Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Fotoprofil > 60 let lokomotiv řady T 47.0 - druhá série (1. díl)

60 let lokomotiv řady T 47.0 - druhá série (1. díl)

 
Významného jubilea, neskutečných 60 let od dodání a zahájení provozu, si letos připomínáme u úzkorozchodných motorových lokomotiv řady T 47.0, dnes 705.9. Zatímco první šestikusová série z let 1954 - 1955 zasáhla do provozu jen v Jindřichově Hradci, početnějších 15 lokomotiv už zásadně ovlivnilo provoz na ostatních úzkokolejkách v provozu tehdejších ČSD.

 















Hned úvodem je třeba sdělit, že tématu skutečných legend úzkého rozchodu ČSD jsme se věnovali už několikrát a v zásadě nepřinášíme nic nového, či zásadního. O řadě T 47.0 už toho bylo napsáno tolik, že něco nového a neotřelého lze jen sotva. Okolnosti vzniku těchto vozidel jsme uvedli zde 60 let lokomotiv řady T 47.0, provoz v Jindřichově Hradci byl pak velmi barvitě zpracován v těchto (Lokomotivy T47.0/705.9 ČSD a ČD v Jindřichově Hradci (1. část) a Lokomotivy T47.0/705.9 ČSD a ČD v Jindřichově Hradci (2. část)) příspěvcích. V počátcích našeho webu se řadou T 47.0/705.9 zabýval i Paľo Kukučík(Úzkorozchodné rušne radu T 47.0 / 705.9 (časť prvá) a Úzkorozchodné rušne radu T 47.0 / 705.9 (dokončenie)). V tomto pojednání se zaměříme jednak na technickou část a pak vzpomeneme všechna působiště, aby byl obraz provozu trochu úplnější. A abychom nezůstali jen v dimenzích někdejšího Československa, krátká zmínka bude patřit také exportní verzi TU 3 pro tehdejší Sovětský svaz a jeho železnice SŽD.





Lokomotiva 705.906, navenek ještě TU 47.0006, zůstala jako poslední zástupce 1. série z let 1954 až 1955 v původním stavu, ale od roku 2016 je pro závažnou poruchu naftového motoru neprovozní. Takto vypadala 4. ledna 1997, odstavená jako provozní záloha před remízou depa v Jindřichově Hradci. Foto Lajos




Nabyté zkušenosti z konstrukce, výroby a vlastního provozu vedly k modifikaci další lokomotiv řady T 47.0. Ta první z let 1954 - 1955 je někdy označována buď za první, nebo též prototypovou. Novější stroje jsou rozeznatelné od pohledu - přibyly pravé dveře na stanoviště, dveře do služebního oddílu nejsou čtyřdílné, ale jen dvoudílné, sání vzduchu do strojovny není tvořeno listovými žaluziemi, ale síťovinou a dolní otvory sání chladicího vzduchu pro trakční motory již nebyly řešeny podélnými výřezy ve čtvercových rámech, ale kruhovými otvory, vyplněnými rovněž síťovinou. Změn doznaly pulty na stanovištích strojvedoucího, ještě markantnější rozdíly spočívají v elektrické části. Tam přišel nový typ trakčních motorů i trakčních generátorů. A omladila se i regulace výkonu naftového motoru. Zatímco první série měla ještě elektropneumatickou regulaci prostřednictvím pneumatických válečků, provázenou ráznější změnou otáček motoru, druhá měla již elektromechanické ovládání s plynulejším chodem. V zásadě tato inovace odpovídala změnám, které se souběžně aplikovaly na motorových vozech řady M 262.0 - a to jak u starší I. a II. série z let 1949 až 1953, tak mladší III. série z let 1958 až 1960. Řešitelem a výrobcem jejich elektrické výzbroje byl jeden a tentýž podnik - ČKD Praha. Druhá série měla též nepatrně delší skříň, hmotnost se zvýšila ze 30,5 na 32 tuny a rychlostní maximum stouplo ze 40 na 50 km/h.




Ze snímku lokomotiv 705.911 a 705.905, které se 24. září 1992 křižovaly v Kunžaku na novobystřické trati, jsou patrné některé vnější rozdíly mezi provedením 2. a 1. série řady T 47.0. Foto Lajos




Druhá série řady T 47.0 byla objednána spisem Ministerstva dopravy č. j. 38.084/57 z 17. 7. 1957. Některé prameny uvádějí, že se kvůli rozdílům zvažovalo i nové řadové označení T 47.1, ale nakonec zůstalo při starém - ostatně obdobně tomu mělo být u mladší a výrazně odlišnější třetí série řady M 262.0, na jejíž trakční bázi vlastně tyto lokomotivy vyrostly a proto jsou zde uváděny. Protože tehdy nových strojů první série řady T 47.0, prezentovaných v letech 1955 a 1956 na brněnském veletržním výstavišti, si povšimli i zástupci SŽD (Sovětské státní železnice), objednaly si celkem 50 lokomotiv (10 + 40 ks), kterým přidělily řadové označení TU 3. Nakonec však bylo byla pětice lokomotiv ze druhé série uvolněna ve prospěch ČSD, a tak se do Sovětského svazu v letech 1957 až 1958 vyvezlo celkem 45 lokomotiv a ČSD jich od léta 1958 do ledna 1959 uvedly do provozu celkem 15.




Intervaly výrobních a provozních čísel byly následující (pro úplnost je zahrnuta i první série):


Tabulkový přehled lokomotiv původní řady T 47.0, později 705.9. Data převzetí ružomberských lokomotiv se rozcházejí, zcela jistě však byl časový rozdíl mezi úředním převzetím ve výrobním podniku, expedicí a uvedením do provozu - lokomotivy čekaly na dokončení rekonstrukce "Korytničky"




První čtveřice lokomotiv T 47.007 až 10 směřovala v červnu 1958 do odlehlého Frýdlanstkého výběžku - ostatně téměř všechny úzkorozchodky se nacházely v příhraničí s vším nedobrým, co k tomu v poválečném období náleželo. Jejich působištěm byla 10 km dlouhá trať z Frýdlantu v Čechách do Heřmanic v Čechách, která se ještě lomila úvratí v Dětřichovicích. Lokomotivy náležely do tehdejší Ústecké dráhy ČSD, LD Liberec a zázemí měly ve strojové stanici Frýdlant v Čechách, kde byla nejen splítka úzkého a normálního rozchodu, ale třeba i točna pro oba rozchody. Těžkými osudy zmítaná dráha byla otevřena roku 1900 a protože se počítalo s napojením na železnice v blízkém Sasku, měla pro zbytek tehdejšího Rakousko-Uherska atypický, tzv. saský rozchod 750 mm. Takto byly upraveny i nové lokomotivy. Po druhé světové válce, kdy se kraj po odsunu obyvatel německé národnosti nově osídloval, zde byl dokonce dvakrát dlouhodobě zastaven provoz a ke druhému obnovení došlo jen rok před dodávkou nové řady T 47.0. Ty zde v plném poštu nesloužily dlouho, již záhy byla odeslána T 47.009 do Jindřichova Hradce a T 47.007 do Ružomberka. Naopak park krátce roku 1965 doplnila doposud tamní T 47.019. Po zastavení provozu do Korytnice přešla do Frýdlantu ještě i T 47.020. Provoz na "Heřmaničce" však tyto stroje příliš dlouho neudržovaly, protože trať nebyla v dobrém technickém stavu a hlavně spadala do usnesení XIV. sjezdu KSČ v roce 1971, které posvětilo rušení tzv. nerentabilních tratí ČSD. A tak se mimo jakékoliv obvyklé termíny přelomu grafikonu, nebo jeho pravidelných změn, dne 13. ledna 1976 vypravily poslední ranní vlaky a odpolední již nevyjely. Oficiálně se provoz ukončil k 1. 3. 1976. Lokálka byla zrušena, a po více než dvaceti letech snesena. Teprve se zpožděním se nevyužité lokomotivy odvezly do Jindřichova Hradce a to přes šumperské dílny. Lokomotiva T 47.010 byla v takovém stavu, že se zrušila a v ŽOS Šumperk sešrotovala. Dnes se o pozůstatky této zapomenuté železnice stará spolek Frýdlantské okresní dráhy.





Výřez z mapky sítě ČSD, vkládané do úředního vydání jízdního řádu. Uprostřed Frýdlanstkého výběžku je tenkou a přerušovanou čarou zakreslena trať 3e - tedy úzkorozchodná trať Frýdlant v Čechách - Heřmanice v Čechách. Repro Lajos





Ukázka jízdního řádu "Heřmaničky" v období GVD 1974/1975, kdy na ní bylo zavedeno šest párů osobních vlaků, vedených každý den. Repro Lajos





Nové lokomotivy T 47.007, 08 a 09 v červnu 1958 právě dosedly na koleje úzkého rozchodu ve frýdlantském depu, které bylo vybaveno splítkou rozchodů 1435 mm a 750 mm a to včetně točny. Obrázek vyšel na pohlednici PSHŽD. Repro Lajos





Jedna z frýdlanstkých lokomotiv řady T 47.0 jede v roce 1958 s archaickými vozy po kolejích saského rozchodu do Heřmanic v Čechách. I tento obrázek ze sbírky Ladislava Crhy vyšel na pohlednici PSHŽD. Repro Lajos






Takto zevrubně o pohnuté historii "Heřmaničky" pojednával časopis Dráha. Za zmínku stojí, že krátce po otištění došlo ke snesení svršku dávno opuštěné a mnohými i zapomenuté dráhy. Od vydání článku už uteklo více času, než kolik se v roce 1996 připomínalo. Repro Lajos




Trojice lokomotiv T 47.011, 12 a 15 měla spíše doplňující charakter a byla přidělena do Plzeňské dráhy ČSD, Pobočného lokomotivního depa Veselí nad Lužnicí a jmenovitě strojové stanice v Jindřichově Hradci. Jezdily jak na jižní, 33 km dlouhé větvi do Nové Bystřice z roku 1897, tak na frekventovanější, 46 km dlouhé severní trati do Obrataně, otevřené roku 1906. V Obratani navazovala na trať tzv. Českomoravské transverzální dráhy, takže nevedla řídce osídleným pohraničím a divokou přírodou, jako její o dekádu starší sesterská trať. Nasazení do provozu mělo vliv na brzké ukončení parního provozu, ale také provozu motorových vozů řady M 21.0. Jindřichův Hradec se stal později domovem bývalých frýdlantských a ružomberských lokomotiv, které postupně sloužily pod vlastnickými značkami ČSD, ČD a od roku 1998 JHMD.





Mapka sítě ČSD hezky zakresluje vedení obou větví jindřichohradeckých úzkorozchodek. Repro Lajos





Jízdní řád na "Bystřičce" býval po dlouhá léta méně, než skromný. Takto vypadal provoz v GVD 1974/1975, ale podobně tomu bylo i na počátku 90. let. Repro Lajos





To jízdní řád "Obrataňky" ve stejném období GVD 1974/1975 vypadal jako obvyklá nabídka lokálky v provozu ČSD. Repro Lajos





Lokomotiva 705.909 se po původním působení ve Frýdlantu poměrně brzy přestěhovala do jižních Čech. A takto se 26. 1. 1996 prezentovala před halou v Jindřichově Hradci, které bylo tehdy pracovištěm DKV Tábor. Foto Lajos





Mezi tankovací stanicí a remízami jindřichohradeckého depa se 2. října 1994 stály lokomotivy 705.911 a 705.920, které jako první nesly obnovený klasický nátěr z výroby. Foto Lajos




Další čtveřice lokomotiv T 47.013, 14, 16 a 17 byla přidělena Ostravské dráze, do PLD Krnov a skutečným domovem byla strojová stanice Osoblaha. Ta byla oproti ostatním výjimečná i tím, že se nacházela až na konci této železnice, zatímco jinde byla depa v přípojných stanicích. Dodnes, třebaže méně než skromně, žijící "Osoblažka" vznikla jako nouzové řešení, když nebyla udělena koncese na stavbu dráhy normálního rozchodu z Osoblahy k trati Moravskoslezské ústřední dráhy. Přípojným bodem se nakonec stala Třemešná ve Slezsku (uvádíme nynější názvy, ovšem tehdy šlo o takřka výhradně o německojazyčnou oblast) a provoz na 20 km dlouhé trati začal v prosinci 1898 - tedy před rovnými 100 lety. I tam krátce po nástupu řady T 47.0 skončil parní provoz, stejně jako nasazení řady M 21.0. Zvláštností osoblažských lokomotiv bylo a dosud to vlastně platí, že po celou dobu sloužily jen na svojí domovské dráze. Naopak se tam podle potřeby zapůjčovaly lokomotivy odjinud. Zdejší stroje se pryč odvážely jen za účelem oprav do dep v Krnově, později v Olomouci a do dílen. Takto se do depa JHMD v Kamenici nad Lipou dostala 705.913, jediná se značkou ČD, která byla po vzoru tamních lokomotiv modernizována. Po zastavení provozu na "Korytničce" a "Heřmaničce" v polovině 70. let a pronájmu a záhy odprodeji jindřichohradeckých tratí v letech 1997 a 1998 zůstala "Osoblažka" poslední úzkorozchodnou dráhou v provozu státních drah - provozování dopravy ve veřejném závazku zajišťují ČD, dráhu od roku 2003 resp. 2008 provozuje SŽDC. Bohužel v posledních letech rozsah dopravy znatelně poklesl, trojice lokomotiv se pro závažné poruchy odstavila (705.916 je muzejním exponátem v Lužné u Rakovníka, 705.917 stojí v Třemešné a v létě 2016 odstavená 705.914 je v Osoblaze) a zajištění provozu spočívá na jediné lokomotivě 705.913, která se poměrně často musí nahrazovat autobusy.





Lokálka Třemešná ve Slezsku - Osoblaha protíná prakticky celý Osoblažský výběžek. Zde je zakreslena pod kódem 29g, později 296 a dnes 298. Repro Lajos





Ukázka jízdního řádu "Osoblažky" v období GVD 1988/1989, tedy v době, kdy vstupovala do 90. roku svého provozu a hlavně, kdy podstupovala náročnou opravu svršku. Repro Lajos





Přefocený plakát - na unikátním snímku Ing. Zdeňka Beka z června 1984 jsou na konečné v Osoblaze zachyceny všechny čtyři tamní lokomotivy, zleva TU 47.0013, 016, 017 a 014. Takové setkání bývalo spíše vzácností, málokdy byly všechny stroje spolu a v provozním stavu. Repro Lajos





Lokomotiva 705.917 stojí na stejném místě, jako na plakátu - ale o 11 let později, 24. ledna 1995 a sama. Ve slunné poledne vyjížděla na svoji odpolední rundu vlaků. Foto Lajos





K zázemí osoblažských lokomotiv náleží i tankovací stanice, situovaná v přípojné stanici Třemešná ve Slezsku, což usnadňuje doplňování pohonných hmot po síti normálního rozchodu. Odpoledne 17. září 1995 dobírá naftu lokomotiva 705.914 a kapka nafty padne i do nádrže přípojného vozu řady Balm/ú, aby bylo čím naplnit teplovzdušný agregát pro chladná rána právě končícího léta. Foto Lajos





Dnes již mnohými zapomenutou je někdejší lázeňská železnička z Ružomberku do Korytnice. Tato 23 km dlouhá údolní dráha z roku 1908 se roku 1958 stala domovem posledních dodaných lokomotiv T 47.018 až 21. Nové stroje musely dokonce čekat na úpravu svršku, než mohly být nasazeny do běžného provozu, kde nahradily parní lokomotivy řady U 37.0 - stalo se tak v únoru 1959. Nové stroje byly přiděleny tehdejší Košické dráze, byly ve stavu PLD Vrútky a zázemí měly přímo v Ružomberoku. Ani tam nezůstalo původní kvarteto dlouho pohromadě, neboť roku 1965 přešla T 47.019 přes Frýdlant do Jindřichova Hradce. Provoz zbyl na bedrech ostatních tří lokomotiv. Bohužel, v duchu svojí doby, byl na konec starého GVD 1973/1974 naplánován konec provozu na korytnické trati. Mělo se tak stát v sobotu 25. května 1974. Ale nestalo, i když dobové jízdní řády už ukazují prázdné tabulky s textem doprava t. č. zastavena. Na poslední chvíli se díky nemalému politickému vlivu podařilo Svazu československých protifašistických bojovníků prosadit oddálení konce o několik měsíců. Na léto 1974 totiž připadalo kulaté 30. výročí Slovenského národního povstání, v němž tato železnice sehrála svoji roli, dokonce byla jeden čas přetnuta pomyslnou hranicí a na jednom konci byla německá armáda a blízko hor se drželi povstalci. Provoz na "Korytničce" skončil až s nástupem zimního jízdního řádu, 28. září 1974. Trať byla zrušena a brzy snesena, na její likvidaci se používala lokomotiva T 47.020. Ta si ještě stihla zajezdit na "Heřmaničce", zatímco dvě sestry T 47.018 a T 47.021 přešly ještě na konci roku 1974 do Jindřichova Hradce.




Na vnitřní straně obálky jízdního řádu ČSD 1967/1968 byla spíše schématicky zakreslena trať 40c Ružomberok - Korytnica kúpele, orientovaná na jih a proti svahům Veľké Fatry a Nízkých Tater. Repro Lajos





Jízdní řád "Korytničky" z GVD 1967/1968 vypadal velmi slušně - rozhodně nešlo o trať s občasným provozem. Repro Lajos





Smutně vyhlížející tabulka jízdního řádu korytnické trati z GVD 1974/1975. Spíše kuriozita, protože ve skutečnosti se tam ještě čtyři měsíce po jeho vydání jezdilo a teprve od 29. 9. 1974 se zdejší doprava (navždy) zastavila. Repro Lajos





Lokomotiva TU 47.020 se roku 1971 chystá k odjezdu z Liptovské Osady do Korytnice. V pozadí je patrná hrázděná stavba depa. Sbírka Lajos





Poslední vyrobená lokomotiva TU 47.021 veze 14. 5. 1974 poblíž zastávky Patočiny, poblíž konečné Korytnice, osobní vlak Os 20306 do Ružomberka. V květnu 1974 měl zdejší provoz podle původního plánu skončit. Foto Ondřej Řepka





Lokomotiva TU 47.018 postávala 18. 11. 1974 před remízou strojové stanice Ružomberok. Tehdy už skoro dva měsíce bez práce, jen jedna z nich se ještě používala ke smutnému účelu a to odvozu demontovaného svršku svojí kmenové dráhy. Foto Ondřej Řepka




Jak už bylo předesláno, v letech 1957 až 1958 vyrobila libeňská lokomotivka celkem 45 ks téměř identických lokomotiv řady TU 3 pro SŽD. Byly upraveny na rozchod 750 mm a lišily se např. jednodílnými dveřmi služebního oddílu, nebo typem samočinného spřáhla. První z nich (TU 3-001) vykonala v květnu 1957 sérii zkoušek na obrataňské trati, které se konaly v režii výrobce a Výzkumného ústavu dopravního. Nové stroje byly rozmístěny na tratích jak v centrálním Rusku, tak i na Ukrajině či pobaltských svazových republikách. Některé z nich později přešly na pionýrské železnice, kde se pod dohledem železničářů zaučoval železniční dorost budoucímu povolání. Známé jsou železničky v Leningradu, dnes opět Petrohradu, Lvově anebo Jekatěrinburgu, nyní Sverdlovsku. Tato dráha se u nás stala velmi známou díky odprodeji provozní lokomotivy T 47.021 (705.921) v květnu 2015. Nedávno byla uvedena do původního vizuálního stavu.



Exportní lokomotiva TU 3-001 zastavila 12. 8. 1984 ve stanici Ozornaja na Leningradské pionýrské dráze. Snímek Richarda Halfara vydal Albatros klub na pohlednici. Repro Lajos





Pečlivě obnovený vzhled lokomotivy TU 3-002 na muzejní železnici v estonském Lavassaare zdokumentoval 26. 6. 2003 při svých cestách po Pobaltí Jirka Novák





Dvojice nových lokomotiv TU 3-004 a TU 3-005 se v roce 1957 nakládá v libeňské lokomotivce na plošinové vozy a čeká je daleká cesta na východ. Snímek byl přetištěn v občasníku společnosti VUZ. Repro Lajos





Odlišné barvy, dominující modrá a žlutá a státní znak na čele - to byla podoba lokomotivy TU 3-039 na dětské železnici v dnes ukrajinském Lvově, kde ji 11. 7. 1998 zachytil Pavel Bittner. Pohlednici vydala společnost KHKD Herkules. Repro Lajos





2 Nakládka předposlední lokomotivy TU 3-044 na export do Sovětského svazu v roce 1958. Snímek byl přetištěn v občasníku společnosti VUZ. Repro Lajos




Nástup řady T 47.0 znamenal brzký konec parní trakce na úzkorozchodných tratích ČSD a nedlouho po té i konec provozu motorových vozů řady M 21.0. V prvních letech znamenalo nasazení řady T 47.0 do osobní dopravy i pokles její úrovně, neboť namísto poměrně solidně vybavených motoráčků jezdily osobní vozy dávného data výroby a tomu odpovídajícího vybavení. Situace se pronikavě zlepšila v letech 1966 až 1967, kdy smíchovská ČKD Tatra vyrobila moderní vozy řady Balm/ú. Z historického hlediska byla řada T 47.0 velmi vlivná, třebaže jen v působnosti několika málo tratí úzkého rozchodu. Značně však přispěla k rozvoji motorizace jako takové - ať už směřováním vývoje u výrobce, tak jako k proměně údržbářského zázemí v domovských depech a specializaci v dílnách. Díky poměrně jednoduché koncepci byly, i přes počáteční potíže, spolehlivé a odolné. Jejich uspořádání však už nebylo po několika desetiletích provozu ideální, bylo zapotřebí inovace, která se však do počátku milénia neprovedla. Přes půl století v provozu však odjezdily v původním uspořádání. V roce 60. výročí od jejich dodání však už není v provozu žádná z nich, jen čtyři modernizované stroje u JHMD a jediná, poslední u ČD. To je, s ohledem na dobu vzniku a tehdejší zkušenosti určitě velmi dobré vysvědčení.





Text: Lajos, foto: Ondřej Řepka, Ladislav Budín, Jirka Novák a Lajos



V dalších pojednáních si připomeneme jednotlivé lokomotivy, dodaných k ČSD.



Použité prameny a literatura:
- Karel Just - Motorové lokomotivy na úzkorozchodných tratích ČSD, Vydol Litoměřice 2008
- časopis Dráha 10/1998, 7/2017
- příležitostný spis k 90. výročí zahájení provozu na trati Třemešná ve Slezsku - Osoblaha (1988)

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
Jarda
Zaslaný: 23.04.2018 18:02  
Založený: 09.06.2014
Miesto: Most
Príspevkov: 579
 Re: 60 let lokomotiv řady T 47.0 - druhá série (1. díl)
Tak tohle je fakt dobý. :number one: Moc parádně zmapovaný včetně dobových a neokoukaných fotografií. :klanacka: Díky. :emo03:
cermip
Zaslaný: 25.04.2018 11:03  
Založený: 14.12.2011
Miesto:
Príspevkov: 117
 Re: 60 let lokomotiv řady T 47.0 - druhá série (1. díl)
Taktiez diky za super clanok :klanacka: :klanacka:
denda60
Zaslaný: 30.04.2018 8:35   Upravený: 30.04.2018 8:36  
Založený: 27.01.2013
Miesto:
Príspevkov: 290
 Re: 60 let lokomotiv řady T 47.0 - druhá série (1. díl)
Pěkné s cennými fotkami :number one:

Jen malé doplnění: Podle mých údajů byly slovenské mašiny dodány 21.1.1959 (stroj 021 pak 30.1.1959).
Ke stroji 020 mám uvedeno, že koncem roku 1976 přišel z Ružomberoku, kde pomáhal i při snášení trati do Korytnice, do Frýdlantu v Čechách. Tam stál až do roku 1980, kdy byl převeden do JH.
volod
Zaslaný: 01.05.2018 21:42  
Spolupracovník
Založený: 16.02.2010
Miesto: Bratislava
Príspevkov: 20912
 Re: 60 let lokomotiv řady T 47.0 - druhá série (1. díl)
Dnes bola nasadena modra T47.015 na zmiesanom vlaku Balm/u a rumunsky zatvoreny podvozkovy vozen na bicykle.....a samozrejme aj hranate nevkusne "ponorky" M27...
cas


Zdenka
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 47 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 4

Registrovaných: 0
Anonymných: 47

Viac ...