Obrazom aj slovom > Z tratí ŽSR a SŽDC > Poslední ''lochneska'' řady 451 dojezdila
Poslední ''lochneska'' řady 451 dojezdila
Není účelem tohoto pojednání shrnovat historii prvních elektrických jednotek, které ovlivnily podobu příměstské dopravy nejen v okolí velké Prahy, ale též na Ostravsku, okolo Košic, spíše epizodně okolo Ústí nad Labem a novodobě krátce též na Hané. Tím se podrobně zabývaly tyto materiály. Moje toulky časem : Elektrické jednotky řady 451 a 452 (1. část) a Moje toulky časem : Elektrické jednotky řady 451 a 452 (2. část). Cílem příspěvku je jednak připomenout okamžik, kdy poslední provozní jednotka, tvořená elektrickými vozy 451.025/451.026, obsloužila příměstskou linku z Prahy-Libně do Roztok nad Vltavou. To se stalo v pátek 10. srpna a hned o den později se vysloužilá jednotka vydala na poslední cestu vlastní silou do depozitáře NTM v Chomutově - spolu s muzejní jednotkou EM 475.1045/EM 475.1046 a obsazena cestujícími.
Z tvarově velmi výrazných a specifických vozidel se staly doslova legendy. Překročily svoji plánovanou životnost a snad i původní záměry. Toto ohlédnutí budiž poněkud subjektivním pohledem autora, který se s nimi řadu let setkával. Fotograficky je nijak zvlášť nevyhledával, snímky vznikaly spíše náhodně, příležitostně a na různých místech. A podle tohoto klíče byl zvolen výběr fotografií a jejich řazení. O existenci těchto jednotek jsem se dověděl na podzim roku 1987, při pohledu na televizní záběry nehody u odbočky Záběhlice. Trvalo to několik let, než se naskytla první možnost uvidět už tehdy letité vozidlo zblízka, i zevnitř a odzkoušet jeho pohodlí. První i další setkání nebylo nijak slavné - léty služby, náporu cestujících všeho druhu, včetně těch nepřizpůsobivých, ataku rozdivočelé omladiny při cestách z diskoték a tanečních zábav - byl dosti silně poznamenán interiér. Zašlé obložení, matnoucí kování, malůvky, vyryté obrázky, počínající "umění" graffitti. K tomu ne moc dobře chodící okna v kombinaci kovu a plastu. Nízké opěry sedaček neskýtaly nijak velké pohodlí a to se jezdilo na delší vzdálenosti. Samotná jízda byla specifická větším množstvím hluku, který se mezi podvozky koncentroval v nízkopodlažní části, pro niž jsou dnes staré "pantografy" vynášeny pomalu do nebes. Ale moc pevná a bezpečná konstrukce to bohužel nebyla, jak se ukázalo při nehodách. Malá pevnost skříně tak mimoděk přispěla k horším následkům, bohužel i větším počtům zraněných či usmrcených osob. Tvrdý pojezd na podvozcích pensylvánského typu se jhy a listovými pružinami také nepřispíval k jízdní pohodě, zvláště v časech, kdy pojem bezstyková kolej byl znám spíše jen z učebnic. Při nevalném stavu svršku exponovaných tratí ČSD to byl opravdu zážitek, takto pravidelně cestovat. Na druhou stranu - nízký vstup, absence nástupních schodů, centrální otvírání a zavírání dveří - to značilo pohodlí i rychlost odbavení. A v zimním období bylo uvnitř "panťáků" příjemně vytopeno, neboli teplovzdušné agregáty byly opravdu účinné.
Z tvarově velmi výrazných a specifických vozidel se staly doslova legendy. Překročily svoji plánovanou životnost a snad i původní záměry. Toto ohlédnutí budiž poněkud subjektivním pohledem autora, který se s nimi řadu let setkával. Fotograficky je nijak zvlášť nevyhledával, snímky vznikaly spíše náhodně, příležitostně a na různých místech. A podle tohoto klíče byl zvolen výběr fotografií a jejich řazení. O existenci těchto jednotek jsem se dověděl na podzim roku 1987, při pohledu na televizní záběry nehody u odbočky Záběhlice. Trvalo to několik let, než se naskytla první možnost uvidět už tehdy letité vozidlo zblízka, i zevnitř a odzkoušet jeho pohodlí. První i další setkání nebylo nijak slavné - léty služby, náporu cestujících všeho druhu, včetně těch nepřizpůsobivých, ataku rozdivočelé omladiny při cestách z diskoték a tanečních zábav - byl dosti silně poznamenán interiér. Zašlé obložení, matnoucí kování, malůvky, vyryté obrázky, počínající "umění" graffitti. K tomu ne moc dobře chodící okna v kombinaci kovu a plastu. Nízké opěry sedaček neskýtaly nijak velké pohodlí a to se jezdilo na delší vzdálenosti. Samotná jízda byla specifická větším množstvím hluku, který se mezi podvozky koncentroval v nízkopodlažní části, pro niž jsou dnes staré "pantografy" vynášeny pomalu do nebes. Ale moc pevná a bezpečná konstrukce to bohužel nebyla, jak se ukázalo při nehodách. Malá pevnost skříně tak mimoděk přispěla k horším následkům, bohužel i větším počtům zraněných či usmrcených osob. Tvrdý pojezd na podvozcích pensylvánského typu se jhy a listovými pružinami také nepřispíval k jízdní pohodě, zvláště v časech, kdy pojem bezstyková kolej byl znám spíše jen z učebnic. Při nevalném stavu svršku exponovaných tratí ČSD to byl opravdu zážitek, takto pravidelně cestovat. Na druhou stranu - nízký vstup, absence nástupních schodů, centrální otvírání a zavírání dveří - to značilo pohodlí i rychlost odbavení. A v zimním období bylo uvnitř "panťáků" příjemně vytopeno, neboli teplovzdušné agregáty byly opravdu účinné.
První "štací", kde jsem se s elektrickými jednotkami řady 451 setkal, byla trať z Prahy do Berouna. Tehdy snad všechny osobní vlaky v této relaci vyjížděly ze stanice Praha-Smíchov. Cesta na konci porevolučního jara roku 1991 byla spojena s cestou na Berounku, k lomu Malá Amerika a pak ke Křivoklátu. Tak 20. 6. 1991 vznikl čelní portrét "hlavy" 451.010 v Berouně. Dál na Plzeň už nejezdily, nemohly, ještě na katastru města Beroun, v Králově Dvoře, je od roku 1987 styk rozdílných napěťových soustav
Zadní část osobního vlaku z Berouna do Prahy se 20. 2. 1993 vzdaluje ze zastávky Praha-Velká Chuchle, umístěná na dohled od vyhlášeného dostihového závodiště. Na snímku je vůz 451.092. Větší počet kolejí je dán dvojicí vnějších traťových kolejí, vedených z Prahy-Radotína k Odb. Tunel a pak na tzv. Most inteligence, po němž se odvádí nákladní doprava od Plzně do Prahy
Zdvojené soupravy bývaly na denním pořádku, mnohde by čtyřdílná jednotka zdaleka nestačila. Odpoledne 20. 2. 1993 si na Smíchově odpočinula jednotka 451.052/451.008, uvedená do tradičního modro-sivého nátěru - v té době jich bylo ještě velmi málo a oválný emblém ČSD dostalo jen několik
U prodloužené části 1. nástupiště stanice Praha-Smíchov stála 20. 1. 1994 elektrická jednotka 451.045/451.046, řečená "Talgo". Později též "Berounka". Vyznačovala se přiřazením dalších dvou vložených vozů řady 051 a tak po rovinaté berounské trati jezdila kapacitně odpovídající šestivozová jednotka
Tatáž jednotka, ale z druhé strany a krátce po hlavní opravě v Šumperku - na jaře 1996 tam byla opatřena nátěrem, který nosily první jednotky, než došlo ke změně. Bohužel, čela pěkně vybarvené jednotky se neobešla bez "slintáků", které měly podle odpovědných úředníků zvýšit výraznost vozidla v kolejišti. V deštivý letní den 12. 7. 1996 vidíme čelo dnes muzejní (a znovu tradičně čtyřdílé) jednotky 451.046/451.045 během obratu v Berouně
Další virtuální exkurzi s působením a setkáváním se starými elektrickými jednotkami začneme už na pražském hlavním nádraží. Postupná dostavba nových nástupišť mimo dvojitou Bondyho halu totiž umožnila zavedení většího počtu vlaků až sem, bez jejich nutného ukončení na předměstí metropole kvůli malé kapacitě. Tak 20. 6. 1993 vznikl snímek jednotky 452.001/452.002 u zbrusu nového 5. nástupiště, vedle nějž se teprve budovala další nová
Vozidlo podobného čísla, ale jde o první sériovou jednotku 451.002/451.001, která v poněkud tmavější verzi svého původního nátěru čekala 25. 2. 2010 na odjezd odpoledního vlaku do Strančic
Několik málo jednotek řady 451 se dočkalo i nového korporátního nátěru ČD, jinak všeobecně neoblíbeného "Najbrtu". Elektrický vůz 451.095 se v něm 25. 2. 2010 chystal na odpolední cestu z Prahy hl. n. do Benešova u Prahy. A tímto směrem se bude ubírat i náš pomyslný směr...
V důležité přestupní stanici Čerčany vidíme po ránu 22. 9. 1992 osobní vlak do Benešova s postrkovým vozem 452.012.
Řada 452 byla vůbec hodně soustředěna na tomto rameni, kde elektrický provoz začal roku 1971
V horkém dni 1. 8. 1996 přijížděla od Prahy do Čerčan "kraslice" - neboli částečně zmodernizovaná jednotka 452.010/452.003.
V horkém dni 1. 8. 1996 přijížděla od Prahy do Čerčan "kraslice" - neboli částečně zmodernizovaná jednotka 452.010/452.003.
Její dílčí změny v interiéru dokresloval atypický nátěr skříně
V zářezu u zastávky a tehdy i traťového hradla Mrač se 20. 3. 1993 svižně prohnal osobní vlak, tvořený jednotkou 451.096/451.095. Vzniklo tehdy jen pár záběrů ve slunečném odpoledni - přetržená perforace kinofilmu pak už více nedovolila
Za dalším tradičním působením se podíváme na nejstarší pražské nádraží, Masarykovo nádraží. Odtud staré elektrické jednotky vyjížděly nejprve do Kolína a Pardubic, až v polovině 80. let to bylo možné i do Kralup, případně dál do Roudnice. Teoreticky i na Nymburk, ale s úvratí v Praze-Libni, jinak to před dostavbou Nového spojení nešlo. Během oslav 150 let parostrojní železnice v Praze se na pražské "Masaryčce" setkal oficiální čs. parní rekordman 498.106 a elektrická jednotka 451.010/451.009
Trocha symboliky na Masarykově nádraží - elektrický vůz 451.004 mezi novou generací, patrovými jednotkami řady 471 dne 22. 11. 2007. U nich je znát vývoj designu a barevného řešení
V ponurém dopoledni 20. 1. 1994 se od peronů stanice Praha-Libeň svižně rozjela elektrická jednotka s vozem 451.020 na konci. Za ním vykukuje kus správní budovy podniku ČKD Lokomotivka, kde se v té době ještě, třebaže ve velmi malém množství, vyráběly nebo modernizovaly lokomotivy
Ze silničního nadjezdu u zastávky Praha-Klánovice pozorujeme 21. 4. 1996 dvě třívozové jednotky, vedené vozem 451.035 směrem k hlavnímu městu
Půvab trojkolejky, v půli 90. let vedené z Prahy-Běchovic do Poříčan, ukazuje v dubnu 1996 obvyklá sestava dvou čtyřdílných jednotek s vozem 451.061 v čele. Určitě zaujme stará návěstní lávka pro oddílová návěstidla autobloku
Stanice Kolín bývala obratištěm mnoha vlaků s elektrickými jednotkami řady 451 od Prahy přes Poříčany i přes Nymburk. Odpoledne 30. 9. 1999 tam stála jednotka s elektrickými vozy 451.075, 065, 019 a 020
Tandem elektrických jednotek 451.062/061 a 451.039/040 projížděl 20. 3. 1994 úsekem Pardubice - Černá za Bory
Modernistická budova stanice Pardubice nad elektrickou jednotkou 451.078/077 dokresluje atmosféru nejvýchodněji položeného místa, kam po trati 1. hlavního tahu ČSD tyto vozy jezdily
Snímek vozu 451.047 vedle hradecké "čtyřky" 754.080, která 23. 2. 1994 dovezla osobní vlak z Letohradu do Hradce Králové hl. n., dokládá službu řady 451 i na východočeských jednokolejkách Pardubice - Hradec Králové a po roce 1993 i do Jaroměře
Jednotka s elektrickým vozem 451.060 se 20. 3. 1994 vydává z Rosic nad Labem do Pardubic. V pozadí je most přes Labe, kolej v popředí je trať č. 238 do Havlíčkova Brodu
Nejvýchodněji však řada 451 pronikala až do Chocně, ovšem po jednokolejkách přes Týniště nad Orlicí. Dne 31. 8. 1990 se od ještě úzkých choceňských peronů chystala k odjezdu jednotka 451.009/010, ozdobená ještě tabulkami s původním označením EM 475.1009/1010. Byl to autorův první záběr tohoto vozidla vůbec
Tento snímek by snad nestál za zmínku, kdyby nešlo o záběr osobního vlaku z Nymburka do Prahy hl. n. Zachycen byl 3. 9. 1995 u výhybny Praha-Vítkov. Dnes už těmito místy koleje nevedou, po stavbě Nového spojení je nahradila cyklostezka, vedená i blízkým tunelem
Do Nymburka jezdily elektrické jednotky řady 451 nejen přes Čelákovice a Lysou nad Labem, ale i přes Poříčany. Jednokolejkou od stanice Nymburk-město do nedalekého hlavního nádraží jede 12. 9. 1993 dnes velmi známá jednotka 451.025/026. Vpravo je vidět stoupající kolej směr Veleliby
Podstatně mladší snímek představuje jednotku 451.092/451.079 na osobním vlaku do Roudnice nad Labem při rozjezdu ze zastávky Praha-Sedlec dne 20. 5. 2016
Takto vypadal poslední pravidelný výkon elektrických jednotek řady 451/452 - městská linka z Prahy-Libně do Roztok nad Vltavou. Pod skalami, lemující úsek v údolí Vltavy, míří 20. 5. 2016 k zastávce Praha-Sedlec
Tady sice vykukuje jen čelo a zbytek kryje stín a souprava - ale takto vypadala pohotovostní jednotka 451.001/451.002 v Praze-Vysočanech. Vedle souprava s lokomotivou 362.077 a zcela vlevo motorový vůz 810.381 KŽC na lince z Prahy-Čakovic na Masarykovo nádraží
Praha a staré "panťáky" ještě na jednom důležitém místě - na Odstavném nádraží jih, kde se počátkem 70. let vybudovala nová opravárenská základna nejen pro vozové soupravy, ale i pro elektrické jednotky. Dne 20. 6. 1993 tam postával vůz 452.018
Ještě jeden pohled na pražské ONJ - zleva 451.016, 451.001 a další dva neidentifikované vozy. Zcela vpravo posunující záloha, vršovický "hektor" 720.006, nedělem 20. června 1993
Řada 451 jezdila od jara 2003 do prosince 2006 i na hanácké jednokolejce Olomouc - Prostějov - Nezamyslice, kde se docela dobře osvědčily a místní si je oblíbili. Služba v Olomouci byla spojena s programem vyvazovacích oprav, prováděných ve zdejším depu. Odpoledne 16. 5. 2003 vyjížděla jednotka 451.038/037 od Nemilan ke Kožušanům a dále na jih do Nezamyslic
V tomto případě nešlo o pravidelný provoz, ale o nostalgické nasazení v rámci oslav 150 let železnice v Bohumíně.
V zářezu u zastávky a tehdy i traťového hradla Mrač se 20. 3. 1993 svižně prohnal osobní vlak, tvořený jednotkou 451.096/451.095. Vzniklo tehdy jen pár záběrů ve slunečném odpoledni - přetržená perforace kinofilmu pak už více nedovolila
Za dalším tradičním působením se podíváme na nejstarší pražské nádraží, Masarykovo nádraží. Odtud staré elektrické jednotky vyjížděly nejprve do Kolína a Pardubic, až v polovině 80. let to bylo možné i do Kralup, případně dál do Roudnice. Teoreticky i na Nymburk, ale s úvratí v Praze-Libni, jinak to před dostavbou Nového spojení nešlo. Během oslav 150 let parostrojní železnice v Praze se na pražské "Masaryčce" setkal oficiální čs. parní rekordman 498.106 a elektrická jednotka 451.010/451.009
Trocha symboliky na Masarykově nádraží - elektrický vůz 451.004 mezi novou generací, patrovými jednotkami řady 471 dne 22. 11. 2007. U nich je znát vývoj designu a barevného řešení
V ponurém dopoledni 20. 1. 1994 se od peronů stanice Praha-Libeň svižně rozjela elektrická jednotka s vozem 451.020 na konci. Za ním vykukuje kus správní budovy podniku ČKD Lokomotivka, kde se v té době ještě, třebaže ve velmi malém množství, vyráběly nebo modernizovaly lokomotivy
Ze silničního nadjezdu u zastávky Praha-Klánovice pozorujeme 21. 4. 1996 dvě třívozové jednotky, vedené vozem 451.035 směrem k hlavnímu městu
Půvab trojkolejky, v půli 90. let vedené z Prahy-Běchovic do Poříčan, ukazuje v dubnu 1996 obvyklá sestava dvou čtyřdílných jednotek s vozem 451.061 v čele. Určitě zaujme stará návěstní lávka pro oddílová návěstidla autobloku
Stanice Kolín bývala obratištěm mnoha vlaků s elektrickými jednotkami řady 451 od Prahy přes Poříčany i přes Nymburk. Odpoledne 30. 9. 1999 tam stála jednotka s elektrickými vozy 451.075, 065, 019 a 020
Tandem elektrických jednotek 451.062/061 a 451.039/040 projížděl 20. 3. 1994 úsekem Pardubice - Černá za Bory
Modernistická budova stanice Pardubice nad elektrickou jednotkou 451.078/077 dokresluje atmosféru nejvýchodněji položeného místa, kam po trati 1. hlavního tahu ČSD tyto vozy jezdily
Snímek vozu 451.047 vedle hradecké "čtyřky" 754.080, která 23. 2. 1994 dovezla osobní vlak z Letohradu do Hradce Králové hl. n., dokládá službu řady 451 i na východočeských jednokolejkách Pardubice - Hradec Králové a po roce 1993 i do Jaroměře
Jednotka s elektrickým vozem 451.060 se 20. 3. 1994 vydává z Rosic nad Labem do Pardubic. V pozadí je most přes Labe, kolej v popředí je trať č. 238 do Havlíčkova Brodu
Nejvýchodněji však řada 451 pronikala až do Chocně, ovšem po jednokolejkách přes Týniště nad Orlicí. Dne 31. 8. 1990 se od ještě úzkých choceňských peronů chystala k odjezdu jednotka 451.009/010, ozdobená ještě tabulkami s původním označením EM 475.1009/1010. Byl to autorův první záběr tohoto vozidla vůbec
Tento snímek by snad nestál za zmínku, kdyby nešlo o záběr osobního vlaku z Nymburka do Prahy hl. n. Zachycen byl 3. 9. 1995 u výhybny Praha-Vítkov. Dnes už těmito místy koleje nevedou, po stavbě Nového spojení je nahradila cyklostezka, vedená i blízkým tunelem
Do Nymburka jezdily elektrické jednotky řady 451 nejen přes Čelákovice a Lysou nad Labem, ale i přes Poříčany. Jednokolejkou od stanice Nymburk-město do nedalekého hlavního nádraží jede 12. 9. 1993 dnes velmi známá jednotka 451.025/026. Vpravo je vidět stoupající kolej směr Veleliby
Podstatně mladší snímek představuje jednotku 451.092/451.079 na osobním vlaku do Roudnice nad Labem při rozjezdu ze zastávky Praha-Sedlec dne 20. 5. 2016
Takto vypadal poslední pravidelný výkon elektrických jednotek řady 451/452 - městská linka z Prahy-Libně do Roztok nad Vltavou. Pod skalami, lemující úsek v údolí Vltavy, míří 20. 5. 2016 k zastávce Praha-Sedlec
Tady sice vykukuje jen čelo a zbytek kryje stín a souprava - ale takto vypadala pohotovostní jednotka 451.001/451.002 v Praze-Vysočanech. Vedle souprava s lokomotivou 362.077 a zcela vlevo motorový vůz 810.381 KŽC na lince z Prahy-Čakovic na Masarykovo nádraží
Praha a staré "panťáky" ještě na jednom důležitém místě - na Odstavném nádraží jih, kde se počátkem 70. let vybudovala nová opravárenská základna nejen pro vozové soupravy, ale i pro elektrické jednotky. Dne 20. 6. 1993 tam postával vůz 452.018
Ještě jeden pohled na pražské ONJ - zleva 451.016, 451.001 a další dva neidentifikované vozy. Zcela vpravo posunující záloha, vršovický "hektor" 720.006, nedělem 20. června 1993
Řada 451 jezdila od jara 2003 do prosince 2006 i na hanácké jednokolejce Olomouc - Prostějov - Nezamyslice, kde se docela dobře osvědčily a místní si je oblíbili. Služba v Olomouci byla spojena s programem vyvazovacích oprav, prováděných ve zdejším depu. Odpoledne 16. 5. 2003 vyjížděla jednotka 451.038/037 od Nemilan ke Kožušanům a dále na jih do Nezamyslic
V tomto případě nešlo o pravidelný provoz, ale o nostalgické nasazení v rámci oslav 150 let železnice v Bohumíně.
Hostující pražská 451.020/019 čeká 2. 5. 1997 na příležitostné nasazení v Bohumíně
Symbolickým záběrem na červená koncová světla elektrického vozu 451.040 u Černé za Bory poblíž Pardubic toto rozlučkové pojednání končíme
Symbolickým záběrem na červená koncová světla elektrického vozu 451.040 u Černé za Bory poblíž Pardubic toto rozlučkové pojednání končíme
S obstarožními "pantografy", "lochneskami" či "žabími tlamami" jsem tedy za čtvrt století setkával na různých tratích v okolí Prahy. I když nikdy neoplývaly zrovna přívětivým interiérem a klidným chodem, dovezly mne vždy bezpečně do cíle. Za to patří uznání a poděkování konstruktérům, správkařům a strojvedoucím a vlastně vůbec všem, kdo se podílel na jejich údržbě a provozu. Bez toho by nikdy nemohly být tím, čím byly. Živými legendami na kolejích.
Text a foto: Lajos
Text a foto: Lajos
Komentáre
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
| em488 | Zaslaný: 20.08.2018 13:24
|
  Založený: 05.09.2016 Miesto: Príspevkov: 42 |
 Re: Poslední ''lochneska'' řady 451 d...Lájoši,
 Fotografií žabek z 90. let není nikdy dost. A zejména takových, na kterých je zachycen přerod ze zelených nátěrů do těch modrých různě zdařilých novodobých unifiků.P.S. Ještě jsem neodpověděl na mail z minulého měsíce a velice se za to stydím, ale "vydržte, jste v pořadí".  |
|
| kik | Zaslaný: 21.08.2018 17:07
|
 Založený: 06.01.2015 Miesto: Príspevkov: 30 |
Re: Poslední ''lochneska'' řady 451 d... Mé první setkání s panťákem - tedy to, co si pamatuju - byl ve stanici HK - Slezské Předměstí, kde jezdívyly na ranním vlaku (podle grafikonu cca mezi 6:50 a 7:05) přes Týniště do Chocně. My jsme s ním jezdili jen do Týniště, kde jsme přestupovali na vlak do Doudleb - ale to je jiná historie. Fotky bohužel nemám žádné, nenapadlo mě, jakou by měly pro spoustu lidí dneska cenu.
V okolí HK obvykle jezdívaly na rameni Pardubice - HK - Choceň, později se přidala i Jaroměř. Jak už jsem psal na jiném webu, pamatuju spojení z tehdejší stanice Praha - střed (dnešní Masaryčka), přes Pardubice do HK hl. nádraží, odkud souprava pokračovala přes Slezské Předměstí do Týniště. Na Slezském se ještě vystoupit, dále se dalo jet jen se souhlasem vlakového personálu. Ty soupravy měly mnoho much ale rozhodně předběhly svou dobu - nízkopodlažnost, užasné zrychlení, topení... Občas se na trojkolejce mezi Poříčany a Libní honily s rychlíky - při odjezdu ze stanice ho časo i předjely, pak se ale projevila vyšší maximálka E499 a bylo rozhodnuto... |
Používateľov online: 68 Používateľov v sekcii