Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Fotoprofil > Jak jsme putovali se ''singrovkou'' okolo jihovýchodní Moravy

Jak jsme putovali se ''singrovkou'' okolo jihovýchodní Moravy

 
Se spíše větším, než menším časovým odstupem se vracím k okružní jízdě s motorovým vozem M 240.0113, která se uskutečnila v sobotu 28. 4. 2018. Trasa vedla z Brna na jihovýchod a zase zpět. Povězme si sérií komentovaných obrázků jak, proč a kudy se poslední dubnovou sobotu vlastně jelo.

 



























Na tuto jízdu jsme se chystali už hodně dlouho. V podstatě šlo o navázání na předchozí výpravu s motorovým vozem M 286.1032 (851.032) dne 11. 4. 2015 (S dlouhým a kulatým motorákem jihovýchodní Moravou), protože ne na všechny zájemce se dostalo a po pár letech nebylo na škodu to odjet znovu. Hlavním cílem výpravy byla samozřejmě původně důlní dráha z Rohatce do Ratíškovic k bývalému Dolu Tomáš. Na to navázaly návštěvy zajímavých lokalit, takříkajíc na cestě.



Hrdina sobotního dne mezi halami starého depa na brněnském dolním nádraží chystá na cestu. Foto Franta Knápek




Hezké stylové setkání - zatímco "singrovka" je připravena k posunu do obvodu stanice, okolo ní projíždí motorák M 286.1032, který měl toho dne cestu na jihozápad Moravy. Foto Franta Knápek




První zastavení proběhlo v odbočné stanici Nemotice, kde došlo k setkání s jiným pohledným zakulaceným motorákem 854.206 na spěšném vlaku do Brna. Foto Milanisko




Rozvážný odjezd z Nemotic na "Koryčanku", v pozadí stále ještě sloužící návěstní mechanika. Foto Lajos




Zastavení u již několik zbořené zastávky Mouchnice. Foto Maťa




Vychutnávka čerstvé jarní zeleni u Mouchnic. Foto Milanisko




Řepka olejka letos dostala přídomek "Andrejova", hádejte po kom - ale je to hezký krajinný prvek. Foto Maťa




Motorák je na největším stoupání koryčanské trati. Foto Lajos




Nástup po jedné z fotozastávek na "Koryčance". Foto Milanisko




Úhledný motoráček zastavil v Koryčanech a dřevěné klády jasně ukazují nynější smysl života lokálky. Foto Maťa



Prvotní úvaha byla s motoráčkem řady M 131.1, už jen pro zpestření těchto jízd. Relativně blízko situovaný vůz však nebyl delší čas v provozním stavu a tak byl ponechán v jakési záloze na možnou příští akci. Dalším zajímavým vozidlem - a uvažujeme v rovině motorových vozů a pokud možno ještě nestátních dopravců, kvůli přijatelnějším kalkulacím - se jevil vůz M 240.0113, vlastněný a provozovaný klubem KPKV Brno. Zde je důležité vypíchnout zásadní fakt, že volba vozidel primárně neplynula ze vztahů s tím či oním spolkem, ale podle typu a teprve pak, kdo takovým vozidlem disponuje. U řady M 240.0 je na Moravě volba jasná. A tak zatímco domluva s šéfem klubu byla otázkou několika e-mailů a telefonátů, zbytek byl trochu tužší. Dohoda s provozovatelem někdejší důlní železnice byla ale rovněž brzy dosažena, o souhlasu majitele dráhy ani nemluvě - všechno šlo jako po másle. Největší otazník dosti paradoxně visel na zamýšlenou projížďkou moravského úseku přeshraniční spojnice Hodonín - Holíč nad Moravou. Trať již není pátým rokem pravidelně provozovaná, přeřadila se do kategorie těch, které se po sedmi dnech nechtěného klidu musejí zkontrolovat a zápisem o prohlídce se legalizuje vjezd. A v dosažení včasné domluvy, že se trať opravdu prohlédne a bude se tam moci vlak, či spíše posun mezi dopravnami zavést, byl ten největší zádrhel. Protože akci bylo nutné zavčasu avizovat, inzerovat, sehnat dostatek klientely, která se na jízdu složí. A těžko lákat na projížďku něčeho, co není jisté. Dalšími nepříznivými okolnostmi chystané jízdy bylo, že spíše už náhradní termín se kryl s jinými podniky a stejně tak s pěkně prodlouženým prvomájovým víkendem. Na "Bechyňce" se konala podobně zaměřená, ale svým pojetím opravdu jedinečná akce se smíšeným vlakem a "kapesní bobinkou" E 422.0003. Takové pozvání jsem velmi nerad odmítal, stejně jako pozvání na kulatiny mého kolegy a kamaráda Jaromíra do Vracova. Už jen ta lokalita voněla dobrým vínem. No a když se k tomu připočetli "odpadlíci", kteří se zrovna v tu dobu rozhodli vlézt do svazku manželského a jiní další jim tu nerozvážnost ještě jeli fotografovat, začala být i o lidi nouze. Nemalou roli v tom hrála nemalá cena jízdného, která však byla ryze nákladová a vycházela z počtu míst k sezení zcela zaplněného vozu. O její navýšení se postaral ne zrovna zanedbatelný poplatek za doprovod na ratíškovické železnici. S ohledem na to, že šlo o hlavní cíl této cesty, se musel brát v úvahu a rozpustit mezi všechny účastníky. Dosti ekonomiky, pojďme raději na okruh z Brna do Brna.



Z časových důvodů byla vypuštěna původně zamýšlená zastávka na spojnici Bzenec - Moravský Písek, ale máme tento obrázek, kde je patrné napojení vlečkových systémů v Bzenci-kolonii, tedy do lokálky v těsné blízkosti stanice Moravský Písek. Foto Marek Zálešák




Místopisný obrázek nepotřebuje další komentář. Foto Marek Zálešák




Další věnovaný záběr - "singrovka" zabírá do stoupání 20 promile od Rohatce k Ratíškovicím. Foto Jirka Smolík




Cesta k bývalému Dolu Tomáš proběhla plánovaně bez zastavení, jedna výjimka však byla - a to kvůli poloze sluníčka. Symbolická zastávka u někdejší první ratíškovické zastávky s variantními jmény Rubanice, Zbrodek či pouze Ratíškovice. Foto Lajos




Fotící část účastníků sobotního zájezdu u Ratíškovic. Foto Lajos


Start i cíl akce byl bez váhání zvolen na sice odlehlém, ale klidnějším brněnském dolním nádraží. A tak po nástupu a prezentaci všech cesta posunem z depa do stanice na odjezdovou kolej a pak už na sever, k odbočce Táborská. Trochu smutně jsme se z nákladního průtahu dívali a méně znalým ukazovali, kde přibližně byla kratičká spojka, umožňující přímý výjezd někdejším Černovickým trianglem na Vlárskou dráhu. Okolo výluky u Šlapanic to hladce prošlo, následovala další houpačka přes Blažovice a pak ještě jedna přes Brankovice a vítaly nás Nemotice, naše první zastavení. Na letos jubilující 110 leté "Koryčance" se udělalo několik fotohaltů, laděných podle polohy sluníčka a na konečné se vyjelo až k depu. Tam nás šéf KPKV pozval na krátkou exkurzi, potěšili jsme se pohledem na modrou "kalugu" T 203.0509 a po chvíli už plnou traťovou "třicítkou" mazali zpět do Nemotic, aby vyšel čas před pravidelným osobním vlakem. Po nezbytném posunu nás vypravili a za příjemného zvuku přeplňovaného dvanáctiválce značky Tatra následovala cesta čerstvě zeleným údolím Kyjovky, vzácný průjezd Kyjovem i Bzencem. Tam ovšem sníženou rychlostí, neboť naše objednávka skrze výlukovou činnost zněla na Moravský Písek a druhý koridor. I z Písku to šlo hladce a to po sousední Bzenec-Přívoz, kde se nám do cesty postavili traťováci a ohlášená výluka.



Hlavní cíl byl dosažen ! Foto Lajos




Povinný místopis u tabule ratíškovské místní části Baťovka. Foto Lajos




Pózování v místě někdejší zastávky U lípy, kde je vystavena ukázka produkce společnosti T Machinery, jíž vděčíme nejen za udržení existence této dráhy, ale i za její uvedení do provozu a samozřejmě také za svolení k vjezdu. Foto Milanisko




Tady někde, u přejezdu silnice na Vacenovice a Vracov bývala zastávka jménem Vacenovická. Foto Milanisko




Kde se vzal, tu se vzal - náš věrný pronásledovatel Staňa :-) Foto Lajos




Nové sbírkové exponáty Muzea ve vagonu umožňují pořízení i takových pohledů. Foto Milanisko




Poslední zastavení bylo na cca 3. km cesty k Rohatci, na místě trefně zvaném "pod elektrovodem". Není to sice ideální krajinný prvek, ale k popisu místa naprosto vítané. Foto Lajos



Po vykřižování a předjetí byla cesta do Rohatce volná a v uvedené stanici jsme již byli očekáváni pilotem společnosti AWT, který nás provedl po bývalé důlní vlečce. Znalost o to větší, že Michal pochází z Ratíškovic a tak zdejší koleje zná velmi dobře. Další změna směru jízdy, závory padají k zemi, na návěstidle svítí bílá - a tak se rozléhá sympatické kvičení motoru na prvním úseku, kde se střídá stoupání od 16 do 20 promile. Cesta k někdejšímu Dolu Tomáš je pojata bez zastavení, ale jedna výjimka byla učiněna - kvůli poloze slunce se zastavilo v km 3,7 - kde bývala první zastávka, u níž se uvádí hned trojice možných názvů - Zbrodek, Rubanice, anebo prostě Ratíškovice. Po zapózování a opatrným přejížděním přejezdů státních silnic bylo bezkolizně dosaženo vjezdové brány bývalého dolu. Tam začala série fotohaltů, kde se motorák na povel o pár desítek metrů posouval po mírném spádu zpět. Některé záběry se pořizovaly za pohybu, velmi pomalého. Delší zastavení proběhlo u nástupiště poměrně zachovalých zbytků zastávky U lípy - aby ne, když je tam do dnešních dnů dochované nástupiště ! Pak další pózování cestou okolo emeritní zastávky Vacenovická a už tu bylo Muzeum ve vagonu v km 4,4. Tam si motor i četa na chvilku oddechli, výprava se podívala do zdejšího muzea, zhlédla přírůstky v podobě dalších vagonů okolo a s pomocí laskavého průvodce se vytáhla jedna šlapací drezínka na koleje. V ten den byla kvůli naší jízdě totiž ohlášena odstávka provozu. Chvíli po 14 hodině nastal čas odjezdu a s jedním zastavením pod elektrovodem, kde lomí niveleta a koleje jsou ve spádu na obě strany, bylo dosaženo Rohatce.



Jednokolejka + trolej + hraniční kámen = holíčská trať. Zde byla kdysi stará hranice Moravy a Slovenska, později ještě rozhraní působnosti Střední a Východní dráhy, dnes povýšeno na rozmezí sítě SŽDC a ŽSR. Nepatrný kousek na moravském břehu. A dál už nemůžeme. Foto Milanisko




Zbytek cesty na hranice jsme si přitáhli opticky - z mostu přes Moravu na hodonínský břeh. Foto Lajos




A pohled opačným směrem, k pohraničnímu mostu. Foto Lajos




Klasika, bez níž by to nešlo. Vydat se na "Holíčandu" a nefotit u zastávky, je jako jíst vepřo-knedlo-zelo bez zelí. Jde to, ale není to prostě ono... Foto Milanisko




Elektrárna Hodonín, jíž tak nějak pořád už budou chybět dva komíny do původních čtyř. Foto Lajos



Hlavní cíl okružní cesty byl tedy dosažen, ale zdaleka ne jediný. Lákadel jsme připravili více. Asi to přijde divné, ale největším problémem se ukázala holíčská trať a to jsme chtěli jen po hranici, ostatně na úsek ŽSR zatím nemá uvedené vozidlo potřebné doklady, nakolik právě v těchto místech po léta odvádělo svoji každodenní službu při vedení osobních vlaků z Veselí nad Moravou na Kúty či Nové Mesto nad Váhom. Ale dejte blbci papír - a vymyslí úřední listinu. I tak dalo práci a hlavně starosti, vybavit cestu k pohraničnímu mostu. Ale zadařilo se mohli jsme trochu narušit odpolední klid zdejším zahrádkářům. Návrat do Hodonína byl okamžitý a po uvolnění severního zhlaví nic nebránilo v cestě na lokálku do Mutěnic, kde už také mnoho vlaků nejezdí a tak ten náš přišel vhod k jarní cestě. Ve stále půvabné a hezky udržované stanici nás očekávala výpravčí paní Vlasta, s níž jsme dohodli podmínky posunu na zbytek trianglu i další cestu s prodlouženou jízdní dobou do Čejče. Takže nás čekalo asi 1200 metrů cesty po zbytku někdejší lokálky do Kyjova, snesené roku 2012 a ještě téhož roku přebudované na cyklostezku. Kolej je sjízdná k někdejší odbočce Dubňanská, kde se napojovala spojovací kolej, vybudovaná pro uhelné vlaky. Tam se chvilku čekalo, protože ranní blankytně modrá obloha už nesla z odpařené ranní vláhy pořádné mraky. Nasimulovali jsme si i vjezd do stanice, rozloučili se a zastavili se nejen u vyhlášených mutěnických vinných sklepů (ne na víno), ale u přírodní rezervace Pod Špidláky před Čejčí. Dál jsme se na této půvabné trati jen kochali okolní krajinkou, lemovanou vinohrady, sklípky, poli, lesními remízky či rozhlednami a díky příhodně zvolené časové poloze plynule pokračovali do odbočné stanice Zaječí na prvním koridoru.



Motorák M 240.0113 zajel po zbytku lokálky Mutěnice - Kyjov na nejdále sjízdné místo. Dál už to prostě nepůjde. Vpravo se přimyká již nesjízdná spojovací kolej, aneb Mutěnická spojka. Foto Milanisko




Simulovaný vjezd od Kyjova do Mutěnic, vpravo vzadu se přimyká kolej od Hodonína. Foto Milanisko




Oblíbené zastavení u mutěnských vinných sklepů - "búd". Foto Lajos




Laškování s fotomraky nedaleko Čejče. Foto Lajos



Cesta pod trolejí byla rychlá - tedy s ohledem na naši nejvyšší dovolenou rychlost 70 km/h, chvíli jsme se honili s nákladním vlakem, ale ten byl "uhnut" v Šakvicích na vedlejší kolej a tak se bez čekání a předjíždění dosáhlo Vranovic. Ovšem pocitu pomalé jízdy s malým motorákem po rovinaté dvoukolejce se prostě nejde ubránit. Po telefonátu s dispečerem na CDP se podařilo vybavit postavení cesty do Vranovic tak, že chvilku před námi odjel osobní vlak do Brna a my opatrně okolo cestového návěstidla dosáhli potřebné koleje, z níž jsme bez zbytečného posunu mohli vyjet na další a již poslední bod sobotního okruhu. Tím byla původně místní dráha do Pohořelic, už několik let však převedená na vlečku. Naším původním záměrem bylo nafotit půvabný motoráček s rozkvetlou řepkou olejkou, ale u každého pole nad námi visel mrak. A protože jízdní řád bylo třeba dodržet, neb jsme slíbili včasný dojezd zpět a chytání přípojů - někteří kolegové to měli domů opravdu dost daleko a pak už moc možností nebylo, tak se jelo o kus dál. Tak se zastavilo kousek před mostem přes řeku Jihlavu a pak na vjezdu do Pohořelic, poblíž dálnice D52. Na konečné se pořídilo několik místopisných obrázků a následovala rychlá zpáteční cesta do Vranovic. Tam už "singrovku" valná část výpravy s poděkováním opustila, rozloučila se a po chvilce ujížděla osobním vlakem k Brnu. A my za ním, občas i na žlutou - přece jen, my sice pomalejší, ale zase bez zastávek. Až za Modřicemi se cesty rozdělily a po nově konfigurovaném zhlaví stanice Brno-Horní Heršpice vedla naše závěrečná cesta na dolní nádraží. Tam vystoupil zbytek výpravy, nastalo rozloučení a poděkování, motorák byl uklizen do staré haly depa a tím akce skončila.



Výjezd vozu řady M 240.0 z Vranovic na Pohořelice - ostatně, jako kdysi, před čtyřmi desítkami let, tomu tak bylo denně. Foto Jirka Smolík




Zastávka za Přibicemi, před mostem přes řeku Jihlavu. Foto Milanisko




Krásnému panoramatu Pálavy nešlo odolat, i když oblačnost byla pořád proti. Foto Lajos




Příjezd vozu M 240.0113 do Pohořelic. Foto Milanisko




Podvečerní klid na konečné v Pohořelicích. Foto Lajos




Západ slunce a ještě jednou vrcholy Pálavy ve Vranovicích, kde pro valnou část výpravy cesta končila. Foto Lajos



Dovětek: už se stmívalo, když jsme při průjezdu Vracovem potkali skupinku příjemně naladěných chlapů, jak se nesli od sklepů ke zdejší zastávce, jíž místní hrdě říkají nádraží. Kamarádi šli z oslavy. Bylo vypito, snězeno a opravdu povedená dubnová sobota končila.

Ještě jednou za organizační výbor - děkujeme za účast a zájem !


Text: Lajos, spolupráce Milanisko
Foto: Milanisko, Maťa, Jirka Smolík, Marek Zálešák, Franta Knápek a Lajos

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
Luko3105
Zaslaný: 22.04.2019 8:33  
Spolupracovník
Založený: 23.04.2012
Miesto: Podhájska
Príspevkov: 15947
 Re: Jak jsme putovali se ''singrovkou'...
pekný sumár z jazdy :emo37:
Nikis182
Zaslaný: 25.04.2019 21:07  
Založený: 03.11.2011
Miesto: Holíč
Príspevkov: 4427
 Re: Jak jsme putovali se ''singrovkou'...
Lepšie neskôr ako nikdy, že áno. Pekné obrázky sa podarili, tieto moravské lokálky majú čo ponúknuť, takisto aj počasie prialo. :number one:
lajos
Zaslaný: 26.04.2019 10:08  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 12402
 Re: Jak jsme putovali se ''singrovkou'...
Díky, chlapi :papa:
Materiál byl už někdy od léta v redakčním šuplíku, ale přednost měly jiné články a tak to vyšlo k prvnímu výročí.
Jinak tuto neděli, tedy úplně přesně na den po této jízdě, bude v Ratíškovicích vzpomínková akce k 85 rokům od dostavby důlní dráhy a kromě Sičovy dětské železnice budou po dědině trandit dva autobusy Praga RN a Praga RND, a ještě se k nim na chvilku připojí i domácí hasičská "erena".
Plakát obstarám.
cas


Ján
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 39 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 11

Registrovaných: 0
Anonymných: 39

Viac ...