Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Fotoprofil > Padesát let "laminátek" ČSD (6)

Padesát let "laminátek" ČSD (6)

 
6. díl - lokomotivy S 489.0061 až 080

Vážení čtenáři, po roce se vracíme s pokračováním našeho volného seriálu, věnovaného půlstoletí dnes již legendárních elektrických lokomotiv - "laminátek". Připomeneme si ty, které se zrodily v roce 1967, tedy přesně před 50 lety.

 














Roku 1967, kdy ČSD převzaly celkem 50 nových "laminátek" řady S 489.0 a tím byla i výroba tohoto prvního a nejpomalejšího typu dokončena, se odehrálo několik významných událostí na poli střídavé elektrizační soustavy 25 kV, 50 Hz. Pokud na podzim předchozího roku končila elektrizace od Havlíčkova Brodu na nákladovém nádraží v Brně-Maloměřicích resp. odbočce Brno-Židenice, v tom dalším se dvoukolejkou tehdejšího II. hlavního tahu ČSD šířila dál na jihovýchod. V Brně zprvu jen přes hlavní nádraží (neboť nákladní průtah se měl do dnešní podoby teprve přebudovat a zatrolejovat), a v létě 1967 byly bez větší publicity uvedeny do elektrického provozu dílčí úseky do Břeclavi (12. 9. 1967) a Kútů (2. 10. 1967). To už mělo vliv na organizaci nákladní dopravy. Největšího významu pak zdejší elektrizace dosáhla jejím dotažením o měsíc později do Bratislavy hl. n., na jejímž základě se dala následně postavit i osobní doprava. Současně se zatrolejovaly vybrané úseky v bratislavském uzlu - ale o tom až příště. Prakticky současně, v den 50. výročí tzv. Velké říjnové socialistické revoluce, která ovšem podle našich kalendářů vypukla až v listopadu, vyrazil slavnostní vlak s lokomotivou S 489.0081 z Plzně do Svojšína, což předznamenalo brzké spuštění "střídaviny" na vytížené (většinou) jednokolejné tratě do Chebu, kde se souběžně instalovalo dosud nevídané dálkové zabezpečovací zařízení.




Přípřež lokomotiv 230.061 + 230.062 v čele armádního převozu před Husovickým tunelem dne 30. 4. 1993. Foto Lajos





Stroj 230.061 býval řadu let typický pro postrkovou resp. přípřežní službu z Brna do Vlkova u Tišnova. Takto 21. 7. 1995 přikrýval daleko hezčí vlakový stroj 230.073 při výjezdu z Níhovského tunelu. Foto Lajos





Sken z poškozeného negativu, ale dnes již vzácný záběr - 230.062 vyjela po ránu 30. 4. 1993 z Husovického tunelu v Brně. V prosinci 1994 byla těžce poškozena po najetí na utrhlé kameny poblíž Skleného nad Oslavou, což byl její konec. Foto Lajos





Poškozená lokomotiva 230.062 byla sice nejprve zrušena, pak se souhlas se zrušením stáhl, protože se zvažovala její oprava a nakonec byla stejně zrušena. Téměř 5 let po nehodové události ještě stála v Maloměřicích, kde zrovna 20. 6. 1999 probíhal den otevřených dveří. Foto Lajos





Lokomotiva 230.063 byla známá službou mezi Brnem a Bratislavou. Na jaře 1989 se už mohla pochlubit novým unifikovaným nátěrem, který se tehdy ještě běžně nedosazoval. Sítotiskem provedené označení na čele a boku bylo rovněž příznakem svojí doby, v letech 1987 - 1988 se skoro všechny maloměřické stroje takto přeznačily na tehdy nový systém. Ráno 4. 6. 1989 dovezla rychlík č. 873 Brno - Bratislava do Břeclavi, kde dobírala přímé vozy z Bohumína od R 834. Zbytek té soupravy odjel jako Sp 834 z Břeclavi do Znojma a to s vedle stojícím "pielstickem" T 466.0036.
Byla to poslední sezóna tohoto zajímavého letního spojení. Foto Lajos





Když 230.063 vypadla z osobních oběhů na Bratislavu, její vnější stav se pronikavě zhoršil. Za pozornost stojí dodatečně instalované lité tabulky.
O Velikonočním pondělku 4. 4. 1994 duní přes starý dyjský most mezi Břeclaví a Lanžhotem. Foto Lajos





Velmi zdařilý obnovený klasický nátěr nesla lokomotiva 230.064, která 26. 8. 2005 prováděla přípřež sesterské 230.094 na ikonickém Mostu míru na Dolních Loučkách. Foto Lajos





Stroj 230.064 zblízka, během otočky v Břeclavi dne 29. 8. 2006. Foto Lajos





Další typická přípřežně-postrková "laminátka" - S 489.0065. Na přípřeži druhé a neznámé vjížděla 3. 5. 1984 do Obřanského tunelu v Brně.
Foto Jaroslav Valeš





Další dlouholetá podoba "pětašedesátky" - červený háv, žlutý pruh a malé pluhy a stále vlkovské postrky. Takto na přípřeži stroji 230.006 dne 4. 1. 1994 mezi Cacovickým a Husovickým tunelem v Brně. Foto Lajos






Jedna z prvních "laminátek", pronajatých v privátním sektoru a také s odlišným nátěrem. V tomto případě ve službách dnes již zaniklé Bratislavskej regionálnej železničnej spoločnosti. Dne 30. 6. 2010 se postavila vedle "nulky" 750.338, která tehdy v Břeclavi obdržela nový vnější nátěr. Foto Lajos






"Laminátka" 230.066 se jako návrat z postrku vrací 30. 6. 1989 od Vlkova do Brna a vjíždí do tunelu u Dolních Louček.
Foto Jaroslav Valeš





Lokomotiva 230.066 na vlkovských postrcích jezdila často, jak dokládá záběr z nevlídného zimního dne 6.3. 1993, kdy spolu s 230.042 vezla od Dolních Louček k Řikonínu nákladní vlak. Foto Lajos





Jubilující lokomotivy řady S 489.0 z roku 1967 pocházely ze třetí série, takto továrního typu Škoda 47 E3 a nesly výrobní čísla 5609 až 5658. Objednána byla pod spisem MD č. 16540/65-12 ze dne 15. 4. 1965 a předávala se během podzimu 1967. Provozní označení bylo S 489.0061 až 110, později tedy 230.061 až 230.110 - tato poslední byla převzata 30. 11. 1967. Cena jedné lokomotivy tehdy činila 3,849.600 Kčs. Naprostá většina byla přidělena do LD Brno-Maloměřice, kde jich bylo spouštěním úseků na II. hlavním tahu logicky nejvíce zapotřebí, ale svůj příděl obdrželo i LD Bratislava, kam přišly nové stroje S 489.0086 až 095 a po předchozí skupince pak i LD Plzeň, kde našly domov nové S 489.0080 až 082 a pak nejvyšší čísla S 489.0104 až 110. V obou případech šlo o dislokaci dočasného rázu, neboť po dodávkách nových lokomotiv řady S 499.0 došlo k jejich přesunům do Maloměřic a v případě tehdy ještě elektricky odřízlé sítě v Jihozápadní dráze z Plzně do Chebu.




Lokomotiva S 489.0067 v dobách, kdy s četami LD Brno (tedy dolní nádraží) sloužila v osobní dopravě na Bratislavu.
A 2. 6. 1987 se vyjímala v Brně hl. n. pod majestátným Petrovem. Foto Jaroslav Valeš





Po dlouhých letech obnovený nátěr na 230.067, která s 230.071 vedla těžký vlak "cibuláků" okolo brněnských Husovic. Psalo se 30. 4. 1993. Foto Lajos





Poslední dosažená podoba lokomotivy 230.067 - už po hlavní opravě a s aktivním násobným řízením. Časně ráno 7. 7. 2012 projížděla Tišnovem. Foto Lajos






Další z tradičních strojů na vlkovských postrcích - S 489.0069 (230.069). Ozdobena ještě původními smaltovanými tabulkami opouštěla 20. 8. 1983 Královopolský tunel a mířila do Maloměřic na pomoci dalším s nesčetných nákladních vlaků. Foto Jaroslav Valeš





Přípřež lokomotiv 230.069 + 230.053 vyjela 14. 10. 1989 z Královopolského tunelu a míří k tamnímu nádraží. Některé větší opravy i přelakování se tehdy prováděly přímo v Maloměřicích, takže tyto unifikované nátěry byly dosazeny trochu s předstihem. Naopak zaujmou ponechané nárazníky s malými talíři. Ty v nákladní dopravě, při vzájemném pohybu vozidel kratší délky nijak nevadily a naopak při časté manipulaci (připojení a odpojení v postrkové službě) byly přínosem, když u šroubovky a spojovacích kohoutů zbylo více místa. Foto Jaroslav Valeš





Stejná lokomotiva 230.069 se časně ráno 18. 7. 1995 chystá k odjezdu jako lokomotivní vlak z Nedakonic do Břeclavi a to od soupravy prázdných "wapek" z Lince. Foto Lajos





K pestrosti lokomotivy 230.069 doplňme i tento snímek, i když bylo nevyřčeným cílem tento seriál zbytečně nepřeplňovat novějšími snímky v korporátních nátěrech ČDC. Dne 10. 7. 2009 čekala převzetí po přelakování v Břeclavi (viz typické čelní číslo na víku), v pozadí jsou stroje 230.018 v klasickém a 230.106 ve starším "polomáčeném" jednotném nátěru. Foto Lajos





Lokomotivu S 489.0070 jsme v osobní dopravě od Brna po Břeclav mohli vídat opravdu dlouhá léta. Takto se 21. 8. 1983 setkala s prsatými stroji T 478.1179 LD Olomouc a T 478.1181 LD Veselí nad Moravou v Brně na hlavním nádraží. Všechny uvedené krasavice spojovalo použití skelných laminátů na skříních nebo jejich čelech. Foto Jaroslav Valeš





Znovu Brno hl. n., dne 29. 6. 1989 - tentýž stroj, již jako 230.070, čeká na odjezd do Bratislavy. Foto Jaroslav Valeš





Lokomotiva 230.070, když byla první a zatím jediná v obnoveném původním nátěru. Břeclav, 13. 7. 1991. Foto Lajos





Barevně sladěná přípřež lokomotiv 230.070 + 230.039 vyjela 25. 5. 2000 z Obřanského tunelu v Brně a stoupají ke Královu Poli. Foto Lajos





V tomto povídání bych chtěl věnovat pár řádek služby v Brně-Maloměřicích, které byly po čtyři desetiletí synonymem pojmu "laminátka" a ještě po deseti letech si na jejich zdejší vyprázdnění mnozí nemůžeme navyknout - nehledě na jejich další pohyb po nákladovém nádraží. Službu v nákladní dopravě jsme vzpomenuli už minule, nyní je na řadě osobní doprava. Do ní tyto lokomotivy vstupovaly o něco později, protože k efektivnímu nasazení bylo třeba uvést do elektrického provozu delší traťové úseky mezi většími uzly, kde vlaky osobní přepravy končily a vycházely. Druhým limitujícím faktorem byla skladba vozového parku, který v polovině 60. let ještě nebyl zcela uzpůsoben pro elektrický provoz resp. vytápění. Souběžné dodávky nových vozů, tehdy především z budapešťského Ganzu, záhy i východoněmeckého Bautzenu a nakonec i Vagónky Studénka tuto konverzi usnadnily.




Lokomotiva 230.071 přejela 19. 5. 1992 příhradový most přes Dyji za Břeclaví k Lanžhotu. Foto Jaroslav Valeš





"Laminátka" 230.071, vídaná spíše s nákladními vlaky, se 8. 3. 1993 dostala na posilový pondělní rychlík R 1174 Nové Zámky - Praha, zachycený při odjezdu z Břeclavi. Foto Lajos





Lokomotiva S 489.0072 jede 21. 8. 1983 na přípřeži po tzv. Brněnském Semmeringu. Foto Jaroslav Valeš





Úctyhodný konvoj šestice lokomotiv řady 230 vjíždí 1. 5. 1992 od Lanžhota do Břeclavi, v čele stroj 230.072, tehdy rozeznatelný svými šrafovanými pluhy. Foto Jaroslav Valeš





Chřadnoucí vzhled lokomotivy 230.072 - dne 19. 6. 1993 vyjela z Obřanského tunelu a její strojvedoucí sledoval znak vjezdového návěstidla stanice Brno-Maloměřice. Foto Jaroslav Valeš





Už přelakovaná a už zase vizuálně zchátralá 230.072 zapřahá 5. 1. 2007 mezistátní rychlík R 272 Vídeň - Brno v Břeclavi. Pozorováno z přechodové lávky v Břeclavi, snesené o rok později. Foto Lajos





Maloměřické "laminátky" bývaly tváří osobních vlaků - ale i rychlíků - na několika typických vozebních ramenech a podle toho vypadalo i jejich personální obsazení a začlenění do oběhů. S ohledem na hlavní roli maloměřického depa v nákladní dopravě bývaly tamní "laminátky" pro osobní vozbu doma spíše v depu na brněnském dolním nádraží, kterému zůstala zase osobní doprava. To platilo pro vlaky do Břeclavi, Bratislavy (hl. stanice i Nového Mesta), Tišnova, Žďáru nad Sázavou, Havlíčkova Brodu anebo Kutné Hory hl. n. Pro tento účel se vybíraly určité stroje, které se pak dlouhodobě turnusově nasazovaly a podle toho i vypadaly. Oproti většině mašin ve směnném obsazení v nákladní dopravě šlo o vypucované a nezřídka i vyzdobené stroje. Na přelomu 80. a 90. let takto byly známé především lokomotivy S 489.0 (230) č. 063, 067, 070, 081, 093 a 103 - přičemž se tato se sestava obměňovala. V předchozích dílech jsme rovněž zmínili službu v LD Jihlava, kde po dlouhá léta probíhalo obsazení maloměřických lokomotiv na kutnohorském rameni. Na vlacích osobní dopravy však už koncem 70. let nastoupily nové stroje řady S 499.02, nebo-li "plecháče". Osobní vozba však bývala personálně pokryta i z Maloměřic, ovšem zpravidla v menší míře. Pokud byly vyjmenovány "dolňácké laminátky" na přelomu 80. a 90. let, vzpomeňme i ty "majlontské" - 230.027, 230.091 a 230.094, které kromě osobních vlaků od Tišnova po Břeclav vozily např. i ranní rychlík do Bratislavy. Konec tomuto způsobu vozby učinilo rozdělení ČSD, přesněji konec platnosti starého GVD 1992/93 k 22. 5. 1993 a o dva roky později pak etapovitý příchod řady 242 z jihu a západu Čech. K rozšíření působnosti tehdy již řady 230 v DKV Brno došlo nejprve v roce 1995, kdy se dokončila elektrizace jednokolejky do Přerova a na několika výkonech do Vyškova našly uplatnění i popisované stroje. Netrvalo dlouho a od ledna 1999 byla v elektrickém provozu koridorová dvoukolejka Brno - Česká Třebová. Na osobních vlacích z Brna do Letovic nebo Březové nad Svitavou se dočasně nasazovaly i "laminátky", tehdy turnusově 230.075 a 230.108. Na střídavé části "Ferdinandky" se laminátky v osobní vozbě běžně nenasazovaly, čestnou výjimkou býval třeba v GVD 1993/94 první osobní vlak z Hodonína do Břeclavi, kam najížděl jako souprava a šlo o náležitosti R 672 "Brněnský drak" z Břeclavi do Karlových Varů - to o víkendech vozili strojvedoucí LD Břeclav, jejichž výkonům se budeme také někdy podrobněji věnovat.




Setkání lokomotiv 230.073 ČSD a 1063.003 ÖBB v Břeclavi dne 29. 6. 1989. Vídeňská dvoufrekvenční "žehlička" tehdy dorazila ještě přes ostře střeženou železnou oponu, což se za půl roku nečekaně změnilo. Zajímavý je vzhled "laminátky", která se krátce před tím vrátila ze ŽOS Vrútky ještě v tradičním "polomáčeném" nátěru, který už měl patřit minulosti, ale nesla již odlévané tabulky s novým označením a na bocích pod nimi bylo ještě ručně psáno staré označení.
Foto Jaroslav Valeš





Jaro se 11. 4. 2000 jen pomalu probouzelo k rozpuku u Dolních Louček na kraji Vysočiny, kudy zrovna projížděl nákladní expres s lokomotivou 230.073. Foto Lajos






Čelní portrét lokomotivy 230.075 před halou depa Brno-Maloměřice dne 20. 6. 1999. Snímek vznikl v době, kdy turnusově vozila osobní vlaky z Brna údolím Svitavy do Letovic a Březové. Foto Lajos






Lokomotiva S 489.0076 minula 12. 8. 1986 kostelík a lávku v brněnských Obřanech a záhy vjela do tamního krátkého tunelu.
Foto Jaroslav Valeš





Zajímavé podvojné označení lokomotivy 230.076 - na víku má ještě sítotiskem provedený nápis z doby přechodu na nové označení, na trubkových konzolách je už nepoměrně širší odlévaná tabulka. V májový den 11. 5. 1995 odjížděla od Dobronína k Jihlavě, na postrku těžkého uhelného vlaku pracovala 230.024. Foto Lajos






Roku 1996 byla 230.076 teprve druhou ''laminátkou'', která po 230.016 obdržela tento u nás dosud neobvyklý typ nátěru. V klasickém schématu došlo k náhradě tmavé rumělky červené oranžovou a tmavě žluté krémovou - v zásadě tak byl docílen nátěr řady E 42 pro bulharské dráhy BDŽ. Dne 1. 7. 2008 stála vedle 230.064 v kolejišti OKV Břeclav. Foto Lajos






K osobní dopravě a tedy výkonům s dosažitelným stálým strojním a personálním obsazením, patřívaly i lehké sběrné vlaky (též "rakety" či "rychloběžky") anebo poštovní rychlíky. Tyto výkony byly zařazeny do oběhů osobní dopravy a bylo by škoda je nevzpomenout. Určitě neušlo pozornosti mnohých, že na rovinatých tratích Brno - Břeclav - Bratislava nemohla řada S 489.0 (230) plně využít převažující traťové rychlosti 120 km/h. I to bylo důvodem přesunu prototypů řady 263 a kompletní šestice "plecháčů" řady 242 z DKV Jihlava do DKV Brno v roce 1995 a jejich turnusového zařazení namísto řady 230. Z tohoto období pochází dnes již pozapomenutá kapitola, kdy se v rámci vzájemné vyrovnávky výkonů lokomotiv ČD a ŽSR od podzimní změny GVD 1995/96 nasadily brněnské "laminátky" (230.071, 073, 075, 076, 084, 102 a později prostřídané stroj 230.029, 045 a 066) v obězích RD Bratislava. Do konce starého GVD k 1. 6. 1996 vozily osobní vlaky do Trnavy, Štúrova a Břeclavi, kde se podle potřeby prováděla výměna. Dalšími vzájemnými přesuny, kdy část řady 230 odešla do tehdejšího DKV České Budějovice a naopak z jihozápadu přicházely další stroje řady 242, bylo dosaženo prakticky úplného vytlačení "laminátek" z osobní vozby v DKV Brno. Zůstaly jim jen spíše doplňující či občasné výkony anebo záskoky za turnusové stroje - byť za cenu prodlužování jízdních dob, neboť jízdní řády už počítaly s vyšší rychlostí. Kupodivu to asi nijak nevadilo při vozbě sezonního rychlíku č. 1278/1279 "Saxonia" v letech 1996 až 2000. Tehdy jej řada 230 vozila od již ojedinělého přepřahu v Kutné Hoře hl. n. až za dunajský most do maďarské pohraniční stanice Komárom. To byl poslední výraznější opus "pomalých laminátek" v dálkové dopravě. Snad poslední známý výkon byla doprava tří párů rychlíků Brno - Vídeň, které měly od GVD 2005/2006 vozit "Taurusy" řady 1116 ÖBB, ale protože se nepodařilo dokončit jejich schválení provozu do Brna, na vnitrostátním úseku je nahrazovala právě řada 230. A dělo se tak ještě týden po 1. 12. 2007, kdy už náležela novému dopravci ČD Cargo. Ovšem i po té bylo, ovšem již ojediněle, možné spatřit řadu 230 na osobních vlacích okolo Brna.




Stroj S 489.0077 se v roce 1968 stal aktérem nehody přímo v obvodu depa Brno-Maloměřice, kdy do haly rychle vjela jedna sesterská lokomotiva, došlo k poškození S 489.0083 a S 489.0033 (tato byla první zrušenou vůbec) a uvedená S 489.0077 byla nárazem vystrčena zavřenými vraty do přesuvny. V potemnělý podzimní den 22. 11. 1991 přijížděla do Žďáru nad Sázavou. To se její služba blížila ke konci. Později byla dlouhodobě odstavena v ŽOS Šumperk, opravy se již nedočkala a na základě rozsáhlé koroze a nekompletnosti tam byla nakonec i rozložena. Foto Lajos





Lokomotiva 230.078 zastavila 11. 9. 1995 kvůli křižování s osobním vlakem (vedla jej 263.002) v odbočné stanici Dobronín na jednokolejce Jihlava - Havlíčkův Brod. Foto Lajos





Lokomotiva 230.079 vykonává přípřež "žehličce" 210.023 v čele manipulačního nákladního vlaku Brno - Žďár nad Sázavou a 8. 8. 1993 byla zachycena mezi stanicí Řikonín a tamním viaduktem. Foto Lajos





Barevně sladěná přípřež lokomotiv 230.079 + 230.001 veze 21. 7. 1995 prázdné patrové vozy pro přepravu osobních automobilů od Ostrova nad Oslavou ke Žďáru nad Sázavou. Foto Lajos





"Laminátky" 230.080 + 230.104 vyjely 10. 4. 1990 z Husovického tunelu v Brně a míří k dnešní zastávce Brno-Lesná. Foto Lajos





Kdysi původem plzeňská S 489.0080 (230.080) přejíždí 11. 4. 2000 s prázdnými sypáky mohutný oblouk Mostu míru na Dolních Loučkách





Konec těmto ojedinělým výkonům učinilo oddělení osobní a nákladní dopravy Českých drah v závěru roku 2007. Tehdy byly všechny "laminátky" řad 230 a 240 vloženy do dceřiné společnosti ČD Cargo a naopak "plecháče" řady 242 opustily tehdy už jen zbytek výkonů v nákladní dopravě, čímž vznikla určitá jednotnost, ale také jistá sterilita dříve barevnější podoby provozu našich drah.


Autor textu: Lajos s použitím podkladů Paľo Kukučíka
Autor foto: Lajos a Jaroslav Valeš


Odkazy na související články:
Padesát let "laminátek" ČSD (1)
Padesát let "laminátek" ČSD (2)
Padesát let "laminátek" ČSD (3)
Padesát let "laminátek" ČSD (4)
Padesát let "laminátek" ČSD (5)

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
rodney001
Zaslaný: 16.10.2017 15:30  
Založený: 22.03.2010
Miesto:
Príspevkov: 79
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (6)
Lajosi, tohle je velice povedene a kvalitni cteni, smekam pred Tebou... :super2: :super2: :super2:
Chtelo by to jeste knizni podobu,protoze tolik usili nesmi vyjit nazmar.
Pro priznivce tezke hudby je tady taky pocta pro laminatky od ceske kapely Umbrtka - Laminátka:
>>odkaz (https)<<
ceece
Zaslaný: 17.10.2017 9:24  
Založený: 24.10.2012
Miesto: Pieščany
Príspevkov: 1455
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (6)
Opäť sa roztápam pri počítači - fantastický článok :number one: :emo37: :klanacka:
Trakia
Zaslaný: 17.10.2017 20:19  
Založený: 24.11.2015
Miesto:
Príspevkov: 45
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (6)
Fajný článek, fajné fotky. :number one:
lajos
Zaslaný: 18.10.2017 17:12  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 10223
 Re: Padesát let "laminátek" ČSD (6)
Díky :papa: :klanacka: přístě dáme zase další dvacítku od 081 do 100
cas


Klement
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
sledovacka-hkv.webnode.sk

KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 12 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 2

Registrovaných: 0
Anonymných: 12

Viac ...