První část kapitoly věnované vlaku "Hungaria" jsme zakončili převratným rokem 1989. V té době proběhly velké a zásadní politické změny v Maďarsku, Československu a Německé demokratické republice. A pád komunismu byl významný i pro další vývoj vlaku "Hungaria". Období 1989/1990 bylo také posledním, kdy jezdila jako Interexpress, neboť od 27.5.1990 již mezi těmito vlaky nebyla zařazena. A změnila se i souprava, kterou nyní kromě kurzových vozů Malmö a Beograd poskytly ČSD (2x A + WRm + 6x B). Změna nastala i v Budapešti, kde byl vlak z nádraží Nyugati přesunut na stanici Keleti, tedy na východní nádraží. Odtud nyní "Hungaria" odjížděla jako Ex 74 v 8.05 hod., z Bratislavy v 11.23, v Praze byla od 16.38 do 17.15 a do Berlína-Lichtenberg měla příjezd ve 23.08 hod., obráceně pak Ex 75 vyjížděl z Berlína v 6.20, v Praze pobýval v rozmezí 12.19.-12.51, Bratislava odjezd 18.03 a příjezd na Keleti pályaudvar byl ve 21.03 hodin, jízdní doba tak byla 15 h 3 min a 14 h 43 min směrem do Budapešti, tedy o půl hodiny kratší než při platnosti předchozího grafikonu. Šestnáctivozová souprava se nezměnila, jen mezi Prahou a Děčínem ji nyní vodila řada 150 ČSD. V období 1985 - 1987 a od platnosti grafikonu 1990/1991 mívala "Hungaria" na stoupání na Vysočinu postrkovou "laminátku" řady 230 z Brna do Vlkova u Tišnova nebo do Havlíčkova Brodu. Od 2.6.1991 dostala čísla Ex 374/375, která převzala po "Vindoboně" (ta byla nyní Ex/D 270/271), avšak v Německu byla rychlíkem (D 374/375). Ze soupravy zmizely kurzové vozy do Malmö, ale zůstaly vozy z/do Bělehradu, jen namísto Bm/Bl (ČSD/JŽ) jezdilo "lehátko" Bc ČSD a to bylo prodlouženo až do řeckých Atén. Kmenová souprava ČSD 2x A + WRm + 6x B přecházela v Berlíně na Ex 479 "Primator" (Berlin-Lichtenberg - Praha-Holešovice) a z opačného Ex 478 zpět na "Hungarii". Ta jezdila ve stejné poloze, ale s kratší jízdní dobou, a to 14 h 39 min u Ex/D 374 a 14 h 19 min u Ex/D 375. Bylo to umožněno dokončením elektrifikace a modernizace trati mezi Prahou a Děčínem s úseky s rychlostí 160 km/h a tak zde byla do čela "Hungarie" stavěna řada 372 ČD. Od zimní změny jízdního řádu pak jezdila v celém úseku Praha - Berlín s jedinou lokomotivou, konkrétně řady 230 německých DR, neboť odpadlo nasazování strojů nezávislé trakce v přeshraničním úseku Děčín - Bad Schandau. S platností jízdního řádu 1992/1993 začala "Hungaria" jezdit v celé své trase jako rychlík D/R/G 374/375. Vlak D 374 měl jízdní dobu 13 hodin a 57 minut, když jel z Budapešti-Keleti v 8.45, z Bratislavy hl. st. ve 12.04, z Prahy-Holešovic v 17.31 a v Berlíně-Lichtenbergu byl v 22.42 hodin. Opačně jedoucí D/R 375 měl v Berlíně odjezd v 7.29, v Praze v 12.52, v Bratislavě v 17.55 a příjezd do Budapešti byl v 20.53 hod po 13 hodinách a 24 minutách jízdy. Do soupravy se vrátily vozy DR v podobě Am + 5x Bm, k nim maďarský AB do/z Prahy, jídelní vůz byl ČSD řady WRRm a v Praze-Holešovicích byl vždy měněn. Místo kurzových vozů do Malmö nyní jezdily dva lehátkové Budapest - København (oba Bc, ČSD a MÁV) a zůstal Bc ČSD do/z Atén a lůžko do/z Bělehradu. Na D/R 374 byl z Budapešti do Bratislavy přepravován prázdný vůz Bc ČSD.








1993: "Hungaria" v kategorii EuroCity

Na budoucí provoz "Hungarie" měly vliv politické a s nimi spojené strukturální změny na železnici v Německu a Československu. Dne 3.10.1990 zanikla Německá demokratická republika a pět nových spolkových zemí, což jsou Braniborsko, Durynsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko a Sasko-Anhaltsko a sjednocený Berlín se připojily ke Spolkové republice Německo. Deutsche Reichsbahn i Deutsche Bundesbahn jako původní spolkové dráhy zanikly s koncem roku 1993 a veškerý vozový park pak přešel na novou Deutsche Bahn AG ustanovenou k 1.1.1994. A dne 31.12.1992 zaniklo Československo a k 1.1.1993 vznikla samostatná Česká republika (Česko) a Slovenská republika (Slovensko). Současně byly zrušeny i Československé státní dráhy ČSD. Podle zákona o zániku ČSD veškeré nemovité věci z majetku ČSD přešly do majetku toho státu (České republiky nebo Slovenska), na jejichž území ležel, ostatní majetek přešel do vlastnictví České republiky nebo Slovenska v poměru dvě ku jedné. Nově vzniklé státy pak rozdělený majetek začlenily do nově ustavených státních železnic, tj. do Českých drah v České republice a do Železnic Slovenskej republiky na Slovensku.

"Hungaria" byla zařazena do kategorie EuroCity s jízdním řádem 1993/1994. Na Slovensku byla dokonce prvním vlakem Eurocity vůbec. Obdržela čísla EC 174/175 a měla významně prodlouženou trasu, když začala zajíždět až do stanice Hamburg-Altona a v Berlíně míjela stanici Berlin-Lichtenberg. Zastavovala ve stanicích Budapest-Keleti pu. – Štúrovo – Nové Zámky – Bratislava hl. st. – Kúty – Břeclav – Brno hl. n. – Havlíčkův Brod – Kolín – Praha-Holešovice – Ústí nad Labem hl. n. – Děčín hl. n. – Bad Schandau – Dresden Hbf. – Dresden-Neustadt – Flughafen Berlin-Schönefeld – Berlin Hbf. (dnešní Ostbahnhof) – Berlin Friedrichstraße - Berlin Zoologischer Garten – Berlin-Spandau – Hamburg-Bergedorf – Hamburg Hbf. – Hamburg Dammtor – Hamburg-Altona. Jako EC 174 odjížděla z Budapešti v 6.45 hod, jízdní doba do Berlína Hbf. činila 12 a půl hodiny a na Hamburg-Altona celkem 16 hodin 44 minut. V opačném směru jezdila "Hungaria" trochu rychleji, z Hamburku coby EC 175 odjížděla v 6.08 a do Budapešti přijela po 16 hodinách a 29 minutách, z toho cesta z Berlína do Budapešti trvala 12 hodin a 22 minut. Souprava byla sestavena kromě restauračního WRm ČD výhradně z německých vozů, a to jak z vozů DB tak i DR. DB nasazovaly vozy pro vlaky TEE řad Avmz a Apmz spolu s jedním klimatizovaným Bpmz, zatímco DR je doplnily svými oddílovými vozy Bomz, které neměly klimatizaci. Po vzniku DB AG zůstala souprava beze změny. Jezdila tedy v řazení (EC 174) Avmz + Apmz + WRm + 2x Bomz + Bpmz + 4x Bomz. Z Budapešti do Prahy byl vlak vedený slovenskou lokomotivou řady 350, z Prahy do Drážďan německou DR 180 a z Drážďan do Berlína řadou 112. Dál do Hamburku ještě trať elektrifikována nebyla a tak se zde uplatnily dieselové stroje DR řady 229, od 1994 řady 218 DB.


1994: "Hungaria" v modrém

Jak byla vozba Hungarie od roku 1962 prestižním výkonem ČSD, tak od roku 1994 patří MÁV. Od 29.5.1994, kdy začal platit nový jízdní řád, se na "Hungarii" poprvé objevila souprava celá sestavená z maďarských vozů. Maďarské železnice jako první ve východním bloku zareagovaly na moderní evropské trendy a již před pádem železné opony zakoupily nové klimatizované vozy a připojily se k síti EuroCity. A pro "Hungarii" pak pořídily zbrusu nové vozy od španělské vagonky CAF řady Bpmz, Bmz, Apmz, Amz a také restaurační WRmz, později je doplnily vozy z německé vagónky DWA a sestavily z nich sedmivozovou soupravu pro rychlost 200 km/h.. Od září 1994 začala v Berlíně velká výluka související s rekonstrukcí Městské dráhy, po které jezdily vlaky přes stanice Ostbahnhof (tehdy nazývaná Hauptbahnhof) a Zoologischer Garten a současně začala také elektrifikace trati do Hamburku. Z toho důvodu bylo nutné objíždět město po železničním okruhu, který ale umožnil napojit se na dráhu Berlin - Hamburg až mezi Falkensee a Nauen. Proto byla "Hungaria" od 28.9.1994 v Berlíně odkloněna přes stanici Lichtenberg a dále pokračovala do stanice Nauen, kde navazoval vlak IC 530 do Hamburku. Spoj EC 174 nyní vyjížděl z Budapešti v 6.55, v Bratislavě byl v 9.38-9.43 hod., v Praze stál od 14.37 do 14.47, Berlin Hbf. opustil v 19.40 a do Nauenu přijel v 20.23. Před započetím výluky pokračoval do stanice Hamburg-Altona s příjezdem ve 23.15 hodin. Po zkrácení trasy činila jízdní doba z Budapešti do Berlína-Lichtenberg 12 hodin 34 minut, v opačném směru 12 hodin a 21 minut. To vyjížděl EC 175 z Nauenu v 9.24 po příjezdu IC 531, který bral frekvenci z Hamburku, odjezd z Prahy-Holešovic měl po dvanáctiminutovém pobytu v 15.11, z Bratislavy pak ve 20.05 a příjezd do Budapešti ve 22.42 hod.

V době platnosti jízdního řádu 1995/1996 vzhledem ke stále probíhající výluce berlínské Městské dráhy jezdila "Hungaria" od 28.5.1995 do 23.9.1995 odkloněná do Nauenu, od 24.9.1995 do 1.6.1996 končila a začínala ve stanici Berlin-Lichtenberg. Vlak EC 174 odjížděl z Budapešti v 6.50, z Bratislavy v 9.33, z Prahy-Holešovic ve 14.21 a na berlínský Lichtenberg přijížděl v 19.11, do Nauenu pak ve 20.10, odkud navazující spoj IC 530 do Hamburku odjížděl ve 20.30. Jízdní doba do Berlína tak byla 12 hodin 21 minut. V opačném směru opouštěla "Hungaria" jako EC 175 Nauen v 9.36, lichtenbergské nádraží v 10:31, odjezd z Prahy měla v 15.12, z Bratislavy ve 20.01, do Budapešti přijela v 22.37 a k cestě tak potřebovala historicky nejkratší čas 12 hodin a 6 minut. Souprava MÁV byla řazena (EC 174) Apmz + WRbumz + Bmz + 4x Bpmz a byla vedena z Budapešti do Prahy řadou 350 ŽSR, z Prahy do Drážďan strojem řady 180 DB a dál do Berlína řadou 112 DB. V období 1996/1997 se změnilo jen to, že "Hungaria" jezdila v trase Budapest-Keleti pu. - Berlin-Lichtenberg, časová poloha i vlaková souprava zůstaly stejné.

S jízdním řádem 1997/1998 pokročily práce na německých tratích natolik, že opět mohly začít jezdit přímé vlaky do Hamburku. To se ale netýkalo "Hungarie", která i nadále končila a začínala ve stanici Berlin-Lichtenberg. Navíc nyní jezdila jako EC 170/171 a v odlišné časové poloze. Spoj EC 170 vyjížděl z Budapešti o tři a půl hodiny později než v předchozím grafikonu, a sice až v 10.25 hod., z Bratislavy odjížděl ve 13.15, z Prahy v 18.29 a do Berlína přijížděl ve 23.10, naproti tomu EC 171 měl v Berlíně odjezd zhruba o tři a půl hodiny dříve, konkrétně v 6.46, z Prahy byl stanoven odjezd na 11.39 hod., z Bratislavy na 16.43 a do Budapešti přijel v 19.24 hodin. Jízdní doba do Berlína byla 12 hodin 45 minut, v opačném směru o 7 minut kratší. Modrá maďarská souprava byla nyní šestivozová, z Budapešti v řazení Apmz + WRmz + Bmz + 3x Bpmz, nasazení lokomotiv zůstalo nezměněné.

Od grafikonu 1998/1999 se "Hungaria" vrátila na berlínskou Městskou dráhu, zastavovala tedy ve stanicích Berlin Ostbahnhof a Berlin Zoologischer Garten, kde také končila. Cesta z Budapešti sem trvala 12 hodin 55 minut, když z Keleti pályaudvar byl odjezd v 10.30, z Bratislavy v 13.15, z Prahy v 18.22 a v Berlin ZOO zastavil ve 23.25, opačně trvala 12 hodin 47 minut (odjezd Berlin ZOO 6.32, Praha 11.39, Bratislava 16.43, příjezd Budapest-Keleti pu. 19.19 hod.). Souprava MÁV zůstala šestivozová včetně jídelního WRbumz. Následující jízdní řád přinesl jen malou změnu v soupravě řazenou nyní (EC 170) 2x Bpmz + 2x Bmz + WRbumz + Amz.








2001: "Hungaria" v novém tisíciletí

Neobvyklá situace nastala v letech 2000-2004 tím, že "Hungaria" byla jediným spojem mezi Berlínem a Budapeští, dokonce ani žádný noční vlak mezi těmito metropolemi tehdy nejezdil. "Hungaria" nadále jezdila pouze v trase Berlin - Budapest, nastalo ovšem několik zásadních změn. Především byla v České republice převedena z tratě přes Vysočinu na tranzitní koridor přes Českou Třebovou. Zastavovala tedy ve stanicích Budapest-Keleti pu. – Štúrovo – Nové Zámky – Bratislava hl. st. – Kúty – Břeclav – Brno hl. n. – Česká Třebová – Pardubice hl. n. – Praha-Holešovice – Ústí nad Labem hl. n. – Děčín hl. n. – Bad Schandau – Dresden Hbf. – Dresden-Neustadt – Flughafen Berlin-Schönefeld – Berlin Ostbahnhof – Berlin Zoologischer Garten. Změnila se také její časová poloha, což ale souviselo s celkovým posunem taktu na lince Praha–Berlín. Z Budapešti vlak jel v 10.20, z Berlína Zoo v 7.30. Jízdní doba se díky změnám v Česku, které souvisely s modernizací tratí a zvýšení traťové rychlosti v některých úsecích na 160 km/h, zkrátila na 11 hodin 55 minut mezi Budapeští a berlínským Ostbahnhof, odkud do stanice Zoologischer Garten pak dojela za dalších 11 minut, v opačném směru jezdila o 6 minut déle. Šestivozová souprava MÁV byla v neděli doplňována dvěma německými Bm v úseku Dresden Hbf. - Berlin ZOO, měla tedy podobu (EC 170) 2x Bpmz + 2x Bmz + WRmz + Amz + 2x Bm(DB).

V GVD 2003 se u DB rozhodli zrušit všechny názvy vlaků. Tomu se přizpůsobily i ČD a ZSSK a tak o své jméno přišla i "Hungaria". Jméno tak vlaku oficiálně zůstalo pouze v úseku Budapest - Štúrovo, ale v tomto článku ho budeme nadále uvádět jako doposud. Změnila se souprava, která zůstala maďarská, ale byla nyní devítivozová (EC 170) 2x Bmz + 2x Bpmz + 2x Bmz + WRmz + Apmz + Avmz. Další změnou byla konečná ve stanici Budapest-Nyugati pu., což zůstalo do 12.6.2005. Z Budapešti vlak odjížděl v 10.10, z Bratislavy v 12.34, z Prahy-Holešovic v 17.09 a do stanice Berlin ZOO přijížděl v 22.31 hodin, obráceně byl v Berlíně odjezd v 7.31, Prahu "Hungaria" opouštěla v 12.58, Bratislavu v 17.30 a v Budapešti zastavovala v 19.48 hod. Jízdní doby tedy byly 12 hodin a 21 minut cestou do Berlína a 12 hodin 17 minut při jízdě do Budapešti. Na trasu Budapešť - Praha byly do čela stavěny lokomotivy řady 350 slovenských ZSSK (do 2002 pod názvem ŽSR), v úseku Praha - Drážďany jezdila výhradně česká řada 371. Z Drážďan do Berlína pak "Hungaria" zprvu pokračovala s lokomotivou řady 112 DB, od 2001/2002 s řadou 101 DB, ale od roku 2004 už z Prahy se strojem řady 371 Českých drah bez přepřahu až do Berlína. V roce 2004 také vrcholily výlukové práce v úseku Děčín - Dresden a počet vlaků zde byl výrazně zredukován. "Hungaria" byla jedním ze tří spojů, které v té době mezi Prahou a Berlínem zůstaly. Soupravu posiloval německý Avmz zařazovaný podle potřeby mezi Prahou a Berlínem.

Grafikon 2005 byl specifický tím, že se "Hungaria" vrátila na trasu přes Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod, tedy na trať přes Vysočinu. Zastavovala nyní ve stanicích Budapest-Nyugati pu. (od června 2005 Keleti pu.) – Štúrovo – Nové Zámky – Bratislava hl. st. – Kúty – Břeclav – Brno hl. n. – Žďár nad Sázavou – Havlíčkův Brod – Kolín – Praha-Holešovice – Ústí nad Labem hl. n. – Děčín hl. n. – Bad Schandau – Dresden Hbf. – Dresden-Neustadt – Elsterwerda – Berlin-Schönefeld – Berlin Ostbahnhof – Berlin Zoologischer Garten. Z Budapešti odjížděla v 10.20, jízdní doba do Berlína ZOO se pak v důsledku přetrasování přes Vysočinu prodloužila na 12 hodin a 13 minut když tam přijížděla ve 22.33, po přesměrování na budapešťské nádraží Keleti od 12.6.2005 byla ještě o deset minut delší, přičemž se odjíždělo v 10.10. Z Berlína pak odjížděl vlak EC 171 v 7.26, z Prahy měl odjezd v 12.35, z Bratislavy v 17.22 a do Budapest-Nyugati přijížděl v 19.40, později na Keleti v 19.47 hodin. Sedmivozová souprava MÁV v řazení (EC 170) Bmz + 2x Bpmz + 2x Bmz + WRmz + Apmz byla opět posilována o německý Avmz zařazovaný mezi Prahou a Berlínem dle potřeby, a ve vybrané dny ještě o další tři Bvmz DB. Na její vozbu stačily 2 lokomotivy, a sice slovenská řady 350 ji vedla z Budapešti do Prahy a český stroj řady 371 s ní pokračoval až do Berlína.

V době platnosti jízdního řádu 2006 opustila v České republice "Hungaria" trať přes Vysočinu a mezi Prahou a Brnem jezdila v rychlejší trase přes Českou Třebovou. To se projevilo v jízdní době, která nyní činila 11 hodin 46 minut do stanice Berlin Zoologischer Garten, respektive 11 hodin a 28 minut na Berlin Ostbahnhof. Dne 28.5.2006 bylo zprovozněno nové berlínské centrální nádraží Berlin Hbf. a vlaky přijíždějící od Prahy začaly městem projíždět po zcela nové podzemní trase. Z berlínského Hauptnahnhof pak pokračovala ještě do konečné stanice Berlin Gesundbrunnen. Po těchto změnách a přesměrováních zastavovala "Hungaria" ve stanicích Budapest-Keleti pu. – Szob – Štúrovo – Nové Zámky – Bratislava hl. st. – Kúty – Břeclav – Brno hl. n. – Česká Třebová – Pardubice hl. n. – Kolín – Praha-Holešovice – Ústí nad Labem hl. n. – Děčín hl. n. – Bad Schandau – Dresden Hbf. – Dresden-Neustadt – Elsterwerda – Berlin Südkreuz – Berlin Hbf. – Berlin Gesundbrunnen. Odjezd z Budapešti byl v 10.50, z Bratislavy v 13.20, z Prahy v 17.34, přijezd na Berlin Hbf. byl ve 22.18. Z Berlína Hbf. odjížděl vlak EC 171 v 7.42, z Prahy v 12.40, z Bratislavy v 16.50 a do stanice Budapest--Keleti pu. přijel v 19.22 hodin. Zkrácení trasy v Berlíně se ale na jízdní době neprojevilo, cesta z Budapešti na nové hlavní nádraží zabrala shodný čas jako předtím na Ostbahnhof. Souprava byla devítivozová v řazení (EC 170) 2x Bmz + 2x Bpmz + 2x Bmz + WRmz + Apmz + Amz. České lokomotivy řady 371 ji vedly z Prahy do Berlína do 27.5.2006, pak jen do Bad Schandau, kde ji na zbytek cesty předaly řadě 101 DB z depa Hamburg-Eidelstedt.

Jízdní řád 2007 přinesl změnu dvouhodinového taktu vlaků mezi Prahou a Berlínem, takže se "Hungaria" přesunula do jiné časové polohy. Z Budapešti vyjížděla o hodinu dříve, již v 9.50 a na Berlin Hbf. přijela v 21.12 což značí jízdní dobu 11 hodin 22 minut (Berlin-Gesundbrunnen příjezd 21.19). EC 171 opouštěl Berlin Hbf. v 6.44, tedy také o hodinu dříve, a v Budapešti byl v 18.15. Souprava jezdila sedmivozová, mezi Budapeští a Prahou byl navíc řazen jeden posilový vůz první třídy. Vozy byly stále maďarského dopravce, kterým se ovšem od léta 2007 stala nová dceřiná společnost MÁV pojmenovaná START. A vozební rameno české řady 371 se prodloužilo, když k předávání "Hungarie" s německou BR 101 docházelo tentokrát ve stanici Dresden Hbf. V GVD 2008 se prodloužila jízdní doba, přičemž k časové ztrátě docházelo z technických důvodů na maďarském úseku. Odjezd z Budapešti se posunul na 9.30 hodin, jízdní doba do Berlína vzrostla na 11 hodin 43 minut (v opačném směru 11 hodin 46 minut). V Maďarsku začala "Hungaria" obsluhovat víc stanic, konkrétně zastavovala ve stanici Vác, od dalšího roku v Nagymaros-Visegrád a Rákospalota-Újpest a od roku 2011 řádně i v Szobu (dosud jen technická zastávka). O rok později byla v Berlíně její konečnou stanicí Berlin Hbf. a nepokračovala do Berlin-Gesundbrunnen. Modrá souprava START byla mezi Budapeští a Prahou zpestřena červeno-bílým vozem ČD řady Aee a mezi stanicemi Dresden Hbf. - Berlin Hbf. německým Bimdz. Na jejím vedení se podílely lokomotivy tří řad, a to 350 ZSSK (Budapest - Praha), 371 ČD (Praha - Dresden) a 101 DB (Dresden - Berlin).

V GVD 2010 skončily rozsáhlé práce v pražském železničním uzlu. Zajistily mimo jiné nové napojení stanice Praha hl. n. na nádraží Praha-Holešovice a Praha-Libeň ležící na trase "Hungarie". Vlaky EC 170 i EC 171 nyní na hlavní nádraží zajížděly a skončil tak jejich bezúvraťový provoz. "Hungaria" pak v Praze zastavovala dvakrát, a sice na hlavním nádraží (s úvratí) a v Praze-Holešovicích. Mělo to pochopitelně vliv na jízdní dobu a "Hungaria" potřebovala v roce 2010 k překonání trasy Budapešť–Berlín již 11 hodin 52 minut (v opačném směru 11 hodin 56 minut). Odjezd z Budapešti zůstal téměř stejný (9.28), do Prahy hl.n. přijížděl EC 170 v 16.21 a odjížděl v 16.31, opačně měl EC 171 příjezd v 11.27 a odjížděl v 11.39. Český Aee byl v soupravě nahrazen maďarským Amz (mezi Prahou a Budapeští), zůstal německý Bimdz (mezi Drážďany a Berlínem). Po přestavbě pražského uzlu a po plném zprovoznění maďarských tratí v roce 2011 měla "Hungaria" trasu Budapest-Keleti pu. – Rákospalota-Újpest – Vác – Nagymaros-Visegrád – Szob – Štúrovo – Nové Zámky – Bratislava hl. st. – Kúty – Břeclav – Brno hl. n. – Pardubice hl. n. – Kolín – Praha hl. n. (úvrať) – Praha-Holešovice – Ústí nad Labem hl. n. – Děčín hl. n. – Bad Schandau – Dresden Hbf. – Dresden-Neustadt – Elsterwerda – Berlin Südkreuz – Berlin Hbf. Časové rezervy byly v Německu, kde pozvolna probíhala modernizace trati z Drážďan do Berlína a jízdní doby proto byly velmi rozvolněné. Zajímavá byla souprava EC 171 v době od 8.7.2013 do 14.12.2013, neboť z Berlína do Prahy byla spojena s nočními CNL 457 "Copernicus" (Amsterdam CS - Praha hl. n.) a CNL 50473 "Orion" (København - Praha hl. n.) a navíc v úseku Berlin-Wansee - Dresden Hbf. měla i tři německé Bimdz a jeden Apmz. Vlak měl při odjezdu z Berlína řazení 3x Bimdz(DB) + Apmz(DB) + WLABmz(ČD) + Bvcmbz(DB) + Bvcmz(DB) + Bomdz(DB) + WLABmz(ČD) + Bvcmz(DB) + 3x Bpmz(START) + Bvmz(START) + 2x Bmz(START) + WRmz(START) + Avmz(START), z Prahy pokračovaly jen maďarské vozy doplněné od 7.4.2013 o rovněž maďarský Dms. Řazení vozů START se občas v detailech lišilo.








Pokračování ve 3. části kapitoly "Hungaria"
6.9.2021

Text: denda60
Foto: Zdeněk Kačena a Mik-trainfoto

Příště:
Přímé vlaky Berlín - Budapešť (Kapitola 1: "Hungaria", 3. část)