Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > História a spomienky > Padesát let ''laminátek'' (15)

Padesát let ''laminátek'' (15)

 
V roce 1969, tedy právě před 50 lety, vyvrcholily dodávky univerzálního provedení střídavých elektrických lokomotiv řady S 499.0, později 240.

 







Dnes se vrátíme k provozu "laminátek" v obvodu Jihozápadní dráhy, pozdější Plzeňské oblasti ČSD, kde s nimi disponovala tři lokomotivní depa - zprvu jen Plzeň, odkud se postupně rozmístily do sousedních LD Cheb a LD České Budějovice. Nástin provozní situace jsme skončili dotažením trolejí do Sokolova a Českých Budějovic na samém konci roku 1968. Tehdy se další rozvoj elektrizace na řadu let zcela zastavil. Doplněn byl alespoň lokomotivní park, když během třetí kvartálu roku 1969 přišlo 12 nových "laminátek" z 5. série do LD Plzeň a pak ještě na jaro 1970 přibyly "rychlé laminátky" ze 6. série, jinak řady S 499.1, kterými se dodávky těchto vozidel pro ČSD ukončily.






Naše obrázkové povídání začneme tam, kam míří i text - do obvodu někdejší Jihozápadní dráhy. Na snímku je budějovická S 499.0006 při zahájení elektrického provozu z Českých Budějovic do Veselí nad Lužnicí dne 27. 9. 1976. Foto B. Bartůšek, sbírka Tomáš Dolejší





Ve veselském uzlu ještě zůstaňme i snímkem prvního "dvojčete", tvořeným stroji 240.063 + 240.064 při své první zkušební jízdě po "spáření" dne 22. 8. 2000. Foto Tomáš Dolejší





Typický vzhled "laminátek" obou řad, jak opouštěly brány ŽOS Vrútky v letech 1988 až 1989 - tedy tehdy již formálně neplatný jednotný, tzv. polomáčený nátěr, odlévané tabulky s novým označením a na boku rukodělně připsané staré označení. Takto vidíme 15. 6. 1991 stroj 240.087/S 499.0087 v kusé koleji pod vodárnou ve stanici Trenčianska Teplá. Foto Ladislav Budín





Tatáž lokomotiva 240.087 ZSSK přivážela navečer 21. 6. 2005 odklonový rychlík z Košic do Bratislavy. Kvůli stavebním pracím byl veden z Leopoldova do Galanty, kde měl úvrať, vlaková lokomotiva 350.001 ZSSK zůstala v závěsu a do čela se postavila "laminátka". Foto Lajos





Jedna z velmi mála slovenských "laminátek" 240.088 ZSSKC, která obdržela malá desková smetadla. Postávala 27. 4. 2011 ve Zvolenu os. st. Foto Lajos





Odpolední poklid na Záhorí prořízlo 7. 6. 2004 zatroubení lokomotivy 240.089 ZSSK (ještě nerozdělené na osobní a nákladní dopravu), vedoucí osobní vlak z Bratislavy do Holíče. Zachycen byl u nákladiště Gbely zastávka. Foto Lajos





Neskonalý půvab obnovených původních nátěrů vynikal i v noci, při umělém osvětlení. 240.089 ZSSK stála večer 6. 9. 2013 v modernizovaných peronech bratislavské hlavní stanice. Foto Lajos


V pohraničním Chebu bývaly místní "laminátky" především doménou nákladní dopravy. V GVD 1974/1975 byl vytvořen oběh ve skupině E02 pro pětici strojů řady S 489.0 od Plzně seř. n. po Svatavu, což je stanice vedle Sokolova na kraslické lokálce, kam také dosáhla trolej (dnes již zase demontovaná). V oběhu byly též postrky mezi Chebem a Lázněmi Kynžvart a mezi Tršnicí a Chebem. V další skupině E03 se počítalo s provozem osmi strojů řady S 489.0, kde kromě minima výkonů v osobní dopravě sloužily opět mezi Svatavou, Sokolovem a Plzní. O deset let později, to už byla řada S 489.0 zcela soustředěna v Brně-Maloměřicích a Jihozápadní dráze dominovaly "plecháče" řady S 499.02, byly v LD Cheb vypracovány oběhy už jen pro dva stroje řady S 499.0. V TS 09 jezdil jeden stroj mezi Chebem, Plzní a Františkovými Lázněmi s R a Os vlaky a doplňujícími postrky. Ve skupině č. 14 byla jedna dispečerka na teoretickém vozebním rameni Cheb - Svatava. Jinak se "laminátky" používaly coby záloha za preferovanější "plecháče". Na počátku 90. let jejich přidělení do Chebu skončilo, většina z poslední skupiny přešla s novým GVD 1991/1992 do Českých Budějovic. To však ani zdaleka neznamenalo konec jejich zajížděk do Sokolovské pánve, protože tak činily i později.





Lokomotiva 240.090 ZSSKC opouští 13. 7. 2013 stanici Šurany po jednokolejném úseku z Palárikova. Foto Luko3105





Stroj 240.090 ZSSKC veze 1. 11. 2015 nákladní vlak okolo lázeňského městečka Podhájska. Foto Luko3105





Zářivý vzhled novozámecké krasavice 240.092 ŽSR při odstupu od končícího osobního vlaku ve stanici Kúty dne 28. 10. 1998. Foto Lajos





Stále ještě pestrobarevná 240.092 ZSSK projížděla navečer 17. 7. 2004 již bývalou výhybnou Suť s rychlíkem na Bratislavu. Foto Lajos





Trojice shodně zbarvených lokomotiv řady 240 se setkala 15. 10. 1993 v kolejišti nákladového nádraží Bratislava východ. Zleva je 240.093, uprostřed 240.024 (obě s polonatografy) a v popředí podle popisu autora 240.003 - i když identita tohoto stroje se trochu sporná a třeba to někdo rozlouskne. Všechny "laminátky" pod hlavičkou tehdy nově vzniklé národní a unitární železniční správy Železnice Slovenskej republiky. Foto Palo





Polopantografová 240.093 ZSSK Cargo vedla 7. 4. 2015 rychlík okolo Podhájskej. Foto Luko3105





Budějovická 240.094 ČD po řadu let náležela k výkonu postrkové služby ve stanici Jindřichův Hradec. Na svůj další náklad tam čekala i v pátek 30. 9. 1994. Foto Lajos





Léta běžela a vzhled lokomotivy se mírně změnil, takto vypadala 22. 2. 2003, opět při čekání na další výkon v Jindřichově Hradci. Foto Lajos


Byla to jihočeská metropole, která se nakonec stala domovem všech strojů řady S 499.0/240 s pozdější značkou ČD. Rozšíření působnosti souviselo s dalšími novými elektrizovanými úseky, ale o tom v samostatné stati. V období GVD 1975/1975 bylo v turnusové skupině E01 LD České Budějovice zařazeno 9 lokomotiv řady S 499.0 ve vozbě R, Os a NEx vlaků do Plzně, Chebu a Sokolova. A v další skupině E02 pak rovněž 9 "laminátek" v ryze nákladní dopravě do Plzně. O dekádu později, když už trolej docílila Jihlavy a Tábora, bylo v 1. skupině zařazeno 15 (!) lokomotiv na R, Os a Pn vlacích směr Plzeň, Cheb a Sokolov, dále Soběslav resp. Tábor a Havlíčkův Brod. V doplňující TS 03 běhala jedna "laminátka" ve smíšeném provozu do Protivína a Dívčic. Dále pak TS 05 počítala s nasazením 24 lokomotiv v nákladní dopravě do Jihlavy, Tábora, Plzně, Sokolova a Nového Sedla. Konečně v TS 07 byla jedna dispečerka. V té době byly Č. Budějovice domovem početné skupiny "plecháčů", jejichž doménou byla osobní doprava a na ní se podílely ještě také "žehličky" řady S 458.0, které do roku 1990 tahaly většinu osobních vlaků mezi Veselím nad Lužnicí a Jihlavou.





Znovu 240.094 ČD - ale už 19. 3. 2006 s R 664 u Horní Vsi. Foto Ladislav Budín





A jak šel čas dál s lokomotivou 240.094 - už jako vozidlo ČD Cargo ve dvojici s 240.065 vezla 10. 1. 2009 nákladní vlak od Horní vsi k Jihlávce. Foto Ladislav Budín





Lokomotiva S 499.0095 ČSD byla těžce poškozena při tragické nehodě v Křimicích u Plzně a byla zčásti postavena znovu. Takto vypadala krátce po nehodě v tehdy domovském LD Plzeň. Foto sbírka Tomáš Dolejší





K nepoznání změněná a redislokovaná a přeznačená lokomotiva 240.095 ŽSR se 21. 4. 1995 "uškubla" z výkonu smolenického postrku, který stejně neměl zrovna co na práci, odjela z Jablonice do nedaleké výhybny Šajdíkove Humence a tam zapřáhla ucelený vlak s pískem. Potřebnou sílu postrku k tunelu jí pak udělala "žehlička" 210.032 ŽSR od manipulačního vlaku. I tak jel těžký vlak k vrcholovému bodu téměř krokem. Foto Lajos





"Laminátka" 240.095 ZSSK Cargo na snímku z 13. 6. 2015 představuje aktuální verzi jednotného nátěru řady 240 nákladního dopravce. Vedle tisovecká "karkulka" T 444.1082. Foto Lajos





V horkém letním dni 16. 8. 2013 ujížděla nedaleko stanice Šaľa "laminátka" 240.096 ZSSK s osobním vlakem č. 4622. Foto Dodes





Velmi vzácný záběr nákladního vlaku v elektrické trakci na trati Hodonín - Holíč nad Moravou (- Kúty). To se 15. 12. 1999 vracela ucelená souprava vyprázdněných "wapek" z hodonínské elektrárny (patrná nasvícená v pozadí) na vlečky Bane Čáry. A právě s lokomotivou 240.097 ŽSR přejížděla pohraniční most přes řeku Moravu. Foto Lajos





Docela obyčejná lokomotiva 240.097 ZSSK dovezla 29. 8. 2015 osobní vlak do Zvolena a odstupovala od soupravy. Foto Lajos


Jak už v předchozím textu zaznělo, po několikaletém ustrnutí se nárůst elektrizovaných tratí a to právě zejména střídavou trakční napájecí soustavou začal v polovině 70. let rozšiřovat. Nejprve se tak stalo na úseku Č. Budějovice - Veselí n. L. (1975), na to navázaly kratší úseky do Jindřichova Hradce (1976) a do Soběslavi (1979), ale značný provozní význam měla elektrizace trati plné oblouků i převýšení v podhůří Vysočiny a to z Veselí n. L. do Jihlavy. Další významnější úsek z Jindřichova Hradce do Horní Cerekve se otevřel roku 1978, ale až k novému GVD 1980/1981 mohl spustit elektrický provoz v celé trase. Tento počin znamenal ještě jednu důležitou okolnost - v Jihlavě došlo ke spojení dvou dosud navzájem oddělených střídavě elektrizovaných úseků tehdejších ČSD. Stavební vlaky EŽ však nezahálely ani na samotném západě republiky. Letopočet 1983 bude spojen s prodloužením elektrizovaných úseků z Chebu i Tršnice do Františkových Lázní a dále do pohraničního Vojtanova na hranici tehdejší NDR. Trolej však nově vedla z Chebu i k ostře střežené západoněmecké hranici. Pro usnadnění odjezdu nákladních vlaků z chebského uzlu do Schirndingu DB vedla směrem k Pomezí nad Ohří asi 3 km trolej pro nezavěšené postrky. No a konečně po dostavbě přeložky přes Královské Poříčí byl zatrolejován i z valné části nový úsek trati ze Sokolova do Nového Sedla u Lokte, což mělo velký význam v nákladní dopravě v oblasti Sokolovské pánve, tak ve vozbě do Karlových Varů s patřičným akcentem v osobní dopravě.





Vzpomínky na doby převahy jednotného nátěru "vzor 1988". Nesla jej také lokomotiva 240.098 ŽSR, čekající na pokyn k odjezdu z PPS Kúty na Bratislavu dne 28. 10. 1998. Foto Lajos





Stroj 240.099 ZSSKC, odstavený 2. 3. 2007 v kolejišti DKV-Provozní jednotky Břeclav. Za ní stroj 182.013, chystaný pro polského zákazníka CTL Logistic. Foto Lajos





Dvojice lokomotiv 240.99 + 240.093 ZSSKC provážela 25. 1. 2008 přes Bratislavu ucelenou soupravu cisteren. Foto Lajos





"Laminátku" jubilejního čísla 100 si připomeneme několikrát. Nejprve dnes již neopakovatelný snímek z hradla Malé Trnie, pořízený v předjaří roku 1995. Autor snímku, Paľo Kukučík, toto místo prezentoval se slovy - nejbližší místo od Bratislavy, kde jsou ještě mechanická návěstidla. A taky i závory. Místo s moderně působící budovou vzniklo počátkem 40. let při pokládce druhé traťové koleje v úseku Bratislava - Leopoldov a zaniklo během koridorové přestavby počátkem milénia. Foto Palo





Nezvyklé spojení, ale stejné typizované nátěry - dne 4. 5. 1995 projížděl výhybnou Voznica na trati Nové Zámky - Zvolen malý konvoj vozidel 240.100 + 810.481 ŽSR. Tehdy leopoldovský motoráček se zjevně vracel po hlavní opravě v ŽOS Zvolen domů. Foto Lajos





V parném poledni 21. května 2005, mezi zastávkou Reca a stanicí Pusté Uľany, jela s rychlíkem lokomotiva 240.100 ZSSK. Z dnešního pohledu jistě zaujmou červené rychlíkové vozy, zbavené ozdobné trojlinky, výstižně řečené "adidas". Foto Lajos





Časné ráno 13. 7. 2008 na zastávce Bratislava-Vinohrady, odkud se právě s osobním vlakem rozjíždí stroj 240.100 ZSSK. Foto Lajos





Mění se časy, i vzhled starých známých lokomotiv. Dne 29. 12. 2013 se okolo točny bratislavského depa sešlo uskupení lokomotiv 240.100, 736.102, 363.147, 362.008 a 350.018 ZSSK. Foto Lajos


Na další rozvoj elektrizace se v popisované oblasti muselo opět dlouho čekat, i když přinejmenším pod Krušnými horami to bylo dávno v plánu. Dlouho po sametové revoluci se s modernizací železnice nic nedělo. Přibyl jen krátký a z hlediska nákladní dopravy nevýznamný úsek Protivín/Ražice - Putim - Písek, zprovozněný roku 1994. Čilý obchodní ruch a zatížení trati z Českých Budějovic na Horní Dvořiště a Summerau ÖBB vedl k poměrně rychlé elektrizaci na konci 90. let. Tlak na spotřebu trakční nafty byl tak silný, že se postupně otvíraly kratší úseky do Velešína, Kaplice a Rybníka, aby se provoz motorových lokomotiv omezil a využily lokomotivy elektrické. To byla obrovská příležitost pro řadu 240 v tehdejším DKV České Budějovice. Zaměstnanci depa začali vybírat, spojovat a navzájem oživovat tyto stroje, spojené kabelem dvoučlenného řízení. Poprvé za více než 30 let provozu. Nebylo to snadné, ne všechny mašiny byly k sobě kompaktibilní - prostě spolu nekomunikovaly. V úvahu se brala třeba tloušťka obručí, nebo celkové opotřebení od posledních dílen. Po značném úsilí se tyto dvojice podařilo poskládat a většinou i spolu trvale provozovat. První "dvojče" 240.044 + 240.010 dojelo na Horní Dvořiště odpoledne 1. 6. 2001. Další využití pro "dvojčata" řady 240 se našlo od roku 2010 na nově elektrizované trati České Budějovice - České Velenice. Tam je však pravidelná nákladní doprava velmi slabá a posiluje spíše v okamžiku výluk mezi Budějovicemi a Veselím, kdy nákladní vlaky jedou přes České Velenice odklonem. Přes Třeboň jsou nečinné "laminátky" taženy motorovou trakcí. Nasazením řady 240 do dvojic, navíc s činnou a udržovanou elektrodynamickou brzdou, se trochu pozměnilo provozní nasazení lokomotiv v DKV České Budějovice. "Dvojčata" kromě "há-déčka" začala jezdit do Havlíčkova Brodu, ale odtud i do Brna a jejich cesty končily až v Břeclavi, Holubicích či Ivanovicích na Hané (sem byly turnusově plánované) - dál už to vlastně ani nešlo. Podařilo se tím odbourat některé postrkové výkony. Samostatně vedené "laminátky" a to už i řady 230, která začala od roku 1997 do Budějovic pomalu přicházet, sloužily nejen v nákladní vozbě, ale i osobní. O to více, že se naopak "plecháče" začaly z českého jihozápadu stěhovat do Brna. Změna to byla proti předchozím rokům dobře viditelná. Ale netrvalo to příliš dlouho, protože přišel konec roku 2007 a vznik ČD Cargo, kam se vložily všechny "laminátky" Českých drah. Pouze nekompletní 230.050, která tehdy pobývala v chomutovském depozitáři NTM, zbyla u mateřského podniku. Dlužno poznamenat - později byla vyřazena a sešrotována, ve sbírce ji nahradila 230.022. Ještě krátce před rozdělením parku ČD se působiště střídavé trakce pod Krušnými horami (konečně) posunulo a tak v listopadu 2005 dojely první elektrické vlaky do Vojkovic nad Ohří a v červnu 2006 byla elektrizace této magistrály hotová. Pro "laminátky" to samozřejmě umožnilo další rozšíření služby, a to nejdále po Klášterec nad Ohří.





Docela obyčejná a přece jedinečná "laminátka" 240.102 ZSSKC vezla 15. 6. 2013 přes stanici Bratislava východ nákladní vlak. Foto Luko3105





Ještě bratislavská lokomotiva S 499.0103 ČSD vezla 10. 3. 1991 ucelenku výsypných vozů na zrniny od Řikonína k Dolním Loučkám. Foto Ladislav Budín





Jedna z první novozámeckých "laminátek" 240.103 ŽSR opouští 4. 5. 1995 výhybnu Voznica, okolo stylového výhybkářského stanoviště. Foto Lajos





Podvečerní odpočinek ve stanici Levice 5. 5. 2007 - vlevo stroj 240.103, vedle dvojice 240.134 + 240.051 ZSSK. Foto Lajos





"Laminátka" 240.103 ZSSK dne 31. 5. 2010 s rychlíkem ve stanici Banská Bystrica. Foto Ladislav Budín





Netypicky čistá, až vyzdobená lokomotiva S 499.0104 (240.104) ČSD projížděla starým ocelovým mostem přes Dyji za Břeclaví 12. ledna 1991. Paľo k tomu jen poznamenal, že to byl pozůstatek někdejšího Brněnsko-bratislavského hnutí. Foto Lajos





Znovu lokomotiva 240.104, ale již ŽSR a krátce po dílnách. Koncem léta 1993 nesporně zaujala tím, že se z opravy v ŽOS Vrútky nevrátila s tehdy zavedenou obdobou původního nátěru, ale zajímavě vybočila z řady a obdržela starší verzi jednotného nátěru "vzor 1982". A slušel jí. V krásný zimní slunečný den 2. 1. 1994 objížděla soupravu v Bratislavě hl. st. Foto Lajos





Lokomotiva 240.105 ŽSR, opatřená nejen klasickým nátěrem, ale nezvykle i červenými sběrači, vyjížděla 19. 2. 1995 s rychlíkem "Dunaj" z Bratislavy do Zvolena.
Foto Lajos



Vzpomenutý vznik ČD Cargo znamenal pro "laminátky" Skupiny České dráhy přeřazení pouze do nákladní dopravy, i když operativně k zápůjčkám docházelo a dochází. Naprostá většina lokomotiv řady 230, všechny 240 a 340 byly po stránce údržby přiděleny Středisku oprav kolejových vozidel České Budějovice, což není nic jiného, než přejmenované a zmodernizované staré známé depo. Menší skupina, čítající původně 24 lokomotiv řady 230 a první dvě "hungarizované" lokomotivy 240.106 a 204.107, je pod SOKV Ostrava. Tam samozřejmě nezajíždějí, stará se o ně podřízená OKV Břeclav. Po provozní stránce s "laminátkami" disponují jednotlivé provozní jednotky ČD Cargo, pro něž jsou vypracovány oběhy (byť v nákladní dopravě značně nestálá věc) a vystavují na ně jízdní personál. Nová doba umožnila stárnoucím "laminátkám" dříve netušené možnosti rozšíření svojí působnosti. Začalo to pronájmem jednotlivých lokomotiv slovenským dopravcům v roce 2005, pokračuje to rozšířením této činnosti, vkládáním lokomotiv do slovenského zastoupení ČDC a dlouhodobou službou nejen na Slovensku, ale i v Maďarsku a v rámci tranzitní dopravy "laminátky" dosahují rumunského Curtici. Tím by se mohl pomyslný kruh uzavřít, protože první "laminátka", šestinápravová S 699.001 byla projektována zejména za účelem exportu do spřátelených zemí východního bloku a horské dráhy v Rumunsku a Bulharsku mohly být jedním z cílů. To už je ale odbočka z původního zaměření o službě lokomotiv (nejen) řady S 499.0/240 v obvodu Jihozápadní dráhy, z níž se nakonec vyvinul i současný a zjevně ještě nekončící příběh.


Text: Lajos s použitím informací Paľo Kukučíka, spolupráce Tomáš Dolejší a David Rektor, jemuž náleží zvláštní poděkování za konzultace a poskytnutí podkladů
Foto: Lajos, Dodes, Ladislav Budín, Luko 3105, Palo, Tomáš Dolejší a jeho sbírka


Zpracováno v létě 2019.


Odkazy na související články:

Padesát let "laminátek" ČSD (1)
Padesát let "laminátek" ČSD (2)
Padesát let "laminátek" ČSD (3)
Padesát let "laminátek" ČSD (4)
Padesát let "laminátek" ČSD (5)
Padesát let "laminátek" ČSD (6)
Padesát let "laminátek" ČSD (7)
Padesát let "laminátek" ČSD (8)
Padesát let ''laminátek'' (9)
Padesát let ''laminátek'' (10)
Padesát let ''laminátek'' (11)
Padesát let ''laminátek'' (12)
Padesát let ''laminátek'' (13)
Padesát let ''laminátek'' (14)

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
Trakia
Zaslaný: 31.10.2019 15:21  
Založený: 24.11.2015
Miesto:
Príspevkov: 74
 Re: Padesát let ''laminátek'' (15)
Zase většinou parádní fotky.
Nejvíce asi ty 3 zimní záběry stroje 240.094.
Ale i řada dalších.

Prostě: :super1: :number one:
lajos
Zaslaný: 01.11.2019 10:07  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 12943
 Re: Padesát let ''laminátek'' (15)
Poděkování náleží hlavně Laďovi, který poskytl ty krásné obrázky.
Když to fotíval, tak otráveně komentoval - zase a jenom laminátky. Já ho trochu lámal - však počkej, jednou to bude minulost. A vida, už 12 let jsou laminátové krasavice na vlacích osobní dopravy ČD minulost. Čas zapracoval, hodnota se zvýšila :angel:
cas


Klaudia
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 34 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 5

Registrovaných: 0
Anonymných: 34

Viac ...