Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > História a spomienky > Milanovi na poslední cestu

Milanovi na poslední cestu

 
Život už je takový. Nepřináší jen radostné okamžiky, ale i ty smutné. Nejsmutnější pak, když se navždy loučíme s někým, kdo odchází tam, odkud se ještě nikdo nevrátil. A dnes, v pátek 12. června 2020, jsme za zvuků varhan a zvonů veselského kostela sv. Andělů strážných na takovou cestu vyprovodili našeho kolegu a především kamaráda, pana Milana Vítka.

 








Milan se narodil 23. září 1965 do železničářské rodiny. Tím bylo fakticky rozhodnuto o jeho budoucí profesní éře, zvláště když jeho tatínek Milan sloužil v depu Veselí nad Moravou jako strojvedoucí a jeho maminka a bratr František tam pracovali také. Z nadhledu veselského sídliště Hutník pozoroval intenzívní provoz, zvláště pak na tzv. čachtické trati, která se kolem sídliště vine. Počátek 80. let strávil na Středním odborném učilišti železničním, kde se vyučil pro ČSD, jmenovitě pro veselské depo. Už tehdy začínal s fotografováním železnice. Z jednoho hutnického paneláku se mu podařilo zvěčnit i zpožděný sezonní rychlík "Mamaia", který z Prahy do rumunské Mangalie přes Myjavu v letech 1978 - 1981 jezdíval, ale sken se při sestavě této vzpomínky nepodařilo dohledat.






Tento příspěvek by měl vyznít pozitivně a nezačínat mimořádnou událostí, jako byl čelní střet rychlíku R 834 v Břeclavi 17. 5. 1983. V důsledku nesprávně zapojeného zabezpečovacího zařízení vjel rychlík od Přerova na kolej, obsazenou stroje T 679.1108. Při nehodě tehdy zemřel přerovský strojvedoucí v troskách lokomotivy T 478.3361.
Snímek oboustranně zdemolované lokomotivy pořídil Milan samozřejmě tajně, z přechodové lávky do depa. A zvětšeninu udělal natočením zvětšovacího přístroje na stěnu fotokomory - či spíše koupelny, kde se fotografie v domácích podmínkách zpravidla vyvolávaly.

Začal jezdit jako pomocník strojvedoucího a po vojně si udělal zákonité zkoušky, po nichž konečně usedl na pravou stranu stanovišť motorových lokomotiv a jezdil jako strojvedoucí letmo na všech tehdejších vozebních ramenech veselského depa. Ta kromě Brna vedla většinou na Slovensko - do Trenčianske Teplé, Nového Mesta nad Váhom resp. Leopoldova či Kútů. Bohužel rozdělení Československa a zastavení průběžné nákladní dopravy na těchto tratích způsobilo razantní pokles výkonů vozidel a jízdního personálu. V depu se propouštělo - a Milan sám vydržel ještě do roku 1993, kdy sám od státních drah odešel.






Od března 1996 Milan pracoval znovu jako strojvedoucí, ovšem již v barvách společnosti OKD, Doprava. Dne 27. 5. 1996 byl přítomen školení, sešel se větší počet zaměstnanců a tak vzniklo skupinové foto. Milan je kníratý chlapík před firemní lokomotivou v červených montérkách - tehdejším dress code OKDD.





V prvních měsících provozu elektrárenské vlečky novým provozovatelem OKDD tam pobývaly ještě nepotřebné lokomotivy řady T 334.0 společnosti ČEZ a tak jednoho volného sobotního odpoledne vznikl tento snímek. Od druhé "rosničky" T 334.0639 jsme s Milanem bohužel klíče nenašli a tak vedle stanuly lokomotivy T 448.0736, T 458.1219, T 448.0681 a T 334.0900. Práce s posunováním to byla sice značná, ale výsledek stál určitě za to.





Když se park lokomotiv OKDD na vlečce EHO v roce 1997 pozměnil, byl to moment pro další fotografování. V sobotu 11. 10. 1997 se však po jasném ránu udělala velká oblačnost, která náš záměr poněkud zhatila. Ale snímek se všemi čtyřmi komíny jsme přece jen pořídili.





Všechny tři tehdejší hodonínské lokomotivy řady 740 společnosti OKD, Doprava, hezky vyrovnané vedle sebe. Dokonce se na ně trochu usmálo sluníčko.

Po více než dvou letech, které strávil u výrobního pásu v místní obuvnické firmě, kde skončila řada jeho propuštěných kolegů, se Milan ke strojvůdcovskému povolání vrátil. Dostal nabídku od jedné z prvních společností, která v českých zemích začínala s provozováním drážní dopravy na kolejích státních drah. Byla to OKD, Doprava, a. s., která pro svůj nově převzatý provoz v Elektrárně Hodonín potřebovala personál. Nešlo jen o vlastní obsluhu vlečkového nádraží, ale o dovoz lignitu z nedalekého Dolu Mír Mikulčice přes Lužice a Hodonín na vlečku EHO. Tam - a nejen v Hodoníně - Milan strávil asi 12 let, než se vrátil do služeb Českých drah. U ČD se adaptoval na novější vozidla, která se mezitím zařadila do provozu. A nezůstalo jen u toho - když přechodně nemohl na trať, rozšířil si kvalifikaci o funkci strojmistra, které střídal v době nemocí a dovolených.





Úprava modelů lokomotiv řady 771 podle skutečných předloh - v popředí je 771.069 ve stavu po dílnách v roce 2000 a za ní je 771.180, jak vypadala po vyvazovací opravě v Olomouci na podzim 1997.





Maloměřický "lachtan" 714.223, který nějaký čas také sloužil ve Veselí na záloze depa, se stal dalším vzorem pro úpravu modelu.

Milan asi nebyl jediným, kdo se nechal zlákat novodobou výrobou železničních modelů. Oproti dřívějšku byly dostupné nejrůznější řady hnacích vozidel ČSD a ČD. Svoji sbírku tvořil ve velikosti "říše středu", aneb v měřítku TT. Vybrané modely si upravoval podle skutečných předloh, podle různých výraznějších barevných úprav. Nebránil se skládání kitových modelů, nebál se lakovat či patinovat. Klíč jeho výběru je patrný z přiložených fotografií - motorová trakce někde okolo IV. a hlavně V. epochy.





Krásné barevné spektrum, především kapotových lokomotiv ČSD, ČD, ale OKDD a AWT.





Nejhezčí a nejpopulárnější motorové lokomotivy ČSD a jejich nástupců, ztvárněné v modelech.

O Milanovi bylo známo, že je jednak velmi zručný a technika je mu velmi blízká. Často uměl dobře poradit při problémech s autem. Nebo byl dobrým rádcem při výběru ojetého auta, čehož před časem využil i autor těchto řádků. Když jsme na přelomu let 2011 a 2012 dokončovali renovaci tehdy nově muzejní lokomotivy T 478.1002, byl to právě on, kdo se zhostil překreslení ozdobné čtyřcípé hvězdy na jejích prsou a zhotovil i šablonu pro vlastní lakování. Milan rád fotografoval, osvojil si taje digitální fotografie a zdaleka s ní nesledoval jen jemu tak blízké technické zajímavosti, ale krásy přírody, kam se rád vydával.





Milanova poslední vytvořená novoročenka - další už bohužel nikdy nevytvoří a nepošle





Milanovo parte





Milan se loučí - a takto si ho budeme pamatovat. V dobré náladě a s úsměvem.

Milana Vítka jsme znali jako usměvavého a pohodového člověka. Své problémy, a neměl jich, jako většina z nás, uměl přetrpět, nešířit zlobu a hořkost kolem sebe, ale spíše je vyřešit a zase si užívat života. To, stejně jako my, nemohl tušit, že je mu vyměřeno tak málo. V prvním červnovém týdnu jsme spolu probírali správné barevné odstíny pro přípojný vůz řady Baafx a pochválil se dokončeným služebním vozem řady Dsd. Ve čtvrtek byl s dalšími kolegy a jejich dětmi přítomen mimořádnému dni na vracovské zahradní železnici. V sobotu byl u našeho společného kamaráda Jiřího na návštěvě s krásnou kyticí, kterou obdařil jeho přítelkyni Kristýnu, která slavila narozeniny. V neděli se pak s kolem vydal za krásami Bílých Karpat, kde jej u Lučiny stihla náhlá nevolnost a vzápětí i předčasný skon.

V Milanovi ztrácíme bezvadného kamaráda, příjemného společníka, zkušeného rádce a hlavně dobrého, pohodového a snad vždy usměvavého a příjemného člověka. Poděkovat za jeho vstřícnost mu už nemůžeme, ale vzpomínat a jen v dobrém, na něj budeme stále.


Na základě vlastních znalostí a prožitků sestavil Leoš Tomančák.
Foto Milan Vítek, Kristýna Lásková a autor.

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
michalBA
Zaslaný: 14.06.2020 11:29  
Založený: 29.02.2012
Miesto: Bratislava
Príspevkov: 12741
 Re: Milanovi na poslední cestu
úprimnú sústrasť rodine a blízkym kamarátom, kolegom, pána som nepoznal ale z čítania mi vzišlo že to bol železničiar telom i dušou, od malička vlaky v rodine vlaky, to su presne majstri a ľudia ktorý budú na železnici chýbať, ich skúsenosti a pokora k práci.
johny_pal
Zaslaný: 15.06.2020 8:06  
Založený: 07.07.2009
Miesto: Turzovka, Skalica
Príspevkov: 178
 Re: Milanovi na poslední cestu
Veru tak, úprimnú sústrasť Pánovi.
cas


Amália
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 41 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 4

Registrovaných: 0
Anonymných: 41

Viac ...