Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > História a spomienky > ''Pantografy'' řady SM 488.0 - 560 již jen historií

''Pantografy'' řady SM 488.0 - 560 již jen historií

 
Polovina června roku 2022 přinesla z hlediska provozu a údržby vozidel Českých drah zásadní změnu. Na základě platnosti nových podmínek pro osoby, oprávněné k údržbě, se začaly striktně zohledňovat proběhy mezi dílenskými opravami a rázem byla odstavena dlouhá řada vozidel. V Brně to znamenalo uspíšený konec služby elektrických jednotek řady 560, lidově řečených ''pantografů'' či ''panťáků''.

 









Účelem toho příspěvku rozhodně není zpracování jejich historie, ale jen skromným ohlédnutím – to je zajímavé a obsáhlé téma, vždyť za více než půlstoletí provozu v moravské metropoli toho napsaly opravdu hodně. Protože provoz sesterských jednotek řady 560 ZSSK v Nových Zámcích skončil už před necelým desetiletím, jde vlastně o konec provozu celé řady. Původní elektrické jednotky řady SM 487.0 vznikly v roce 1966 stavbou dvou třídílných jednotek, sestavených z elektrického, vloženého a řídícího vozu. Už jen tím šlo o revoluční řešení u tehdejších ČSD. Rovněž řešení jejich elektrické výzbroje s nízkonapěťovou regulací a použitím silové elektroniky bylo velmi pokrokové. Nezvyklý byl tandemový pohon hnacích dvojkolí s jedním podélně uloženým trakčním motorem. Ve světle soudobě vyráběných elektrických jednotek řady EM 475.1 bylo zajímavé tradiční řešení konstrukce s “vysokou” podlahou. Rozšířeným počtem centrálně zavíraných dveří však zapadaly do koncepce elektrických jednotek pro rychlou příměstskou dopravu s rychlou výměnou cestujících.






Dobový snímek ze 70. let představuje jednotku řady SM 488.0 u Dolních Louček na trati Brno - Havlíčkův Brod.
Snímek byl otištěn v propagační brožurce národního podniku Vagónka Studénka, vydaného patrně počátkem 80. let. Sbírka Lajos






Prototypy řady SM 488.0 byly vždy dobře rozeznat podle chybějící čelní mřížky a jiného provedení podokenního madla. Též posuvné dveře služebního oddílu, nebo modrá koženka, kterou byly potaženy sedačky - ale to bylo znát až při bližším pohledu. Elektrický vůz SM 488.0002 vidíme 12. 2. 1983 stát v Brně na hlavním nádraží. Zjevně je krátce po dílenské opravě, soudě podle už dosazeného čelního výstražného pruhu, zavedeného přes o rok dříve.
Foto Jaroslav Valeš






Opravdu typický vzhled řady SM 488.0 v 80. letech - krémově-červená skříň, šedá střecha, černé boční klapky a dolní lem vozové skříně a oranžové sběrače a výstražné pruhy šíře 300 mm. Už trochu se loupající jednotku SM 488.0005/SM 488.0006 zachytil Palo koncem léta 1984 v Brně hl. n., na 6. nástupišti. Už brzy tato jednotka zazářila ve zkušební verzi nového jednotného nátěru. Foto Palo






Možná poslední atypicky nalakovaný brněnský “panťák” byl SM 488.0021/SM 488.0022. Při vjezdu od Břeclavi do Brna hl. n. jej roku 1984 zvěčnil Palo Kukučík i s rozestavěným Priorem v pozadí. Foto Palo






Čistotný vzhled jednotky SM 488.0003/SM 488.0004, stojící před domovským depem v Brně-Horních Heršpicích. První sériově vyrobená jednotka mívala dlouhodobě zařazeny čtyři vložené vozy. Foto Ladislav Budín






Elektrický vůz SM 488.0005 zajíždí 10. 8. 1985 na konci osobního vlaku do Obřanského tunelu na okraji Brna. Jednotka nesla připravovaný nový unifikovaný nátěr s typickým 600 mm širokým žlutým obvodovým pruhem. V tomto případě byl veden bez zalomení, v jedné linii přes úroveň bočních oken. Foto Jaroslav Valeš






“Polomáčená” 80. léta si ještě připomeňme snímek jednotky SM 488.0009/SM 488.0010, která 13. 5. 1986 vyjela z kratičkého Obřanského tunelu a její strojvedoucí se řídí návěstním znakem vjezdového návěstidla žst. Brno-Maloměřice. Foto Jaroslav Valeš



Prototypy byly nakonec spojeny v jednu jednotku, řídicími vozy k sobě a do sériové výroby se dostaly odlišně koncipované jednotky už přeznačené řady SM 488.0, sestavené ze dvou elektrických a tří vložených vozů. Jejich dodávky začaly v říjnu 1970 a skončily až počátkem roku 1972. Výroba obsáhla 16 souprav, které se rovnoměrně rozdělily mezi depa Bratislava (č. 011 + 012, 013 + 014, 015 + 016, 017 + 018, 019 + 020, 029 + 030, 031 + 032 a 033 + 034) a Brno (003 + 004, 005 + 006, 007 + 008, 009 + 010, 021 + 022, 023 + 024, 025 + 026 a 027 + 028). Tam už dříve jezdily prototypy, v podstatě už jen jedna prototypová souprava, když se ukázalo, že třívozová jednotka je kapacitně nedostačující.






Klasika z Brna na samém konci 80. let. Dne 28. 6. 1989 se přelakovaná a přeznačená jednotka 560.023/560.024 míjela na jižním zhlaví poblíž stavědla č. 4 a někdejší výtopny s domácími “brejlovci” řad 754 a 753 - jiná depa na jižní Moravě tyto stroje tehdy neprovozovala. Foto Jaroslav Valeš






Osobní vlak Brno - Havlíčkův Brod dosahuje 7. 10. 1990 svého cíle. Elektrická jednotka 560.004/560.003 vyjíždí z havlíčkobrodského tunelu. Pozorným očím jistě neujdou polopantografy, jimiž byla tato jednotka na konci 80. let osazena, než se při opravě v roce 1997 vyměnily za původní konstrukci – ale ještě v kompletním počtu. Foto Lajos






Nejvyšší brněnské číslo 560.027/560.028 opouští 31. 5. 1992 Břeclav a oblouky mezi dyjskými mosty míří jako vnitrostátní osobní vlak k Lanžhotu a do Bratislavy. Foto Lajos






Zajímavé setkání prototypové jednotky 560.001/560.002 a parní lokomotivy 433.001 v předkoridorových Hrušovanech u Brna 6. 6. 1993. Prototyp od léta 1991 nesl obnovený nátěr podle první jednotky z výroby, po dvou letech již poněkud poznamenaný provozem. “Skaličák” tehdy výjimečně jezdil do Židlochovic, aby přispěl k oslavám 120. výročí povýšení na město. A byla to opravdu výjimečná jízda, realizovaná 15 let po zastavení tamní osobní dopravy. Koho by tehdy u neveřejné lokálky napadlo, že se tam jednou provede generální oprava, elektrizace a budou tam v hustém taktu jezdit elektrické jednotky ? Foto Lajos






Prototyp 560.002/560.001 najel v parném dni 8. 8. 1993 na velký viadukt u Řikonína a klesá po spádu k Brnu. Právě v těchto místech došlo 11. 12. 1970 ke kolizi lokomotivy S 499.0117 v čele R 57 “Pannonia” s vyšinutými nákladními vozy a následné nehodě s velmi tragickými následky. Foto Lajos



Ponechejme dnes slovenské jednotky stranou, přestože i ty si zaslouží patřičné ohlédnutí. Lokomotivní depo Brno se sídlem na tamním dolním nádražím (někdy se uvádí LD Brno dolní, ale snad nikdy to nebyl oficiální název - ale všichni na dráze mu rozuměli) mělo pro přidělené jednotky vyčleněno zázemí v dolní části heršpického depa. Roku 1964 samostatné LD Horní Heršpice zaniklo, dolní část příslušela pod LD Brno, na dohled vzdálené. Horní část s moderní halou spadala jako pobočné depo pod nově zřízené LD Brno-Maloměřice. Provozní přestávky trávily odstavené jednotky na odstavném nádraží “A”, poblíž dnešních brněnských mrakodrapů. Odsud se vydávaly na hlavní nádraží a odtud pak sice jen dvěma směry, zato na pořádně dlouhá vozební ramena.






Méně známým působištěm řady 560 depa Brno byla také část “Ferdinandky” v úseku Břeclav - Hodonín, tam s novým GVD 1994/1995 začaly vozit hned dva ranní obraty. A tak si na snímku z 9. 6. 1994 můžeme připomenout levostranný provoz a ještě nezarostlý zářez u Moravské Nové Vsi, kudy projížděla jednotka 560.026/560.025. Foto Lajos






Další snímek z “Ferdinandky” ještě místopisně - v kalném ránu 19. 7. 1994 postává v Hodoníně jednotka 560.008/560.007, která o nedávné opravě nese nátěr sice v obvyklém schématu, ale v neobvyklém fialkovém nátěru se žlutým pásem. Foto Lajos






Jednotka 560.006/560.005 klesá 29. 12. 1994 od brněnského Králova Pole k Maloměřicím, okolo místní části Obřany. Velké nápisy DEPO BRNO bývaly poznávacím znakem této soupravy. Foto Ladislav Budín






Zajímavým nátěrem se od roku 1995 honosila jednotka 560.027/560.028, důvěrně řečená “Šedý vlk”. Podobné stříbřité zbarvení v 90. letech nosily ústecké jednotky řady 460, kde se ale praktikovala modrá doplňková barva. Nutno poznamenat, že opravená a částečně modernizovaná jednotka 560.027/560.028 po návratu ze šumperských dílen docela dlouho stála, než byla schopna dalšího a bezproblémového provozu. Zde ji vidíme 8. 11. 1995 přímo v Horních Heršpicích. Foto Ladislav Budín






V půli 90. let se červeno-žluté jednotky začaly stávat v Brně menšinou. K obnově původního nátěru tedy sice nedošlo, přednost dostaly jiné variace. Vůz 560.009 zjevně na nátěrovou obnovu čekal, když v netypické datum 29. 2. 1996 vyjel z Obřanského tunelu. Foto Lajos






Poslední brněnská jednotka, na niž byl dosazen unifikovaný nátěr “vzor 1988” byla 560.021/560.022 a na ní také jako poslední vydržel. Zářící nový lak vidíme na krásném obrázku z 26. 8. 1996, pořízeného u stanice Luleč - tímto je dokumentován provoz po jednokolejce do Vyškova, kde byl elektrický provoz zahájen teprve 30. 6. 1995. Foto Ladislav Budín






Barevně ojedinělá jednotka 560.008/560.007 vedla 27. 1. 1997 osobní vlak EMOs 4952 severním okrajem Brna od “Majlontu” ke “Kéniku”. V překladu z hantecu - od Maloměřic ke Královu Poli. Foto Ladislav Budín



První a dosti dlouhá léta provozu vedly pravidelné trasy “panťáků” nejen do Havlíčkova Brodu, ale ještě dál do Čáslavi, anebo úvratí do Jihlavy. Naopak jižním směrem se jezdilo do Břeclavi, Bratislavy a nejdále do stanice Bratislava-Nové Město. Povaha provozu tedy zdaleka neodpovídala původnímu zadání na elektrické jednotky pro příměstskou dopravu, spojenou spíše s kratšími rameny a častými obraty. Normálně se prolínaly s klasickými soupravami, taženými tehdy neodmyslitelnými “laminátkami”, kde však bývala větší variabilita souprav. Cesty do Havlíčkova Brodu a Bratislavy bývaly běžné ještě v první polovině 90. let a ta krátká ramena s rychlými obraty přišla na řadu až s postupným rozvojem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, který začal fungovat v roce 2004 a stále prodělává další vývoj a zdokonalování a to včetně použitých typů vozidel.






Když se koncem léta 1997 odvezla prototypová jednotka 560.001/560.002 do dílen Pars DMN Šumperk a byl zjištěn rozsah opotřebení a náklady na opravu, došlo na přetřes její zrušení. Už tehdy. Nakonec byl nejprve opraven vůz 560.001, který po návratu jezdil jako doslova lichý, tedy zaskakoval za jiné chybějící vozy, což jistě pomáhalo nutnost odstavení celých jednotek během opravy. Současně byl prvním, který uspořádáním čelního osvětlení odpovídal novému “návěstnímu” předpisu D1, platného od 28. 12. 1997. V ponurý pátek 13. 2. 1998 jej vidíme v Zaječí. Pohled na kolejiště před peronizací a ze staré přechodové lávky je už dávno minulostí. Vedle postává dvojice “laminátek” 230.059 + 230.063. Foto Lajos






I v roce 1999 osamocený vůz 560.001 zaskakoval, ostatně řazení vozu lichého pořadového čísla na sever nebylo obvyklé - vždy se jezdilo lichými na Břeclav a sudými na Havlíčkův Brod ! Zajímavá je i barevná souprava, kde je základem fialovo-žlutá 560.007 a příslušné vozy, dále čerstvě předaný zeleno-žlutý vůz řady 063 z Bohumína a zmíněný prototyp 560.001. Souprava 19. 6. 1999 vyjíždí z brněnského odstavného nádraží A na hlavní nádraží. Foto Lajos






Přes ikonický viadukt na Dolních Loučkách přejížděla 5. 7. 1999 jednotka 560.022/560.021. Čísla nebylo nutné luštit - tehdy už šlo o poslední takto zbarvený brněnský “pantograf”. Foto Lajos






Znovu jednotka 560.021/560.022 - tentokrát 1. 4. 2000 u Sokolnic, když tudy vedla vlak č. 4075 z Brna do Vyškova na Moravě. Foto Ladislav Budín



Jedno z prvních nových vozebních ramen se roku 1994 stal Hodonín, kam ráno zajížděly hned dva páry osobních vlaků. Brzy na to se do brněnského uzlu začaly zaúsťovat další nové elektrizované úseky a tak od roku 1995, či spíše s novým GVD 1996/1997 mohly “panťáky” jezdit i jednokolejkou z Brna do Vyškova. Se zkrácením ramene v důsledku změn v IDS JMK pak později zajížděly jen na křenovické horní nádraží. V lednu 1999 se do elektrické trakce uvedla celá trať Brno - Česká Třebová a brzy na to se “pantografy” objevily na osobních vlacích do Březové nad Svitavou resp. Letovic, kam se jejich rameno rovněž zkrátilo. Doslova jako stvořené byly “panťáky” pro další službu zmodernizované a elektrizované krátké, ale frekventované tratě z Hrušovan u Brna do Židlochovic a naposledy ze Šakvic do Hustopečí. To už ale spadá do “včerejška” - postupem let se vozební ramena krátila od Žďár nad Sázavou, potom Tišnov, během let se “panťáky” staly vzácností i v Břeclavi. Na sklonku roku 2007 se v důsledku rozdělení vozidlového parku Českých drah a vyprázdnění maloměřického depa od “laminátek”, přešlých k dceřince ČD Cargo řada 560 přestěhovala z Horních Heršpic na severní okraj Brna.






Podzimní slunce bylo 12. 10. 2004 sice zlatavé, ale také nízké. Mezi tunely č. 4 a 3 poblíž Babic nad Svitavou byla na mostě přes uvedenou řeku zachycena elektrická jednotka 560.001/560.002. Foto Lajos






Zatímco první verze korporátního nátěru Českých drah se řadě 560 vyhnula, v mladší a řekněme, že i dokonalejší verzi, se jich pár objevilo. Jednotka 560.008/560.007 opouští 20. 3. 2015 jako vlak EMOs 4744 výchozí stanici Křenovice hor. n., která se změnou koncepce osobní dopravy stala končící pro osobní vlaky od Brna. Další úsek do Vyškova byl osobními vlaky opuštěn a nahradily je autobusy, které mají do center nácestných obcí daleko blíže, než zastávky či stanice opodál. Foto Ladislav Budín






Milým zpestřením provozu řady 560 v posledních letech byla krémově-červená 560.023/560.024. Barvy sice neodpovídaly původnímu řešení, ale jednomu a netypických zbarvení - ale velké díky za to ! Ještě čistou a neposkvrněnou ji vidíme na snímku k 22. 5. 2016 u historických skladištních budov brněnského hlavního nádraží. Foto Ladislav Budín



I když ČD ještě v roce 2008 zakoupily vyřazené elektrické vozy 560.015 a 560.019 a čtveřici vložených vozů od ZSSK, nebylo už přikročeno k jejich opravám. Naopak - přístavba do dílen utichala a vlivem dodávek RegioPanterů řad 640 a 650 provozní vliv řady 560 klesal. Postupně byly odstavovány nejvíce opotřebené jednotky a v provozu zůstaly poslední opravené a shodou okolností šlo o vyšší čísla. Jejich doménou se stala trasa Brno - Křenovice hor. n., kde se do poloviny června 2022 nasazovaly zbylé jednotky 560.021/560.022, 560.023/560.008, 560.025/560.026 a 560.027/560.028. V tuto chvíli není zcela jasné, zda dojde ke složení soupravy z vozů 560.023/560.024 a po splnění potřebných podmínek k vytvoření muzejní soupravy - což je jistě velmi náročné, jak z finančního hlediska, tak i nároků na prostor. Ovšem, pokud se našlo řešení pro zástupce tolik opěvované řady 451 (EM 475.1), slušelo by se to i pro řadu 560 (SM 488.0), která ve střídavě elektrizované části sítě ČSD a zvláště okolo brněnské a bratislavské aglomerace odvedla neskutečný kus práce. A patří jí velké poděkování, stejně jako tvořivým a přemýšlivým lidem, kteří se o ně po dlouhá léta starali, složitě vraceli do provozu a hledali pro ně řadu vylepšení.






Večerní paráda v Brně 8. 4. 2017 – vedle vozu 560.026 vidíme i “katr” 854.201 - vůbec první vyrobený vůz původní řady M 296.2/M296.1.
Foto Ladislav Budín






Snímek už vizuálně poškozené jednotky 560.023/560.024 vznikl 20. 11. 2021 u Babic nad Svitavou. To už se vědělo, že řada 560 v Brně vydrží ještě rok – ale nakonec to byla jen polovina. Foto Ladislav Budín






Další brněnský “najbrt” byla jednotka 560.021/560.022, kterou vidíme 10. 6. 2022 v brněnských Chrlicích při vedení vlaku č. 4029. V tu dobu se provoz počítal na dny, na hodiny. Foto Ladislav Budín






Elektrická jednotka 560.027/560.028 byla tou poslední, která byla ještě 16. 6. 2022 v provozu. Její snímek vznikl jen těsně před tím, 11. 6. 2022, když brněnský uzel po souběhu staré přerovské trati a Komárovské spojky, náležící už téměř století k Vlárské dráze. Foto Ladislav Budín



Některé údaje jsem čerpal z publikace Elektrické vozy a jednotky ČD a ZSSK (ŽM, 2003) a z webu Alana Butscheka



text: Lajos
foto: Lajos, Pavol Kukučík, Jaroslav Valeš a Laďa Budín, kterým tímto děkuji za poskytnutí cenných snímků

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
Trakia
Zaslaný: 22.08.2022 18:23  
Založený: 24.11.2015
Miesto:
Príspevkov: 190
 Re: ''Pantografy'' řady SM 488.0 - 56...
Pěkný článek,zejména ty fotky.
No je to škoda,že už je v provozu nebudu moct vyfotit. Tak něco mám,ale protože nejsem z regionu,tak zas toho není mnoho.
Snad se aspoň podaří nějakou tu muzejní zachovat,bylo by to adekvátní. A hlavně ji neposílat do Chomutova,bo tam by byla platná,jak mrtvému zimník...

Za článek
:super1:
lajos
Zaslaný: 23.08.2022 17:45  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 14080
 Re: ''Pantografy'' řady SM 488.0 - 56...
Já děkuji. S fotkama se kolegové "vycajchnovali" :emo37:
S "pantografy" řady SM 488.0/560 jsem se moc rád vozil - navíc oproti řadám 451/452 či 460 výrazně vyšší jízdní komfort.
A hezké svezení bylo i na stanovišti, kam jsem se několikrát služebně dostal. Překvapil mne velmi jednoduchý způsob řízení s voličem maximálního proudu a pak pětipolohovým otočným pákovým kontrolérem.
em488
Zaslaný: 22.08.2022 20:45  
Založený: 05.09.2016
Miesto:
Príspevkov: 39
 Re: ''Pantografy'' řady SM 488.0 - 56...
Opět jsem si pěkně početl a pokochal se fotografiemi. Zejména první tři čtvrtiny snímků jsou opravdu cenné a parádní. :kvetinka:

Dovolil bych si polemizovat nad popiskem hned první fotky: dle mého názoru je zde nádherně zachycena úplně nová jednotka v původním barevném řešení z výroby. (Minimálně) první sériové jednotky měly střechy červené; přesně tak, jak to dokazuje snímek. Ve sbírce mám dva jiné barevné snímky (jeden lze nalézt v publikaci o řadách 850-854 od pana Bittnera na straně 28), kde jsou nové/zánovní pantografy SM488 zachyceny jedině s červenými střechami. Protože ale nejsem pamětník, nebráním se variantě, že třebas v průběhu dodávek došlo ke změně, takže později vyráběné jednotky VSt dodávala se střechami šedivými. Bohužel, fotek z té doby je minimum, natožpak barevných, takže zůstáváme jen v rovině spekulací…

Mohu jen dodat, že při výrobě pozdější řady EM488.0/460 k drobné změně vzhledu došlo - starší jednotky z výroby měly tmavošedě/černě obtažený rám (přechod mezi bočnicemi a spodními kryty elektrovýzbroje), kdežto novější jednotky měly rám zelený jako bočnice ("začernil" se až při prvních dílenských opravách). Někdejší labskoústecké 460ky jsou toho důkazem. Já vím, nátěry jsou nepatrná prkotina, ale např. kamarád-modelář vždycky hrozně běsní, když nemá jistotu, jestli model vzhledem zapasoval do příslušné epochy. :-D

P.S. pro pana autora: Váš mail došel, to jen adresát je poněkud „zahlcen“. Ale na odpovědi se již pilně pracuje. Proto prosím - nezatracovat. :-P
lajos
Zaslaný: 23.08.2022 17:57  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 14080
 Re: ''Pantografy'' řady SM 488.0 - 56...
Děkuji, Honzo !
A díky za krásný postřeh. Ta střecha v monografii je skutečně červená, mimo postranic se střešní nástavbou. Takže nová záhada.
Zvláštní je, že právě roku 1970 přijala Ústřední správa železnic zjednodušené verze nátěrů motorový, přípojných a snad i elektrických vozů. Mizely ozdobné linky nad okny, stejně tak dělicí linky u M 286.0/1. Což se odráželo až po dílnách. Z výroby už SM 488.0 nenesly ty červené nadokenní linky.
Další modifikace, resp. vyloženě unifikace vnějších nátěrů proběhla po roce 1976, což se jistě promítlo do rozdílné podoby EM 488.0, které se dodávaly v letech 1974 - 1978. Kamarádovo rozpoložení zcela chápu, zpětně je to mnohdy těžké správně uchytit.
A na zprávu se těším, to nespěchá :papa:
Jarda
Zaslaný: 05.09.2022 8:46  
Založený: 09.06.2014
Miesto: Most
Príspevkov: 596
 Re: ''Pantografy'' řady SM 488.0 - 56...
Pánové. Tohle je moc hezky zdokumentovaná historie. :number one: Na tyhle panťáky jsem to měl vždy trochu z ruky ale pár jsem jich při potulkách po té naší pidizemi také viděl. :emo03: Díky tedy autorům fotografií za krásné obrázky dokumentující nejen doby provozu, ale i zajímavé barevné řešení souprav.
vasekpetr1
Zaslaný: 10.09.2022 16:11  
Založený: 10.09.2022
Miesto:
Príspevkov: 1
 Re: ''Pantografy'' řady SM 488.0 - 56...
Nádherné vzpomínání pro člověka, který na "pantografech" v Heršpicích v dílně strávil deset let, díky kamarádům fírům se svezl i zařídil od Brodu až po Bratislavu, díky moc za to. Mám droboučkou připomínku k popisu fotky "dvojky" na řikonínském tunelu - dvojka byla řazena směrem "nahoru" na Brod, takže nejede do Brna, ale v opačném směru i podle oblouku viaduktu. A ohledně zajíždění jednotek ve směru na Svitavy, tak nejzazší stanicí, kam ještě nedávno zajížděly, byla Březová nad Svitavou. Jinak je to perfektní a jsem za takové vzpomínání rád. Děkuji :number one:
lajos
Zaslaný: 11.09.2022 9:34  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 14080
 Re: ''Pantografy'' řady SM 488.0 - 56...
Díky za ohlas chlapa "od fochu" ! :super2:
K té popisce - ano, mělo by asi přesněji být, že vůz 560.002 je na konci EMOs do Brna, v jehož čele je - přirozeně - vůz lichého čísla a to 001.
Zajíždění do Březové nad Svitavou jsem uvedl - šlo o první období, než se to "příměstské" rameno zkrátilo po Letovice.
Vaše občasné příspěvky na k-rep moc rád čítávám. Tato vozidla neměla oproti jiným až tak velkou publicitu a jsem vděčný za takové doplňky z méně známého pozadí :number one:
cas


Václav
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
ČD Cargo a.s.

KHT Zvolen

Železniční magazín

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 76 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 4

Registrovaných: 0
Anonymných: 76

Viac ...