Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > História a spomienky > Pozdrav ze Suché Hory

Pozdrav ze Suché Hory

 
Železniční stanice Suchá Hora je už dobře půlstoletí pojmem z železničního dějepisu. Dávno již zmizela z jízdních řádů, služebních pomůcek a map. Přesto dodnes tamní výpravní budova existuje, třebaže ve značně zanedbaném stavu a patrně bez budoucnosti.

 









Suchá Hora je už pro několik generací železničářů, cestujících a přátel železnice už jen reliktem minulosti. Někteří o zdejší železnici ani neví. V dávných dobách před internetem bylo zajímavým výjevem v archivním jízdním řádu z 60. let. Poloha stanice blízko státních hranic dala tušit, že jejich blízkost pomohla ukrátit železnou dráhu a jak se záhy ukázalo, tak tomu předcházelo zrušení přeshraničního úseku. Historie tzv. oravské lokálky se postupně odvíjela od zprovoznění prvního úseku z dnešních Kraľovan do Oravského Podzámku (1898), na který brzy navázal úsek do Suché Hory (1899). Těsně před hranicí Horních Uher a rakouské Haliče se železnice na čas zastavila, ale v roce 1904 došlo k propojení Suché Hory a Noweho Targu. Státní hranice tudy probíhala i po roce 1918 a rozpadu rakousko-uherské monarchie. Z jižní části byla Republika československá a ze severu Polsko. Nutno doplnit, že k definitivnímu stanovení hranice uběhlo několik let, během nichž se nově vyhlášené státy docela tvrdě přely a to zdaleka nejen tady. Už v listopadu 1918 obsadilo okolí Suché Hory polské vojsko, v lednu 1919 vyhnané nově formovanou čs. armádou. V létě 1920 se však velmoci dohodly, že hranice povede až pod Suchou Horou na mostě přes říčku Jelešňu. Tento stav trval čtyři roky, než došlo k dalším dohodám a územním výměnám. Od června 1924 byla Suchá Hora pod čs. správou. Následkem Mnichovské dohody a okleštění Českoslovenka od pohraničních oblastí, na čemž se přiživilo Maďarsko a Polsko, se na podzim 1938 Suchá Hora dostala znovu pod polskou správu. Jak ale z následující historie víme, po napadení Polska Německem a jeho spojenci v září 1939 se vrátila pod slovenskou vlajku.



Nádherný snímek, zachycující dobovou atmosféru na nádraží v Suché Hoře, pořízený zřejmě v prvních letech provozu. Kromě staniční budovy snímku dominuje typická uherská lokálková parní lokomotiva pozdější řady 310.4 nebo 310.5 ČSD. Zdroj sk.pinterest.com





Pohled na typizovanou stavbu, kterou disponovala výpravní budova stanice Suchá Hora. Zdroj >>odkaz (www)<<

Konec mezistátní železnice na Oravě je úzce spojen s koncem druhé světové války. Podle některých pramenů si tanky Rudé armády při postupu z polské strany vybraly za cestu právě železniční trať, kterou poničily natolik, že trať už nebyla v úseku Suchá Hora – Podczerwone obnovena, ale zrušena. Jistě tomu napomohly složité vztahy poválečného Československa a Polska, které ač patřily do vznikajícího východního bloku a plné sféry vlivu Sovětského svazu, neměly jako spojenecké země úplně standardní vztahy. Hospodářské kontakty se navazovaly jen pomalu a pohyb občanů přes hranice nebyl v nově nastolených totalitních zemích zrovna žádoucí. A tak se Suchá Hora stala konečnou stanicí. Lokálka byla postupně řízena Ředitelstvím státních drah v Bratislavě, po roce 1952 Košickou dráhou a co je velmi zajímavé, po vzniku správ drah v polovině roku 1963 náležel úsek někdejší Košicko-bohumínské dráhy od zemských hranic u Mostů po Kraľovany a stejně tak i uvedená trať pod Správu Střední dráhy v Olomouci. Až s platností zákona o čs. federaci se působnost drážních ředitelství uzpůsobila podle územní příslušnosti a tak “Orávka” patřila pod Správu Východnej dráhy se sídlem v Bratislavě a jí podřízenému Provoznímu oddílu Žilina.



Podoba jízdního řádu z období GVD 1930/1931. Přes čs.-polskou hranici tehdy jezdily dva páry osobních vlaků





Nákresná mapka sítě ČSD z období GVD 1954/1955. Koleje trati s tehdejším označením 42a vedou až k hranicím do Suché Hory. Za povšimnutí stojí jak ještě plně funkční úzkorozchodná dráha Ružomberok - Korytnica-kúpele, ale naopak nápadně chybějící ozubnicová železnice Štrba - Štrbské Pleso, protože ta tehdy skutečně neexistovala





Tabulky jízdních řádů tratí Kraľovany - Suchá Hora a Ružomberok - Korytnica kúpele z téhož období, tedy GVD 1954/1955





Mapka ČSD z GVD 1968/1969 ukazuje nejen změnu v označování tratí, ale i v zavedení označení hřebenovky pro elektrizované tratě





Tabulka jízdního řádu z období GVD 1968/1969 už praktikuje rozdělení vozby v Trstenej. Dál do Suché Hory byl už zjevně slabší provoz





V GVD 1974/1975 se tabulka trati 40a ČSD sice jmenovala Kraľovany - Suchá Hora, ale v koncovém úseku už byla doprava zcela zastavena a bylo to i naposledy, co byla takto zveřejněna.





V příloze jízdního řádu z období 1977/1978 je už konečnou stanicí Trstená. Zatímco na Štrbské Pleso už přes 7 let jezdí elektrické ozubnicové vlaky, zmíněná úzkokolejka do Korytnice prodělala zastavení provozu, zrušení a vlastní likvidaci

Na konci 60. let se ale budoucnost železnice do Suché Hory zatemnila, jako mračna nad Západními Tatrami. Stále menší počet přepravených osob obnášel i menší nabídku jízdního řádu ČSD. O cestující se začaly přetahovat autobusy ČSAD a tehdy už se docela výrazně rozmáhající individuální doprava. Při více než 1 km dlouhé vzdálené poloze nádraží od kraje obce to bylo celkem pochopitelné. A tak se v květnu 1971 osobní doprava na úseku Trstená - Suchá Hora zastavila. Zůstala tam ještě místní nákladní doprava, příležitostně provozovaná zřejmě do roku 1974. Trať v úseku Trstená - Suchá Hora byla zrušena k 1. lednu 1975 a ke snesení svršku došlo patrně okolo roku 1980. Na polské straně fungovala doprava v úseku Nowy Targ - Podczerwone do 80. let, kdy byla rovněž zastavena.



Přes elektrický ohradník vidíme osamocenou budovu, s typickými rysy železničních budov. Ano, jde o dávno opuštěnou stanici Suchá Hora





Opačným směrem se skýtá fascinující pohled na Západní Tatry





U rozcestí k nádraží je takový nápadný orientační bod. Altánek v pozadí je odpočívadlo na nedávno vybudované cyklostezce





Přístupovou cestu k nádraží zdobí tyto výstražné tabule. Mají pravdu, dál a dovnitř je to jen na vlastní nebezpečí





Vstupu naštěstí zabraňují zabedněné dveře a okna





Pohled na průčelí výpravní budovy o kolejí - tedy kdysi zde položených, dnes je zde alespoň asfaltová cesta cyklostezky





Průběh polsko-slovenské hranice, pohled směrem do slovenského vnitrozemí





Hraniční kameny z polské strany





Mohutný hraniční kámen ze slovenské strany. Uvnitř kruhu lze vytušit někdejší označení ČS, jímž byly provázeny hraniční kameny Československé republiky





Kromě výpravní budovy se zatím dochovaly ještě menší stavby, které patřily ke každému nádraží


Zrušený úsek “Oravské lokálky” však před nedávnem svým způsobem ožil. Díky přeshraničnímu projektu "Historicko-kultúrno-prírodná cesta okolo Tatier" byla na náspu zrušené dráhy zřízena cyklostezka. Úsek Nižná - Trstená - Suchá Hora byl slavnostně otevřen 22. listopadu 2015, navazující úsek Suchá Hora - Chocholów již 27. září 2015. Úsek v oblasti Západních Tater využívá drážní těleso přes Czarny Dunajec do Noveho Targu. A tak více než 70 let po skončení války a zastavení provozu přes hranice se obnovila možnost svézt se tudy, ovšem již po asfaltovém povrchu a vlastní silou. I když to může skalním příznivcům železnice znít nelibě, je to jedinečný způsob, jak těleso bývalé dráhy zužitkovat a ukázat její trasování - a samozřejmě ji zpřístupnit širší veřejnosti.



Už přes půl století je konečnou stanicí na “Oravské lokálce” stanice Trstená. Dlouho zde fungovala i strojová stanice, ale jako organizační jednotka byla zrušena, odpojena od kolejové sítě a dnes slouží jiným účelům

Text a foto: Lajos

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
cas


Radúz
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
ČD Cargo a.s.

KHT Zvolen

Železniční magazín

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 82 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 1

Registrovaných: 0
Anonymných: 82

Viac ...