona) na horním patře smyček Biaschina přejíždí most Pianotondo-Viadukt.




Čtveřice Re 6/6 11666 "Stein am Rhein" + Re 4/4 + Re 4/4 11317 + Re 6/6 11674 "Murgenthal" vede 13.5.2004 nákladní vlak po Pianotondo-Viaduktu na cestě vzhůru po jižní rampě Gotthardbahn. Souprava za okamžik podjede dálniční most a zmizí v tunelu La Lume. Dobře je vidět prostřední patro tratě, po kterém vlak před chvilkou rovněž zprava doleva přejel.




Ještě jeden pohled na Pianotondo-Viadukt, tentokrát s vlakem EC 170 (Milano Centrale - Zürich HB) v čele s lokomotivou řady Re 4/4.




Lokomotivy Re 4/4 11173 a Re 6/6 11688 "Linthal" s nákladním vlakem jedou 7.7.1995 mezi dolním portálem 1508 metrů dlouhého spirálového tunelu Pianotondo (na nákresu označen C), kterým sjely s horního na prostřední patro, a tunelem Tourniquet (označen písmenem D).




Ze 72 metrů dlouhého tunelu Tourniquet na prostředním patře smyček Biaschina vyjíždí vlak D 1669 (Basel SBB - Locarno) vedený strojem Re 6/6 11666 "Stein am Rhein". Po prostředním patře přejede ke spirálovému tunelu Travi (viz písmeno F na plánku) a levým obloukem sjede dolů na spodní patro a opustí smyčky. Vpravo je vidět pilíř dálničního mostu.




Pod zelenou strání, kterou tady musí trať překonat, převáží 7.7.1995 stroj Re 6/6 11653 "Gümligen" přes prostřední patro vlak D 1680 (Chiasso - Basel SBB). Snímek byl pořízen ze státní silnice č. 2, která vede stejně jako dálnice A2 z Basileje do Chiassa, ale Gotthardký masiv překonává vrchem přes průsmyk St. Gotthard Pass.




Zelená Re 6/6 11671 "Othmarsingen" spolu s červenou Re 4/4 11360 se soupravou nákladního vlaku vyjíždějí z Tourniquet-Tunnelu na prostřední patro smyček.




Modro-fialová souprava vozů WLABmh175 71-70 vlaku D 1188 (Lecce - Zürich HB) s lokomotivami řady Re 4/4 přejíždí 9.9.2007 prostřední patro smyček Biaschina směrem k tunelu Tourniquet.




Vlak Sdz 33574 (Bellinzona - Rotkreuz) vedený jednotkou RABDe 500.008 "Vincenzo Vela" jede po prostředním patře smyček. A jak je vidět, nebyl jsem jediný kdo tady ten den fotil.




K tunelu Tourniquet přijíždí lokomotiva Re 6/6 11625 "Oensingen" v čele vlaku D 1582 jedoucího z Locarna do Schaffhausenu.




Lokomotivy Re 6/6 11620 "Wangen bei Olten" a Re 4/4 11302 vyjely 4.7.1995 s vlakem RoLa z tunelu Travi a najely na prostřední patro smyček. Za mašinami je lehátkový vůz Bc 29-70 firmy HUPAC pro přepravu posádek kamiónů.




Stroje Re 460.096-1 a Re 460.044-1 na čele nákladního vlaku vyjíždějí 4.7.1995 z dolního portálu 1547 metrů dlouhého spirálového Travitunnelu a opouštějí smyčky Biaschina. Obě mašiny dostaly později reklamní zbarvení související se sportovní tématikou. "Devadesátšestka" reklamu na podporu kandidatury švýcarského města Sion na pořádání ZOH, "čtyřicetčtyřka" propagovala fotbalové EURO 2008.




Vlak IC 383 (Stuttgart Hbf. - Sestri Levante) vedený lokomotivou Re 6/6 11669 "Hägendorf" právě opouští tunel Travi a najíždí na spodní patro smyček.




Pohled z koryta řeky Ticino nahoru na smyčky Biaschina, 9.9.2007. Po mostě Obere Tessinbrücke Giornico (na nákresu označen G) přejíždí lokomotiva Re 460.075-5 v reklamním nátěru propagujícím společnost AlpTransit Gotthard AG (ATG) jako budovatele úpatního tunelu pod Gotthardským masivem. Mašina jede na čele EuroCity EC 111 "San Marco" (Basel SBB - Venezia Santa Lucia).




Lokomotiva Ae 6/6 11410 "Basel Stadt" vyjela s vlakem EC 9 "Tiziano" (Hannover Hbf. - Milano Centrale) ze spirálového tunelu Travi a přejíždí most Obere Tessinbrücke Giornico.




Přes řeku Ticino přejíždí 29.8.1997 po mostě Obere Tessinbrücke Giornico vlak IC 383 (Stuttgart Hbf. - La Spezia Centrale) s lokomotivou Re 6/6 11653 "Gümligen". Za mašinou je restaurační vůz WR 88-34 společnosti Mitropa Suisse AG. Ta vznikla k 5.6.1996 a na švýcarských kolejích působila do konce roku 2005. Vozy typu EW III řady WR 88-34 byly vyrobeny v letech 1973-1975 v počtu 6 ks pro vlaky Swiss-Express. Nahoře nad mašinou je Viadotto della Biaschina, 110 metrů vysoký a 645 metrů dlouhý most na dálnici A2.




Rychlík D 1561 (Zürich HB - Chiasso) vedený strojem Re 6/6 11681 "Immensee" sjel 13.5.2004 smyčkami Biaschina a pokračuje po spodním patře dál po proudu řeky Ticino, zatímco na horním patře přejíždí spoj IC 357 "Teodolinda" (Zürich HB - Milano Centrale) kamenný Pianotondo-Viadukt.




Lokomotiva Re 6/6 11627 "Luterbach-Attisholz" v čele vlaku IC 355 " Canaletto" (Zürich HB - Venezia Santa Lucia) jede po spodním patře smyček Biaschina. V soupravě SBB jsou vozy Apm 10-90, vyhlídkový Apm 19-90, jídelní WRm 88-94 a Bpm 20-90. Souprava přejíždí most Obere Tessinbrücke Giornico a můstek přes silničku pojmenovanou "Via Ticinetto" podle zdejšího pravého přítoku řeky Ticino.




Lokomotiva Re 460.015-1 vede vlak D 1571 (Schaffhausen - Locarno) dole pod smyčkami podle kamenitého koryta řeky Ticino. "Patnáctka" byla první reklamní lokomotivou své řady, když byla na jaře 1994 uvedena do podoby krabičky od filmu AGFA. To už je ale historie, jak tento reklamní nátěr tak i fotografování na filmy, nejen značky AGFA.




Jednotka RABDe 500.008 "Vincenzo Vela" jedoucí 9.9.2007 jako spoj Sdz 33574 (Bellinzona - Rotkreuz) se blíží k dolnímu portálu spirálového tunelu Travi. Na snímku je zadní čelo jednotky.




Od stanice Giornico přijíždí 4.7.1995 ke smyčkám Biaschina vlak D 250 (Milano Centrale - Basel SBB) vedený dvojicí Re 6/6 11666 "Stein am Rhein" a Re 4/4 11368. Vzadu je ve stometrové výšce dálniční most Viadotto della Biaschina.




Lokomotiva Re 460.039-1 jede 13.5.2004 s vlakem IC 357 (Zürich HB - Milano Centrale) od spirálového tunelu Travi na dolním patře smyček. V přední části soupravy SBB vidíme vozy Apm 10-90 a Bpm 20-90, vzadu Bpm 21-70.




Podle dálničního mostu Viadotto della Biaschina stoupá 17.9.2003 čtveřice strojů Re 4/4 11362 + Re 6/6 11655 "Cossonay" + Re 6/6 11628 "Konolfingen" + Re 4/4 11163 s ucelenou soupravou nákladního vlaku pod smyčky Biaschina.




InterCity IC 357 "Ticino" vedený lokomotivou Re 6/6 11617 "Heerbrugg" se 4.7.1995 vzdaluje od dolního portálu tunelu Travi, posledního tunelu na cestě dolů smyčkami Biaschina. Údaj na skloníku na sloupu vlevo prozrazuje, na jakém sklonu trať smyčkami prochází.




Lokomotiva Re 6/6 11667 "Bodio" najíždí s jedenáctivozovou italskou soupravou vlaku EC 52 "Colosseum" (Roma-Termini - Basel SBB) na stoupání 27 ‰ pod smyčkami Biaschina.




Souprava vozů typu EW I řady B 20-35 a A 18-35 spoje Sdz 33265 (Zürich HB - Chiasso) v čele s lokomotivou Re 4/4 11198 pod smyčkami Biaschina 9.9.2007. Pro tyto vozy jsou typické dvoukřídlé dveře profilované podle boku skříně, ostatní vozy typu EW I mají dveře zapuštěné do bočnice.




Ke smyčkám Biaschina se od jihu od stanice Giornico blíží nákladní vlak s lokomotivami Re 6/6 11623 "Rupperswil" a Re 4/4 11366.




Jednotka ETR 470.002 společnosti Cisalpino, která jede jako vlak CIS 153 (Zürich HB - Firenze Santa Maria Novella), projela dolů smyčkami Biaschina a míří od nich ke stanici Giornico.




Pod smyčkami Biaschina jedou 4.7.1995 v čele nákladního vlaku lokomotivy Re 460.014-4 a Re 460.091-2. Dobře je vidět změna sklonu tratě.




Nákladní vlak vedený lokomotivami řady Re 460 přejíždí na horním patře Pianotondo-Viadukt. Dole se ke smyčkám blíží stroje Re 4/4 a Re 6/6, blíž k nám je Re 6/6 11687 "Bischofszell".




Lokomotivy Re 4/4 11114 a Re 6/6 11684 "Uznach" vedou 29.8.1997 nákladní vlak od stanice Giornico ke smyčkám Biaschina. Nad tratí je dálniční most Viadotto della Biaschina na dálnici A2 spojující Basilej na severní a Chiasso na jižní švýcarské hranici.




A opačným směrem se vydává stroj Re 6/6 11660 "Tavannes" s rychlíkem D 2563 (Zürich HB - Chiasso).




K Biaschině přijíždí 13.5.2004 od jihu nákladní vlak na čele s lokomotivami Re 6/6 11623 "Rupperswil" + Re 4/4 11309 + Re 6/6 11663 "Eglisau" + Re 4/4 11335. Zajímavou a charakteristickou kulisu tady tvoří dálniční Viadotto della Biaschina.




Lokomotiva Re 6/6 11646 "Bussigny" v plné jízdě s vlakem D 2977 (Schaffhausen - Chiasso) pod skalami u stanice Bodio 30.8.1997. Souprava je řazena Apm 19-90 + B 21-75 + 4x B 20-34 + A 18-33 + D 92-33.




Údolní úsek (Biasca - Bellinzona)
Traťový úsek Biasca - Bellinzona je dlouhý 19,1 kilometru a překonává převýšení pouhých 60 metrů. Jsou na něm vybudovány 2 tunely o celkové délce 339 metrů a vede většinou na dně širokého údolí řeky Ticino obklopeného strmými horami. Zprovozněn byl k 16.12.1874 (dvojkolejně k 31.5.1896) a elektrizace byla dokončena 29.5.1921.




Biasca je městečko se 6200 obyvateli na soutoku řek Ticino a Brenno, v rovinné části údolí při dolním toku řeky Ticino. Je zde důležitá železniční stanice a depo. V letech 1906-1973 zde odbočovala 14 kilometrů dlouhá dráha Ferrovia Biasca-Acquarossa (BA) o metrovém rozchodu a na sklonu až 35 ‰, vedoucí do údolí Valle di Blenio.



V depu Biasca stojí odstavená lokomotiva Ae 6/6 11418 "St. Gallen". Vzadu za depem je 80 metrů vysoký vodopád kaskády Santa Petronilla na říčce Ri della Froda.




Vyřazené stroje Ae 6/6 11433 "Glarus" a Ae 6/6 11412 "Zürich" v depu Biasca 22.6.2006. Z mašin už byly sejmuty znaky a identifikační prvky.




Lokomotiva Re 460.061-5 vede 28.10.1995 vlak D 1680 (Chiasso - Basel SBB) pod zelenými stráněmi údolí řeky Ticino před stanicí Claro. Souprava je řazena z vozů typu EW II řad B 20-34, A 18-33 a D 92-33.




InterCity IC 251 (Basel SBB - Milano Centrale) v čele s lokomotivou Re 6/6 11658 "Auvernier" projíždí obloukem za stanicí Claro.




Široké a rovné se strmými stráněmi postupně stoupajícími až do výše přes 2000 metrů, takové je údolí řeky Ticino mezi Biascou a Bellinzonou. Lokomotivy Re 4/4 11198 a Re 4/4 11181 vedou 13.5.2004 rychlík D 1555 z Curychu do Chiassa za stanicí Claro. Vlaková Re 4/4 11181 je v reklamním nátěru kantonu Aargau.




Před parádní kulisou okolních hor jede 28.10.1995 za stanicí Claro lokomotiva Re 6/6 11670 "Affoltern am Albis" s vlakem D 1567 (Schaffhausen - Chiasso), kterému do cíle jeho cesty zbývá posledních 60 kilometrů. V přední části soupravy jsou vozy EW I řady B 20-33 a A 18-33.




Lokomotiva Re 6/6 11640 "Münchenstein" uhání s vlakem D 1661 (Basel SBB - Chiasso) kousek za stanicí Claro. Vůz za mašinou je EW II B 20-34. Právě vozy EW I a EW II 2. vozové třídy řady B 20-33, B 20-34 a B 20-35 představují nejpočetněji zastoupené vozy ve Švýcarsku, když jich bylo v letech 1956-1974 vyrobeno 1423 kusů.




Stroje Re 460.059-9 a Re 460.061-5 na čele soupravy nákladního vlaku za stanicí Claro ve směru na Bellinzonu. Obě mašiny mají zvednuté přední sběrače, jak je pravidlem při vozbě nákladních vlaků dvojicí těchto lokomotiv.




Nákladní vlak s dvojicí lokomotiv Re 4/4 11359 a Re 6/6 11627 "Luterbach-Attisholz" na trati u stanice Claro.




Elektrická jednotka ETR 470.008 společnosti Cisalpino, výrobek italské firmy FIAT Ferroviaria (dnes Alstom), jedoucí jako vlak CIS 153 (Zürich HB - Milano Centrale) těsně za stanicí Claro. Jednotky ETR 470 se od počátku potýkaly s technickými problémy, což bylo příčinou častých zpoždění. Společnost Cisalpino AG ukončila svoji činnost 12.12.2009, následujícího dne převzaly provoz vlaků této firmy mateřské společnost Trenitalia a SBB. Vzhledem k přetrvávajícím potížím s provozem ETR 470 ukončily SBB jejich pravidelný provoz v prosinci 2014.




Lokomotiva Re 6/6 11614 "Meilen" přijíždí s vlakem IC 380 (Milano Centrale - Stuttgart Hbf.) od Bellinzony ke stanici Claro.




Vlak IC 383 (Stuttgart Hbf. - Sestri Levante) vedený lokomotivou Re 6/6 11672 "Balerna" jede údolím řeky Ticino za stanicí Claro. Za mašinou je jídelní vůz WR 88-34.




Do Bellinzony vjíždí vlak IC 385 "Gottardo" (Stuttgart Hbf. Milano Centrale) s lokomotivou Re 6/6 11637 "Sonceboz-Sombeval". Přes most doprava vede silnice do průsmyku San Bernardino (2066 m n. m.). Tímto směrem vedla i dnes již zrušená 31 kilometrů dlouhá trať Bellinzona - Mesocco o rozchodu 1000 mm a se sklonem až 60 ‰.




Do stanice Bellinzona přijíždí spoj D 1577 ze Schaffhausenu do Chiassa. Přípřežní Re 6/6 11653 "Gümligen" zde odstoupí do depa a vlak bude dál pokračovat jen s vlakovou Re 6/6 11604 "Faido".




Lokomotiva Re 460.090-4 sjíždí v Bellinzoně ze stanice do dílen SBB. Ty provádějí střední a generální opravy elektrických lokomotiv a nákladních vozů a zaměstnávají přes 400 pracovníků.




Ve stanici Bellinzona zastavil EuroCity EC 5 "Verdi" (Dortmund Hbf. - Milano Centrale) vedený lokomotivou Re 6/6 11610 "Spreitenbach".



Bellinzona, která má 20 tisíc obyvatel, je hlavním městem kantonu Ticino a je tedy významným správním střediskem. Leží u řeky Ticino jen 15 kilometrů od jejího ústí do jezera Lago Maggiore. Je důležitým dopravním uzlem. Vedou odtud cesty do alpských průsmyků St. Gotthard Pass, Lukmanier Pass, San Bernardino a Nufenen. Kromě hlavního železničního tahu Gotthardbahn odtud vede trať Bellinzona - Lugano. U velmi frekventované stanice je i depo a dílny pro opravu kolejových vozidel.

A těmito několika slovy o Bellinzoně končíme třídílné seznámení se s jednou z nejzajímavějších evropských drah, s Gotthardskou dráhou. Zamysleme se s úctou nad umem budovatelů tratě, kteří ji takto dokonale dokázali postavit s technickými možnostmi druhé poloviny devatenáctého století.

Predchádzajúce časti nájdete TU:
Gotthardská dráha (1. část)
Gotthardská dráha (2. část)

5.2.2016

Autor: Mik trainfoto a Denda60

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
mathew
Zaslaný: 16.02.2017 16:54  
Založený: 10.07.2012
Miesto:
Príspevkov: 5106
 Re: Gotthardská dráha (3. část)
Opäť kvalita najhrubšieho zrna., ostatne, ako vždy pri tejto autorskej dvojici. Vďaka za pripomenutie tejto úchvatnej stavby, už ako chlapec som nad fotkami z tejto trate nevedel udržat zatvorené ústa. Aj dnes, keď viem o tejto štreke o čosi viac, stale ma udivuje odvaha a schopnosti ľudí, ktorí sa pustili do takého náročného diela a dotiahli ho do podoby, v akej ju poznáme aj dnes. Marku., zaujímalo by ma, aká je na tejto trati, teda v jej najnáročnejších úsekoch, traťová rýchlosť.? :number one:
cas


Móric
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 40 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 3

Registrovaných: 0
Anonymných: 40

Viac ...