Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > Z tratí ŽSR a SŽDC > Slovenskou strelou z Lašska na Valašsko

Slovenskou strelou z Lašska na Valašsko

 
Etnografická slovní hříčka v sobě skrývá začátek a konec cesty motorového vozu M 290.002, mezi širokou veřejností již známým jako Slovenská strela. Špičkový výrobek československého meziválečného dopravního strojírenství byl zprovozněn v prosinci 2020 a od května letošního roku se s ním můžeme příležitostně setkávat.

 











Předně Lašsko - region na severní Moravě a východní části českého Slezska, situovaný mezi Ostravskem a Valašskem. Jedním ze známých center Lašska je i město Kopřivnice, neodmyslitelně spjatá se značkou Tatra. Tam je domovem i obnovený motorový vůz M 290.002 z roku 1936. V části výrobního podniku byla nedávno zpřístupněna expozice nákladních a celkově řečeno, užitkových automobilů Tatra, které se už do nového muzea v centru města nevlezly. V prosklené hale je nyní domovem i motorový vůz, který se příležitostně vydává na jízdy po republice. A v sobotu 16. října 2021 tak zamířil z Lašska na Valašsko. Vlastně je to jen kousek, přes Veřovice do Valašského Meziříčí a dál do tzv. Valašského království. Ovšem cesta, pojatá jako vyhlídková a děkovná, pro osobnosti a společnosti, spojené s renovací tohoto unikátního vozidla, vedla do Studénky a po kolejích II. tranzitního koridoru přes Přerov do Starého Města u Uherského Hradiště. Tam cesta poněkud strohým prostředním betonem a ocelí ozdobené rovinaté dvoukolejky skončila a naprosto změnila svůj ráz. Přes srdce Moravského Slovácka, takto Uherské Hradiště, vedla cesta na jižní Valašsko, jmenovitě Valašských Klobouk – anebo zjednodušeně, do Klobúk. Nejen zdejší obyvatelé samohlásku “ou” v běžné řeči nepoužívají. Dalšími obrázky si přibližme tu sobotní cestu.






K prvnímu setkání došlo před Pitínem. Ačkoliv vlak byl neveřejný, nebyl tajný. A zpráva o něm se šířila neskutečně rychle. Došla asi polovina pitínské dědiny. Všichni ukázněně zírali na výkřik meziválečné techniky





Štíhlý a dlouhý motorák skoro až opatrně projel rozvinutým “esíčkem” okolo Pitína, projel okolo Hostětína, zhoupl se a u samoty Kolelač se díky bezvadnému násvitu v lesním průseku ukázal v plné parádě, i se střechou v barvě starého zlata.





Motorák minul opuštěný strážní domek, kdysi obývaný panem Kurtinem a začal nabírat stoupání k nejvyššímu bodu tzv. Vlárské dráhy nad Hrádkem





Snímek, který snad dostatečně vystihuje ráz krajiny jižního Valašska. Lesní remízky, pastviny a spokojený dobytek na nich. Vůz M 290.002 má na dosah traťový kilometr 142 (měřeno od Brna dolního nádraží) a současně vrcholový bod trati





Zde už “strela” klesá ke stanici Slavičín, jinak též ke slavičínské místní části, nesoucí půvabný název “Hrádek na Vlárské dráze”





Zatímco elegantní vůz klesal do údolí řeky Vláry, my v autě hypnotizovali semafor na kyvadlové dopravě v Hrádku. Cesta vedla přes Jestřebí a Štítnou nad Vláří a kousek za ní vznikl tento snímek





Další snímek se zlatavou střechu vznikl v Brumově u kostela. V pozadí je Brumovský tunel





Jiný pohled, kterak vůz M 290.002 vjíždí do Brumovského tunelu, mající dvoukolejný profil a délku 250 m. Nahoře vévodí kaple sv. Anny





Snímek už ze zpáteční jízdy vznikl v úseku mezi stanicí Hradčovice a zastávkou Popovice u Uherského Hradiště, za mostem přes říčku Olšavu, která formuje zdejší údolí a vytváří příhodné podmínky pro vedení pozemních komunikací





Slovenská strela se více než ladně protáhla oblouky a s tatrováckými šestiválci, které se už točily na volnoběhu, se setrvačností blížila k popovické zastávce. Důvodem k jízdě výběhem však nebylo jen mírné klesání po proudu Olšavy





Oproti jízdnímu řádu, který vycházel s minimem křižování, proběhlo v Popovicích mimořádné zastavení a výstup několika účastníků zájezdu. Díváme se na přední čelo, ale zadní konec vlaku. Motorový vůz M 290.002 zvolna opouští nástupiště a míří ke Starému Městu a koridorovým kolejím



Co dodat - výjimečná jízda s jedinečným vozidlem v naprosto skvělém počasí a s malebným pozadím zlátnoucích korun stromů a příjemně zlatavým podzimním sluníčkem. Okolo trati byly davy lidí všech pohlaví a věkových kategorií, aby se jim na chvilku před očima prohnalo něco dlouhého, červeného. A určitě to stálo za to, vždyť taková možnost se naskytne jen velmi vzácně.




Text a foto: Lajos

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
Trakia
Zaslaný: 21.10.2021 21:06  
Založený: 24.11.2015
Miesto:
Príspevkov: 165
 Re: Slovenskou strelou z Lašska na Valašsko
Pěkná reportáž. Naštěstí ta Strela byla uvedena do stavu,jaký si zaslouží. Když stála u toho muzea,tak mi ji bylo až líto,protože tam pomalu chátrala. Bylo to nedůstojné pro takový unikát.
lajos
Zaslaný: 22.10.2021 12:20  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 13862
 Re: Slovenskou strelou z Lašska na Valašsko
Díky :papa:
Celkovou renovaci M 290.002 považuji za výjimečnou událost. Muzeum - ať už staré u nádraží, nebo nové v centru města Kopřivnice - bylo svého času to nejlepší, co ji mohlo potkat. Byla pod muzejní ochranou, pod relativním dohledem, nepršelo na ni. Samozřejmě vzdušná koroze, působení různých živlů - to taky udělalo své. Ale doba pomníková byla nutným mezičlánkem, aby se vozidlo uchránilo přes likvidací a dochovalo do doby, kdy bude bude vůle, možnosti (finanční i technologické) to zase zprovoznit. Podobné byly osudy i leckterých pomníkových parních mašin.
No a přidanou hodnotou bezesporu je, že je vůz zprovozněn s řadou původních prvků a především se zachováním originálního elektromechanického přenosu výkonu, což u "Stříbrného šípu", kde existovala jen vyprázdněná skříň vozu a origo podvozky, už jaksi nešlo. Ale to je jiný příběh.
Trakia
Zaslaný: 24.10.2021 22:50  
Založený: 24.11.2015
Miesto:
Príspevkov: 165
 Re: Slovenskou strelou z Lašska na Valašsko
Tak samozřejmě umístění na pomník bylo lepší,než kdyby ji sešrotovali. Akorát já jsem z Kopřivnice (byť původně odtud nepocházím) a ten její stav jsem docela často měl na očích. Ale zase štěstí,že ji aspoň nikdo za tu dobu neposprejoval,nebo nevymlátil okna atd. No vím,asi mám tendence vidět věci moc černě,ale bohužel individua,které by toho třeba byly schopny podceňovat raději nelze. Teď je i ve větším bezpečí a navíc může i na trať.
:number one:
cas


Marína
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 100 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 4

Registrovaných: 0
Anonymných: 100

Viac ...