Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > História a spomienky > Horní Vlára: Konec jedné velké kapitoly

Horní Vlára: Konec jedné velké kapitoly

 
V sobotu 14. prosince 2019 se uzavřela jedna významná a dlouhá stránka v bohaté historii trati, kterou dnes známe pod číslem 341 v úředním vydání jízdního řádu. Jde o úsek Staré Město u Uherského Hradiště - Bylnice. Po sto a deseti letech provozu osobní dopravy v režii státu ji přebírá nestátní dopravce. Tento důležitý moment si připomeňme obrazovým shrnutím uvedené trati.

 










Velmi stručně řečeno, na prvním úseku z dnešního Starého Města do Uherského Brodu se po kolejích původní lokálky společnosti ÖLEG jezdilo od 1. dubna 1883. Lokálka však brzy splynula s tzv. Českomoravskou transverzální dráhou, budovanou významnější společností StEG, do níž byla tehdy zahrnuta. Z Kunovic do Veselí a Bzence se jezdilo od roku 1887, kdy byl propojen zánovní úsek z nynějšího Moravského Písku do Kyjova a současně tak začal ucelený provoz od Brna po Uherský Brod. V říjnu 1888 se na zemské hranici ve Vlárském průsmyku spojil rakouský (jinak též moravský) a uherský (slovenský) úsek transverzálky a tím byla tzv. Vlárská dráha ve svojí původní trase dobudována. Roku 1909 došlo k zestátnění Společnosti státní dráhy (StEG), a postupně trať obsluhovaly a udržovaly rakousko-uherské státní dráhy, pak československé, krátce protektorátní a na slovenské straně současně Slovenské železnice a po obnově republiky znovu ČSD. Od roku 1993 následovalo územní rozdělení, tedy na ŽSR a ČD, přičemž se na nyní dotčené české straně postupnými kroky v letech 2003, 2008 a 2011 zvyšoval význam správcovské organizace SŽDC, která přebírala údržbu a pak provoz dráhy. Zatímco České dráhy byly v intencích zákona degradovány z národní železniční správy na dopravce.
Mnohem později se mezi železničářským lidem začalo rozlišovat mezi tzv. dolní Vlárou, okolo 2. světové války zdvoukolejněnou mezi Brnem a Veselí nad Moravou a analogicky tzv. horní Vlárou, nadále jednokolejným úsekem přes hřeben Bílých Karpat do Trenčianske Teplé. Od roku 2001 známe v jízdních řádech dvě samostatné tabulky - pod číslem 340 už není zahrnuta celá "Vlára", ale úsek Brno - Uherské Hradiště, které bylo po způsobu poručíka Hamáčka z Černých baronů právě povýšeno na odbočnou stanici - ačkoliv jí není. Dříve jinde použité číslo 341 se pak přidělilo navazujícímu oddílu Staré Město u Uherského Hradiště - Vlárský průsmyk. Ten se stal jedním z předmětů výběrového řízení, vedeného Zlínským krajem a počátkem roku 2019 v něm neuspěl státní dopravce, ale nestátní firma Arriva vlaky s.r.o. se zahraniční účastí.

Odcházející éru si připomeňme doslova místopisnými snímky s vozidly státních drah - anebo pro puristy - vozidly státního dopravce, ovšem ve vztahu až k pozdějším letem. Byly pořízeny v průběhu uplynulých tří desetiletí, od Starého Města až po Bylnici - a nesmíme opomenout i spojitou lázeňskou lokálku z Újezdce do Luhačovic, která byla do provozu uvedena roku 1905. I ta patří do vysoutěženého provozního souboru. Zde je však nutné podotknout, že se jednalo o regionální vlaky, objednávané krajem. Do největších moravských lázní však vede i rychlíková linka R 18 Praha - Slovácko, kterou objednává Ministerstvo dopravy ČR a kde (zatím) uspěly České dráhy. Ty se z tzv. horní Vláry nestahují zcela úplně, zbyl jim páteční posilový spěšný vlak "Javořina" z Brna do Vlárského průsmyku a nedělní obrat zpět. A každý večer jede z Brna až do Bojkovic spěšný vlak 1771, aby se následujícího dne do moravské metropole vracel jako Sp 1762 - i ten jezdí v režii ČD.





Pomyslnou cestu začínáme v důležité odbočné stanici Staré Město u Uherského Hradiště. Tam vidíme v létě 1993 čekat lokomotivu 751.213, ozdobenou emblémy právě zaniknuvší železniční správy ČSD. Pro autora snímku a článku důležitý stroj, neboť právě na něm před lety poprvé projel zbylý a dosud nepoznaný jednokolejný kopcovitý úsek tzv. Vlárské dráhy do údolí Váhu a zpět





Stanice Uherské Hradiště je jen mezilehlou stanicí. Rozvětvení tratí do Brna a do Trenčianske Teplé je až v obvodu blízké stanice Kunovice. Dnes již bývalou podobu stále malebné stanice si připomeneme snímkem dopolední přípojové skupiny dne 3. února 1997. Vedle malého motoráku 810.651 se tam setkaly stárnoucí "ponorky" 851.035 a 851.026. Zcela vpravo je patrné mohutné a tehdy ještě využívané skladiště, i s odstavenou "zetkou". Nedlouho po té bylo coby málo využívané zbouráno a nahrazeno vděčnějším parkovištěm






Ze širokého nástupiště odbočné stanice Kunovice byl o Velikonočním pondělku 20. 4. 1992 pořízen snímek dopoledního rychlíku R 723 Brno - Trenčianska Teplá, vedený lokomotivou 751.214. Muž vlevo v uniformě je nepochybně některý ze strojvedoucích-instruktorů, který si kromě příjemného svezení přišel i na hezký sváteční příplatek, jak u této kasty bývalo zvykem





Od zastávky Vésky, kdysi též nákladiště, se v neděli 24. září 1995 s tlumeným duněním rozjíždí "cecula" 749.213 v čele osobního vlaku ze Starého Města do Bojkovic. Laťka na čele slouží k bezpečnějšímu čištění oken, ale je usazena do původních úchytů pro všemožné transparenty, jimiž se v minulém režimu zdravily nejrůznější svátky. Autobus Karosa ŠM 11 vlevo vzadu byl původně zamýšlen k přestavbě na pojízdnou prodejnu masa





Ve stejný den, neděli 24. 9. 1995, se na chvilku ukázalo slunce a osvítilo osobní vlak MOs 14125 Veselí n. M. - Bojkovice, vedený zánovním "kvatrem" 842.033. To právě brzdí na zastávce a tehdy ještě i hlásce Popovice u Uherského Hradiště





Stanice Hradčovice už zůstane spojena s několika vážnými nehodami. Ve slunečnou jarní sobotu 30. 3. 2019 se tam však bezkolizně setkaly dvě klasické dvoudílné "Regionovy" 814.104 a 814.133 - ta druhá byla opatřena potisky, propagující Zlínský kraj a sloužila vlastně jen na jeho území





Starší a dnes již zmizelou podobu zastávky Havřice vidíme na snímku z 1. 8. 1997, kdy tudy projížděl odpolední rychlík R 920 "Javorina", vedený lokomotivou 754.012 a řízenou strojvedoucím Josefem Šebestou, důvěrně řečeným "Cigán". Opodál je patrná předvěst vjezdového návěstidla stanice Uherský Brod, na jehož území se dnešní místní část Havřice nachází




Současná podoba havřické zastávky s přístřeškem typu "antivandal". Před polednem 6. 12. 2019 tam brzdila motorová jednotka 814.132 cestou z Bojkovic do Uherského Hradiště





Zmizelá tvář Uherského Brodu - a to nejen starou klenutou přechodovou lávkou, též nasazenými vozidly a třeba i trojicí vlaků osobní dopravy, které se tam tehdy mohly bez zbytečné manipulace setkat - oproti dnešku. V popředí je "ponorka" 851.021, která si sem odskočila z luhačovické trati, opodál "Krasomila II." 754.037 na rychlíku do Luhačovic a zcela vlevo protijedoucí osobní vlak do Starého Města





Odbočná stanice Újezdec u Luhačovic a pohled z rychlíku na téměř nový motorový vůz 842.034, který v neděli 12. března 1995 odvozil většinu osobních vlaků do Luhačovic. V pozadí je patrné zhlaví, kterému dodnes chybí propojení všech kolejí a je tak možný odjezd na Luhačovice pouze z jediné staniční koleje, ačkoliv se dlouhodobě usilovalo o změnu





Z původní transverzálky si na chvilku pomyslně odskočíme na odbočnou lázeňskou lokálku Újezdec u Luhačovic - Luhačovice.
Na zastávce Polichno byl v dopoledních hodinách dne 20. května 2005 zachycen tehdy turnusový motorový vůz 810.640.
Řada 810 zde s jistou nevolí zdejších cestujících vládla v letech 2001 až 2010





Sousední zastávka a nákladiště Biskupice u Luhačovic. Ráno 8. června 2001 odsud směrem ke konečné vyjíždí "kvatro" 842.032. Končí starý GVD 2000/2001 a s ním i provozní nasazení řady 842. Velké motorové vozy vlastně odedávna náležely luhačovické trati - až do tohoto okamžiku





Na konečnou do Luhačovic dorazila po poledni 23. září 2005 náhradní souprava motorového rychlíku R 721, takto vedeného z Uherského Brodu.
V čele je "kvatro" 842.018





Klasický pohled na luhačovické nádraží, kde se v nádherný podzimní den z magickým datem 10. 10. 2010 setkal rychlík se záložní brněnskou "nulkou" 750.022 a tehdy čerstvě přestavěnou motorovou jednotkou 814.132.
Obrýlenou lokomotivu zásadní přestavba čeká už v dalším roce, kdy sama uzavře éru řady 750 v Brně





Jsme zpět v odbočném Újezdci s jeho specifickou výpravní budovou, kde kromě prosklené čekárny, pokladen, služebních místností, byla i dopravní kancelář a současně i ústřední mechanické stavědlo. Před dnes již částečně asanovanou budovou se 19. května 1996 setkaly veselské "ponorky" 851.026 a 851.035. Zatímco ta první pendlovala na "Luhačovce", druhá s přípojnými vozy mířila do nedalekých Bojkovic





Následuje zastávka Šumice, kde na snímku ze závěru éry ČD zastavuje 6. 12. 2019 osobní vlak ze Starého Města do Bylnice. Jeho sestava patřila asi k tomu nejlepšímu, co zde tehdy jezdilo - motorový vůz 842.026, sunoucí řídicí a v tuto chvíli i řídící vůz 80-29.203. Souprava, výstižně řečená "kočkopes"





Když se řekne Šumice, v paměti vytanou spíše zdejší mechanické závory, ovládané závorářkou a současně pokladní zdejší zastávky a rovněž závorářského stanoviště Zv 113. Velmi výraznou bývala zejména více, než výrazně namalovaná paní závorářka, známá pod přezdívkou "Arabela". Okolo druhých a vzdálenějších závor, vybavených předzváněčem, projížděla 1. srpna souprava s lokomotivou 754.075, řízenou panem Pavlem "Hetošem" Tomečkem





Velmi blízká je stanice Nezdenice, vždyť předvěst vjezdového návěstidla je ještě v Šumicích. Odpoledne 26. května 2004 se tam setkal prototyp 751.002 s motorovým rychlíkem MR 722 z Vlárského průsmyku do Brna hl. n. Vedl jej heršpický "krokodýl" 850.010. Tato dvě vozidla uvidíme po chvíli zase spolu, ale v jiných barvách





Do zastávky Záhorovice přijíždí po ránu 6. prosince 2019 osobní vlak s "kvatrem" 842.019, které je doplněno modernizovaným osobním vozem řady Btn, dříve též 054. Zcela vlevo je ještě patrná funkční osobní pokladna, která byla uzavřena s koncem provozu osobních vlaků Českými drahami





Důležitá stanice pod kopci se jmenuje Bojkovice. Slouží malému městu i širšímu okolí. V roce 1995 se její význam navýšil otáčením všech osobních vlaků v klasických soupravách, zatímco přes karpatské kopce jezdily dál jen rychlíky, anebo motorové soupravy. I dříve však bývala cílovou stanicí některých vlaků. Odpoledne 7. května 1996 tam dorazil spěšný vlak MSp 1926 s "krokodýlem" 850.010, vedle něj čekala v čele osobního vlaku Os 14110 prototypová "cecula". Její nátěr už dva roky po rychlé obnově značně zchátral, ostatně brzy následovala jeho kompletní obnova, vzatá od základu





Jedna z klasických situací v Bojkovicích - časně ráno 30. května 2008 se tam na cestu do Vlárského průsmyku chystá prototyp 842.002, opodál je souprava spěšného vlaku Sp 1722 do Brna, v jejímž čele je stroj 754.075 s typickou moravskou orlicí na bočnici. Nerozlučná dvojka vlakvedoucích Vraťa a Michal se chystá k nástupu do služby





Zastávka Bojkovice město byla do užívání předána v polovině prosince 2002 a tehdy se ještě nacházela na širé trati. Po modernizaci staničního i traťového zabezpečovacího zařízení se dostala do prodlouženého obvodu stanice Bojkovice. Beton ještě skoro zářil novotou, když tam 13. 5. 2005 zastavil odpolední spěšný vlak do Brna, v jehož čele podobně svítilo opravené a přelakované "kvatro" 842.033. Pohodlné, ovšem už přestárlé přípojné vozy řady Bmx/050 tehdy patřily zatím jen spěšným vlakům - na těch osobních byly ještě řazeny velmi, ale opravdu velmi nepovedené modernizace řady Bifx/021, než se je podařilo vystrnadit





A ještě jednou zastávka Bojkovice město - zastoupena pro změnu tabulí za soupravou posíleného osobního vlaku Staré Město - Bylnice dne 10. 9. 2016. V jeho čele stanul už muzejní a patřičně opečovávaný prototyp T 478.1002.





Zastávku a do poloviny 90. let i hlásku Pitín opouští 25. 4. 2007 dopolední spěšný vlak z Brna, v jehož čele krásně zní motorový vůz 850.021





Historický den na Pitíně - tedy takříkajíc horním nádraží. V sobotu 14. prosince 2002 se tam naposledy vykonávala dopravní služba výpravčích a jeden z nich hezky zapózoval před odpoledním rychlíkem z Vlárského průsmyku do Brna. V čele byla turnusová lokomotiva 754.049. Soupravu už požírá stín blízkého kopce, za nějž rychle zapadalo slábnoucí zimní sluníčko. S novým GVD 2002/2003 se tam zavedla trvalá výluka dopravní služby, stanice se zanedlouho zrušila a výhybky a zbylá vedlejší kolej se snesly. Třetí staniční kolej už v té době snesena byla, jak napovídá snímek. Bylo zde alespoň zřízeno automatické hradlo, dělící 15 km dlouhý úsek Bojkovice - Slavičín. Na jaro 2019 byla asanována zdejší výpravní budova. Avšak možnost křižování zde stále citelně schází





Na tomto snímku není oproti jiným, zde použitým, zachycen pravidelný vlak osobní dopravy, ale zvláštní vlak pro turisty a fotografy. V čele jsou lokomotivy T 478.1002 a T 478.2069, které právě míjejí nástupiště zastávky Hostětín. Pohledem přes oblouk jsou asi vyjádřeny zdejší poměry. Po chvíli klesání od Pitína nastane zlom nivelety a po něm začíná stoupání k nejvyššímu bodu tzv. Vlárské dráhy v jejím 142. kilometru nad Hrádkem (s hezkým přídomkem "na Vlárské dráze" - jak ještě docela nedávno hezky hlásala tabule u začátku a konce této místní části města Slavičín)





V uplakané, deštivé a potemnělé májové dopoledne 23. 5. 1996 proběhlo ve Slavičíně pravidelné křižování osobního vlaku se shodně zbarvenými vozidly 851.021 a 754.063 tehdejšího DKV Veselí nad Moravou. Tyto zvučné dvanáctiválce se tam ale jen krátce potkaly. Zatímco "ponorky" ve Veselí koncem jara 1997 po skoro 30 letech služby skončily a odešly dožít do Olomouce, "čtyřky" tam přicházely od února 1996 do stavu a setrvaly do léta 2004. Tehdy většina přešla do Brna, ale zpravidla jezdily do těchto míst





V časné ráno 10. 7. 2008 byl při přestupu do nepopulárního autobusu náhradní dopravy ve Slavičíně vyfotografován motorový vůz 842.008. V pozadí se na stráních povalovaly kupky mlhoviny, která se pomalu rozpouštěla





Nová podoba zastávky Divnice, zachycená 6. 12. 2019 s motorovou soupravou 80-29.203 + 842.026. Trošku v rozporu s názvem není při stejnojmenné obci, tedy části města Slavičín, ale až v těsné blízkosti někdejších Vlárských strojíren a učiliště. Jeho učni jsou také nejčastějšími uživateli zdejší zastávky





Údolím říčky Nevšovky, jen kousek pod zastávkou Divnice a s pozadím Vlárských strojíren, si to odpoledne 23. května 1996 uháněl rychlík R 923 "Vlára" Brno - Trenčín, který v celé délce odvezla "elektrická cecula" 749.254. Šlo o jednu z posledních dokončených přestaveb na řadu 749 a lokomotiva je sama o sobě unikátem, když vznikla jako původní T 478.1048, později přeznačená na 751.048. Po odebrání parního generátoru v roce 1994 krátce sloužila pod označením 752.084 a nakonec jí bylo po zástavbě elektrického vytápěcího zařízení přiděleno označení 749.254, s nímž jako majetek KPKV Brno funguje nadále





Technicky nedokonalý, vadným objektivem špatně prokreslený snímek. Ale už těžko opakovatelné křižování osobního vlaku s veselskou "ponorkou" 851.035, táhnoucí "krátké balmy" řady Bix/020 do Bylnice a protijedoucího spěšného vlaku č. 1926 z Bylnice do Brna. Dne 23. 5. 1996 jej vedl o rok starší motorový vůz 850.012, táhnoucí pro změnu dvojici "dlouhých balmů" řady Bmx/050





Nádraží Bohuslavice nad Vláří leží mimo hlavní cesty aje známé též jako přípojová stanice armádní vlečky z muničního skladu ve Vrběticích. Kdysi též sídlo maličkého depa, tvořící zázemí lokomotivám, zajišťující příhraniční službu a hlavně postrky na Pitín. V posledních týdnech provozu osobní dopravy v režii ČD tam bylo zachyceno "kvatro" 842.026





Ze zastávky a dříve též hlásky Popov se v zatažené nedělní dopoledne 12. 5. 1996 rozjíždí ještě zánovní "kvatro" 842.032. V pozadí je dřevěná bouda zastávky a přes kolej další přístřešek, náležící patrně službě traťového hospodářství





Ve stejný den, ale až večer slunečného i deštivého, zkrátka pravého májového dne 12. 5. 1996, vznikl v Bylnici snímek mezistátního rychlíku R 924 Trenčianska Teplá - Brno. Od konce března toho roku jej o nedělích, kdy byl veden v klasické soupravě, namísto plánované řady 754 vozil zpravidla barevně výrazný stroj 749.252, na jehož stanovišti vidíme pruhované tričko a mohutnou postavu již zesnulého kolegy a kamaráda Alberta Andrešiče. Na jaře 1996 vyvrcholil provoz nezapomenutelných "cecul" v depu Veselí nad Moravou





O dalších 15 let později jsme se v Bylnici loučili s další významnou kapitolou v tlusté knize historie tzv. Vlárské dráhy. V sobotu 30. dubna 2011 jely naposledy osobní vlaky z Trenčianske Teplé do Bylnice a s výjimkou jednoho pátečního a druhého nedělního setkání vlaku ČD a ZSSK tam tehdy skončila mezistátní osobní doprava. Až v březnu 2017 ji obnovila nastupující společnost Arriva s motorovými expresy Praha - Nitra. Na snímku je přes čelo legendární brněnské "čtyřky" 754.023 zachycen motorový vůz 811.012, který tehdy každodenní éru přeshraničních osobních vlaků uzavíral

Tolik tedy virtuální projížďka od staroslavného Velehradu až k hranicím ve Vlárském průsmyku. Krátký vnitrostátní úsek Bylnice - Vlárský průsmyk je už několik let bez provozu osobních vlaků. Tomu jsme se věnovali v už v jiném příspěvku. Nezbývá, než poděkovat všem železničářům, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na provozu popisovaného úseku. A stejně tak popřát hodně zdaru nastupující společnosti, aby nástup úspěšně zvládla a dobře sloužila zdejším cestujícím, často těžce zkoušeným změnami koncepce jízdních řádů, redukcemi dálkových spojení či častými i dlouhými výlukami a nepříjemnými náhradami, spojenými s dopadem na kulturu cestování a řádné plnění jízdního řádu.


Text a foto: Lajos

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
Trakia
Zaslaný: 23.12.2019 11:43  
Založený: 24.11.2015
Miesto:
Príspevkov: 78
 Re: Horní Vlára: Konec jedné velké kapitoly
Pěkná i když trochu smutná reportáž. Bohužel na síťovku se už přes sedlo u Pitína nedostanu. I když je pravda,že párkrát jsem tu trať projel.
:čo už:
lajos
Zaslaný: 27.12.2019 6:16  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 13269
 Re: Horní Vlára: Konec jedné velké kapitoly
Děkuji. Ovšem jsem názoru, že reportáž je něco jiného, než toto ohlédnutí v čase a místě.
Důležité je, že přes ten Pitín se jezdí a bude jezdit dál. Dokonce i s tou vytouženou wi-fi, klimou a nižším vstupem, jak si mnozí přáli.
Nikis182
Zaslaný: 24.12.2019 15:31  
Založený: 03.11.2011
Miesto: Holíč
Príspevkov: 4649
 Re: Horní Vlára: Konec jedné velké kapitoly
Pekná rekapitulácia. :emo37:
Každým rokom dúfam, že sa štvorky na túto trať za Bojkovice ešte pozrú, aspoň na posilovom piatkovo-nedeľnom spešňáku a zatiaľ nič. Ostáva nám fotiť iba Pn, ktoré pri troche šťastia vie ísť nielen do Bylnice či průsmyku, ale aj cez čiaru na Slovensko.
lajos
Zaslaný: 27.12.2019 6:25  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 13269
 Re: Horní Vlára: Konec jedné velké kapitoly
Díky :papa:
Aspoň je z těch snímků v průřezu času vidět, že i ten mnohými nenáviděný státní "moloch" taky uměl podobu zdejších vlaků zvedat. Šlo to pomalu, ale přece jenom šlo.
Fotograficky už to bude na této trati celkem asi nuda, když pominu dočasné německé zbarvení a titulkování narychlo dotažených a podle toho vyhlížejících jednotek ř. 845.
Raději bych z pohledu uživatele, či místně příslušného, uvítal obnovení pravidelné spojení napříč Vlárským průsmykem, za což se pátečně-nedělní "Javořina" a zbytek AEx (t.č. navíc v autobusech), rozhodně nedá považovat.
cas


Alfonz
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 28 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 3

Registrovaných: 0
Anonymných: 28

Viac ...